Islámské bankovnictví

Bankovní institut vysoká škola Praha

Islámské bankovnictví Bakalářská práce

Lucie Vrkotová

Červen, 2014

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Islámské bankovnictví Bakalářská práce

Autor:

Lucie Vrkotová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Červen, 2014

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 24. 6. 2014

Poděkování Ráda bych zde poděkovala vedoucímu bakalářské práce za jeho rady a čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky.

Anotace práce Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat základní principy islámského bankovnictví, zejména se zaměřením na jeho odolnost vůči krizovým jevům. Na tomto podkladě je pak dále možno odhadnout jeho budoucí vývoj. Práce je strukturována do celkem šesti kapitol. V první z nich se autorka práce zabývá povahou islámu. Větší pozornost je však kladena na další kapitoly, jak je pochopení islámského ekonomického systému a historie islámského bankovnictví. Nejvíce se však autorka věnuje čtvrté kapitole. V ní vymezuje jednotlivé principy bankovnictví v islámských zemích a zabývá se také konkrétními nástroji či produkty, které jsou známy také v České republice. Pátá kapitola se poté zaměřuje na pojetí zásad a principů islámského bankovnictví ve světě, a to se zaměřením na členské státy Evropské unie. Bakalářská práce je zakončena kapitolou 6, v níž je predikována budoucnost islámského bankovnictví v nadcházejících letech.

Klíčová slova Islámské bankovnictví, islám, bankovní produkty, finanční techniky, islámské banky.

Annotation The main objective of the bachelor thesis is to analyse the basic principles of Islamic banking, in particular focusing on his resistance to the crisis phenomena. On this basis, it is then possible to estimate its future development. The work is structured into six chapters in total. In the first of them is the author of the work deals with the nature of Islam. More attention, however, is placed on the next chapter, as is the understanding of the Islamic economic system and history of Islamic banking. Most, however, the author devotes a fourth chapter. It defines the principles of banking in Islamic countries and also deals with specific tools or products, which are known in the Czech Republic. The fifth chapter then focuses on the concept of the principles and the principles of Islamic banking in the world, with a focus on the Member States of the European Union. Bachelor thesis is topped with Chapter 6, in which it is predict the future of Islamic banking in the coming years.

Keywords Islamic banking, Islamic banking products, financial engineering, Islamic Bank.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 Metody zpracování práce......................................................................................................... 8 1 Islám........................................................................................................................................ 9 1.1 Stručná historie islámského náboženství ....................................................................... 10 1.2 Základní principy islámu ............................................................................................... 13 1.3 Islámské náboženství v oblastech běžného života ......................................................... 15 2 Islámský ekonomický systém.............................................................................................. 17 2.1 Vývoj islámského systému finančnictví ........................................................................ 17 2.2 Základní principy islámského ekonomického systému ................................................. 19 2.3 Základní zdroje příjmů do státní pokladny v islámské ekonomice ............................... 20 3 Historie islámského bankovnictví ...................................................................................... 23 4 Principy islámského bankovnictví ..................................................................................... 28 4.1 Charakteristika základních pojmů ................................................................................. 29 4.2 Základní náboženské principy promítající se do islámského bankovnictví .................. 31 4.3 Využívané finanční techniky a instrumenty v islámském bankovnictví ....................... 36 5 Islámské bankovnictví ve světě........................................................................................... 42 5.1 Islámské bankovnictví v zemích Evropské unie ............................................................ 43 5.2 Výhody a nevýhody islámského bankovnictví .............................................................. 45 6 Budoucnost islámského bankovnictví ................................................................................ 47 Závěr ........................................................................................................................................ 48 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 49 Seznam použitých obrázků .................................................................................................... 52 Seznam použitých grafů ......................................................................................................... 52

5

Úvod Tato bakalářská práce se bude zabývat vymezením podstaty a jednotlivými principy islámského bankovnictví. Obecně se bankovnictví považuje za základní pilíř veškerého fungování daného státu a jeho ekonomiky. Bez tržně orientovaného bankovnictví s příslušnou strukturou by nebylo možné dosáhnout hlavních cílů makroekonomické politiky země, která je většinou řízena centrálními bankami. Je tedy třeba se ihned na začátku zabývat tím, proč se bude autorka právě islámským bankovnictvím v této práci zabývat a jaký motiv ji k tomu vede. Především se jedná o skutečnost, že bankovnictví, jež je založeno na principech islámského náboženství a s tím spojeným právem, lze v současnosti identifikovat jako jedno z nejrychleji se rozvíjejících a dynamických bankovnictví na celém světě. Navíc je pro islámské bankovnictví charakteristická řada znaků, pro něž se ho stále častěji využívá nejen v islámských státech (především pak v oblasti Blízkého východu), ale také v zemích Evropské unie, či ve Spojených státech amerických. Nejenom zahraniční, ale také čeští autoři se touto problematikou zabývají, a to nejen v odborných publikacích, ale také v řadě ekonomických časopisů. Tak např. podle Němce z Hospodářských novin nesmí islámské banky vydělávat půjčováním peněz. To je striktně zakázáno. Zisk tak mohou tvořit pouze na podkladě reálného obchodu. Je také zapovězena jakákoliv činnost v oborech, jež jsou spojeny se zbraněmi, drogami, alkoholem, prostitucí a hazardem.1 Němec pak dále k islámskému bankovnictví podotýká: „popularita v posledních letech rychle roste především v muslimských státech. V důsledku toho, jak finanční krize a pády tradičních bank způsobené spekulativními obchody poškodily důvěru lidí v klasické finančnictví, ale začínají být islámské banky založené na etických principech atraktivní pro klienty i z jiných důvodů, než je náboženské vyznání. Příkladem jsou evropské firmy, které obchodují s partnery z Blízkého východu.“2 Je tedy zřejmé, že se islámské bankovnictví pojí s vyšší konkurenceschopností a dalším rozvojem i do budoucna a lze očekávat, že jeho principy budou dále aplikovány v dalších evropských státech. Minimálně pak v těch, v nichž žije početná komunita muslimů, nebo kde firmy častěji obchodují s islámskými zeměmi.

1

NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930-bankyktere-neznaji-uroky. 2 NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930-bankyktere-neznaji-uroky.

6

Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat základní principy islámského bankovnictví, zejména se zaměřením na jeho odolnost vůči krizovým jevům. Na tomto podkladě je pak dále možno odhadnout jeho budoucí vývoj. Dílčími cíli této práce je také vymezit základní chápání islámského náboženství a práva, které se svým způsobem promítá právě do islámského ekonomického systému a bankovnictví. Dalším dílčím cílem je také se seznámit s jednotlivými finančními instrumenty, jež jsou v islámském bankovnictví využívány, s jejich fungováním a odlišnostmi vůči nástrojům, jež jsou známy z konvenčního bankovnictví. Práce je strukturována do celkem šesti kapitol. V první z nich se autorka práce zabývá povahou islámu, který lze považovat za jedno ze světových náboženství, k němuž se hlásí miliony věřících na celém světě, především pak v zemích Blízkého východu a v Asii. Větší pozornost je však kladena na další kapitoly, jak je pochopení islámského ekonomického systému a historie islámského bankovnictví. Nejvíce se však autorka věnuje čtvrté kapitole, která je také nejobsáhlejší. V ní vymezuje jednotlivé principy bankovnictví v islámských zemích a zabývá se také konkrétními nástroji či produkty, které jsou známy také v České republice. Ovšem v islámském bankovnictví fungují na jiném podkladě a mají také jiné označení. Zde tak může být doceněn praktický význam islámského bankovnictví. Pátá kapitola se poté zaměřuje na pojetí zásad a principů islámského bankovnictví ve světě, a to se zaměřením na členské státy Evropské unie. Bakalářská práce je zakončena kapitolou 6, v níž je predikována budoucnost islámského bankovnictví v nadcházejících letech. Zde je také možné uvažovat o konkurenceschopnosti tohoto typu bankovnictví, a to v souvislosti s jeho vyšší odolností vůči finančním krizím a ekonomické recesi.

7

Metody zpracování práce Při zpracovávání této bakalářské práce byly aplikovány některé metodologické metody, a to v návaznosti na splnění hlavního cíle práce, který byl uveden v jejím úvodu. Především je nutno hovořit o tom, že celá práce má teoreticko-empirický charakter, z čehož jsou také následně odvozeny některé metody. První tři kapitoly a následně pak pátá a šestá kapitola bakalářské práce jsou pojaty čistě jako teoretické. Tím je myšleno, že je v jejich rámci vytvořena literární rešerše a cílem je tak podat věrohodný obraz o následujících oblastech: •

vymezení podstaty islámu,

•

pochopení islámského ekonomického systému,

•

historie a celkové pojetí islámského bankovnictví,

•

možnosti využívání islámského bankovnictví ve světě, především pak ve členských zemích Evropské unie,

•

otázka budoucnosti islámského bankovnictví.

Z tohoto pohledu se tak v těchto kapitolách aplikují metody literární rešerše, analýzy, syntézy a dedukce. Tyto metody tak umožnily, aby byly pochopeny základní vztahy mezi jednotlivými pojmy a především pak plynule navázat na základní téma této bakalářské práce, kterým je vymezit celkovou podstatu islámského bankovnictví, ale pak především jeho využívané produkty. Čtvrtá kapitola má tak především empirický charakter. Základní rozdíly bude možno vymezit již v samotném rozdělení jednotlivých finančních instrumentů, které se v islámském bankovnictví využívají. Kromě analýzy a syntézy se v rámci čtvrté kapitoly využije především metoda komparace – neboli srovnávání.

8

1 Islám Islám představuje jedno ze světových náboženství a v současné době se řadí k druhému nejrozšířenějšímu mezi věřícími ihned po křesťanství. Uvádí se, že nejvíce je islám rozšířen v Asii (podíl muslimů v asijském regionu na celkovém obyvatelstvu dosahuje 20 – 25 %). Obecně lze totiž hovořit o tom, že islám představuje v tomto světadíle také nejpočetnější náboženství. K nejlidnatějším muslimským zemím světa se řadí především Indonésie a Indie.3 V Koránu, který představuje svatou knihu všech věřících tohoto náboženství, se uvádí, že označení „islám“ bylo zjeveno Bohem a zaznamenáno právě v této svaté knize. Konkrétně je o tom první zmínka v třetí kapitole Koránu (verš 19 a verš 85), kde se uvádí „náboženstvím jediným u Boha jest věru islám. Kdo touží po jiném náboženství než po islámu, nebude to od něho přijato a v životě budoucím bude mezi těmi, kdož ztrátu utrpí.“4 Obecně patří islám ke státnímu náboženství ve všech arabských zemích (výjimku tvoří pouze Libanon). Také v Afghánistánu a v Turecku byl islám v minulosti státním náboženstvím. V současnosti je tomu tak i v těchto zemích: Bangladéš, Indonésie, Irán a Pákistán. Je tedy zcela zřejmé, že pro oblast Asie představuje islám zcela stěžejní náboženství, neboť kromě již dříve uvedených arabských zemí, kde se stalo státním náboženstvím, je v maximální míře rozšířeno i v těchto asijských regionech: •

státy Střední Asie – převažují zde sunnité (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán),

•

západní část Číny,

•

Maledivy, Bangladéš, Malajsie, Jemen.5

Významné postavení zastává islám také v Africe, neboť zde toto náboženství vyznává celkem 40 % Afričanů a dokonce je početnější než křesťanství. Pro Evropu platí, že je zde islám rozšířen velmi málo a spíše se jedná jen o určité etnické komunity – Francie, Německo, Velká Británie apod. Pro Ameriku i Austrálii je typický zcela zanedbatelný vliv tohoto náboženství.6Ostatně obrázek č. 1 ukazuje současné rozšíření islámu na celém světě.

3

KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. ISBN 978-80-213-1935-6. 4 ALI, Sayed R. Islám a křesťanství v Bibli. Praha: Islámská nadace, 2011. ISBN 978-80-904373-8-8, s. 11. 5 KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. ISBN 978-80-213-1935-6. 6 KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. ISBN 978-80-213-1935-6.

9

Obrázek č. 1: Rozšíření islámu v současném světě

Zdroj: The Muslim World. Kube Publishing [online]. 2012 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.kubepublishing.com/wp-content/uploads/2012/11/9780000000001.jpg.

Jak je patrné z výše uvedeného obrázku, velká část muslimů (vyznavačů islámu) se nachází jak v arabských zemích, tak také v Africe, především v její severní a střední části. Na druhou stranu je nejnižší podíl na americkém kontinentu (v severní i jižní Americe).

1.1 Stručná historie islámského náboženství Odborná literatura hovoří o tom, že označení tohoto náboženství (islám) vychází z arabského slovního základu, kterým je „slm.“ Do českého jazyka je pak překládáno jako mír, čistota, podřízenost nebo poslušnost. Při překladu celého slova islám lze pak hovořit o tom, že se jedná o jistou formu odevzdání se do vůle Boha (Stvořitele), být naprosto poslušným všem jeho zákonům. Díky tomu, že se věřící odevzdá do vůle Boha a bude poslušný vůči všem jeho zákonům, může dojít skutečnému míru a mít také radost z trvající čistoty.7 Vznik islámu je spojen s Arabským poloostrovem a s prostředím obchodnických oáz. Samotné okolnosti vzniku islámu způsobily, že stoupenci tohoto náboženství se považovali za 7

ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2010. ISBN 978-80-904373-6-4.

10

jisté společenství, které disponovalo politickými ambicemi. To nadále pak ovlivnilo celkové pojetí islámu a vtisklo mu specifickou povahu. Islám tak již od samého počátku nelze považovat jen za „pouhé“ náboženství, ale také za určitý kult či etickou normu lidí, kteří odmítali žít v poměrech své doby. Jednalo se zároveň také o právnický kodex, v jehož obsahu bylo možno nalézt představu o tom, jak by měl věřící islámu (muslim) fungovat v každodenním životě, v mezilidských vztazích, jak bylo řešeno trestní právo, uspořádání státu a vztah k nemuslimským občanům apod. Dále lze hovořit mimo jiné také o tom, že islám vznikl také jako státní ideologie.8 Vznik islámu je dáván do souvislosti s prorokem Muhammadem, který se považuje za základní a významnou osobnost chápání celého islámu. Muhammad se narodil v Mekce roku 570 n. l. v období zvaného středověk. Jeho otec zemřel ještě před jeho narozením a krátce poté, co se narodil, také jeho matka. Proto Muhammad vyrůstal v péči svého strýce. Muhammada lze v dospělosti charakterizovat jeho věrohodností, výraznou štědrostí a upřímností, díky čemuž také získal titul Al-Amín: důvěryhodný.9 „Muhammad byl často pověřovaný řešením sporů a poskytováním rad obyvatelům Makky. Muhammad byl /zádumčivý/ a nebyl spokojený s úpadkem jeho společnosti. Jeho zvykem se stalo čas od času meditovat v jeskyni Hirá nedaleko vrchu Al-Nur - Hory světla poblíž Makky.“10 Jak již bylo hovořeno výše, vznik islámu je propojen s osobou Muhammada. Samotný islám vznik počátkem 7. století v Arábii, a to v prostředí, které bylo typické svou soupeřivostí mezi staroarabským pohanstvím, židovstvím a křesťanstvím. Pro muslimy je v této souvislosti důležité, jakým způsobem došlo ke vzniku tohoto náboženství. Uvádí se, že na počátku vzniku islámu bylo zjevení, „které Bůh (Alláh) seslal prostřednictvím anděla Džibríla (Gabriela) Muhammadovi. Bůh zjevoval svou vůli lidem prostřednictvím proroků již dříve, lidé však ryzí zvěst z pravého zdroje vždy určitým způsobem pokřivili. Proto Bůh zvolil Muhammada za pečeť proroků: jeho prostřednictvím se lidem dostalo autentické Boží slovo v konečné podobě, která již nebude pokažena.“11

8

HORYNA, Břetislav a Helena PAVLINCOVÁ (ed.). Judaismus, křesťanství, islám. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-165-9. 9 ISLÁMSKÁ NADACE. Kdo je Muhammad? Objevte islám [online]. c2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/6.htm. 10 ISLÁMSKÁ NADACE. Kdo je Muhammad? Objevte islám [online]. c2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/6.htm. 11 KROPÁČEK, Luboš. Islám a Západ: historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad, 2002. ISBN 80-7021-540-2, s. 16.

11

Veškeré toto Boží slovo je zakotveno v Koránu, neboli ve svaté knize islámu, kterou uznávají všichni věřící v islám. Korán navazuje na dřívější učení některých jiných náboženství, což se následně odráží i v samotném pojetí islámu jako takovém. Z tohoto důvodu tak celkově ovlivňuje i islámskou ekonomiku, bankovnictví a také osobní i pracovní život. V islámu se tak prolíná nauka: •

judaismu,

•

křesťanství – Starého zákona,

•

staré arabštiny.12

Obrázek č. 2: Postava Muhammada – proroka islámu

Zdroj: CAMPBELL, Jim. The Written Text at the Time of the Prophet Muhammad.The Dangers of Allah [online]. 2011 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://actforamerica.wordpress.com/2011/09/19/the-written-text-at-the-time-of-the-prophet-muhammad/.

Uvádí se, že již za svého života Muhammad učil své věřící, že Bůh umí zjevovat plnou pravdu toho, jak by se měl člověk chovat, jaké zásady vyznávat apod. V jeho pojetí šlo také o to, že Bůh se již před tím zjevil jiným prorokům, ale tato skutečnost byla později pokřivena, jak o tom mimo jiné hovoří např. Kropáček. Ačkoliv tedy bylo již před Muhammadem vyvoleno několik proroků, oni se nedokázali řídit náboženskými principy. To bylo vlastní právě až Muhammadovi. On se stal nejenom zakladatelem islámského náboženství, ale také jeho šiřitelem. Teprve po jeho smrti došlo ke sběru všech záznamů o jeho zjeveních do posvátné knihy Koránu, o níž bude ještě hovořeno v následující podkapitole. Korán lze pak 12

KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2011. ISBN 978-80-7021-925-6.

12

z tohoto pohledu chápat jako: „věčné autentické slovo boží, božský řád přikázaný lidstvu, jež obsahuje závazný návod pro život každého člověka.“13

1.2 Základní principy islámu Jak již bylo dříve řečeno, základem celého islámu se stává Korán, podobně jako tomu je Bible v křesťanství. Korán lze považovat také za významnou a zcela neodvolatelnou autoritu pro všechny věřící islámu. Následně při srovnání právě s Biblí je možno zjistit, že ke vzniku Koránu došlo během prvních 20 let kazatelské činnosti Muhammada. Korán obsahuje celkem 114 kapitol, které se označují jako súry. Každá tato súra se pak dále člení na několik menších celků – ty se nazývají jako „ája,“ což by šlo vysvětlit jako znamení, zázrak, potvrzení, avšak z praktického hlediska se spíše „ája“ překládá jako „verš.“14 Korán se dále také člení do celkem čtyř částí a ty se označují následujícím způsobem: •

Súry prvního mekkánského období,

•

Súry druhého mekkánského období,

•

Súry třetího mekkánského období,

•

Súry medínského období.15

Obrázek č. 3: Svatá kniha islámu - Korán

Zdroj: STRÜNING, Felix. Muhammad is The most influential man in history,CitizenTimes [online]. 2012 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.citizentimes.eu/2012/02/29/muhammad-is-the-most-influential-man-in-history/.

13

SMEJKAL, Vladimír a Hana SCHELOVÁ BACHRACHOVÁ. Velký lexikon společenského chování. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3650-1, s. 322. 14 Korán. Praha: Československý spisovatel, 2012. ISBN 978-80-7459-080-1. 15 Korán. Praha: Československý spisovatel, 2012. ISBN 978-80-7459-080-1.

13

Základem veškerého islámského náboženství se stalo 5 pilířů, které v podstatě také tvoří základ života každého muslima. Jedná se o těchto pět pilířů: •

věřit v jedinečnost Boha (označovaného jako Alláh) a jeho proroka Muhammada,

•

každý den vykonávat modlitby (5 x denně),

•

rozdávat almužnu,

•

očistit sebe sama, a to prostřednictvím půstu (ramadánu),

•

vykonat alespoň jednou za život pout do Mekky, tato podmínka islámu je povinná pro ty, jež jsou toho alespoň částečně schopni.16

Víra v pojetí islámského náboženství je označována jako ímán a dále se v této souvislosti o ní hovoří následovně: „není boha kromě jediného Boha a Muhammad je jeho poslem a prorokem". Toto prohlášení víry se nazývá šaháda a je to jednoduchá věta, kterou pronášejí všichni věřící. Důležitost tohoto prohlášení je ve víře, že jediným cílem života je služba a poslouchání Boha a tento cíl je možné dosáhnout přijetím a následováním učení posledního proroka, Muhammada.“17 Druhým pilířem islámského náboženství je modlitba věřícího, která se označuje jako salá. Jedná se v podstatě o sadu jednotlivých povinných modliteb, které musí muslim vykonat pětkrát denně. Jedná se také v podstatě o přímé spojené mezi věřícím a Bohem. Pro islám je navíc charakteristické, že v jejím rámci neexistuje žádná hierarchická instituce, a proto zde také neexistují žádní kněží. „Modlitby vede učený člověk, který zná dobře Korán a který se vybere ze shromážděných muslimů. Modlitby se konají po ranním úsvitu, v poledne, odpoledne, při západu slunce a po setmění, a tak podmiňují rytmus celého dne. Těchto pět předepsaných modliteb obsahuje verše z Koránu a odříkávají se v arabštině, jazyce zjevení. Osobní prosby se však můžou odříkávat kdykoliv během dne a noci ve vlastním jazyce. I když je nejlepší, když se muslimové modlí spolu s ostatními v mešitě, můžou se modlit i jinde, jako např. na poli, v kanceláři, v závodě a na universitách. Návštěvníci muslimské země jsou často překvapení shromažďováním se modlících v denním životě.“18

16

ISLÁMSKÁ NADACE. 5 pilířů islámu (ÍMÁN). Objevte islám [online]. c2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/12.htm. 17 ISLÁMSKÁ NADACE. 5 pilířů islámu (ÍMÁN). Objevte islám [online]. c2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/12.htm. 18 ISLÁMSKÁ NADACE. 5 pilířů islámu (SALÁ - Modlitba). Objevte islám [online]. c2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/13.htm.

14

1.3 Islámské náboženství v oblastech běžného života Jestliže má tato podkapitola podat alespoň základní informace o tom, jakým způsobem islámské náboženství ovlivňuje běžné fungování muslimů v osobním životě, je potřeba se také zamyslet se nad tím, v co vůbec muslimové věří. Jedná se tak především o víru v následující skutečnosti: •

víra v jednoho, jediného, neporovnatelného, milosrdného Boha – jedná se o stvořitele, živitele a ochránce světa,

•

víra v Anděle, které Bůh stvořil, v proroky, jejichž prostřednictvím bylo možno přinést odkaz Stvořitele mezi běžné věřící,

•

víra v poslední soud, v osobní zodpovědnost za vlastní skutky,

•

víra v Boží moc, která stojí nad jejich osudem, a to v dobrém i zlém,

•

víra v posmrtný život.19

Pro muslimy je velmi důležité víra v to, že „Bůh poslal své posly a proroky všem lidem počínaje Adamem, dále Noem, Abrahámem, Lotem, Ismaelem, Izákem, Jákobem, Josefem, Jóbem, Mojžíšem, Áronem, Davidem, Šalamounem, Eliášem, Jonášem, Janem Křtitelem a Ježíšem a dalšími, budiž s nimi mír. Poslední Boží odkaz lidstvu - potvrzení věčného odkazu a shrnutí všech předcházejících odkazů - byl zjeven Proroku Muhammadovi prostřednictvím Archanděla Gabriela.“20 Následně bych se chtěla alespoň v krátkosti zabývat dvěma oblastmi, v nichž se může islámská víra projevit v životě každého muslima. Oblast vzdělání je v arabských zemích vyznávajících islám značně diskutované téma, přičemž lze identifikovat vzájemné rozdíly mezi nimi. Jednotlivé odlišnosti lze nalézt v samotných tradičních institucích islámského vzdělávání. V nich dominuje především náboženství, což lze odlišit od klasické veřejné školy. Této oblasti se dále věnuje Topinka, který se konkrétně zabývá jednotlivými specifiky vzdělání muslimů v evropských zemích, resp. v České republice. Zpravidla tak řada muslimů z arabských zemí studuje právě na univerzitách v řadě zemí Evropy. Díky tomu se pak cítí těmto zemím za tuto možnost zavázáni, díky tomu, že jim poskytly vzdělání na takové úrovni. Proto také bývá zvykem, že zde tito absolventi po škole zůstávají a zakládají zde i celé rodiny. Ovšem i nevzdělaní muslimové jsou si vědomi hodnoty vzdělání a je tak pro ně velice 19

ISLÁMSKÁ NADACE. V co věří muslimové? Objevte islám [online]. c2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/3.htm. 20 ISLÁMSKÁ NADACE. V co věří muslimové? Objevte islám [online]. c2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/3.htm.

15

důležité, aby jejich děti tohoto vzdělání dosáhly. Proto se snaží jim poskytnout takové možnosti, aby vystudovali lepší školy a poskytly jim tak výhodnější start v jejich budoucnosti.21 Pro muslimy je také velmi důležitý institut rodiny, jemuž bych se nyní také chtěla v krátkosti věnovat. Rodině a vůbec rodinným hodnotám věnují muslimové mimořádnou pozornost. To je ostatně typické i pro muslimy žijící v České republice. O tom nicméně dále hovoří také Topinka. V případě, že se jim zde narodí dítě, zvažují pak, zda zůstat v České republice, či se vrátit do rodné země. Příčinou může být fakt, že děti, které se jim zde narodí, se již od počátku svého vývoje přizpůsobují zdejším podmínkám a již nemusí vyrůstat jako praví muslimové, což pro některé věřící je naprosto nepřípustné. Tyto děti mnohokrát již ani neznají tradice a zvyklosti země, odkud jejich rodiče pocházejí. Co se týče samotného příchodu muslimů do České republiky, je zde rozdíl mezi tím, zda se jedná o uprchlíka, či o studujícího. V případě, že přijíždějí do České republiky jako uprchlíci, zpravidla tak s sebou přivážejí i celou rodinu. Avšak v případě, že zde mají zájem studovat či pracovat, přijíždějí sami a nezřídka si zde hledají české manželky. Bylo zjištěno, že pro část muslimů je typické, že mají sňatek s českou ženou již předem naplánovaný. Díky tomu totiž mohou snadněji získat české občanství, což by pro ně, jako občany arabské země (potenciální terorista) bylo značně obtížné. U českých žen provdaných za muslimy se lze v řadě případů setkat s jejich konvertováním k islámu. Je však typické, že rodina, kterou muslimové v České republice zakládají, je méně početná, a zpravidla se skládá jen z několika nejbližších příbuzných. Pokud v České republice žijí také sourozenci, nebo jiní příbuzní, zpravidla mezi nimi fungují velmi těsné vazby.22 Je vhodné v této souvislosti citovat Topinku, který hovoří o jednotlivých pravidlech a zásadách, kterými se musí každý muslim řídit. „Respektovat islám znamená řídit se jeho zásadami. Islám je zdrojem zásad jednání a chování, pravidla prostupují každodenním životem muslimů. Proto se kolem nich koncentrují největší potíže, které muslimové uvádí. Hledají odpověď na otázku, jak pravidla dodržovat v prostředí, které pro ně nemá příliš pochopení. Pravidla každodenního života jsou upraveny Božím zákonem šarí´a. Šarí´a je aplikována na všechny oblasti lidského života.“23

21

TOPINKA, Tomáš (ed.). Integrační proces muslimů v České republice – pilotní projekt. 2007. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/integrace_muslimu.pdf. 22 TOPINKA, Tomáš (ed.). Integrační proces muslimů v České republice – pilotní projekt. 2007. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/integrace_muslimu.pdf. 23 TOPINKA, Tomáš (ed.). Integrační proces muslimů v České republice – pilotní projekt. 2007. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/integrace_muslimu.pdf.

16

2 Islámský ekonomický systém Druhá kapitola bakalářské práce se věnuje krátkému pojetí islámskému ekonomickému systému, jehož poznatky jsou důležité pro třetí a především pro čtvrtou kapitolu, v níž bude pojednáno o fungování islámského bankovnictví a především pak o jednotlivých bankovních produktech, jež se v rámci islámského bankovnictví využívají. Podobně, jak bude ukázáno v případě islámského finančnictví či islámského bankovnictví, také pro islámskou ekonomiku platí, že není vymezena jednotná a přesná definice tohoto pojmu. Přesto lze v této souvislosti jednu z definic uvést. Ta pochází z pera islámského ekonoma Mannana, který uvádí, že se jedná o společenskou vědu, v jejímž rámci dochází ke studiu ekonomických problémů muslimů – věřících, kteří vyznávají islám a jeho principy a hodnoty.24 Veškerá islámská ekonomika stojí na základech islámské víry, z čehož pak následně plynou i některé výhody této ekonomiky. Celkově lze uvést, že jak islámské finančnictví, tak i islámská ekonomika stojí na základních náboženských principech, což je důležité pro zhodnocení dalšího vývoje této ekonomiky.

2.1 Vývoj islámského systému finančnictví Jak uvádí odborná literatura, v současné době lze zaznamenat rostoucí význam islámského systému finančnictví, které se začíná uplatňovat také v řadě evropských zemí. To je způsobeno mimo jiné také proběhlou ekonomickou krizí a postupujícím procesem ekonomické recese, do níž se řada zemí Evropské unie dostala. V současnosti neexistuje přímo žádná přesná definice toho, jak by mohl být systém islámského finančnictví definován, nicméně obecně by bylo možno hovořit o tom, že se jedná o finanční vztahy, ať již obchodního či finančního charakteru, které jsou založeny a fungují na principu islámského práva.25 Lze-li hovořit o vývoji islámského finančního systému, je především poukázat na to, že jak tento systém, tak i celá soustava islámského práva nepředstavují v současnosti žádnou novinku, nýbrž se tyto systémy vyvíjely po celou dlouhou dobu. Přibližně od 20. a 30. let

24

MANNAN, Muhammad Abdul. Islamic economics: theory and practice. Boulder: Westview Press, 1987. HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf. 25

17

minulého století se začaly rozvíjet veškeré služby, které je možno začlenit pod islámský finanční systém v moderním pojetí. Tento časový úsek lze přirovnat k době, kdy v regionu Blízkého východu došlo ke vzniku prvních centrálních bank. Především je zde nutno hovořit o tom, že podstata islámského finančnictví je založena na myšlence muslimů, jakým způsobem by bylo možno sladit původní náboženské principy obchodování s metodami, jež se řadí k modernímu pojetí obchodování a finančnictví.26 Ostatně je velmi těžké, jak již se ukázalo výše, moderní islámský systém finančnictví přesně a jednoznačně charakterizovat. Odborníci k tomu konkrétně uvádějí: „toto označení pro specifický finanční systém založený na základě islámského práva je však relativně nové a pochází z druhé poloviny 70. let minulého století. Mnohem dříve však byly již používány pojmy spojené se základními principy islámského finančnictví jako bez úroků či islámské bankovnictví.“27 Výrazným milníkem, který nelze v rámci vymezení vývoje islámského finančnictví opomenout, je rok 1991, neboť od tohoto data začalo docházet k výraznému rozmachu islámských finančních služeb a zároveň také k jejich celkovému rozvoji a zkvalitnění. Lze hovořit dále o tom, že se islámské finančnictví profesionalizovalo. Tuto skutečnost je možno potvrdit na základě toho, že došlo k založení organizace s názvem Accountig and Auditing Organization for Islamic Financial Institution (AAOIFI). Jejím cílem bylo vytvořit mezinárodní standardy k tomu, aby mohly být islámské finanční služby a bankovní obchody poskytovány po celém světě.28 Hrdličková se v návaznosti na celkové pojetí finančnictví v islámských zemích zmiňuje o tom, že ačkoliv je tento islámský finanční systém nazýván jako systém bez úroků, je třeba se pozastavit nad tím, že tento výrok neodpovídá zcela realitě. Je pravda, že v rámci islámského finančnictví je zakázáno přijímat a splácet úroky. Avšak jsou zde k dispozici také další principy, díky nimž je umožněn příjem bank, což je důležité pro rozvoj islámské ekonomiky. Těmito finančními principy či metodami se myslí např.: 26

HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf. 27 HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf, s. 20. 28 HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf.

18

•

sdílení rizik,

•

posvátnost smluv,

•

dodržování práv a povinností v rámci vlastnického práva apod.29

2.2 Základní principy islámského ekonomického systému Obecně lze hovořit o tom, že jak islámský ekonomický systém, tak i islámské bankovnictví je založeno na působení náboženství – islámu. Konkrétně se v tomto případě jedná o pět základních náboženských principů, na nichž funguje nejenom ekonomika v islámských zemích, ale také prakticky celé islámské bankovnictví. Proto bude v rámci této podkapitoly nastíněna problematika fungování islámské ekonomiky jen stručně, přičemž všech pět základních principů bude více objasněno právě až ve čtvrté kapitole této bakalářské práce. Lze se však zmínit o tom, že k těmto základním náboženským principům se řadí: •

ribá,

•

zakát,

•

haram,

•

myasir,

•

gharar.30

V návaznosti na tyto principy islámského ekonomického systému je třeba se také zmínit o tom, že celá islámská ekonomika je založena na sociálních principech. Záměrem je tak docílit eliminace velkých rozdílů mezi jednotlivými příjmovými třídami. Cílem je tak, aby všichni obyvatelé v islámských zemích měli zajištěn slušný a odpovídající životní standard. Islám se snaží eliminovat ty principy, které vytvářejí rozdíly mezi bohatými a chudými, resp. ty, které bohaté dělají bohatší a chudé chudší. Jedná se např. o principy, které jsou aplikovány v kapitalistických zemích již od pradávné historie. Již v minulosti bylo prokázáno, že prostřednictvím aplikace sociálních principů v ekonomice lze dojít k prosperitě. Základem islámské ekonomiky je tedy víra. V případě, že muslimové platí zakát, vládce ho dobře

29

HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví jako možná alternativa? Bankovnictví: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-57625730-islamske-financnictvi-jako-mozna-alternativa. 30 ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2010. ISBN 978-80-904373-6-4.

19

spravuje, lze nakonec dosáhnout stírání ekonomických rozdílů. Ty se přitom považují za základ lidských sporů, individuálních, ale také společenských.31 Také další odborníci se vyjadřují o významné podstatě islámské ekonomiky a o jejich charakteristikách. Lze v podstatě hovořit o tom, že se jedná o zcela unikátní ekonomický systém, který není závislý ani na kapitalismu, ani na socialismu. Základem je, jak již bylo výše uvedeno, víra v islám, což poté také přináší řadu významných výhod pro ekonomické blaho islámské země. V podstatě by bylo možno říci, že jak kapitalismus, tak i socialismus představují dva ekonomické extrémy, přičemž islámská ekonomika se jich snaží vyvarovat a naopak jít tzv. zlatou střední cestou mezi těmito pomyslnými póly.Hovoří o tom např. Kahf, podle něhož lze islámskou ekonomiku chápat jako alternativní směr kapitalistické produkce, v jehož rámci se rozvíjí tzv. morální ekonomie.32 Podle islámského ekonoma Muhammada Umara Chapra je rozdílem mezi ekonomikou islámu a kapitalismu vzájemné spojení mezi duchovními a materiálními hodnotami. Tento ekonom tvrdí, že řada kapitalistických ekonomických systémů je založena především na materiálních potřebách a naopak nezdůrazňuje duchovní potřeby svých občanů. To je podle něj chyba a proto také získává islámská ekonomika řadu výhod. Podle Chapry se považuje islámský ekonomický systém za zcela unikátní, přičemž pro kapitalismus i socialismus platí, že se jedná o ekonomiku materialistického charakteru.33

2.3 Základní zdroje příjmů do státní pokladny v islámské ekonomice K základním zdrojům příjmů, které plynou do státní pokladny v islámské ekonomice, se řadí: zakát, ghanimh, džizja, desátek a kharádž.34 Jako jeden z významných zdrojů příjmů v islámské ekonomice se považuje zakát, který je chápán jako růst a čistota daně z majetku, která přesahuje stanovené minimum. Zakát se v podstatě také považuje za jeden z pěti pilířů islámu, placení je jeho povinností. Jak také uvedl Prorok, zakát byl vybírán již od pradávna, a to od bohatých, a vyplácen byl chudým. Označení zakát pak získal od toho, že jeho prostřednictvím je zajišťována prosperita v tomto 31

Ekonomický systém islámu. Islam.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/ekonomicky-system-islamu. 32 KAHF, Monzer. Islamic economics: Notes on definition and Methodology [online]. 2003 [cit. 2014-06-24]. Dostupné z: http://monzer.kahf.com/papers/english/paper_of_methdology.pdf. 33 CHAPRA, Muhammad Umar. The Islamic. Objectives of the Islamic economic order. Leicester: Islamic Foundation, 1979. ISBN 08-603-7051-8. 34 Ekonomický systém islámu. Islam.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/ekonomicky-system-islamu.

20

světě, očišťuje a přináší blaho v posmrtném životě. Jeho hodnotou je 2,5 % z veškerého majetku, nepočítají se sem ovšem pozemky.35 Součástí zakátu je také sadaqa jako jeho podskupina, která je chápána jako soukromě vyplácená almužna. Jak je také uváděno v Koránu, podporuje se spíše skromné a nenápadné obdarovávání chudých, ale také charita vůči těm, kteří jsou chudí a nedají to najevo (tedy přímo nežebrají). Korán ve druhé kapitole uvádí: „jestliže dáváte almužny veřejně, je to krásné, jestliže však to činíte skrytě a dáváte chudým, je to pro vás lepší a vymaže vám to špatné skutky vaše. A Bůh je dobře zpraven o tom, co činíte. Není povinností tvou, abys je vedl, ale Bůh vede toho, koho chce. To, co rozdáváte dobrého, je ve prospěch vás samých, avšak vydávejte jen z touhy popatřit na tvář Boží. A to, co vydáte dobrého, bude vám plně nahrazeno a nebude vám ukřivděno. Chudáky, kteří se dostali do tísně na stezce Boží a nemohou se po zemi pohybovat za obchodem, pokládají hlupáci za bohaté kvůli zdrženlivosti jejich; ty však poznáš je podle známek jejich, byť i drze neprosili lidi. A co dobrého těmto rozdáte, Bůh o tom dobře ví.“36 Dalším zdrojem příjmů, s nímž může islámská ekonomika počítat, je tzv. desátek. V tomto případě se jedná o daň, která je uvalena na zemědělský výtěžek. Jeho existence je stanovena v Koránu následujícím způsobem (6: 141): „požívejte z plodů jejich, když dozrají, a rozdávejte z nich podíl patřičný v den sklizně jejich, avšak nebuďte marnotratní, neboť Bůh nemiluje marnotratné.“37 Prorok se pak zmínil o tom, jakým způsobem by bylo možno určit jeho hodnotu: z části toho, co bylo zavlaženo deštěm, vybrat jednu desetinu a z části toho, co se zavlažilo manuálně, vybrat polovinu z této desetiny. Dále se uvádí, že tyto dva typy daní se vybírají pouze od muslimů, přičemž pro zakát je rozlišující to, že se vyplácí pouze chudým a potřebným, což je mimo jiné zdůrazněno dále také v Koránu (9: 60):38 „almužny jsou pouze pro chudé a nuzné, pro ty, kdož je vybírají, pro ty, jichž srdce se sjednotila, pro otroky a zadlužené, pro boj na cestě Boží a pro toho, kdož po ní kráčí podle ustanovení Božího, a Bůh je vševědoucí, moudrý.“ Samotný výběr desátku se v průběhu jednotlivých století měnil, přičemž pro současnost platí, že se chápe více jako sociální daň, neboť bylo umožněno sladit více sociální status

35

Ekonomický systém islámu. Islam.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/ekonomicky-system-islamu. 36 Ekonomický systém islámu. Islam.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/ekonomicky-system-islamu. 37 Ekonomický systém islámu. Islam.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/ekonomicky-system-islamu. 38 Ekonomický systém islámu. Islam.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/ekonomicky-system-islamu.

21

chudých k životním podmínkám bohatých. Prostřednictvím této daně je také odrazováno od toho, aby někteří lidé více hromadili bohatství, a je tak podporováno především investování finančního majetku. Jak již bylo hovořeno výše, tyto dva typy daní představují základ všech zdrojů, které v islámské ekonomice plynou do státního rozpočtu (státní pokladny), nicméně lze hovořit i o dalších typech daní (příjmů – vybíraných poplatků od obyvatelstva v islámských státech): •

ghanimh představuje válečnou kořist, přičemž jedna pěti se ukládá do státní pokladny,

•

džizja je chápána jako daň určená pro nemuslimy, lze ji definovat jako náhradu za ochranu a zproštění od vojenské služby, její výše je nižší než v případě zakátu,

•

kharádž představuje roční poplatek, který odvádí dobyté země.39

Dále internetový zdroj uvádí, že v minulosti se veřejná pokladna, kam se ukládaly veškeré vybrané finance, označovala jako baitul mal. Již v minulosti v době představovala ekonomika velmi významnou roli ve fungování islámského státu. To proto, že z ní byli živeni jak sirotci, tak i žebráci, nemohoucí, starci, ale také charitativní instituce. Dále se pak hovoří o ekonomice v této době následujícím způsobem: „oddanost k placení zakátu a opatrná správa pokladu vedla k prosperitě a pozvednutí životního standardu Arabů a ostatních muslimských národů. Tak se naplnila Prorokova předpověď: Rozdávejte almužny, přijde čas, kdy budou lidé nabízet almužny a nebudou žádní potřební. Během vlády pozdějších kalifů byl však tento poklad zneužit a namísto charitativních a veřejných účelů sloužil k hrazení osobních potřeb kalifů. Tehdy ztratil baitul mal svou důležitost a zdegeneroval v běžný imperiální poklad. Přesto existovaly výjimky jako kalif Omar Bin Abdul Azíz nebo sultán Nasredin. Stálý příjem zajišťoval hladký chod nesčetných veřejných a charitativních zařízení po celém muslimském světě, konkrétně mešit, madras (církevních škol), sirotčinců a nemocnic.“40

39

Ekonomický systém islámu. Islam.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/ekonomicky-system-islamu. 40 Ekonomický systém islámu. Islam.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/ekonomicky-system-islamu.

22

3 Historie islámského bankovnictví Co se týče historie islámského bankovnictví, lze hovořit o tom, že se bankovní služby realizovaly v islámských zemích, resp. v regionu Blízkého východu již dlouhou dobu před tím, než došlo ke vzniku prvních islámských bank v 19. století. Za základní princip lze v této souvislosti považovat finanční instrument mudaraba, který se zakládá na partnerství. S tímto nástrojem se lze ostatně setkat také v případě evropského bankovnictví. Tam ovšem vystupoval pod označením commenda. Až do 50. let 20. století nebyly bankovním službám, jež byly poskytovány evropskými či západními bankami, kladeny ze strany islámských států žádné překážky. To do jisté míry souviselo mimo jiné i s tím, že právě v této době došlo k nezávislosti řady islámských států. Právě toto období bylo dobou, kdy se stále častěji hovořilo o integrování islámského práva do oblasti finančnictví.41 Weberová Babulíková dále hovoří o tom, že moderní dějiny islámského bankovnictví lze v podstatě rozdělit do dvou základních fází období teoretických úvah a období praktické aplikace těchto teoretických úvah.42 Jak bylo výše uvedeno, nejdříve se musely některé významné osobnosti zasadit o vznik důležitých islámských bankovních teorií. Z tohoto pohledu lze zde vyzdvihnout tyto muže: Muhammada Baqir al-Sadra a Mohammada Nejatullah Siddiqia. Sadr se nesnažil o polemiku o riba (zákaz úroku), ale rovnou navrhl koncepci bankovnictví fungující bez použití úroku. Podle Sadra je islámské právo nadstavbou ekonomické teorie, a proto se musí nejdříve porozumět islámskému právu, aby bylo možno pochopit, jak vůbec funguje ekonomický systém a s tím právě související islámské bankovnictví. Odborná literatura v této souvislosti uvádí, že u Sadra došlo ke ztotožnění fungování ekonomiky s právními normami, což ovšem neodpovídá ekonomické realitě v islámských zemích. Podle Sadra by banka neměla mít příjmy z kapitálu, ale z její práce a ta má spočívat v její roli prostředníka mezi vkladateli a podnikateli. Avšak banka nemůže vydělávat na rozdílu mezi úročením vkladů a poskytovaných úvěrů. Aby toho mohla banka dosáhnout, musela by oddělit vklady termínované od vkladů běžných.43

41

WEBEROVÁ BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001. ISBN 80-86149-33-1. 42 WEBEROVÁ BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001. ISBN 80-86149-33-1. 43 WEBEROVÁ BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001. ISBN 80-86149-33-1.

23

Jak již tedy bylo dříve řečeno, první typy bank na islámském území začaly vznikat v průběhu 19. století, což se jeví z pohledu srovnání s bankami západního typu podstatně pozdě, neboť v Evropě vznikly první banky již během středověku.Přestože šíření západních bankovních služeb od 19. st. bylo od začátku přijímáno s jistými rozpaky, s výjimkou Saúdské Arábie většina islámských států v zájmu modernizace a rozvoje hospodářství nekladla až do padesátých let 20. století činnosti těchto bank žádné překážky. Právě v této časové etapě začíná probíhat diskuse o tom, jakým způsobem by mohly být sladěny potřeby moderního finančnictví s jednotlivými náboženskými principy islámu. Lze uvést např. Pakistán, v němž se v roce 1956 uvažovalo, že bude přijata ústava. V ní mělo být zakotveno ustanovení zakazující bankám operovat s úrokem. I navzdory tomu, že taková podoba ústavy nebyla schválena, toto téma se nadále v pakistánském parlamentu jevilo značně aktuální. Byl to právě Pakistán, na jehož území došlo ke vzniku první islámské banky. Avšak vzhledem k tomu, že nebylo možno zajistit trvalý přísun kapitálu ani získat dostatečně kvalifikované zaměstnance, byla tato banka zrušena na počátku 60. let minulého století.44 Z dalšího vývoje islámského bankovnictví lze vyzdvihnout vznik spořitelny Mit Ghamr. Ta byla založena v Egyptě v roce 1963. Její hlavní činnost se orientovala na poskytování bezúročných půjček, které směřovaly k zajištění financování společensky prospěšných projektů. Význam této banky lze vidět v tom, že za poskytnutou půjčku si účtovala pouze administrativní poplatek v nízké hodnotě. Navíc nedošlo k jeho zvýšení ani v případě, že došlo díky poskytnutí úvěru ke zlepšení postavení samotného dlužníka. Následkem takové činnosti banky pak brzy začaly chybět další finance na její rozvoj. Bylo tak zapotřebí, aby byla kompletně celá banka převzata Násirovou sociální bankou v Káhiře, k čemuž došlo v roce 1972. Tato banka umožnila navázat na předchozí tradici banky Mit Ghamr, navíc tak byl v Egyptě oživen princip zakát.45 Právě vznik výše uváděných bank patří již do druhého zmiňovaného moderního období islámského bankovnictví, což znamenalo již aplikování konkrétních poznatků v praxi, jak se o tom mimo jiné zmiňuje také odborná literatura. Z historického pohledu se častokrát hovoří o islámských financích jako o financích se zákazem ribá. Tento pojem pochází přímo z Koránu a již tam se využívalo tohoto označení pro nárůst, příplatek, nebo o něco, co je navíc. Jak dále uvádí islámský finanční systém, je jakkoliv zakázáno, aby se banky či jiné finanční instituce nezákonně obohacovaly, přičemž však islámské právo nikterak nezakazuje 44

WEBEROVÁ BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001. ISBN 80-86149-33-1. 45 WEBEROVÁ BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001. ISBN 80-86149-33-1.

24

právo na zisk. Toto právo je známo v podobě islámského bankovnictví od nepaměti, resp. od 20. století, kdy vznikala řada islámských bank a v jejich fungování tak vždy byl tento princip zachováván. Řada odborníků se nicméně dále zmiňuje také o tom, že u řady finančních produktů je islámským právem definováno, jaké typy tzv. ribá mohou být aplikovány. V této souvislosti tak tyto principy či zákonná ustanovení navazují na nástroje obchodování, s nimiž se lze v islámském finančnictví setkat.46 V krátkosti bych se ještě v rámci této kapitoly dotkla tématu současné podoby finančních aktiv, které jsou typické pro celou strukturu islámského bankovnictví. Tato aktiva se totiž neustále rozvíjejí a jejich hodnota od roku 1990 neustále narůstá, přičemž zpočátku se jednalo spíše o dynamický nárůst, nyní spíše již pozvolný (viz obrázek č. 4). Je však nutno zmínit i jeden zásadní fakt, a to, že přes nárůst finančních aktiv v islámských bankách dosahují tato aktiva stále nepatrného podílu v rámci globálního finančního systému.

Obrázek č. 4: Vývoj finančních aktiv v rámci islámského bankovnictví (v mld. USD)

Zdroj: HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf, s. 23.

V návaznosti na tyto skutečnosti se i přes nepatrný podíl na celkových globálních aktivech (financích) lze domnívat, že využití řady finančních instrumentů islámského 46

HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf.

25

bankovnictví má svoje opodstatnění, a to především v návaznosti na jejich značnou odolnost vůči výkyvům ekonomiky, jak bude dále prezentováno v následující kapitole. Ještě bych se však v tomto rámci zmínila o jedné zásadní skutečnosti, která mimo jiné také souvisí s podstatou islámského bankovnictví. Jak je dále prezentováno na následujícím obrázku č. 5, podstatná většina islámského finančního systému je tvořena jeho bankovnictvím. Daleko méně tvoří islámská finanční aktiva takové oblasti, jako jsou islámské fondy či pojišťovnictví.

Obrázek č. 5: Podíl jednotlivých oblastí, v nichž jsou umístěna islámská finanční aktiva (r. 2012 – v %)

Zdroj: HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf, s. 23.

Výše uvedený obrázek jednoznačně ukazuje, že přes 80 % všech islámských aktiv je začleněno v islámském bankovnictví. Proto také nabývá takového významu i v jiných, než v arabských zemích a jeho aktiva ročně vzrůstají až o 15 %. Téměř 15 % aktiv je strukturováno v islámských dluhopisech (sukuk). Nejnižšího významu tak dosahuje islámské pojišťovnictví (takaful). Na následujícím grafu 1 je možné zřetelně odlišit, že struktura pasiv a aktiv islámských bank se na rozdíl od konvenčních liší již na první pohled. Je zde především možno postřehnout, že v rámci aktiv tvoří největší část islámská finanční a investiční aktiva (která by v pojetí konvenčních bank odpovídala nejpravděpodobněji poskytovaným úvěrům). V rámci pasiv převládají především vklady klientů bank. 26

Graf 1: Struktura aktiv a pasiv islámských bank

Zdroj: GREUNING, Hennie van a Zamir IQBAL. Risk analysis for Islamic banks. Washington, D. C.: World Bank, 2008. ISBN 978-08-213-7142-8, s 80, 90, vlastní úprava.

27

4 Principy islámského bankovnictví Čtvrtou kapitolu lze považovat za stěžejní součást celé bakalářské práce, neboť právě zde bude ozřejměno, na jakých principech islámské bankovnictví funguje a jaké konkrétní produkty jsou islámskými bankami nabízeny. Díky tomu lze také vzájemně srovnat podobné typy produktů s bankovními službami, jež jsou poskytovány moderními evropskými bankami. Jak se totiž mimo jiné zmiňuje Němec, fungování islámských bank je do jisté míry podobné bankovnictví konvenčnímu, nicméně lze přeci jenom odhalit určité odlišnosti, které jsou dány především různorodými geografickými a ekonomickými rozdíly. Nejdříve však budou shrnuty základní charakteristiky islámského bankovnictví jako takového: •

islámské banky mají zakázáno vydělávat půjčováním peněz, což znamená, že nesmí být žádná půjčka založena na poskytovaném úroku,

•

zisk každé islámské banky tak musí být vytvořen na podkladě reálně uskutečněného obchodu,

•

banky mají také zakázáno provádět jakékoliv virtuální obchody, jako např. derivátové transakce či jiné finanční spekulace,

•

nesmí se podnikat v takových oborech, které jsou spojeny se zbraněmi, drogami, alkoholem, prostitucí, nebo hazardem,

•

veškeré obchody a investice nesmí být označovány jako riskantní,

•

bankami je vždy důsledně prověřována bonita všech jejich obchodních partnerů.47

Ačkoliv se, vzhledem k výše uvedenému, islámské bankovnictví v řadě charakteristik podobá konvenčnímu, přeci jenom lze vymezit následující rozdíly, které bývají uváděny nejčastěji jako typické právě pro islámské bankovnictví: •

peníze představují pouze prostředek směny, produkt je chápán jako reálné aktivum,

•

výnosu lze dosáhnout na podkladě principu podílu na zisku podniku,

•

za situace, že se podnik dostane do ztráty, rozdělí se mezi banku a podnik, a to na podkladě partnerského vztahu,

47

NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930-bankyktere-neznaji-uroky.

28

•

během financování na základě smluv murabaha, salam a istina se provádějí skutečné ekonomické transakce

•

islámská banka vystupuje vůči svým klientům jako partner, investor a obchodník, nebo jako kupující a prodávající,

•

islámské banky poskytují záruku pouze na vklady nacházející se na depozitních účtech (založeny na principu al-wadiah).48

Základní pravidlo, jímž se řídí veškeré finanční transakce, lze najít v Koránu, resp. v 275. verši súry Kráva. Zde je uvedeno, že Bůh lidstvu dovolil prodávání, avšak na druhé straně jim zakázal lichvu.49Dále také odborná literatura uvádí, že tento základní náboženský princip, tj. zákaz lichvy, má přinést zejména spravedlnost, na jedné straně zabránit vykořisťování chudého dlužníka na úkor banky jakožto bohatého věřitele, na druhé straně ochránit také samotného věřitele, kterého by mohl dlužník využít ve svůj prospěch. V islámském bankovnictví je tak důležitá suma půjčených financí, nikoliv však relativní majetnost dlužníka. V případě, že by došlo ke změně částky půjčených peněz, mělo by to za následek nespravedlnost a utlačování určité skupiny osob.50

4.1 Charakteristika základních pojmů Jako základní koncept promítající se do poskytování bankovních služeb lze označit také zákon šarii, o nichž se mimo jiné zmiňuje také Kropáček. Šaria je tak chápána jako svatý zákon islámského náboženství.51 Právě Korán uvádí některé základní principy šaríi, které jsou následně aplikovány na oblast finančnictví. Korán tak zakotvuje, že úrok představuje špatnou věc při obchodování a je tak pro všechny islámské banky zakázán. Zákaz poskytovat úrok je v islámském náboženství nazýván jako riba a ten je mimo jiné zmiňován v Koránu. Je zcela zřejmé, že islámské finančnictví (bankovnictví) se řídí islámským právem, proto je vhodné v této souvislosti uvést, že právní systém z hlediska náboženství hodnotí jednotlivé lidské činy v následujících pěti třídách:

48

KHAN, M. Fahim a Mario PORZIO, Mario. Islamic banking and finance in the European union: a challenge. Northampton, MA: Edward Elgar Pub., 2010.ISBN 978-184-9800-174. 49 Korán. Praha: Československý spisovatel, 2012. ISBN 978-80-7459-080-1. 50 EL-GAMAL, Mahmoud. An Economic Explication of the Prohibition of Rib¯a in Classical Islamic Jurisprudence [online]. 2001 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z:http://www.ruf.rice.edu/~elgamal/files/riba.pdf. 51 KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2011.ISBN 978-80-7021-925-6.

29

•

Fard, wagib – tj. činy, jež jsou povinné podle Koránu, a to ať individuálně (jedná se tak např. o modlitbu nebo půst během ramadánu), nebo kolektivně (pohřební modlitba),

•

Sunna, mustahabb, mandub – činy, které jsou doporučeny prostřednictvím Prorokových výroků a jeho skutků,

•

Mubah – činy indiferentní, tj. ani ty, které by byly zakázány, ale ani ty, které by byly jednoznačně doporučeny či by byly povinné,

•

Makruh – činy, které se označují jako zavrženíhodné, těch by se měli věřící vystříhat, a to přestože nejsou explicitně zakázané, nebo trestné,

•

Haram – činy, které jsou jednoznačně zakázané, tj. jsou hříšné a trestné.52

V rámci této kapitoly je nutné se zmínit také o tom, že obchod je Koránem podporován. Ale jak již bylo zmíněno, všechny oblasti lidského života, stejně tak jako bankovnictví a finančnictví je regulováno právě šaríou. Jak dále uvádí Lewis, islámské banky jsou povinny provádět a poskytovat takové bankovní služby, které jsou v souladu s náboženskými principy islámu. Především pak musí přistupovat ke svým klientům s čestností a férovostí. Dále Lewis uvádí následující principy islámského práva, které se aplikují ve čtyřech základních bankovních transakcích, a to: •

Bay neboli prodej, jedná se o převod vlastnictví za určitou úplatu,

•

Ijara neboli nájem – tímto prostřednictvím je možné převést práva za užívání majetku na někoho jiného, a to za určitou úplatu,

•

Hiba neboli dar, jedná se o bezúplatný převod majetku na jinou osobu,

•

Ariyah neboli půjčka, kdy má klient možnost získat převod práva za užívání majetku, a to zcela bez úplaty.53

Je tedy zcela zřejmé, že podstata islámského bankovnictví se zřetelně odlišuje od pojetí bankovnictví českého, nebo evropského, a to nejen v tom, že bankovnictví v islámských zemích je pevně spojeno s náboženstvím, ale také v tom, že je naprosto zakázáno poskytovat půjčky na podkladě úroku. V tom lze tedy spatřovat hlavní rozdíly obou druhů bankovnictví. Je však právě s podivem, že i přes tuto skutečnost, kdy banky nevydělávají na úrocích, jako je tomu běžně v Evropě, jsou na rozdíl od evropského typu bank ziskovější. 52

POTMĚŠIL, Jan. Šarī⁹a: úvod do islámského práva. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4379-0. LEWIS, Mervyn a Latifa M ALGAOUD. Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2001. ISBN 18-589-8808-X. 53

30

O této skutečnosti se mimo jiné zmiňuje právě Němec, podle něhož hlavní výhoda tkví v celé podstatě islámského náboženství, čímž si také získává řadu klientů či společností z Evropy, mimo jiné také z České republiky, nebo ze Švédska. „Jiným důkazem atraktivity etického islámského bankovnictví pro "nemuslimy" je úspěch švédské JAK Medlemsbank. Ta sice neoperuje s pojmem šaría, nabízí ale podobný princip podnikání. Klienti banky jsou zároveň společníky a banka jim místo úroků vyplácí podíl ze zisku. Také další produkty JAK Medlemsbank jsou velmi podobné těm islámským. Islámské bankovnictví patří v posledních dekádách mezi nejrychleji rostoucí segmenty globálního finančního trhu. Banky rostly od roku 2000 v průměru o 15 procent ročně. Zatímco ještě v 90. letech 20. století spravovaly po celém světě aktiva ve výši zhruba 150 miliard dolarů, letos podle odhadů organizace UK Islamic Finance Secretariat (UKIFS) dosáhne tato suma až 1,6 bilionu.“54

4.2 Základní náboženské principy promítající se do islámského bankovnictví Pro pochopení celé podstaty islámského bankovnictví, musí být zdůrazněny následující skutečnosti: •

každá islámská banka se musí řídit zákazem riby (zákazem poskytování úroku, a to především u finančního produktu půjček),

•

vybírá se náboženská daň zvaná zakat,

•

je zakázáno vyrábět produkty nebo poskytovat služby, které odporují principům islámu (haram),

•

islámské banky se musí vyhýbat maysiru (sázení) a ghararu (nejistotě),

•

významným principem je v této souvislosti tzv. takaful neboli islámské pojištění.55

Za základní náboženský princip, který se aplikuje v oblasti islámského bankovnictví, je bezesporu zákaz riby, neboli zákaz používání úrok. V podstatě lze tento princip považovat za základní či nejdůležitější rys, který se v islámském bankovnictví, resp. celkově v ekonomice islámu uplatňuje. Jakým způsobem lze však tento princip jednoznačně definovat? Přesná 54

NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930-bankyktere-neznaji-uroky. 55 KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/.

31

charakteristika však neexistuje, a tak je možno se setkat s jeho někdy i dost odlišnými vymezeními. Tak např. v publikacích, které pojednávají o jednotlivých skutcích proroka Mohameda, je možno tento náboženský princip, resp. ribu chápat jako půjčku, na níž může druhý vydělat. Zákaz riby pak tedy pojednává o tom, že půjčka jako bankovní produkt může být v islámském bankovnictví využit, avšak nesmí se na něm banka obohatit. Proto je tedy již v samotném Koránu zakotveno zákazu lichvy. Pro islámské bankovnictví navíc platí, že peníze zde nezískávají žádnou vlastní hodnotu. Proto také např. při půjčení určitého obnosu peněz klient jako dlužník nesplácí žádnou částku navíc (tj. úroky), ale vždy vrací stejný obnos financí, který mu byl islámskou bankou poskytnut.56 Již výše, v pojetí Křížové bylo uvedeno, že k důležitým bankovním principům aplikovaným na oblast islámského bankovnictví se řadí tzv. zakat. Křížová o něm hovoří v tom smyslu, že z každého příjmu je nutné odvádět tzv. náboženskou daň, která je pojata jako almužna pro sociálně potřebné.57 Díky tomu je tak možno zajišťovat sociální formu státu a především zajistit etickou podstatu islámského bankovnictví. A právě tato etičnost je hlavním rysem či důvodem, proč se o podstatu islámského bankovnictví zajímají také evropské společnosti (banky), jak se o tom mimo jiné zmiňuje také Němec.58 Náboženským principem zakatem se zabývá také Lewis, v jehož pojetí je jej možno chápat jako určitý příkaz, jehož prostřednictvím by měla být odváděna určitá část příjmů ekonomicky výdělečných obyvatel. A právě tato část v podobě náboženské daně se využívá jako důležitý nástroj sociální politiky státu. Díky tomu je možné rozdělovat finanční prostředky mezi těmi, kteří jsou bohatí, a těmi, kteří nemají dostatek financí. Zakat však může být odváděn ve dvou formách: •

jako standardní daň, která je vybírána přímo státem,

•

nejedná se o daň ve vlastním slova smyslu, ale spíše o určitou podobu poplatku, ten pak směřuje do tzv. zakat fondu, tyto fondy musí být povinně všemi bankami zřízeny v každé islámské zemi, jestliže není státem zakat v podobě standardní daně vybírán, v tomto fondu se shromažďují veškeré prostředky, které jsou

56

AHMAD, Abu Umar Faruq a M. Kabir HASSAN. The Time Value of Money Concept in Islamic Finance [online] 2009 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://www.iefpedia.com/english/wp-content/uploads/2009/11/The-Time-Value-of-Money-Concept-in-IslamicFinance.pdf. 57 KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/. 58 NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930-bankyktere-neznaji-uroky.

32

prostřednictvím zakatu vybrány, stejně tak zde také dochází k rozdělování finančních prostředků a určování, kam budou dále směřovat. Je tak zcela zřejmé, že redistribuce financí k sociálně potřebným osobám probíhá výlučně prostřednictvím náboženských institucí.59

Podle Křížové lze pod pojmem haram jako jednoho z náboženských principů chápat to, co je podle islámu zakázáno, což se nemusí nutně projevovat pouze v ekonomické oblasti, ale také v dalších částech běžného osobního života. Zakázány jsou tak některé druhy jídla a pití.60 Lewis je podobného názoru, kdy zdůrazňuje, že haram zahrnuje celé široké spektrum nejrůznějších zákazů. Z hlediska zákazu určitých druhů jídel a pití např. zdůrazňuje tyto: •

zákaz alkoholu,

•

zákaz požití vepřového masa,

•

také zákaz určitého nevhodného chování a jednání, kam se řadí především provozování prostituce nebo zneužívání druhé osoby.61

Haram tak v návaznosti na výše uvedené představuje jasně ujednaný koncept toho, co je zakázáno. V souvislosti s principem haram se uvádí také náboženský princip halal, který představuje opak haramu a jedná se o to, co je islámem povoleno. S tímto principem se však lze ostatně setkat již v Koránu. Alláh hovoří o tom, že co je povoleno, je halal, zatímco, to, co není halal, je haram. Za haram se dále kromě výše uvedeného považuje také: •

cizoložství,

•

hazard,

•

zbraně aj.62

Náboženský princip haram se aplikuje také v oblasti islámského bankovnictví, a to tím, že všechny islámské banky mají zakázáno se účastnit těch obchodních transakcí, při nichž by bylo obchodováno s takovými věcmi, které jsou označovány jako haram.63 Proto také Němec 59

LEWIS, Mervyn a Latifa M ALGAOUD. Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2001. ISBN 18-589-8808-X. 60 KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/. 61 LEWIS, Mervyn a Latifa M ALGAOUD. Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2001. ISBN 18-589-8808-X. 62 AKGÜNDÜZ, Ed. by Ahmet. Studies in Islamic economics: Islamic banking and development. Rotterdam: Islamitische Universiteit Rotterdam, 2009. ISBN 978-908-0719-255. 63 LEWIS, Mervyn a Latifa M ALGAOUD. Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2001. ISBN 18-589-8808-X.

33

vyzdvihuje zákaz bank a jiných finančních institucí obchodovat se zbraněmi, účastnit se hazardu apod.64 Jakým způsobem by tedy mohlo být docíleno, aby se banky v islámském bankovnictví těchto haram věcí vystříhaly? Lewis se zmiňuje o tom, že v rámci každé banky je vždy vytvořen její kontrolní výbor, jehož hlavní funkcí je kontrolovat prováděné činnosti a aktivity těchto bank. Zároveň také tento kontrolní výbor dohlíží na to, aby banka dodržovala veškeré náboženské principy a pravidla, z nichž vychází samotný islám. Součástí každého kontrolního výboru je řada právníků mající znalost v islámském právu. Ti také vykonávají funkci nezávislých soudců práva šaría. Jako hlavní cíl kontrolního výboru islámské banky je kontrolovat prováděné operace, u nichž doposud nedošlo ke standardizaci.65 Hrdličková se dále v návaznosti na princip halal a haram zmiňuje o tom, že jednotlivé typy podniků mají povoleno investovat jen do těch oblastí, které jsou označovány jako tzv. halal. „Obecně řečeno, povolené jsou ty oblasti, které nejsou zakázány, např. stavebnictví, potraviny, doprava a další, některé striktní školy se vyhýbají třeba i určitým odvětvím módního průmyslu atp. Z investování jsou vyňata například kasina, hazardní hry a sázky, pornografie atd.“66 To pak samozřejmě platí i při investování islámských bank. Dalším náboženským principem je i tzv. gharar, který se chápe jako zákaz spekulativních a přehnaně riskantních aktivit. Hrdličková se dále zmiňuje o tom, že gharar představuje arabské slovo, které „vyjadřuje zbytečné riziko a nejistotu. Znamená to tedy, že v islámském finančnictví nejsou akceptovatelné takové produkty, které by znamenaly nadměrné, přehnané riziko a nejisté postavení účastníků finanční transakce.“67 Právě v tomto náboženském principu lze najít další důležitý rozměr islámského bankovnictví, a to je již jednou zmiňovaná etika. Proto se lze oprávněně domnívat, že banky v islámských zemích mají rostoucí trend, resp. jejich aktiva, neboť se nevydávají zbytečným a riskantním operacím, které nezřídka podstupují moderní banky ve světě.

64

NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930-bankyktere-neznaji-uroky. 65 LEWIS, Mervyn a Latifa M ALGAOUD. Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2001. ISBN 18-589-8808-X. 66 HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa. 67 HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa.

34

Jako možné příkladu princip lze podle Hrdličkové uvést: •

prodej ryb v moři,

•

prodej ptáků, kteří ještě nebyli chyceni,

•

prodej ovoce na stromech, které ještě nedozrálo apod.68

Spekulace by tak neměla být běžnou praxí v životě každého muslima, jak jim to přikazuje jejich náboženství, ovšem realita vypovídá o něčem jiném. Běžně se totiž provádějí spekulace na finančních trzích, ty se dokonce označují za klasické typy aktivních obchodních transakcí. Ukazuje se také, že se běžně obchoduje s jednotlivými podnikovými akciemi (v nichž je obsažen úrok). Je však zcela nepřípustné, aby se provozovaly aktivní operace s podnikovými akciemi, které se dotýkají haram podnikatelské činnosti. Tím je myšleno zákaz uzavírat obchody s podniky, které se zabývají prodejem: •

alkoholu (lihovin),

•

provozují kasina,

•

obchodují se zbraněmi aj.69

El-Gamal dále zdůrazňuje používání určitých vymezených kritérií, jejichž účelem je selekce těch podniků, kteří využívání k získání zisku úroku, při obchodování. Za tyto kritéria se považují následující skutečnosti: •

zadluženost daného podniku nesmí přesáhnout hranici 33 %,

•

podíl neprovozních úroků k celkové výši příjmů podniku je tolerován do 5 %,

•

podíl pohledávek podniku na jeho celkových příjmech (tržbách) může být nanejvýš 45 %.70

Je tedy zřejmé, že i přes v praxi využívání spekulací, existují přesné podmínky pro to, za jakých situacích lze takové operace provádět, a navíc podniky využívající k produkci zisku úrok musí vždy splnit dané podmínky, aby s nimi mohlo být obchodováno. Ráda bych se v této podkapitole zmínila o dvou posledních principech, na nichž je také postavena celá podstata islámského bankovnictví. Podle Hrdličkové se jedná o: 68

HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa. 69 EL-GAMAL, Mahmoud. A Basic Guide to Contemporary Islamic Banking and Finance [online]. 2000 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://www.ruf.rice.edu/~elgamal/files/primer.pdf. 70 EL-GAMAL, Mahmoud. A Basic Guide to Contemporary Islamic Banking and Finance [online]. 2000 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://www.ruf.rice.edu/~elgamal/files/primer.pdf.

35

•

princip, který se označuje jako profitsharing, neboli sdílení risku a ztrát,

•

princip, který definuje užití islámského finančnictví jako komplexu, ačkoliv nebývá tento princip v praxi vždy využíván, platí, že „pro efektivitu a přínos islámského finančnictví je třeba užít celý systém jako celek, a nikoli vytrhávat pouze jednotlivé principy. Pokud se tedy například užije principu zákazu ribá, ale už se opomene princip investování jen do povolených oblastí, pak jde pouze o částečnou aplikaci principů islámského finančnictví a má to vliv na jeho efektivitu.“71

4.3 Využívané finanční techniky a instrumenty v islámském bankovnictví Křížová uvádí dva typy využívaných technik financování v islámském bankovnictví. Tyto techniky lze tak rozdělit do dvou základních skupin: •

techniky, které jsou založeny na sdílení zisku a ztrát: sem se řadí především tzv. mudaraba a tzv. musharaka,

•

techniky přirážkové, kam se řadí murabaha, ijara, salam, istisna a sukuk.72

Jsou to právě produkty označované jako mudaraba a musharaka, jejichž prostřednictvím lze nejčastěji charakterizovat významné rozdíly oproti klasickému typu bankovnictví.73 Podle Hrdličkové se právě mudaraba považuje za typický bankovní produkt islámského bankovnictví, díky tomu, že je založena na podílu zisku, sdílení, profitu i rizika, což v běžném bankovnictví moderních evropských států neexistuje.74 O těchto technikách islámského bankovnictví bude podrobněji dále pojednáno. Druhý typ technik, který je označován jako přirážkový, se již v některých svých rysech více podobá konvenčnímu bankovnictví, právě díky tomu, že je jeho fungování spjaté s přirážkovou technikou.75 71

HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa. 72 KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/. 73 HASSAN, Kabir a Mervyn LEWIS. Handbook of Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2007. ISBN 978-184-5420-833. 74 HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa. 75 HASSAN, Kabir a Mervyn LEWIS. Handbook of Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2007. ISBN 978-184-5420-833.

36

První technikou, která je založena na sdílení zisku a ztráty, je mudaraba, která je považována za určitou formu partnerství, kdy jeden z těchto partnerů vystupuje v roli investora (rabb-al-mal). Jeho funkcí je především financovat celý projekt, ovšem sám se na managementu nepodílí. Tento investor pak poskytuje finance druhému partnerovi, přičemž je to právě investor, který obdrží podíl na zisku.76 Hrdličková pak popisuje podstatu této formy techniky či bankovního produktu tak, že „investor svěří své prostředky „agentovi“, který s nimi hospodaří, obchoduje, a po odečtení vlastních nákladů vrací investorovi jeho investici a podíl na zisku. Investované prostředky jsou po celou dobu vlastnictvím investora, riziko nese agent.“77 V praxi islámského bankovnictví se lze setkat s dvěma formami mudaraby, a to v následující podobě: •

jako omezená, kdy jsou již předem vymezeny určité oblasti podnikání,

•

neomezená, kdy teprve o investovaných financích bude rozhodovat sám agent.78

Podle Weberové Babulíkové v současnosti neexistuje žádný právně závazný text, v jehož rámci by byl jasně stanoven pevný podíl na zisk předem, a to za takových podmínek, na nichž se jak investor, tak i agent dohodnou. Je tedy zřetelné, že vždy stanovení podílu zisku, který bude směřovat k investorovi, závisí na jejich oboustranné dohodě.79 Pod techniky či produkty, jež jsou založeny na sdílení zisku a ztráty spadá také musharaka, pro niž je typické, že investory jsou na rozdíl od mudaraby všechny zúčastněné osoby, a z toho také vyplývá, že všechny tyto osoby nesou stejný podíl na zisku, i stejné riziko.80 Podle Němce musharaka představuje formu partnerství, kdy se klient stává rovnocenným partnerem islámské banky či určitého projektu. Produkce zisku je v tomto případě závislé na celkové hodnotě kapitálu, který jednotlivé zúčastněné osoby do daného

76

KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/. 77 HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa. 78 KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/. 79 WEBEROVÁ BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001. ISBN 80-86149-33-1. 80 HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa.

37

projektu přinesly.81 Již z tohoto pojetí je zcela zřetelný rozdíl mezi oběma technikami, neboť v rámci mudaraby pouze investor přináší do projektu finance, v tomto případě jsou to všechny zúčastněné osoby. V praxi islámského bankovnictví lze rozeznat dvě konkrétní podoby musharaky, a to: •

mufawada, kdy existuje mezi jednotlivými zúčastněnými osobami neomezené rovnocenné partnerství,

•

´inan – jedná se o takovou formu partnerství, kdy jedna ze zúčastněných osob vystupuje jako tzv. tichý společník,82 tuto formu musharaky lze poté víceméně přirovnat k fungování mudaraby (ve zjednodušeném chápání).

Na následujícím obrázku č. 6 je možno na podkladě poznatků Křížové vymezit vzájemné rozdíly mezi produkty typu mudaraba – musharaka. Mimo jiné právě v tom, kdio financuje daný typ projektu, kdo sdílí zisk a kdo riziko.

Obrázek č. 6: Rozdíl mezi dvěma základními finančními produkty islámského bankovnictví

Zdroj: KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/.

Z obrázku č. 6 výše je patrné, že základní rozdíly vymezující podstatu musharaky a mudaraby a tedy i základní podstaty islámského bankovnictví lze identifikovat v rámci pěti kritérií. Mimo jiné se jedná o investici kapitálu – v případě mudaraby vkládá finance do 81

NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930-bankyktere-neznaji-uroky. 82 KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/.

38

projektu pouze investor, v rámci musharaky jsou to všichni partneři. Co se týče sdílení ztráty, tu v případě mudaraby sdílí pouze investor, avšak v případě musharaky na ni mají podíl všichni partneři, avšak jen do výše své vlastní investice. Ukazuje se tak, že musharaka je vhodnějším typem k dlouhodobému investování finančních aktiv. Podle Křížové islámské banky poskytují také jednotlivé bankovní produkty, které je možné znát také z konvenčního bankovnictví. Jedná se především o: •

zprostředkování platebního styku, k dispozici jsou jednotlivé typy účtů, jako je např. účet běžný, spořící, avšak také běžný investiční a speciální investiční, navíc pro běžný účet v islámském bankovnictví platí, že peníze na účtu nejsou úročené, peníze mohou být islámskými bankami vyplaceny kdykoliv na požádání, u spořicího účtu není garantován přesně daný výnos,

•

k dalším typům produktů se řadí také úvěry (půjčky), které mohou být poskytnuty jak fyzickým, tak i právnickým osobám, oproti konvenčnímu bankovnictví je zde základním rozdílem, že je zakázáno poskytovat půjčku s úrokem (zákaz riby).83

Murabaha představuje jednu z přirážkových technik. Její podstata spočívá v odkoupení určeného statku bankou pro klienta od třetí strany, přičemž převedení majetku je provedeno ihned. Klientem je tento statek zaplacen buďto okamžitě, nebo podle vymezených splátek. Oproti klasickému pojetí půjčky lze vidět rozdíl v tom, že zde neexistují úroky v běžném pojetí (to by celkově odporovalo pojetí islámského bankovnictví), ale že se navýšení ceny uskutečňuje na podkladě realizování dodatečných služeb. Může se např. jednat o vyhledání nemovitosti s nejlepší cenou na trhu apod.84 Murabaha tak v podstatě představuje obchod, který je založen na tradičním chápání nákupu, kdy se jedna strana zaváže k dodání určitého zboží či komodity druhé straně, a to na podkladě vyjednané smlouvy o prodeji a vzájemně sjednané marži. Uvádí se, že více než 75 % všech finančních transakcí je v islámském finančním systému založena právě na tomto principu.85 83

KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/. 84 HASSAN, Kabir a Mervyn LEWIS. Handbook of Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2007. ISBN 978-184-5420-833. 85 HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf.

39

S oblibou je v islámském bankovnictví využívána také ijara, na jejímž podkladě je uskutečňováno přibližně 10 % všech finančních transakcí. Jedná se v podstatě o určitou formu leasingu, která se v islámském bankovnictví využívá především za účelem financování dopravních prostředků, strojů, zařízení či letadel.86 Jak dále uvádí Křížová, ijara nabývá podobné podstaty jako v konvenčním bankovnictví, kdy aktivum, až do úplného splacení, zůstává po dobu pronájmu ve vlastnictví banky, přičemž je dále možno s bankou uzavřít smlouvu o odkupu či odprodeji.87 Salam je chápán jako forma prodeje, kdy se prodávající zavazuje k dodání statku k předem určenému datu a v situaci, kdy již od druhé strany převzal platbu za tento statek. Platba se uskutečňuje v hotovosti v den uzavření smlouvy (tedy ne až při samotném předání statku). Taková podoba financování se využívá především u zemědělských produktů. Podstata techniky salam je tak založena na historických předpokladech, kdy se v minulosti mnoho zemědělců potýkalo s nedostatkem financí mezi dvěma obdobími – zasetím a sklizní. Proto také mohli své zboží prodávat ještě před tím, než došlo k jejich faktickému předání druhé straně.88 V tomto případě se však nejedná o prodej vystavující se nejistotě v budoucnu a nelze tak salam chápat jako spekulaci (gharar), ale jako zcela zákonnou a právoplatnou finanční transakci podle svatého zákona šaría.89 Istisna se považuje za typ smlouvy, kdy se při jejím uzavření výrobce zaváže, že dodá konkrétní statek. Před tím, než započne jeho výroba, je možné bez jakýchkoliv sankcí od smlouvy odstoupit, ale poté, co již výroba začala, není možné, aby byla jednostranně vypovězena. Do jisté míry je tak istisna podobná salamu, avšak lze mezi nimi vymezit vzájemné rozdíly. Mimo jiné také v tom, že istisna se použije jen při výrobě věcí, zatímco salam lze využít prakticky na cokoliv. V případě salamu se také požaduje, aby dle smlouvy byl statek zaplacen již při jejím podpisu, a to v celé hodnotě statku, v případě istisny je možné zaplatit jen část hodnoty vyráběného statku.90

86

HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf. 87 KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/. 88 US̲MĀNĪ, Muḥammad Taqī. An introduction to Islamic finance. New York: Kluwer Law International, 2002. ISBN 90-411-1619-2. 89 HASSAN, Kabir a Mervyn LEWIS. Handbook of Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2007. ISBN 978-184-5420-833. 90 US̲MĀNĪ, Muḥammad Taqī. An introduction to Islamic finance. New York: Kluwer Law International, 2002. ISBN 90-411-1619-2.

40

Za poslední přirážkovou techniku uplatňující se v islámském bankovnictví se považuje sukuk. Jedná se de facto o jistou podobu islámských dluhopisů. Křížová dále hovoří o tom, že jejich základ tvoří různá aktiva, jako je ijara, istisna, murabaha či musharaka. Jako příklad uvádí mimo jiné sukuk al-ijara, kdy podnik prodá aktiva do tzv. nástroje zvláštního účelu (SPV). SPV na ně emituje sukuky, přičemž si podnik od SPV aktiva pronajímá. Peníze, které jsou z tohoto pronájmu vypláceny, představují dividendy majitelům, jež jsou držiteli sukuků. Při splatnosti sukuku pak může podnik koupit zpátky dané aktivum.91 Podle Němce se navíc jedná také o obchodovatelný certifikát, jehož prostřednictvím je zaručeno vlastnictví určité části podkladového aktiva, jako je např. murabaha či ijara, jak se o tom výše hovoří např. Křížová.92

91

KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictvi.pdf/. 92 NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930-bankyktere-neznaji-uroky.

41

5 Islámské bankovnictví ve světě Islámské bankovnictví se v současnosti nerozvíjí pouze na území arabských zemí, ačkoliv zde islámské finance jednoznačně dominují. Jak uvádí Hejduková a kol., většina center islámského finančnictví, resp. bankovnictví, je zaměřena do takových oblastí, jako např. Blízký východ či Dálný východ v Asii. Nejrychleji pak dochází k rozvoji islámského bankovnictví právě v arabských zemích. Zde je však typické, že se islámské bankovnictví stále častěji rozvíjí v regionech s významnou a rychle rostoucí islámskou populací. To tedy značí, že stále častěji začíná islámské bankovnictví pronikat také do některých zemí Evropy, jako je např. Francie, Německo, Itálie, Velká Británie, Irsko či Lucembursko (viz obrázek č. 7).93 To je mimo jiné dáno právě tím, že v těchto zemích se usazuje značná část islámské komunity.

Obrázek č. 7: Podíl jednotlivých zemí na světových islámských bankovních aktivech v roce 2012

Zdroj: HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf, s. 23.

Jak je možné vidět na výše uvedeném obrázku č. 7, přesto, že se principy islámského bankovnictví uplatňují v řadě evropských zemí, stále zde mají jednoznačnou dominanci právě 93

HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf.

42

arabské země, kde se uplatňuje jako státní náboženství islám, případně je hlavním vyznávaným náboženským směrem. Z tohoto pojetí lze vyzdvihnout především Irán, který se téměř ze 43 % podílí na celkových bankovních aktivech. Z dalších zemí je to také Saudská Arábie (12 %), Malajsie (10 %), Spojené arabské emiráty (8 %) a Kuvajt (8 %). Hrdličková se pak mimo jiné zmiňuje o této skutečnosti: „podíváme-li se, kde se islámské finančnictví (zejména bankovnictví, ale čím dál častěji i pojišťovnictví) praktikuje, zjistíme, že se zdaleka nejedná jen o země, kterým říkáme islámské. Kromě arabských zemí, Turecka, Pákistánu, Srí Lanky, Malajsie, Indonésie či některých afrických zemí ho najdeme ve značné míře také ve Velké Británii, Lucembursku, Irsku, Švýcarsku, Francii, částečně v Německu či USA.“94

5.1 Islámské bankovnictví v zemích Evropské unie Hrdličková se zmiňuje o tom, že první západní zemí, v níž začalo fungovat islámské bankovnictví, bylo Lucembursko. Došlo k tomu již v roce 1978. Obecně lze dnes Lucembursko považovat za jedno z největších obchodních center, v jehož rámci nemuslimové provádějí obchodní operace a investují formou podobající se islámskému bankovnictví. Je třeba se v této souvislosti také zmínit o tom, že produkty islámského bankovnictví nejsou zdaleka určeny jen pro muslimské věřící. Zde je totiž nutno odlišovat od islámského práva, které je spojeno se striktním vyznáváním hlavních zásad islámského náboženství. Proto je možné implementovat islámské bankovnictví i do neislámských zemí, kde je mohou využívat všichni lidé, kterým tento způsob bankovnictví vyhovuje. Není tedy spojen s žádným vyznáváním islámu. Hrdličková pak na tuto skutečnost dále navazuje a připomíná, že zpravidla se k islámskému bankovnictví přiklánějí ty osoby, „které chtějí své prostředky investovat jinak než v rámci konvenčního finančnictví a islámské finanční produkty volí jako etickou alternativu.“95 V následujícím grafu prezentuji celkový počet bank v neislámských zemích podle Němce, který se touto problematikou zabýval mimo jiné ve svém článku v časopise Ekonom. Jak dále z tohoto grafu 2 vyplývá, zcela jednoznačně je největší počet bank právě ve Velké Británii.

94

HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa. 95 HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa.

43

Graf 2: 2: Rozložení islámských bank v neislámských zemích světa 25

22

20

15

10 10

5

4

4

3 1

1

1

1

1

0

Zdroj: NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. 2014 03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930http://byznys.ihned.cz/c1 banky banky-ktere-neznaji neznaji-uroky, uroky, vlastní úprava

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že téměř polovina všech islámských bank ve světě je zasazena na území Velké Británie. Jedná se o celkem 22 bank (46 %). Tak vysokého počtu již nedosahuje žádná jiná světová země. O více než polovinu méně bank je možno nalézt nalézt ve Spojených státech amerických (USA) – celkem 10 islámských bank (21 %). Vyzdvihnout lze i jiné země, jako je např. Austrálie, Švýcarsko, Francie, Kanada či Německo. V České republice doposud neexistuje ani jedna islámská banka. Jak se dále také zmiňuje zmiňuje Němec, z celkem 22 islámských bank ve Velké Británii jich pouze 5 funguje jako čistě islámských. Ostatní banky pak disponují jednotlivými divizemi, které jsou speciálně určené právě pro muslimské věřící, příp. jsou jim k dispozici vymezené islámské bankovní bankovní produkty. Důvodem, proč právě ve Velké Británii vznikl takto velký počet islámských bank, souvisí do jisté míry také se skutečností, že zde žije poměrně početně zastoupená islámská komunita.96 Hrdličková pak uvádí i další souvislosti o tom, proč se islámské bankovnictví stále častěji aplikuje také v řadě evropských zemí: „světová „světová ekonomická krize znovu otevřela diskuse a úvahy o možných alternativách konvenčního finančnictví. Z minulosti plyne 96

NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny noviny [online]. 2012 [cit. 20142014-06-03]. 03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1 http://byznys.ihned.cz/c1-56082930 56082930-bankyktere--neznaji-uroky. uroky.

44

poučení, že principy socialistické ekonomiky se neosvědčily, nicméně takový kapitalistický ekonomický systém, který je založen zejména na úroku až lichvě, dostává vážné trhliny též. Hypoteční krize v USA, krach řady významných bank, stav, kdy peníze slouží k tomu, aby tvořily další peníze, vedou ke stále hlubšímu zamyšlení a hledání dalších řešení. Principy islámského finančnictví se tak zdají být minimálně zajímavou alternativou. Efektivitu činnosti islámských bank a investování cenných papírů, stejně jako výroční zprávy islámského pojišťovnictví, můžeme sledovat dnes bez problému i na internetu na řadě webů, a to například i na webech společností Ernst&Young a Pricewaterhouse.“97

5.2 Výhody a nevýhody islámského bankovnictví Z toho, co bylo doposud řečeno o podstatě a charakteristických rysech islámského bankovnictví, lze dále vymezit jeho významné pozitivní stránky: •

vyznává morální a etické zásady, díky čemuž může být vhodným pro ty osoby, kteří se odmítají přizpůsobit běžným konvenčním bankám,

•

výhodou je, že banky při poskytování půjček jsou vedeni zákazem úroku (riby), což by mohlo být zajímavou příležitostí a alternativou k běžnému evropskému bankovnictví,

•

banky jsou kontrolovány kontrolním výborem, který dbá na dodržování jednotlivých náboženských principů,

•

neustálý rozvoj islámského bankovnictví, růst zisku až o 15 % ročně,

•

většina islámských finančních instrumentů má především krátkodobý charakter – odborná literatura se tak dále zmiňuje o tom, že v islámských finančních institucích je v současnosti až o 40 % více likvidity, než je tomu v klasických finančních institucích.98

Na druhou stranu se však lze setkat také s některými nepříznivými jevy či skutečnostmi, které celkový pohled na islámské bankovnictví ovlivňují: •

především se zde jedná o fakt, že doposud existuje v Evropě jen velmi málo odborníků na islámské finančnictví, resp. bankovnictví, což by mohlo celkově

97

HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa. 98 HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf.

45

ovlivňovat rozvoj právě v těchto zemích (zejména pak tam, kde se nenachází příliš početná muslimská komunita), •

v návaznosti na výše uvedené pak často také dochází k tomu, že ačkoliv vzniká islámská banka, jednotlivé typy bankovních produktů a bankovních služeb nejsou poskytovány podle tradic islámského práva a náboženských principů islámu,

•

postavení islámských finančních institucí je do značné míry závislé na stupni globalizace celé islámské ekonomiky,

•

ještě zcela jasně nevyjasněný přístup regulačních orgánů,

•

nevyjasněna otázka vytvoření a postupného fungování jednotných mezinárodně uznávaných pravidel islámského bankovnictví a aplikace konkrétního dohledu, jak je tomu u jiných typů bank.99

Domnívám se, že je značnou výhodou a předností, oproti klasickému bankovnictví také fakt, že zde islámská banka vystupuje jako partner a dále také, že dle náboženského svatého zákona šaría není povoleno spekulovat a investovat pouze do oblastí povolených, tzv. halal.100 Tím mohou získat také ochranu samotní klienti a mohou navíc získat větší důvěru v samotnou banku, což lze také ocenit.

99

HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf. 100 KHAN, M. Fahim a Mario PORZIO, Mario. Islamic banking and finance in the European union: a challenge. Northampton, MA: Edward Elgar Pub., 2010. ISBN 978-184-9800-174.

46

6 Budoucnost islámského bankovnictví V rámci poslední kapitoly bych se alespoň ve stručnosti zmínila o tom, jaká je budoucnost islámského bankovnictví, a to ve vztahu k dalším zemím Evropské unie. Ukazuje se totiž, a to s odkazem na charakteristické rysy islámského bankovnictví, že bude dále docházet k jeho rozvoji. To je způsobeno mimo jiné několika základními trendy: •

růst islámských bank, resp. jejich finančních aktiv až o 10-15 %,101

•

tempo růstu islámského bankovnictví nevykazuje žádné výkyvy ani v době, kdy jsou evropské ekonomiky postiženy finanční či dluhovou krizí,

•

k produkci zisku není zapotřebí poskytovat půjčky s vysokým úrokem, je tak možno zabezpečit naprostou ochranu spotřebitele, vyhnout se lichvě,

•

banka může představovat partnera klienta, nikoliv nadřazenou instituci, celkově lze tak navrátit lepší obraz bankovnictví mezi klienty.

Ostatně také Svaz průmyslu a dopravy České republiky uvádí, že by bylo vhodné do prostředí České republiky zavést určité principy islámského bankovnictví, a to mimo jiné z důvodu,

aby

se

Česká

republika

stala

na

mezinárodních

trzích

dostatečně

konkurenceschopnou. Tento zdroj tak dále uvádí, že v současnosti mají islámské banky své zástupce již v 51 zemích světa (jedná se o více než 300 bankovních institucí). Lze tak očekávat, a to již v návaznosti na vzrůstající počet muslimů v Evropě, že budou další banky vznikat i v regionech, kde doposud měly hlavní úlohu především konvenční banky.102

101

NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930banky-ktere-neznaji-uroky. 102 SVAZ PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Islámské bankovnictví je budoucností Evropy. CFO World [online]. 2012 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/trendy/islamske-bankovnictvi-je-budoucnosti-evropy1745.

47

Závěr Tato bakalářská práce byla zaměřena na problematiku islámského bankovnictví, na jeho podstatu a produkty, které jsou v jeho rámci poskytovány. Ukázalo se na podkladě zpracování jednotlivých témat, že islámské bankovnictví představuje vhodnou a především efektivní alternativu k současnému konvenčnímu bankovnictví. O tom hovoří řada českých, ale i zahraničních autorů, což je směr, kterým by se tedy i Česká republika měla ubírat. Proto si také autorka této bakalářské práce stanovil cíl analyzovat základní principy islámského bankovnictví, zejména se zaměřením na jeho odolnost vůči krizovým jevům. Na tomto podkladě je pak dále možno odhadnout jeho budoucí vývoj. Samotný obsah bakalářské práce byl strukturován do celkem šesti kapitol. Aby bylo možno celkově pochopit podstatu islámského bankovnictví, bylo zapotřebí se alespoň v krátkosti, v několika základních poznatcích zabývat vymezením samotného islámu. Na to následně navázala druhá a třetí kapitola. Přesto se však autorka domnívá, že hlavní přínos lze vidět zejména ve čtvrté kapitole, která je také nejobsáhlejší. Bylo tak prokázáno, že hlavním rysem islámského náboženství je její pevné spojení s náboženskou vírou, ve svatém zákonu šaría a díky tomu, se tak islámské bankovnictví charakterizuje jako čestné, férové, nezneužívající povahu klienta. Banka zde navíc vystupuje jako jeho partner. V návaznosti na náboženské principy je také zakázáno poskytovat úrok v rámci bankovních produktů (půjček) a profitovat z něj. Bohužel se ukazuje, že z části se přeci jenom jedná o teorii, neboť řada bank využívá jiných technik, aby mohla získat potřebného zisku. I přes tuto výhradu je ovšem možno považovat islámské bankovnictví jako za potenciální alternativu k současnému modernímu bankovnictví a lze se oprávněně domnívat, že jeho význam a pozice bude v Evropě nadále narůstat.

48

Seznam použité literatury Bibliografie [1]

ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2010. ISBN 978-80-904373-6-4.

[2]

AKGÜNDÜZ, Ed. by Ahmet.Studies in Islamic economics: Islamic banking and development. Rotterdam: Islamitische Universiteit Rotterdam, 2009. ISBN 978-908-0719-255.

[3]

ALI, Sayed R. Islám a křesťanství v Bibli. Praha: Islámská nadace, 2011. ISBN 978-80-904373-8-8.

[4]

GREUNING, Hennie van a Zamir IQBAL. Risk analysis for Islamic banks. Washington, D. C.: World Bank, 2008. ISBN 978-08-213-7142-8.

[5]

HASSAN, Kabir a Mervyn LEWIS. Handbook of Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2007. ISBN 978-184-5420-833.

[6]

HORYNA, Břetislav a Helena PAVLINCOVÁ (ed.). Judaismus, křesťanství, islám. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-165-9.

[7]

CHAPRA, Muhammad Umar. The Islamic. Objectives of the Islamic economic order. Leicester: Islamic Foundation, 1979. ISBN 08-603-7051-8.

[8]

KHAN, M. Fahim a Mario PORZIO, Mario. Islamic banking and finance in the European union: a challenge. Northampton, MA: Edward Elgar Pub., 2010. ISBN 978-184-9800-174.

[9]

KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. ISBN 978-80-213-1935-6.

[10] Korán. Praha: Československý spisovatel, 2012. ISBN 978-80-7459-080-1. [11] KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2011. ISBN 978-80-7021-925-6. [12] KROPÁČEK, Luboš. Islám a Západ: historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad, 2002. ISBN 80-7021-540-2. [13] LEWIS, Mervyn a Latifa M ALGAOUD. Islamic banking. Northampton, MA: Edward Elgar, 2001. ISBN 18-589-8808-X. [14] MANNAN, Muhammad Abdul. Islamic economics: theory and practice. Boulder: Westview Press, 1987.

49

[15] POTMĚŠIL, Jan. Šarī⁹a: úvod do islámského práva. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4379-0. [16] SMEJKAL, Vladimír a Hana SCHELOVÁ BACHRACHOVÁ. Velký lexikon společenského chování. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3650-1. [17] US̲MĀNĪ, Muḥammad Taqī. An introduction to Islamic finance. New York: Kluwer Law International, 2002. ISBN 90-411-1619-2. [18] WEBEROVÁ BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001. ISBN 80-86149-33-1.

Internetové zdroje [19] AHMAD, Abu Umar Faruq a M. Kabir HASSAN. The Time Value of Money Concept in Islamic Finance [online] 2009 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://www.iefpedia.com/english/wp-content/uploads/2009/11/The-Time-Value-ofMoney-Concept-in-Islamic-Finance.pdf. [20] CAMPBELL, Jim. The Written Text at the Time of the Prophet Muhammad. The Dangers of Allah [online]. 2011 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://actforamerica.wordpress.com/2011/09/19/the-written-text-at-the-time-of-theprophet-muhammad/. [21] Ekonomický systém islámu. Islam.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/ekonomicky-system-islamu. [22] EL-GAMAL, Mahmoud. An Economic Explication of the Prohibition of Rib¯a in Classical Islamic Jurisprudence [online]. 2001 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://www.ruf.rice.edu/~elgamal/files/riba.pdf. [23] EL-GAMAL, Mahmoud. A Basic Guide to Contemporary Islamic Banking and Finance [online]. 2000 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://www.ruf.rice.edu/~elgamal/files/primer.pdf. [24] HEJDUKOVÁ, P., M. KRECHOVSKÁ a K. KARLOVEC. EKONOM: Rozvoj islámského finančního systému v rámci globalizace finančních trhů. Trendy v podnikání: vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-4-2013-clanek-2.pdf. [25] HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví jako možná alternativa? Bankovnictví: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-57625730-islamske-financnictvi-jako-moznaalternativa. 50

[26] HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví: Alternativa? Finmag[online]. 2011 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://finmag.penize.cz/ekonomika/265263-islamske-financnictvi-alternativa. [27] ISLÁMSKÁ NADACE. 5 pilířů islámu (ÍMÁN). Objevte islám [online]. c2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/12.htm. [28] ISLÁMSKÁ NADACE. 5 pilířů islámu (SALÁ - Modlitba). Objevte islám [online]. c2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/13.htm. [29] ISLÁMSKÁ NADACE. Kdo je Muhammad? Objevte islám [online]. c2014 [cit. 201406-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/6.htm. [30] ISLÁMSKÁ NADACE. V co věří muslimové? Objevte islám [online]. c2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/3.htm. [31] KAHF, Monzer. Islamic economics: Notes on definition and Methodology [online]. 2003 [cit. 2014-06-24]. Dostupné z: http://monzer.kahf.com/papers/english/paper_of_methdology.pdf. [32] KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví[online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeB ankovnictvi.pdf/. [33] NĚMEC, Jan. EKONOM: Islámské banky neznají úroky, ale rostou meziročně o 15 procent. Týdeník Ekonom: Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-56082930-banky-ktere-neznaji-uroky. [34] STRÜNING, Felix. Muhammad is The most influential man in history, CitizenTimes [online]. 2012 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.citizentimes.eu/2012/02/29/muhammad-is-the-most-influential-man-inhistory/. [35] SVAZ PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Islámské bankovnictví je budoucností Evropy.CFO World[online]. 2012 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/trendy/islamske-bankovnictvi-je-budoucnosti-evropy-1745. [36] The Muslim World. Kube Publishing [online]. 2012 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.kubepublishing.com/wp-content/uploads/2012/11/9780000000001.jpg. [37] TOPINKA, Tomáš (ed.). Integrační proces muslimů v České republice – pilotní projekt. 2007. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/integrace_muslimu.pdf. 51

Seznam použitých obrázků Obrázek č. 1: Rozšíření islámu v současném světě .................................................................. 10 Obrázek č. 2: Postava Muhammada – proroka islámu ............................................................. 12 Obrázek č. 3: Svatá kniha islámu - Korán ................................................................................ 13 Obrázek č. 4: Vývoj finančních aktiv v rámci islámského bankovnictví (v mld. USD) .......... 25 Obrázek č. 5: Podíl jednotlivých oblastí, v nichž jsou umístěna islámská finanční aktiva (r. 2012 – v %) .............................................................................................................................. 26 Obrázek č. 6: Rozdíl mezi dvěma základními finančními produkty islámského bankovnictví 38 Obrázek č. 7: Podíl jednotlivých zemí na světových islámských bankovních aktivech v roce 2012 .......................................................................................................................................... 42

Seznam použitých grafů Graf 1: Struktura aktiv a pasiv islámských bank ...................................................................... 27 Graf 2: Rozložení islámských bank v neislámských zemích světa .......................................... 44

52