Investiční rozhodování kritéria Investment decision criteria

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Investiční rozhodování kritéria Investment decision criteria

Autor:

Bc.Rafael Aytekov FINANCE

Vedoucí práce: Ing.Tomáš Marek

Praha

Duben, 2012

1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 30.04.2012

Rafael Aytekov

2

Děkuji touto cestou Ing. Tomáša Mareka, vedoucímu mé diplomové práce. Pomohl mi svým odborným vedením a cennými radami při jejím vypracování.

3

Anotace: Předmětem této diplomave práce je hodnocení efektivnosti investic v podniku. První část charakterizuje základní pojmy a veličiny ovlivňující investiční rozhodování, popisuje jednotlivé fáze investičního procesu a podává rozbor metod užívaných pro analýzu efektivnosti investic. Závěrečná část pojednává o hodnocení investičního projektu spojeny s bezkontaktní samoobslužnou myčku automobilů.

Abstract: The topic of this qualification paper is the evaluation of investments efficiency in enterprises. First section characterizes basic parameters, defines individual steps of investment process and states methods used for analysis of investments efficiency. This book views also problems of long-term financing. In final part of this dissertation analyses a real project in a company.

4

Obsah Contents Úvod .................................................................................................................................... 6 1. Pojem investic a jejich klasifikace.............................................................................. 7 1.1 Investice jak ekonomická kategorie ........................................................................... 7 1.2 Investice jsou faktorem výroby ............................................................................... 11 1.3. Investice je zboží ..................................................................................................... 12 2. Klasifikace investic. ..................................................................................................... 15 3.Proces přijetí investičního rozhodování ..................................................................... 22 3.1.Kritéria pro investiční rozhodování........................................................................22 3.2.Základní klasifikace investičních projektů. ......................................................... 23 3.3. Financování investic..............................................................................................26 4. Metody hodnocení efektivnosti investic. ................................................................. 34 4.1 Obecné koncepce ..................................................................................................... 34 4.2.Čistá současná hodnota - NPV…………………………………………………....37 4.3. Index ziskovosti - PI................................................................................................ 39 4.4. Vnitřní výnosové procento - IRR .......................................................................... 40 4.5. Doba návratnosti - PP............................................................................................. 43 4.6. Koeficient účinnosti investic - ARR ...................................................................... 44 5. Investiční rozhodovaní na priklade investice do automobilných myček EHRLE.............................................................................................................................50 ZAVĚR……………………………………………………………………………… ….62 Seznam použité literatury………………………………………………………………..63

5

Úvod Na můj osobní pohled, investice to s čím každý člověk se zabývá na světě alespoň jednou v životě. Jsem jistý, že se to stane víc než 1 krát. Investice hráje klíčovou roli pro stát, ekonomiku, ekonomické subjekty všech forem a oblastí činnosti, pro každou rodinu a pro každeho člověka osobně. Existuje velke množství investic a oblasti investic, metody hodnoceni. Podle mého názoru hlavní otázkou je jak správně posoudit, jak investovat. Cílem mé práce zkoumat problémy které vznikají při provádění investičního rozhodovaní a vyšetřit správné řešení problemy. Za pomoci ekonomických metod a za použití vlastních úvah a názorů bych rád dovedl čtenáře své práce k úvahám nad tím jak správné ocenit objekt investičního rozhodovaní. Vedení organizace - výběrová kritéria pro účinnost projektů. Nicméně, investice - to je velmi složitý proces, ovlivňuje řada faktorů, které nemohou být vyjádřena pouze kvantitativní proměnné. Kvalitativní povahy mnoha faktorů, často s rozhodující význam pro projekt, významně omezuje možnost použití čistě matematických metod a posiluje role lidí v rozhodování. Práce se skládá z 6 hlavních skupin.V první části chci představit Obecné vlastnosti investice.Chci vyjádřit svůj názor na investování jako na pojem a jev . Ekonomika se neustále vyvíjí, a investice je nedílnou součástí toho.A to znamena že investice také modifikuje,proto jsem v 3 časti jsem chci ukázat moderní typy investic. Proces přijetí investičního rozhodování a důvody potřebné věcných investic je upozornina v 3 a 4 časti. V 5 kapitole jsem vidim že nejdůležitější věc podle meho nazoru jsou metody pro hodnoceni investice . Existuje velke množství metod hodnocení a jsou všechny dobré, jinak by jsou neexistovali.Ale jsem si hledal ty koeficenty kteří splňuje následující požadavky: 1) poskytnout co nejúplnější informace, 2) snadné použití 3) nevyžaduje úzká, skryté a konkrétní informace 4) může být aplikována na téměř všechny druhy investic 5) nevyžaduje odborné znalosti ekonomiky. A při realnem připraveni projektu ukázat, jak tyto koeficenty může určit užitečnost projektu v rané fázi.

6

1. Pojem investic a jejich klasifikace. 1.1 Investice jak ekonomická kategorie. Pojem «investice», který se v širokém slova smyslu vykládá jako vklad do budoucnosti, pochází z latinského slova investre, což znamená vkládat. Investice jsou jakékoliv stávající prostředky, určené pro zajištění budoucích potřeb, vyvedené z aktuálního používání a vložené do určité věci, přinášející výhodu. Investice finančních prostředků a jiných kapitálů do realizace nejrůznějších ekonomických projektů za účelem následného zhodnocení se nazývá investování, a vkládané prostředky nazýváme investicemi.1 Proces investování probíhá v každé ekonomice jako přerozdělení finančních zdrojů od těch, kdo jimi disponuje, k těm, kdo je potřebuje. Investice je v ekonomickém systému jedna z nejčastěji používaných kategorií jak na makroúrovni, tak i na mikroúrovni. Nicméně, nehledě na výjimečnou pozornost výzkumníků na tuto klíčovou ekonomickou kategorii, vědecká mysl dosud nevypracovala univerzální definici investic, která by odpovídala potřebám jak teorie, tak i praxe, a také by byla adekvátní s pozice konkrétního subjektu jejich realizace - státu, podniku, domácího hospodářství. Jinak řečeno , investice je kategorie , označující tok výdajů určených na udržení nebo rozšíření reálné kapitálové zasoby.2 Jina , přesnější definice chápe investice jako tok výdajů , určený na realizaci projektů, jejichž produkce neslouží bezprostřední spotřebě. Investice jsou tady veličinou, tvořenou projekty s kladnou čistou současnou hodnotou , respektive projekty , jejichž vnitřní výnosová míra je větší než úroková sazba.3 Výdaje slouží k pořízení určitého aktiva , které přinese svému vlastníkovi prospěch vyjádřitelný penězi , a to bud‘ přímo ve formě :

1

http://investor100.ru/articles/investitsii-v-chehii.htm

2

Žák,M. a kol. : Velká ekonomická encyklopedie .Linde , Praha 1999, Pearce , D.W. :Macmillanův slovník moderní ekonomie .Victoria Publishing , Praha 1995

3

7

• zhodnocení investice (nárůstem ceny dosažitelné při prodeji ) – typickým příkladem jsou nemovitosti či starožitnosti , ale může to být v podstatě jakákoliv komodita, • výnosů plynoucích

z vlastnictví

investice (dividend, úroky , nájemné , jiné

příjmy ) – typickým příkladem jsou instrumenty peněžního trhu (vklady , dluhopisy , akcie atp. ), ale opět i nemovitosti , práva duševního vlastnictví apod., nebo nepřímo (jde rovněž o kvantifikovatelný prospěch , složitějším způsobem ) : • synergický efekt (úspora nákladů ,růst zisku , zvýšení obratu , obsazeni nového segmentu trhu apod. ) – přikladem je získání majetkových učastí , fúze apod., •

konkurenční výhoda (získání trhu například odkoupením databáze klientů , pořízením nové technologie či know-how , násilně převzetí konkurujícího podniku apod.),4

Takže v podobě jiného efektu - typicky to plati pro investice ve veřejném sektoru , kdy budoucí prospěch může spočívat v poskytnutí služby pro občana ( například zlepšení dostupnosti veřejné správy prostřednictvím tzv.e-govermentu ) ,zajištění bezpečnosti občana (například protipovodňovými opatřeními ) atd. Pro rozhodování o investicích je charakteristické to, že jde o dlouhodobé rozhodovaní , při kterém je nezbytné vzít v úvahu : • faktor času , • riziko změn po dobu přípravy a realizace projektu. Při našem rozhodování o konkretní investici(investovat ano , či ne ; pokud ano , pak kam investovat ; kdy a kolik investovat ; nebo lze investici odložit či nahradit jiným opatřením ) musíme mimo čas a riziko uvažovat

i dnešní hodnotu a

budouci hodnotu investice . Podnikatel ale i často každý občan obvykle řeší některou z nasledujících situací :

4

Vladimir Smejkal, Karel Rais .: Řizení rizik ve firmách a jiných organizacích .Grada Publishing , Praha 2010,s. 246.

8

a) odhaduje budoucí přímy z investice a vypočítává k konkrétnímu datu její budoucí hodnotu , připadně srovnává tuto budoucí hodnotu s budoucími hodnotami jiných investic. Přikladem je že podnikatel chce koupit nemovitost .Dovede odhadnout přímy z jejího pronájmu a připadně z jejího budoucího prodeje. Přímy srovnává s výnosy finančních prostředků , uložených na určitý úrok do banky po dobu odpovídající době držení nemovitosti , a zjišt’uje , která investice jej pro něj výhodnější. b) odhaduje budoucí přímy z investice ,ale neví , kolik by za tuto investici měl obětovat,zaplatit dnes. Například za kolik máme dnes koupit nemovitost , odhadneme – li budoucí přímy , které plynou z pronájmů , nebo odhadujeme-li její možnou budoucí třžní cenu. c) odhaduje budoucí přímy z investice ,kolik za ni bude muset zaplatit, a chce tuto investiční aktivu srovnat s jinými

investičními příležitostmi a vybrat si

nejvýhodnější variantu.Napřílad investor volí mezi několika investicemi.U každé investice zná částku , kterou musí dnes vynaložit na její pořízení , a dále zná budoucí výnosy. U každé investice si určí tzv . vnitřní výnosové procento (čím vyšší , tím lépe – ale opět pozor na riziko ) , které říká na kolik procent by musel mít úročené peníze v bance , které hodlá investovat do konkrétní investiční přiležitosti , aby získal každý rok stejny výnos , jako je výnos z uvažovane investice.5 Mnohotvárnost pojmu «investice» se v současné tuzemské a zahraniční literatuře ve značné míře určuje šířkou podstatných stran této náročné ekonomické kategorie. Proto je pro upřesnění obsahu této kategorie potřeba prohlédnout základní charakteristiky, které tvoří její podstatu. Předmětná podstata investic je bezprostředně spojena s ekonomickou sférou. Nehledě na posouzené dříve velmi důležité terminologické rozdíly, se investice interpretují všemi výzkumníky jako kategorie ekonomická, i když spojená s výrobními, sociálními, ochraňujícími přírodu a jinými aspekty jejich realizace. Jinými slovy, kategorie «investice» patří do pojmového a kategoriálního aparátu ekonomické činnosti, spojeného

5

Vladimir Smejkal, Karel Rais .: Řizení rizik ve firmách a jiných organizacích .Grada Publishing , Praha 2010

9

se sférou ekonomických vztahů. Protože investice jsou nosičem převážně ekonomických charakteristik a ekonomických zájmů, jsou také objektem ekonomické správy jak na mikroúrovni, tak na makroúrovni jakýchkoliv ekonomických systémů. Ekonomickým podněcujícím motivem a kvalitativním příznakem investování prostředků je zisk. K investicím patří pouze ty vklady, které mají za cíl zisk, zvýšení objemu a množství kapitálu. Investice jsou nejaktivnější formou zařazení našetřeného kapitálu do ekonomického procesu. V teorii investic jejich spojení s našetřeným kapitálem (úsporami) zaujímá hlavní místo. To se definuje podstatou původu kapitálu jako našetřeného ekonomického zdroje, určeného pro investování. Termín «kapitalista» charakterizuje především jedince, který investuje svůj kapitál, a nejen jako člověka, který nahromadil jeho určitou zásobu. Pouze cestou investování se kapitál jako našetřená cenná věc zapojuje do ekonomického procesu. Šetří stát, podniky, obyvatelstvo. Pro stát jsou právě úspory, totiž část národního příjmu, nevynaložené na současnou spotřebu, hlavním vnitřním zdrojem investic. Podniky a společnosti používají jako formu investičních prostředků úspory ze zisku. Složitěji se jeví spojení mezi výrobními investicemi a úsporami obyvatelstva, tuzemských hospodářství. Jestli jsou pro státní rozpočet úspory, přecházející do investic, těžkým, ale potřebným břemenem, pro podniky a firmy jsou výrobní investice ze zisku bezpodmínečnou podmínkou existence a rozvoje výroby, peněžní úspory obyvatelstva bezprostředními investicemi nejsou, ale mohou být využity pro takovéto cíle, například bankou, kde jsou tyto úspory uloženy, nebo prostřednictvím nákupu akcií a obligací. Lidé preferují spoření jako způsob šetření prostředků na koupi drahého zboží, vytvoření záručních zásob pro zabezpečení budoucích období, takovou formou úspor pomocí vyvedení peněz z obratu nazýváme tezaurace. Podobné úspory občanů bezprostředně nevedou k formování výrobních investic. Ještě horší je to, že peníze, odložené do matrace, vůbec nepracují jako aktivní vklad finančního kapitálu. Nicméně když se peněžní prostředky obyvatelstva dostanou do bank, stávají se vklady, nový disponent je oprávněn použít je jako investici. A proto, úspory ukládané doma jsou také schopné stát se aktivními investicemi, dokonce když to nebylo záměrem jejich původního majitele.

10

1.2. Investice jsou faktorem výroby. Kapitál,

nashromážděný

formou

zásob

konkrétních

hmotných

a

nehmotných

vymožeností, je připravený k bezprostřední účasti v investičním procesu, nicméně oblast jeho použití takovou formou má úzce funkční význam. Kapitál využívaný v investičním procesu ve všech jeho formách může být zapojený především ve výrobní činnosti podniku. Z této pozice kapitál jako reálný investiční zdroj se popisuje v ekonomické teorii jako «faktor výroby». Přitom v procesu výroby výrobků není investovaný kapitál samostatně dostačujícím faktorem, ale se využívá v komplexu s jinými ekonomickými zdroji (výrobními faktory). Mezi základní faktory výroby, se kterými investovaný vklad komplexně spolupracuje ve výrobní činnosti podniku, patří práce (pracovní zdroje), země (přírodní zdroje) a další. Dokonce i pro nejjednodušší výrobu zboží a služby je potřeba spojení investovaného kapitálu minimálně s dalším faktorem výroby, tj. prací. V procesu výroby zboží a služeb se investovaný kapitál spolu s dalšími výrobními faktory nepoužívá jako jejich prostý konglomerát, ale jako společný komplex s určitými zaměřenými vnitřními proporcemi. Přitom v systému tohoto spolupracujícího komplexu na výrobu stejného objemu zboží se mohou používat různé proporce spojení investovaného kapitálu s jinými základními faktory výroby. V teorii investování kapitálu je zaměnitelnost faktorů výroby jednou ze základních koncepcí. Investice je cílený vklad kapitálu. Cílem investování je dosažení konkrétního předem stanoveného efektu, který může nést jak ekonomický, tak i mimoekonomický charakter (sociální, ekologický a další druhy efektů). Na úrovni podniků je prioritním účelem investic zpravidla dosažení ekonomického efektu, který může být získán formou nárůstu hodnoty investovaného kapitálu, kladné hodnoty investičního zisku, kladné hodnoty čistého finančního toku, zajištění zachování již vloženého kapitálu. Dosažení ekonomického efektu investic se určuje jejich potenciální schopností generovat zisk. Investice jsou jako zdroj příjmu jedním z nejdůležitějších prostředků vytvoření budoucího blahobytu investorů. Přitom potenciální schopnost investic vynášet příjem se nerealizuje automaticky, ale pouze se zajišťuje v podmínkách efektivního výběru investičních objektů (nástrojů). Při investování se investor musí vždy vědomě připravit na ekonomické riziko, spojené s možným snížením nebo nezískáním očekávaného zisku

11

z investice, a také na možnou ztrátu (částečnou nebo úplnou) investovaného kapitálu. A tak jsou pojmy «riziko» a «výnosnost» investic v podnikatelské činnosti investora navzájem propojeny. Míra rizika investic je přímo závislá na úrovni očekávané rentability. Čím je ze strany investora vyšší očekávaná úroveň rentability investic v jakékoliv jejich formě, tím vyšší (při jiných rovných podmínkách) bude přidružené riziko a naopak. Jinými slovy, objektivní spojení mezi úrovní rentability a rizikem investic má přímo úměrný charakter.

1.3. Investice je zboží. Nejrůznější investiční zdroje používané podnikem při investování, zboží a nástroje jako objekt koupě a prodeje vytváří zvláštní druh trhu - investiční trh, který se charakterizuje poptávkou, nabídkou a cenou, a také souhrnem určitých subjektů tržních vztahů. Investiční trh se formuje celým systémem tržních ekonomických podmínek, je těsně spojený s jinými trhy (trhem práce, trhem spotřebního zboží, trhem služeb) a funguje pod určitým vlivem nejrůznějších forem státní regulace. Poptávku po investičních zdrojích, zboží a nástrojích podniků vznášejí pro realizaci své investiční strategie v oblasti reálného a finančního investování. Kromě podniků jako subjekty poptávky po investičním zboží a nástrojích vystupují jiní účastníci ekonomického procesu, kteří provádí podnikatelskou činnost.Nabídka investičních zdrojů, zboží a nástrojů pochází od podniků-výrobců investičního zboží, vlastníků nemovitostí, majitelů nehmotných aktiv, emitentů, nejrůznějších finančních institucí. Cena investičního zboží a nástrojů se v systému tržních vztahů formuje s ohledem na jejich investiční atraktivitu na základě poptávky a nabídky. Tato cena odráží ekonomické zájmy prodávajících a kupujících investiční zboží a nástroje v konkrétních podmínkách fungování investičního trhu. Cenu investičních zdrojů tvoří obvykle úroková sazba, která se vytváří na kapitálovém trhu. Uvedený přehled nejpodstatnějších charakteristik investic ukazuje do jaké míry je tato ekonomická kategorie mnoho aspektová a náročná z teoretických a praktických pozic. Investiční činnost je proces, zaměřený na intenzifikaci hospodářského růstu. A proto investice předurčují růst ekonomiky. Navýšení reálného kapitálu společnosti (nákup aut, 12

zařízení, modernizace a výstavba budov, inženýrských staveb) zvětšuje výrobní potenciál ekonomiky. Investice do výroby, do nových technologií pomáhají zůstat naživu v tvrdém konkurenčním boji jak na vnitřním, tak na vnějším trhu, dávají možnost pružněji regulovat cenu svých výrobků. V makroekonomickém měřítku je dnešní blahobyt dalekosáhlým výsledkem minulých investic, a dnešní investice, zároveň s tím, zakládají základy zítřejšího růstu produktivity práce a ještě lepšího blahobytu. Pořád jsme na rozcestí mezi spotřebou dnešní a zítřejší. Čím větší část vyrobeného dnes uschováme a investujeme, tím víc budeme mít možnost spotřebovávat zítra. Naopak, čím více dnešních zdrojů použijeme na spotřebu, tím méně budeme mít šancí na vyšší míru spotřeby zítra. Hlavními argumenty ve prospěch nutnosti investic je růst efektivity výroby a maximalizace zisku. V konečném důsledku jsou nutné pro zabezpečení normálního fungování podniku v budoucnu, stabilního finančního stavu a maximalizaci zisku. A proto jsou investice důležitou složkou sociálně ekonomického rozvoje státu a hrají důležitou úlohu jak na makroúrovni, tak i na mikroúrovni, především, pro snadnou a rozšířenou obnovu, strukturální změny, maximalizaci zisků a na tomto základě řešení mnohých úkolů. Evoluce národní a světové ekonomiky je založena na rozdělení práce v národnostním a světovém měřítku a na fungování trhu jak národního, tak i mezinárodního s nutností jejich vzájemných styků, vzájemné závislosti a vzájemného vlivu. Motorem národních a světových ekonomik a jejich rozvoje je investiční proces. Investiční proces je mnohostranná činnost účastníků procesu s cílem zvyšování kapitálu národa. Má bezprostřední vztah k dynamice ekonomického systému a je součástí veřejné obnovy. Odráží všechna stádia obnovovacího procesu: výrobu, rozdělení, výměnu, spotřebu. Odraz investičního procesu v tržních podmínkách může být dvoustranný: z hlediska dynamiky fyzických a finančních hodnot. Každému z těchto případů odpovídá zvláštní soubor ukazatelů a faktorů. Investiční proces z hlediska pohybu fyzických hodnot představuje tento řetěz jevů: 13

- vytvoření investičního zboží (stavební objekty, stroje a zařízení, technologie, patenty a know how); - proces ovládnutí nových výrobních kapacit (vyvedení vybudovaných objektů na navrhovanou výrobu); - využívání objektu v normálním režimu za účelem výroby zboží (služeb). Investiční proces z hlediska pohybu finančních hodnot je investice finančních částek za účelem získání dodatečného zisku. Účastníky tohoto procesu jsou: - vlastníci peněz, kteří uchovávají úspory buď u sebe, nebo je svěřují ke správě; - investoři, kteří provádí peněžní vklady do projektů buď sami, nebo pomocí finančních zprostředkovatelů; - finanční prostředníci (banky, finanční skupiny, investiční nebo finanční společnosti, kteří skutečně provádí operace jak s finančními zdroji, tak i s cennými papíry, posílají je do výroby zboží a služeb za účelem získání dodatečného příjmu (zisku).‘‘6

6

. Zimin .A.I. Investice : otázky a odpovědi .

14

2. Klasifikace investic. Klasifikace investic v ekonomické literatuře se provádí z různých důvodů V závislosti na předmětu investic se existuje tyto typy : • reálne investice , • finanční investice. Reálne investice - investice do nemovitostí, investice

při vytváření nových nebo

rekonstrukce a modernizace již existujících podniků, výrobních linek, výrobních zařízení a různé sociální služby pro kvalitativní a kvantitativní růst aktiv v průmyslu. Finanční investice - investice do nákupu akcií a cenných papírů, státních dluhopisu a ruznich finančních společnosti. V tomto případě se investoři nebudou zvyšovat svou výrobu .Cilem je zvyšovaní finančního kapitálu. Finanční investice má dva druhy : • Přímé finanční investice . • Portfoliové investice. Přímé finanční investice mužeme řici investice do základního kapitálu firmy,do akcie akciové společnosti, prováděné jak generovat příjmy ve formě dividend, a za účelem získání práva k účasti na společnost.Obecně, jde o příjmy z dividend a tak že za účelem získání práva k účasti ve společnosti. (Podle publikace A.I. Zimina „Investice : otázky a odpovědi“ ) Ti, kdo investují do cenných papírů nabytých za účelem zvýšení ziskovosti a snížení rizika,a investují do souboru různých typů cenných papírů,mužeme řici portfoliové investice.Ve velkém měřítku, portfoliové investice jsou investice do kombinací různých investičních aktiv, investic,které provádí jeden přispěvatel. Portfolio může zahrnovat akcie různých společností, dluhopisy, vkladové certifikáty, ostatní investiční hodnoty. Základem pro složení portfolia jsou umístěny tak zvané " portfoliová úvaha".Ve formě investic investor chce zkombinovat požadovanou úroveň spolehlivosti investic (minimalizace rizik), výkon (ziskovost) a likvidity cenných papírů (možnost jejich rychlého přepočtu na peníze). Osoba, která investuje do společností, banki, akciové

15

společnosti, musí zohlednit "princip pákového efektu (nebo mužeme řici –vliv) který charakterizuje poměr mezi vlastním kapitálem a dluhu společnosti. Čím nižší je vliv, mnohem nebezpečnější investování do společnosti. . Pokud jde o investiční portfolio,vliv charakterizuje vztah mezi investicemi do cenných papírů s pevným(a naopak) procentem z příjmu. Společnosti, které přitahují investice prostřednictvím vydávání různých cenných papírů, by se měly vyvarovat vysokých hodnot pákového efektu, aby povinné platby nepřekročila jejich schopnosti platit úroky, dividendy Investoři , naopak, chce snížit riziko investičního portfolia a mají tendenci zvýšit podíl cenných papírů s pevným úrokovém výnosem. V závislosti na předmětu investice lze rozdělit na: - Investice do hmotného majetku(budovy, stavby, zařízení, stroje) - Investice do nehmotných aktiv. Mezi ně patří investice do nabytí vlastnických práv (odhadované peněžní ekvivalent) pro pozemky, země, jiný majetek, licence na převod práv z průmyslového vlastnictví, obchodní tajemství, patenty na vynálezy, doklady o nové technologie, užitné a průmyslové vzory, ochranné známky, značek, produktů osvědčení a výrobní technologie. Klasifikace investic v závislosti na investora. V současné ekonomické je podmínky, protože investoři mohou stát vlády a územní a městské správy, veřejné podniky, jednotlivci a zahraniční vlády, zahraniční právnické osoby a fyzické osoby, mezinárodní organizace.Drobné podnikatele, které investovali do svého majetku (podniku) nemužeme řici - investor. Pojem "investor" je používán nejčastěji v souvislosti s podniky a fyzické osoby, které investují kapitál, nejen v jeho vlastní, ale také v "cizí" věc, kterou nemají.A poté investice "divné" věc,že "cizí" věc se stanoví alespoň částečně "jeho". V závislosti na stavu předmětů investic: - Investice vlády (městke).Investice, investiční fondy, které se uskuteční na účet a na státní náklady. Tyto investice mohou být provedeny na úkor finančních prostředků státního rozpočtu, z prostředků státního rozpočtu vznesené ze strany státu ,dočasně volných finančních prostředků občanů a právnických osob vydáním vládních cenných 16

papírů a nemovitostí, které tvoří státní pokladny. Nepřijatelné identifikaci veřejných investic z investičním rozpočtem. První široce v obsahu.A patří, kromě rozpočtu investic (investice z rozpočtu), investice na úkor finančních prostředků státního rozpočtu a jiných veřejných majetku .Veřejné investice jsou orientovány na

dotované průmysl -

infrastruktura, sociální sféry ; • Soukromé investice - investice ze strany soukromých subjektů a jednotlivců. Tato investice ze strany soukromého sektoru; • Smíšené investice - investice uskutečněné společně stát a soukromí investoři. • Investice ,které prováděné fyzické a právnické osoby - rezidentů státu; • Zahraniční investice do zahraničních společností, zahraniční fyzické osoby a zahraniční vlády, prostřednictvím svých povolen

vlády a mezinárodních

nevládních organizací. • Společná investice, prováděné společně rezidenti a nerezidenti. Z hlediska životního cyklu podniků a organizací, dalších podniků, cíle a zaměření činnosti skutečné investice lze rozdělit do tří skupin: 1.Počáteční investice (čisté investice) - investice do vytváření podniků, firem, zařízení údržby.Investice vložených prostředků bude použita na výstavbu nebo nákup budov, staveb, pořízení a instalace zařízení, vytvoření nezbytných zásob, tvorba provozního kapitálu. 2.Rozsáhlé investice - investice směřující k rozšíření stávajících podniků, organizací a zvýšení jejich výrobní kapacity a rozšíření rozsahu činnosti. 3. Reinvestice - investice spojené s procesem reprodukce investičního majetku u stávajících podniků, v organizacích. V tomto případě, podnik a organizace dostupných finančních prostředků používají se zastaralý

jejich

pro nahrazení zastaralé vybavení,

technologických procesů (výrobní kapacity podniků a organizací mohou

zachovat nebo zvýšit ). V prvním případě se jedná o prostou reprodukci kapitálu, a druhá – rozšířené. Podmínkou pro úspěšné fungování podniku je rozšířená reprodukce kapitálu, který by měl být doplněn o více a zvyšování produktivity a efektivity výrobních zařízení - zařízení, stroje, zlepšení efektivity výroby, její racionalizace. V tomto případě investice se postupují na modernizaci nebo výměnu stávajících zařízení a procesů, a souvisejících 17

z rekonstrukční práce, a bude dosaženo kvalitativní růst výrobních kapacit, čímž se zvyšuje zisky z produktů, služeb.Takže změnit strukturu výrobků, služeb (podnikání, organizace současně zvýšení některých moci na úkor jiných, kde je možnost prodeje a ziskovost výrobků a služeb méně, a vždy vyžaduje zvýšení náklady na energii), diverzifikaci produkce, což vedlo k mění sortimenta výrobků, služby poskytované v souvislosti s absencí nebo drastické snížení prodeje (v takových případech, částečně nebo i zcela měnit profil společností, firem, organizací), s cílem zajistit přežití podniků, firem a organizací v budoucnu (to zahrnuje investice do výzkumných a vývojových činností, rozvoj a vytváření nových účinných výrobků nebo nové účinné technologie, reklama, školení nebo rekvalifikace pro nové technologie). V závislosti na rozsahu, v jakém investice poskytovat kvantitativní a kvalitativní růst produktivního kapitálu a výrobních kapacit podniků a organizací, mohou být definovány jako pasivní a aktivní. Pasivní investice – investice které poskytují, v nejlepším případě, ne zhoršení ekonomických ukazatelů, výrobní náklady kapitálu, aktuální přežití podniků a organizací v současnosti. Aktivní investice - ty, které zvyšují konkurenceschopnost podniků, firem, organizací a jejich produktů, služeb, zvyšující se ziskovost, výkonnost, výrobní a hospodářské činnosti prostřednictvím zavedení nových technik, technologií, výroby nových, účinných přípravků, které jsou ve vysoké poptávce, vytvoření nových segmentů trhu zboží a služeb. Do aktivní investice by měly být zařazeny,finanční prostředky investované do výzkumu a vývoje práce na zakládání a rozvoj nových high-tech výrobků, zboží, technologií, neboť jsou určeny nejen pro přežití podniky, a aby byla zajištěna jejich stabilní pozici na trzích zboží a služby v budoucnu. (Podle publikace Zimin .A.I. . Investice : otázky a odpovědi,Moskva ,2006) Vzhledem k povaze účast vlastníkove

prostředků investovaných do investičních

projektů, může být investice přímo či nepřímo.

18

Přímé investice zahrnují přímé investice finančních prostředků a ostatní kapitál účastníci při realizaci investičních projektů. Nepřímé investice jsou přitahovány k dispozici majetek občanů, podniků a organizací prostřednictvím vydávání a prodeje akcií, záruční listy a jiné cenné papíry. V závislosti na délce investičního období rozlišujeme dlouhodobý a krátkodobý investice. Podle krátkodobý investice mužem pochopit investování do výše až jednoho roku. To znamená, že během této doby je zneužívání investice, po kterém se stanou faktorem produkce a začátek se vráti, generiruje

příjmy a zisky. Mezi ně patří investice

investičních společností ve vytvoření malých komerční projekty související s nákupem, realizace zásilek, organizace show projektů. Pro krátkodobý investice také vklady, nákup krátkodobý spořitelní certifikáty, cenné papíry. Dlouhodobý investice spojené s realizací velkých a dlouhodobý investiční projekty na výstavbu nových budov nebo rekonstrukci. Dlouhodobý investice se týkají investic na rok nebo několik let, někdy i desetiletí. Například investice do lidí, v oblasti vzdělávání budou moci vrátit až po ukončení vzdělávání a praktické aplikace znalostí, které trvá mnoho let. Poznámka v tom že nejednoznačnost odhady dlouhodobý a krátkodobý investici ve smyslu investora a investiční instituce - banky,společností a nadací. Pokud pro investora důležitý pojem investičního projektu je doba návratnosti investice, pak pro věřiteli je spíše celkove splatnosti půjček. Z pohledu bank, investičních společností, finanční prostředky na dlouhodobý investice v praxi své činnosti obvykle odkazoval se investovat na dobu delší než jeden rok, i když údaj pro různé oblasti investování a různými společnostmi není zdaleka jednoduché. V praxi velkých zahraničních investičních společností, dlouhodobý likvidní investice, které jsou muže byt klasifikovány podle délky trvání: do 2 let, od 2 do 3 let od 3 do 5 let nad 5 let. V různých oblastech materiální výroby a služeb, návratnost investice je velmi odlišná. Medium, docela uspokojivý, je doba návratnosti investice, která se rovná 5-6 let. Ale v některých případech, například vývoj materiálů s novými vlastnostmi, nové technologie a další know-how, pokud jde o jejich vzniku, jsou 10 let nebo více. Vzhledem k věku výstavby velkých vodních první opakující se příjmy, "návrat" investice začnou do 5-8 let.

19

Takže investice muže byt definovano podle typu nezávislých, vzájemně provázané a vzájemně se vylučující. Nezávislými investice mužem

charakterizovat kapitál investovaného do těchto

investičních

projekty,

statků

(investiční

finanční

nástroje),

který

může

být

implementován jako samotný (nezávislý na jiných objektů pro investice, a ne bez nich) v celkové investiční program (investiční portfolio), podniku. Vzájemně propojené investice mužem charakterizovat kapitál investovaného do těchto investičních statků ,které závisí na investicích dalších objektů a bude prováděna pouze ve spojení s nimi. Vzájemně se vylučující. investice jsou analogové v přírodě pro účely provedení, povahu technologie, sortimentu a dalších klíčových parametrů a vyžadují alternativní volbu. Pokud jde o ziskovost rozlišují následující typy investic. Vysoký výnos investice. Charakterizují investování kapitálu do investičních projektů nebo finančních nástrojů,kdy je očekávaná úroveň čisté příjmy z investic, které výrazně převyšuje průměrnou míru návratnosti investic na trhu. Průměrný příjem investice. Očekávanou úroveň čisté příjmy z investic na inovační projekty a finančních investičních nástrojů v této skupině zhruba odpovídá průměrná míra návratnosti investic převládající v investičním trhu. Investice s nízkými příjmy. Pro tuto skupinu investice předpokládané úrovně čisté příjmy z investic je obvykle mnohem nižší než průměrná míra zisku. Bez příjmy investice .Oni jsou skupina investičních objektů, výběr a implementace, které investor nespojuje s příjemcem investiční výnosy. Tyto investice jsou zaměřeny na sociální, ekologické a jiné ne ekonomický dopady. Podle investičního rizika. Bezrizikové investování. Jsou charakterizovány investování do investičních předmětů, u kterých není reálné riziko ztráty kapitálu nebo očekávaných příjmů, a prakticky zajištěnou odhadované skutečnou výši čisté příjmy z investic.

20

Nízké riziko investice. Charakterizují kapitálové investice do zařízení investiční riziko, které je mnohem nižší, než tržní průměr. Investice středním rizikem. Úroveň rizika pro investice do předmětů této skupiny je asi průměr trhu. Vysoke riziko investice. Úroveň rizika pro investice do předmětů této skupiny jsou obvykle podstatně vyšší než tržní průměr. Zvláštní místo v této skupině zaujímají spekulativní investice, charakterizované jako investice do projektů, pro které očekává nejvyšší úroveň výnosů z investic. Podle likvidity investice. Vysoce likvidní investice. Patří mezi ně takové předměty (nástroje), investiční společnosti, které lze rychle přeměnit v peněžní formě (v až jeden měsíc) bez znatelné ztráty jejich aktuální tržní hodnotou.Hlavním typem vysoke likvidní investice společnosti jsou krátkodobe investice. Průměrná likvidita investice. Charakterizují skupiny předmětů (nástrojů) investiční společnosti, které mohou být přeměněny na peněžní podobě, bez znatelné ztráty jejich aktuální tržní hodnoty v období jednoho až šesti měsíců. Nízká likvidita investice. Patří mezi ně předměty (nářadí) investiční společnosti, které mohou být přeměněny na peněžní formě bez ztráty jejich aktuální tržní hodnotou po značně dlouhou dobu (šest měsíců a výše). Hlavním typem takove likviditi investice jsou nedokončené investiční projekty, provádí investiční projekty s zastaralou technologií, nevyplněno na akciovém trhu, sdílí některé male a nezname společnosti. Nelikvidní investice. Charakterizují tyto typy investičních společností, které samy o sobě nemohou být realizovány (mohou být prodány v investičním trhu pouze jako součást integrální majetku komplexu). Přes poměrně dlouhý seznam klasifikace různých a modernych typů investic, které používají se ve praxe investic. Můžeme říci, že investice je velmi důležité v životě lidí, firem a států.(Podle publikace Zimin .A.I. . Investice : otázky a odpovědi,Moskva ,2006)

21

3.Proces přijetí investičního rozhodování 3.1. Kritéria pro investiční rozhodování. Process prijetí investičního rozhodováni založen na použití různých metod a kritéria. V praxi existuje řada metod, který mohou sloužit jako základ pro rozhodování v oblasti investice,ale neexistuje univerzální metoda vhodná pro všechny příležitosti. Kritéria pro hodnocení projektu: normativní kritéria (právní), to znamená vnitrostátní normy, mezinárodní právo, patenty a další , zdrojové criteria(má několik typů) : vědecko-technické kriteria , technologické kriteria , výrobní kriteria a objem finančních zdrojů . Kritéria pro hodnocení účelnosti projektu : soulad cílů projektu z cílém rozvoje podnikatelského prostředí, rizika a finanční následky , míra stálosti projektu . Kvantitativní kritéria (finanční,ekonomické) : cena projektu ; výnos ; rentabilita; perioda návratnosti . Investiční rozhodování vyžaduje spolupráci mnoha lidí s různé kvalifikací a různými pohledy na investice.Ale konečné slovo přísluší finančnímu ředitelovi, který má vlastní pravidla. Myslím, že základní pravidla jsou : • Investovat peníze do výroby nebo cenných papírů,jenom tehdy, pokud můžete získat čistý zisk je vyšší než od vedení peníze v bance . • Investice má smysl pouze v případě, kdy návratnost investic vyšší než mírá inflace .

22

• Investice má smysl pouze v nejvíce rentabilní projekt s přihlédnutím k diskontování projektů. To znamená, že rozhodnutí investovat do projektu mužeme přijat, pokud splňuje následující kritéria: levnost projektu ; minimalizovat riziko inflační ztráty ; krátkost doby návratnosti investice ; stability nebo koncentrace příjmů ; absence výhodnější alternativy .

3.2. Základní klasifikace investičních projektů. Od začátku této kapitoly, bych chtěl upozornit na nejzákladnější klasifikace investičních projektů. Rozhodování investičních projektech komplikuje řada faktorů: typ investic, hodnota investičního projektu, množství dostupných projektů, omezené finanční zdroje pro investice, rizika spojená s přijetím rozhodnutí.Podle

Kislingerové investični

projekty mužeme klasifikovat : Z hlediska účetnictví rozlišujeme investice : • finanční - nákup dlouhodobých cenných papírů , vklady do investičních společností , dlouhodobé půjčky atd., • hmotné – výstavba nových budov ,cest , pořízení pozemků ,výrobních zařízení , strojů , dopravních prostředku apod., • nehmotné – nákup know – how , licencí , softwaru , autorských práv apod. Podle vztahu k rozvoji podniku rozlišujeme investice : • rozvojové – zvýšují stávající schopnost podniku produktovat nebo prodávat výrobky , popř . služby • obnovovací – představují náhradu zastaralých zařízení • regulatorní – neposkytují realizovaný , aby

podnik

žádné

přímé

mohl

dále

peněžní fungovat

toky

,

ale

(opatřeni

musí ke

být

zvýšení

bezpečnosti práce nebo ekologické projekty – nutnost přizpůsobit se novým normám ).

23

Podle vzájemného vlivu projektů rozlišujeme projekty : • substituční - vzájemně se vylučující projekty - přijetí jednoho vylučuje přijetí druhého , a to pouze z podstaty investice , nikoli z nedostatku investičních prostředků pro oba projekty(podnik potřebuje novou výrobní linku a volí mezi dvěma dodavateli různých linek ) , • nezávislé – může (ale nemusí) být přijato více projektů najednou (projekt nákupu informačního systému stavební

firmy nevylučuje nákup nového

jeřábu ), • komplementa´rní - vzájemně se doplňující projekty – přijetí jednoho projektu podporuje přijetí druhého ; u těchto projektů je třeba dbát na vazby vzajemně ovlivňující se (ne) úspěšnosti. Podle charakteru peněžního toku rozlišujeme projekty : • konvenční – po počátečním období kapitálových výdajů následují období s převahou kapitálových přímů, • nekonvenční – ke změnám kládnych a záporných peněžních toků dochází vícekrát , například nutné rekultivační práce po skončení těžby nebo nutná údržba

zařízení

po

určitém

období

provozu , která

může

způsobit

jednorázové snížení peněžních příjmů . Podle věcné náplně je možné dělit projekty na : • investiční – v užším slova smyslu nové výrobní zařízení (cílem a výsledkem je pořizení nebo reprodukce hmotného statku ) , • nový produkt (komplex aktivit – výzkum , vývoj , zajištění výroby a prodeje ), jejichž výstupem je prodej nového výrobku nebo služby , • organizační změna (často svázaná s restrukturalizací podniku v rámci „boje o přežití ) , • inovace IS/IT (obtižně vyčíslitelné přínosy ) , tj. nová organizace - nové vztahy , • projekty koupě firmy - nová firma 24

• environmentální

projekty -

nové

okolí – projekty, do

kterých

je

třeba

investovat v návaznosti na vývoj legislativy v oblasti bezpečnosti práce , ochrany zdraví , ochrany životního prostředí apod. Podle délky existence projektu rozlišujeme investice : • na zelené louce – projekt nového podniku nebo projekt samostatně vyčleněné organizaci mateřského podniku tak , že neovlivňuje jiné činnosti podniku , • v zavedeném

podniku - projekty v již fungujících , u nichž je třeba brát

v úvahu vzájemné vazby s ostatní činností podniku.7 Podle mého nazoru , bych definoval pouze nasledující hlavní cilé pro vyběr investičního projektů : Investice, které požaduje podnik, aby firma mohla pokračovat ve své činnosti: snižování škod na životním prostředí, zlepšení pracovních podmínek. Řešení zaměřená na snižování nákladů: zlepšení používané technologie, zlepšit kvalitu výrobků a služeb, zlepšení organizace práce a řízení. Řešení zaměřené na posilování a aktualizaci společnosti: investice do nové výstavby ; investice na rozšíření firmy ; výměna a modernizace zařízení Rozhodnutí o pořízení finančních aktiv: řešení pro vytváření strategického alliance , pohlcování konkurentů , řešení v osvojení nového trhu a služeb.

7

Kislingerová E., a kol.Manažerské finance .2.přepracované a rozšířené vydání.Praha :C.H.Beck ,2007

25

Míry odpovědnosti za přijetí investičního projektu je odlišná.Pokud jde o nahrazení stávající výrobní kapacity ,rozhodnutí může být přijato poměrně bezbolestně protože manager společnosti jasně si uvědomuje situace ve firme.Problém komplikuje se, pokud jde o investice související s rozšířením základní činností, v tomto případě manager musí vzít v úvahu řadu nových faktorů : příležitost změny polohy firmy na trhu zboží, dostupnost materiálu, práci a finanční zdroje, možnost vstupu na nové trhy, atd.

3.3. Financování investic. Je zřejmé, že důležitou otázkou je velikost investic. Úroveň odpovědnosti naprosto odlišný když jsou tam dva projekty v hodnotě za 1 mln., a za 1 mld. Proto musí existovat hlubší finanční analýz projektu ještě před jeho přijetím. V tržní ekonomiky je velmi mnoho investičních příležitostí,ale firma má omezené finanční zdroje, kapital.Investor muže používát vlastní nebo cizí zdroje. Vlastní zdroje muže byt interní nebo externí .K interním zdrojům řadíme zisk a odpisy.Financování z interních zdrojů bývá často nazývano samofinancování.Externí zdroji jsou hlavně vklady vlastníků.Výhodou zisku je , že nedochází ke zvyšování objemu závazků a posílením vlastního kapitálu ziskem se znižuje riziko firmy plynoucí ze zadlužení.Naopak nevýhodou je , že zisk není zcela stabilním zdrojem , navíc je zdrojem relativně dražším .Akcionáři (podílníci) vyžadují ze svého vloženého kapitálu , který umožňuje generovat zisk , podíl ve formě dividendy (podílu na zisku ) , jež je zpravidla vyšší než úroková míra dluhu a není možné ji uplatnit jako nákladovou položku , což vlastní kapitál ještě více zdražuje.8 Pokud by byla podnikatelská činnost firmy zcela neriziková, pak bude riziková prémie nulová a požadovaná výnosnost vlastního kapitálu firmy by byla dána výnosností státních dluhopisů, které se považují za finanční investice s minimálním rizikem (pokud tedy investor vloží svůj kapitál do zcela nerizikové firmy, nemůže pak koupit státní dluhopisy a přichází o jejich výnos). Výnosnost zcela nerizikové investice se někdy označuje jako

8

Kislingerová E., a kol.Manažerské finance .2.přepracované a rozšířené vydání.Praha :C.H.Beck ,2007 .,

26

tzv. časová prémie, představující odměnu za to, že investor odložil spotřebu a vložil svůj kapitál do firmy. Graf 1: Závislost nákladů vlastního kapitálu na riziku firmy

Náklady vlastního kapitálu Riziková prémie

Časová prémie

Riziko Zdroj: Fotr, J.: Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání Praha, Grada Publishing 2005 Vladimir Smejkal a Karel Rais v knize „Řizení rizik ve firmách a jiných organizacích“ podrobně ukazují na důvody „pro“ a „proti“ používání cizího kapitálů,chtěl bych uřčít havní body : Důvody pro používáni cizího kapitálu : podnikatel nedisponuje dostatečně velkým

vlastním

kapitálem

k založení podniku , k jeho provozu nebo k dalšímu rozvoji,

27

nezbytným

cizí kapitál je většinou levnější než vlastní kapitál ( akcionáři nesou největší riziko ), použitím cizího kapitálu nevznikají věřiteli žadná práva k podniku jako takovému ;poskytovatele cizího kapitálu mohou vyvíjet nepřímý tlak na finanční řízení ve společnosti , nemají ale významnější vliv na běžný chod společnosti , cizí kapitál s sebou přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti , s používáním

cizího

kapitálu

je

spojen

da

ňový efekt(úroky z cizího kapitálu jako součast nákladů snižují zisk , ze kterého

se

platí

daň , a tim snižují

daňové

zatižení

podniku.Vysledná

vynosnost vlastního kapitálu se zvýší) a působení tzv. finanční páky.Finanční páka umožňuje zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitalu

v kapitálové

struktuře

podniku.Je-li

úrokova

mira

nižší

než

výnosnost aktiv , potom použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu.Nopak kdyby byla úrokova míra vyšší než výnosnost aktiv , pak by použití cizího kapitálu snižovalo výnosnost vlastního kapitálu.

Důvody proti používáni cizího kapitálu : cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím snižuje jeho finanční stabilitu, káždý další dluh je dražší a obtížnější jej získat ; dostupnost cizího kapitálu je silně ovlivněna ratingovým ohodnocením společnosti , při sjednávání úvěru jsou společnosti často nuceny vystavovat záruky za poskytnutí úvěru , nejčastěji ve formě zástavy svých aktiv ,výjimečně i budoucích zisků , vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu , které musí být přizpůsobeno věřitelům , s růstem zadluženosti roste i úroková míra v důsledku větší rizikovosti pro věřitele (typicky banky) , s růstem zadluženosti může růst i požadavek akcionářů na vyšší dividendu pro akcionáře v důsledku vyšší rizikovosti jejich investice ,

28

souhrnně lze tedy konstatovat , že společnost financovaná cizím kapitálem je méně nezávislá a flexibilní a je vice nucena jednat , spolupracovat a brát ohled na zájmy svých věřitelů.9

Tabulka 1 : Zdroje financování investičního projektu Vlastnictví zdrojů vlastní

Původ zdrojů

interní

externí

cizí

zisk

podniková banka

odpisy

rezervy na důchod

vklady vlastníků

úvěry finančních institucí

dotace a dary

dluhopisy

finanční leasing rizikový kapitál

obchodní úvěry ostatní závazky

Zdroj : Kislingerová E., a kol.Manažerské

finance .2.přepracované a rozšířené

vydání.Praha :C.H.Beck ,2007 .

9


29

Důležitým pojmem při vymezování terminologie zdrojů financování je cena kapitálu. Ta je charakterizována jako výdaj, který podnik musí zaplatit za získání různých forem kapitálu, použitých na financování investic. Z hlediska investora představují požadovanou míru výnosnosti vloženého kapitálu.10 Dlouhodobé financování investic by mělo sledovat tři základní cíle: • zajistit ekonomicky zdůvodněnou rozpočtovanou výši kapitálu na podnikem předpokládané investice, splňující požadovanou míru výnosnosti, • dosáhnout co nejnižších průměrných nákladů kapitálu na požadované investice, • nenarušit finanční stabilitu (nezvýšit podstatně finanční riziko firmy) – např. neúměrným zapojením cizího dlouhodobého kapitálu do financování investic11

V knize „Investiční rozhodování a dlouhodobé financování“ Valach finančních zdrojů na externí a interní :

Tabulka 2 : Rozdělení a druhy finančních zdrojů

Interní zdroje

Externí zdroje

Odpisy

Kmenové akcie

Nerozdělený(zadřžený) zisk

Prioritní akcie aj. Obligace Dlouhodobé úvěry finančních institucí Dlouhodobé úvěry dodavatelské

Dlouhodobé finanční rezervy

10 11

Finanční leasing

Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 2. vydání, Praha 2006 Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 2. vydání, Praha 2006

30

defenuje druhy

Finanční podpora státu či jiných institucí

(rezervní fondy, penzijní Ostatní externí zdroje

fondy)

( různé druhý finančních inovací, rizikový kapitál)

Zdroj: Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financováníPraha,2006 Tak že velmi důležitím v rámci investičního rozhodování tři zakladní kritéria : výnosnost - může být nejčastěji vyjádřena napřiklad úrokovou mírou,mírou zisku,dobou návratnosti. likvidita - rychlost zpětné přeměny investice zpět v hotové. riziko –nejistota očekávaných výnosů z investice , dá se vyjádřit pomocí metod teorie pravděpodobnosti a statistky. Výše uvedené kriteria mají takové tendence ,že zlepšení jednoho parametru má za následek zhoršení jiného , v praxi jde o řešení optimalizační úlohy ziskání kompromisu. Investor bych měl vždy schopni najít správnou rovnováhu v „magickém trojúhelníku investora“ Graf 2 : Magický trojúhelník investora výnos

INVESTICE

riziko

likvidita 31

Zdroj : Vladimir Smejkal, Karel Rais .: Řizení rizik ve firmách a jiných organizacích .Grada Publishing , Praha 2010 Často se vytvářejí nejrůznější stupnice investic , od téměř bezrizikových až k těm silně rizikovým .Likvidita může charakterizovat schopnost investora splácet svoje závazky , opět se uvádějí nejrůznější stupnice likvidity.Uvedeme zde možnou stupnici likvidity , kdy jednotlivé investice jsou seřazeny od nejvíce likvidních prostředků k těm nejméně likvidním : • peněžní prostředky (tuzemské ,devizy,valuty) , • zlato, vklady , pokladniční poukázky , • depozitní certifikáty , obligace a akcie , kótované na burze, • podílové listy , • omezeně obchodovatelné akcie či jiné cenné papíry , • nemovitosti,starožitnosti,sbírky , • finanční spoluúčast , podnikatelské projekty .12 Kapitálové

výdaje jsou očekávané peněžní

vydaje , které

vyvolávají očekávané

peněžní přímy po dobu delší než rok.Patří sem zejména výdaje na pořízení fixního majetku , na trvalé rozšíření oběžného majetku v souvislosti s investicí a výdaje na výzkum , související s investicí.Obvykle se do těchto výdajů zahrnují : výdaje na pořízení pozemku , budov , strojů a zařízení (at‘ už ve formě plateb investičním dodavatelům , či jako náklady na pořízení investic ve vlastní režii), výdaje na trválé rozšíření oběžného majetku v souvislosti s investováním (například nutný přírůstek zásob surovin apod .) , výdaje na výzkum a vývoj , které souvisí s příslušnou investicí. Ale tyto výdaje mohou být dále ovlivněny :

12


32

připadnými příjmy z prodeje nahrazovaného majetku novou investicí : tyto přímy přirozeně snižují kapitálový výdaju , daňovými efekty , spojenými s prodejem nahrazovaného majetku : ty bud‘ snižují , nebo zvyšují kapitálový vydaj podle povahy připadu.13

13


33

4. Metody hodnocení efektivnosti investic. 4.1 Obecné koncepce. Investiční projekty, analyzovatelné během vypracování rozpočtu investičních vkladů, má určitou logiku. • Na každý investiční projekt se váže peněžní tok (Cash Flow), jehož prvky představují buď čistý odliv (Net Cash Outflow), nebo čistý příliv finančních prostředků (Net Cash Inflow). Čistým odlivem se rozumí překročení stávajících finančních výdajů na projekt nad současnými finančními příjmy (v opačném případě je to čistý příliv). Peněžní tok, v němž příliv následuje odliv, se nazývá pravidelné cash flow. Pokud se příliv a odliv se střídají, peněžní tok se nazývá nepravidelné cash flow. • Nejčastěji se analýza vede po rocích, i když toto omezení není povinné. Analýzu lze provádět za stejné období libovolné délky (měsíc, čtvrtletí, rok aj.). Přitom je nicméně nutno pamatovat na srovnatelnost hodnot prvků peněžního toku, úrokové sazby a délky období. • Předpokládá se, že všechny vklady se provádí na konci roku, předcházejícímu prvnímu roku realizace projektu, i když mohou probíhat během celé řady pozdějších let. • Příliv (odliv) peněžních prostředků se vztahuje na konec stávajícího roku. • Součinitel diskontování, využívaný pro vyhodnocení projektů pomocí metod, založených na diskontovaných hodnoceních, musí odpovídat délce období, položeného jako základ investičního projektu (například, jednoroční sazba se bere jenom v tom případě, pokud je délka období jeden rok). Je nutno zvláště zdůraznit, že použití metod vyhodnocení a analýzy projektů předpokládá množství využívaných prognostických ohodnocení a výpočtů. Množství se určuje jako možnost použití řady kriterií, ale také i bezpodmínečnou účelnost obměny základních hodnot. To se dosahuje použitím imitační modelů v prostředí elektronických tabulek. Základním požadavkem na volbu metody by mělo být zahrnutí faktoru likvidity, faktoru času a faktoru rizika do hodnocení , proto můžeme metody , které tyto požadavky nerespektují , považovat pouze za metody orientační (statistické 34

metody ,metody pracující na bázi účetních hodnot ).Nicméně i tak nám zůstává několik

metod

vhodných (dynamické

metody ) a otázkou , jaký se mezi

nimi

rozhodnout14 Kriteria, používaná v analýze investiční činnosti, lze rozdělit na dvě skupiny podle toho, jestli se bere do úvahy časový parametr. Dle Valacha je lze rozdělit na: • statické metody (nerespektují faktor

času) – např. prostá doba návratnosti,

průměrné roční náklady • dynamické metody (respektují faktor času) – např. vnitřní výnosové procento Tabulka 4 : Přehled metod hodnocení efektivnosti investice

Metody hodnocení efektivnosti investic

Statické

Dynamické

Čistá současná hodnota – NPV Průměrné roční CF

(absolutní přírůstek hodnoty)

Vnitřní výnosové procento Průměrná doba návratnosti

IRR (relativní zhodnocení kap.výdaje)

Průměrná % výnosu

Doba návratnosti – PP (preference rychlé návratnosti)

14


35

Průměrný výnos z účetní hodnoty

Index ziskovosti – PI (relativní zhodnocení přírůstku hodnoty)

Zdroj : Kislingerová E., a kol.Manažerské

finance .2.přepracované a rozšířené

vydání.Praha :C.H.Beck ,2007

Ted mame otazku která metoda je lepší? Pro maximálně posouzení projektu efektivně využívat všechny metody,ale nejdůležitější, myslím že je to metod výpočtu čisté součsné hodnoty (NPV), metod výpočtu indexu návratnosti investic(PI) a metod výpočtu normy návratnosti investic.(PP) Metody založené na základě diskontovaných odhad. Použití diskontování umožňuje odrážet základní princip , který říká že zítra peníze je levnější než dnes. Princip všech metod hodnocení na základě diskontovani je stejný a založen na prognózování kladných a záporných peněžních toků (jinými slovy příjmy a výdajy související s realizace projektu ) v plánovací období .Ale ty metody má několik překážek : 1. Musíme přesné zhodnocovat

nejen objem počáteční investice, ale i provozní

náklady a výnosy za celou dobu trvání projektu. 2. Pro provádění zúčtování na základě diskontování používáme předpoklad stability měny. To vyvolává otázku o účelnosti metod, protože v tržní ekonomice je obtížně přesně předpovědět úroveň cen v budoucnu. Ale chci zpozorovat, že účelem této metody není dokonalá předpověď hodnoty očekávaného zisku. Účelem je zajištění konečného investičního rozhodnutí. opatření pro ohodnocení rizik investic a použití metod evidence neurčitosti ve finančních výpočtech, umožňující snížit vliv špatných předpovědí na konečný výsledek a tím zvýšit pravděpodobnost správného rozhodnutí, může podstatně zvýšit odůvodněnost a korektnost výsledků analýzy.

36

Z celé mnohotvárnosti dynamických metod výpočtu efektivity investic je nejznámější a často se používá v praxi metoda vyhodnocení vnitřních norem rentability projektu a metoda vyhodnocení uvedeného čistého zisku z realizace projektu. Kromě toho, je řada speciálních metod.

4.2.Čistá současná hodnota – NPV. Tato metoda je založena na porovnání hodnot počáteční investice (IC) s celkovým diskontovaných čistých peněžních toků,které generované v uvažovaném období. Čistá současná hodnota (Net Present Value - NPV) je základem všech dynamických metod a zároveň je metodou nejpoužívanější a nejvhodnější , neboť‘ dává srozumitelný výsledek a tím j jasná rozhodovací kriteria NPV je nejsprávnější způsob hodnocení efektivnosti investic , a to především pro tyto její vlastnosti : 15 bere v úvahu časovou hodnotu peněz , závisí

pouze na prognózovaných

hotovostních

tocích

a

alternativních

nákladech kapitálu , je aditivní (tj. její výsledky lze v portfolio investic sčítat ). Vzhledem k tomu ze finanční prostředky distribuováne v čase tento metod se diskontuje s použitím koeficientu „r“ . Analityk instaluje koeficient „r“ nezávisle na základě roční procentní návratnosti, který chce, nebo může mít z investovaného kapitálu. Například, mame prognóza, že investice (IC) přinese během n let, roční příjmy ve výši CF1, CF2 ,..., CFt. Celková souhrnná hodnota diskontovaných příjmů (PV) a čistý efekt (NPV) se počítají podle vzorce:

CF 1 r

CF IC

1 r

NPV

pokud máme: NPV> 0, pak projekt by měl mít; NPV <0, pak projekt by měl být odmítnut; 15


37

NPV = 0, pak projekt není ziskový a neziskový 16 Hlavní výhodou této metody že dává možnost sumarizovat NPV různých projektů. Pomocí NPV metoda můžeme určit komerční efektivnost projektu a není obtížné při výpočtech dělá tuto metodu populární ve světě.Metoda má výhody a takže některé těžkosti. Objem peněžních toků v rámci investičního projektu musí mít posouzení na celý plán období. Peněžní toky v rámci investičního projektu musí projednávat se zvlášť od ostatní výrobní činnosti firmy,to znamena charakterizovat pouze platby a příjmy kteří přímo patří k prováděním projektu. Použití metody pro porovnání efektivnosti několika projektů předpokládá používání stejného pro všechny projekty diskontní sazby a jeden časový interval. Při výpočtu NPV musíme používat konstantní diskontní sazbu, ale může být situace, kdy je očekávaná změna v úrokových sazbách. V tento situace diskontní sazba může být rozlišeny podle roku. Jestliže budeme při výpočtech používat různé diskontní sazby,v tomto případě vzorce nepoužitelný. Ruční výpočet pomocí uvedených vzorců je dosti pracný, proto jsou pro usnadnění využití této a jiných metod, založených na diskontovaných hodnoceních, vypracovány speciální statistické tabulky, v nichž jsou tabulované hodnoty složitých úroků, diskontujících násobitelů, diskontované hodnoty peněžní jednotky atp. podle časového intervalu a hodnoty součinitele diskontování. Je nutno konstatovat, že index NPV odráží předpokládané ohodnocení změny ekonomického potenciálu podniku v případě přijetí projednávaného projektu. Tento index je aditivní v dočasném aspektu, tj. NPV nejrůznějších projektů lze sčítat. Je to velmi důležitá vlastnost, vylučující toto kritérium ze všech ostatních a umožňuje ho použít při analýze jako základní. Slabinou metody NPV je pouze absolutní výsledek ze zpracování informací , který může zkreslit pohled na srovnání více investic , proto je vhodné doplint ji některou z metod , ktéra tento relativní pohled ukazuje .Další slabinou je vysoká citlivost na vývoj úrokových měr , která se promítá do výše diskontního faktoru a je turbulentním prostředí obtížně predikovatelná. Oblast aplikace a komplikace spojené s metodou NPV. 16

http://ru.wikipedia.org/wiki/NPV

38

Pomocí metody NPV lze určit nejen obchodní efektivitu projektu, ale také vypočítat řadu dodatečných ukazatelů. Tak bohatá oblast využití a relativní jednoduchost výpočtů zajistila metodě NPV široké využití, a v současné době je jednou ze standardních metod výpočtu efektivity investic, je doporučená k využití v OSN a ve Světové bance . Nicméně korektní využití metody NPV je možné pouze při dodržení řady podmínek: objem finančních toků v rámci investičního projektu musí být ohodnocen jen pro plánované období a svázán s jasnými časovými intervaly. Peněžní toky v rámci investičního projektu se musí projednávat izolovaně od ostatní výrobní činnosti podniku, čili charakterizovat pouze platby a příjmy, bezprostředně spojené s realizací daného projektu. Princip diskontování, aplikovaný při výpočtu čistého uvedeného příjmu, předpokládá s ekonomického hlediska možnost neomezeného zapojení a vložení finančních prostředků za diskontní sazbu. Využití metody pro srovnávání efektivity několika projektů předpokládá pro všechny projekty využití jediné diskontní sazby a jediného časového období (zpravidla určovaného jako nedelší termín realizace). Při výpočtu NPV zpravidla se využívá stálá diskontní sazba, nicméně podle okolností (například se očekává změna výše úrokových sazeb) se může diskontní sazba diferencovat podle roků.

4.3. Index ziskovosti (PI). Index ziskovosti (Profitability Index – PI ) představuje poměr přínosů (vyjádřených v současné hodnotě prognózovaných budoucích toků hotovosti ) a po počátečních kapitálových výdajů Tato metoda je v podstatě důsledkem metody čisté stávající ceny. Index ziskovosti (PI) se vypočítává podle vzorce.

PI

∑

CF 1 r IC

Je jasné, že když РI > 1, projekt lze přijmout; РI< 1, projekt se musí zamítnout; 39

РI = 1, projekt není ani ziskový ani ztrátový.17 Logika kritéria PI je taková: charakterizuje příjem na jednotku nákladů; právě toto kritérium je nejvhodnější, když je nutno upravit nezávislé projekty. Na rozdíl od čistého uvedeného efektu je index rentability relativním ukazatelem. Díky tomu je velmi vhodný při výběru jednoho projektu z řady alternativních, které mají přibližně srovnatelnou hodnotu NPV.

4.4. Vnitřní výnosové procento (IRR). Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return - IRR) – relatvní výnos, který projekt poskytuje během svého života , čiselně pak pak představuje diskontní sazbu , která vede k NPV =0 .Jestli investice má vysoké IRR ,to znamená má dobrou relativní výhodnost , která srovnává budoucí přímy z investice s počátečními kapitálovými výdaji. Metodou vyhodnocení efektivity investičních projektů je metoda určení vnitřní normy rentability projektu (internal rate of return, IRR), čili takové diskontní sazby, při které se význam čistého uvedeného zisku rovná nule.

nebo

IRR = r, při kterém NPV = f(r) = 0.18 Smysl výpočtu tohoto koeficientu při analýze efektivity plánovaných investic spočívá v následujícím: IRR ukazuje maximálně přípustnou relativní úroveň výdajů, které mohou souviset s daným projektem. Například, pokud se projekt financuje díky půjčce obchodní

17


18

http://ru.wikipedia.org/wiki/IRR 40

banky, hodnota IRR ukazuje horní mez dovolené výše bankovní úrokové sazby, jejíž překročení dělá projekt ztrátovým. V praxi jakýkoliv podnik financuje svou činnost, včetně investiční, z nejrůznějších zdrojů. Jako poplatky za používání finančních zdrojů v činnosti podniku platí úroky, dividendy, odměny atp., čili nese některé odůvodněné výdaje na podporu svého ekonomického potenciálu. Index, charakterizující relativní úroveň těchto výdajů, lze pojmenovat cenou zálohovaného kapitál ( CC- "náklady" zálohovaneho kapitálu). Tento index odráží jeho rentailitu a počítá podle vzorce váženého aritmetického průměru. Ekonomický smysl tohoto ukazatele spočívá v následujícím: podnik může přijímat jakékoliv rozhodnutí investičního charakteru, jejichž výše rentability není nižší než aktuální hodnota činitele CC (nebo ceny zdroje prostředků pro daný projekt, jestli má účelový zdroj). Právě spolu s ním se porovnává index IRR, vypočtený pro konkrétní projekt, přitom spojení mezi nimi je následující. V případě, že:

IRR > CC, projekt lze přijmout;

IRR < CC, projekt se musí zamítnout; IRR = CC, projekt není ani ziskový ani ztrátový. Praktické využití stanovené metody je zkomplikované, pokud není k dispozici analytika specializovaná finanční kalkulačka. Oblast použití a komplikace metody IRR Při analýze podmínek použití metody IRR se v literatuře používají se dva typy investičních projektů: čisté investice (pure investments) a smíšené (mixed investments). Čistými investicemi se rozumí investice, které nevyžadují průběžné investice a prostředky získané z realizace projektu se posílají na odpisy vloženého kapitálu a do příjmu. Normálním příznakem čistých investic je charakter dynamiky salda finančních toků: do určitého časového momentu pouze záporné saldo (čili převýšení výdajů nad příjmy), a potom - pouze kladné saldo (čistý příjem), přičemž výsledné saldo finančních toků musí být nezáporné (čili projekt musí být nominálně ziskovým).

41

Formálním znakem smíšených investic je střídání kladných a záporných sald finančních toků během realizace projektu. Jednoznačné určení činitele IRR se stává nemožným a použití metody IRR pro analýzu smíšených investic neúčelným. Efektivita smíšených investic se vypočítává pomocí metody NPV nebo jedné ze speciálních metod výpočtu efektivity. Proto, dále hovoříc o metodě IRR, se budou mít na mysli pouze čisté investice.

Pro určení efektivity investičního projektu pomocí výpočtu vnitřní normy rentability se používá srovnávání získané hodnoty se základní úrokovou sazbou, charakterizující efektivitu alternativního využití finančních prostředků. Projekt se považuje za efektivní v případě, že se dodržuje následující nerovnost: IRR > i, kde i - je některá základní úroková sazba. Toto kritérium je rovněž především orientováno na evidenci možností alternativního vložení finančních prostředků, jelikož ukazuje neabsolutní efektivitu projektu jako takového (pro to by byla dostačující nezáporná sazba IRR), a relativní -- v porovnání s operacemi na finančním trhu. Index IRR se může rovněž používat také pro porovnání efektivity nejrůznějších investičních projektů mezi sebou. Nicméně zde snadné srovnávání hodnot vnitřní normy rentability srovnávaných projektů může být nedostačující. Konkrétně, výsledky, získané při porovnání efektivnosti investičních projektů pomocí metod NPV a IRR, mohou vést ke zcela různým výsledkům. To podmíněno následujícími okolnostmi: pro dosažení absolutní srovnatelnosti projektů je nutno použití tzv. dodatečné investice, dovolující odstranit rozdíly v rozsahu investovaného kapitálu a termínů realizace projektů. Při použití metody NPV se předpokládá, že dodatečné investice se budou také diskontovat podle základní úrokové sazby i, zatím co využití metody IRR předpokládá, že dodatečné investice mají rovněž ziskovost, která se rovná vnitřní normě rentability analyzovaného projektu a která je výše, než základní diskontní sazba. V praxi se srovnávací analýza investičních projektů většinou provádí pomocí prostého porovnání hodnot vnitřních norem rentability. Nehledě na určitou teoretickou nekorektnost, takový přístup umožňuje odstranit vliv subjektivní volby základní úrokové 42

sazby na výsledky analýzy. Pravdou je, že hlavní využití nástrojů dodatečných investic spočívá v pokusu odsouhlasit výsledky srovnatelné analýzy pomocí využití metod NPV a IRR, přesněji, provázat druhou s první, jelikož při takovém přístupu má prioritu čistý uvedený příjem projektu. Kromě toho, použití nástroje dodatečných investic je korektní pouze v případě srovnatelné analýzy alternativních nebo vzájemně vylučujících projektů, což ještě více zužuje oblast jeho použití a dělá absolutně nevhodným pro analýzu investičního programu. Celkově v porovnání s metodou NPV je využití ukazatele vnitřní normy rentability spojeno s velkými omezeními. Za prvé, pro metodu IRR platí všechny omezení metody NPV, čili nutnost izolovaného projednání investičního projektu, nutnost prognózování finančních toků na celé období realizace projektu atp. Za druhé, oblast použití metody IRR je omezena pouze oblastí čistých investic.(Podle publikace . Investice : otázky a odpovědi .Zimin .A.I.Moskva,2006).

4.5. Doba návratnosti (PP). Doba návratnosti nebo mužeme řict splacení (Payback Period – PP ) lze definovat jako období , za které tok výnosů (cash flow ) přinese hodnotu rovnající se počátečním kapitálovým výdajům na investici. Tato metoda je jedna z nejjednodušších a nejrozšířenějších ve světové praxi, nepředpokládá časovou uspořádanost finančních příjmů. Algoritmus výpočtu lhůty návratnosti (PP) záleží na rovnoměrnosti rozdělení prognózovaných příjmů z investic. Jestli je příjem rovnoměrně rozdělený po rocích, návratnost se vypočítává dělením jednorázových nákladů na výši ročního příjmu. Při získání zlomku se zaokrouhluje směrem nahoru na nejbližší celé číslo. Jestli je zisk rozdělen nerovnoměrně, návratnost se vypočítává přímým sčítání let, během kterých investice bude vyrovnána kumulativním ziskem. Tato metoda - jednim z nejjednodušších a nejvíce široce distribuovane ve světě. Algoritmus pro výpočet doby návratnosti (PP) závisí na jednotnost rozdělení předpokládaných příjmů z investic.Napřiklad, kdy příjem rovnoměrně rozčleněno každoročně, doba návratnosti se vypočítá vydělením hodnoty jednorázovych nákladu na roční příjem. 43

Obecný vzorec pro výpočet PP má tvar:

PP

PP = n,kde

∑ CF

t

> IC

IC CFr

19

Index návratnosti investic je ve výpočtech velmi jednoduchý, přitom má řadu chyb, které je nutno respektovat v analýze. Za prvé, nebere v úvahu vliv příjmů z posledních období. Za druhé, jelikož tato metoda nespočívá na diskontovaných hodnoceních, nedělá rozdíly mezi projekty se stejnou částkou kumulativních příjmů, ale jejich různým rozdělováním podle roků. Existuje řada situací, při kterých použití metody, založené na výpočtu termínu návratnosti nákladů, může být účelné. Konkrétně, to jsou situace, když je vedení podniku ve větší míře znepokojeno řešením problému likvidnosti, ne rentability projektu – hlavní je, aby se investice vrátily co nejdříve. Metoda je rovněž dobrá v situaci, kdy investice jsou spojeny s vysokým rizikem, proto, čím kratší je návratnost, tím méně riskantní je projekt. Taková situace je charakteristická pro odvětví nebo druh činnosti, kterým je vlastní velká pravděpodobnost velmi rychlých technologických změn.(Podle publikace . Investice : otázky a odpovědi .Zimin .A.I.Moskva,2006).

4.6. Koeficient účinnosti investic (ARR) Tato metoda má dva charakteristické rysy: nepředpokládá diskontování ukazatelů příjmu; příjem se charakterizuje ukazatelem čistého zisku PN (bilanční zisk po odečtení odvodů do rozpočtu). Algoritmus výpočtu je jednoduchý, což předurčuje široké využití tohoto činitele v praxi: koeficient účinnosti investic (ARR) se vypočítává dělením průměrného ročního přijmu PN na střední hodnotu investice (koeficient se bere v procentech). Průměrná hodnota investic se vypočítává dělením počáteční částky investičních vkladů na dva, jestli se 19

http://www.12manage.com/methods_payback_period_ru.html 44

předpokládá, že po uplynutí termínu realizace analyzovaného projektu budou všechny investiční náklady odepsány; jestli se povoluje přítomnost zůstatkové hodnoty (RV), tak má být její hodnota vyloučena.

ARR

PN

1 2 IC RV 20

Tento index se porovnává s koeficientem rentability zálohovaného kapitálu, vypočítávaného dělením celkového čistého zisku podniku na celkovou částku prostředků, zálohovaných v jeho činnosti (výsledek průměrné bilance netto). Speciální metody ohodnocení investičních projektů. Výše popsané metody IRR a NPV patří mezi tradiční metody ohodnocení investic a používají se už déle než tři desetiletí. V absolutní většině případů se definicí čistého uvedeného přijmu a vnitřních norem rentability projektu vyčerpává analýza efektivity. Takový stav věcí má objektivní základ: tyto metody jsou dosti jednoduché, nejsou spojeny s rozsáhlými výpočty a mohou se používat pro ohodnocení prakticky jakýchkoliv investičních projektů, čili jsou univerzální. Nicméně obrácenou stranou této univerzálnosti je nemožnost evidence specifik realizace některých investičních projektů, což v určité míře snižuje přesnost a korektnost analýzy. Speciální metody dovolují zaostřovat pozornost na jednotlivé momenty, které mohou mít seriozní význam pro finančního investora a umožní podrobněji zkoumat investiční projekt celkově. Jestli ukazatele vnitřní normy rentability a čistého uvedeného přijmu dávají pouze obecnou představu o tom, co představuje projekt, použití speciálních metod umožňuje získat představu o jeho jednotlivých aspektech a tím zvýšit obecnou úroveň investiční analýzy. Základní speciální metody ohodnocení efektivnosti lze rozdělit na dvě skupiny: metody, založené na definici konečné ceny investičního projektu, čili uvedené ne na začátku, ale na konci plánovacího období, což umožňuje posoudit zvlášť úrokovou sazbu na získaný a vložený kapitál. A proto jsou založeny na zásadně jiném přístupu, než tradiční metody; metody, představující modifikace tradičních schémat výpočtů. 20

Zimin .A.I.:Investice :otázky a odpovědi . 45

Jak správně vybrat diskontní sazbu Na problém korektního určení hodnoty diskontního činitele (nebo, jak někdy se někdy nazývá, diskontní sazby, alternativních výdajů nebo požadovanou normou rentability) náraží každý finanční analytik při výpočtu stávající ceny budoucích finančních toků. Tuto operaci je nutno provádět při hodnocení investičních projektů, ceny stávajícího podnikání, některých druhů finančních aktiv, a také při provedení řady finančních operací. Přitom korektnost určení diskontního činitele je velice důležité, jelikož od jeho výpočtu závisí konečná hodnota současné ceny finančního toku, která, zároveň s tím, ve většině z výše uvedených případů je cenou probíhaného obchodu. V čem spočívají základní komplikace volby adekvátní diskontní sazby? Abychom odpověděli na tuto otázku, připomeňme si nejprve určení diskontní sazby: Diskontní sazba – je to roční míra návratnosti, která by mohla být získána v reálném čase z podobných investic.Jak je známo, investice se vždy charakterizují nejen určitou ziskovostí, ale také této rentabilitě odpovídající rizikovou úrovní. Tedy, diskontní sazba je mírou nejen rentability, ale také rizika (R). Jaké jsou však základní postupy k určení diskontní sazby? První spočívá v modelu ohodnocení rentability aktiv (capital asset pricing model CAPM), teoretického modelu, vypracovaného pro vysvětlení dynamiky kurzů cenných papírů a zajištění mechanizmu, pomocí kterého by mohli investoři ohodnotit vliv investic na předpokládané cenné papíry, na riziko a výnosnost portfolia. Požadovaná norma rentability podle modelu (diskontní sazba, alternativní náklady) pro jakýkoliv druh investic záleží na riziku, spojeném s těmito vklady, a určuje se takto: R = Rf + (Rm - Rf)b, kde Rf - výnosnost nerizikových aktiv; Rm – průměrná tržní norma zisku; b - součinitel (měřič rizika vkladů).

46

Nutno podotknout (je to důležité pro další projednávání), že daný model je vytvořený jejím autorem, W. Sharpe při celé řadě předpokladů, z nichž základní je domněnka o existenci efektivního trhu kapitálu a dokonalé konkurenci investorů. A proto, požadovaná norma rentability se podle tohoto modelu rovná rentabilitě alternativních nerizikových vkladů pro investice s nulovou úrovní rizika (b = = 0), průměrná tržní norma zisku v případě, že riziko vkladů je srovnatelné se průměrnými tržními (b = 1), a také může být větší nebo menší Rm (při odpovídající hodnotě b). Druhý souvisí s výpočtem současné ceny tak zvaného bezdlužného finančního toku (debt free cash flow), často používaného investory, analyzujícími hodnotu finančního toku generovaného společností, který může být použit pro financování nových projektů, včetně nákupu nebo fúze společností, financovaných pomocí půjčených prostředků. Pro jeho výpočet se používá hodnota ceny kapitálu, využívaného společností pro financování své činnosti. Jelikož takového financování se účastní jak vlastní, tak i prostředky z úvěru, jako celková cena kapitálu vystupuje průměrná cena kapitálu (weighted avera-ge cost of capital -- WACC), která se vypočítává podle dobře známého vzorce: WACC = St=1n riVi/V, Kde ri - cena i-ho zdroje kapitálu;Vi/V - podíl i-ho zdroje v celkovém získaném kapitálu (dle tržní ceny).21 Je pochopitelné, že výnosnost nového investičního projektu má být vyšší, než veličina WACC (jinak ho nemá smysl realizovat, jelikož sníží celkovou cenu společnosti), proto je logické použít WACC jako diskontní sazbu. A, nakonec, při třetím přístupu se k určení hodnoty alternativních nákladů používá tzv. metoda kumulativní stavby, podle které se k hodnotě bezrizikové sazby příjmu přidávají prémie za různé druhy rizik, spojené s konkrétním investováním (riziko země, riziko spojené velikostí společnosti, se závislostí na klíčových osobách, s tovární/zeměpisnou diversifikací, s diversifikací klientely, s finanční strukturou, s retrospektivním

21

http://webknow.ru/investitsii_00165_6.html

47

prognózováním atd.). Obvykle konkrétní hodnota prémie za každý druh rizika (kromě rizika země) se určuje odbornou cestou v pravděpodobném rozmezí od 0 do 5 %. Zdá se, že jsme tedy vyzbrojeni nejrůznějšími metodikami určení hodnoty diskontní sazby a budeme moci bez námahy najít její význam pro ohodnocení nejrůznějších projektů. Můžeme představit další situaci: například, financování projektu díky zapojení půjčeného kapitálu zvyšuje hodnotu finančního páky společnosti a stejně tak hodnotu finančního rizika, proto diskontní činitel při ohodnocení stejného projektu bude pro věřitele bude, než pro strategického investora. Situace, podobné popsaným, vznikají velmi často, proto může

u čtenáře vzniknout

otázka: jaká hodnota sazby se bere za korektní a jakou metodou k jejímu určení je třeba využívat, pokud všechny z výše uvedených způsobů nesou v sobě prvky neurčitosti? Abychom odpověděli na tuto otázku, vzpomeneme si, o čem šla řeč na začátku -- od hodnoty diskontního činitele záleží konečná hodnota současné ceny finančních toků, která je de facto cenou uskutečňované transakce. Odtud následuje kritérium přijatelnosti hodnoty požadované normy rentability -- musí uspokojovat obě strany zúčastněné obchodu, čili finanční analytik, který provádí odpovídající výpočty, si musí vždy zřetelně představovat, jakými kritérii se bude řídit jeho protějšek, když bude oceňovat obchod ze své strany. To má za následek nutnost argumentovaného zdůvodnění metody, používané pro určení diskontní sazby a hodnoty používaných parametrů, evidence přístupů, kterými se může partner řídit při definování její ceny, a také provedení alternativních výpočtů diskontní sazby při pokusu uskutečnit obchod s partnery, pro které může mít tato hodnota různý význam. V hodnocení naší úvahy ještě jednou zdůrazníme, že volba korektní hodnoty diskontního činitele se musí zajisté opírat o základní teoretické přístupy k jeho vymezení. Nicméně umění finančního analytika, který hodnotí investiční projekty, balíky cenných papírů nebo podniky, spočívá v jeho umění uvážit charakteristické zvláštnosti konkrétního objektu, a také skutečné podmínky provedení transakce (charakter a forma úhrady

48

budoucích ekonomických výhod, nabývané investorem nebo věřitelem, jeho alternativní náklady atd.). Dodatečné snahy, vynaložené na propracování uvedených nuancí, umožní jejich analytikovi silnější pozice při jednání o ceně smlouvy s budoucím investorem.

49

5. Investiční rozhodovaní na priklade investice do automobilných myček EHRLE V této části práce chci ukázat, jak jsem použil výše uvedená kritéria a parametry pro přijímání investičních rozhodnuti.Na začátku roku 2011 jsem dostal jako mladý specialista nabídku od investorů z Uzbekistánu. Investoři vyjádřili přání investovat v Praze 200 000 až 300 000 EURO. Podmínkami jsou byli : 1) projekt nespojeny s herním průmyslem a gastronomie. 2) doba do 2-3 roky. Při vyhledávání investičních projektů byly přečteny a analyzovány velké množství materiálu. Jsem upozornil na bezkontaktní samoobslužnou myčku automobilů s použitím práškovou technologií EHRLE. Hlavní charakteristiky bezkontaktní a samoobslužné mytí auta: 1. Tento typ mytí auta umožňuje snadno snižovat náklady spojeně se zaměstnáním a zcela odstraňuje problémy spojené s kvalitou mytí automobilů. Při mytí auta je vždy přítomen jeden člověk (strážní-poradce), který v případě potřeby může zavolat specializované ochranu nebo policie. 2. V zimě existuje vytápěni podlahy. 3. Mytí auta, je non-stop 4. Existuje několik typů mytí automobilů: pro 2,4 a 6 vozů současné použití 5. Speciální prášek chrání lakování auta, a spolu s technologie EHRLE umožňuje pohodlnější mytí 6. Svá kategorie zákazníků. Na poslední bod jsem provedl malý průzkum.Při týdenním pobytu v Brně jsem dělal průzkum v nakupním centru „Galerie Vańkovka“ ,kde jsem na přilehlém parkovišti oslovil řidiče osobních automobilů a rozdělil jsem je do 3 kategorií.V každé skupině bylo 100 sledovanych osob,a dotazování jednotlivých řidičů trvalo přibližně 2-3 minuty. Vzor dotazníku : 1. Cena vozu: a) do 300 000 Kč ⇒ 1 kategorie 50

b) od 300 000 Kč až 1 200 000 Kč ⇒ 2 kategorie c) víc než 1 200 000 Kč ⇒ 3 kategorie 2. Jak často navštěvujete mytí auta: a) 1 za týden b) 1 za 10 dní c) 1 za měsíc 90% odpovědělo dobu 1 za 10 dní 3. Máte-li Máte li zájem o ruční (samoobsluha) mytí auta: a) ano b) nevím,zkusím c) nezajímá

Výsledky průzkumu:

1 kategorie(do 300 tis. Kč) 70 63 60

počet lidí

50

40 32 30

20

10

5

0 ano

nevím,zkusím odpověď

51

nezajímá

2 kategorie(od kategorie od 300 tis. do 1,2 mil.Kč) mil.Kč 90 80

79

počet lidí

70 60 50 40 30 20 9

10

12

0 ano

nevím,zkusím

nezajímá

odpověď

3 kategorie(od kategorie od 1,2 mil.Kč) mil.Kč 70

66

60

počet lidí

50

40

30

26

20

10

8

0 ano

nevím,zkusím odpověď

52

nezajímá

Můžeme říci, že většina majitelé vozidel mají zájem o mytí auta ručně (samoobsluha). A je to lidé, kteří mají auta za 300 000 Kč až 1 200 000 Kč. Po počáteční korespondence s firmou EHRLE v České republice jsem dostal prezentaci která obsahovala podrobnější informace. . Chtěl bych upozornit na některé pokyny a informace kteří jsou obsaženy v prezentaci: 1. Umístění a místo konání: a) pro lepší frekvence mytí auta by měla uspořádána tak,aby auto jel z jedné strany a odjel z jiné. Tím se sníží komplikace a čekaní na další auto. b) rozmístění mytí auta u prodejce automobilů, čerpací stanice nebo dálnice není zárukou velkého množství klientů. 2. Ekonomické ukazatele: Podle obdržene prezentace jsem zjistil dva základní údaje pro výpočet mnou zvolených koeficientů : 1.Celkova cena projektu 2.Půměrny cash flow V prezentacii býla uvedená častka za zařízení a graf ,který ukazoval procentuální podíl zařízení na projektu.Z toho jsem odvodil celkovou cenu projektu a stanovil koeficienty.

53

výroba betonových podlah, 13%

kovové konstrukce, 10% stavební práce, 10% projekt, 7%

připojení komunikace, 13%

zařízení, 47%

b) Takže v prezentace býl ukázan průměrný cash flow za měsíc :

54

průměrný cash flow za měsíc 30,000 €

průměrný cash flow za měsíc

25,000 €

24,000 €

20,000 €

15,000 € 15,000 €

10,000 € 7,000 € 5,000 €

0€ pro současné použití 2 automobilů

pro současné použití 4 automobilů

pro současné použití 6 automobilů

myčka automobilů

c) v prezentace který jsem dostal od Ehrle CarWash s.r.o. byl ukázan cenik cenik(v (v Eurech) pro zařízení a jsou pro 3 typu automyček: automyček Průměrné ceny pro zařízení:

2 automobilů 64 700



Máme údaje o nákladech v procentech, cash flow za měsíc a údaje o nákladech pro zařízení. Na tomto bodě jsem se rozhodl vzít v úvahu pouze ten typ, který může zároveň sloužit 4 auta. Přijal jsem toto rozhodnutí, protože vzhledem k tomu, že náklady na zařízení představují téměř polovinu z celkové investice. Ale investoři můžou zaplatit zařízení jenom do 300 000 EURO. Totéž se dá definovat roční cash flow a celkovou výše požadovaných investic Teď se budeme výpočty vést v Kč.

55

Kurz : 1 EUR = 24.135 CZK22 Roční cash flow =15 000 * 12 = 180 000 € ⇒ 4 344 300 CZK Celková výše požadovaných investic =(122 000*100)/47 = 259 574 € ⇒ 6 264 818 CZK Pro usnadnění výpočtů vezmeme částku 6 250 000 CZK Takže pro výpočet NVP máme téměř všechny data, ale ještě nám chybí úroková míra. Aby určit úrokovou míru měl jsem vybrat jeden z alternativních způsobů investování peněz. Investor se musí rozhodnout, jestli muže zvolit rizikovější investici na úkor bezpečnosti, či zvolit konzervativnější tj. méně výnosnou, ale bezpečnější strategii. Jako alternativní způsob investováni jsem vzal termínovaný vklad v bance na dobu 2 roky. Podíváme se na tabulku, kde jsou uvedeny úrokové sazby korunových vkladu přijatých bankami :

22

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp?date=13.06.2011

56

Úrokové sazby korunových vkladů přijatých bankami od rezidentů ČR (v %)

4/2011 3/2011 2/2011 1/2011 12/2010 11/2010 10/2010 9/2010 8/2010 7/2010 6/2010 5/2010 4/2010 3/2010

Celkem

Jednodenní

0,431 0,417 0,404 0,411 0,403 0,432 0,428 0,451 0,438 0,447 0,447 0,482 0,564 0,560

0,389 0,377 0,371 0,367 0,369 0,400 0,400 0,418 0,408 0,409 0,329 0,368 0,391 0,393

Vklady nefinančních podniků S dohodnutou splatností S výpovědní lhůtou < 1 < 1 rok < > 2 do 3 nad 3 Celkem Celkem roku 2 let roky měsíců měsíce 0,575 0,550 0,518 0,539 0,494 0,520 0,504 0,533 0,502 0,514 0,524 0,554 0,732 0,717

0,546 0,545 0,512 0,534 0,493 0,512 0,503 0,531 0,500 0,513 0,516 0,551 0,728 0,715

2,576 1,900 2,255 2,464 1,988 2,556 2,108 1,840 1,850 2,081 2,078 3,044 2,474 2,527

2,964 3,084 2,788 2,941 2,429 2,842 2,021 1,912 2,172 1,526 2,635 1,512 1,949 2,639

1,603 1,587 1,546 1,523 1,452 1,472 1,427 1,402 1,461 1,421 1,488 1,503 1,507 1,511

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/harm_stat_data/mir_cs.htm#B3 Na základě tabulky vidíme že průměrná úroková míra je 2.964 % .

58

1,393 1,340 1,325 1,283 1,286 1,309 1,317 1,288 1,318 1,233 1,482 1,491 1,495 1,500

1,934 1,963 1,920 1,922 1,710 1,763 1,673 1,662 1,786 1,780 1,903 2,374 2,371 2,405

Takže jsem analyzoval všichni banky v České republice a určil první 12 podle výši úrokový míry. #

1

2

3 4 5

Název banky

Úroková sazba % p.a.

Vyplacen ý úrok [CZK]

Daň z úroků [CZK]

Vyplacená částka [CZK]

4,30%

537500

80 625

6 706 875

WPB Capital - WPB termínovaný vklad

4,20%

525 000

78 750

6 696 250

4,10%

512 500

76 875

6 685 625

3)http://www.mpu.cz/cs/urokove-sazby

3,60%

450 000

67 500

6 632 500

4)http://erbank.eu/ru/special/srochnye-vklady

3,00%

375 000

56 250

6 568 750

Banco Popolare

2,50%

312 500

46 875

6 515 625

Volksbank

2,20%

275 000

41 250

6 483 750

Poštová banka, pobočka ČR

2,15%

268 750

40 312

6 478 437

GE Money Bank

2,10%

262 500

39 375

6 473 125

Poštovní spořitelna PS vklad

1,80%

225 000

33 750

6 441 250

Moravský peněžní ústav Evropsko-ruská banka Záložna Creditas, spořitelní družstvo

7

9 10

http:// http://www.wpb.cz/sporeni-nadalku/?gclid=CMLgiYDyzqkCFVsq3wodGVpSNg

WPB Capital Spoření na dálku

6

8

zdroj

58

2)http://www.penize.cz/terminovanevklady/6668-wpb-capital-sporitelni-druzstvo-wpbterminovany-vklad

5)https://www.creditas.cz/obcan/terminovanevklady/ 6)http://www.bancopopolare.cz/admin/upload/f ck/file/Dokumenty/Urokove%20sazby/Urokove_saz by_obcane_18_02_11.pdf 7)http://www.volksbank.cz/vb/jnp/cz/poplatky_a _sazby/urokove_sazby/cz-poplatky_a_sazbyurokove_sazby-korunove_vklady.html 8)http://www.pabk.sk/_img/Documents/ceske% 20dokumenty%5Coznamenie_32011_CZ_17.6.nahlad.pdf 9)http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/zakaznickyservis/urokovy-listek?docid=45 10)http://www.postovnisporitelna.cz/Fyzickeosoby/Sporeni-a-investice/Stranky/Terminovanyvklad.aspx?tab=Urokove-sazby

Udaje k vyseuvedene tabulce: průměr

3,00%

terminový vklad

6250000 CZK

doba

2 roky

Takže na základě těchto údajů jsem vzal za úrokovou míru 3% Nyní máme všechny údaje pro výpočet: • • • • •

NPV IRR PI PP ARR

1. NPV ()

* PV ∑ +, *

NPV PV IC ,

⇒

()

* NPV ∑ +, - IC *

CF, – konstantní roční penežní tok ⇒ CF CF- CF, IC = 6 250 000 CZK CF, = 4 344 300 CZK r=3% ./../00

./../00

PV +0.0/ + +0.0/ 2 = 4 217 767 + 4 094 919 = 8 312 686 CZK NPV = PV – IC =8 312 686 – 6 250 000 = 2 062 686 CZK

2. IRR NPV = 0

IC =

()5

⇒

+344

()

* - IC + ∑ +344 =0 *

()

2 +344 2

6 250 000 =

./../00 +344

./../00

+ +344 2 ⇒ 58

⇒

()

* IC = ∑ +344 *

./../00 +344 + ./../00

6 250 000 =

+344 2

⇒

6 250 000(1+IRR)2= 4 344 300 + 4 344 300*IRR + 4 344 300 6250 000 + 2*6 250 000*IRR + 6 250 000*IRR2 = 8 688 600 + 4 344 300*IRR 6 250 000*IRR2 +7 723 200*IRR – 2 654 850 = 0 Použitím získané kvadratické rovnice, zjistíme hodnotu IRR ⇒6

789√82 7.;<

⇒ IRR = 0.2817 = 28,17 %

-;

Jinými slovy, banka musí poskytnout 28,17% roční výnos z vkladů,aby byl stejný vynos jako od projektu 3. PI PI PI =

∑AB5

=>* 5?@ *

3(

C /- DCD D -E0 000

= 1.33

4. PP PP = IC/CFr =

D -E0 000 . /.. /00

= 1.44

Doba navrtnosti investice je 1.44 let, coz je 525 dny. 5. ARR ARR =

GH

5 3(74I 2

RV = 0 ⇒ ARR = ARR =

. /.. /00

GH

5 2 3(

5 2 D -E0 000

= 1.39

Výsledky ukazují, ekonomickou proveditelnost projektu.. Takový projekt může být s plnou důvěrou v diskontní sazba na 28,17% (max diskontní sazba, při které současná hodnota ne negativní(ne záporná)). Čím nižší je diskontní sazba,tim dříve vyplatí 60

investice, a tedy investoří, který přijmout tento projekt získá větší zisk. Výpočty ukázaly, že při nižší diskontní sazbe současné hodnoty a indexy ziskovosti zvýši, a doba návratnosti snižuje..

61

Závěr Ve své diplomové práci jsem chtěl ukázat teoriticke dovednosti který jsou nutné pro pochopení investice . Je to byl vlastně můj názor na pojem investice.Od začátku práce jsem mel za úkol najit indexy který bych odpovídali mým požadavkům.Ale bohužel jsem jisty na tom ze neexistuje koeficienty nebo indexy který by mohli dat podrobnejsi informace o projektu.Ohledne indexy na který jsem dal pozor ve své práce se mužů říct ze je to nejlepší způsob hodnoceni projektu od počatku.Pro vypočet koeficientu je není nutná specifická informace,jinými slovy skryté a konkrétní informace. S jedné strany je to moc snadné, ale nedostatek informace znamená že ne budou účtovány důležitě faktory nebo kriterii. Nicméně obrácenou stranou této univerzálnosti je nemožnost evidence specifik realizace některých investičních projektů, což v určité míře snižuje přesnost a korektnost analýzy. Speciální metody dovolují zaostřovat pozornost na jednotlivé momenty, které mohou mít seriozní význam pro finančního investora a umožní podrobněji zkoumat investiční projekt celkově. Ale podle meho nazoru jsem velmi rad že takove koeficienty existuji.Protože je velice často byva tak,že bude projekt vypadat velmi perspektivne ale potom se stane naopak.V takove situace nam pomaha takove indexy.Ohledne indexy na který jsem dal pozor ve své práce se mužů říct ze je to nejlepší způsob hodnoceni projektu od počatku.

62

Seznam použité literatury 1.Fotr, Jiří : Skupinové rozhodování a případové studie manažerského rozhodování. Praha, VŠE Fakulta podnikohospodářská, 1994. 2.Kislingerová E., a kol.Manažerské finance .2.přepracované a rozšířené vydání.Praha :C.H.Beck ,2007 3. Košturiak Ján,JChal` Ján: Inovace. Vaše konkurenční vźhoda. CPress ,Brno 2008 4. Lee I : E-Business Innovation and Process Management. CyberTech, ISBN: 1-59904279-7 , 2007. 5.M Levy Sidney: Construction Process Planning and Management. ButterworthHeinemann. ISBN: 1856175480, 2009 6. Richardson, Bill: Business planning. Trans-Atlantic Pubns,London 1992. Tate Martin : Getting started in process management. Wiley, 1st edition, 2001 7 Tetřevová . Liběna: Financování projektů. Financování projektů. Praha, Professional Publishing, 2006. 8. Terry Lucey : Management Information Systems, 9th Edition, Thomson Learning, 9.Pearce , D.W. :Macmillanův slovník moderní ekonomie .Victoria Publishing , Praha 1995London, 2005 10. Richardson, Bill: Business planning. Trans-Atlantic Pubns,London 1992. 11.Vladimir Smejkal, Karel Rais .: Řizení rizik ve firmách a jiných organizacích .Grada.Publishing , Praha 2010/ 12.Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 2. vydání, Praha 2006 13. Zimin .A.I. Investice : otázky a odpovědi . 14.Žák,M. a kol. : Velká ekonomická encyklopedie .Linde , Praha 1999 15. http://vip-money.com 16. http://www.mpu.cz 17. http://erbank.eu

63

Investiční rozhodování kritéria Investment decision criteria

Recommend Documents