Investice a opravy. Robot pro Mechaniku. Pomocník intranet

číslo 03 | 2011

Investice a opravy Robot pro Mechaniku Pomocník intranet

číslo 03 | 2011 | firemní informační zpravodaj

obsah Investice a opravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 Divize Hřídele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4

editorial

Divize VaN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 Jak se žije... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 Intranet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Sponzoring . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12

Milí čtenáři, vážení zaměstnanci,

SPOT plus – firemní informační zpravodaj společnosti Strojírny POLDI a.s. Redakční rada: Vladimír Trubač, Petr Melichar, Jiří Kovařík, Petra Kubíčková Registrováno MK ČR pod evidenčním číslem E 19448 Vydává Transparent Communications, s.r.o. se sídlem Brno, Údolní 65, IČ: 25316052 Své náměty můžete posílat na: [email protected]

prosluněné zářijové dny máme za sebou a čeká nás podzim. Přál bych si, abyste si kousek slunečné pohody babího léta odnesli i do nastávajících dní, protože – marná sláva – dobrá nálada je tou nejlepší pracovní vzpruhou. Stejně jako se mění roční období, změnilo se i leccos z toho, co se týká Strojíren POLDI. Ale nemusíte se bát: Nejsem poslem špatných zpráv! V červnovém čísle časopisu jsem naznačoval možný vývoj budoucnosti firmy, který jsem v zásadě rozdělil na dvě možnosti. Doba nazrála a já Vás chci informovat o tom, že na stole je první varianta, tedy tzv. Pokračování vlastní cestou. Přestože totiž ke konci června byly dohodnuty podmínky prodeje zahraničním investorům, k finální domluvě nedošlo. Nový zájemce o koupi Strojíren se nakonec se stávajícím majitelem nedohodl na podmínkách záruk této transakce.

Došlo tak na rozhodnutí, že se v současnosti od záměru prodeje odklání a že se nebude hledat nový zájemce. Vedení společnosti aktuálně předjednalo s představiteli současného majitele další postup fungování, který by měl zaručit, že Strojírny zůstanou ve výborné kondici a konkurenceschopné. K tomu jsou ovšem nezbytné investice do výroby, především do revitalizace nemovitostí a do nového strojního zařízení. V roce 2012 budou tyto investice činit 50 mil. Kč, v roce 2013 také 50 mil. Kč a v následujících třech letech vždy po 30 mil. korun. A co nás čeká v nejbližších dnech a do konce roku? Zřejmě rekordní podzim! Budeme totiž pracovat na zakázkách s předpokládaným objemem kolem 30 tisíc kusů klik. Znamená to, že nároky na plánování a organizaci výroby budou opět vysoké. My na to ale máme, tomu od srdce věřím.

Váš Vladimír Trubač ředitel společnosti a předseda představenstva


Investice a opravy roku 2011 a 2012 „Předpokládám, že v příštím roce bychom mohli proinvestovat asi 50 milionů, což je oproti roku 2011, kdy jsme se kvůli krizi drželi při zemi, téměř dva a půlkrát více,“ říká Ing. Štěpánek.

Rekonstrukce střech bude časově náročná

Na stole Petra Štěpánka, vedoucího odboru Technická obsluha výroby, už leží soupiska požadavků na investice a opravy na příští rok. Pracovali na ní vedoucí divizí a odborů a podle tohoto dokumentu padne na představenstvu společnosti rozhodnutí, co se ve Strojírnách v příštím roce opraví a vybuduje. Ve druhé půlce září předali vedoucí divizí a odborů na Technickou obsluhu výroby své požadavky na investice a opravy. Ne každá z položek na seznamu však bude automaticky realizována. Prvotní návrh projde interní diskuzí a teprve poté bude předložen představenstvu společnosti ke schválení. Divize Válce a Nástroje by potřebovala nové značicí zařízení, divizi Hřídele pálí odvětrávání a vytápění, hlavní investici tak chtějí směřovat do zlepšení pracovního prostředí pro své zaměstnance. „Částečná rekonstrukce větrání na Mechanice 3 začala už letos, stejně tak rekonstrukce vytápění se zahájí s velkou pravděpodobností ještě na podzim a bude pokračovat v roce 2012,“ ujišťuje Ing. Petr Štěpánek. V plánu investic divize Hřídele se objevil také požadavek na koupi zařízení pro praní klikových hřídelí. Stejně jako letos chce i v příštím roce hodně investovat také odbor IT a další neodkladné věci na seznam přidal samotný odbor Technické obsluhy výroby.

Podle Štěpánka je jisté, že investovat se bude do již zmiňovaného zlepšení odvětrávání a topení na divizi Hřídele, investovat se musí také do rekonstrukce střech. „Všichni víme, že jde o bolest všech našich budov, zatéká do hal s novými stroji, zatéká do zasilatelny s finálními výrobky, a to dobrý hospodář nesmí dovolit,“ říká Petr Štěpánek. Problém na střechách je v klempířských prvcích, ve ztvrdlém těsnění světlíků, prorezavělých úžlabích a popraskaných drátěných sklech, ta by se měla nahradit odolnějším polykarbonátem. „Rekonstrukce střech bude časově náročná, ale podařilo se nám najít kladenskou firmu na slušné cenové úrovni, pro kterou je takováto poměrně nelukrativní, malá, ale časově náročná zakázka zajímavá,“ dodává Petr Štěpánek. Už během října se začne pracovat na střechách v nejhorším stavu na Mechanice 1 a Mechanice 2 a bude se pokračovat, dokud to počasí dovolí. Rekonstrukce pak bude pokračovat dál i v roce 2012.

Do kolonky opravy roku 2012 se musí přidat také rekonstrukce vypínačů v rozvodnách. „To, že nám do budov zatéká, se všeobecně ví, ale kritický stav vypínačů není vidět,“ říká Petr Štěpánek. Už letos se opravilo 6 ze 14 vypínačů a zbytek musíme dodělat v příštím roce. „Při současné situaci by se nám totiž mohlo lehce stát, že vypadne elektrika a už se ji nepodaří nahodit,“ varuje Štěpánek. Kromě výše naznačených nutných investic a oprav se do plánu zahrnují i velké investiční projekty, které jsou teprve ve fázi příprav. V současnosti to je případ robotizovaného pracoviště, o kterém se více dočtete na str. 5. Letos bude do plánu zahrnut další velký investiční projekt, poptáváme Pracoviště na vrtání a závitování konců klikových hřídelí. „ „Nákup tohoto pracoviště na opracování konců klikových hřídelí zvaných Valmet je pro nás v investicích pro následující rok absolutní prioritou,“ říká Ing. Tomáš Hurych, ředitel divize Hřídele. A Petr Štěpánek k tomu dodává: „Zatím máme k dispozici nabídky, kde váháme, zda se přiklonit k levnější nabídce nebo té dražší. Porovnáváme mimo jiné i životnost nabízených strojů.“ Takovéto nové pracoviště by mělo umět kompletně vyvrtat a závitovat konce klikové hřídele za operační časy o řád rychlejší než dnes používaná obráběcí centra StarragHecker. Rozhodnutí, zda se do realizace tohoto pracoviště pustíme, však závisí na představenstvu společnosti.

3


Schyluje se k rekordnímu počtu vyrobených a prodaných klik kovků. Přináší to s sebou značné nároky na organizaci výroby, na změny v systému práce a v neposlední řadě tlak na samotné pracovníky. Abychom totiž splnili požadavky zákazníků, musíme vykonávat množství přesčasů.“ Týká se to nejen odpoledních a nočních směn, ale i sobot a nedělí. Názorně to ředitel divize ještě dokládá na výrobě kliky pro VOLVO: „Zatímco dřív byla běžná doba, za kterou jsme zhotovili finální výrobek 4 až 5 týdnů, dnes to je 4 až 5 dní!“ říká Ing. Hurych s tím, že výroba nyní funguje prů-

Závěrečné období tohoto roku bude pro divizi Hřídele velmi náročné díky velkým objednávkám našich hlavních zákazníků AGCO SISU POWER, VOLVO a Liebherr. V posledních čtyřech měsících totiž evidujeme objednávky na téměř 30 tisíc kusů klik, což mimo jiné vyvolalo potřebu přijmout nové zaměstnance. Během července a srpna jsme tak zaměstnali 15 nových pracovníků.

I s ohledem na závěr roku to vypadá, že za celý rok vyrobíme okolo 80 tisíc kusů klikových hřídelí. Jde o rekordní číslo v novodobé historii Strojíren POLDI, ještě nikdy jsme takového čísla vyrobených a prodaných klik nedosáhli. „K největšímu zákazníkovi AGCO SISU POWER přitom v současné době putuje 70 % produkce z tohoto objemu, možná i trochu víc. Nezanedbatelný je samozřejmě také podíl firmy VOLVO,“ vypočítává Ing. Tomáš Hurych, ředitel divize Hřídele. A u zakázek pro VOLVO se ještě pozastavuje, když říká: „Neustále se potýkáme s problémy v dodávkách vý4

běžným tempem, vše navazuje na sebe, výkovky jdou ve stejném čase tzv. z operace na operaci. Když máme zákazníkovi maximálně vyhovět a máme k dispozici dané množství výkovků, tak i dvacet směn za týden není výjimkou. „Věřím, že přesčasy a mimořádné směny jsou v takovýchto případech pro pracovníky velkou zátěží. Chci jim poděkovat za to, že jsou ochotni to podstoupit,“ vzkazuje Tomáš Hurych. Z jeho slov dále vyplynulo, že se právě připravuje plán na rok 2012. Podle čísel, které máme k dispozici od našich


Dojde k ukončení sériové výroby klik typu D12 zákazníků, to prozatím vypadá, že příští rok nebude tak dobrý jako 2011. Výsledná produkce by měla být o 10 až 12 tisíc kusů hřídelí menší než letos. „Na druhou stranu ale naše dlouhodobá zkušenost říká, že předpoklad bývá většinou nižší než následná realita, samozřejmě pokud do děje nevstoupí další nepředvídatelné skutečnosti, například hospodářská krize,“ upřesňuje Ing. Hurych.

Na závěr se ředitel divize ještě vrací ke změně, která Hřídele čeká. Koncem tohoto roku dojde k ukončení sériové výroby klikových hřídelí typu D12 pro firmu VOLVO. Přejdeme na trochu jiný režim, de facto jde o přechod na výrobu náhradních dílů, kterou budeme zajišťovat až do roku 2015. Znamená to výrobu 800 až 1000 kusů klik ročně. Půjde tedy o znatelný úbytek výroby především na Mechanice 2. „Od začátku roku proto jednáme s dalšími potenciálními zákazníky, například s firmami MAN a SCANIA, nebo i o výrobě jiného typu hřídele pro VOLVO. Uvidíme, snad je vše na dobré cestě,“ uzavírá Tomáš Hurych.

Robot pro Mechaniku 3 bude v příštím roce O plánu na stavbu robotizovaného pracoviště pro Mechaniku 3 jsme ve SPOTu psali už v roce 2010. Jeho realizace se konečně přiblížila. Momentálně je již podepsaná smlouva o dílo s dodavatelem robota a započala konstrukce i finanční transakce. Samotná montáž robotizovaného pracoviště proběhne začátkem příštího roku. A jak bude toto pracoviště vypadat? „Samotný robot na montáž časovacích kol a kolíčků do hřídelí je jenom třešničkou na dortu. Tím dortem je karuselové pracoviště se čtyřmi zakládacími stroji pro klikové hřídele,“ popisuje Ing. Petr Štěpánek, vedoucí odboru Technická obsluha výroby. Zatímco robota nám dodala externí firma, karuselový stůl projektujeme s pomocí naší vlastní technologie na divizi Hřídele. Investice do oživení a propojení karuselového stolu s robotem přijde

Strojírny POLDI na 2 422 000 korun, robot, pak stojí 34 678 eur. „Robotizované pracoviště nebylo zahrnuto do plánovaných investic roku 2011,“ podotýká Petr Štěpánek, ale druhým dechem dodává, že robot nespadnul z nebe: „Když jsme v září 2010 připravovali plán investic a oprav na rok 2011, projekt robotizovaného pracoviště ještě nebyl v takovém stádiu, abychom ho do plánu zahrnuli.“ Robot tedy skončil „pod čarou“ a během roku 2011 se projekčně a technologicky dál vyvíjel. Dlouho například trvalo najít dodavatelskou firmu, která by se nebála nevyzkoušeného úkolu svého robota namontovat na náš karusel. Když se konečně podařilo najít spo-

lehlivého partnera a vyjednat cenu, představenstvo se rozhodlo do této investice jít. „Ač jde o investici nad rámec plánu, nepřekročili jsme plán finanční. Některé plánované investice divize Hřídele se nerealizovaly, takže finančně jsme plán nepřekročili,“ vysvětluje Ing. Štěpánek. Kvůli stavbě robotizovaného pracoviště pro významného zákazníka AGCO SISU POWER tak došlo na divizi Hřídele k odložení nákupu dalšího CNC soustruhu a vyvažovacího stroje na klikové hřídele o rok. Jednoduše řečeno - v rámci plánu investic a oprav došlo k výměně priorit a přesunu financí z naplánovaných projektů do potřebného robota.

5


Válce a Nástroje: Trápí nás Čína a centrální nákup, těší nás východní odběratelé

Je veřejným tajemstvím, že finanční krize odlila spoustu zákazníků divize Válce a Nástroje k levnějším dodavatelům na Východ. Nikdo z bývalých zákazníků nám to sice neřekne naplno, ale obecně se ví, že zkoušejí hledat dodavatele v Číně nebo Indii. Například náš tradiční zákazník ŽĎAS ze Žďáru na Sázavou odebíral nože do hydraulických nůžek. V době krize začal koketovat s čínskými a indickými noži a po dva roky jsme tak do ŽĎASu nedodávali. A pokud ano, pak šlo jenom o maloobjemové speciality, které se jim nevyplatilo z Východu vozit. Ale letos v září přišel obrat, ŽĎAS nečekaně objednal šedesát velkých nožů. Tento případ ilustruje scénář známý od našich jiných zákazníků, kterému vedoucí obchodního oddělení Jiří Sládek říká „když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“. Nabídka ceny z Číny či Indie je pro každého dobrého obchodníka neodolatelná. Jenže kvalita dodaného zboží buď není ideální, nebo kolísá, negativa se navíc nemusí projevit hned. „U tak pomaluobrátkového zboží, jako jsou válce, se firmy o nízké kvalitě výrobků z Východu přesvědčí teprve po roce, po dvou. Až pak se třeba rozhodnou vrátit k původním ověřeným dodavatelům,“ říká Jiří Sládek. Podobné indicie jako ze ŽĎASu máme také z firmy EndresHauser, která vloni přesunula výrobu ze Švýcarska do Indie a my jsme v okamžiku přišli o zákazníka se čtyřicetimilionovým obratem. „Máme signály o jejich 6

problémech s dodávkami a vysokými náklady za dopravu. Vypadá to, že náročnější výrobu přece jenom zachovají ve Švýcarsku, proto s firmou zůstáváme v kontaktu,“ říká Jiří Sládek. Právě jeho obchodní oddělení je momentálně u EndresHauser ve fázi konkrétních nabídek, což považují za velký úspěch. Musíme tedy věřit, že návrat ke kvalitě tradičního dodavatele zvolí postupně více a více firem a k válcům a nástrojům z POLDI se vrátí. Jak říká Ing. Jaroslav Herink, nedá se ale pouze čekat se založenýma rukama: „Pravidelně kontaktujeme naše zákazníky, abychom se přeptali na jejich spokojenost a současně zjistili, zda nebudou potřebovat nové válce a zahajovat výběrového řízení.“

„Ony se totiž válce nebo nástroje nenakupují tak lehko jako žárovky,“ říká s úsměvem Ing. Miroslav Bechner. Jenže po fázi centralizace, kdy některé celky začínají nakupovat zase samostatně, jako se to ostatně stalo u našeho zákazníka ThyssenKrupp, se obmění také tým nákupčích. Proto je důležité stále udržovat kontakt, udržovat se v povědomí nákupu, jak už o tom mluvil Ing. Herink. Z divize však přicházejí také dobré zprávy, daří se u odběratelů z ČR a Ruska. Vývoj objemu zakázek od ruského Severstalu Čerepovec vypadá více než pozitivně. Na přelomu roku 2006 a 2007 objednali zkušební válce, rok a půl je testovali a od té doby začíná nárůst. „Na rok 2012 máme avizovanou objednávku ve výši třiceti milionů korun,“ říká Ing. Jiří Sládek.

Daří se u odběratelů z ČR a Ruska Kromě odlivu zákazníků k východním dodavatelům se divize Válce a Nástroje potýká s dalším dopadem krize – centralizací nákupu. „Velké válcovny, například ArcelorMittal, sjednotily nákup na jedno místo a chtěly válce kupovat centrálně od jednoho dodavatele. Teprve postupem času zjišťují, že výhodnější je částečně se vrátit k původnímu modelu, kdy si jejich jednotlivé pobočky objednávají své specializované zboží samy a centrální nákup řeší pouze nejdražší nebo vybraný sortiment.

Další velká zakázka přišla od výrobce vysokotlakých lahví Vítkovice Cylinders, kteří v Polsku vybudovali dceřinou společnost. V roce 2010 od nás odebrali za 8,8 milionu korun, letos už celých 14 milionů. I ve Vítkovice Cylinders si ale museli projít nepříjemnou zkušeností se špatnými dodávkami z Číny. Daří se také u našich tradičních zákazníků Risse a Wilke v Německu a Boehler v Rakousku. Do Rakouska jsme už vloni dodali válce pro novou válcovací stolici, která je od loňského roku v provozu, Risse a Wilke koupili novou válcovací stolici vloni. Ta bude letos uvedena do provozu, a proto jsme při nedávné návštěvě zástupců firmy u nás jednali i o dodávkách válců pro tuto novou stolici.


Ani Vás nemine klasická otázka – jak a kdy jste začal ve Strojírnách pracovat? Nastoupil jsem v roce 1994 na podzim. Vlastně mě přivedla manželka, která do Strojíren přišla o měsíc přede mnou. Požádal jsem ji, aby se poptala na místo a ono tehdy zrovna bylo. A tak jsme tu od té doby oba. Pracujete na stejném pracovišti? Nedělá to doma neplechu? Manželka je tady taky, ale v jiné lince. Takže se zase tolik nepotkáváme, ale pravidelně spolu svačíme. Dáme si spolu svačinu a kafe a pak už se zase celý den nevidíme. Občas si po práci doma popovídáme, trochu si zanadáváme, že se různé věci měly udělat tak nebo tak. Ale za minutu je to pryč a už se bavíme o něčem jiném. Takže spolu svačíte denně už 17 let… No, ne tak úplně. Já totiž ze Strojíren v roce 1999 odešel. K policii. Těšil jsem se na novou výzvu, že začnu na spisovce a pochůzkami a časem se někam vypracuji. Jenže se to celé zamotalo. Místo do Prahy jsem musel jezdit do policejní školy do Brna, a to je kus cesty. Peněz bylo taky míň, než nám slíbili. Dostali jsme tehdy s manželkou nový byt a s pětitisícovým platem od policajtů a dojížděním do Brna se nedalo vyjít. Takže jsem se po půl roce pokorně vrátil zpátky. A co kolegové, nedělali si z vás po návratu srandičky? Ale to víte, že dělali. Však já si taky říkal, že se po odchodu už nevrátím. Jenže mě práce seřizovače prostě baví. A tak jsem byl rád, že mě tou dobou vedoucí pan Linek vzal a nastoupil jsem tam, odkud jsem odešel. Co vás na práci seřizovače baví? Kluci jsou na stroji osm hodin a pak jdou domů. Moje práce je barevná, každou minutu dělám něco jiného, a to mě naplňuje. Není to žádný stereotyp, furt je co seřizovat. A když je nový typ kliky, dávat od za-

Seřizovač Petr Kníže z Hrubovny nám prozradil, že se zahoukáním konce směny pro něj práce často nekončí a dobrovolně občas zůstává přesčas. Tímto se mu redakce časopisu SPOT omlouvá za všetečné dotazování a zdržení od práce, které si zřejmě zase dobrovolně nadpracoval☺ Je také rozený herec. Zatímco někteří se našeho fotografa bojí, on se k focení postavil čelem a sehrál nám etudu s hřídelemi. čátku tu kliku dohromady je prostě úžasné. Seřizovač s novým typem hřídele dostane vlastně takovou teorii – technologie, postupy, šablony. Ale teorie je teorie a v praxi to může být jiné. Když se totiž zajíždí klika na stroji, tak pak se ukáže, co se může nebo musí doladit. A to je taková týmová práce s technology.

A co vás tady naopak těší? Možná se budete divit, ale těší mě stroje. Odbourali se ty staré, nakoupili se nové. Do budoucna se možná přikoupí do hrubovny další obráběcí stroje CNC, a to mě už teď těší. Vše bude přesnější a s modernizací se lidi tolik nenadřou.

Jste pracant? Jsou typy lidí, kteří když zahouká, tak zahodí vercajk a jdou domů. Já jsem zase takový typ, že když mám rozdělanou práci, tak od ní určitě neodejdu. I kdybych tady měl být o pár minut déle, neodejdu od rozdělané práce. Ale nejsem workholik, jenom mám svou práci rád.

A ještě nám prozraďte, co vás těší ve volném čase. Nemám nějaký vyhraněný koníček, občas si s manželkou a přáteli zajdeme do hospůdky, anebo si sednu k počítači. A kromě toho manželka zdědila dům, kam občas jezdíme se synem a jeho přítelkyní. Časem začneme dům předělávat podle našich představ, už se na to těším.

Je něco, co byste ve Strojírnách chtěl změnit? No, trochu mě mrzí přístup některých lidí. Ne všech samozřejmě, ale najdou se i tací, kteří si neberou práci za svou. Třeba kliku, která očividně není dobrá a měla by se opravit nebo vyzmetkovat, klidně udělají a pustí dál. Je jim jedno, jestli klika vyjde nebo nevyjde. Řekl bych, že jde o určitou neochotu, lenost nebo liknavost. Když takový přístup vidím, tak mě to mrzí.

Jak se žije ve Strojírnách • Jak se žije ve Strojírnách

Nejsem workholik, mám jenom svou práci rád

7


Vedení společnosti oznamuje Odpracovaná léta ve Strojírnách POLDI: Poděkování a odměna za věrnost Děkujeme za věrnost a práci ve Strojírnách POLDI zaměstnancům, kteří oslaví 15leté výročí ve třetím čtvrtletí

Odbory informují Vážení zaměstnanci, letní období je téměř za námi a většina se nás již vrátila na svá pracoviště po zaslouženém odpočinku. Přivítali jsme i několik nových zaměstnanců, které firma přijala k naplnění vyšších požadavků na výrobu ve firmě. V poslední době jsme se také rozloučili s několika zaměstnanci, kteří docílili důchodového věku a odešli do zaslouženého důchodu. Kdybychom měli hodnotit aktuální dění v naší společnosti, řekli bychom, že úkoly, které na nás všechny výroba ve Strojírnách POLDI klade, se daří dobře plnit. Pro zájemce o lední hokej jsme zakoupili permanentky na sezonu 2011/2012, které jsou k dispozici u členů VZO. V oblasti rekreací našich zaměstnanců a jejich rodin nadále počítáme s příspěvkem ze sociálního fondu. Dále budeme podporovat pobyt na chatě ve Stradonicích pro naše zaměstnance a o chatu se budeme starat tak, aby pobyt na ní byl příjemný. Rádi bychom se zmínili o našem klubu důchodců. Byli jsme pozváni na schůzi tohoto klubu a byli jsme překvapeni, jak se naši bývalí zaměstnanci i po ukončení zaměstnání v naší společnosti o dění ve firmě zajímají. Je na každém, kdo odchází do důchodu, aby zvážil začlenění do tohoto klubu.

roku 2011. Pracovní výročí je spojeno s finanční odměnou, doufáme, že vám udělá radost...

15 let Jméno

Útvar

měsíc / rok nároku

Domanič Kamil

DH

červenec / 2011

Koubínová Eva

DH

červenec / 2011

Šefčík Pavel

DH

červenec / 2011

Šmatlák Evžen

DH

srpen / 2011

Legenda:

Boháč Milan

DH

září / 2011

Frank Stanislav

DH

září / 2011

Haklička Zdeněk

DH

září / 2011

Kožený Jaroslav

OŘJ

září / 2011

Šrubařová Romana

DH

srpen / 2011

VaN = Válce a Nástroje

DVaN = Divize Válce a Nástroje

OŘJ = Odbor ředitele jakosti

Fp = Finanční plánování

DH = Divize Hřídele

F = Finanční ředitel

Fi = Informatika IT

Řpr = Referent propagace

CÚ = Centrální údržba

Rd = Zasilatelna

ODCHOD DO STAROBNíHO DůCHODU III. Q 2011 LINEK Jan

HOŠEK Josef

KLOUBEK Stanislav

KONVALINA František

VESELÝ Jindřich

ŠLESINGEROVÁ Marie

JUN Petr

HORÁK Václav

MACHOVÁ Hana

NEUMAN František

HERING Karel

BARÁNKOVÁ Marta

HERINGOVÁ Miloslava JANUŠ Jiří

ENDRŠT Ladislav CHALOUPKA Jiří

RŮŽIČKOVÁ Marcela Předseda F. Konvalina Hospodář V. Pokorný

8

Děkujeme za odvedenou práci v naší společnosti Strojírny POLDI a.s.!


Intranet – pomocník pro publikaci detailních technologických postupů

Elektronická firemní nástěnka. Asi tak by se dalo laicky popsat internetové portálové řešení pro vnitrofiremní publikaci informací – intranet. Nově se s ním můžete setkat už i ve Strojírnách POLDI.

které máme k dispozici v informačním systému, že zapojíme také sdílené úložiště, které v IT systému Strojíren POLDI funguje již řadu let, a že se pokusíme vše nějakým způsobem provázat. Oslovili jsme potenciální dodavatele a ve finále se přiklonili k profesionálnímu redakčnímu a publikačnímu systému Miranda, mimo jiné i kvůli lepším licenčním podmínkám oproti konkurenčním technologiím,“ přibližuje Martin Pidrman. Vlastní nasazení systému trvalo zhruba 3 měsíce, největší penzum práce ovšem představuje jeho plnění daty a kontrola provázanosti se stávajícím informačním systémem. Technologové museli skenovat výkresy, upravovat dokumenty do podoby, která umožňuje jejich publikaci, doplňovat chybějící informace, kontrolovat návaznost operačních listů. A kdo bude nový systém využívat, komu přinese užitek? DTP postupy zpřehlední práci především mistrům a lidem ve výrobě. „Pokud technolog například změní postup, nový portál mu ihned umožní vygenerovat v zá-

Mistři zajistí vytištění změněného operačního listu ložce Aktuality novinku, že se změnila operace na tom a tom postupu s přímým prolinkem na danou změnu. Mistři pak zajistí vytištění změněného operačního listu a seznámí s ním pracovníky na dotčených úsecích výroby,“ popisuje klíčový moment, proč se intranet pořizoval, Martin Pidrman. Intranet ale samozřejmě umožní publikovat i další informace důležité pro chod společnosti. Novinky, kalendáře událostí, aktuality z jednotlivých provozů, informace ze systému řízení jakosti, pokyny ředitelů, zápisy z porad a tak dále. Počet uživatelů intranetu ve Strojírnách Martin Pidrman odhaduje zhruba na 120 až 130 zaměstnanců.

Zadání pro jeho vznik bylo zřejmé. Nemělo jít jen o úložiště kompletních informací, ale mělo firmě něco hmatatelného přinést při výrobních postupech a zároveň měla být zaručena návratnost investice, která se pohybovala na úrovni 300 tis. korun. „Přišel za mnou vedoucí technolog z divize Hřídele Ing. Milan Drahoš s požadavkem, že by chtěl uceleně řešit detailní technologické postupy. Vymysleli jsme tedy společně, že by se k tomu dalo využít nějaké internetové portálové řešení, kde by se daly publikovat veškeré potřebné vnitrofiremní informace,“ popisuje začátky vzniku intranetu ve Strojírnách Martin Pidrman, manager IT. V současnosti mají Strojírny v informačním systému zjednodušené technologické postupy, tedy popis sledu operací. Ve výrobě je ale také zapotřebí pro každou operaci zvlášt operační list, výkresy a další věci. A ty v informačním systému nejsou. Musí tak vzniknout technologická příručka tzv. DTP, která bývá objemná a je jí mnohdy zapotřebí v desítkách examplářů. Nevýhodou takového papírového řešení je třeba okamžik, kdy je nutné změnit operaci, pak se musí vše tisknout znovu, což je zdlouhavé a nákladné, nebo se muselo vše „rozešít“ a vyměnit patřičné stránky. „Vymysleli jsme tedy, že využijeme údaje, 9


Letadla s hřídelemi POLDI Sto let staré atesty, korespondence i kartotéky, pečlivě vedené v mechanických provozech Poldiny hutě, předchůdcích dnešních Strojíren POLDI a. s., dokládají, že z Kladna se dodávaly klikové hřídele nejen pro automobily, ale od roku 1908 i pro letecké motory a tato výroba trvala až do doby, kdy sériová produkce pístových motorů v leteckých továrnách ustoupila jiným typům. Dodávky to byly tak pozoruhodné, že je těžké na pár fotografiích dokumentovat ty nejzajímavější. Jiří Kovařík

10

Grade Eindecker

Etrich Taube

Bambusový jednoplošník německého průkopníka letectví a prvního létajícího Němce Hanse Gradeho byl prvním letadlem, pro které Poldina huť vyrobila roku 1908 klikovou hřídel. Originál je v Deutsches Museum v Mnichově, repliky v Laatzenu i jinde.

Letoun trutnovského rodáka Ignatze Etricha z roku 1909 dostal jméno Taube, Holubice a měl křídla inspirovaná semeny jihoamerické rostliny Zanonia Macrocampa, která svedou ve větru ulétnou i tisíce kilometrů. Hřídele se dodávaly pro motory Austro-Daimler a Mercerdes. Taube se stala prvním válečně nasazeným strojem (v letech 1911–1912 s ní Italové bombardovali Libyi) a jedním z prvních sériových strojů rakousko-uherského vojenského letectva.

Aviatik-Berg

Savoia Marchetti S-55

Jeden z řady typu stíhacích strojů rakousko-uherského letectva, jichž bylo dodáno na 800 kusů. Tyto stíhačky, které měly maximální rychlost 204 km/h a dostup 6150 m, byly vybaveny vodou chlazenými šestiválci Austro-Daimler. Bojovaly na italské, rusko-rumunské i balkánské frontě. Na Aviatiku Berg D-I dosáhl Julius Arigi šest ze svých celkem 32 sestřelů a další z trojice největších rakouských leteckých es, Frank Linke-Crawford, zaznamenal na témže stroji čtyři z 27 sestřelů.

Italský létající člun se dvěma motory Isotta Fraschini v tandemu na pylonu nad křídlem proslavil markýz Francesco de Pinedo. Jeho stroj, pojmenovaný po Kolumbově vzoru Santa Maria, absolvoval roku 1927 dálkový let s mezipřistáními z Říma do Buenos Aires a odtud do USA. Modernizované verze S-55 X se účastnily roku 1933 skupinových přeletů generála Balba přes Atlantik


Junkers W-33 „Bremen“

Avia Ba-122

První letoun, který přeletěl nonstop Atlantik ve směru Evropa-Amerika, což byla vzhledem ke směru větru obtížnější trasa. Let uskutečnila tříčlenná posádka Fitzmautice-Köhl-Hünefeld roku 1928, rok po Lindbergově přeletu z Ameriky do Evropy, a třebaže při nouzovém přistání na Labradoru stroj utrpěl, byl to obrovský úspěch. Jedna dochovaná hřídel L-5 pro tento typ stroje je stále v majetku Strojíren POLDI. Stroj se zachoval ve Fordově muzeu v USA a je dlouhodobě zapůjčen městu Brémy.

Modifikovaná verze Avie B-122, slavný stroj, na němž předváděl svoje mistrovství št.kpt. František Novák, pokládaný za důstojného nástupce št.kpt. Malkovského, akrobata, pro jehož Avii B-21 se rovněž z Kladna dodávalo. V Curychu si roku 1937 odnesl prvenství a jeho akrobatická skupina zde neměla konkurenci.

Avia B-534

I.A.R. 80

Stíhací dvojplošník, tvořící páteř čsl. letectva v době těsně před Mnichovem. Mechanické provozy Poldiny hutě dodávaly hřídele a další konstrukční díly nejen pro tento typ, ale i pro jeho kanonovou verzi a prototypy stíhacích jednoplošníků Avia B-35 i Avia B-135.

Je málo známou skutečností, že Poldina huť dík investicím do kováren a obroben v rumunském Brašově vlastnila 50 % rumunského podniku Industria Aeronautica Romana (I.A.R.). Pochopitelně dodávala hřídele pro dvouhvězdicové motory zde vyráběných stíhací strojů. Stíhačky I.A.R. 80, určené k obraně Rumunska, se soustředily především v oblasti ropných polí a při operaci Tidal Wave, kdy 1. srpna 1943 zaútočilo 177 amerických Liberatorů z Libye na rafinerie Ploesti, sestřelily deset amerických bom11 bardérů při vlastní ztrátě dvou strojů.


Renault pro ZAHRADU Ve velmi horkém pátečním odpoledni 26. srpna se v areálu kladenské ZAHRADY konala malá, poněkud zvláštní slavnost, předávání daru pořízeného sponzorskými prostředky. K čemu, či pro koho to bylo, je možná ještě důležitější otázka, než co to bylo.

Zařízení se statutárním jménem ZAHRADA (a webovými stránkami http://www.zahrada-usp.cz/) dělá čest svému jménu, protože tak skutečně vypadá. Nachází se na nároží ulic Čechovy a Heleny Malířové v areálu bývalých předškolních zařízení POLDI-Spojených oceláren, vzniklo v roce 1992 a představuje největšího poskytovatele sociálních služeb v Kladně. Je určeno pro děti, mládež i dospělé s postižením, jimž poskytuje služby, které umožňují zapojení do normálního života 12

se vším všudy, tedy nejen „střechu nad hlavou“ s kapacitou 30 osob v celoročním a 15 osob v týdenním pobytu, ale i naprosto normální a běžné činnosti. Ti, kteří zde žijí, mohou chodit a chodí jako všichni ostatní do kina, divadla, na společenské i kulturní akce atd. „Naší snahou je začlenění našich klientů do běžného života a poskytování podpory jen v takové míře, ve které ji skutečně potřebují. Pobyt u nás je postaven na principu ,doma a venku‛. To znamená, že v dopoledních hodinách jsou klienti zaměstnáni a odpoledne tráví čas

podle svého uvážení a zájmů. Přímou péči o klienty zajišťují pracovníci v sociálních službách a pedagogičtí pracovníci. Každý klient má svého klíčového pracovníka, který je garantem individuálního plánování zpracovávaného na základě osobního profilu klienta. Klíčový pracovník zjišťuje požadavky a přání klienta a pomáhá mu je prosadit. Zároveň pomáhá klientovi v rozhodování, uplatňování jeho práv a v orientaci v běžném životě. Psycholožka zařízení poskytuje psy-

chologické poradenství rodičům i klientům, provádí terapii dle potřeb. Posuzuje schopnosti klientů a pomáhá při jejich rozvoji. Sociální poradenství zajišťuje sociální pracovnice,“ tak shrnují základní principy ZAHRADY výše uvedené webové stránky. Pro takovou činnost musí mít podobné zařízení nejen statické zázemí, tedy areál s příslušnou vybaveností, ale i dopravní prostředky pro zásobování, údržbu, převozy k lékaři a na desítky dalších věcí. Čímž se dostáváme k jádru pudla, tedy k tomu, oč šlo. Je naprosto iluzorní, aby si v dnešních časech příspěvková organizace podobného typu pořídila z vlastních prostředků užitkový automobil, přičemž jich potřebuje několik. Problém „jak na to“, řeší už pár let reklamní agentura KOMPAKT, která pro nákup shromažďuje sponzorské příspěvky zdánlivě prostým způsobem. V projektu „Sociální automobil“ totiž nabízí na vybraném typu reklamní plochy, jejichž součet dá podstatnou část sumy na nákup. Právě tohle se znovu podařilo a Strojírny POLDI patřily už podruhé mezi řadu těch, kteří mohli být přítomní předání bílého Renaultu Kangoo. Na jedné z přiložených fotografií můžete vidět, že radost obyvatel ZAHRADY (mnohé z nich jste už bezpochyby v Kladně potkali) za ten nijak přehnaný sponzorský příspěvek stála… Jiří Kovařík

Investice a opravy. Robot pro Mechaniku. Pomocník intranet

Recommend Documents