Interiéry zámku v Novém Mûstû nad Metují v Jurkoviãovû a Janákovû úpravû

Interiéry zámku v Novém Mûstû nad Metují v Jurkoviãovû a Janákovû úpravû Kvûta K¤ÍÎOVÁ

Zámek v Novém Mûstû nad Metují je ve svém

doby.“ V oslavné architektovû monografii z roku

jádru stfiedovûkou stavbou. Bûhem druhé poloviny

1929 od Franti‰ka Îákavce se pak v kapitole

16. století zde své sídlo radikálnûji – v renesanã-

Zámky, hrady, hfibitovy a pomníky o Novém Mûstû

ním stylu – pfiebudovali Stubenbergové, po nich

doãteme: „Dnes sídlí na zámku ãlovûk ãistû ná‰,

pak v ranû barokním duchu Lesliové. V té dobû tu

pruÏn˘ a elegantní muÏ, jehoÏ v˘razn˘, po americ-

pracovali ital‰tí mistfii Carlo Lurago, Domenico

ku oholen˘ obliãej vnuká pfiedstavu rovné, pfiímé

Rossi a For tunato Duretti. V zámeck˘ch interié-

pracovní energie a rozmyslné podnikavosti, se

rech se do dne‰ních dnÛ dochovala mimofiádnû

svou chotí milé ãeské tváfie, moudrou a laskavou

bohatá plastická a malífiská v˘zdoba. Nároãná

tohoto velikého sídla hospodyní… Stavebník

‰tuková dekorace je dílem Giovanniho Battisty Bi-

a stavitel byli tu v‰ak i pfied delikátním problé-

anchiho, jenÏ v Novém Mûstû pÛsobil v letech

mem, jak˘ s lety pfiib˘vající citlivosti v oboru

1655–1660. Fresky – pfieváÏnû s biblick˘mi a my-

ochrany památek zvlá‰È naléhal na dobré rozfie-

tologick˘mi námûty – vytvofiil ·krétÛv vrstevník Fa-

‰ení: zámek Novomûstsk˘ mûl b˘ti konservován

bián Harovník (patrnû 1637–1683), autor obdob-

jako historická památka, nemûl v‰ak b˘ti mrtv˘m

né v˘zdoby na nedalekém zámku v Náchodû. Jak

museálním pfiedmûtem, n˘brÏ zároveÀ a pfiede-

dokládá star‰í historická dokumentace, byly novo-

v‰ím slouÏiti jako Ïivé sídlo obytné, úãelné i re-

mûstské zámecké interiér y upravovány i bûhem

presentaãní. Îe Jurkoviã bude míti cit a lásku pro

1

18. století.

‚starinu‘, bylo zfiejmo kaÏdému, kdo znal jiÏ jeho

V archivním fondu zachované historické fotogra-

usilování o záchranu památek umûní lidového.

2

Na druhé stranû jsme poznali, jak horliv˘m stou-

Ta zanikla ãi byla zakryta po roce 1908, kdy chát-

pencem moderního bydlení se stal tento archi-

Obr. 1. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek, Jídel-

rající zámek zakoupili bratfii Josef (1862–1951)

tekt pfii navrhování sv˘ch vil, jako bydli‰È ãeského

na v Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn˘, fotoarchiv

a Cyril (1863–1953) BartoÀové – úspû‰ní podni-

ãlovûka. Zde, v Novém Mûstû, bylo potfiebí dáti

NPÚ)

katelé v náchodském textilním prÛmyslu. Nûktefií

tento moderní obsah do starobylého rámce, kdyÏ

novomûst‰tí obãané se pr ˘ zprvu domnívali, Ïe

ten rámec sám byl od zkázy zachránûn, oãi‰tûn

hodlají pfiestavût historickou památku na továrnu.

a opraven.“

fie ukazují rokokovou v˘malbu salonÛ i chodeb.

1

3

■ Poznámky

Noví majitelé v‰ak zaãali zámek upravovat na re-

Cyril BartoÀ Jurkoviãe zároveÀ poÏádal, aby se

prezentaãní a pohodlné rodinné sídlo. Za tím

zab˘val také dal‰ím rodov˘m sídlem – zámkem

1 O architektonickém v˘voji objektu více viz Jakub PAVEL:

úãelem oslovili tehdy jiÏ známého a vyhledávané-

ve Zbraslavi u Prahy (1911–1913). Architekt me-

Nové Mûsto nad Metují – Mûstská památková rezervace,

ho architekta slovenského pÛvodu, ãlena ãeské

zitím vypracoval návrhy na pfiestavbu letoviska

státní zámek a památky v okolí, Praha 1962, a novûj‰í

4

architektonické moderny Du‰ana Jurkoviãe

Harasova u Mûlníka pro kníÏete Lobkowice, od

(1868–1947). Ten od nich dostal krátce pfiedtím

roku 1923 se vûnoval Kunûtické Hofie a na Slo-

2 Na historick˘ch snímcích uloÏen˘ch v zámrském archi-

(roku 1908) za úkol pfiestavût star˘ ml˘n v Pekle

vensku pak zámeãku ve ·tiavnici, dále zvolen-

vu je patrné, Ïe nûkteré partie této v˘malby byly zfiejmû

u Náchoda a mûl za sebou i realizaci nedalekého

skému, oravskému a bratislavskému hradu. Dne

na samém poãátku 20. století pfiemalovávány a upravo-

letoviska v Rezku (1900–1901) pro rodinu Bartel-

1. dubna 1919 se Jurkoviã jako vládní komisafi

vány v secesním duchu.

musovu. VídeÀsk˘ ãasopis Das Interieur navíc ro-

ujal na Slovensku novû zfiízeného úfiadu pro za-

3 Franti‰ek ÎÁKAVEC: Dílo Du‰ana Jurkoviãe – kus dûjin

ku 1904 pfiinesl zprávy o nov˘ch Jurkoviãov˘ch rea-

chování umûleck˘ch památek.

ãeskoslovenské architektur y, Vesmír, Praha 1929,

5

publikace Ivana âE·KY.

lizacích, brnûnsk˘ch nábytkov˘ch souborech, coÏ

Ve stejné dobû, kdy fie‰il novomûstské zadání

jistû pfiispûlo k vût‰í propagaci architektovy práce.

BartoÀÛ, upravoval Jurkoviã pro zahradního archi-

cích H. Mandysová a novûji Pavel Zatloukal.

Jurkoviã pro Bar tonû pracoval od roku 1908, in-

tekta a podnikatele v oboru ovocnáfiství Jaroslava

4 Nûkdej‰í vyhledávané letovisko v Harasovû u Mûlníka

tenzivnûji pak v Novém Mûstû nad Metují mezi le-

Veselého zámek Molitorov u Koufiimi. Oba soubûÏ-

se v souãasné dobû (po restituci a prodejích) nachází ve

ty 1911–1914, pozdûji i v letech 1924 a 1930.

nû vznikající projekty jsou v mnoha ohledech pfií-

velmi zdevastovaném stavu a nadále beznadûjnû chátrá.

6

s. 161 an. Jurkoviãovo dílo zhodnotili ve sv˘ch publika-

Ve Zlaté Praze roku 1911 komentoval Václav

buzné. Práce v Molitorovû probíhaly zhruba v letech

5 Obsáhlou Jurkoviãovu a Paclovu dokumentaci ke Kunû-

Tille novomûstské podnikání tûmito slovy: „Dnes

1908–1911, v Novém Mûstû pak 1909–1914

tické Hofie uchovává plánov˘ archiv ústfiedního pracovi‰tû

v‰ak, aãkoliv hemÏí se je‰tû celé pfiedzámãí i ná-

a je‰tû pozdûji.

Národního památkového ústavu v Praze.

dvofií zástupem horeãnû spûchajících dûlníkÛ, aã-

V obou pfiípadech interiérového zámeckého fie‰e-

6 Z movité v˘bavy stylov˘ch molitorovsk˘ch interiérÛ se

koliv po v‰ech chodbách a sálech prvního patra

ní se Jurkoviã – absolvent vídeÀské vy‰‰í prÛmys-

dnes na místû nedochovalo témûfi nic. Zámek se dlouhou

stojí le‰ení, bu‰í kladiva a pfiebíhají neúnavní pra-

lové ‰koly – projevil jako protagonista rakouské

dobu nacházel v neutû‰eném stavu, nová majitelka by

covníci, nab˘vá jiÏ staré sídlo nové a skvûlé po-

secese. Je znát architektovo souznûní s dílem vrs-

v‰ak jiÏ mûla zaãít s obnovou.

134

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 / S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / I n t e r i é r y z á m k u v N o v é m M û s t û n a d M e t u j í v J u r k o v i ã o v û a J a n á k o v û ú p r a v û

tevníka, moravského rodáka, tehdy nejproslulej‰í-

Umûfien˘, elegantní vzhled molitorovsk˘ch zá-

ho rakouského architekta Josefa Hoffmanna

meck˘ch interiérÛ doplnily, byÈ ponûkud naivnû, ná-

(1870–1956), a jeho inspirativní anglickou zku‰e-

stûnné dekorace se stylizovan˘mi motivy pracovi-

ností. Souvisí to s vlnou hlub‰ího rakouského zá-

t˘ch vãel (v pracovnû), vesel˘ch chodsk˘ch dudákÛ

jmu o hnutí Arts and Crafts, speciálnû o takzvané

(v dûtském pokoji) a uÏiteãné, mnoÏící se drÛbeÏe

Scottish Art Nouveau architekta Charlese Rennie-

(v loÏnici). Na dobov˘ch snímcích molitorovsk˘ch

ho Mackintoshe. Josef Hoffmann se stal roku

interiérÛ nenajdeme jiné neÏ Jurkoviãovy nové

1903 zakladatelem proslulé dílny na v˘robu luxus-

a jednotné nábytkové sestavy. Star‰í kusy mobiliá-

ních umûleckofiemesln˘ch pfiedmûtÛ Wiener Werk-

fie ãi drobné historické pfiedmûty se tu neuplatnily.

stätte, Du‰an Jurkoviã posléze intenzivnûji spolu-

Z obrazov˘ch dûl upoutá na‰i pozornost jen olejo-

pracoval s v˘tvarníky sdruÏen˘mi v ãeském Artûlu,

malba – figurální scéna v loÏnici – zfiejmû práce ma-

zaloÏeném v roce 1908. Na rozdíl od sv˘ch ran˘ch prací uplatnil Jurkoviã v koncepci interiérové v˘bavy novomûstské i moli-

2

lífie Hugo Boettingera (1880–1934). Na tohoto umûlce Jurkoviã posléze pamatoval i s podobnou zakázkou v Novém Mûstû nad Metují.

torovské zámecké rezidence u‰lechtilej‰í, kon-

Ve srovnání s Molitorovem bylo BartoÀovské no-

venãní a stfiízlivé formy. Uãinil tak zfiejmû v souladu

vomûstské zadání obsahovû i ãasovû daleko ná-

s pfiáním majitelÛ, ktefií jako úspû‰ní podnikatelé

roãnûj‰í, zámek rozlehlej‰í a poÏadavky majitelÛ

usilovali o vy‰‰í spoleãenské postavení a uznání.

osobitûj‰í a rÛznorodûj‰í. U architekta zadali nejen

Po roce 1908 byl podle architektova plánu labyrint

vyprojektování interiérové v˘bavy, ale kromû návr-

komorních místností molitorovského zámku v po-

hÛ celkové úpravy exteriérÛ areálu i zprostfiedko-

mûrnû krátkém ãase vybaven kvalitními nábytkov˘-

vání nákupÛ umûleck˘ch pfiedmûtÛ a navrÏení je-

mi sestavami, vyroben˘mi brnûnsk˘m Dûlnick˘m

jich umístûní v salonech a na chodbách.

Obr. 2. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek po

druÏstvem stolafisk˘m. Stavební akci i zde vedl

Novomûstsk˘ zámek vyÏadoval JurkoviãÛv soustfie-

Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn˘, fotoarchiv

dlouholet˘ JurkoviãÛv spolupracovník praÏsk˘

dûn˘ zájem a bylo tu nutné poãítat i s respektová-

NPÚ)

architekt Jan Pacl. Molitorovsk˘ vestibul se sloupy

ním fiady památkov˘ch hodnot. Nicménû historické

Obr. 3. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek, stav

z místního ãerveného pískovce a pfiilehlé místnos-

snímky nás informují, Ïe nûkteré z nich vzaly i tak

v roce 2005. (Foto J. Novotn˘)

ti nedoznaly velké zmûny. Zato v patfie Jurkoviã rea-

za své.

Obr. 4. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek, Pra-

3

covna v Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn˘, fotoar-

lizoval honosnou jídelnu, která pfii honech mohla

Na rozdíl od Molitorova je v Novém Mûstû nad

pojmout i vût‰í spoleãnost. Nov˘, hmotn˘, aÏ

Metují patrnûj‰í snaha o osobní reprezentaci, zdÛ-

hfimotn˘ strop tu byl stejnû jako nábytek namofien

raznûní dosaÏeného spoleãenského postavení

ãervenû a opatfien zelen˘m dekorem. Jiné kusy za-

a posléze i zájem o demonstraci národního uvû-

nûj‰í úpravy. V té dobû jiÏ ãelní stûnu architektem

fiízení pfiilehl˘ch salonÛ mûly barvu olivovou. Dût-

domûní majitelÛ. Ve v˘zdobû zámeck˘ch novo-

dfiíve zmûnûného Îebrového sálu namísto podo-

sk˘ pokoj záfiil bíle, javorové dfievo loÏnice bylo po-

mûstsk˘ch interiérÛ se motivy vlasteneckého cha-

bizny mocnáfie Franti‰ka Josefa I. zdobil por trét

necháno v pfiirozené podobû, zdobila je v‰ak navíc

rakteru objevily je‰tû v˘raznûji po vzniku nového

Tomá‰e G. Masaryka.

perleÈ.

státu, zejména ve 20. letech, pfii dal‰í fázi nároã-

chiv NPÚ)

Jurkoviã a pozdûji zejména Janák s Kyselou dali v Novém Mûstû jasnou formu takzvanému národnímu dekorativismu. Byl na ãeské v˘tvarné scénû

4

proklamací uvûdomûlého vlasteneckého cítûní, motivován idejemi nové ãeskoslovenské republiky. V dobû prosazujícího se internacionálnû orientovaného funkcionalismu a konstruktivismu ‰lo pfiitom o jisté evropské specifikum. Roku 1910 navrhl Jurkoviã – je‰tû v secesním duchu – nev‰ední interiér novomûstské zimní zámecké zahrady. K dekorativnímu obloÏení stûn bylo pouÏito kaménkÛ a ‰keblí z fieky Metuje. V˘sledn˘ efekt charakterizuje zmínûná Jurkoviãova monografie Franti‰ka Îákavce z roku 1929 nad‰en˘mi slovy: „Jako bychom tu byli pod vodou, v nûjaké fiíãní síni, tak jako pohádkov˘ Ilja VolÏanín v pískovém paláci na dnû své matiãky Volhy.“ Nábytková souprava této místnosti svou povrchovou úpravou imituje bambus a rákos. Keramické kvûtinové sestavy a alegorické figur y jsou zde i v dal‰ích zámeck˘ch prostorách vût‰inou dílem


135

136

5

6

7

8

9

10


Obr. 5. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, nerealizovan˘ návrh loÏe pro Velkou loÏnici hostÛ podle D. Jurkoviãe, Oblastní archiv v Zámrsku. (Reprofoto J. Novotn˘) Obr. 6. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, Velká loÏnice hostÛ realizovaná podle návrhu D. Jurkoviãe, souãasn˘ stav. (Foto L. Imlauf ) Obr. 7. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, tzv. Pokoj mladého muÏe v Janákovû pÛvodní úpravû. (Reprofoto J. Novotn˘, fotoarchiv NPÚ) Obr. 8. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, tzv. Pokoje mladého muÏe, souãasn˘ stav. (Foto L. Imlauf ) Obr. 9. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, Velká síÀ v Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn˘) Obr. 10. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,

11

Velká síÀ po úpravû P. Janáka, souãasn˘ stav. (Foto L. Imlauf ) Obr. 11. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, loÏnice BartoÀÛ, realizace podle návrhu D. Jurkoviãe,

‰ablonovou v˘malbou. Mobiliáfi sestává pfieváÏnû

nûním loveck˘ch trofejí, ale i se souborem rusk˘ch

souãasn˘ stav. (Foto L. Imlauf )

z barokních a novobarokních kusÛ nábytku. Roz-

dfievofiezeb, takzvan˘ch tala‰kinsk˘ch talífiÛ. V Ta-

paãit˘m dojmem na nás pÛsobí aranÏmá textilní

la‰kinu zam˘‰lela svého ãasu knûÏna Tûni‰ovová

draperie uchycené na stûnách pomocí hlav puttÛ

obrodit lidové umûní podle návrhÛ souãasn˘ch rus-

Johnové

– v tomto pojetí snad spí‰e „gilotinovan˘ch amor-

k˘ch umûlcÛ (Miljutina, Roericha a Bilibina). Na

(1884–1962). Nûkteré z prací umûlkynû, která

kÛ“ – pÛvodem dozajista z rozloÏeného barokního

chodbû jsou dodnes rozmístûny tûÏké lavice lidové-

u BartoÀÛ také tvofiila, byly urãeny pro exteriéry

oltáfie.

ho, opût ruského typu. Zdobí je robustní dekorativní

sochafiky

a

keramiãky

Heleny

K ranûj‰ím Jurkoviãov˘m interiérÛm na zámku

fiezba. MoÏná, Ïe tato manifestace slovanského, aÏ

V Oblastním archivu v Zámrsku je uloÏen ob-

v Novém Mûstû nad Metují patfií je‰tû Îlut˘ pfiijí-

rusofilského ladûní pozdûji souvisela i s historick˘-

sáhl˘ a dosud opomíjen˘ fond plánÛ, kresebn˘ch

mací salon, Jídelna a Velká loÏnice pro hosty. Me-

mi událostmi – s hrdinstvím na‰ich legionáfiÛ v Rus-

návrhÛ, korespondence, fotografií, úãtÛ a dal‰ích

zi akvarelov˘mi kresbami jsou v zámrském archivu

ku. Mohla b˘t odrazem jejich dojmÛ a vzpomínek

unikátních materiálÛ osvûtlujících postup prací

uloÏeny návrhy na fie‰ení obou zámeck˘ch loÏnic.

na tamní lidovou kulturu, jak se s ní seznámili bû-

na novomûstském zámku. Na‰li jsme zde i vari-

Ukazuje se pfiitom, Ïe Velká loÏnice byla zprvu pro-

hem svého strastiplného putování pfies celou Rus

antní Jurkoviãovy skici k v˘zdobû a v˘bavû interié-

jektována se sestavou impozantního loÏe typu an-

na Sibifi a do Vladivostoku.

rÛ i pozdûj‰í práce Pavla Janáka (1882–1956).

tického chrámu na podestû a se závûsy. Realizo-

VzpomeÀme je‰tû na tomto místû, Ïe jsme

Z dokladÛ také vypl˘vá, Ïe si majitelé jako pfiíleÏi-

vána v‰ak byla nakonec v decentnûj‰í podobû.

v zámrském archivu objevili i prosebn˘ JurkoviãÛv

tostné exper ty k sobû na Nové Mûsto postupnû

Zde pfii svém pobytu na Novém Mûstû nocoval

dopis novomûstskému mecená‰i (psan˘ poãátkem

zvali na odborné konzultace historiky umûní Karla

prezident T. G. Masaryk.

roku 1911), v nûmÏ jej Ïádá, aby architektovi svou

zámku – do parku a zahrady.

Jídelna sv˘m obloÏením pfiipomíná orientální

pfiímluvou dopomohl k zadání projektu rezidenãní

Archivní materiály hovofií také o tom, Ïe Jurkoviã

salon. PÛvodní dekoraci ãtvercov˘ch polí tvofiil

praÏské vily dr. Karla Kramáfie. Plány okázalé neo-

od BartoÀÛ dostal „pouvoir“ k nákupÛm staroÏit-

soubor cenného sbûratelského ar tiklu – japon-

barokní stavby dne‰ního premiérského sídla nako-

ností i novodobûj‰ích pfiedmûtÛ. S v˘bûrem mu

sk˘ch talífiÛ Imari. Pozdûji jejich místo zaujala se-

nec vypracoval Friedrich Ohmann (1858–1927).

nûkdy pomáhala i „sleãna Johnová“. Zachovaly se

stava porcelánu mí‰eÀské produkce. Îlut˘ pfiijí-

Pozoruhodné jsou v na‰ich souvislostech pfiede-

napfiíklad relace architekta o moÏnosti získat his-

mací salon je svou stfiízlivou elegancí blízk˘

v‰ím interiéry politikovy rezidence. V dekoraci se

torické cennosti z moravského zámku Kun‰tátu

molitorovsk˘m interiérÛm – i tím, Ïe o jeho deko-

tu ne‰etfií rusk˘mi lidov˘mi motivy. V˘zdoba pfiímo

(vãetnû pfiedmûtÛ sakrální povahy), o nákupu

raci mûl Jurkoviã zfiejmû pfiedem jasno, poãítal

demonstruje Kramáfiovo rusofilství a podporu ide-

·krétova obrazu z pozÛstalosti malífie Hanu‰e

s uplatnûním rozmûrnûj‰í figurální scény malífie

jím slovanské vzájemnosti. Ostatnû zásluhu na

Schwaigera i zprávy o vyhledávání hodnotn˘ch

Huga Boettingera s názvem Jaro.

tom mûla také jeho ruská manÏelka.

Mádla, ZdeÀka Wirtha a Vladimíra Novotného.

Za neménû zajímavé prostory novomûstského

Idea slovanské vzájemnosti je ãitelná i v dal-

S poukazem na tyto archivní informace snad

zámku povaÏujeme i spojovací chodby. Na archiv-

‰ích novomûstsk˘ch interiérech; rovnûÏ v tûch,

shovívavûji pfiijmeme JurkoviãÛv ponûkud diskuta-

ních snímcích je patrné, Ïe jsou dnes ochuzeny

k jejichÏ projektování ve 20. letech BartoÀové pfii-

bilní návrh v˘bavy a v˘zdoby rodinné bartoÀovské

o svéráznou dekoraci klenby a stûn ve stylu boha-

zvali pfiedstavitele ãeského kuboexpresionismu

barokní loÏnice. Realizoval ji tfii roky po zimní za-

tého secesního ornamentu lidového typu. Této v˘-

a pozdûj‰ího protagonistu funkcionalismu Pavla

hradû – roku 1913. Jde o zvlá‰tní „kompilát“

zdobû odpovídaly i dal‰í prvky v˘bavy, pfiedev‰ím

Janáka (1882–1956). Architekt se po roce 1918

v prostoru se zachovanou nástropní malbou ze

typ bûhounÛ. Kresby ze zámrského archivu doklá-

ztotoÏnil s tezemi teoretika umûlecké avantgardy

16. století, obnoven˘mi erbovními znaky a novûj‰í

dají, Ïe zde bylo jiÏ pfiedem poãítáno nejen s uplat-

a kubismu Václava Viléma ·techa (1885–1976),

souborÛ porcelánového nádobí.


137

12

13

kter˘ za trvalé hodnoty na‰eho v˘tvarného umûní

ba s vedutami na‰ich v˘znamn˘ch památek zde

Obr. 12. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,

povaÏoval ornamentalismus, didaktismus a doce-

symbolizovala dÛleÏitost poznání národních dûjin

chodba v pÛvodní Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. No-

nûní lidové tvorby. Novomûstská Janákova Letní

pro mládeÏ.

votn˘)

jídelna z roku 1924 ve stylu art deco je vybavena

Podíl Franti‰ka Kysely na v˘sledné podobû zá-

nábytkovou sestavou s dekorativní fiezbou hru-

meck˘ch interiérÛ byl nemal˘. Jeho nástropní mal-

b˘ch forem ruského typu. Soubor byl vyroben

by – aÈ jiÏ figurální, ãi ornamentálnû dekorativní –

pfiesnû podle architektovy návrhové kresby uloÏe-

jsou jímavé sv˘m naivizujícím, vlasteneck˘m poje-

né v Zámrsku.

Obr. 13. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, zámecká chodba, souãasn˘ stav. (Foto L. Imlauf)

tím. O umûlcovû práci pro Bar tonû hovofií detail-

dobûj‰í podobû interiérÛ zámku. V patfie u chod-

Mezi dokumenty archivované bartoÀovské ko-

nûji archivní materiály. Mezi nimi jsou zaloÏeny ta-

by je to kromû jin˘ch detailÛ i vstupní ãást s trub-

respondence jsme nalezli také JanákÛv pfiátelsk˘

ké Kyselovy dopisy novomûstsk˘m mecená‰Ûm,

kov˘m ohrazením. V archivu je navíc uloÏen Janá-

pozdrav zámecké paní, odeslan˘ roku 1937 do

napfiíklad z roku 1923 o v˘zdobû stropu se slo-

kÛv velice schematick˘, funkcionalistick˘ návrh

Nového Mûsta z Ruska. Na pohlednici se zábû-

venskou tematikou, nebo i pozdûj‰í Janákova

jednoduché v˘bavy jedné z intimních obytn˘ch

rem pfiezdobeného historického sálu moskevské-

zpráva o tom, jak lord Runciman pfii náv‰tûvû Pra-

prostor.

ho Kremlu architekt pfiipsal po stranû lichotivou

hy ocenil Kyselovu dekoraci rodinné kaple Barto-

dou‰ku o podobnosti bar toÀovsk˘ch interiérÛ

ÀÛ v chrámu svatého Víta na Hradãanech.

Historické snímky pfiitom dokumentují zajímavou skuteãnost – Janákovi neãinilo potíÏe v No-

Nelze ov‰em opomenout díla dal‰ích ãesk˘ch

vém Mûstû (zfiejmû podle pfiání majitelÛ) bez mi-

Jednou z nejpozoruhodnûj‰ích místností novo-

umûlcÛ, napfiíklad textilní v˘tvarnice Marie Teinit-

losti zlikvidovat pozoruhodné a jednotnû stylovû

mûstského zámku, jak dokládají archivní dokumen-

zerové (1879–1960), která podle zpráv uloÏen˘ch

zafiízené interiéry jeho bezprostfiedního pfiedchÛd-

ty a historické fotografie, b˘val ve 20. letech Pokoj

v zámrském archivu pracovala na tapiseriích a ko-

ce Du‰ana Jurkoviãe. Pfied ním ale ani Jurkoviã ne-

mladého muÏe. Jeho pÛvodní vzhled – v originální

bercích pro Bartonû (jak pí‰e architekt Pavel Ja-

váhal sv˘mi úpravami zakr˘t zbytky dochované his-

Janákovû úpravû – je unikátním dokladem odváÏné-

nák) s „vroucností“. Jurkoviãova a Janákova akti-

torické v˘malby zámeck˘ch místností.

ho uplatnûní forem ãeského rondokubismu v pro-

vita na novomûstském zámku mûla nakonec

Shrneme-li podíl obou architektÛ na vzhledu no-

storách historické památky. Snese srovnání s do-

podobn˘ obsah a rozpûtí. Zvlá‰tní pozornost tu za-

vomûstsk˘ch salonÛ, musíme upozornit na zfiej-

bovou, stejnû absurdnû vyhlíÏející v˘bavou Dívãího

slouÏí pozdûj‰í nábytkové sestavy období art deco

mou inspiraci lidov˘m umûním slovansk˘ch národÛ

pokoje od Ladislava Machonû (1888–1973) z ro-

a ãeského kubismu, pro které Janák evidentnû na-

(napfiíklad chodby), vliv neobaroka (LoÏnice Barto-

ku 1923, jak ji známe z dochovaného historické-

‰el vlivnou inspiraci ve stylu biedermeieru 19. sto-

ÀÛ), rakouské secese (ovlivnûné anglick˘m pfiíkla-

ho snímku. PÛvodní sestava Janákova nábytku

letí, speciálnû v produkci známûj‰í vídeÀské firmy

dem) a prací Wiener Werkstätte (napfiíklad Velká

se sice na zámku zachovala, ale interiér se bû-

Danhauser.

loÏnice hostÛ, Zlat˘ salon, zanikl˘ interiér zámecké

s v˘zdobou tamní slavné carské rezidence.

hem dal‰ích let upravoval. Novû jej vybavili sesta-

V letech 1940–1941 se podle Janákov˘ch návr-

kuchynû, dosud existující koupelna) i inspiraci

vou kovové konstrukce (typu souprav vyrábûn˘ch

hÛ upravovaly i Jurkoviãem dfiíve zafiízené interiéry

umûním Orientu (Jídelna). Osobit˘m zpÛsobem se

pozdûji podle návrhÛ Jindfiicha Halabaly) a posléze

– Mal˘ krbov˘ a Velk˘ reprezentaãní sál. Na závûr

tu prosadila pozoruhodná fáze ãeského kubismu

byl „puristicky oãi‰tûn“. Kyselova alegorická mal-

zmiÀme je‰tû jeden architektÛv pfiíspûvek k novo-

a rondokubismu (Pokoj mladého muÏe), v rámci art

138


15

14


Pfiípad novomûstské adaptace nebyl pfiitom ve

Letní jídelna realizovaná podle návrhu P. Janáka, souãas-

své dobû jedin˘. Od poãátku 20. století se v˘raz-

■ Poznámky

n˘ stav. (Reprofoto K. KfiíÏová)

nûji upravovaly interiér y i jin˘ch památkovû cen-

7 S Jurkoviãem byl v pracovním kontaktu rovnûÏ pfiední


n˘ch zámeck˘ch objektÛ: ve stylu západoevropské

mistr ãeské akvarelové kresby Adolf Ka‰par. Jak dokazu-

koupelna BartoÀÛ z první fáze úprav interiérÛ. (Foto

secese napfiíklad na zámku v severoãeském Stek-

je archivní zpráva, mûl i tento umûlec zájem uplatnit své

J. Novotn˘)

níku pokoje svobodného pána Henneta; pro Karla

práce u majitelÛ novomûstského zámku.

Dahlberga v letech 1900–1911 zámek RoztûÏ

8 Podle jeho návrhÛ byly pfiestavovány rovnûÏ zámky ve

8

podle projektu architekta Leopolda Bauera; od

Zlínû (1904–1905) a v Kvasicích (1906–1909).

deco ãesk˘ dekorativismus (Letní jídelna, Velká

roku 1905 pro podnikatelskou rodinu KlingerÛ

9 Je s podivem (a je to chyba), Ïe zámek Nové Mûsto nad

pracovna) a nakonec i funkcionalismus. I kdyÏ se

zámek v Kosmonosích, podle návrhÛ italského

Metují jako jedineãné umûlecké dílo v˘znamn˘ch ãesk˘ch

vût‰inou v souvislosti s Nov˘m Mûstem hovofií o ty-

funkcionalisty Giuseppa Zottiho pro fieditele ·ko-

architektÛ a umûlcÛ nebyl donedávna zahrnut do souboru

picky ãeském v˘tvarném projevu a pfieváÏnû stylu

dov˘ch závodÛ salony zámku Houska ãi pro stavi-

prohlá‰en˘ch národních kulturních památek.

art deco, pfii detailnûj‰ím pohledu se ukazuje, Ïe

tele Stanislava Nedûlu místnosti zámku v Tule‰i-

Za pomoc pfii pofiízení dokumentace k tomuto textu dûku-

jde spí‰e o sympatick˘ a pestr˘ historick˘ slohov˘

cích, zafiízené roku 1935 brnûnsk˘mi Spojen˘mi

ji kolegÛm MgA. Jaromírovi Novotnému a Ivanu âe‰kovi.

kompilát s pfievahou svérázn˘ch slovansk˘ch fo-

umûleckoprÛmyslov˘mi závody; v tomto v˘ãtu by-

rem, nejednou snad aÏ chaotické povahy. Pokud

chom mohli je‰tû pokraãovat.

se ale jedná o dal‰í movitou v˘zdobu – olejomalby, grafiky, kolekci plastiky, keramiku a jiné umûlecké pfiedmûty – je nutné zdÛraznit ryzí „ãeskost“ jádra tohoto sbírkového souboru. Zastoupeni jsou tu star‰í ãe‰tí mistfii – Brandl, Kupeck˘, ·kréta, Mánes, z dal‰ích pak âermák, Jaronûk, Nechleba, Myslbek, Panu‰ka, Slavíãek, Stfiíbrn˘, ·tursa, ·vabinsk˘ (podobiznami Bar toÀÛ i grafick˘m por tré7

tem ãlena rodiny KramáfiÛ), Úprka, Vû‰ín a dal‰í.


139

Interiéry zámku v Novém Mûstû nad Metují v Jurkoviãovû a Janákovû úpravû

Recommend Documents