Interaktivní nástěnka

pondělí, 11. září 2006

číslo 7/06

Lead-in

kde se musí místem šetřit a zároveň to má i dobře vypadat.

Interaktivní nástěnka

Prázdniny nám utekly jako voda a na řadu přišla zas škola. Se školou však přicházíme i my a náš časopis, abychom Vám pobyt v tomto vzdělávacím ústavu zpříjemnili. Přejeme Vám příjemné počtení, hodné učitele a správné vykročení do nového ročníku.

Tech Solární sprcha Rozložený stav Enzy

Užitečná kreditní karta

Vaše nástěnka už nemusí být to, co bývala. Nudnou papírovou verzi může nahradit tato zábavná elektronická verze. Výhody jsou ve větší interaktivitě a možností nahrát zvukový či video záznam k danému vzkazu. Koho by bavilo chodit do „solárka“, když si ho může užívat při každodenním sprchování přímo doma. Vyzařované záření je tak malé dávky, že se můžete slunit ve sprše každý den bez obav o svoje zdraví a při tom budete den o de dne krásnější.

Enzy

Rozkládací pohovka Nosit u sebe neustále velké a těžké klíče není potřeba, neboť tato kovová kreditní karta dokáže vyřešit případné náhlé potřeby některého z klíčů velikosti od 5 do 14.

Enzy

Enzy

Volno / Obsazeno

Váha bez čísel

Normální stav Velmi zajímavá rozkládací pohovka s povedeným designem. Hodí se všude tam,

Osobní váha má většinou číselnou stupnici, abychom věděli, jak na tom jsme fyzicky. Né však všem se musí tato číselná hodnota líbit a proto pro něm je určena tato váha, která má místo čísel na stupnici jména známých osob a filmových postav. Na koho by jste se tipovali?

Tato barevně (zelená / červená) svítící klika jednoduše a efektivně signalizuje stav, kdy je volno nebo obsazeno. Nasazení se najde v mnoha toaletách, v zasedacích místnostech, hotelových pokojích apod. míst. Enzy

Proces rozkládání

Enzy

Auta blízké budoucnosti: na co budou jezdit? „Na co budou jezdit auta za pár let?“ Klade si většina lidí otázku. Já z ekologického hlediska auta zrovna nemiluju, ale auta, která se začala vyrábět za spíše ekologickým účelem mě zajímají. A navíc jsou krásná a výkonná. Slunce, vodík, elektřina, alkohol, plyn, LPG - co slovo, to jiný druh auta, který usiluje o to, aby se stal vozem ovládajícím trhy i silnice zítřka. Ale který z nich má skutečně šanci vstoupit do našich životů?

potřebovat daňová zvýhodnění,“ upozorňuje Andorf na slabinu, kterou dnes trpí celá řada biopaliv. Sun Diesel a vodíkové auto představují dvě odlišné strategie, dvě rozdílné cesty k autu zítřka. Zatímco jedni sázejí na obnovitelná, ekologická paliva, jiní vidí budoucnost v uplatnění nových typů motorů. Toyota Prius je jakýsi kompromis mezi těmito protiklady: pod kapotou má vedle spalovacího i elektrický motor, do její nádrže by se asi dala tankovat také jiná paliva než jen benzin či nafta.

Elektromobilů je jistě více než vodíkových aut: jejich počet se odhaduje asi na třicet tisíc. Pokud se však situace rychle nezmění, ocitnou se tato vozidla v ohrožení. Jen Japonsko chce mít v roce 2010 celkem 50 000 vodíkových vozidel, aut i autobusů - to je dvakrát více než dnešní počet elektromobilů. Zatímco vodíková a elektrická „auta zítřka“ zápasí s dosažením stotisícové hranice, hybridy se přes ni dávno přehouply. Už v roce 2004 jezdilo po silnicích světa 400 000 vozidel, která díky kombinaci dvou motorů dokážou lépe využít energie skryté v benzinu či naftě.

Vodíkové automobily, které byly zatím vyvinuty, tvořily na Challenge Bibendum asi desetinu předváděných exponátů. Kdyby měly stejný podíl i na světovém trhu, bylo by asi vyhráno. Ve skutečnosti jezdí po celé Zemi jen pár stovek vodíkových vozidel. Jsou to téměř stejné rarity jako solární auta.

Milion dolarů! Milion eur! Zdá se, že muži, kteří ochotně předvádějí vodíková auta na závodní dráze za Paříží, ani neznají nižší cenu. „Co chcete? Tohle všechno jsou prototypy,“ vysvětluje jeden z nich. Vodíkové vozy považují mnozí za naději pro budoucnost. Je to však ještě hodně vzdálená budoucnost. Na Challenge Bibendum, přehlídce alternativních aut, kterou letos už poosmé pořádala francouzská firma Michelin, jsou však i jiní, možná nadějnější kandidáti na auto zítřka. „Naše firma zkouší všechny technologie, ale její dnešní strategií jsou hybridy,“ tvrdí agent japonské Toyoty, který hrdě předvádí svůj tip: vůz řady Prius. Na první pohled je to jen další „normální“ auto, ale v jeho útrobách se skrývají dva motory, spalovací a elektrický. S touto kombinací prý Toyota Prius spotřebuje o polovinu paliva méně než běžné auto. Vůz je tak tichý, že člověk ani nepostřehne, kdy jede na elektřinu a kdy na obyčejný benzin zjistí to, až když si prohlédne palubní desku. Elektromotor převládá hlavně při startu a dojíždění, ale také při popojíždění nízkou rychlostí, při kterém by běžný motor zbytečně spotřeboval spoustu paliva. I Renato Andorf z německé firmy Choren považuje svůj vůz DaimlerChrysler za „standardní“. Nestandardní je palivo, které používá. Jeho jméno, Sun Diesel, zní jako perfektní reklama. Před půl rokem vysvětloval prezident George W. Bush Americe, jak to bude skvělé, až se nádrže aut naplní palivem vyráběným z nejrůznějších dřevnatých odpadů, odřezků a zbytků. Právě to je podle Andorfa surovina pro Sun Diesel. „Jiné biodiesely využívají jen 40 procent použitého rostlinného materiálu - hlavně oleje, které jsou v něm obsaženy. Tady se využije všechno,“ říká hrdě. Prosadit nové palivo však nebude jednoduché. „Pomáhá nám růst ceny fosilních paliv, ale i tak to bude dražší než benzin nebo diesel. Budeme proto

SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat

Hybrid: Spalovací motor je doplněn elektrickým, který se dobíjí, když auto jeden na benzin nebo brzdí. Spojit dva motory v jednom autě je složité, ale řada firem dělá právě toto. Vodíková auto: je poháněno elektřinou, která vzniká při chemické reakci vodíku s kyslíkem. Slibné, ale vzdálené. „H2 není molekula, s níž se snadno pracuje,“ vysvětluje britský expert Greg Archer z Low Carbon Vehicle Partnership. Podle něj „nebude vodík hrát roli ještě aspoň deset let a i v období do roku 2050 jsou velmi slibné jiné technologie.“ Stejný, ne-li větší zájem než vodíková auta přitahuje na Challenge Bibendum žlutá plastová bublina, kterou je vidět jen o pár stání dále. Je to „kapota“ elektromobilu francouzské firmy Courréges. Diváky láká nejen bizarní design, ale také čistý pohon: elektrické baterie tohoto auta po sobě nezanechávají žádné jedovaté zplodiny ani žádné skleníkové plyny narušující klima.

Deset milionů vozů na LPG a 4,5 milionu aut na zemní plyn - to člověk zaznamená i v té lavině aut, která se řítí světem. Na obří flotile, čítající 840 milionů vozů, mají plynové automobily dvouprocentní podíl. Je to málo, ale je to aspoň viditelné málo. U těchto aut je zajímavé, že se uplatňují jen v některých zemích - často v těch méně vyvinutých. Pokud jde o LPG, dominuje Jižní Korea, následovaná Japonskem, Polskem a Tureckem. S auty na zemní plyn se nejčastěji setkáme v Argentině, Brazílii, Pákistánu a v Itálii. Nástup hybridů i plynových aut přibrzďuje nárůst spotřeby ropy a omezuje i množství vypouštěných skleníkových plynů. Neřeší však klíčový problém: jak získat zdroj energie, který bude na rozdíl od ropy a zemního plynu nevyčerpatelný. Firma Marelli zavedla před třemi lety na brazilský trh vstřikovací systém, umožňující kombinovat benzin a alkohol v libovolném poměru - i tak, že v nádrži je pouze sto procent jedné či druhé pohonné látky. „Vyvinuli jsme tento systém pro všechny trhy - dá se tu použít vše od čistého benzinu až po čistý alkohol. A můžete s ním jezdit i na zemní plyn.“

Elektromobil: jeho motor je poháněn elektřinou z baterií, které lze dobít nebo vyměnit. Ekologicky čistý, ale málo praktický.

11.9.2006

Od té doby zažívá Brazílie prudký nástup „flexifuelů“, jak se říká autům, která dokážou v jedné nádrži míchat více různých paliv, aniž se to záporně projeví na práci a výkonu motoru. O opakování brazilského „zázraku“ začínají snít i jiní, například Američané. Pro ně se etanol stává symbolem nezávislosti na

Strana 2 (8)

neklidném Blízkém východu. Získat dost levného alkoholu ale není nijak snadné: kromě vhodného podnebí jsou zapotřebí i levné pracovní síly sklízející cukrovou třtinu, z níž se toto palivo vyrábí. Řada expertů proto neskrývá skepsi nad šancemi alkoholu v zemích mimo tropické a subtropické pásmo.

Tuning MIMOŇSKÉ VÁLKY X. (25.-27. 8. 2006)

odstup a nechtěli začínat s další kubaturou dříve než byl stanovený čas, naskytla se příležitost pro boj o skvělou výhru.

Pontiac Cadillack Escalade Ale flexifuely nejsou zajímavé jen u alkoholu. Otevírají cestu k uplatnění nejrůznějších druhů biopaliv. Nejen cukrovou třtinu, ale i dřevo, řepku a mnohé další rostliny lze použít k výrobě obnovitelných paliv. To je zvlášť zajímavé pro země jako Švédsko, které si dalo za cíl, že do roku 2020 zcela skoncuje se svou závislostí na ropě. I biopaliva však mají svá omezení: vyžadují dostatek půdy. Pokud má Země kromě aut uživit ještě rostoucí počet lidí, budeme muset být mnohem šetrnější než dosud. Naděje světa, který chce jezdit a cestovat, tak možná spočívá nejen v nových a nových motorech a zdrojích energie, ale také v daleko větší úspornosti. Nadšenci i profesionálové usilují už dvě desetiletí o nalezení východiska z pasti, kterou pro dnešní auta představuje tenčící se zásoba ropy. Vážné problémy s ní začnou možná již okolo roku 2030. Nakolik jsme na to připraveni? Svět má do budoucna několik možností: zvýšit účinnost dnešních motorů, nasadit do nich nová, obnovitelná paliva, nebo zkonstruovat zcela nové vozy s novými druhy pohonu. Která z těchto sázek bude ta správná za deset či padesát let? Lidé by ale při tvoření těchto „aut budoucnosti“ neměli myslet jen na peníze, ale také na životní prostředí a možnosti, které se nám otvírají. A možná začít jezdit více na kolech a dalších ekologických prostředcích není vůbec špatný začátek.

Letošní poslední, ale jubilejní MV byly zatím z mých zažitých ty nejpovedenější. Nebyl problém s pořadateli co se týče parkování, ani jiných drobných záležitostí. Novinkou bylo vyhrožování řidičům jedoucích v areálu rychleji než byla stanovená rychlost (30 km/h), že budou vyvedeni. Pokud se tak opravdu dělo, to nevím, nebylo to nijak poznat.

Oč se jednalo se 16 soutěžících dozvědělo až po přihlášení a těsně před začátkem. Vítěz si odnesl poukázku na očipování svého motoru. No a co šlo? Museli jako první uběhnout určitou dráhu.

Závodní BMW

Fiat Punto Jako obvykle byly v sobotu ráno otevřeny volné sprinty. A tak se jezdilo… Bylo zde i spousta stánků se vším možným, měření výkonu motoru a doplňující atrakce, jako skákání na trampolíně, vození se na divoké „láhvi“ místo býka, simulace nárazu ve 30-ti km rychlosti (stálo to za to ☺) a třeba i půjčení si čtyřkolky atd. Jinak jste si zde mohli jako vždy zagumovat, zajet si rychlostní zkoušku a zkusit si projet slalomem.

A něco k vozům: mnoho z nich již znám a tak se na ně jen mrknu, ale musím uznat, že nových a krásně upravených vozů zde bylo také dost. Sjelo se sem i pár zahraničních vozů. Mě nejvíce zaujal bílý Cadillack Escalade, který se u nás asi jen tak už neuvidí. Sice neměl vnější úpravu, jediná vymoženost co se v něm skrývala bylo pořádné audio, monitor a dvd mechanika. Na SPZ měl udanou zemi jako USA, ale technickou známku měl německou.

Veronika Loudová

Škoda Fabia

Peugeot 307 CC Mezi volnými sprinty a měřenými soutěžními sprinty byla menší přestávka s exhibicemi. Soutěžní sprinty byly přesně naplánované a jelikož vznikl větší časový


11.9.2006

Dalším vozem, co mě zaujal byla Fabia s velmi poutavým lakem a zlatými koly. Více nebylo vidět, poněvadž si auto obložil „ohrádkou“, což mě naštvalo a já šla pryč. Bylo zde k vidění i pár maket Fabie WRC a několik vozů ve stylu DTM. Dále několik amerických veteránů, Hummery, sériových sporťáků, ale i naopak dost vraků na odpis. TUNING–GIRL Véja

Strana 3 (8)

RALLY LUŽICKÉ HORY 2006 (23.-24.6.) Liberecko patří mezi oblasti, kde se jezdilo hned několik rallye – od těch nejslavnějších: RALLY VLTAVA – jednou zde i startovala; RALLY ŠKODA – BOHEMIA; RALLY JEŠTĚD – pouze jeden ročník v roce 1994; RALLY PARAMO – 1998 – 2000; RALLY LIBEREC, RALLY SMĚDÁ a další.

V současnosti učí český a anglický jazyk. Spolu s Marcelou Hrádkovou pořádá nejrůznější akce. Jedná se například o Open air. Loni koncem června proběhl již druhý ročník. Článek najdete v tomto čísle. Tato profesorka nějaký čas pobývala v USA, a proto zde najdete o Americe článek. Sídlí v kabinetu II/14.

Mgr. Anna Riedlová

Učila jste i někde jinde? V případě, že ano, kolik let?

Ano. Rok jsem učila na Integrované střední škole na Letné, což bylo i učiliště. Potom jsem ještě učila na ZŠ v Mníšku u Liberce. To bylo asi 6 let. Kolik let učíte na SPŠSE a VOŠ?

Teď učím třetím rokem. Proč jste si vybrala průmyslovku?

tuto

libereckou

Protože stojí na pěkném místě. Ale proč? Asi že je v hezkém prostředí, jsou zde hodní studenti a měla jsem o ní pěkné reference. Jaké předměty učíte?

Učím český jazyk a literaturu a angličtinu. Jaký z těchto předmětů máte nejraději a proč? Oba předměty mám velmi moc ráda. A důvod? Miluji literaturu a i cizí jazyky. Více asi tu literaturu, protože mám ráda knížky.

Rally Lužické hory se poprvé jela v roce 1980. Celkem se odjelo sedm ročníků. Mimo jiných se zde též představili jezdci jako jsou Janeba, Berger, Šelmát, Sibera, Triner, Tuček, Blahout, Hahnel, Petrlíček, Středa, Častoral, Zeman, Bistiak, Šesfr a další.

Jaká jste na žáky?

Jaká jsem na žáky (úsměvné zamyšlení)? Protože si vzpomínám jaká jsem byla já, tak se snažím být tolerantní. Chápu totiž, že vše co od nich chci, nemůžou nikdy splnit. Kde jste se narodila a jaké jste měla dětství?

Narodila jsem se v Liberci. Dětství jsem měla traumatizované, hrozně depresivní (smích). Byla jsem zanedbávané dítě. Jak byste se charakterizovala?

Jsem taková tichá, stydlivá, mlčenlivá, tajná… (smích). Start 1. RZ (rychlostní zkoušky) byl v Hrádku nad Nisou na náměstí v 9.00, kde byl také v 16:12 cíl. Celkem bylo 8 RZ, které se jely přes Heřmanice, Kunratice, Frýdlant, Bílý Kostel a samozřejmě Hrádek.

Jaké své přednosti by jste vyzdvihla?

Výborně umím mrkvový koláč… a pak toho už moc nemám. Čeho si na Vás cení Vaši kolegové?

Čeho si na mě cení moji kolegové? Ježíši Kriste! Jak to mám vědět? Počkejte. Jsem všude včas, mám vše zorganizované, neztrácím žádné věci (ani jejich), vše vracím a vždycky vím, co říkám.

Jaký druh kultury máte nejraději (kino, divadlo...)?

Tak literaturu, divadlo a hrozně ráda hudbu – rockovou a asi folkovou. Váš nejoblíbenější literární autor či dílo, hudební styl a film?

Rock, hardrock a folkrock. Oblíbených knih a filmů mám velmi moc. Mám ráda spisovatelky ženy. Filmů je spoustu – nemůžu to asi říct. Tak alespoň z poslední doby. Mám ráda současnou spisovatelku mladou Petru Hýlovou. Z filmů mě zaujalo Lost in translation (Ztraceno v překladu). Jaký žánr se vám líbí v divadle?

Činohra. Hodně mám ráda současné autory - moderní americké dramatiky, ale i divadlo 20. st. Nesnáším operety. Ale opery se mi líbí – spíše moderní.

Co jste studovala po ZŠ? A kde?

Studovala jsem Střední pedagogickou školu v Liberci na Jeronýmově. Bylo to tam hrozně krásné. Potom jsem studovala Pedagogickou fakultu západočeské university v Plzni, kde to bylo ještě hezčí. Organizace byla výborná, nenaskytl se žádný závažný problém a všechny RZ proběhly v poklidu. Některé RZ byly sice na určitou dobu pozastaveny, ale to jen díky nehodám na trati. Více informací a fotografií naleznete na www.rallyluzickehory.cz nebo na www.rallyesport-pohar.cz . TUNING–GIRL Véja

Live Naši (m)učitelé Dalším profesorem, komu jsem položil několik otázek je Anna Riedlová.


Z jakého důvodu jste zvolila učitelské povolání?

Protože jsem byla v dětství hrozně traumatizovaná, tak si to chci teď vybít na jiných dětech. Měla jste také nějaké jiné povolání po ukončení studií?

Ano. Pracovala jsem jako šatnářka v divadle, ale po půl roce mě vyhodili. Ještě jsem pracovala s malými Romy a doučovala jsem děti od cirkusu. Kdysi jsem také hlídala děti v Americe a ve Španělsku.

11.9.2006

Sledujete televizi?

Vůbec ne. Jaké jsou Vaše koníčky?

Hudba, cestování, divadlo, kolo, plavání a chození po horách. Jaký je Váš vztah ke sportu? Jezdíte na kole, na lyžích?

Hrozně ráda jezdím na kole a na běžkách. Ráda cestujete? Pokud ano, kam?

Hrozně ráda cestuji po Čechách – velmi po jižní Moravě a jižních Čechách. Jinak hodně cestuji po světě. Chtěla bych se podívat do Jižní Ameriky. Jakou nejvzdálenější zemi jste navštívila?

Tak nejvzdálenější byly asi Spojené státy americké a Kanada. V Americe u Tichého

Strana 4 (8)

Výbornou kombinaci v zimním období nabízí kite s lyžemi nebo snowboardem.

oceánu a v Kanadě ve Vancouveru – bylo to nejzazší místo kam jsme dojeli. V jaké zemi byste chtěla žít?

Rozhodně v Čechách, protože zde mám nejbližší lidi a životní styl mi je taky nejbližší. Kdyby existoval stroj času, kam byste se podívala?

Stroj času? Kam bych se podívala? To teda nevím. Tak třeba do renesance. Líbí se mi renesanční sloh – chtěla bych ho zažít. Kdyby jste mohla mít tři kouzelná přání, jaká by to byla?

Mě by stačilo jedno. Aby byli všichni kolem mě vždycky zdraví – poradit si s nemocemi – to by se mi líbilo, kdyby to šlo splnit.

Pojem kiteboarding je jedním z mnoha používaných pojmů, jako jsou kitesurfing, kiting, landkiting, snowkiting, ski kiting, mountain board kiting, kiteboating, kiteskateing apod.

Máte nějaké životní krédo?

Životní krédo nemám. Vlastně ano – Nech volně plynout (francouzské) (smích). Čeho chcete ještě dosáhnout?

Hlavně se chci dožít ve zdraví (nějakého) důchodu (smích). Co byste vzkázala studentům nebo obecně mladým lidem?

Studentům naší školy bych vzkázala, že je mám ráda a že mě hrozně těší s nimi pracovat. Děkuji za rozhovor Apač

Kiteboarding

Kiteboarding je v Čechách poměrně nový sport, který nabízí nové zážitky a pocity. Jestli už vás nebaví „obyčejné“ sporty, třeba ježdění na lyžích (což umí i vaše babička a někdy lépe jak vy :)) a jestli máte rádi adrenalinové sporty, pak je kiteboarding to pravé. S kiteboardem zažijete, co jste zatím nezažili - kombinaci výšky, rychlosti, boje s přírodním živlem a vzrušení, prostě aktivní odpočinek, který je v dnešní době tolik potřebný.


Existují dvě hlavní skupiny draků: komorové a jednovrstvé. První skupina komorové modely - jsou šité a vyvázané podobně jako křídlo pro paragliding, jednotliví výrobci pak různými systémy řeší problém s naplněním komor vzduchem a udržením vzduchu v jednotlivých komorách při letu a při startech, různě řeší také počet šňůr k ovládací tyči nebo řídítkům. Druhá skupina - jednovrstvé modely - mají nafukovací konstrukci, díky níž je drak vyztužen a drží si svůj tvar. Systém vyvázání a počet ovládacích šňůr se ustálil na čtyřšňůrovém provedení, díky němuž jde draka nejen řídit směrově, ale i výkonově.

Všechny tyto pojmy vyjadřují činnost, při které se užívá síly tažného řiditelného draka poháněného větrem tzv. kitu (z angl. slova kite - drak). Přičemž řiditelnost draka je nezbytná, neboť právě ona zaručuje vyvinutí potřebného tahu pro pohyb kitera.

Jak je poznat z předchozích názvů, dá se kite - drak - použít k tažení na vodní hladině na prkně, plováku, vodních lyžích wakeboardu, člunu, nafukovacím kruhu nebo jen k tažení těla kitera po vodní hladině. Na suchu pak můžete s kitem jezdit a skákat na moutainboardu, kolečkových bruslích nebo skateboardu.

11.9.2006

Téměř u každého výrobce najdeme i draky dvoušňůrové, kteří se výkonově nastaví pouze před jejich vypuštěním do vzduchu, a novinkou je pak ovládání pětišňůrové, které nabízí větší bezpečí, dává větší šanci ke startu draka z vodní hladiny a usnadňuje přistání bez pomocníka. Nafukovací konstrukce je výhodná pro libovolně dlouhý pobyt na hladině. U obou skupin najdeme klady i zápory jejich řešení, ať už se jedná o výkonové rozdíly, možnost poškození, možnost opravy, startovatelnost z vodní hladiny po různé době namočení, jednoduchost a rychlost rozbalování a sbalování, sušitelnost, a mnoho dalších vlastností. Nabízené velikosti kitů jsou v rozpětí od 3 do 25 metrů čtverečných, extrémně i větší. Komorová konstrukce je výkonnější a rychlejší, nafukovací konstrukce je pohodlnější, ale pomalejší, ale přesto, nebo spíše právě proto, se na vodních hladinách vyskytují komoví draci méně a méně. Ve větru o rychlosti 4 - 4,5 m/s jezdí kiteři v pohodě s dvacetimetrovým nafukovacím drakem (při 70ti kg hmotnosti jezdce), kdy je pod nohama zapotřebí velká deska - tedy „vrata“ - nebo směrové prkno. Volba velikosti draka při nákupu je tedy otázkou síly větru, ve

Strana 5 (8)

kterém bude člověk jezdit, a jeho váhy. Důležité je, aby se člověk mohl vrátit po břehu po svých, protože každý začátečník musí počítat s tím, že jeho první směr jízdy, nebo lépe řečeno pohybu, je dolů. Výbava pro kitesurfing není nic laciného, ale jsou velké rozdíly ve kvalitě materiálů, ze kterých se draci šijí, a rozdíl se pozná až po několikerém namočení a několika hodinách létání.

Hlavní je dodržovat deset základních pravidel: sehnat si co nejvíce informací; absolvovat kiteboardový kurz, školu nebo si aspoň koupit DVD s výkladem a postupy, jak začít; najít si pomocníka, který o kitingu něco ví; nejdříve začít trénink na suchu; dodržovat bezpečnostní zásady (nepřeceňovat své síly, dodržovat bezpečnou vzdálenost od okolních překážek a osob,…) a začít s menším kitem s menším výkonem; začít s větším prknem - přestože budou všichni profíci kolem jezdit na prknu kolem 120 cm, začátečník by si měl koupit prkno ne kratší než zhruba 150cm - 160cm. Když začnete v zimě, budete ke snowkitingu (zimní obdoba kitesurfingu), potřebovat menší vítr (menší kite), protože na ledu nebo sněhu se díky menšímu tření oproti vodě dříve rozjedete. To samozřejmě bude i bezpečnější, protože v případě chyby vás kite potáhne menší silou než na vodě. Navíc, pevná zem pod nohama vám pomůže při prvních rozjezdech. V zimě také budete zřejmě jezdit i častěji, což se projeví na rychlosti vašeho postupu. Jistě také doma máte lyže, snowboard nebo brusle, takže polovinu výbavy již vlastníte.

Také je dobré si uvědomit, že zima je polovina kiteboardové sezóny a že se snowkitingem nebudete tedy propadat zimní windsurfingové depresi, kterou prožívá většina českých windsurfistů. Takže neváhejte a začněte s kiteboardingem v zimě. Snowkiting můžete s bruslemi provozovat na jakékoliv zamrzlé vodní ploše nebo s lyžemi či snowboardem na zamrzlém a zasněženém rybníce či přehradě. Ke snowkitingu jsou vhodná také jakákoliv zasněžená pole nebo mírné stráně s dostatkem sněhu. Kiting je nádherný sport, stojí sice dost peněz, ale milovníkům adrenalinových sportů to zato stojí. A já doufám, že jsem vás aspoň trochu navnadila na další možnost, jak trávit letní či zimní prázdniny. Veronika Loudová

Nisa - řeka, která nás spojuje Tak zní název literární soutěže. Letos proběhl 6. ročník. Byla to krajská akce pořádaná městem Liberec. Je to akce jenom města. Město vydává almanach, ve kterém je příspěvek každého účastníka. Soutěžilo se ve třech věkových kategoriích. Student naší školy Zdeněk Chaloupka (loni A3) se účastnil ve druhé kategorii. V tomto oddělení bylo 21 příspěvků-Zdeněk Chaloupka byl první. A jak probíhá výběr účastníků? Z krajského úřadu přijdou podmínky a ve škole se vybere někdo, kdo by mohl být v oboru nejlepší. Letošním tématem byla pověst nebo povídka. Zdeněk Chaloupka soutěžil v povídce. Průměrně bylo kolem 20 účastníků v každé kategorii. VÝSLEDKY Povídka - II. kategorie (15-18 let) 1. Zdeněk Chaloupka 2. Lukáš Trněný 3. Adéla Bursová Apač

Open air V loňském školním roce, 23. 6. 06, proběhl druhý ročník akce nazvané Open air. Jedná se o koncert pod širým nebem, který se koná


11.9.2006

na dvoře průmyslovky. Za organizací stojí Ing. Marcela Hrádková a Mgr. Anna Riedlová. Náplní programu je koncert školních kapel. Kromě hudby se v prostoru bývalých šaten promítají filmy studentů. Letos to byl Genotyp X Davida Porše, Dva světy Martina Müllera a Záchranáři Zdeňka Chaloupky. Film Genotyp X pojednává o člověku, který se vrátil domů. Ale již nastala blízká budoucnost a vše se ovládá čipy a vše kontrolují agenti. Onen člověk čip samozřejmě nemá, a tak je pronásledován. Pomoc nachází až u třech lidí, kteří se novému systému vzepřeli. Dva světy je příběh drogově závislého člověka, který spáchá tři vraždy. David film dělal ve svých 17 letech. Podle svých slov film podle toho vypadá. Tvrdí, že film není příliš povedený. Ostatně každý musí nějak začínat. Film Martina je naprosto dokonalý. Mně osobně se asi nejvíce líbí úvodní část, kdy „závislák“ přijíždí na nádraží vyzvednout svou dívku. Záchranáři je velká parodie na skutečné záchranáře. Kromě těchto akcí neustále probíhala výstava fotek Jana Vojtěcha Vaníčka a Petra Machovce a obrazy Jana Gašpárka. Celá akce nebyla nejlevnější, protože se musel zaplatit pronájem pódia a zvukař. Od veřejnosti se proto vybíralo 30 Kč. Využít toho ale mohli i studenti, protože proběhla tombola o krásné ceny (většinou to byla trička, ale hlavní cena byla mezinárodní karta ISIC pro studenty na nejrůznější slevy). Jednalo se o skvělou akci a uznání si jistě zaslouží všichni, kdo se na ní nějak podíleli. Apač

Open air V loňském školním roce, 23. 6. 06, proběhl druhý ročník akce nazvané Open air. Jedná se o koncert pod širým nebem, který se koná na dvoře průmyslovky. Za organizací stojí Ing. Marcela Hrádková a Mgr. Anna Riedlová. Náplní programu je koncert školních kapel. Kromě hudby se v prostoru bývalých šaten promítají filmy studentů. Letos to byl Genotyp X Davida Porše, Dva světy Martina Müllera a Záchranáři Zdeňka Chaloupky. Film Genotyp X pojednává o člověku, který se vrátil domů. Ale již nastala blízká budoucnost a vše se ovládá čipy a vše kontrolují agenti. Onen člověk čip samozřejmě nemá, a tak je pronásledován. Pomoc nachází až u třech lidí, kteří se novému systému vzepřeli. Dva světy je příběh drogově závislého člověka, který spáchá tři vraždy. David film dělal ve svých 17 letech. Podle svých slov film podle toho vypadá. Tvrdí, že film není příliš povedený. Ostatně každý musí nějak začínat. Film Martina je naprosto dokonalý. Mně osobně se asi nejvíce líbí úvodní část, kdy „závislák“ přijíždí na nádraží vyzvednout svou dívku. Záchranáři je velká parodie na skutečné záchranáře. Kromě těchto akcí neustále probíhala výstava fotek Jana Vojtěcha Vaníčka a Petra Machovce a obrazy Jana Gašpárka. Celá akce nebyla nejlevnější, protože se musel zaplatit pronájem pódia a zvukař. Od veřejnosti se proto vybíralo 30 Kč. Využít toho ale mohli i studenti, protože proběhla tombola o krásné ceny (většinou to byla trička, ale hlavní cena byla mezinárodní karta ISIC pro studenty na nejrůznější

Strana 6 (8)

slevy). Jednalo se o skvělou akci a uznání si jistě zaslouží všichni, kdo se na ní nějak podíleli.

V sobotu byl i další program mimo areál festivalu: 9:00 – 12:00 neckyáda na Jizeře a od 13 do 15 hodin – fotbalový zápas rockerů.

Apač

Benátská noc made in gambrinus 2006 (28.-30.7.)

Neckyáda

Jistě spousta z vás tento festival navštívila, proto je vcelku zbytečné jeho atmosféru popisovat. Pouze pro připomenutí a nebo pro představu těch, kdo to štěstí, být tam, neměl. Festival se konal na Malé Skále, hrálo se na třech pódiích – hlavní BLACK stage a dvě vedlejší BLUE, Evropa 2 a GREEN stage.

Pár fotografií naleznete na webovce www.benatskanoc.cz a na stránkách některých zúčastněných kapel. TUNING–GIRL Véja

Hrádek rock summer (17. 6. 06) Tento mini festival se konal již po třetí v areálu Kristýny v Hrádku nad Nisou. Jedná se o několikahodinovou akci jen s několika málo skupinami. Začátek byl okolo 15.hodiny. Vstupné bylo jen 150 Kč v předprodeji ale ceny uvnitř byly vcelku nadsazené (pivo 25 Kč, Cola apod.0,5 l 35Kč). Z účinkujících kapel byly nejvíce jmenované: Paprika Korps (z Polska), Apple Juice, Lewisit, Kashmir 9:41, Cocotte minute a 100°C. Více na www.hradekrocksummer.com TUNING–GIRL Véja

Škola budoucnosti Jak by mohla vypadat škola v budoucnosti? Nebo spíš v našich studentských myslích po nějakém zkoušení či další pětce? To má každý hlavu plnou nápadů na zlepšení… Ale podle tohoto „školního zákoníku“ vám možná dojde, že některé věci je nechat tak, jak jsou. A možná že je lepší škola v naší přítomnosti. I když některé body nejsou zrovna k zahození… ☺ Krucipusk Ukázka zúčastněných kapel: Wohnout, Krucipusk, E!E, Horkýže Slíže, Die Happy, Scorpions, Mig 21, No name, Chinaski, Kurtyzány z 25.avenue, Kryštof a spousta dalších…

Wohnout


1. V sychravých dnech chodí student do školy proto, aby si odpočinul a seznámil se s novými anekdotami. 2. Do školy chodí kdy chce, nejlépe ve vyučování. 3. Vstoupí-li do školy ředitel nebo jiná povolaná osoba, pozdraví student lehkým kývnutím hlavy a sundá nohy ze stolu. 4. Ze třídy odchází student libovolně. 5. Při vyučování leží na lavici, nehraje-li ovšem karty. 6. Není-li student spokojen s výsledkem a známkou, dá to najevo hlasitými výkřiky. 7. Osoby, které potkává, pozdraví hlasitým „Čau“. Zásadně se nepřezouvá. 8. Je-li student podrážděn, předseda třídy včas upozorní vyučujícího, aby žáka dále nedráždil. 9. Student ignoruje všechny učitele, ale nemlátí je. A když ano, tak ne po hlavě… 10. Je ukázněn ke všem spolužákům. Zajistí pivo, je li na něm řada. 11. Hraje jenom o peníze. Když to neumí, ostatní ho to naučí.

11.9.2006

12. Svévolně ničí školní majetek, s cizím jedná jako se svým. 13. Je-li student opilý, neotravuje vyučujícího svým žvaněním a jde se vyspat. 14. Když něco rozbije, samozřejmě se nepřizná. 15. Za pořádek ručí služba, která vyběhne první ze třídy. Jestliže nemá čas probudit spící spolužáky a udělat nepořádek, dokončí tuto práci uklizečka nebo školník. 16. Školní pomůcky nosí student jen tehdy, chybí-li student z jeho karetního družstva. 17. Student přichází do školy s úsměvem a krabičkou cigaret v kapse. 18. Při písemné zkoušce opisuje z taháků nebo od spolužáků. 19. O přestávkách se větrají zakouřené učebny – jestliže někdo vypadne z okna, ohlásí to služba třídnímu učiteli a ten pak dotyčného vyškrtne ze seznamu. 20. Na konci roku poděkují profesoři studentům za výdrž. Poté si studenti rozeberou školu. Veronika Loudová

Test 1. Jaké je hlavní město Slovenska? a) Budapešť b) Makov c) Vídeň d) Bratislava 2. Kdo byl Alexandr Dubček? a) spisovatel b) novinář c) zpěvák d) politik 3. Kolik je: 4 400+80 487 + 5 390 + 798 302 krát 7 + 945 003? a) 5 182 770 b) 38 890 c) 7 162 774 d) 448 396 551 Co je Honey? a) zmrzlina b) hračka c) voňavka d) film 4. Jak se anglicky řekne velkoměsto? a) old food b) city c) big mint d) long town 5. Kdo byl první československý prezident? a) E. Beneš b) Bedřich Smetana c) T.G. Masaryk d) Václav Havel 6. Přelož německé slovo Schornsteinfeger: a) šofér b) tvůrce c) kominík d) štěrk 7. Kdy slaví svátek Jolany? a) 26.3 b) 15.9 c) 19.3 d) 25.8

Strana 7 (8)

8. Kdy je jarní rovnodennost? a) 12.1 b) 23.3 c) 22.3 d) 21.3 9. Tři kamarádky se dohodly, že po delší známosti je třeba se vdát, a tak uspořádaly společnou trojsvatbu. Kdo s kým chodil, toho si nakonec vzal. Všechny slečny převzaly příjmení svého nového manžela. 1.Helena chodila se Štěpánem; 2.Štěpán se nejmenuje Fišer; 3. Slečna Havlíková čekala na radnici Zdeňka, nebo Pavla; 4. Zdeněk se stane manželem Sochorové, ale nebudou se jmenovat Peškovi; 5. Petra nebude paní Fišerovou, ani Burešovou. Kdo si koho bral? (svatební trojboj od Einsteina) a) Pešek Sochorovou, Bureš Havlíkovou, Fišer a Blažková b) Fišer Havlíkovou, Bureš a Blažková, Pešek Sochorovou c) Pešek Sochorovou, Blažková a Fišer, Bureš Havlíkovou d) ani jedno není dobře

Poezie

Lead-out

Jednoho nejlepšího přítele mám, a přitom ho vlastně vůbec neznám. Ten přítel se jmenuje Vašek, už i z jména vyplívá, že je někdy šašek.

To je pro toto číslo vše.

Jenže on je přesně takový, že ví i kdy má přestat, zná tu moji hranici, kdy lepší je mě nes*at.

Napište nám, jak se Vám tento časopis líbí a co byste chtěli na něm změnit na email:

Budeme se těšit další první (školní) pondělí v měsíci ; )

[email protected]

Pomáhá mi s čím je třeba, ale pravdu má jen on tak běda ! Vždycky Vás hnedka přesvědčí, že jen to jeho je nejlepší.

Redakce

Ale stejně ho mám rád, je to můj dobrý kamarád. Se kterým mi je vždy skvěle a já mu za to děkuji vřele. M.P.

Šéfredaktor: Enzy – Matěj Šimek

A3

Redaktoři: TUNING–GIRL Véja – Verča Dragounová Verča Loudová Apač - Honza Šrajer *xXx*->†|.Quake.|†<- Michal Cacara

A3 L2 L2 A3

Kontakt:

[email protected]

Spolupracovali: Mgr. Anna Riedlová ad. Za spolupráci jim děkujeme.

1.d 2.d 3.c 4.b 5.c 6.c 7.b 8.d 9.a Veronika Loudová

Těšíme se na Vaše ohlasy!


11.9.2006

Strana 8 (8)

Interaktivní nástěnka

Recommend Documents