INSPEKCE ODBĚRU TKÁNÍ A BUNĚK A TKÁŇOVÝCH ZAŘÍZENÍ. Operační příručka pro příslušné orgány. Verze 1.0

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO ZDRAVÍ A OCHRANU SPOTŘEBITELE Veřejné zdraví a posouzení rizik Právní předpis v oblasti zdraví a mezinárodní

INSPEKCE ODBĚRU TKÁNÍ A BUNĚK A TKÁŇOVÝCH ZAŘÍZENÍ

Operační příručka pro příslušné orgány

Verze 1.0

Tato operační příručka pro příslušné orgány byla vypracována pouze pro informační účely. Tato příručka nebyla přijata ani schválena Evropskou komisí. Není právně závazná.

OBSAH

Strana 1.0

Úvod

2.0

Povinnosti inspektorů

3.0

Kvalifikace a školení 3.1 Vzdělání a zkušenost 3.2 Osobní předpoklady 3.3 Vstupní školení 3.4 Odborné školení 3.5 Odborná příprava při zaměstnání 3.6 Oprávnění

4.0

Druhy inspekcí

5.0

Plánování inspekcí 5.1 Stanovení priorit rutinních inspekcí 5.2 Neohlášené inspekce

6.0

Inspekční postupy 6.1 Inspekční postupy – před zahájením inspekce 6.2 Inspekční postupy – během inspekce 6.2.1 Zahajovací schůze 6.2.2 Inspekce zařízení 6.2.3 Přezkum dokumentace 6.2.4 Závěrečná schůze 6.2.5 Inspekční poznámky 6.3 Inspekční postupy – po ukončení inspekce 6.3.1 Zpráva o inspekci a nápravná opatření 6.3.2 Akreditace a jmenování tkáňových zařízení a udělení příslušného oprávnění nebo povolení

7.0

Systém inspektorátu zaměřený na řízení jakosti

2

7.1 Výkon systému 7.2 Výkon inspektora 7.3 Kvalifikace inspektora Příloha 1

Odběr a vyšetření dárce

Příloha 2

Příjem, zpracování, skladování a distribuce

Příloha 3

Posouzení postupů přípravy

Příloha 4

Hodnocení zpráv o posouzení rizik

Příloha 5

Dovoz/vývoz – ověřování technických požadavků

Příloha 6

Navrhovaný společný formát dokumentace tkáňových zařízení (TED)

Příloha 7

Navrhovaný formát formuláře pro záznam zjištění inspekcí

Příloha 8

Navrhovaný společný formát zprávy o inspekci tkáňových zařízení

Příloha 9

Navrhovaný společný formát dokumentace týkající se postupu přípravy (PPD)

Příloha 10

Navrhovaný společný formát osvědčení o udělení oprávnění

Příloha 11

Dokumenty použité při vypracování těchto pokynů

Příloha 12

Zkratky a glosář

3

1.0

Úvod

Článek 7 směrnice 2004/23/EC1 stanoví potřebu provádění inspekcí a kontrolních opatření. Odstavec 5 stanoví, že „Aby se dosáhlo jednotné úrovně odborné způsobilosti a plnění povinností, postupem vyjednávání ve výborech se stanoví pokyny o podmínkách inspekce a kontrolních opatření a pokyny pro školení a kvalifikaci úředníků účastnících se těchto činností.“ Cílem této operační příručky je podpořit členské státy při provádění řady regulačních povinností za účelem dosažení souladu se směrnicemi 2004/23/ES, 2006/17/ES2 a 2006/86/ES3. Předmětem příručky jsou následující činnosti: • inspekce, akreditace a jmenování tkáňových zařízení a udělení příslušného oprávnění nebo povolení • inspekce a schvalování podmínek odběru tkání a buněk; • inspekce a udělování příslušného oprávnění pro postupy přípravy tkání a buněk; a • inspekce a udělování oprávnění pro dovoz a vývoz.

Cílem operační příručky je podpořit členské státy, které zavádějí takové regulační systémy poprvé. Dále je jejím cílem podpora normalizace regulačních systémů, které jsou již osvědčené v Evropské unii.

Působnost této operační příručky zahrnuje tři související směrnice o jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk používaných při transplantaci nebo v rámci asistovaného početí.

Jednotlivé části této příručky pojednávají o lidských tkáních a buňkách používaných například jako výchozí materiál pro výrobu léčivých přípravků pro moderní terapii (ATMP) (tj. přípravků pro genovou terapii, přípravků pro somatobuněčnou terapii nebo

1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk (Úř. věst L 102, 7.4.2008, s. 48).

2

Směrnice Komise 2006/17/ES ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk (Úř. věst. L 38, 9.2.2006, s. 40).

3

Směrnice Komise ze dne 24. října 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost, oznamování závažných nežádoucích reakcí a účinků a některé technické požadavky na kódování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk (Úř. věst. L 294, 25.10.2006, s. 32). 4

přípravků tkáňového inženýrství). V těchto případech se uplatní regulační požadavky stanovené výše uvedenými směrnicemi o darování, odběru a vyšetřování. Nařízení 1394/2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii 4 se použije ode dne 30. prosince 2008. Členským státům se doporučuje, aby připravily integrovaný systém za účelem řízení svých regulačních povinností na rozhraní mezi odvětvím tkání/buněk a odvětvím léčiv (např. status místa, postupy při inspekci, postup akreditace a jmenování a udělování příslušného oprávnění nebo povolení, systém sledovatelnosti materiálů a systém kódování).

2.0

Povinnosti inspektorů

Inspektoři musí od příslušných orgánů obdržet jasný mandát v písemné podobě k provedení konkrétního úkolu a musí jim být vydány oficiální prostředky identifikace. Inspektoři by měli shromáždit podrobné informace, které budou poskytnuty příslušnému orgánu společně se zvláštním mandátem k provádění inspekce.

Inspekce se provádí namátkově, neboť inspektoři nemohou přezkoumat všechny oblasti a dokumentaci během jediné inspekce. Inspektoři nejsou odpovědní za případné nedostatky, které nemohly být zjištěny během inspekce z důvodu omezené časové kapacity nebo omezené oblasti působnosti nebo z toho důvodu, že během inspekce nebylo možné pozorovat některé postupy.

3.0 3.1

Kvalifikace a školení Vzdělání a zkušenost

Inspektoři by měli minimálně: (a)

vlastnit diplom, osvědčení nebo jiný doklad formální způsobilosti v oblasti lékařských nebo biologických věd udělený při ukončení vysokoškolského studia nebo studia uznaného dotyčným členským státem za rovnocenné; a

(b)

mít praktickou zkušenost v příslušných oblastech v rámci tkáňového, buněčného či krevního zařízení. Další předchozí zkušenosti mohou rovněž být považovány za relevantní.

Ve výjimečných případech mohou příslušné orgány rozhodnout, že významná zkušenost určité osoby může být důvodem pro její osvobození od požadavku a).

4

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 121). 5

Inspektoři by měli mít praktickou zkušenost po ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušných oblastech v rámci tkáňového, buněčného či krevního zařízení. Mezi další předchozí zkušenosti, jež lze rovněž považovat za relevantní, patří: příslušná zkušenost ve farmaceutickém průmyslu; zkušenost v oblasti zdravotnictví; nebo regulační pracovní zkušenost v rámci příslušného orgánu, který provádí inspekce krevních zařízení nebo nemocničních krevních bank, tkáňových a buněčných zařízení nebo léčiv.

3.2

Osobní předpoklady

Inspektoři by měli mít dobré schopnosti v oblasti mezilidských vztahů. Dále by měli mít dobré komunikační schopnosti, měli by být s to vést efektivní diskuse, rychle chápat složité problémy a jednat asertivně, a zároveň mít odpovídající takt a profesionální přístup.

Inspektoři by měli mít vysokou míru osobní bezúhonnosti a vyspělosti, měli by být otevřeni jiným názorům, chápat složité problémy, mít schopnost správného úsudku, jednat asertivně a mít analytické dovednosti, houževnatost a měli by být schopni realistického vnímání situace.

3.3

Vstupní školení

Aby mohli noví inspektoři získat pracovní místo na inspektorátu, musí prokázat, že mají kvalifikaci a/nebo zkušenost, která je nezbytná k výkonu jejich funkce. Kromě toho musí být uznáno, že dovednosti vyžadované pro výkon funkce inspektora jsou odborné. Inspektorát proto zajistí vstupní školení, bez ohledu na kvalifikaci či předchozí zkušenost. Vstupní školení by se mělo týkat alespoň následujících témat: • • • • • • • • •

činnost tkáňových zařízení (darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci); akreditace a jmenování a udílení příslušného oprávnění nebo povolení v členských státech; směrnice EU o tkáních a buňkách; inspekční techniky a postupy, včetně praktických cvičení; mezinárodní systémy řízení jakosti (ISO a EN); vnitrostátní zdravotní systémy a tkáňové a buněčné organizace v členských státech; vnitrostátní právní předpisy platné v členských státech; organizace vnitrostátních regulačních orgánů; mezinárodní inspekční nástroje a další příslušné orgány.

Inspektoři by se měli účastnit průběžné odborné přípravy zaměřené na výše uvedená témata, aby byli informováni o případných změnách technických a právních předpisů.

3.4

Odborné školení

Jak je uvedeno výše, inspektoři by obecně měli mít celou řadu dovedností získaných ve vzdělávacích institucích, na odborných školeních, v rámci předchozí pracovní zkušenosti a/nebo během další odborné přípravy. Není nicméně pravděpodobné, že by inspektoři měli stejnou úroveň znalostí ve všech oblastech týkajících se tkání a buněk. Měl by být zaveden postup provádění analýzy školicích potřeb pro nové zaměstnance a stávající 6

pracovníky, aby se zajistilo, že inspektoři budou provádět inspekce v souladu se standardními požadavky. Mezi důležitá témata, u nichž mohou inspektoři vyžadovat odborné školení, patří: • • • • • • • • • • • • • • •

obecné zásady transplantace tkání a buněk; základní znalost postupů a vybavení používaných v tkáňových zařízeních; základní zásady lékařsky asistovaných reprodukčních technologií (MART); základní znalost nařízení o zdravotnických prostředcích; základní znalost farmaceutických právních předpisů (zejména nařízení o ATMP); řešení, validace a údržba kritického prostředí a zařízení; systém zpracování a ochrany údajů; Efektivní komunikace, včetně řízení konfliktů; obecná hygiena; identifikace nezákonné či podvodné činnosti a následná akce za účelem jejího potření; laboratorní techniky, diagnostické testy in vitro (screeningové testy a techniky amplifikace nukleových kyselin); řízení rizik; konkrétní vnitrostátní pokyny/požadavky; přenosná onemocnění; péče a dohled.

Inspektoři by se měli účastnit průběžné odborné přípravy zaměřené na výše uvedená témata, aby byli informováni o případných změnách technických a právních předpisů.

3.5

Odborná příprava při zaměstnání

Program odborné přípravy při zaměstnání by měl zahrnovat určitý počet (stanovený inspektorátem) inspekcí za účasti svědků. Inspektoři – uchazeči o odbornou přípravu musí nejdříve doprovázet schváleného inspektora na několika inspekcích, poté musí provést řadu inspekcí sami a nakonec musí provést několik inspekcí pod dohledem schváleného inspektora.

3.6

Oprávnění

Dříve než je uchazečům o odbornou přípravu uděleno oprávnění k provádění inspekcí jejich schopnosti musí být potvrzeny a zdokumentovány CA. Výkon a schopnosti inspektorů by měly být pravidelně ověřovány ve světle požadavků systému jakosti používaného příslušným orgánem/inspektorátem.

4.0 Druhy inspekcí V závislosti na činnosti tkáňových zařízení a zúčastněných třetích stran lze provádět různé druhy inspekcí. Inspekce mohou být na místě nebo administrativní. Mohou se vztahovat na celý systém nebo mohou být zaměřeny na jedno či několik specifických témat (systémy jakosti, zpracování specifických tkání či buněk, specifický postup přípravy nebo zvláštní problém atd.).

7

Všeobecné inspekce zaměřené na systém by měly být prováděny na místě a měly by se vztahovat na všechny postupy a činnosti, včetně organizační struktury, politik, povinností, řízení jakosti, pracovníků, dokumentace, zařízení, vybavení, smluv, stížností, stažení z distribuce, auditů atd. • •

• •

Inspekce by měly být prováděny alespoň jednou za čtyři roky činnosti. Inspekce by měly být prováděny dříve než je tkáňové zařízení akreditováno, jmenováno nebo obdrželo oprávnění nebo povolení. (Nicméně akreditace/jmenování/oprávnění/povolení mohou být případně založeny na přezkumu dokumentu.) Tyto inspekce mohou být nezbytné v případě jakýchkoli výraznějších odchylek od původní akreditace, jmenování, oprávnění nebo povolení (např. změna činnosti nebo postupu přípravy). Provedení těchto inspekcí může být rovněž zapotřebí v případě existence historie nedostatků (např. závažných nežádoucích účinků (SAE) a závažných nežádoucích reakcí (SAR)).

Tematické inspekce by měly být prováděny na místě a vztahují se na jedno či několik specifických témat, jako jsou systémy řízení jakosti, zpracování specifických tkání či buněk, specifické postupy přípravy atd. Jsou prováděny: • • • •

v době průběžného hodnocení mezi dvěma všeobecnými inspekcemi zaměřenými na systém; pokud jsou postupy přípravy v rámci tkáňového zařízení nové, složité, inovační či jedinečné; kdykoli je u některého ze specifických témat nahlášena významná změna; eventuálně v případě existence (historie) specifických nedostatků (např. SAE or SAR).

Administrativní přezkumy nejsou prováděny na místě, ale na odlehlém místě. Mohou se vztahovat na všechny postupy a činnosti nebo být zaměřeny na jedno či několik specifických témat. Budou založeny na aktuální dokumentaci tkáňového zařízení (TED). Lze je využívat v následujících situacích: • • •

k provedení počátečního hodnocení činností tkáňových zařízení; v rámci přípravy na inspekce na místě; v době průběžného hodnocení mezi dvěma všeobecnými inspekcemi zaměřenými na systém, pokud nedošlo k žádným významným změnám.

Opětovné inspekce mohou být nezbytné k provádění průběžného hodnocení nebo opětovného posouzení za účelem monitorování nápravných opatření, jejichž přijetí bylo požadováno na základě předchozí inspekce.

Lze rovněž provádět další specifické inspekce: Inspekce laboratoří provádějících vyšetření dárců: Součástí těchto inspekcí je obvykle hodnocení dodržování správné laboratorní praxe týkající se kontroly jakosti. 8

Inspekce mohu být prováděny příslušným orgánem jiným než příslušný orgán odpovědný za provádění inspekce tkáňových zařízení, v závislosti na situaci v každém členském státě. Mohly by být nicméně součástí všeobecné inspekce zaměřené na systém nebo tematické inspekce v případě, že je zkušební laboratoř součástí tkáňového zařízení.

Inspekce třetích stran: Příslušné orgány by měly provádět inspekce na místě u třetích stran zejména v případě, kdy posouzení rizik svědčí o tom, že je to vhodné. Možnost provedení inspekce třetích stran by měla být zvážena například v následujících situacích: •

• •

v případě, že třetí strany jednají jako dodavatelé kritických služeb významnému počtu tkáňových zařízení, např. obchodní zařízení zabývající se zpracováním tkání, centralizované organizace provádějící výběr dárce tkáně a/nebo organizace provádějící odběr nebo smluvní sterilizační společnosti. v případě, že třetí strany jednají jako dodavatelé kritických služeb jedinému tkáňovému zařízení, avšak toto zařízení dodává velký počet tkání či buněk. v případě, že je v rámci inspekce tkáňových zařízení odhalena vysoká míra neplnění písemné dohody třetí stranou.

Společné inspekce: Zvláštní okolnosti, včetně omezených zdrojů či odborných znalostí, mohou vést členský stát ke zvážení možnosti požádat příslušný orgán jiného členského státu EU o provedení společných inspekcí na svém území ve spolupráci s úředníky žádajícího členského státu.

5.0 Plánování inspekcí Příslušné orgány by měly plánovat sled inspekcí předem. Měly by navrhnout program a zajistit, aby frekvence inspekcí jednotlivých tkáňových zařízení byla dodržena podle plánu. Měly by být k dispozici dostatečné zdroje, které umožní provedení stanoveného programu inspekcí náležitým způsobem.

Směrnice 2004/23/ES stanoví, že inspekce v tkáňových zařízeních budou prováděny alespoň každé dva roky. Obsahuje doporučení, aby všeobecná inspekce zaměřená na systém, která zahrnuje všechny oblasti činnosti, byla prováděna alespoň jednou za čtyři roky. V době mezi dvěma všeobecnými inspekcemi zaměřenými na systém lze provést tematickou inspekci, která je zaměřena na konkrétní téma nebo postup (týkající se například dříve nahlášených nedostatků nebo nových činností). Kromě toho lze provést administrativní přezkum, pokud od poslední inspekce na místě nedošlo k žádným významným změnám.

5.1 Stanovení priorit inspekcí Inspekce by měly být naplánovány v souladu s dokumentovanými kritérii založenými na posouzení rizik. U rutinních inspekcí by kritéria plánování měla být vázána na následující ukazatele: 9

• • • • •

5.2

složitost operací v daném místě; dodržování platných nařízení (jak je uvedeno ve vyplněné dokumentaci tkáňových zařízení); prokázání dosavadních výsledků (např. počet nedostatků odhalených v rámci předchozí inspekce); počet nahlášených případů závažných nežádoucích účinků/reakcí nebo případů nařízeného stažení z distribuce; rozsah činnosti, včetně významných změn.

Neohlášené inspekce

Inspekce mohou být prováděny bez předchozího předběžného oznámení tkáňovému zařízení, jestliže existuje důkaz nebo informace odůvodňující takový krok. Kritéria pro provádění takových neohlášených inspekcí by mohla zahrnovat podezření z nezákonné či podvodné činnosti, závažná porušení zákonných požadavků, jež mohou vystavit dárce nebo příjemce riziku, závažná nežádoucí reakce, která má za následek smrt pacienta nebo závažné případy stažení produktu atd.

6.0 Inspekční postupy Tato část obsahuje obecné pokyny týkající se postupů u všech druhů inspekcí. Příloha 1 až 5 obsahuje technické pokyny týkající se způsobu ověřování plnění specifických technických požadavků, pokud jde o: odběr tkání a buněk a vyšetřování dárců (příloha 1); příjem, zpracování, skladování a distribuce (příloha 2); posouzení postupů přípravy (příloha 3); hodnocení zpráv o posouzení rizik (příloha 4) a dovoz/vývoz (příloha 5).

6.1

Inspekční postupy – před zahájením inspekce

Mělo by být přijato rozhodnutí o členství týmu, přičemž je třeba vzít v úvahu druh inspekce. Inspekce mohou být prováděny jediným inspektorem, pokud z posouzení rizik provedených příslušnými orgány před zahájením inspekce vyplývá, že je vhodné provést v dotčeném tkáňovém zařízení inspekci jedinou osobou. Nicméně obecně platí, že inspekce jedinou osobou by neměly být prováděny. Pokud to finanční prostředky umožňují, tým by měl být složen ze členů s různými odbornými znalostmi. Alespoň jeden z inspektorů by měl mít úroveň způsobilosti a stupeň vzdělání požadovaný článkem 17 směrnice 2004/23/ES u osoby odpovědné za tkáňové zařízení nebo mít odpovídající vzdělání a ukončené školení, aby byl schopen provádět inspekce. Pokud je to třeba, inspektoři mohou požádat o pomoc technického odborníka (např. v oblasti technologie kmenových buněk nebo lékařsky asistované reprodukční technologie) nebo další odborníky (např. v oblasti práva či lékařství) za účelem provedení zvláštní inspekce. Odborníci by měli mít odborné znalosti v oblasti, která je předmětem inspekce. Úloha odborníků nespočívá v provádění inspekce, ale v poskytování poradenství inspektorům ohledně technických záležitostí. Úlohu odborníků v týmu je třeba jasně stanovit v oficiálních dokumentech, dohodě o důvěrnosti opatřené podpisy odborníků a jejich prohlášení o neexistenci střetu zájmů. Odborníci by měli být informováni o politice inspektorátu týkající se provádění inspekcí. 10

Před zahájením inspekce by se tým měl seznámit s organizací, která bude předmětem inspekce. Tento proces by měl zahrnovat alespoň: • • • • • • • • • •

přezkum dokumentace tkáňového zařízení (TED) za účelem ověření současného stavu s ohledem na směrnice EU o tkáních a buňkách a veškeré další relevantní vnitrostátní předpisy; přezkum dokumentace týkající se postupu přípravy (PPD); přezkum případných zpráv předchozích inspekcí; přezkum případných rozdílů (změn) s ohledem na udělení povolení tkáňovému zařízení; případné zvláštní požadavky na oděvy/vakcinaci, jejichž splnění je třeba ke vstupu do tkáňového zařízení; přezkum případných následných opatření přijatých v reakci na předchozí inspekce; přezkum případů stažení tkání či buněk zahájených po ukončení předchozí inspekce, existují-li; přezkum relevantních závažných nežádoucích účinků (SAE) nebo závažných nežádoucích reakcí (SAR) oznámených po skončení předchozí inspekce, existujíli; přezkum veškerých vnitrostátních norem či pokynů vztahujících se na místo, které má být předmětem inspekce; rozsah činnosti, včetně významných změn.

Plán inspekce může být vypracován výslovně pro účely inspekce, která má být provedena. Měl by obsahovat veškeré záležitosti zkoumané v rámci předběžné inspekce, které vyžadují provedení zvláštního šetření během inspekce, a upozornit na všechny relevantní záležitosti zaznamenané v rámci přezkumu TED, aby bylo zajištěno, že budou předmětem diskuse a posouzení během inspekce. Doporučenou praxí je informovat předem organizaci, v níž bude prováděna inspekce, o: • • • • • • • • • •

6.2

cílech a rozsahu inspekce ve světle předchozích inspekcí, včetně inspekce zařízení provádějících odběr v odůvodněných případech. osobách, jejichž přítomnost je vyžadována během inspekce; v případech, kdy jsou předmětem inspekce konkrétní postupy, by měly být přítomny osoby za ně přímo odpovědné. totožnosti členů inspekčního týmu a jejich konkrétní úloha; době a místě inspekce (datum, čas a místo); organizačních jednotkách, v nichž bude prováděna inspekce; odhadovaném času a trvání u každé významnější inspekční činnosti (prostory, postupy atd.); přehledu hlavní dokumentace, která by měla být k dispozici pro přezkum během inspekce; časovém harmonogramu zahajovací a závěrečné schůze; přibližném harmonogramu předání písemné zprávy o inspekci; možnosti sdílení výsledků inspekce s dalšími regulačními orgány v tomtéž nebo jiném příslušném orgánu, pokud je to důležité.

Inspekční postupy – během inspekce 11

Inspektoři by měli usilovat o vytvoření konstruktivní atmosféry během inspekce. Měli by si být vědomi svého vlivu na rozhodovací procesy. Měli by odpovědět na dotazy, avšak neměli by na sebe brát úlohu konzultanta. Úloha inspektorů nicméně není omezena výhradně na odhalování chyb, nedostatků a nesrovnalostí; jejich úkolem je rovněž doprovázet případné nálezy poučnými a motivačními připomínkami. Inspekce mohou narušit obvyklé rozvržení práce v kontrolované organizaci. Inspektoři by proto měli dbát na to, aby nevystavili tkáně či buňky riziku, a měli by svou činnost provádět pečlivě a plánovitě. Inspektoři budou mít přístup k důvěrným informacím. S těmito informacemi musí nakládat způsobem, jenž zajistí zachování jejich integrity a soulad se zákonnými požadavky na ochranu důvěrnosti a zveřejnění s ohledem na ochranu veřejného zdraví. V některých případech si inspektoři mohou vyžádat kopie dokumentů, které mohou být užitečné pro vypracování zprávy o počáteční inspekci nebo jako důkaz konkrétních nálezů. V některých členských státech je inspektorům povoleno pořizovat fotografie nebo videozáznamy pro účely zajištění důkazů z kontrolovaných míst, pokud se tím nenaruší inspekční postup nebo jakost a bezpečnost tkání a buněk. 6.2.1

Zahajovací schůze

Inspekce by měly být zahájeny zahajovací schůzí, na níž by se obvykle inspekční tým měl setkat s vedoucími pracovníky a klíčovými zaměstnanci organizace, včetně odpovědné osoby. Účelem této schůze je seznámení s týmem a případnými úředníky či odborníky, kteří tento tým doprovázejí, a prodiskutovat plán inspekce (v němž mohou být provedeny neohlášené změny). Během zahajovací schůze by inspekční tým měl: • • • • •

nastínit účel a rozsah inspekce; přezkoumat strukturu řízení organizace (organizační schéma); určit dokumenty, které mohou být vyžadovány během inspekce v závislosti na činnostech/oblastech, na něž se inspektoři zaměřují, ačkoli by v této fázi měly být k dispozici veškeré dokumenty; potvrdit, že veškeré informace budou považovány za důvěrné; vysvětlit, zda nedostatky budou oznámeny, jakmile jsou odhaleny, nebo na schůzích na konci každého dne, kde se oznámí souhrnné výsledky, nebo až na poslední závěrečné schůzi.

Tkáňové zařízení by mělo být na požádaní s to: • • • • • • •

popsat systém řízení jakosti; vysvětlit organizační strukturu a pracovní postupy; vysvětlit každý jednotlivý krok od odběru po zpracování a distribuci; vysvětlit významné změny týkající se zařízení, vybavení, postupů a zaměstnanců, k nimž došlo od provedení poslední inspekce; vysvětlit, jak byly napraveny nedostatky, pokud tato informace již nebyla poskytnuta příslušnému orgánu; určit osoby, které budou doprovázet inspekční tým během inspekce; přidělit inspektorům místnost, je-li to třeba; pokud je inspekce prováděna týmem, bude zapotřebí samostatná místnost pro účely zasedání týmu.

12

Krátká návštěva místa bezprostředně po zahajovací schůzi by mohla být užitečná pro získání přehledu o místě a případných významných změnách, ke kterým došlo od předchozí inspekce. Tato návštěva by neměla nahrazovat důkladnou návštěvu zařízení uskutečněnou později v rámci inspekce. V některých případech může být v této fázi nezbytné sledovat určité činnosti, které v době provádění inspekce na daném místě nebudou vykonávány. 6.2.2

Inspekce zařízení

V rámci inspekce by měla být provedena krátká návštěva za účelem zjištění, zda je konstrukce zařízení a vybavení vyhovující a v souladu s popisem v dokumentaci tkáňového zařízení a zda jsou využívány způsobem, jenž odpovídá zamýšleným operacím. Měly by být přezkoumány veškeré změny, k nimž došlo od poslední inspekce. Inspektoři obvykle sledují tok činností, pro jejichž provádění je (či bude) tkáňovému zařízení uděleno povolení, přičemž se zohlední podrobná ustanovení směrnic 2004/23/ES, 2006/17/ES a 2006/86/ES. Někdy je vhodné soustředit se na jediný útvar v rámci organizace, pokud jsou zde zvláštní problémy nebo požadavky. Předmětem pozornosti by měly být příslušné obslužné prostory, např. vodní, parní či větrací systémy a podpora inženýrství. Během návštěvy zařízení by inspektoři měli aktivně diskutovat o pozorovaných aspektech s klíčovými zaměstnanci, odpovědnými pracovníky a provozovateli za účelem zjištění skutečností, vymezení problematických oblastí a posouzení znalostí zaměstnanců. 6.2.3

Přehled dokumentace

Měl by být zkontrolován systém dokumentace, včetně specifikací, pokyny týkající se přípravných postupů, přepravy a balení, postupy a záznamy týkající se různých procesů, kontroly jakosti a distribuce, a to na základě přezkumu vybraných vzorků jak ve fázi používání, tak ve fázi, kdy se staly součástí úplných záznamů. Všeobecná inspekce zaměřená na systém bude obvykle zahrnovat přezkum dokumentovaného systému řízení jakosti u činností, pro něž bylo oprávnění buď již uděleno, nebo je požadováno, včetně následujícího orientačního seznamu: • • • • • • • • •

5

popis práce, organizační schéma, úloha odpovědné osoby a určeného lékaře5; školení zaměstnanců, včetně základního/vstupního školení, rekvalifikační plány a posouzení odborné způsobilosti; kontrola dokumentů včetně zachování (např. kontrola změn) standardních pracovních postupů (SOP); validace (postupy) a kvalifikace (vybavení a zařízení); preventivní programy údržby (vybavení a zařízení); sledování podmínek kontroly sterility a kvality vzduchu; kritéria výběru dodavatelů, pokud existují; uzavírání smluv mezi třetí stranou a dodavatelem; systém vnitřního auditu, vnitřní inspekce a preventivní a nápravná opatření;

Každé tkáňové zařízení musí mít přístup k určenému lékaři, jenž mu bude poskytovat poradenství a dohlížet na jeho lékařské činnosti, jako je výběr dárců, přezkoumání klinických výstupů použitých tkání a buněk nebo podle potřeby interakce s klinickými uživateli. 13

• • • • •

řízení procesu vyřazení, skladování a zničení materiálu dárce v případech, že není vhodný pro použití u člověka; správa stížností, nesoulad, závažné nežádoucí reakce (SAR), závažné nežádoucí účinky (SAE), plány stažení a pohotovostní plány pro ukončení činností; sledovatelnost, nakládání s údaji a důvěrnost; dovoz/vývoz; vedení záznamů: výroční zpráva o činnostech a výroční zpráva o vigilanci.

S odpovědnou osobou by měl být veden pohovor a měl by být vypracováno kritické hodnocení její funkce.

Měly by být jasně vymezeny smluvní činnosti a povinnosti různých účastníků. Měl by být přezkoumán soulad smluv s vnitrostátními předpisy, které provádějí směrnice 2004/23/ES, 2006/17/ES a 2006/86/ES. Během inspekce by měl být přezkoumán postup zaznamenávání a přezkumu SAE a SAR a systém pro stažení tkání a buněk z distribuce v členských státech i mimo ně. Je třeba přezkoumat a projednat všechny zprávy o SAR a SAE. Měl by být přezkoumán systém provádění vnitřních inspekcí v organizaci. Ačkoli se nepředpokládá, že inspektoři budou běžně číst samotné zprávy, přezkum harmonogramu auditů/vnitřních inspekcí uskutečněných v minulém roce může být užitečný pro potvrzení uspokojivého provedení auditů. Poté může následovat kontrola záznamů o preventivních a nápravných opatřeních vypracovaných v době, kdy byly provedeny audity/vnitřní inspekce za účelem zajištění toho, že byla přijata vhodná opatření. Měly by být přezkoumány postupy kontroly dovozu či vývozu tkání a buněk (v relevantních případech) a zkontrolována dokumentace týkající se jednotlivých případů. Technické pokyny týkající se inspekce dovozu a vývozu jsou uvedeny v příloze 5. Tematické inspekce budou zahrnovat přezkum dokumentace související s dotyčným tématem. Inspekce zaměřené na postupy budou zahrnovat přezkum specifické dokumentace související s jedním či několika ukončenými či neukončenými postupy přípravy specifických tkání či buněk, včetně: • • • • • • • •

souladu s dokumentací týkající se postupu přípravy (viz příloha 9); sledovatelnosti (včetně zavedeného dárcovského a tkáňového/buněčného systému kódování); postupu validace; zpracování instrukcí a záznamů; postupů pro vydávání údajů; specifikací a údajů týkajících se kontroly jakosti u výchozích materiálů, meziproduktů a hotových tkání a buněk, dalších materiálů, činidel a technických zařízení; balení a označování; distribuce. 14

6.2.4

Závěrečná schůze

Po ukončení inspekce by inspektoři měli vypracovat seznam zjištění během závěrečné schůze se zástupci organizace – obvykle se jedná o odpovědnou osobu, osobu pověřenou správou systému řízení jakosti (v relevantních případech) a případné zaměstnance přizvané odpovědnou osobou. Závěrečná schůze představuje významnou součást inspekce. Nedostatky pozorované během inspekce by měly být jasně popsány a – jestliže to vyžadují standardní pracovní postupy příslušného orgánu – písemně oznámeny organizaci. Navrhovaný standardní formát je uveden v příloze 7. Mělo by být provedeno ústní hodnocení závažnosti zaznamenaných nedostatků. Během této schůze by měly být uvedeny skutečnosti a objektivní důkazy, které podporují učiněná pozorování, zejména pokud jde o hlavní či kritická zjištění. Organizace může případně projednat první návrhy týkající se nápravných opatření. Na této schůzi by měla být pokud možno nahlášena veškerá relevantní zjištění, aby dotyčná organizace mohla co nejdříve přijmout potřebná nápravná opatření. Nedostatky by měly být hlášeny se zřetelem na vnitrostátní právní předpisy, které provádí tři směrnice EU o tkáních a buňkách. V případě kritických nedostatků, které představují riziko pro zdraví a bezpečnost dárců a příjemců tkání a buněk, inspektorát deleguje své pravomoci na inspektory, kteří požádají o okamžitou karanténu a/nebo zastavení dodávek a – je-li to třeba – stažení lidských tkání či buněk z distribuce. V takových zvláštních případech musí být dodržovány standardní pracovní postupy příslušného orgánu. 6.2.5

Inspekční poznámky

Zprávy o inspekci by měly být založeny na poznámkách učiněných během inspekce. S těmito poznámkami by mělo být nakládáno v souladu s postupy stanovenými příslušným orgánem. Formulář, který by mohl sloužit k zaznamenávání zjištění učiněných v rámci inspekce, je obsažen v příloze 7.

6.3

Inspekční postupy – po ukončení inspekce

6.3.1

Zpráva o inspekci a nápravná opatření

Písemná zpráva o inspekci by měla obsahovat obecné informace o tkáňovém zařízení, popis inspekce a pozorování a závěry z nich vyplývající. Zpráva by rovněž měla obsahovat odkaz na dokumentaci tkáňového zařízení (TED) společně s případnými opravami TED zaznamenanými během inspekce. Navrhovaný standardní formát zprávy je uveden v příloze 8. Její součástí je standardní klasifikace nedostatků. Zjištění učiněná během inspekce mohou být z této zprávy vyňata a zaslána tkáňovému zařízení dopisem, nebo lze tkáňovému zařízení zaslat celou zprávu, v závislosti na vnitřních postupech příslušného orgánu. Závěry zprávy by měly jasně identifikovat nedostatky a klasifikovat je jako kritické, hlavní a jiné (na základě definic uvedených v příloze 8). To se obvykle provádí na inspektorátu za účelem zajištění souladu s dalšími inspekcemi. Mělo by být stanoveno datum, dokdy musí tkáňové zařízení předložit návrhy a harmonogram, pokud jde o nápravu nedostatků uvedených ve zprávě (akční plán). Inspektoři by měli navrhovaný akční plán zhodnotit a na jeho základě podat příslušnému schvalujícímu orgánu doporučení v souladu se zvláštním mandátem inspekce, přičemž jasně uvedou, zda je tkáňové zařízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které provádí směrnice 2004/23/ES, 2006/17/ES a 2006/86/ES, či nikoli. Tkáňové zařízení by mělo být písemně informováno o přijatém rozhodnutí. 15

V některých případech inspekční tým může považovat za nezbytné vykonání návštěvy druhého místa (opětovná inspekce) nebo si může před vydáním doporučení vyžádat doplňující informace o nápravných opatřeních. Opatření přijatá příslušným orgánem budou záviset na povaze a rozsahu nedostatků a přiměřenosti nápravného akčního plánu ve světle směrnic EU a značných znalostí příslušného orgánu o postupech existujících ve všech druzích tkáňových zařízení. 6.3.2 Akreditace a jmenování tkáňových zařízení a udělení příslušného oprávnění nebo povolení Článek 6 směrnice 2004/23/ES stanoví, že tkáňová zařízení musí být akreditována, jmenována nebo obdržet oprávnění nebo povolení od příslušného orgánu pro činnosti, které provádějí. Návrh formátu osvědčení o autorizaci založeného na ustanoveních směrnic 2004/23/ES, 2006/17/ES a 2006/86/ES je obsažen v příloze 10. Tento formát by mohl usnadnit zavedení veřejného registru příslušného orgánu pro tkáňová zařízení podle směrnice 2004/23/ES (článek 10) a sítě propojující národní registry tkáňových zařízení, jak stanoví čl. 10 odst. 3. Navrhovaný formát zahrnuje pouze základní informace, které musí být vždy obsaženy v osvědčení a registru příslušného orgánu schválených tkáňových zařízení. Lze doplnit další informace v závislosti na vlastních požadavcích příslušného orgánu. Tyto informace nebudou uveřejněny ve veřejném registru, ale budou součástí národního registru spravovaného příslušným orgánem. Tento formát lze použít bez ohledu na to, zda příslušný orgán využívá pro účely první akreditace, jmenování, oprávnění nebo povolení inspekce na místě, či nikoli. Jakýkoli příslušný orgán by měl na žádost jiného příslušného orgánu poskytnout kopii osvědčení o autorizaci uděleného tkáňovému zařízení.

16

Obrázek 1: Inspekční postupy Zahájení inspekce • • • • •

jmenování vedoucího inspekčního týmu stanovení cílů, rozsahu a kritérií inspekce stanovení proveditelnosti inspekce volba inspekčního týmu vyrozumění zařízení, které má být předmětem inspekce

Provádění přezkumu dokumentů • •

přezkum dokumentace tkáňového zařízení (TED) určení přiměřenosti s ohledem na inspekční kritéria

Příprava inspekce na místě • • •

příprava plánu inspekce svěření úkolů inspekčnímu týmu příprava pracovních dokumentů

Provádění inspekce na místě • • • • • • •

průběh zahajovací schůze komunikace během inspekce přijímání rozhodnutí o úkolech a povinnostech průvodců a pozorovatelů shromažďování a ověřování informací zjišťování v rámci inspekce příprava závěrů inspekce průběh závěrečné schůze

Příprava, schvalování a distribuce zprávy o inspekci • • • • •

příprava zprávy o inspekci schvalování a distribuce zprávy o inspekci s klasifikovanými nedostatky navržení akčního plánu (kontrolovaným zařízením) hodnocení akčního plánu podávání doporučení příslušnému orgánu, pokud jde o udělování oprávnění, povolení a akreditaci

Kroky navazující na inspekci

17

7.0

Systém inspektorátu zaměřený na řízení jakosti

Všechny příslušné orgány by měly mít zavedený systém řízení jakosti zahrnující odpovídající standardní pracovní postupy a příslušný systém vnitřního auditu. Tyto orgány by měly provádět pravidelné hodnocení svých inspekčních systémů ve světle stanovených postupů. Seznam informací, které mohou být užitečné pro vývoj systému řízení jakosti, je uveden níže.

7.1

Výkon systému

Každý příslušný orgán vyhotoví svůj vlastní orientační seznam. Pravidelné hodnocení by mělo být prováděno minimálně u následujících ukazatelů výkonu; • • • • • • •

7.2

počet inspekcí za rok; počet středisek, která jsou každoročně akreditována, pověřena nebo jimž je uděleno oprávnění nebo povolení; průměrná doba od provedení inspekce do vydání závěrečné zprávy; počet zhodnocených postupů za rok; počet schválených postupů za rok; průměrná doba od podání žádosti o udělení oprávnění pro postup do vydání závěrečné zprávy; srovnání výsledků následných inspekcí.

Výkon inspektora

Inspektoři a odborníci – je-li využito jejich služeb – by měli být podrobeni každoročnímu přezkumu výkonu, který by měl zahrnovat určení školicích potřeb. Příkladem lze uvést následující klíčové ukazatele výkonu, které by měly být pravidelně přezkoumávány: • • • • •

7.3

počet inspekcí provedených každoročně každým inspektorem; počet středisek, která jsou každoročně akreditována, pověřena nebo jimž je uděleno oprávnění nebo povolení každým inspektorem (v relevantních případech); průměrná doba, kterou každý z inspektorů potřebuje od vykonání inspekce do vydání závěrečné zprávy; počet postupů každoročně zhodnocených (v relevantních případech) každým inspektorem; počet postupů každoročně schválených (v relevantních případech) každým inspektorem;

Dovednosti inspektora

Systém by měl zahrnovat pravidelné hodnocení, např. vedoucími či odbornými inspektory, kteří jsou pozorovateli inspekcí, za účelem posouzení dovedností inspektora v následujících oblastech: • • • •

rozsah a důkladnost inspekce; schopnost rozpoznat nedostatky; posouzení závažnosti nedostatků; doporučená opatření; 18

•

účinnost akce, o jejímž provádění bylo rozhodnuto.

Poznámka: Tyto ukazatele by měly být přizpůsobeny druhu, velikosti a složitosti kontrolovaného tkáňového zařízení.

19

Příloha 1: Odběr a vyšetření dárce Odběr Inspektoři musí zkontrolovat, zda organizace provádějící odběr splňuje požadavky uvedené ve směrnici 2006/17/ES a prováděcí opatření členského státu. Postupy darování a odběru lze ověřit: • •

buď nepřímo provedením auditu těchto služeb v tkáňových zařízeních; nebo přímo prostřednictvím zvláštní inspekce na místě v organizaci, kde jsou tyto činnosti vykonávány.

Pro ověření plnění těchto požadavků se doporučuje použití těchto metod: Přezkum dokumentů • • • • • • • • • • •

Organizační schéma popis práce, kvalifikace a způsobilost určeného lékaře a kvalifikace a školení zaměstnanců; schvalování a akreditace podmínek odběru (pokud autorizací není pověřen příslušný orgán); záznamy o dárcích: SOP a záznamy; postup odběru: SOP a záznamy; SOP pro ověřování totožnosti dárce; SOP pro posuzování kritérií výběru u zemřelých dárců (s fungujícím i nefungujícím srdcem) a žijících dárců; SOP pro získání vzorků krve za účelem sérologického vyšetřování dárců a/nebo vyšetřování dárců za pomoci NAT, identifikace vzorků a zacházení s nimi a validace a posouzení laboratorních testů. v relevantních případech SOP související s balením, označováním a přepravou; systém sledovatelnosti (např. kódování odebraných tkání a buněk); průvodní dokumenty ke tkáním či buňkám určených pro tkáňová zařízení; SOP pro řízení SAE a SAR.

Pohovory se zaměstnanci •

Účelem pohovorů s vybranými zaměstnanci je posoudit jejich znalosti a povědomí o postupech a přiměřenost zajišťovaného školení.

Pozorování a šetření •

Inspektoři by měli zkontrolovat, zda výběr a posouzení dárců byly provedeny vyškolenými zaměstnanci v souladu s SOP a podrobně popsány v záznamech. Mělo by se přezkoumat, zda je výběr dárců a screeningové záznamy v souladu s požadavky na totožnosti dárce, souhlas, poskytnuté informace, chorobopis, 20

• •

•

•

• •

• •

•

posouzení kritérií výběru a rizika chování, důkladné lékařské vyšetření a výsledky laboratorních testů. Inspektoři by měli ověřit, zda jsou v případě žijících dárců prováděny osobní pohovory v souladu s přílohou I směrnice 2006/17/ES. Inspektoři by měli zkontrolovat, zda jsou v případě zemřelých dárců vedeny záznamy o příčině, době a okolnostech smrti. Měli by rovněž potvrdit, že zahájení odběru tkáně předcházelo splnění vnitrostátních a místních požadavků týkající se potvrzení smrti. Inspektoři by měli náhodně vybrat několik záznamů o dárcích s cílem ověřit, zda tkáňové zařízení splňuje kritéria vyloučení dárce stanovená v příloze I směrnice 2006/17/ES. Tento přezkum by měl potvrdit, že anamnéza chování dárce (důležitá s ohledem na zvýšené riziko přenosu nemocí) byla zkontrolována. Zvláštní pozornost by měla být věnována nádorům, infekcím a rizikovým faktorům u přenosných nemocí. Inspektoři by měli ověřit, zda všechna povinná biologická vyšetření byla provedena v souladu s použitelnými právními předpisy. V případě zemřelých dárců by měly být krevní vzorky odebrány předtím, než nastala smrt, nebo, pokud to není možné, do 24 hodin po smrti. V případě žijících dárců musí být krevní vzorky odebrány v době darování nebo, pokud to není možné, do 7 dnů po darování. Inspektoři by měli zkontrolovat, zda krevní vzorky používané pro vyšetření nejsou zředěny předchozími transfúzemi či infúzemi, které by mohly znehodnotit výsledky vyšetření. Podmínky odběru: Inspektoři by měli přezkoumat, zda je odběr tkání a buněk prováděn ve vhodných místnostech školenými zaměstnanci a zda je používáno kvalifikované vybavení a metody, které jsou podrobně popsány v SOP. Zařízení by mělo disponovat vyhrazeným prostorem pro zemřelé dárce. Inspektoři by měli zkontrolovat, zda jsou dodržovány příslušné postupy a aseptické techniky při dekontaminaci a čištění, jejichž účelem je vyhnout se křížové kontaminaci či zvýšené míře kontaminace. Kdykoli je to možné, je třeba používat nástroje na jednorázové použití. Vybavení a nástroje musí být kvalifikované a mezi jednotlivými odběry je třeba provádět jejich sterilizaci v souladu s validovanou metodou. V případě žijících dárců odběr musí být prováděn v prostředí, které zajišťuje ochranu jejich zdraví, bezpečnost a soukromí. Přeprava: Inspektoři by měli přezkoumat vhodnost prostor, v nichž jsou dočasně skladovány tkáně či buňky, než jsou zaslány a přepraveny do tkáňového zařízení (včetně kontroly teploty). měly by zkontrolovat několik obalových nádob a jejich štítků a posoudit jejich vhodnost. Měli by přezkoumat sterilitu primárního obalu v době používání a zkontrolovat, zda jsou dodržovány podmínky týkající se celistvosti a skladování a/nebo přepravy tkání či buněk. Jestliže inspekce tkáňového zařízení, v němž jsou zpracovávány a distribuovány tkáně a buňky, proběhla před provedením inspekce zařízení/organizace provádějících odběr, mohou inspektoři uskutečnit náhodnou křížovou kontrolu klinických a biologických a jakýchkoli dalších příslušných údajů o dárcích s cílem ověřit soulad se záznamy o dárcích vedenými v tkáňovém zařízení.

Záznamy o dárcích: U každého dárce musí být veden záznam s následujícími údaji: 21

a) jméno, příjmení a datum narození dárce; pokud se darování týká matky a dítěte (např. pupečníková krev či placenta), uvede se jak jméno a datum narození matky, tak i jméno, pokud je známo, a datum narození dítěte; b) věk, pohlaví, lékařskou anamnézu a anamnézu chování (shromážděné informace musí být dostačující, aby v případě potřeby umožnily použití kritérií pro vyloučení); c) výsledek tělesného vyšetření, kde to je vhodné; d) vzorec hemodiluce, kde to je vhodné; e) formulář souhlasu/oprávnění, kde to je vhodné; f) klinické údaje, výsledky laboratorních vyšetření a výsledky jiných provedených vyšetření; g) pokud byla na zemřelém dárci provedena pitva, musí být výsledky zařazeny do dokumentace (u tkání a buněk, které nelze skladovat delší dobu, musí být zaznamenána předběžná ústní zpráva o pitvě); h) v případě dárců krvetvorných progenitorových buněk musí být doložena vhodnost dárce pro zvoleného příjemce. U nepříbuzenských darování, kde má organizace odpovědná za odběr omezený přístup k údajům příjemce, musí být organizaci provádějící transplantaci poskytnuty údaje o dárci důležité pro potvrzení jeho vhodnosti; i) v případě nepartnerských darování gamet musí být provedena genetická screeningová vyšetření na autosomálně recesivní geny, o kterých je podle mezinárodních vědeckých důkazů známo, že se vyskytují v etnickém prostředí dárce. Rovněž musí být hodnoceno riziko přenosu dědičných předpokladů, o kterých je známo, že se vyskytují v rodině. Dárce musí ke všem vyšetřením dát souhlas; j) v případě žijících dárců je třeba provést posouzení veškerých zdravotních rizik pro ně samotné (např. způsobilost dárce kostní dřeně k obecné anesteziologii, superovulace, podání sedativ nebo rizika spojená s postupem odběru vajíček u dárce vajíček). Záznamy musí být v souladu s právními předpisy o ochraně údajů a musí být čitelné a nesmazatelné. Musí být zavedena opatření k zajištění ochrany údajů a důvěrnosti v souladu s článkem 14 směrnice 2004/23/ES. Zpráva o odběru v případě každého opatření tkání či buněk musí být tkáňovému zařízení předána zpráva o odběru. Tato zpráva musí obsahovat alespoň následující údaje: a) název a adresu tkáňového zařízení, které má přijmout buňky nebo tkáně; b) údaje pro identifikaci dárce (včetně toho, jak a kdo dárce identifikoval) v souladu s použitelnými právními předpisy o ochraně údajů;

22

c) popis a identifikaci opatřených tkání a buněk (včetně vzorků k vyšetření, je-li to třeba); d) totožnost osoby, která je odpovědná za provedení odběru, včetně jejího podpisu; e) datum, čas (případně začátek a konec), místo odběru a použité postupy (SOP) včetně veškerých událostí, ke kterým došlo; podmínky prostředí v zařízení pro odběr (popis fyzického prostoru, kde došlo k odběru), pokud je to relevantní; f) datum, čas a jméno osoby, která získala vzorky pro biologická vyšetření; g) u zemřelých dárců podmínky uchování za chladu (ano, či ne) a čas začátku a konce uchování za chladu; h) identifikační čísla/čísla šarže použitých činidel a přepravních roztoků (v relevantních případech); i) v případě zemřelých dárců musí zpráva obsahovat rovněž datum a čas smrti.

Pokud je sperma odebráno doma, musí být tato skutečnost uvedena ve zprávě o odběru a zpráva obsahuje pouze: a) název a adresu tkáňového zařízení, které má přijmout buňky/tkáně; b) identifikaci dárce (je-li to třeba); c) podpis dárce potvrzující, že sperma je jeho.

Vyšetřování dárců Soulad s požadavky na vyšetřování stanovenými ve směrnici 2006/17/ES by měl být ověřen buď prostřednictvím: • inspekcí laboratoří provádějících vyšetření dárců: V případě, že je vyšetřování prováděno mimo tkáňové zařízení nebo organizaci provádějící odběr a příslušný orgán nemá pro provádění inspekce takové laboratoře pravomoc, inspektoři by si měli během všeobecné inspekce zaměřené na systém vyžádat důkaz o tom, že externí laboratoř byla akreditována, jmenována nebo obdržela oprávnění nebo povolení od příslušného orgánu či orgánů k provádění takových vyšetření. Inspektoři provádějící inspekci tkáňových zařízení by měli: o vyžadovat kopii osvědčení o povolení nebo ověřit u ostatních příslušných orgánů, zda bylo vydáno příslušné oprávnění pro provádění screeningových vyšetření dárců tkání a buněk; o požadovat, aby tkáňová zařízení doložila, jakým způsobem kontrolují soulad zkušebních laboratoří se stanovenými požadavky; 23

o požadovat, aby tkáňová zařízení doložila, jakým způsobem kontrolují trvalé plnění stanovených požadavků. Během inspekce tkáňových zařízení by měly být přezkoumány prostředky použité k doložení. • nebo v rámci všeobecných inspekcí zaměřených na systém, které jsou prováděny v tkáňovém zařízení nebo v organizaci provádějící odběr: Pokud je laboratoř součástí tkáňového zařízení, inspektor by měl: o zkontrolovat, zda je vyšetřování popsané v postupech v souladu s požadavky vnitrostátních předpisů, které provádějí směrnici 2006/17/ES; o přezkoumat, jak je vyšetřování prováděno v praxi, a nahlédnout do reprezentativního počtu záznamů za účelem ověření jejich souladu s vnitrostátními předpisy, které provádějí směrnici 2006/17/ES; o přezkoumat SOP.

24

Příloha 2: Příjem, zpracování, skladování a distribuce Příjem: Ověřování kontrol přijímaných tkání a buněk Inspektoři musí zkontrolovat, zda tkáňové zařízení ověřuje, zda jsou přijímané tkáně a buňky v souladu s požadavky uvedenými ve směrnici 2006/17/ES a prováděcími opatřeními členského státu. Systém by měl být přezkoumán v plném rozsahu, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována aspektům uvedeným níže: Pro ověření plnění těchto požadavků se doporučuje použití těchto metod: Přezkum dokumentů • • • • • • • • • •

souhlas nebo dárce/rodiny; dokumentace o lékařské anamnéze a anamnéze chování dárce; vyšetřování dárců; identifikace dárce a tělesná prohlídka; přezkum anamnézy dárce a propuštění/vyřazení; dokumentace o odběru; označování, balení a přeprava opatřených tkání či buněk; postup odběru tkání a buněk; postup posouzení potencionálních dárců; systém pro zajištění sledovatelnosti při zajištění důvěrnosti;

Pohovory se zaměstnanci S osobou odpovědnou za výběr dárce by měl být uskutečněn pohovor. Pokud tato osoba není určeným registrovaným lékařem, měl by být v ideálním případě registrovaný lékař rovněž přítomen. V případě existence samostatné organizace, která hraje významnou úlohu (např. transplantační koordinační úřad), by taková organizace měla rovněž být přizvána k pohovoru.

Pozorování a šetření V některých případech může být pro inspektory užitečné uskutečnit křížovou kontrolu informací o odběru shromážděných během inspekce v tkáňovém zařízení prostřednictvím inspekce na místě v zařízení provádějícím odběr.

Zpracování Inspektoři musí zkontrolovat, zda tkáňové zařízení splňuje požadavky uvedené ve směrnici 2006/86/ES a prováděcí opatření členského státu.

25

Inspektoři musí zkontrolovat, zda jsou informace poskytnuté v TED a PPD přesné a zda jsou používané postupy slučitelné s vybavením a zařízením používaným tkáňovým zařízením. Pro ověření plnění těchto požadavků se doporučuje použití těchto metod: Přezkum dokumentů • • • • • • •

SOP; záznamy o zpracování; výsledky klasifikace prostor určených pro zpracování (včetně přezkumu listinného důkazu, který podporuje oznamovanou klasifikaci); postupy zajišťující a údaje dokazující trvalý soulad s klasifikací (včetně počítání částic, odběru environmentálních mikrobiálních vzorků a postupů pro vstup do prostoru, včetně postupů oblékání); postupy, které zabraňují vzniku křížové kontaminace; postupy zajišťující omezený přístup a ochranu důvěrných údajů; postupy nahlašování SAE/SAR.

Pohovory se zaměstnanci Účelem pohovorů s vybranými zaměstnanci je posoudit jejich znalosti a povědomí o postupech. Pozorování a šetření •

• •

Inspekce (kontrolovaného) prostoru pro zpracování. Zvláštní pozornost by měla být věnována: o toku zaměstnanců, přijímaným tkáním a buňkám, konečným produktům a odpadu, které se nacházejí v prostoru; o uspořádání, velikost a fungování šaten nacházejících se mezi klasifikovanými prostory; o postupy převlékání, oblékání, mytí rukou atd.; o přiměřenost povrchů, vybavení atd.; pozorování procesu zpracování, je-li to možné; přezkum případných zpráv o závažných nežádoucích účincích či závažných nežádoucích reakcích souvisejících se zpracováním a příslušná nápravná opatření.

Skladování a distribuce Inspektoři by měli zkontrolovat, zda tkáňové zařízení splňuje požadavky uvedené ve směrnici 2006/86/ES a prováděcí opatření členského státu. Inspektoři musí zkontrolovat, zda jsou informace uvedené v TED přesné. Pro ověření plnění těchto požadavků se doporučuje použití těchto metod: Přezkum dokumentů •

SOP pro skladování; 26

• • • • •

SOP pro distribuci; SOP pro sledovatelnost; SOP pro stažení; SOP pro označování (okamžité a kontejneru); dohody se třetími stranami, které mohou distribuovat tkáně nebo buňky jménem tkáňových zařízení.

Pohovory se zaměstnanci Pohovory s vybranými zaměstnanci, kteří jsou odpovědní za skladování a distribuci. Pozorování a šetření •

• • •

• • • •

Inspekce skladovacích prostor. Zvláštní pozornost by měla být věnována: o kontrole přiměřenosti fyzikálních podmínek (např. teplota a vlhkost); o jasnému oddělení tkání a buněk v karanténě od těch, které jsou již „propuštěny do distribuce“. o systému schvalování a přemisťování tkání nebo buněk z karantény do „propuštění do distribuce“; o systému používanému pro identifikaci tkání a buněk a sledovatelnosti v každé fázi procesu (např. kódování, označování a systém IT); o odpadu, jenž představuje biologické nebezpečí (omezený přístup k prostorám, manipulace, balení a označování atd.); Přezkum štítků, včetně štítků na konečném balení tkání či buněk; Přezkum záznamů teploty při skladování; Přezkum sledovatelnosti na základě výběru hotových tkání a buněk připravených k distribuci a vyžádání informací o: o anamnéze dárce; o datu a času jejich zpracování; o totožnosti osoby, která provedla zpracování; o číslech šarže použitých činidel a přídatných látek a datech ukončení doby životnosti; o druhu vybavení, které bylo použito a, je-li to vhodné, jeho údržbě a kvalifikaci; o specifikacích pro každou fázi jednotlivých postupů; o podmínkách prostředí, jimž byly tkáně či buňky vystaveny (včetně skladovacích prostor); o druzích provedených mikrobiologických vyšetření a jejich výsledcích (včetně výsledků mikrobiologické kontroly buněčných produktů, jak stanoví Evropský lékopis nebo alternativní kontroly povolené příslušným orgánem); o osobě, která propustila tkáně či buňky, a na jakém základě. Přezkum dokumentace o konkrétních žádostech týkajících se tkání a buněk a přezkum tkání či buněk, které byly distribuovány; Přezkum informací na štítku obalu, které doprovázejí tkáně či buňky; Přezkum případných zpráv o závažných nežádoucích účincích či závažných nežádoucích reakcích a příslušná nápravná opatření. Přezkum alespoň jednoho záznamu o údržbě a kalibracích kritické jednotky skladovacího zařízení vybraného inspekčním týmem; 27

• •

Přezkum jednoho kusu dokumentu, jímž se povoluje přemístění tkání či buněk z karantény do distribuce. Inspektoři by měli přezkoumat reprezentativní vzorky dokumentace dárců týkající se tkání a buněk připravených k distribuci či distribuovaných v minulém roce a tkání a buněk v karanténě nebo těch, které byly dovezeny/vyvezeny. Záznamy by měly být pokud možno vybrány inspekčním týmem a měly by zahrnovat záznamy o tkáních nalezené v dokumentaci tkáňových zařízení. Příležitostně může být potřeba přezkoumat záznamy o tkáních či buňkách s ukončenou dobou životnosti.

28

Příloha 3: Posouzení postupů přípravy Inspektoři musí zkontrolovat, zda tkáňové zařízení splňuje požadavky uvedené ve směrnici 2006/86/ES a prováděcí opatření členského státu. Postupy, které jsou jednoduché, osvědčené a široce používané, lze odpovídajícím způsobem posoudit v rámci všeobecných inspekcí zaměřených na systém (viz příloha 2). Pokud je postup složitý, inovační nebo specifický pro konkrétní tkáňové zařízení, doporučuje se, aby přípravné postupy byly posuzovány samostatně v rámci tematické inspekce postupu přípravy. Před zahájením inspekce • •

Tkáňové zařízení by mělo předložit revidovanou dokumentaci týkající se postupu přípravy – PPD (viz příloha 9) – (nebo nový dodatek k PPD) pro udělení oprávnění pro nový postup. PPD by měla být posouzena na základě důkladného přezkumu dokumentace před inspekcí nebo po ní. Zjištění takových přezkumů mohou být potvrzena během následné inspekce na místě.

Během inspekce Inspekce by měla být prováděna minimálně jedním posuzovatelem nebo inspektorem a v ideálním případě – pokud posuzovatel či inspektor není technickým odborníkem na dotyčné fáze postupu – jedním či více odborníky na příslušnou oblast posuzovaného postupu. Odborníci by měli v případě potřeby konzultovat další odborníky (viz bod 6.1). Během inspekce by měly být ověřeny následující aspekty: 1.

Hodnocení zpráv o validaci

Požaduje se, aby tkáňová zařízení dokázala, že kritické postupy zpracování tkání a buněk byly validovány a nečiní tkáně či buňky klinicky neúčinné či škodlivé pro příjemce/pacienta. Nepožaduje se centralizované schválení konkrétního postupu zpracování nebo studie dokazující klinickou účinnost. Směrnice 2006/86/ES stanoví, že validační studie se mohou opírat o kterékoli z následujících podkladů: Studie prováděné zařízením Tyto zprávy by měly zahrnovat alespoň: • • •

plán validace, jenž stanoví kritické parametry, které mají být posouzeny a přijatelné mezní hodnoty výsledků u těchto parametrů; dokumentovanou metodiku; všechny obdržené výsledky uvedené jasným způsobem a opatřené vhodným výkladem; 29

•

podepsané prohlášení o přijetí či odmítnutí validace vedoucím pracovníkem pověřeným řízením jakosti nebo odpovědnou osobou.

Údaje ze zveřejněných studií Publikace by měly být zpřístupněny pro účely přezkumu. V tomto případě by tkáňová zařízení měla dokázat, že jsou s to v rámci svého zařízení účinně zopakovat zveřejněný postup se stejnými výsledky (provozní validace). Měly by být zpřístupněny kopie příslušných standardních pracovních postupů a výsledky provozní validace, které prokážou, že tyto postupy odpovídají postupům použitým ve zveřejněné studii. V případě, že došlo ke změně či úpravě konkrétních kroků, měla by být poskytnuta samostatná validace, jež potvrdí, že tyto změny metodu neznehodnotily. Mělo by být zahrnuto podepsané prohlášení o přijetí či odmítnutí validace vedoucím pracovníkem pověřeným řízením jakosti nebo odpovědnou osobou. V případě osvědčených postupů zpracování lze použít zpětné hodnocení klinických výsledků u tkání a buněk dodaných daným zařízením. Důkazy by měly být poskytnuty o počtu tkáňových či buněčných transplantátů implantovaných uvažovanou metodou zpracování a době, během níž se tyto implantáty objevovaly. V případě, že byl již zaveden systém vigilance, by mělo by být prokázáno, že kliničtí uživatelé byli informováni o postupu hlášení nežádoucích reakcí. Mělo by být zahrnuto podepsané prohlášení o přijetí či odmítnutí validace odpovědnou osobou. 2.

Hodnocení zpráv o posouzení rizik

Při zavádění nových postupů přípravy bude běžně prováděno posouzení rizik v rámci postupu změn. Viz příloha 4 obsahující pokyny pro přezkum posouzení rizik během inspekce nebo v rámci posouzení postupů přípravy.

Léčivé přípravky pro moderní terapii Buňky nebo tkáně, které byly předmětem podstatné manipulace a které nejsou určeny k použití ke stejné základní funkci nebo funkcím u příjemce shodným se základní funkcí nebo funkcemi u dárce, se považují za „upravené“ a podléhají nařízení o léčivých přípravcích pro moderní terapii (ATMP)6. Postupy zahrnuté v seznamu přílohy I k nařízení ATMP se nepovažují za „podstatné manipulace“ a podléhají směrnicím o tkáních a buňkách; jedná se o: řezání; rozmělňování; tvarování; odstřeďování; namáčení v antibiotických nebo antimikrobiálních roztocích; sterilizace; ozařování; oddělení; zahušťování nebo čištění buněk; filtrování; lyofilizace; zmrazení; kryokonzervace a vitrifikace. Tento seznam není vyčerpávající; postupy používané v asistované reprodukční technologii (ART) se nepovažují za „podstatné manipulace“. 6

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 121). 30

Hranice mezi ATMP a tkáněmi a buňkami může být v některých případech nejasná. V tomto ohledu článek 17 nařízení 1394/2007 stanoví, že žadatelé, jež vyvíjejí přípravky zakládající se na genech, buňkách nebo tkáních, mohou požádat agenturu o vědecké doporučení 7 s cílem určit, zda uvedený přípravek spadá z vědeckého hlediska pod definici léčivého přípravku pro moderní terapii. (Další informace a posouzení [email protected]).

naleznete

na

internetové

stránce:

Poté, co bylo v tomto ohledu vydáno stanovisko Výborem pro moderní terapii (CAT) nebo příslušnými orgány členského státu, by toto stanovisko mělo být uchováváno společně s dokumentací tkáňového zařízení nebo dokumentací týkající se postupu přípravy.

7

Evropská agentura pro léčivé přípravky. 31

Příloha 4: Hodnocení zpráv o posouzení rizik Směrnice 2004/23/ES, 2006/17/ES a 2006/86/ES stanoví několik zákonných požadavků na provádění posouzení rizik při manipulaci s tkáněmi a buňkami určenými k použití u člověka. Transplantace u lidských pacientů s sebou nese riziko přenosu nemocí, které lze výrazně omezit přijetím praktických a vědeckých opatření v tkáňových zařízeních. Toho lze docílit za použití nových technologií či revidovaných postupů, které jsou aktualizovány v souladu s nejrelevantnějšími vědeckými poznatky. Inspekční programy by měly ověřit, že každé tkáňové zařízení plní svou povinnost spočívající v provádění posouzení rizik, aby se po zavedení nových kritérií pro výběr či testování dárce nebo výrazně změněné etapy zpracování, jimiž se posílí bezpečnost a jakost, určil osud všech skladovaných tkání a buněk (příloha II, bod C.5 směrnice 2006/86/ES). Tento přístup nabývá na významu, pokud jsou v rámci inspekčního postupu identifikovány tkáně či buňky, které byly darovány, testovány a skladovány dříve na základě dříve uplatňovaných vnitrostátních předpisů a/nebo odborných postupů a které nemusí být plně v souladu s platnými nařízeními. Například u požadavků na biologická vyšetření, postupů screeningového vyšetření dárců nebo systémů sledovatelnosti je pravděpodobné, že budou v současnosti podléhat přísnějším nařízením, než tomu bylo dříve. Výjimečně se v případě omezené dostupnosti a očekávaného klinického přínosu u skladovaných tkání a buněk může uvažovat o jejich použití za podmínky, že jsou zúčastněné strany plně informovány o jejich stavu a alternativních léčebných možnostech. Příloha I směrnice Komise 2006/17/ES požaduje, aby darování bylo odůvodněno na základě dokumentovaného hodnocení rizik schválené odpovědnou osobou podle článku 17 směrnice 2004/23/ES, ačkoli se uplatní jedno z uvedených kritérií vyloučení. Požaduje rovněž posouzení rizik v případě, že dárce cestuje, nebo v případě, že anamnéza expozice s sebou nese riziko infekcí, pro něž není běžně prováděno vyšetření. Příloha II téže směrnice požaduje, aby klinické použití tkání a buněk dárců, u nichž vyšetření prokázalo anti-HBc pozitivní a HBsAg negativní nebo jejichž specifické vyšetření na Treponema je reaktivní, bylo odůvodněno na základě dokumentovaného hodnocení rizik. Inspektoři by měli ověřit, zda bylo v dotyčném tkáňovém zařízení zavedeno posouzení rizik za použití metodického přístupu k vědeckému posouzení souvisejících aspektů, jež umožňuje přijetí vhodného rozhodnutí. Všechny plány posouzení rizik by měly zahrnovat dokumentaci týkající se: • • • • • • • •

oblasti působnosti/okolností posouzení; jednotlivců pověřených pracovním programem; identifikace rizik spojených s oblastí působnosti/okolnostmi; odhadu jejich závažnosti (dopadu) a pravděpodobnosti (pravděpodobnost); analýzy rizik, hodnotících a kontrolních opatření pro tato rizika; odborného základu pro přijetí/odmítnutí rozhodnutí; odůvodnění přijatelnosti zbytkového rizika; prohlášení odpovědné osoby/stran o přijetí zbytkového rizika.

32

události

Podobný přístup lze rovněž použít pro další posouzení rizik za účelem zhodnocení a podpory činností odběru/třetích stran a postupů/systémů přijatých s cílem minimalizace rizika přenosu infekce na pacienty. Tento přístup lze uplatnit například v případě: • • • • • • •

řízení postupů/protokolů při výběru dárce; příjmu tkání a buněk v tkáňovém zařízení; přechodného uskladnění darovaných tkání či buněk, u nichž se čeká na výsledky biologických vyšetření; politiky v oblasti systémů skladování tkání a buněk, u nichž existuje podezření nebo o nichž je známo, že jsou pozitivní; formálního propuštění zpracovaných tkání a buněk určených pro uskladnění či distribuci; odůvodnění v případě užití pacientem ve výjimečných případech přímé distribuce; zavádění nových nebo zásadním způsobem pozměněných postupů.

Plány řízení by měly určit a popsat hlavní činnosti tkáňového zařízení (např. za pomoci vývojového diagramu) a okolnosti, na něž se různé fáze plánu vztahují. Všechny složky procesu řízení rizik by měly souviset s činnostmi tkáňového zařízení, pro něž bylo uděleno oprávnění/povolení. Úroveň podrobnosti by měla odpovídat známým a vnímaným rizikům spojeným s různými druhy tkání a buněk. Plány řízení by měly být integrovány do systému jakosti.

Informační pokyny týkající se použití a nástrojů posuzování rizik jsou uvedeny v mezinárodní normě pro aplikaci řízení rizika na zdravotnické prostředky (EN ISO 14971) a v příloze 20 („Quality Risk Management, of the EU Guidelines to Good Manufacturing Practice of Medicinal Products for Human and Veterinary Use” – GMP příloha 20)8.

8

http://ec.europa.eu/health/files/eudralex/vol-4/pdfs-en/2008_02_12_gmp_annex20_en.pdf 33

Příloha 5: Dovoz/vývoz – ověřování technických požadavků Další informace lze nalézt v článku 9 směrnice 2004/23/ES.

1.

Dovoz tkání a buněk tkáňovými zařízeními

Jako dovozci ze třetích zemí mohou jednat pouze tkáňová zařízení, jimž bylo pro tyto účely uděleno oprávnění. Inspekce této činnosti by se měla zaměřit na: • •

důvod dovozu; povahu dohody uzavřené s vývozní stranou, tj. zda se jedná o dohodu o rutinní či jednorázové dodávce.

Rutinní dovoz Inspekce by měla zahrnovat kontrolu dokumentace související s přezkumem rovnocennosti systémů jakosti a bezpečnosti tkáňovým zařízením uskutečňujícím dovoz v zařízení uskutečňujícím vývoz. Tato dokumentace by měla zahrnovat: •

•

dokumentaci obsahující popis obecného systému jakosti a bezpečnosti v zařízení uskutečňujícím vývoz: organizační schéma, školení zaměstnanců, zařízení, metody zpracování, validační studie, systém sledovatelnosti, oprávnění a akreditace atd.; a dokumentaci týkající se přezkumu bezpečnosti a jakosti jednotlivých zásilek tkání či buněk: potvrzení druhu provedených vyšetření a jejich výsledky, vhodnost dárce, popis tkání a buněk, opatření týkající se přepravy atd.

Jednorázový dovoz V tomto případě by se inspekce měla zaměřit na přezkum dokumentovaného hodnocení bezpečnosti a jakosti dovezených tkání a buněk provedeného tkáňovým zařízením uskutečňujícím dovoz. Inspekce třetích zemí prováděné příslušnými orgány EU Směrnice EU stanoví, že odpovědnost za ověření toho, zda se činnost organizací, od nichž tkáňová zařízení dovážejí tkáně či buňky, řídí stejnými bezpečnostními a jakostními normami, jako jsou normy uvedené ve směrnicích, přísluší tkáňovým zařízením. Nicméně v některých případech může příslušný orgán považovat za nezbytné vykonat návštěvu dodavatele tkání nebo buněk ve třetí zemi a provést zde inspekci. Důvody pro provedení takových inspekcí mohou být následující: • • • •

řada tkáňových zařízení uskutečňuje dovoz z jednoho zařízení ve třetí zemi; vysoký počet tkání či buněk je dovážen z jednoho zařízení ve třetí zemi; existují důkazy o nedostatečném výkonu zařízení ve třetí zemi, které uskutečňuje vývoz do tkáňového zařízení v EU; u daných tkání či buněk se objevily SAR/SAE; 34

•

tkáně a buňky jsou používány jako výchozí materiál pro výrobu léčivého přípravku pro moderní terapii a inspekce či kontrola na místě příslušných orgánů pro tkáně a buňky je požadována Evropskou agenturou pro léčivé přípravky v souvislosti s žádostí o registraci či certifikaci předklinických údajů či údajů týkajících se jakosti.

Inspekční postupy Inspekce ve třetích zemích by měly být prováděny podle pokynů uvedených v obecné části tohoto dokumentu. Inspektorát dotčené země by měl být o inspekci informován, měl by být přizván, aby se inspekce zúčastnil společně s inspektorem, a měl by rovněž obdržet kopii zprávy. V případě, že členský stát není s to shromáždit dostatek odborných znalostí k provádění inspekcí ve třetích zemích a/nebo v případě, že tkáňové zařízení třetí země, v němž má být provedena inspekce, distribuuje tkáně a buňky několika členským státům, mohou členské státy zorganizovat společné inspekce. Sdílení informací V případě, že příslušný orgán z jednoho členského státu schválí dovoz z určitého zařízení třetí země, doporučuje se, aby postup, na němž bylo schválení založeno, a zpráva byly sdíleny s příslušnými orgány z jiného členského státu (zejména pokud některé tkáňové zařízení v jiných členských státech dováží tkáně a buňky ze zařízení v této konkrétní třetí zemi). V případě inspekcí nebo kontrol na místě prováděných na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky by měla být agentuře poskytnuta zpráva, přičemž agentura tuto zprávu na žádost zpřístupní příslušným orgánům z jiných členských států.

2.

Vývoz tkání a buněk tkáňovými zařízeními

Vývoz do třetích zemí mohou uskutečňovat pouze tkáňová zařízení, jimž bylo pro tyto účely uděleno oprávnění. Inspekce této činnosti by se měla zaměřit na následující aspekty: •

• •

ověření toho, že pro účely použití u člověka mimo EU jsou vyváženy pouze tkáně a buňky splňující požadavky na použití u člověka v rámci EU, pokud se neuplatní zvláštní podmínky, jako v případě vývozu pro účely použití v rámci schválené klinické zkoušky, kdy platí zvláštní požadavky na bezpečnost a jakost, které se liší od požadavků stanovených ve směrnicích o tkáních a buňkách. Měl by být přezkoumán reprezentativní počet záznamů o dárcích a odběrech, aby bylo zajištěno, že na dotčené tkáně a buňky jsou uplatňovány stejné bezpečnostní a jakostní normy. Jestliže jsou tkáně a buňky, které nesplňují běžné požadavky, vyváženy na základě posouzení rizik, mělo by být toto posouzení přezkoumáno za účelem zajištění toho, že bylo provedeno odpovídajícím způsobem a že si všechny zúčastněné strany byly vědomy případných nedostatků a souhlasily s provedením analýzy rizik/přínosů. Další informace o řízení posouzení rizik naleznete v příloze 4. 35

3.

Udělení oprávnění pro dovoz/vývoz zahrnující přímou distribuci

Směrnice 2004/23/ES stanoví distribuci tkání či buněk v naléhavém případě přímo ze sběrného centra do klinického centra. Jelikož přímé distribuce ze třetí země se obvykle neúčastní žádné tkáňové zařízení, je za udělování oprávnění pro dovoz/vývoz odpovědný příslušný orgán, který může uplatnit přísnější kritéria, než jsou kritéria stanovená ve směrnicích. Přímá distribuce se uplatní zejména u krvetvorných kmenových buněk a v některých případech u tkání a buněk používaných při asistovaném početí. Dovoz/vývoz a dodání do klinického centra by měly být povoleny za podmínky, že je dodržena karanténa, a mělo by být neprodleně uděleno oprávnění s ohledem na krátkou životnost a jedinečnou povahu tkání a buněk a stav dotyčného příjemce. To by však nemělo příslušným orgánům bránit v přijetí vhodných opatření k zajištění toho, aby přímé dovozy a vývozy tkání a buněk splňovaly jakostní a bezpečnostní normy srovnatelné s normami stanovenými ve směrnicích. Žádost o udělení oprávnění podává klinické centrum, které bude dotyčný materiál používat, a v některých případech národní či regionální oddělení pro registraci transplantací. Inspektoři musí zkontrolovat, zda se přezkum prováděný lékařem nebo národním či regionálním oddělením pro registraci transplantací zaměřuje na: • důvody dovozu/vývozu; • dokumentaci o rovnocennosti bezpečnosti a jakosti uchovávanou oddělením pro registraci či klinickým centrem (včetně veškerých vydaných osvědčení a/nebo udělených oprávnění). • Jestliže chybějí některé informace či nelze prokázat plný soulad se směrnicemi EU, avšak klinické centrum si přeje v daném procesu pokračovat, mělo by být přezkoumáno zdokumentované posouzení rizik provedené klinickým centrem (či oddělením pro registraci).

36

Příloha 6: Navrhovaný společný formát dokumentace tkáňových zařízení

Dokumentace tkáňových zařízení (TED) Jestliže se v rámci tkáňového zařízení nachází více než jedno místo, vyplňte prosím dokumentaci pro každé místo zvlášť.

Oddíl A – obecné informace

Celý název tkáňového zařízení: Jméno odpovědné osoby podle definice ve směrnici 2004/23/ES: (přiložte životopis.)

prosím

Jméno vedoucího pracovníka odpovědného za systém jakosti (v náležitých případech): (přiložte životopis.)

prosím

Poštovní adresa tkáňového zařízení:

Telefonní číslo:

Číslo faxu:

37

E-mailová adresa:

Přehled činností Druh tkání či buněk

Předepsaná činnost (PA)

Použitý postup přípravy (PP)

(Vložte prosím kód(y) PA z legendy uvedené níže.)

Skeletální 

Kožní



Vasculární



Oční



Amniotická membrána



Vaječníkové  Testikulární



Jiné tkáně



…………………............................ Kostní dřeň



PBSC



38

(Vložte prosím kód(y) PP z legendy uvedené níže.)

Pupečníková krev 

Oocyty



Spermie



Jiné buňky



……………………………………... Embrya



Zygoty



Jiné



…………………...............………

PŘEDEPSANÉ KÓDY ČINNOSTÍ Darování: PA1

Odběr: PA2

Vyšetření: PA3

Zpracování: PA4

Skladování: PA5

Distribuce: PA6

Dovoz: PA7

Vývoz: PA8

KÓDY POSTUPU PŘÍPRAVY Řezání/rozmělňování/tvarování

PP1

Demineralizace

PP13

Odtřeďování

PP2

Skladování v roztoku orgánové kultury

PP14

Namáčení v antibiotických nebo antimikrobiálních roztocích

PP3

Skladování při 4°C

PP15

Sterilizace (ne ozařováním)

PP4

Glycerolizace (vysoká koncentrace)

PP16

Sterilizace ozařováním

PP5

Rozmrazování

PP17

Oddělení, zahušťování nebo čištění buněk

PP6

Filtrování

PP7

Lyofilizace (sublimační sušení)

PP8

39

Oplodnění in vitro (IVF) intracytoplazmatický vstřik spermatu (ICSI) Příprava spermatu

PP18 PP19 PP20

Zmrazení

PP9

Kryokonzervace

PP10

Vitrifikace

PP11

Sušení

PP12

Asistovaná inkubace Kultura pro blastocysty Zrání in vitro (IVM) Biopsie embrya / polárního tělíska

PP21 PP22 PP23 PP24

Referenční číslo / kód příslušného orgánu, jenž zpracovává žádost o udělení oprávnění (v náležitých případech):

Oddíl B – činnost – podrobné údaje Přiložte prosím vývojový diagram dokumentující činnost tkáňového zařízení v plném rozsahu.

Provádí tkáňové zařízení odběr?

Získává tkáňové zařízení tkáně a buňky z vnějších organizací provádějících odběr?

Provádí tkáňové zařízení vyšetření dárců?

ANO/ NE

ANO/ NE Pokud ano, uveďte prosím, o které organizace se jedná:

ANO/ NE Pokud ne, uveďte prosím, která/které organizace provádí vyšetření dárců tkání/buněk:

40

Druhy tkání/buněk/látek lidského původu odebírané tkáňovým zařízením (vlastní opatření či opatření od jiných subjektů):

Uveďte zde nebo přiložte samostatný seznam:

Počet dárců, od nichž tkáňové zařízení získalo Alogenní žijící (nepříbuzenské, nepartnerské darování) v předchozím roce tkáně/buňky (měl by se shodovat s počtem dárců uvedených ve výroční zprávě): Alogenní žijící (příbuzenské či partnerské darování):

Alogenní žijící:

Zemřelí:

Druhy tkání/buněk zpracovávané tkáňovým zařízením:

Uveďte zde nebo přiložte samostatný seznam:

41

Jakým způsobem jsou metody zpracování validovány: (účelem je prokázat, že nečiní tkáně či buňky klinicky neúčinné či škodlivými pro příjemce) (tuto část není třeba vyplňovat v případě, že je použita dokumentace týkající se postupu přípravy):

a) na základě studií prováděných ve vašem tkáňovém zařízení? 

b) na základě zveřejněných studií?

c)



na základě retrospektivní analýzy klinických výsledků? 

d) jiné (uveďte, o kterou metodu se jedná):

 …………………………………………………………… ……………………………………………………………

Metody kontroly jakosti uplatňované na tkáně či buňky v rámci postupu a po jeho ukončení:

Uveďte zde nebo přiložte samostatný seznam:

Druhy hotových tkání/buněk/látek lidského původu distribuované tkáňovým zařízením:

Uveďte zde nebo přiložte samostatný seznam:

Získává tkáňové zařízení hotové tkáně/buňky určené k distribuci z jiných tkáňových zařízení ve stejném

ANO/ NE Pokud ano, uveďte, o který druh tkání se jedná a název/názvy tkáňového zařízení / tkáňových zařízení: 42

členském státě?

Získává tkáňové zařízení tkáně/buňky určené k distribuci z jiných tkáňových zařízení v jiném členském státě?

ANO/ NE

Uskutečňuje tkáňové zařízení dovoz tkání/buněk určených k distribuci ze zemí mimo EU?

ANO/ NE

Pokud ano, uveďte o který druh tkání/buněk se jedná a název země/zemí původu a tkáňového zařízení / tkáňových zařízení.

Pokud ano, uveďte o který druh tkání/buněk se jedná a název země/zemí původu a tkáňového zařízení / tkáňových zařízení.

Počet tkáňových či buněčných jednotek (jednotlivá balení, sáčky, pejet lahvičky) distribuovaných tkáňovým zařízením pro účely použití u člo v minulém roce (počet by se měl shodovat s počtem uvedeným ve výro zprávě).

Oddíl C - zaměstnanci Jméno ředitele tkáňového zařízení (pokud se liší od jména odpovědné osoby) (přiložte prosím stručný životopis):

Jméno lékařského ředitele

43

(pokud se liší od výše uvedeného) (přiložte prosím stručný životopis):

Jméno vedoucího pracovníka pověřeného zpracováním (v náležitých případech) (přiložte prosím stručný životopis):

Celkový počet zaměstnanců:

Poskytněte prosím organizační schéma znázorňující role a hierarchii. (uveďte v kolonce určené pro tento účel nebo v přiloženém samostatném listu). V organizačním schématu uveďte počet osob, které jsou pověřeny prováděním výběru dárců, odběrem, zpracováním, kontrolou jakosti, zajišťováním jakosti, administrativou, uskladňováním a zajišťováním přepravy.

44

45

Oddíl D - zařízení Popište prosím zařízení pro zpracování a skladování. Uveďte počet místností, jejich rozměry a environmentální klasifikaci, kde je to vhodné. (Přiložte plán prostor a uveďte údaje o místnostech (očíslovaných), jejich účelu a zaměstnancích a tkáních či buňkách a zaměstnancích, materiálu a toku odpadu.)

Oddíl E – vybavení Poskytněte prosím seznam kritického vybavení použitého pro zpracování a vyšetření.

46

Popište prosím systém používaný na podporu sledovatelnosti (je-li to vhodné).

Oddíl F – smlouvy/dohody s ostatními organizacemi

Jsou z předepsaných prováděny třetí (od

některé činností stranou odběru

ANO/ NE Pokud ano, uveďte tyto činnosti a název organizace, která jedná jako třetí strana. Poskytněte prosím kopie příslušných dohod. 47

po distribuci)?

Oddíl G – přeprava a distribuce Popište prosím zavedená opatření pro přepravu všech druhů tkání či buněk z místa, na němž jsou opatřeny, do tkáňového zařízení.

Popište prosím zavedená opatření pro přepravu každého druhu tkání či buněk z tkáňového zařízení do organizace odpovědné za použití u člověka.

48

Oddíl H – nežádoucí účinky a hlášení reakcí Popište prosím zavedená opatření pro hlášení a řízení SAE a SAR.

Oddíl I – systém řízení jakosti Uveďte prosím stručný popis systému jakosti používaného v tkáňovém zařízení. Přiložte seznam zavedených SOP.

Bylo tkáňovému zařízení vydáno osvědčení vnějším orgánem nebo profesní

ANO/ NE

49

komorou?

Pokud ano, uveďte prosím, kdy a kým, a připojte číslo osvědčení.

Oddíl J – podpis a datum Podpis osoby:

odpovědné

Datum:

Oddíl K – pokyny pro předložení tohoto formuláře Tento formulář by měl být předložen v rámci první žádosti o akreditaci a jmenování a udělení příslušného oprávnění nebo povolení příslušným orgánem pro tkáně a buňky. Měl by být opět předložen na žádost inspektorátu před zahájením inspekce a pokaždé, když dojde k významné změně činností, pracovních funkcí nebo používaných postupů nebo pokaždé, když dojde k významným změnám údajů v některém z přiložených dokumentů. Mezi významné změny patří: -

změna odpovědné osoby; změna činností; používání nového vybavení pro schválený postup; podpis nové smlouvy s novými subdodavatelemi nebo nové dohody se sběrným střediskem; přemístění jedné nebo více činností do nových prostor; zastavení činnosti nebo uzavření místa; zavedení nového systému IT.

Každý příslušný orgán by měl doplnit příslušné pokyny pro předložení.

50

Příloha 7: Navrhovaný formát formuláře pro záznam zjištění inspekcí FORMULÁŘ PRO ZÁZNAM ZJIŠTĚNÍ INSPEKCÍ

PŘÍSLUŠNÝ ORGÁN:

«Název příslušného orgánu»

Jméno hlavního inspektora:

«Jméno»

Připojená jednotka či oddělení:

«Připojená jednotka či oddělení»

Jméno inspektora/inspektorů:

«Jméno/jména»

Připojená jednotka či oddělení:

«Připojená jednotka či oddělení»

Jméno technického odborníka (v náležitých případech):

«Jméno»

Připojená jednotka či oddělení:

«Připojená jednotka či oddělení»

«1. adresa» TKÁŃOVÉ ZAŘÍZENÍ, INSPEKCE:

V NĚMŽ

JE

PROVÁDĚNA

«2. adresa» «Telefonní číslo» «Číslo faxu» «Jméno»

Jméno a adresa odpovědné osoby:

«Telefonní číslo» «Číslo faxu»

Datum inspekce:

/___/___/ /___/___/ /___/___/___/___/

Zaměstnanci Byli posouzeni během této inspekce

Č.

Nebyli posouzeni během této inspekce

Pozorování

Poznámky

51

Zařízení/prostory Byly posouzeny během této inspekce

Č.

Nebyly posouzeny během této inspekce

Pozorování

Poznámky

Materiál a vybavení Byly posouzeny během této inspekce

Nebyly posouzeny během této inspekce

52

Č.

Pozorování

Poznámky

Systém řízení jakosti Byl posouzen během této inspekce

Č.

Nebyl posouzen během této inspekce

Pozorování

Poznámky

Výběr dárce, vyšetření dárce a odběr Byly posouzeny během této inspekce

Nebyly posouzeny během této inspekce

53

Č.

Pozorování

Poznámky

Zpracování, skladování a distribuce Byly posouzeny během této inspekce

Č.

Nebyly posouzeny během této inspekce

Pozorování

Poznámky

Kontrola jakosti Byla posouzena během této inspekce

Nebyla posouzena během této inspekce

54

Č.

Pozorování

Poznámky

Distribuce mimo členské státy, dovoz a vývoz Byly posouzeny během této inspekce

Č.

Nebyly posouzeny během této inspekce

Pozorování

Poznámky

Sledovatelnost Byla posouzena během této inspekce

Nebyla posouzena během této inspekce

55

Č.

Pozorování

Poznámky

Dohody se třetí stranou Byly posouzeny během této inspekce

Č.

Nebyly posouzeny během této inspekce

Pozorování

Poznámky

Jiné

56

Č.

Pozorování

Poznámky

57

Příloha 8: Navrhovaný společný formát zprávy o inspekci tkáňových zařízení ZPRÁVA O INSPEKCI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ Vyplňte tento formulář (nahraďte přitom text vyznačený kurzivou)

Obecné informace Referenční č. zprávy: Místo/místa, v němž/nichž provedena inspekce:

byla Název a úplná adresa místa, v němž byla provedena inspekce.

Přehled činností:

Druh tkání či buněk

Předepsaná činnost (PA)

Použitý postup přípravy (PP) (Vložte prosím kód(y) PP z legendy uvedené níže.)

(Vložte prosím kód(y) PA z legendy uvedené níže.)

Skeletální 

Kožní



Vasculární



Oční



Amniotická membrána 

Vaječníkové 

58

Testikulární



Jiné tkáně



…………………............. ............... Kostní dřeň



PBSC



Pupečníková krev 

Oocyty



Spermie



Jiné buňky



. Embrya



Zygoty



Jiné



…………………............... ………

PŘEDEPSANÉ KÓDY ČINNOSTÍ Darování: PA1

Odběr: PA2

Skladování: PA5

Distribuce: PA6

Vyšetření: PA3 Dovoz: PA7

59

Zpracování: PA4 Vývoz: PA8

KÓDY POSTUPŮ PŘÍPRAVY Řezání/rozmělňování/tvarování

PP1

Demineralizace

PP13

Odtřeďování

PP2

Skladování v roztoku orgánové kultury

PP14

PP3

Skladování při 4°C

PP15

Sterilizace (ne ozařováním)

PP4

Glycerolizace (vysoká koncentrace)

PP16

Sterilizace ozařováním

PP5

Rozmrazování

PP17

Oddělení, zahušťování nebo čištění buněk

PP6

Oplodnění in vitro (IVF)

PP18

Filtrování

PP7

intracytoplazmatický (ICSI)

Lyofilizace (sublimační sušení)

PP8

Příprava spermatu

PP20

Zmrazení

PP9

Asistovaná inkubace

PP21

Kryokonzervace

PP10

Kultura pro blastocysty

PP22

Vitrifikace

PP11

Zrání in vitro (IVM)

PP23

Sušení

PP12

Biopsie embrya / polárního tělíska

PP24

Namáčení v antibiotických antimikrobiálních roztocích

nebo

vstřik

Datum inspekce:

Den/dny, měsíc, rok

Inspektor/inspektoři:

Jméno inspektora/jména inspektorů

spermatu

PP19

Jméno/jména odborníka/odborníků/posuzovatele/posuzovatelů (v náležitých případech) Název/názvy příslušného orgánu či orgánů e-mailová adresa: Nařízení, založena:

na

nichž

byla

inspekce

Stručná zpráva o provedených inspekcích

60

Úvod:

Stručný popis místa, v němž je prováděn odběr, a/nebo tkáňového zařízení a činností na místě (nebo odkaz na přiloženou TED). V případě inspekcí prováděných v zemích, které nejsou členy EHP, prosím uveďte, zda byl příslušný orgán země, v níž se inspekce uskutečnila, informován o inspekci a zúčastnil se jí. Datum předchozí inspekce. Jméno inspektora/jména inspektorů, kteří se zúčastnili předchozí inspekce. Hlavní změny, ke kterým došlo od předchozí inspekce.

Rozsah inspekce:

Stručný popis inspekce (inspekce zaměřené na postupy a/nebo obecné inspekce systému jakosti s odkazem na specifické tkáně či buňky, je-li to vhodné). Je třeba uvést důvod provedené inspekce (např. žádost o schválení nového postupu, rutinní inspekce, šetření vady produktu atd.)

Prostor/prostory / činnosti, jež byly Stručný popis prostoru/činností. Uveďte prostor/činnost, jež byly předmětem inspekce. předmětem inspekce:

Prostory/činnosti, které předmětem inspekce:

prosím

každý

nebyly Je-li to třeba, pozornost by měla být věnována prostorům či činnostem, které nebyly v rámci dané inspekce kontrolovány.

Zaměstnanci, s nimiž byl během Uveďte prosím jména a tituly klíčových zaměstnanců, se kterými byl veden pohovor, nebo přiložte seznam. inspekce veden pohovor:

Přehled zjištění učiněných v rámci Shrňte předchozí zjištění a přijatá nápravná opatření. předchozí inspekce a přijatých nápravných opatření:

61

Příslušná zjištění inspektorů, včetně nedostatků Tento oddíl může propojovat zjištění s nedostatky a lze jej použít k vysvětlení klasifikace. Požadavky na odběr a vyšetřování dárců stanovené ve směrnici 2006/17/ES Kritéria výběru dárců tkání a/nebo Popište zjištění u všech druhů dárců (zemřelých, žijících, partnerských (přímé či nepřímé použití) nebo nepartnerských). buněk:

Laboratorní vyšetření požadovaná u dárců: Postupy darování buněk a/nebo tkání a postupy odběru:

Záznamy o dárcích: Zpráva o odběru: Příjem v tkáňovém zařízení:

Požadavky na akreditaci a jmenování a udělení příslušného oprávnění nebo povolení tkáňovému orgánu podle směrnice 2006/86/ES Organizace a řízení:

Zaměstnanci: Vybavení a materiál: Zařízení/prostory: Dokumentace a záznamy: Smlouvy se třetími stranami: Přezkum jakosti: Zpracování: Skladování a propuštění tkání či buněk: 62

Konečné označování pro distribuci a vnější označování přepravního kontejneru: Přeprava:

Distribuce a stažení: Řízení SAR/SAE: Informace o minimální databázi dárce/příjemce, která musí být vedena tkáňovými zařízeními a organizacemi odpovědnými za použití u člověka: Systém kódování:

Dovoz/vývoz; Další zjištěné specifické záležitosti:

Například zařízením.

relevantní

budoucí

změny

oznámené

tkáňovým

Závěry Dokumentace tkáňového zařízení: Posouzení a datum TED.

Připojené přílohy:

Uveďte prosím úplný seznam připojených příloh.

Seznam nedostatků zařazených do Měly by být uvedeny všechny zjištěné nedostatky, přičemž je kategorií: kritické, hlavní a jiné třeba uvést odkazy na příslušné vnitrostátní právní předpisy, (viz definice na konci tohoto které provádí směrnice EU. formuláře): Měly by být uvedeny všechny nedostatky, i v případě, že byla okamžitě přijata nápravná opatření. Tkáňové zařízení by mělo být požádáno, aby uvědomilo inspektorát o navrhovaném harmonogramu přijetí nápravných opatření a vývoji situace. Nedostatky by měly být klasifikovány na základě definic uvedených na konci tohoto dokumentu. 63

Doporučení vydaná příslušnými/donucovacími orgány ohledně místa, v němž je prováděna inspekce: Shrnutí a závěry:

Inspektor/inspektoři by měl/měli uvést, zda v průběhu inspekce tkáňové zařízení fungovalo v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které provádí směrnice 2004/23/ES, 2006/17/ES a 2006/86/ES, přičemž se předpokládá, že v náležitých případech byla přijata vhodná nápravná opatření, a měl/měli by zmínit případné další záležitosti, kterým by měl dožadující orgán věnovat pozornost. Měla by se věnovat pozornost použité formulaci. V případě, že tkáňové zařízení musí splnit kritické požadavky, aby mu inspektorátem mohlo být uděleno konečné schválení, je vhodnější používat podmiňovací způsob. Lze uvést odkaz na závěry zaznamenané v dalších dokumentech, jako je závěrečný dopis, v závislosti na vnitrostátních postupech.

Jméno/jména:

Zprávu o inspekci by inspektor/inspektoři / posuzovatel/posuzovatelé, kteří se zúčastnili inspekce, měli podepsat a opatřit datem.

Podpis/podpisy: Organizace: Datum: Distribuce zprávy:

Formulář může být třeba přizpůsobit místnímu použití v některých členských státech, v nichž je posuzování nedostatků úkonem nezávislým na zprávě o inspekci. Definice nedostatků 1. KRITICKÝ NEDOSTATEK: Nedostatek, který představuje významné přímé riziko pro přijímajícího pacienta nebo žijícího dárce. 2. HLAVNÍ NEDOSTATEK: Nedostatek, který není kritickým nedostatkem: a který představuje nepřímé riziko pro bezpečnost dárce nebo příjemce z důvodu odběru a/nebo distribuce tkání či buněk, jež nejsou v souladu s oprávněním tkáňového zařízení, schváleným postupem nebo vlastními postupy tkáňového zařízení pro zajištění bezpečnosti a jakosti; 64

nebo který představuje hlavní nedostatek s ohledem na směrnice 2004/23/ES, 2006/17/ES a 2006/86/ES nebo veškeré příslušné vnitrostátní právní předpisy; nebo který svědčí o neuspokojivém provádění postupů pro propuštění tkání či buněk nebo neuspokojivém plnění zákonných povinností odpovědnou osobou; nebo kombinace několika „jiných“ nedostatků, z nichž žádný sám o sobě není hlavním nedostatkem, nicméně společně s ostatními by mohl představovat hlavní nedostatek a jako takový by měl být vysvětlen a nahlášen. 3. JINÝ NEDOSTATEK: Nedostatek, který nelze klasifikovat jako kritický ani jako hlavní, ale jenž svědčí o odchýlení se od osvědčených postupů.

65

Příloha 9: Navrhovaný společný formát dokumentace týkající se postupu přípravy (PPD)

Dokumentace týkající se postupu přípravy (PPD) Oddíl A – informace o tkáňovém zařízení Celý název tkáňového zařízení:

Jméno odpovědné osoby:

Poštovní adresa tkáňového zařízení:

Telefonní číslo:

Číslo faxu:

E-mailová adresa:

Oddíl B – postup přípravy – obecné informace Název přípravy:

postupu

Popis tkání či buněk, na něž se tento 66

postup přípravy vztahuje:

Uveďte prosím podrobné údaje o veškerých dalších specifických požadavcích na výběr nebo vyšetření dárců, které musí být použity na dárce tkání či buněk zpracovaných tímto způsobem.

Popište prosím podrobně veškeré specifické požadavky, které musí být dodrženy při odběru tkání či buněk zpracovaných tímto způsobem.

Popište prosím stručně dotčený postup přípravy. (Připojte vývojový diagram znázorňující tento postup.)

Oddíl C – materiály a vybavení Uveďte prosím veškeré materiály a vybavení použité v rámci tohoto postupu a v každém případě poskytněte podrobnosti o dodavateli. Činidla nebo materiály, jež přicházejí do kontaktu s tkáněmi/buňka mi

Specifikace

Dodavatel

67

Vybavení

Specifikace

Dodavatel

Oddíl D – zkoušky kontroly jakosti (včetně mikrobiálního vyšetření) Zkouška

Popis vzorku (analýza)

Kritéria pro propuštění

68

Oddíl E – validace postupu

Jakým způsobem byly použité metody zpracování validovány k prokázání toho, že nečiní tkáně či buňky klinicky neúčinné či škodlivými pro příjemce?

a) na základě studií prováděných ve vašem tkáňovém zařízení? ANO 

NE 

Pokud ano, připojte prosím kopii zprávy o validace.

b) na základě studií zveřejněných jinými subjekty?

ANO  Pokud ano, připojte prosím kopie nejrelevantnějších publikací.

c) na základě retrospektivní analýzy klinických výsledků? ANO  Pokud ano, připojte prosím přehled shromážděných údajů.

d) Jiné (uveďte prosím):………………………………………………

e)

Pokud se na postup vztahuje patentová přihláška, uveďte prosím 69

NE 

NE 

číslo patentu.

Pokud je součástí postupu sterilizace či deaktivace virů, poskytněte prosím stručný popis validace a kopie studií o deaktivaci virů, na nichž je validace založena.

Připojte prosím kopii zprávy o validaci.

Oddíl F – konečné označování a průvodní informační brožura Zde prosím připojte kopii konečného štítku, jímž je opatřen primární obal tkání a buněk zpracovaných za použití této metody.

Připojte prosím kopii průvodní informační brožury dodávané klinickým uživatelům zároveň s tkáněmi či buňkami.

Pokyny pro předložení, které musí být doplněny jednotlivými příslušnými orgány.

70

Příloha 10: Navrhovaný společný formát osvědčení o udělení oprávnění NAVRHOVANÝ SPOLEČNÝ FORMÁT PRO UDĚLOVÁNÍ OPRÁVNĚNÍ TKÁŇOVÝM ZAŘÍZENÍ M

Podrobné údaje o tkáňovém zařízení Číslo registrace/oprávnění: Jméno držitele registrace/oprávnění: Název tkáňového zařízení: Adresa/adresy zařízení

tkáňového/tkáňových

(je třeba uvést všechna místa, jimž bylo uděleno oprávnění, pokud se na ně nevztahují samostatné licence): Zákonně registrovaná registrace/oprávnění:

adresa

držitele

Rozsah oprávnění Právní základ oprávnění:

Datum konce platnosti registrace/oprávnění: (vyžadují-li to vnitrostátní předpisy):

Činnosti, pro něž bylo uděleno oprávnění Druh tkání či buněk

Předepsaná činnost (PA) (Vložte prosím kód(y) PA z legendy uvedené níže)



Skeletální

Kožní



71



Vasculární

Oční



Amniotická membrána 



Vaječníkové Testikulární



Jiné tkáně



…………………............................ Kostní dřeň



PBSC





Pupečníková krev

Oocyty



Spermie



Jiné buňky



……………………………………... Embrya



Zygoty



Jiné

 72

PŘEDEPSANÉ KÓDY ČINNOSTÍ Darování: PA1 Skladování: PA5

Odběr: PA2

Vyšetření: PA3

Distribuce: PA6 Dovoz: PA7

Zpracování: PA4 Vývoz: PA8

Existují nějaká omezení či vysvětlení týkající se rozsahu těchto činností?

Jméno úředníka Podpis úředníka příslušného Datum: příslušného orgánu: orgánu:

73

Razítko příslušného orgánu:

Příloha 11: Dokumenty použité při vypracování těchto pokynů Dokumenty vyhotovené regulačními orgány Agence de la Biomédecine (ABM) guidance on inspection of centres for assisted conception (draft) AFSSAPS guidance for tissue and cell bank inspection (Aide-Mémoire for Inspection of Tissue and Cell Banks, 2004; Inspection Guidelines Relating to Procurement of HSC and Mononuclear Blood Cells; Sub-Guidelines Relating to Inspection of Procurement of Cells from Umbilical Cord Blood, 2007) Belgian competent authority: -

Aide-mémoire for tissue bank inspection, April 2006 Site master file for tissue and cell banks

National Transplant Centre, Italy (CNT) guidance for tissue bank inspection (Guidelines on the Conduct of Inspections, 2005: Pre-inspection form and skin-bank inspection checklist as an example) EMEA GMP inspection guidance documents: CoCP (Compilation of Community Procedures) Inspection Conduct (EMEA/INS/GMP/313513/2006) and report writing EMEA/INS/GMP/313539/2006)

EN ISO 14971:2007 Medical devices — Application of risk management to medical devices FDA Compliance Programme Guidance Manual, 2005 Human Fertilisation and Embryology Authority (HFEA), UK — Tissues and cells for assisted conception (www.hfea.gov.uk) -

information on the system pre-inspection questionnaire

Human Tissue Authority (HTA), UK. Inspection Site Visits: Manual for Specialist Assessors (2006) and Guidance for Designated Individuals (2006) Irish Medicines Board, Aide-Mémoire for Tissue Establishments Irish Medicines Board, Authorisation of Prescribed Activities carried out in Relation to Human Tissues and Cells (Certificate) Irish Medicines Board, Points to Note for the Inspection of Reproductive Cells ISO guidelines for quality and/or environmental management systems auditing (ISO 19011) 74

Medicines Control Council, Department of Health, RSA, Guidelines for Preparation of Site Master File Medicines and Healthcare Products Regulatory Agency (MHRA), UK. Consultation on a risk-based inspection programme for good practice inspections PIC/S Guidance for Blood Establishments, 2004 PIC/S Standard Operating Procedure (pi 026-1 October 2006): Qualification and training of inspectors in the field of human blood, tissues and cells

Dokumenty vyhotovené odbornými společnostmi či v rámci odborných projektů AABB Quality System Assessment Tool, 2006 AATB Tissue Bank Self-Assessment Tool and Audit Report (Star), 2006 EBAA, Inspection Manual of the Eye Bank Association of America, 2005 EQSTB (European Quality System for Tissue Banks — DG SANCO project) — Tissue Bank Audit Guidelines, 2007 JACIE Inspection Manual, 2004 Tissue Bank Evaluation Guidance used by the International Atomic Energy Agency in its reviews of tissue banks worldwide supported by its programme

75

Příloha 12: Zkratky a glosář CA

Příslušný orgán

EMEA

Evropská agentura pro léčivé přípravky

EU

Evropská unie

GMP

Správná výrobní praxe

HPC

Krvetvorné kmenové buňky

ICH

Mezinárodní konference o harmonizaci technických požadavků na registrace humánních léčivých přípravků

ICSI

Intracytoplazmatický vstřik spermatu

ISO

Mezinárodní organizace pro normalizaci

IUI

Nitroděložní oplodňování

IVF

Oplodnění in vitro

MS

Členský stát (Evropské unie)

NAT

Technika amplifikace nukleových kyselin

PIC/S

Schéma spolupráce v rámci farmaceutické inspekce

QA

Zabezpečení jakosti

RP

Odpovědná osoba

SAE

Závažný nežádoucí účinek

SAR

Závažná nežádoucí reakce

SOP

Standardní pracovní postup

TE

Tkáňové zařízení

TED

Dokumentace tkáňového zařízení

Audit

Definice

Zdroj

Dokumentovaný přezkum postupů, záznamů, osobních funkcí, vybavení, materiálu, zařízení a/nebo prodejců za účelem posouzení souladu se SOP, normami nebo právními či správními předpisy, prováděný odbornými pracovníky, auditory interního systému jakosti nebo auditory certifikačního orgánu

Upravený text z Příručky Rady Evropy o bezpečnosti a zabezpečení jakosti orgánů, tkání a buněk určených k transplantaci, 3. vydání, Vydavatelství Rady Evropy, leden 2007

76

Buňky

Jednotlivé lidské buňky nebo skupiny lidských buněk, které mezi sebou nejsou spojeny pojivovou tkání

Kritický

Mající možný vliv na jakost nebo bezpečnost Směrnice 2006/86/ES buněk a tkání nebo mající s nimi kontakt

Distribuce

Přeprava a dodání tkání nebo buněk určených k Směrnice 2004/23/ES použití u člověka

Darování

Darování lidských tkání nebo buněk určených Směrnice 2004/23/ES k použití u člověka

Dárce

Každý žijící nebo zemřelý člověk, který je zdrojem Směrnice 2004/23/ES lidských tkání nebo buněk

Odborník

Jednotlivec s odpovídající kvalifikací a zkušeností, Skupina pro přípravu návrhů jež mu umožňují poskytovat technické poradenství inspektorovi příslušného orgánu

Použití člověka

Směrnice 2004/23/ES

u Použití tkání nebo buněk v těle nebo na těle Směrnice 2004/23/ES lidského příjemce a mimotělní použití

Organizace odpovědná za použití tkání a buněk u člověka

Zdravotnické zařízení nebo jednotka nemocnice Směrnice 2006/86/ES nebo jiný subjekt, který používá lidské tkáně a buňky u člověka

Darování mezi darování reprodukčních buněk mezi mužem a Směrnice 2006/86/ES ženou, kteří prohlásí, že mají intimní fyzický vztah partnery Konzervace

Použití chemických látek, změn okolních Směrnice 2004/23/ES podmínek nebo jiných prostředků během zpracování s cílem předejít biologickému nebo fyzikálnímu poškození buněk nebo tkání nebo je zpomalit

Zpracování

Všechny činnosti související s úpravou tkání a Směrnice 2004/23/ES buněk určených k použití u člověka, manipulace s nimi, jejich konzervace a balení

Odběr

Postup, jímž jsou tkáně či buňky učiněny Směrnice 2004/23/ES dostupnými

Organizace provádějící odběr

zdravotnické zařízení nebo jednotka nemocnice Směrnice 2006/86/ES nebo jiný subjekt, který provozuje odběr lidských tkání a buněk a který nemusí být akreditován, určen, oprávněn nebo povolen jako tkáňové zařízení

Systém jakosti

Organizační struktura, stanovené povinnosti, Směrnice 2006/86/ES postupy, procesy a zdroje k provádění řízení jakosti; zahrnuje všechny činnosti, které přímo či nepřímo přispívají k jakosti

77

určené

k účelům Směrnice 2006/86/ES

Reprodukční buňky

Všechny tkáně a buňky asistované reprodukce

Odpovědná osoba

Každé tkáňové zařízení jmenuje osobu pověřenou: Směrnice 2004/23/ES zajištěním toho, aby v zařízení, za něž je tato osoba odpovědná, byly lidské tkáně a buňky určené k použití u člověka odebírány, kontrolovány, zpracovávány, skladovány a distribuovány v souladu se směrnicemi a s právními předpisy platnými v daném členském státu; poskytováním informací podle příslušných ustanovení příslušnému orgánu nebo orgánům; a prováděním požadavků směrnic v tkáňovém zařízení

Závažný nežádoucí účinek

jakákoliv nepříznivá příhoda související s Směrnice 2004/23/ES odběrem, vyšetřováním, zpracováním, skladováním a distribucí tkání a buněk, která by mohla vést k přenosu přenosné nemoci, ke smrti nebo k ohrožení života, poškození zdraví či omezení schopností pacienta nebo která by mohla zapříčinit nebo prodloužit hospitalizaci či onemocnění

Závažná nežádoucí reakce

Nezamýšlená odezva dárce nebo příjemce, včetně Směrnice 2004/23/ES přenosné nemoci, související s odběrem tkání a buněk nebo jejich použitím u člověka, která má za následek smrt, ohrožení života, poškození zdraví či omezení schopností nebo která zapříčiní nebo prodlouží hospitalizaci či onemocnění

Standardní pracovní postupy

Písemné pokyny popisující jednotlivé etapy upravené specifického postupu včetně materiálů a metod, 2006/86/ES které mají být použity, a očekávané vlastnosti tkání a buněk, které mají být distribuovány

Skladování

Udržování tkání a buněk ve vhodných a Směrnice 2004/23/ES kontrolovaných podmínkách do doby distribuce

Třetí země

Jakákoli země, která není členským státem Evropská komise: Evropské unie ec.europa.eu

Třetí strana

Jakákoli organizace, která na základě smlouvy či Skupina pro písemné dohody poskytuje službu organizaci příručky provádějící odběr nebo tkáňovému zařízení. Do této definice spadají i laboratoře provádějící vyšetření dárců či tkání, smluvní subjekty provádějící sterilizace a uživatelské nemocnice, které skladují tkáně či buňky do doby, kdy jsou použity u člověka

Tkáň

Všechny základní části lidského těla tvořené Směrnice 2004/23/ES buňkami

78

znění

přípravu

směrnice

operační

Tkáňové zařízení

Banka tkání nebo nemocniční jednotka nebo jiný Směrnice 2004/23/ES subjekt, v nichž se provádějí činnosti související se zpracováním, konzervací, skladováním nebo distribucí lidských tkání a buněk. Může rovněž odpovídat za odběr nebo vyšetřování tkání a buněk

Sledovatelnost

schopnost zjistit místo, kde se nachází, a Směrnice 2006/86/ES identifikovat tkáň/buňku během každé etapy od odběru, přes zpracování, vyšetřování a skladování až po distribuci příjemci nebo likvidaci, což zahrnuje také schopnost identifikovat dárce a tkáňové zařízení nebo výrobní zařízení, které tkáň/buňky přijímá, zpracovává nebo skladuje, a schopnost identifikovat příjemce ve zdravotnickém zařízení používajícím/zdravotnických zařízeních používajících tkáň/buňky u příjemce/příjemců.

Validace (nebo „kvalifikace“ v případě zařízení nebo prostředí)

Vytvoření dokumentovaného důkazu, který Směrnice 2006/86/ES poskytuje vysokou záruku, že určitý proces, standardní pracovní postup, části zařízení nebo prostředí konzistentně vytvoří produkt, který splňuje předem stanovené specifikace a atributy jakosti

79