INOVAČNÍ BULLETIN SPOLEČNĚ BEZ HRANIC
Fraunhofer IPA Slovakia
UTB ve Zlíně posiluje komunikaci
Výzvy OPPI
Analýza firemního výzkumu a vývoje a potřeb firem ve Zlínském kraji po inovacích SC&C Par tner
5-6/2010 TIC BULLETIN 1 2010.indd 1
10.2.2010 14:55:31
5 - 6 / 2 010 / R o č n í k I I
INOVAČNÍ B U L L E T I N
ANALÝZA FIREMNÍHO VÝZKUMU A VÝVOJE A POTŘEB FIREM VE ZLÍNSKÉM KRAJI PO INOVACÍCH
Zlínský kraj byl vždy vnímán jako ekonomicky silná oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Vznik a rozvoj velké části průmyslových výrob je spojován se jménem Tomáše Bati. Jedná se zejména o obuvnictví, gumárenství, strojírenství a letecký průmysl. Produkt y těchto výrob byly tradičně spojovány zejména s centrem regionu – Zlínem a jeho zázemím. V rámci kraje však vznikla i další silná hospodářská centra, ať již to byla okresní města Vsetín, Kroměříž, Uherské Hradiště, nebo další větší centra, např. Valašské Meziříčí, Hulín, Holešov, Kunovice nebo Uherský Brod.
Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala měnit v důsledk u útlumu výroby v řadě nosných a dříve prosper ujících průmyslových odvětvích (největší pokles zaznamenala obuvnická výroba). Rozdělení Československa mělo rovněž negativní dopad na hospodářské výsledky některých průmyslových f irem kraje. Zpracovatelský průmysl v kraji nadále zaujímá nejvýznamnější postavení při tvorbě hr ubé přidané hodnoty. Na její tvorbě se v roce 2008 podílel 39,1 %, což je nejvyšší hodnota mezi kraji ČR (průměr ná hodnota za ČR byla 34, 7%). Ostatní odvětví ekonomiky kraje se na tvorbě hr ubé přidané hodnoty podílí méně než deseti procenty, s výjimkou obchodu (11,9 %) a komerčních služeb (11,1 %). Zpracovatelský průmysl je i největším zaměstnavatelem v kraji. Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v tomto odvětví v roce 2008 zaměstnáno 102,7 tis. pracovníků, což bylo 36,2 % z celkového počtu zaměstnaných v kraji (ČR – 28,6 %). V rámci příprav na tvorbu aktualizace Regionální inovační strategie (RIS) Zlínského kraje byla provedena „ Analýza f iremního výzk umu a vývoje a potřeb f irem ve Zlínském kraji po inovacích“ (dál také jen Analýza), jejíž koncepce se odvíjela za účelem získání
2 TIC BULLETIN 1 2010.indd 2-3
a objektivity, byly rozhovor y směřovány zejména do oborů, které mají ve Zlínském kraji nejsilnější pozici, tradici, a bylo možné u nich předpokládat vyšší mír u VaVI aktivit. Veškerá příprava a následné terénní šetření probíhalo ve spolupráci zadavatele, jímž je Technologické inovační centr um s.r.o. (TIC), a zpracovatele odbor ného garanta, jímž je tým vědeckých pracovníků rekr utující se především z akademické sfér y. V rámci příprav na Analýzu byla vytvořena širší databáze (asi 300 podnikatelských subjektů) průmyslových f irem a f irem podnikajících v obor u informačních a komunikačních technologií, u nichž byla identif ikována vazba na výzk um, vývoj a inovace s alespoň 10 zaměstnanci a jejichž sídlo je ve Zlínském kraji (Uherskohradišťsko, Vsetínsko, Zlínsko, Kroměřížsko).
základního zdroje infor mací pro def inování a nastavení systémových kroků a aktivit, které jsou nutné k vytvoření příznivých podmínek pro výzk um, vývoj, inovační aktivity (VaVI) v regionu. Dok ument má v zásadě otevřený disk usní charakter, na jehož základě by měly vzejít návrhy kompetentních institucí Zlínského kraje k provázání cílených nástrojů regionální politiky zaměřené na výzk um, vývoj a inovace a v budoucnu aktualizované RIS. Navazuje tak na předchozí strategické dok umenty nejen s or ientací na VaVI, ale i na obecnou regionální podpor u podnikání (Regionální inovační strategie Zlínského kraje, resp. Akční plán RIS, Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje). Hlavním cílem provedeného šetření a následných analytických prací byla pr imár ně identif ikace vlastního podnikatelského prostředí svázaného s výzk umem, vývojem a inovacemi, a to prostřednictvím řady základních socioekonomických infor mací, strategických přístupů f irem, vlastních VaVI, forem spolupráce a dalších ukazatelů. Cílem bylo také identif ikovat potřeby a specif ika podnikatelských subjektů Zlínského kraje v oblasti VaVI, na jejichž základě budou for mulovány návrhy a dopor učení pro směřování regionální
politiky Zlínského kraje v dané oblasti. Za velmi důležitou považujeme funkční součinnost podnikatelské sfér y se samosprávnými orgány municipalit (resp. subjekty veřejné správy na různých územních úrovních. Podnikatelské prostředí přímo deter minuje sociálně ekonomické prostředí regionů nebo jejich částí. Podnikatelské subjekty jsou jak objektem, který musí zahrnout vedení municipalit/kraje (a další zpracovatelé strategických vizí i konkrétních programů) do všech svých úvah o budoucím rozvoji spravovaného území, tak jsou i nezastupitelným subjektem spolupracujícím na vznik u těchto koncepčních dok umentů. Aby mohly být potřeby a specif ika podnikatelských subjektů identif ikovány, bylo nutné nejpr ve zjistit názorovou platfor mu oslovených f irem týkající se podpor y podnikání a nast avení nástrojů podpor y podnikání Zlínského kraje. Tento krok byl v rámci koncepce celé studie signif ikantní, interpret ace výsledků a dopor učení vzešla především z názorů konkrétních podnikatelských subjektů. Lze proto říci, že hlavním cílem Analýzy bylo provést průzkum názorů vedení f irem v kraji k ot ázkám výzkumu a vývoje, inovací, jejich zdrojů a podmínek nutných pro současný i budoucí rozvoj inovačního podnikání. Pro dosažení co největší šíře, ale zároveň i konkretizace
Výběrovému soubor u 250 podnikatelských subjektů byl poštou zaslán oslovovací dopis hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka, který vyzýval k účasti na daném průzk umu pro účely splnění zadaných cílů. Šetření proběhlo for mou řízeného inter view s par ticipací zpracovatele i zadavatele studie, a to většinou přímo s vedením či vyšším managementem, v 72 společnostech. Účastníci šetření odpovídali na otázky předloženého dotazník u. Doba rozhovor u se pohybovala v řádu 60-90 minut. Rozhovor y proběhly v září 2009.
Výsledky šetření
Současný průmyslový potenciál Zlínského kraje je založen na existenci původních klíčových výrobních podniků. Značný význam mají subjekty podnikající v gumárenství a plastikářství, v elektronice a elektrotechnice, ve strojírenství či ve výrobě nábytk u. V posledních letech se v kraji velmi intenzivně rozvíjí obor infor mačních a komunikačních technologií (ICT). Předběžné rozčlenění f irem do oborů bylo provedeno na základě jejich příslušnosti v kódovém značení klasif ikace ekonomických činností CZ-NACE a po dokončení dotazníkového šetření upraveno k účelům vyhodnocení. Ne vždy bylo možné společnosti zcela jednoznačně zařadit do daného obor u, neboť společnosti mají často více výrobních programů.
Na základě řady podpůr ných faktorů zjištěných šetřením bylo vyčleněno těchto 7 oborů: • Elektrotechnika • Plastikářství • Chemický a gumárenský průmysl • Strojírenství • Kožedělný, textilní průmysl, obuvnictví • Jiné zaměření průmyslu • Infor mační a komunikační technologie V kontextu oborového členění a členění dle velikosti f irem jsou předložené výsledky provázány se str ukturou dotazník u, přičemž se usk upily následující klíčové oblasti: • Vznik a vývoj f ir my, strategie a pozice f ir my v hodnotovém řetězci • Lidské zdroje • VaVI aktivity • Spolupráce f irem na VaVI aktivitách • Příležitosti a hrozby oborů, silné a slabé stránky f irem Na následujících řádcích naleznete str učné výsledky analýzy.
VZNIK A VÝVOJ FIRMY, STRATEGIE A POZICE FIRMY V HODNOTOVÉM ŘETĚZCI Při pohledu na oborovou strukturu (viz tabulka č. 1) je zřejmé, že velká část ze soubor u šetřených f irem je etablována ve dvou průmyslových oborech – elektrotechnice a ICT. Tato sk utečnost je zajisté poznamenána obecnou inklinací f irem z těchto oborů k VaVI, a je tedy větší pravděpodobnost výběr u těchto f irem do panelu šetření. Na dr uhou stranu však toto zastoupení také dokládá, že dochází k posunu v odvětvové specializaci celého zlínského regionu, který již zdaleka není vázaný na dlouholeté tradice obuvnictví a strojírenství. Sk utečně typickým odvětvím regionu je plastikářství, jež zde našlo široké uplatnění a přesahuje do řady dalších průmyslových oborů. Elektrotechnika navazuje na tradice velkých podniků, zejména na Vsetínsk u, Rožnovsk u a Uherskohradišťsk u, chemický a specif icky gumárenský průmysl je rozhodujícím způsobem vázán na největšího výrobce pneumatik ve Zlínském kraji. Podnikatelské subjekty Zlínského kraje par ticipující na VaVI můžeme podle velikosti f irem rozčlenit do tří kategor ií: malé f ir my (10-20 zaměstnanců),
střední f ir my (21-250), velké f ir my (250 a více). V dotazníkovém šetření byly nejvíce zastoupeny středně velké f ir my (60 %), dále bylo v panelu výzk umu 27 % malých a 13 % velkých f irem. Zastoupení f irem ve výzk umu dle velikosti podniků přibližně odpovídá celkové str uktuře podnikatelských subjektů Zlínského kraje. Zajímavostí může být, že na Zlínsk u již nehraje dominantní roli velká f irma v obuvnickém či kožedělném průmyslu a naopak je v tomto obor u poměr ně vysoký podíl malých f irem (do 20 zaměstnanců – 40 %), což potvrzuje pokles významu tohoto obor u. Největší podíl malých f irem je pak podle očekávání v obor u ICT (60 %). V případě ostatních oborů se vždy podíl středních f irem pohybuje mezi 60–75 %, což potvrzuje hypotézu, že největší inovační potenciál mají středně velké f ir my. Způsob vznik u většiny f irem se váže zejména na for mu „nově založená f irma“, a to napříč všemi obor y (u všech oborů má tento způsob vznik u 50 % a větší zastoupení). Nejméně častými případy jsou fúze a odštěpení od mateřské f ir my (spin of f) a akvizice. Vyšší zastoupení má vznik f ir my pr ivatizací, v případě f irem ve sk upině jiné zaměření průmyslu se jedná dokonce o více jak třetinový podíl. Ve vlastnické str uktuře šetřených f irem hraje výrazně významnější roli domácí kapitál, který vlastní 3/4 všech f irem. Se zdroji kapitálu je svázaná míra autonomie rozhodování, která je jedním z nejdůležitějších strategických předpokladů dalšího rozvoje. Pok ud se jedná o f ir mu bez zahraniční vlastnické str uktur y či bez výraznější vazby na mateřskou společnost (f ir ma je pobočkou, dceřinou společností apod.), je míra autonomie rozhodování zcela v kompetenci vedení samotné společnosti. Dodavatelé i odběratelé se u šetřených f irem rekr utují z podobného geograf ického prostředí. Česká republika (mimo Zlínský kraj) a zahraničí (mimo Slovensko) jsou pro společnosti klíčovými dodavatelskými i odběratelskými trhy. Slovensko má větší význam při odbytu výrobků a služeb (produktů) než při dodávkách. Zhr uba polovina f irem se v dodávkách i odbytu or ientuje také na vlastní zlínský region. Důležitými oblastmi strategické pozice f irem a výhledu do budoucna jsou tržní a cenová strategie. V kontextu tržní strategie odpověděla velká většina
3 10.2.2010 14:55:32
5 - 6 / 2 010 / R o č n í k I I
ukazatel/obor
INOVAČNÍ B U L L E T I N
celkem
elektrotechnický
plastikářský
chemický, gumárenský
strojírenský
obuvnický kožedělný a textilní
jiné zaměření průmyslu
ICT
72
8
15
6
9
5
10
19
podíl dle odvětví (%)
100
11
21
8
13
7
14
26
pouze ve Zlínském kraji
76
70
88
100
75
80
87
50
v rámci celé ČR
10
15
12
0
0
20
0
10
v ČR i zahraničí*
14
15
0
0
25
0
13
40
sídlo firmy (%)
vlastnická struktura (%) zahr. vlastnická struktura
25
20
41
50
25
0
13
20
pouze domácí kapitál
75
80
59
50
75
100
87
80
nově založená
66
70
64
50
62
50
50
70
privatizací
17
20
18
25
0
25
37
0
fúzí
2
0
6
0
0
0
0
10
akvizicí
8
0
6
25
25
25
13
10
odštěpení od mateřské firmy
7
10
6
0
13
0
0
10
vznik firmy (%)
velikostní struktura (%) 0 – 20
27
21
23
0
13
40
25
60
21 – 250
60
69
60
75
74
60
50
40
více než 250
13
10
17
25
13
0
25
0
Tabulka č. 1: Základní charakteristiky šetřených firem dle oborů v roce 2009
Nejvýrazněji inovativní strategii – vytvořit novými produkty zcela nové trhy a ovládnout je – logicky nejvíce prosazují f ir my z obor u ICT. Zajímavé však je, že podobně přemýšlejí i manažeři f irem v plastikářství, což výrazně zvyšuje inovační potenciál tohoto obor u. Ještě více překvapující je však stejný podíl (60 %), který dosáhl obuvnický, kožedělný a textilní obor. Tato vyšší míra strategické inovativnosti může být přičítána snaze opustit nerentabilní a nekonk urenceschopnou velkosér iovou výrobu a věnovat se spíše inovativním výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. Nicméně i v nejsnazší oblasti strategie (stabilizace nebo zvýšení podílu na stávajících trzích) vidí f ir my tohoto obor u, podobně jako chemického a gumárenského obor u, svoji budoucnost. Jako v průměr u inovačně
4 TIC BULLETIN 1 2010.indd 4-5
konzer vativnější ve svých rozvojových strategiích (vyšší míra strategie proniknutí na stávající trhy, na kterých nepůsobí a stabilizace, případně zvýšení tržního podílu na současných trzích) lze označit f ir my oborů strojírenského a elektrotechnického. Fir my řazené do obor u jiné zaměření průmyslu, nemají prakticky žádné strategicky inovativní ambice vytvářet svými novými produkty zcela nové trhy.
nákladů a maximalizaci objemu produkce, zejména v kombinaci s nižšími cenami. Malé a střední f ir my se přirozeně or ientují na zvyšování kvality při zachování ceny stejně silně jako na minimalizaci nákladů a zachování ceny a kvality.
Cenová strategie se u většiny šetřených f irem odvíjí od minimalizace nákladů při zachování ceny a kvality (75 %) a zvyšování kvality při zachování ceny (68 %), tedy od dvou strategických atr ibutů, bez kterých není existence soukromé společnosti v tržním prostředí příliš reálná. Další dvě oblasti mají daleko nižší pr ior itu. Přibližně 36 % f irem upřednostňuje zvyšování zisk u při nižších cenách a maximalizaci objemu produkce. Pouhých 23 % f irem se or ientuje či hodlá or ientovat na zvyšování zisk u prostřednictvím vyšších cen a kvality. Fir my si velmi dobře uvědomují, že vyšší ceny, i když v kombinaci se zvýšením kvality produktu, oslabují jejich konk urenceschopnost.
Celkový počet zaměstnanců šetřených f irem ke konci rok u 2008 činil 16,8 tis., viz graf č. 1. Oproti rok u 2004 se jejich počet zvýšil o přibližně 3,5 %, ale hromadné propouštění v souvislosti s probíhající recesí se projevilo i na extrémním poklesu zaměstnanců během jednoho rok u o 11,8 %. Fir my v budoucnosti očekávají stabilizaci počtu zaměstnanců, popřípadě růst, ale minimální s or ientací převážně na vysokoškolsky vzdělané lidi. Počet zaměstnanců z VŠ od roku 2004 roste a f ir my předpokládají, že i v roce 2010 jejich počet vzroste přibližně o 0,9 procentního bodu.
V hodnocení cenové strategie dle velikostní str uktur y podniků můžeme pozorovat jisté rozdíly. Velké f ir my upřednostňují jednak minimalizaci
rok 2010 ;oĚhaĚͿ
ICT
rok 2009
počet firem
(85 %) šetřených f irem, že jejich pr ior itou je stabilizace nebo zvýšení tržního podílu na současných trzích. Více než polovina f irem hodlá proniknout na stávající trhy, na kterých nepůsobí a 2/5 f irem by rády vytvořily novými produkty zcela nové trhy a ovládly je. Je nutné poznamenat, že ne všechny f ir my mají sk utečně reálný potenciál na plnění uvedených strategií, a tedy uvedené vyhodnocení tržních strategií, nemusí odrážet sk utečný stav chování f irem.
VÝZKUM A VÝVOJ, INOVAČNÍ AK TIVIT Y
LIDSKÉ ZDROJE
Podle výpovědí, resp. sebeoznačení šetřených f irem ve Zlínském kraji lze konstatovat, že ze 78 % převažují dva stupně technologické vyspělosti, a to Hightech produkce založená na vlastním know-how, jež je výsledkem vlastního VaV – s nejvyšším stupněm vyspělosti a produkce založená na vlastních, ale již běžně dostupných technologiích, viz. graf č. 2. Relativně nenáročnou produkci (využívající méně kvalif ikovanou pracovní sílu) má 14 % f irem a produkci, využívající zakoupené know – how (patenty, licence apod.) uvádí jenom 8 % dotazovaných subjektů. Při hodnocení produkce můžeme konstatovat, že existuje nezávislost mezi vyspělostí f irem a jejím charakterem, ve smyslu působení (regionální f irma, celorepubliková nebo zahraniční). Korelace je zjevná ve vztahu k oborům - jakým odvětvím se f irma zabývá a jak investuje. Zároveň nezáleží ani tak na celkové výši tržeb f irmy, ale na tom, jaké procento z tržeb zpětně f irmy investují do výzkumu a vývoje. Nejvyšší stupeň technologické vyspělosti, tedy high-tech produkci založenou na vlastním knowhow a vlastním VaV, mají v regionu malé f irmy etablované v oboru ICT. Z hlediska významu cílů VaVI aktivit pokládá většina oslovených f irem za pr ior itní oblasti vývoj a zavedení nového produktu, zvýšení kvality stávajícího produktu a vstup na nové trhy. Zhr uba 3/5 f irem považují za klíčové zavedení nové technologie a snížení mater iálové, či energetické náročnosti. Expanzi výroby, či zavedení nové organizace práce považuje za pr ior itní pouze necelá třetina f irem , viz graf č.3. Velikost f ir my do určité hranice nerozhoduje. Výrazné změny pr ior it jsou zřejmé až u velkých podniků, které se or ientují na snížení nákladnosti produkce a zvýšení efektivity bez ohledu na oborové zaměření. Z oborového hlediska se od celého šetřeného soubor u nejvíce odklání strojírenský a plastikářský průmysl, kde hlavní pr ior itou inovačních cílů jsou úspor y (snížení nákladů a zvýšení produktivity). Elektrotechnický, ICT, chemický a gumárenský průmysl má pr ior itní cíle inovačních aktivit shodné s celkem. Zajímavý je kontrast oborů strojírenství a obuvnictví, kožedělnictví a textilu ve vztahu k regulativům a legislativě. Zatímco v obuvnictví splnění regulačních norem patří ke dvěma hlavním pr ior itám, ve strojírenství má
rok 2008
jiné zamĢƎení
rok 2004
obuvnický, koǎeĚĢlný a tedžƟlní strojírenský chemický a ŐƵmĄrenský ƉlĂƐƟkĄƎský elektrotechnický 0
1000
2000
3000
4000
5000
Graf č. 1: Vývoj počtu zaměstnanců dle oborů v letech 2004 a 2008-2010
celkem
jiné zaměření průmyslu buvnický, kožedělný a textilní
chemický a gumárenský plastikářský elektrotechnický
1%
42%
2%
42% kategorie A
10%
38% 1%
44%
18%
39%
25%
27%
8%
20%
16%
56%
strojírenský
17%
47%
21%
15%
2%
29%
12%
57%
ICT
14%
38%
8%
40%
kategorie B
20%
35%
12%
44% kategorie C
kategorie D
Graf č. 2: Technologická vyspělost šetřených firem dle podílu produkce a dle oborů v roce 2009 kategorie kategorie kategorie kategorie
A - High- tech produkce založená na vlastním know -how, jež je výsledkem vlastního VaV B - High- tech produkce založená na zakoupeném know -how C - Produkce založená na vlastních, ale již bežně dostupných technologiích D - Relativně nenáročná produkce
rozšíƎení výroďních kapacit – expanze výroďy
31%
zavedení nové organizace práce
31%
omezení negaƟvního dopadu produkce na ǎivotní prostƎedí splnĢní regulaēních (legislaƟvníchͿ opatƎení
34% 37%
sníǎení materiálové a/neďo energeƟcké nároēnosƟ produkce
58%
zavedení nové ēi upravené technologie pro zvýšení produkƟvity
59%
vstup na nové trhy zvýšení kvality stávajícího produktu / produktƽ vývoj / zavedení nového produktu (nových produktƽ a ƐůuǎeďͿ
66% 69% 82%
Graf č. 3: Míra významu cílů dílčích VaVI aktivit v roce 2009
5 10.2.2010 14:55:34
5 - 6 / 2 010 / R o č n í k I I
INOVAČNÍ B U L L E T I N
oblast
nejčastěji uváděné VaVI aktivity (výstupy)
Procesní inovace (58 %)
zavádění nových technologií výroby a výrobních nástrojů, automatizace výroby
Organizační inovace (50 %)
nové metody řízení, motivační programy pro zaměstnance, strukturní reorganizace práce
Produktová inovace (88 %)
nové výrobky (vypsána většinou řada specifických výrobků)
Tabulka č. 2: Oblasti VaVI aktivit šetřených firem v roce 2009
splnění legislativních opatření nulovou pr ior itu. V kontextu všech šetřených f irem ve Zlínském kraji jich více než polovina (51 %) vynaloží na VaVI aktivity méně než 5 % z celkové výše tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb. Pouze 15 % všech f irem pak investuje do VaVI aktivit více než pětinový podíl z tržeb. Přibližně 13 % f irem vynaloží na VaVI 10–19 % svých tržeb a 21% f irem vydává na VaVI aktivity od 5 do 9 % svých tržeb. V případě f inancování VaVI aktivit jednoznačně převažují vlastní disponibilní zdroje, jež využívají téměř všechny f ir my. Poměr ně oblíbené je využívání dotací a programů, které se adresně vztahuje především k Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, resp. A gentuře pro podpor u podnikání a investic CzechInvest (nejčastějším je Operační program Podnikání a inovace – OPPI). Úvěr y nejsou příliš využívané, r izikový kapitál v regionu prakticky neexistuje. V oblasti řízení VaVI aktivit se nejvíce u šetřených f irem v regionu uplatňují projektové týmy, popřípadě f ir my disponují vlastním VaV oddělením. V celé řadě f irem však projektové týmy nejsou stabilní, ale jsou sestavovány ad hoc k řešení konkrétních problémů. Nejčastějším typem inovace je produktová (uvádí ji téměř 90 % všech f irem), dále procesní a organizační , viz tabulka č. 2. Obecně lze říci, že více inovačních aktivit probíhá u velkých f irem nad 250 zaměstnanců. V oblasti novinek na trhu se více etablují malé a střední f ir my, přičemž se jedná především o novinky z oblasti produktů. Produktové inovace jsou fenoménem prakticky u všech zkoumaných oborů. V případě ICT f irem mají velký podíl procesní inovace, kdy velká část f irem uvádí jako příklad zavádění nových technologických procesů. Zajímavá je 100% hodnota v případě produktových a organizačních inovací u gumárensko-chemického obor u, kde všechny f ir my uváděly v tomto ohledu neustálou kontinuální činnost. Více než 3/5 dotazovaných f irem považuje za největší bariéru omezující VaVI
6 TIC BULLETIN 1 2010.indd 6-7
aktivity f inanční možnosti, viz graf č. 4. Fir my mají hodně inovačních impulzů, ale nedostatek kapacit a zdrojů, jsou nuceny se v pr vní řadě věnovat reálnému vývoji, který jim vrátí vložené prostředky. Chybí jim jistota následného prodeje produktů vzešlých z výzk umu. Jako dr uhý faktor bránící inovačním aktivitám byly identif ikovány lidské zdroje. Starší pracovníci jsou obecně věr nější, ale chybí jim inovační myšlení a nové nápady, mladí je naopak mají, ale dlouho nevydrží na jednom místě a ztrácí se „věr nost“ f ir mě (větší pr užnost, ale menší jistota). Firmy si stěžovaly i na nedostatek času specialistů – jsou zahlceni prací, nedostatkem kvalitních expertů se zkušenostmi z výroby, nedostatkem prostorů k výkonu vlastních aktivit. Výzkum je náročný nejen na finance, ale i na plnění legislativních opatření. Některé společnosti se vyjádřily, že nepociťují omezení v oblasti inovací díky sepětí s mateřskou firmou. Kritizována byla nižší aktivita partnerů participujících na VaVI aktivitách. Nižší podíl firem má problémy také s materiálovou základnou pro VaVI. V oborovém pohledu se oslovení manažeři firem prakticky napříč obory shodují na podobných bariérách omezujících VaVI aktivity, takže je velmi obtížné identifikovat specifické bariéry. Nadpoloviční většina šetřených firem (56 %) využívá nějaký způsob ochrany
duševního vlastnictví. Jedná se o choulostivou a subjektivní problematiku, která pro řadu firem neznamená ochranu, ale spíše možné ohrožení jejich knowhow. V obecné rovině lze pouze konstatovat, že větší firmy mají větší zájem o ochranu duševního vlastnictví. Největší pozornosti se v případě konkrétního způsobu ochrany duševního vlastnictví dostává průmyslovým a užitným vzorům, nejnižší naopak ochranné známce.
SPOLUPRÁCE FIREM NA VaVI AK TIVITÁCH Jen málo f irem je schopných si veškeré VaVI aktivity zajistit samo. Přesto jsou šetřené f ir my ve zlínském regionu ke spolupráci s výzk umnými ústavy, ale i jinými f ir mami a vysokými školami dosti skeptické, což může (ale i nemusí) odrážet určitou mír u důvěr y v kvalitu – především u veřejných či státních institucí. Alespoň s jednou vysokou školou spolupracují v regionu 3/4 oslovených f irem, s jinou f ir mou 3/5 f irem a s výzk umným ústavem pouhá 1/3 f irem. Celkově f ir my hodnotí spolupráci s vysokými školami dosti negativně. Konstatují, že vysoké školy mají zájem pouze o základní výzk um a ne o aplikovaný, který je však pro f ir my pr ior itní. Fir my jsou otevřené pro spolupráci, ochotné pomáhat studentům, ale chybí zájem ze strany vysokých škol. Často se potkávají s odmítavým stanoviskem fak ult ke spolupráci v podnikání a řešení komerčních problémů a potřeb. Mezi dalšími uváděnými bar iérami spolupráce je malá operativnost a akčnost vysokých škol a velká část f irem se shoduje, že na navázání systematické spolupráce, která by vedla k výsledkům, nemá f inance.
PŘÍLEŽITOSTI A HROZBY OBORŮ, SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY FIREM Názor y na to, jaké jsou příležitosti a hrozby oborů, ve kterém f ir my pracují, jsou zcela přirozeně nejednotné a velmi různorodé. Přesto lze uvedené volné odpovědi sesk upit do větších sk upin.
Příležitosti
Firma není inoǀaēní
3%
ChybĢjící materiáloǀá základna (laboratoƎe)
4%
Byrokracie
6%
áǀislost dceƎinné spoleēnosƟ na ǀljzkumu mateƎské spoleēnosƟ
6%
Bariéry bránící VaV akƟǀitáŵ nepociƛujeme
11%
Odhad trhu, ŵarkeƟng a obchod, špatná ochrana pƎed nekǀalitou
13%
Nedostatek ēasu, chybí energie i ŵoƟǀace
14%
Lidské zdroje
26%
Finance, chybí jistota následného prodeje
Graf č. 4: Nejvýznamnější bariér y omezující VaVI aktivit y v roce 2009
61%
Přibližně 37 % f irem vidí svojí příležitost paradoxně v právě probíhající ekonomické kr izi. V důsledk u recese se uvolní místa na trzích a podnikatelské subjekty tak mají možnost vstoupit na nové trhy a získat také nové zákazníky, čemuž napomáhají i procesy globalizace. Fir my vidí probíhající recesi jako pozitivní stimul růstu f ir my – převzetí výroby slabších podniků, které recesi neustojí a mohou se implementovat se svými dodávkami v nových ter itor iích, jak na domácí půdě, tak v zahraničí. Kolem 31 % f irem si myslí, že právě inovace (nové produkty, služby, technologie, obor y) jsou jednou z hlavních příležitostí jejich růstu a prosper ity. Ne méně významnou výzvou je
i oborové rozšíření por tfolia výrobků (or ientace na zdravotnictví) a značné posílení mezioborové provázanosti výrob. Jde o příležitost uplatnění nových všestranných ale zároveň specif ických služeb a technologií (využití hybr idních textilií a tkanin, or ientace na zdravotnictví apod.) Současný trend a neustálý tlak na šetření a ekologizaci je 21 % f irem vnímán rovněž jako příležitost pro uplatnění jejich vývoje a inovací. Jedná se nejen o samotný vývoj výrobků z této oblasti ale i jejich využití, což má sek undár ní dopad ve snížení nákladů. Další motivací zájmu o problematik u ekologizace a životního prostředí šetřených f irem
Univerzita obrany Brno UK Praha, UP Olomouc, SU Opava, ZU MZLU Brno MU Brno zahraniēní VŠ Univerzita Pardubice TU Liberec - fakulta tedžƟlní VUT Praha VŠCHT Praha VŠB TU Ostrava VUT Brno UTB Zlín
je možnost zisk u f inancí na takto zaměřené projekty (vývoj generátorů s větší účinností, státní dotace na fotovoltaik u, dotace na zpracování plastového odpadu, nakládání s odpady, ekologie – recyklace, požadavky na ekologické balení, zelená energetika – voda a vítr, technologicky vyspělé domy, komfor tnější bydlení, zvyšování podílu paliv na bázi biomasy apod.). Velkou příležitostí z pohledu 9 % f irem je rozvoj spolupráce se subjekty akademické i soukromé sfér y a jejich par ticipace na vývoji. Na dr uhé straně f ir my vidí příležitost i ve své par ticipaci na výukových procesech. Fir my jsou ochotné poskytovat zázemí pro „vyzkoušení znalostí studentů v praxi“
3% 3% 4% 4% 4% 5% 5% 6% 7% 8% 19% 31%
Graf č. 5: Míra spolupráce na VaVI aktivitách s vysokými školami v roce 2009
7 10.2.2010 14:55:34
5 - 6 / 2 010 / R o č n í k I I (výukové trenažér y). Uvedená příležitost má vícerozměr ný dopad. Jednak posílení inovačních produktů, technologií a výrob, ale také kvalitnější (kvalif ikovanější) lidský kapitál (studenti, absolventi). Jako významná příležitost je vnímána také spolupráce se zahraničními a strategickými par tner y, či akvizice se zahraniční f ir mou, které by přinesly zahraniční kapitál, nové trhy i know-how. Zajímavý byl názor 3 % šetřených f irem na f iremní seberef lexi – odhalení vlastních rezer v, snížení nákladovosti, zvýšení efektivity a produktivity práce.
Hrozby Světová f inanční a hospodářská kr ize je samozřejmě na pr vním místě žebříčk u hrozeb (62 %). Kromě omezení poptávek může způsobit ještě větší tlak na snižování cen. Další faktor y, které do procesu vstupují, jsou globální změny v ekonomice, platební neschopnost, obecná nejistota, minimalizace investic do služeb, nadvýroba (26 %). Sek undár ními důsledky se projevují na trhu: pokles poptávek, cen, změny cenových strategií řetězců, obecný útlum investic, zhroucení trhu, nestabilita trhu s cizími výrobky, uzavřenost trhu pro české f ir my, ter itor iální přesuny výrobců (levnější regiony a výhodnější trhy). Výroba nenáročná na kvalif ikaci dělníků umožňuje otevřít, či založit nové f ir my kdekoliv s nižšími náklady na výrobu než mají domácí f ir my. Jako významná hrozba je 43 % f irem vnímána vysoká, popřípadě levnější konk urence, jednak domácích ale i zahraničních f irem (konk urenční tlak zahraničních elektrotechnických řetězců, levná konk urence kopír ující domácí výrobky apod.). Zavedené podniky s tradiční výrobou vidí hrozbu právě v inovacích konk urence (např. konk urence nanovláken). Další směr této hrozby je preference kvantity na úkor kvality – nekvalitní mater iál s nízkými náklady (26 %), levné výrobky z Asie (17 %) a čínské f ir my vyk upující plastový odpad. Zvýšení cen surovin a energií, vyšší mzdové náklady, zdražení vstupů, lidské zdroje jsou f ir mami identif ikovány jako významné hrozby. Fir my se obávají poklesu cen, platební morálky par tnerů, vlastní nesolventnosti i nesolventnosti odběratelů, celkového útlumu investic, cenové strategie řetězců (32 %). Další hrozbou je pro f ir my bankovní sektor – odk up pohledávek, poskytování úvěrů bankami s následnou likvidací
8 TIC BULLETIN 1 2010.indd 8-9
INOVAČNÍ B U L L E T I N při neúspěchu (4 %). Jako hlavní hrozbu f ir my vnímají právě zastaralost svého zázemí, výrob (zastaralé, méně výkonné technologie), chybějící inovativnost, málo f inancí, málo invence. Za významnou hrozbu je považován obecný stav podnikatelského prostředí na národní i regionální úrovni (25 %). Další hrozbou je politika a změna legislativy na úrovni nejen národní ale i nadnárodní (legislativní změny související se vstupem do EU, zpřísnění podmínek). Fir my vidí hrozbu v neúměr ném růstu byrokratické zátěže, administrativy včetně státní správy. Jde o celoplošné zhoršení této oblasti, promítající se prakticky do všech produktivních oborů a služeb. Administrativa komplik uje stále více podnikatelského prostředí kraje, prohlubuje rostoucí ztrátu konk urenceschopnosti a vytváří podmínky pro růst kor upce. Může být i příčinou chybných východisek a závěrů u nově sestavovaných rozvojových dok umentů a programů. U f irem oborů, provázaných se státním rozpočtem, se jako hrozby objevují: omezení státních výdajů, lobbing v souvislosti s ar mádními zakázkami a problémy s tím související (13 %). Další hrozbu vidí f ir my ve ztrátě kvalif ikované pracovní síly z různých důvodů (migrace za prací, konk urence – která nabídne pracovním silám vyšší mzdu apod.) Obecně je hrozbou katastrofální stav dovedností absolventů, věková str uktura zaměstnanců, „odliv mozků“ z regionu apod. Oborový pohled v případě hrozeb, které mohou potkat danou f ir mu (obor), se ve vyjádřeních oslovených manažerů objevují napříč obor y podobná vyjádření, a tedy nelze identif ikovat oborová specif ika.
Silné stránky Přibližně 56 % f irem považuje za svou silnou stránk u výzk um, vývoj a inovace. Konkrétně 19 % pokládá za klíčové svoje investice do VaV, nebo jejich probíhající výzk um. Asi 17 % f irem považuje za svou silnou stránk u vše, co se týče technologií a 14 % vysoce hodnotí vlastní zázemí pro výzk umné aktivity. Kolem 6 % dotazovaných subjektů jako silnou stránk u uvádí vlastní know-how. Flexibilita je považována za hlavní u 47 % f irem, z toho konkrétně u 16 % jde o pr užnou reakci na požadavky zákazníků. Na lidské zdroje dává důraz 25 % f irem, přičemž vyzdvihují hlavně odbor nost a zk ušenosti, týmovost, popřípadě cenu pracovní síly.
Co se týče diverzif ikace výrobního por tfolia se u zkoumaných f irem objevuje výrazná protichůdnost názorů v téhle oblasti. Asi 24 % f irem, které disponuje širokým spektrem produktů, činností, odvětví i zákazníků, to považuje za svou silnou stránk u. Naproti tomu stojí f ir my, které naopak za silnou stránk u považují úzce specializovaný výrobní program. Tradici v obor u, dlouholeté zk ušenosti, stabilitu a spolehlivost dává do popředí 21 % f irem. Kolem 19 % za silnou stránk u považuje svou schopnost obchodovat a ovládnout trh. 17 % f irem je hrdých na svou kvalitu, 13 % na vynikající služby (komunikace s klienty, komplexní řešení a nadstandardní předprodejní a poprodejní ser vis). Finanční stabilita, rentabilita, efektivita, dobré hospodaření, nízké režie, snižování nákladů, produktivita práce a cena jsou důležité pro 13 % f irem. Přibližně 11 % f irem staví na spolupráci (provázanost a stabilita odběratelů a dodavatelů, spolupráce s jinými podnikatelskými subjekty národního i nadnárodního charakter u, aktivní spolupráce s akademickou sférou apod.). Samostatnost a r ychlost jsou silnými stránkami pro 10 % šetřených f irem a 10 % podíl má i f iremní k ultura, motivace, patr iotizmus, 10 % f irem klade důraz na charakter výroby (malá konk urence, malosér iová výroba, kapacitní možnosti výroby, schopnost reorganizace výroby apod.). Kolem 8 % šetřených subjektů uvádí své produkty, širokou aplikovatelnost mater iálů i produktů, popřípadě jejich ojedinělost. Or ientace na zákazníka je silnou stránkou pro 8 % f irem. Systém řízení, znalosti příslušných norem a předpisů, systém řízení a kvality uvádí 6 %, schopnost čer pat dotace a psát projekty je důležitá pro 6 % f irem.
Slabé stránky Za hlavní slabou stránk u považuje 35 % f irem oblast lidských zdrojů (věk zaměstnanců, jazykové znalosti, nízká míra kreativity, kapacita lidských zdrojů, kvalif ikovanost apod.). Dr uhou nejčastěji jmenovanou (32 %) slabou stránkou jsou f inance a vyjednávací pozice f irem vůči bankám. Kolem 22 % f irem považuje za svou slabinu nedostatečný vývoj a hledání nových mater iálů, chybí jim f inance na vývoj a zázemí v rámci technologického vývoje. Ne méně významná je i kr itika vlastních řad (16 %) v oblasti obchodu a marketingu. Některé f ir my umí vyvinout a vyrobit, ale neumí prodat své produkty či služby, chybí jim vlastní
obchodní síť, absentuje obchodní strategie, vázne propagace. Jednostranná or ientace výroby, nebo naopak přílišná roztříštěnost jsou slabou stránkou pro 18 % dotazovaných f irem. Přibližně 17 % vidí slabé místo ve své velikosti (malá f ir ma –nemožnost investic do r izikových aktivit, minimální vliv na rozhodnutí zákazníka, regionální charakter, neschopnost konk urovat větším f ir mám). Asi 11 % ji vidí ve svém řízení a plánování, 7 % ve vztazích dodavatel – odběratel (dodací ter míny, jednání s dodavateli, budování vazeb a kontaktů apod.). Jako slabou stránk u hodnotí nejedinečnost a životní cyklus produktů (jak krátkodobou, tak i dlouhodobou) kolem 7 % dotazovaných f irem. Dopravní poloha a dostupnost regionu jsou vnímány jako slabá stránka 6 % f irem. Kolem 4 % f irem z dotazovaného vzork u se vyjádřilo ke své závislosti na veřejném sektor u a provázanosti se státním rozpočtem prostřednictvím odběratelů. Současné trendy v oblasti politiky výzk umu, vývoje a inovací ukazují, že důležitým předpokladem růstu konk urenceschopnosti regionů, je aktivní
par ticipace krajských samospráv na rozvoji inovačního prostředí. Je zřejmé, že jednou ze základních podmínek pro cílené a efektivní nastavení podpor y výzk umu, vývoje a inovací na regionální úrovni, je analýza současného inovačního potenciálu kraje. Předkládaná studie by měla sloužit jako podklad pro zpracování dalších navazujících analýz (zejména výzk um hlubších kauzálních vztahů s dopadem na rozvoj inovačního potenciálu), for mulaci inovační politiky a nástrojů podpor y podnikání ve Zlínském kraji. Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje by měla najít využití u odbor níků, kteří for mulují strategické cíle a pr ior ity rozvoje kraje. Výsledky analýzy budou sloužit k nastavení cílených nástrojů podpor y výzk umu, vývoje a inovací v regionu, a tím zvýšení inovačního potenciálu kraje. Za zadavatele a zpracovatelský tým bychom všem f ir mám, které se účastnily šetření, věnovaly nám čas a zodpověděly naše dotazy, rádi ještě jednou poděkovali. Věříme, že i na základě naší studie se výkonným orgánům kraje v dohledné době podaří nastar tovat
efektivní podpor u podnikání v regionu, studie tedy splní svůj účel a bude užitečným podkladem pro tvorbu inovační politiky Zlínského kraje.
Zpracovatelský tým RNDr. Tatiana Mintálová, Ph.D., Mgr. Michal Vančura, Ph.D., RNDr. Josef Kunc, Ph.D., Mgr. Bohumil Frantál
9 10.2.2010 14:55:34
5 - 6 / 2 010 / R o č n í k I I
INOVAČNÍ B U L L E T I N
I N O VAC E T Ř E B A D Ě L AT, N E O N I C H M L U V I T
ale i dražší, jsou inovace, které připomínají „náhodné výstřely do tmy“. Ekonomika roste r ychlostí 2–3 % a vy chcete, aby vaše f ir ma rostla r ychlostí 10–20 %. Jak? Jedině tak, že uděláte z inovací váš každodenní byznys a budete vytvářet trhy, výrobky a služby, které ještě neexistují. Zadejte si ve vyhledávači Google slovo inovace a dostanete přes 10 milionů stránek, zadejte si v Amazone.com slovo inovace a dostanete přes 55 tisíc knih, poslouchejte a čtěte projevy politiků a evropských úředníků a uslyšíte inovace, inovace, inovace.
Tady jsou některá doporučení pro budování inovačních procesů ve firmě:
Inovace jsou rizikovým byznysem pro odvážné, pro t y, kteří rádi překonávají výzvy (pozor – nejde o výzvy evropských projektů!), pro nadšence, kteří jsou ochotní 10 krát zkrachovat a založit 10 dalších f irem, jen proto, aby změnili tento svět. Inovace jsou byznys pro lidi, kteří mají rádi vzrušení, změnu, riziko, dobrodružství. Ne pro t y, kteří milují teplé kanceláře a pocit bezpečí.
Ukazuje se, že úspěch podniků není v optimalizaci existujících výrobků a procesů (dělejme správné věci správně), ale v inovacích (hledejme nové a neznámé – hlavně však r ychle). Bohatství a úspěch dosahují podniky stále víc tak, že inovují, hledají nová, převratná řešení a příležitosti, než tím, že vykonávají dokonalý benchmarking a kopír ují své konk urenty. Nejfrekventovanější inovace se obyčejně týkají výrobků, služeb, procesů nebo podnikatelských systémů. Naše zk ušenosti ukazují, že není možné úspěšně inovovat tradičním způsobem, kde obchodní nebo marketingové oddělení připraví zadání, vývoj navrhne koncept, konstr uktéři nakreslí výkresy a zpracují k usovníky, technologové vypracují technologické postupy a NC programy a na konci tohoto řetězce
10 TIC BULLETIN 1 2010.indd 10-11
jsou z výsledk u plného kompromisů zaskočeni nejen pracovníci výroby, ale i obchodníci a zákazníci. Celý proces marketingu – vývoj výrobk u – příprava a náběh výroby musí probíhat ve společném víceprofesním týmu a paralelně. Tento přístup umožní v kratším čase vytvořit mnohem kvalitnější výstup. Na otázku, v čem je tajemství inovací ve firmě Apple odpověděl „otec“ značek Apple, iMac, iPod, iPhone, iTunes nebo Pixar Steve Jobs následovně: „U inovací, vývoje a výroby nepoužíváme oddělené fáze, ale výrobek se vyvíjí ve spolupráci všech oddělení současně. Všichni pracují na produktu společně jako tým. Design, hardware, software - všechno se dělá společně v nekonečném kruhu interdisciplinárních diskusí.“ Tajemství úspěšných inovací Steva Jobsa určitě není jen v této jedné větě, ale tento přístup se osvědčil i ve většině jiných úspěšných firmách, včetně společnosti Toyota. Při inovaci jsou důležité tři fáze: 1. Dobrá analýza a správné nasměrování (trh, zákazník, požadavky zákazníka). V této části projektu obvykle dominují zk ušenosti a poznatky lidí
z obchodu a marketingu, důležitá je však i analýza trendů v odvětví a evoluční analýza výrobků. Výsledkem analýzy je zpracování kvalitního zadání, jehož základem jsou protiřečení tj. požadavky, které působí proti sobě (například vyšší kvalita versus nižší náklady, vyšší výkon motor u versus nižší spotřeba, vyšší pevnost versus nižší hmotnost apod.). 2. Řešení – protiřečení. Už samotné def inování protiřečení a tlak na to, aby řešení nebylo kompromisem, vede k nadprůměr ným řešením a k r ychlejšímu posunu po závitech evoluční spirály. Kompromisy a kopírování jiných vede k tomu, že budeme vždy jen v jejich stínu a budeme je dobíhat. Protiřečivá zadání posouvají inovační tým dál. Toyota je charakter istická protiřečivými zadáními a absolutním neakceptováním kompromisních řešení. 3. Technické řešení problému. Mnohé inovační projekty začínají až touto třetí fází a ignor ují předcházející dvě. To je hlavní příčina, proč mnohé inovované výrobky nesplní představy zákazníků a nepřinesou úspěch. Chybí správná analýza, kvalitní zadání a vyřešení klíčového protiřečení. Že je to časově náročné? Mnohem náročnější,
1. O inovacích nestačí jen hovořit, ale inovační proces musí být vytvořený jako klíčový proces v podnik u. Tato iniciativa musí jít shora – od akcionářů a vrcholového managementu. Tato sk upina lidí se musí vymanit z operativy a musí zaměřit svou pozor nost na strategické příležitosti a vytvoření inovačního procesu ve f ir mě. Fir ma musí na inovace vyčlenit kapacity lidí, f inanční zdroje, ale důležitý je i organizační rámec (výběr a vedení projektů, trh nápadů, kapitálu a talentů) a metodika hledání řešení (WOIS, systematické inovace apod.). Je třeba si uvědomit, že do budoucna bude muset mít f ir ma dvě důležité části: – část, která vytváří nové výrobky (vývoj, konstr ukce technologie, projektování), vyrábí je a dodává zákazníkům (tradiční model f ir my) – část, která neustále inovuje výrobky, procesy, podnikatelský systém, inovuje samotné inovační postupy, způsoby myšlení lidí ve f ir mě (tato strategická oblast ve většině f irem zatím vůbec neexistuje) 2. Na inovace je třeba vyčlenit lidi a vytvořit jim podmínky. Inovační tým by měl být víceprocesní – složený z lidí z marketingu, obchodu, ser visu, výroby, logistiky, případně i zástupců zákazníků a dodavatelů. Zaměstnance je třeba vyškolit v metodikách a umožnit jim setkávání se s komunitou „inovátorů“ ve f ir mě i mimo f ir mu, aby mohli sbírat nové inspirace a nápady. Základem je poznání zákazníka, jeho potřeb, nevyslovených tužeb a snů, ale i hledání nezákazníků – potenciálních klientů, kteří nás vůbec neznají nebo naši nabídk u odmítají. Zaměstnance je třeba správně „namixovat“ nejen z hlediska odbor nosti, ale i jejich „chemického“ složení a různorodosti.
3. Inovační proces má svá pravidla a metodik u hledání řešení, ale není dobré svázat ho do byrokratických pravidel, směr nic a ekonomických hodnocení. Výsledkem je často proces, ve kterém se přes „kontrolní body“ nedostanou dál žádné životaschopné nápady a projekty, protože vykazují vysokou mír u r izika nebo nedostatečnou ekonomickou návratnost. Do inovačního procesu třeba zabudovat mechanizmus učení se (vyhodnocování chyb a odchylek, dok umentování znalostí, pravidel a pr incipů). V konečném důsledk u nevytváří konk urenční výhodu výrobek nebo podnikové procesy, ale schopnost pracovat se znalostmi. 4. Mnohé f ir my „inovují“ tak, že se snaží napodobovat nebo kopírovat své konk urenty. Tento přístup může být vhodný ve fázi učení se, získávání místa na trhu, budování klíčových způsobilostí. V určitém čase se však každá f ir ma, která chce být na špičce, musí zbavit této závislosti a musí si najít cestu k vlastním or iginálním řešením, k inovacím, které jim umožní dostat se z běhu za dr uhými do čela. Je proto důležité, aby f ir ma používala vhodné metody pro def inování a řešení protiřečení. Stejně důležité je překonávat mentální bloky, které v protiřečeních vidí „neřešitelný“ problém a uspokojí se s kompromisem. Kompromis je řešení typu „prohra – prohra“ a cesta k průměr nosti.
inovovat ještě tehdy, když se vezeme na úspěchu staré křivky. Starou křivk u bychom však neměli opustit dřív, než vytvoříme novou. Podobné křivky platí i pro vývoj pracovníků ve f ir mě. K aždý pracovník ve f ir mě prochází stádiem žáka, který se mění na výkonného profesionála. Po čase se však z výkonného pracovníka musí změnit na učitele, kouče a mentora. To je jediná cesta, kterou se f ir my dokáží sebereprodukovat. Reprodukce f ir my totiž nespočívá v obnově betonu a železa, ale v rozvoji znalostí a přenosu f iremní DNA. A tento proces probíhá mezi lidmi, v akci. Původní představy, že se dá podnik řídit jako stroj, jsou chybné. Podnik je živý organizmus. Metody řízení strojů tedy musí nahradit metody, které fungují v rozvoji živých organizmů. Toto je největší inovační výzva, která stojí před námi. Jak vytvořit a vzájemně propojit f ir mu „inovace“ s f ir mou „výroba“. Fir ma „výroba“ vyrábí a zajišťuje krátkodobé přežití, f ir ma „inovace“ reproduk uje f ir mu, výrobu na vyšším stupni a zajišťuje dlouhodobé přežití. Že u vás nemáte f ir mu „inovace“? Kdybychom měli parafrázovat Rudolfa Hr ušinského z f ilmu Vesničko má středisková, tak bychom mohli říct: „Jděte na hřbitov a najděte si tam vhodné místo pro vaši f irmu“.
Ján Košturiak , Fraunhofer IPA Slovakia
5. Řídit inovace vyžaduje měřit úspěšnost tohoto procesu. Úspěšné inovace nevznikají kopírováním, ale překonáváním protiřečení, omezení, paradigmat, jiným pohledem na problém, odlišením se. Odlišení se dá dosáhnout novým designem, jinými funkcemi nebo jiným pohledem na potřeby zákazníka. Důležité je uvědomit si, že inovace musí přinášet hodnotu nejen zákazníkovi, ale i akcionářům f ir my, zaměstnancům a společnosti. Jen vyváženost mezi vytvářením těchto hodnot dává f ir mě šanci na dlouhý život. Inovace vyžadují vhodné inter ní prostředí. Je proto dobré, když f ir my vytvoří pro své zaměstnance „pískoviště“, na kterém si mohou„hrát“. Jsou f ir my, které řeší problémy. Většinou jsou to problémy, které si způsobily samy – svojí neschopností vidět vývoj kolem sebe, využívat příležitosti, předcházet problémům. Na dr uhé straně jsou f ir my, které jsou schopné vzít budoucnost do svých r ukou, proaktivně ji vytvářet a ne pouze reagovat. Buď řídí životní křivky výrobků a procesů nás, nebo my řídíme je. Musíme vytvářet novou křivk u, vytvářet náskok,
11 10.2.2010 14:55:35
5 - 6 / 2 010 / R o č n í k I I
INOVAČNÍ B U L L E T I N
F R AU N H O F E R I PA S LO VA K I A
Vytvorenie inovačného procesu v podniku – 12. 5. 2010 • Inovačný proces ako kľúčový proces v podniku • Skenovanie príležitostí na trhu a riadenie inovačných projektov • Od firmy „výroba“ k firme „inovácie“ • Príklady z praxe Podrobnější infor mace naleznete na www.ticzlin.cz / sekce - aktivity společnosti/vzdělávání, semináře.
Fraunhofer IPA Slovakia patrí medzi vedúce spoločnosti v poradenstve, vzdelávaní, projektovaní a výskume pre priemysel v Strednej Európe. Spoločnosť spája ľudí, ktorí sa vyše 20 rokov venujú rozvoju priemyselného inžinierstva, vývoju nových metód a postupov v oblasti organizácie práce, produktivity, inovácií, kvality a strategického riadenia podnikov. Zákazníkom ponúka pomerne široké portfólio metód a riešení a súčasne vysokú odbornosť a profesionalitu. Profesionálne služby sú postavené na dlhoročnom budovaní know how v Nemecku i na Slovensku a dlhoročných skúsenostiach pracovníkov Fraunhofer IPA Slovakia z priemyselnej praxe. Tím interných pracovníkov Fraunhofer IPA Slovakia dopĺňajú externí špecialisti z významných podnikov. Dlhoročné skúsenosti zo slovenských a českých podnikov a prepojenie so špičkovou európskou organizáciou umožňujú globálne využívať prístup k najnovším poznatkom a riešeniam a lokálne ich aplikovať do konkrétnej praxe so znalosťou špecifických podmienok. Riešenie je možné prispôsobiť na mieru malému aj veľkému zákazníkovi tak, že dostane presne to, čo potrebuje a nezaplatí nič navyše. Heslo, ktoré sa snaží spoločnosť v podnikaní dodržiavať je – „viac ako očakávate“. Výsledkom sú mnohé úspešné riešenia pre zákazníkov hlavne v týchto priemyselných odvetviach - automobilový, strojársky, elektrotechnický, papierenský, potravinársky a chemický.
12 TIC BULLETIN 1 2010.indd 12-13
Ján Košturiak Prezident a spoluzakladateľ spoločnosti Fraunhofer IPA Slovakia. V roku 1997
ho vymenovali za profesora na Žilinskej univerzite v Žiline, v roku 2001 za profesora na ATH Bielsko Biala a za honorár neho profesora HST Ulm. Dlhodobo pôsobil na Fraunhofer IPA Stuttgar t a TU Wien. V roku 1990 začal pracovať ako konzultant pre pr iemyselné podniky. Je autorom a spoluautorom viacerých odbor ných kníh a článkov, ktoré vyšli v rôznych krajinách sveta. Pravidelne publikuje v časopisoch Pr iemyselné inžinierstvo, Moder ní řízení, Trend, Zisk a Zr no. Počas svojej profesionálnej kar iér y pracoval ako konzultant pre mnohé f ir my vrátane spoločností ako Volkswagen, Sauer Danfoss, Leoni, Daimler Chr ysler, Visteon, Hella,
Johns Manville, Mondi/Neusiedler, Elcom, Atrea, Ahor n, Borcad, Nemak Rautenbach, Witte, SHP Group, Fosfa, OMS, Linet, Bonatrans, Škoda Auto, Siemens, PSL, Kovaľ Systems, a i. Ján Chaľ Pracoval ako projektový manažér v spoločnosti SEVIS reeng, a.s., kde sa venoval reštr ukturalizácii f ir iem. Od rok u 2000 pôsobí v spoločnosti WOIS Institute Slovakia, nemeckej poradenskej spoločnosti pre oblasť inovácií a strategického manažmentu. Je spoluautorom viacerých medzinárodných patentov a publikácií.
„POMÁHÁME FIRMÁM Z REGIONU STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY MEZI SVĚTOVOU ŠPIČKU“
Účastníci workshopu Fraunhofer IPA Slovakia
V poslednom období narastá záujem o inovácie, ktoré prinášajú podnikom tr valé zlepšovanie a rozvoj vo všetkých oblastiach podnikových procesov. Je to cesta, ktorá má veľkú perspektívu obzvlášť v dobe, kedy každý deň prináša na trh celý rad technických noviniek, návrhov a zlepšení. Každý, kto sa chce pustiť cestou inovácií musí pochopiť, že nejde len o prevratné technické riešenia a patenty na patentových úradoch. Inovácie vznikajú na trhu, musia ich prijať zákazníci a musia za ne zaplatiť. Inovácie sú biznis, zaujímavý a vzr ušujúci biznis pre ľudí, ktorí radi robia veci inak. Inovácie teda nie sú témou pre technikou, vynálezcov či profesorov, ale najmä pre podnikateľov a manažérov. Inovácie sú o budúcnosti f iriem, pretože každá f irma by mala v sebe obsahovať dve f irmy – f irmu „výroba“, ktorá je o produktivite, štandardoch a disciplíne a robí biznis a f irmu „inovácie“, ktorá robí biznis pre budúcnosť. Fraunhofer IPA Slovakia vytvor ila novú inovačnú metodik u pre malé a stredné f ir my. Inovačná metodika bola úspešne využitá vo viacerých f ir mách pr i navrhovaní nových produktov a pr i tvorbe podnikateľských systémov v týchto f irmách Fosfa, a.s., Dr u, a.s., TON, a.s., Elcom, s.r.o., OMS, spol. s r.o., Atrea, s.r.o., GiTy, a.s., Anect, a.s., K4, a.s. V rámci otvoreného vzdelávania ponúka Fraunhofer IPA Slovakia od
r. 2008 Akadémiu inovácií. Prínosom vzdelávania je spoznanie najnovších metód, pomocou ktorých je možné cielene zvyšovať konk urencieschopnosť. K aždej f ir me je poskytnutá začiatočná analýza možností jej rozvoja, čo ušetrí čas, eliminuje prípadné chyby a zbytočne vynaložené f inančné prostr iedky a predovšetkým poskytne účastníkom návod na možný smer rozvoja.
Připravované semináře
V spolupráci s Technologickým inovačným centrom sa usk utočnia dva pilotné semináre v Zlíne na tému inovácie: Inovace a budování konk urenční výhody (23. 3. 2010) a Vytvoření inovačního procesu v podnik u (12. 5. 2010). Semináre bude viesť prof. Ján Koštur iak, Fraunhofer IPA Slovakia a Ing. Ján Chaľ, WOIS Institute Slovakia.
Inovácie a budovanie konkurenčnej výhody – 23. 3. 2010 • Inovácie výrobku, procesu a podnikateľských systémov • Systematické inovační postupy a metódy inovácií • Inovačné projekty • Prípadové štúdie a príklady z praxe
V listopadu 2009 Technologické inovační centrum začalo spolupracovat s brněnskou firmou SC&C Partner na přípravě seminářů zaměřených na oblast inovací. Zmíněné akce jsou určeny pro vedení společností, které se chtějí dozvědět více o moderních metodách řízení podniků a inovacích. Společnost SC&C Partner Vám v rozhovoru představí ředitel společnosti, pan Vilém Patloka.
projektů ověřeno, že projekty, které mají podpor u jak ze strany vedení f irmy, tak ze strany poradenských f irem, jsou dobře nadef inovány, takové projekty jsou úspěšně dotahovány do konce. Pokud se tedy se zákazníkem dohodneme na pomoci při def inování zadání projektu a podílíme se na jeho realizaci, třeba formou koučování, ne jen tréninkem, je poměr úspěšných projektů nad úrovní 80 %. Tento způsob spolupráce s f irmami jednoznačně zvyšuje motivaci pro dosažení dobrého výsledku. Navíc, vložené prostředky se f irmám během pár měsíců několikanásobně vrátí, jak od nich máme potvrzeno. S jakými projekty tedy máte zkušenost?
Kdy vznikla společnost SC&C Par tner? Vzdělávací a poradenská f ir ma SC&C Par tner vznikla v roce 1997. Zpočátk u se věnovala převážně dodávání statistického softwar u do f irem a společností v České republice. Od rok u 1999, kdy jsme se popr vé seznámili s manažerskou strategií a f ilozof ií Lean Six Sigma, se náš zájem koncentr uje především tímto směrem. Takže je více oblastí, kterým se věnujete? Ano. Obecně se dá rozdělit naše působnost do oblastí strategie a inovace, návrh a vývoj produktu a procesu, neustálé zlepšování a procesní řízení. Ve všech těchto oblastech se snažíme zákazníkům nabídnout jak kvalitní metodik u, tak softwarovou podpor u. To je důvod, proč spolupracujeme se zahraničními par tner y. Také zákazníkům garantujeme úspěch při zavedení metod a dodržení jednoduchých pravidel. Garantovat úspěch??? Ano. Řeknu to obsáhleji. Z naší i ze zahraniční zk ušenosti máme z výsledků
Historicky nejvíce zkušeností máme s projekty v rámci metodiky Lean Six Sigma. Jsou to projekty zaměřené na zlepšení stávajících procesů. Jsou zaměřené na zkracování doby procesů, snižování zmetkovitosti, zvyšování ziskovosti procesů, zabraňování vzniku chyb, zkrácení inovačního cyklu, optimalizace a řízení procesů. Rozsahem jsou to několikadenní Kaizen události, nebo projekty v rozsahu měsíců či let. V posledních letech jsou to ve stále větší míře projekty zaměřené na vývoj procesů a produktů. Jedná se jak o projekty zaměřené na administrativní, tak výrobní procesy. Oper uje se zde hodně s pojmem inovace, ale není to nic, co by bolelo, nebo bylo naprosto nepředstavitelné a nehmatatelné. Na účtech f irem se pravda vždy ukáže bez zkreslení. Jaké je vaše zázemí? V současné chvíli je ve f ir mě tým 15 lidí na plný úvazek a přibližně stejný počet exter ních kolegů, se kterými spolupracujeme dlouhodobě. Všichni
Vilém Patloka Ředitel společnosti SC&C Par tner
lektoři a manažeři jsou lidé, kteří pochází z praxe, popřípadě z akademické sfér y. Jsou to bývalí výrobní, generální, obchodní ředitelé, manažeři kvality ve velkých i středních f ir mách. I díky jejich zk ušenostem zar učujeme vysoký standard naší práce. Ale o tom se můžete přijít přesvědčit na seminářích Obchodní a hospodářské komor y Zlín, které proběhnou v pr vním pololetí. SC&C Par tner ve spolupráci s Obchodní a hospodářskou komorou Zlín plánuje v pr vní polovině rok u 2010 organizaci 4 seminářů, které se věnují moder nímu řízení podnik u a inovacím. Bližší infor mace o seminářích naleznete na www.ohkzlin.cz. Strategie modrého oceánu aneb jak vytvořit nové trhy a najít nové zákazníky – 18. 2. 2010 Inovační postupy v průmyslu a technických oborech – 24. 3. 2010 Štíhlý vývoj produktu – 15. 4. 2010 Neustálé zlepšování ve výrobě a v administrativě – 13. 5. 2010
13 10.2.2010 14:55:36
5 - 6 / 2 010 / R o č n í k I I
INOVAČNÍ B U L L E T I N
VYHLÁŠENÉ VÝZVY
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ POSILUJE KOMUNIKACI S FIRMAMI ZLÍNSKÉHO KRAJE
Podnikatelské subjekty Zlínského kraje v rámci šetření „Analýza f iremního výzkumu a vývoje a potřeb f irem ve Zlínském kraji po inovacích“ hodnotily spolupráci s výzk umnými ústavy a univerzitami. Výsledky naznačují jistou mír u nespokojenosti podnikatelské veřejnosti v oblasti komunikace s akademickou obcí. Fir my by rády více spolupracovaly a využili schopností nadaných studentů, ale potýkají se s neochotou univerzit společně řešit komerční problémy a potřeby. Výše uvedený výsledek analýzy je předmětem zájmu projektu „Par tnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje“, na němž par ticipují Univerzit a Tomáše Bati ve Zlíně (UTB ve Zlíně), Zlínský kraj, Technologické inovační c e n t r u m s . r. o . , K r aj s k á h o s p o d á ř s k á komora Zlínského kraje a Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín.
Základem úspěšné součinnosti mezi aplikačním, veřejným a akademickým sektorem je efektivní komunikace a dobrá vzájemná informovanost. Proto je jedním z dílčích cílů uvedeného projektu zpracování komunikační strategie, neboli vytvoření komplexního systému výměny informací, kde budou stanoveny postupy a techniky účinné komunikace mezi dílčími subjekty v regionu. Hlavním podporovatelem komunikace mezi univerzitou a podnikatelským sektorem bude od března roku 2010 Centrum spolupráce pro vzdělávání, vědu a inovace fungující v podobě kontaktní kanceláře na Fakultě multimediálních komunikací. V návaznosti na fungování centra bude zprovozněn i portál spolupráce www.spoluprace.utb.cz, jehož cílem bude prezentace informací v podobě aktuálních prof ilů a nabídek spolupráce dílčích fakult Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně směrem k aplikační sféře.
Projekt „Par tnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje“ je otevřen i f irmám zlínského regionu, které se mohou aktivně prezentovat na akademické půdě, ať už s konkrétními podměty pro spolupráci či za účelem rozvinutí disk use o možnostech spolupráce, jejích bar iérách, očekáváních apod. Případný zájem o jakoukoliv for mu dialogu či konkrétní kooperaci mohou podnikatelské subjekty vznést prostřednictvím e-mailu
[email protected].
III. Výzva v programu Potenciál
Ing. Šárka Hrabinová Garant projektu
[email protected]
Dne 4. 1. 2010 byla vyhlášena III. Výzva v programu Potenciál. Příjem Registračních žádostí v rámci této Výzvy bude zahájen 26. 2. 2010 prostřednictvím internetové aplikace eAccount. Celková
alokace pro tuto Výzvu je 3 mld. Kč. Text Výzvy i všechny přílohy jsou zveřejněny na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest.
Potenciál: program, který pomáhá podnikatelským subjektům zavádět a zvyšovat kapacity potřebné pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit.
II. Výzva v programu Start Dne 5. 1. 2010 byla vyhlášena II. Výzva v programu Start. Plánovaná alokace pro tuto Výzvu je 150 mil. Kč. Žádosti o podpory přijímají pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., od 5. 1. 2010 do 31. 12. 2010.
Start: program, který je zaměřen na realizaci podnikatelských projektů osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, a to poskytnutím podpory ve formě zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru.
III. Výzva v programu Progres Dne 5. 1. 2010 byla vyhlášena III. Výzva v programu Progres. Plánovaná alokace pro tuto Výzvu je 600 mil. Kč. Žádosti o podpory přijímají pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., od 5. 1. 2010 do 31. 12. 2010.
14 TIC BULLETIN 1 2010.indd 14-15
Progres: program, jehož cílem je pomocí podpory ve formě podřízených úvěrů posilujících kapitálové vybavení podnikatele umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů, pro které je bariérou získání
externího financování nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená možnost poskytnout zajištění úvěru.
15 10.2.2010 14:55:36
5 - 6 / 2 010 / R o č n í k I I
III. Výzva v programu Záruka Dne 5. 1. 2010 byla vyhlášena III. Výzva v programu Záruka. Plánovaná alokace pro tuto Výzvu je 1,1 mld. Kč. Žádosti o podpory přijímají pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., od 5. 1. 2010 do 31. 12. 2010.
Záruka: program, jehož cílem je pomocí zvýhodněných záruk usnadňovat malým a středním podnikatelům přístup k bankovním úvěrům na realizaci jejich podnikatelských projektů.
Dnem 25. 1. 2010 byl pozastaven příjem žádostí s výjimkou žádostí o záruky poskytované zjednodušeným způsobem z důvodu vysokého počtu již podaných žádostí vzhledem k alokaci zdrojů pro tuto výzvu.
II. Výzva v programu Spolupráce - Klastry Dne 11. 1. 2010 byla vyhlášena II. Výzva v programu Spolupráce - Klastry, do které se mohou přihlásit nově vzniklé klastry, již ustanovené klastry, které využily dotace z Operačního programu Průmysl a podnikání 2004–2006, a nově za splnění ve Výzvě definovaných podmínek i klastry, které byly podpořeny v první Výzvě programu Spolupráce – Klastry. Příjem elektronických
registračních žádostí bude zahájen 1. 3. 2010 a bude ukončen 30. 5. 2010. Začátek příjmu plných žádostí byl stanoven na 1. 5. 2010 a potrvá do 30. 9. 2010.
Spolupráce – Klastry: program, který nabízí spojení s dalšími subjekty z odvětví formou klastru. Díky vzájemné spolupráci a účasti na společných projektech tak umožňuje zlepšit vzájemné vazby a nastolit dlouhodobé všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol, výzkumných ústavů, krajských samospráv a dalších institucí v regionu.
II. Výzva v programu Marketing Dne 15. 1. 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vyhlásilo II. Výzvu k předkládání projektů v programu podpory Marketing. Příjem elektronických registračních žádostí bude zahájen 1. 3. 2010 prostřednictvím internetové aplikace eAccount a bude ukončen 30. 6. 2010.
Začátek příjmu plných žádostí byl stanoven na 1. 5. 2010, ukončení příjmu plných žádostí je plánováno na 31. 10. 2010.
Marketing: program, zaměřený na rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích a zvýšení využití exportních příležitostí, které na světovém trhu existují. Program Marketing mezi podniky v aktuální výzvě rozdělí půl miliardy korun.
INOVAČNÍ BULLETIN 5-6/2010 Vydává: Technologické inovační centrum s.r.o., Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín Redakční rada: Veronika Fojtáchová, Lenka Kostelníková, Petr Konečný
TIC BULLETIN 1 2010.indd 16
Tel: +420 573 776 253
Email:
[email protected]
Fotodokumetace: Archiv TIC, Archiv Fraunhofer IPA Slovakia, SC&C Partner
Web: www.ticzlin.cz
Grafické zpracování: STUDIO 6.15 s.r.o.
10.2.2010 14:55:36
