Informace o stabilizaci interiérû královského paláce hradu Bezdûz

Informace o stabilizaci interiérÛ královského paláce hradu Bezdûz Václav GIRSA, Miloslav HANZL, Dagmar MICHOINOVÁ

Obr. 1. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad. Celkov˘ pohled na hrad a vnûj‰í prÛãelí královského paláce. (Foto Václav Girsa, 2004) Obr. 2. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad. Celkov˘ pohled od jihu na snímku z poãáteãních desetiletí 20. století, kdy je‰tû nebyl královsk˘ palác opatfien novou stfiechou. (Foto archiv NPÚ)

1 Viz Dobroslava MENCLOVÁ: âeské hrady, díl první, Praha 1972, s. 226. 2 S odstupem ãasu lze kriticky posuzovat nûkteré aspekty puristického restaurování a úprav interiéru kaple (napfiíklad dÛsledné odstranûní pÛvodní polychromie kamenick˘ch ãlánkÛ) ãi nedokonãené adaptace purkrabského paláce na v˘letní restauraci s ubytovnou ve 30. letech 20. století (s vloÏením Ïelezobetonové stropní konstrukce, navíc v nepÛvodní poloze a podobnû). Není v‰ak pochyb, Ïe za1

stfie‰ení kaple a palácÛ Horního hradu plní v˘znamnou roli pro záchranu hradu. 3 A. CHARVÁTOVÁ, V. PELZLBAUER: Studie regenerace areálu hradu Bezdûz, SÚRPMO, 1982.

Královsk˘ hrad Bezdûz je vysoce cenûn nejen pro v˘jimeãné v˘tvarné a typologické kvality ãi dramatickou skladbu hmot. Monumentalita hradní zástavby spolu se vzácnou dochovaností ranû gotické architektury vytváfiejí neopakovatelnû pÛsobivou autentickou atmosféru. Bezdûz, zaloÏen˘ Pfiemyslem Otakarem II., je nedílnû spjat s v˘znamn˘mi kapitolami na‰í národní historie a je stále jedním z velmi atraktivních turistick˘ch cílÛ. Stále znovu si pfiipomínejme v˘stiÏná slova Dobroslavy Menclové: „…bezdûzská stavební huÈ vytvofiila na Bezdûzu nejen sobû, ale i svému královskému stavebníku nesmrteln˘ pomník, jehoÏ harmonická krása a monumentální pathos budou uchvacovat je‰tû celé generace v˘tvarnû vnímav˘ch divákÛ.“1 OÏivení ‰ir‰ího zájmu o zfiíceninu královského hradu má kofieny jiÏ pfied polovinou 19. století, kdy byla upravena a zpfiístupnûna horní ãást velké vûÏe. Na konci 19. století a v poãáteãních desetiletích století 20. lze v areálu zaznamenat dal‰í aktivity. Úpravy z tûchto posledních dvou staletí provádûné na hradû Bezdûzu, motivované vztahem k jeho v˘jimeãn˘m hodnotám a uchováním památky pro dal‰í generace, mají jiÏ svou historickou dimenzi. PfiestoÏe v˘sledky urãit˘ch zásahÛ posuzujeme s odstupem ãasu kriticky, nûkteré aktivity mûly pro zachování v˘znamné památky zcela zásadní dÛleÏitost.2 Kladn˘m vztahem k v˘znamné památce byla urãována bezpochyby i koncepce pfiipravovaná na poãátku 80. let 20. století, v níÏ byla plánována ambiciózní rekonstrukce hradu s návratem jeho stûÏejních objektÛ do „pÛvodní podoby“.3 Od zaãátku 90. let 20. století, po zásadní zmûnû pojetí oprav, probíhaly v rámci areálu úzce cílené záchranné práce, soustfiedûné pfiedev‰ím na stabilizaci autentické hmoty. Stavebnû-restaurátorská ãinnost postupovala po mal˘ch etapách, ale s o to vût‰ím dÛrazem na respektování v˘povûdní hodnoty hradu a uchování emotivního pÛsobení jeho neopakovatelné atmosféry. PfievaÏovalo konzervaãní pojetí oprav se zodpovûdn˘m zvaÏováním kaÏdé, byÈ dílãí rekonstrukce. Po stabilizaci a restaurování dvorních prÛãelí severního paláce Horního hradu (tzv. purkrabského paláce) a úpravách jeho interiérÛ následovala oprava velké vûÏe s rekonstrukcí terasy na vrcholu a s restaurátorskou obnovou romantické úpravy vyhlídkové sínû. V dal‰ích letech se pozornost obrátila na opravu havarijních úsekÛ pfiístupové cesty, postupnû byla opravena zastavení kfiíÏové cesty a fie‰ena stabilizace ohroÏen˘ch partií zdiva hradních palácÛ podél pfiístupové komunikace.4

4 Informace k záchrann˘m aktivitám v areálu hradu v období posledních dvanácti let viz napfiíklad: Václav GIRSA: Obnova dvorních prÛãelí purkrabského paláce státního hradu Bezdûz – konkrétní pfiíspûvek k diskuzi o konzervaci památek, in: Zprávy památkové péãe 54, 1994, ã. 4; Josef ·TULC: Konzervace zfiícenin a restaurátorská etika, tamtéÏ; Václav GIRSA: Obnova a konzervace velké vûÏe hradu Bezdûz, in: Zprávy památkové péãe 57, 1997, ã. 9–10; t˘Ï: K problematice zastfie‰ení torzální architektury, in: Zfiíceniny historick˘ch staveb a jejich památková ochrana, pfiíloha Zpráv památkové péãe, 1998; Václav GIRSA, Miloslav HANZL: Rekonstrukce velké vûÏe hradu Bezdûz, in: Architekt, 1999, ã. 5; tíÏ: K obnovû vyhlídkové sínû ve vûÏi hradu Bezdûz, in: Historická inspirace, sborník k poctû Dobroslava Líbala, Praha 2001.

2

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L , D a g m a r M I C H O I N O VÁ / I n f o r m a c e o s t a b i l i z a c i i n t e r i é r Û královského paláce hradu Bezdûz

11

3

12


Obr. 3. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. V kápích kfiíÏové klenby západní obytné místnosti se dochovaly prakticky v plném rozsahu ranû gotické omítky. Ve spodní ãásti snímku je patrné napojení Ïebrové klenby na tûleso krbu a zpÛsob zvût‰ení gotického okenního otvoru v dobû barokní. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 4. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Místnost s kfiíÏovou klenbou a krbem v prvním patfie, situovaná západnû od prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb. Pohled na stûnu s rezidui barokní úpravy interiéru se sníÏen˘m stropem. Pfii této úpravû byla odsekána spodní ãást krbu, v˘bûhy kleneb a s v˘jimkou jednoho Ïebra s vrchlov˘m svorníkem byla zároveÀ odstranûna i Ïebra s hru‰kov˘m profilem. Cihelné zdivo pravé, v té dobû roz‰ífiené okenní ‰palety vãetnû vloÏeného záklenku se jiÏ zfiítilo. V partii pod torzem krbu je patrná plocha barokní omítky se zbytky nástûnné malby a profilované fiímsy pod druhotnû vloÏen˘m zanikl˘m ploch˘m stropem. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) 4

Obr. 5. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Místnost s kfiíÏovou klenbou a krbem v prvním patfie, situovaná západnû od prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb. PozÛstatek gotického prevetu ve ‰paletû upravovaného okenního otvoru v jiÏní obvodové

Stanovení priorit pfii plánování záchrann˘ch prací v rozsáhlém a obtíÏnû pfiístupném hradním areálu je s ohledem k rychlému postupu eroze, rozsahu havárií a skromn˘m finanãním limitÛm velmi sloÏité. V posledních letech se v˘raznû zhor‰il stav obnaÏen˘ch klenebních konstrukcí jiÏního paláce Dolního hradu (tzv. templáfiského paláce), naléhavá je potfieba opravy torza severní palácové zástavby Dolního hradu, stabilizaci vyÏadují také objekty v‰ech vstupních bran. Silnû chátrá exteriér královského paláce, kaple, vstupní vûÏe a hradebního systému.5 Nedokonãena zÛstala úprava severního prÛãelí purkrabského paláce. Vzhledem k alarmujícímu úbytku gotick˘ch omítek v interiérech královského paláce, zaznamenanému v posledních letech, a hrozbû váÏnûj‰ích havárií byla v roce 2002 zahájena a ve tfiech etapách realizována stabilizace vnitfiní stavební struktury královského paláce – zaji‰tûní a konzervace jeho interiérÛ.

stûnû s nálezy architektonick˘ch ãlánkÛ. (Foto Václav Girsa, 2003)

5 V této souvislosti stojí za pfiipomenutí nejen eroze a odpadávání zbytkÛ gotick˘ch omítek na dvorním prÛãelí královského paláce a kaple ãi omítek z vnitfiní strany hradebního systému, ale téÏ alarmující ohroÏení rozsáhlej‰ích ploch stfiedovûk˘ch omítek na vnûj‰ích, velmi obtíÏnû dostupn˘ch prÛãelích staveb. 6 K stavebnímu v˘voji a historii hradu viz zejména Dobroslav LÍBAL, Milada VILÍMKOVÁ, Marie HEROUTOVÁ, Alena LI·KOVÁ: NKP hrad Bezdûz, okres âeská Lípa – Stavebnû historick˘ prÛzkum, SÚRPMO, 1983, nepublikovan˘ strojopis. Souhrnn˘ pfiehled základní literatury

Královsk˘ palác, zaloÏen˘ v první etapû v˘stavby hradu v 50. letech 13. století, je pfiíkladem svébytné stavební typologie s modifikací principu unifikovaného fiazení trojice obytn˘ch prostorÛ. PÛvodní pfiemyslovská dispozice byla adaptována fiádem augustiniánÛ pfied polovinou 17. století a upravována fiádem montserratsk˘ch benediktinÛ, ktefií pob˘vali na hradû aÏ do 90. let 18. století. Pfii barokních úpravách byla sice pÛvodní prostorová skladba v principu respektována, ale ãást klenut˘ch místností prvního patra byla opatfiena sníÏen˘mi podhledy, nov˘mi omítkami i v˘zdobou s tím, Ïe nûkterá vnûj‰í kruÏbová okna byla vybourána a roz‰ífiena pro zlep‰ení svûteln˘ch podmínek interiérÛ. V rámci barokních adaptací do‰lo také k vybudování podélného traktu zdûné pavlaãe pfii dvorní fasádû, umoÏÀující pfiím˘ vstup do jednotliv˘ch interiérÛ paláce a spojení s purkrabsk˘m palácem na protilehlé stranû nádvofií. Dílãí úpravy té doby se t˘kaly oken, portálÛ a systému vytápûní, pfiiãemÏ kvÛli zobytnûní pfiízemí do‰lo téÏ k proraÏení nov˘ch oken do vnûj‰í obvodové stûny a k dal‰ím úpravám. V dobû barokní byla také obnovena stfiecha nad královsk˘m palácem a nad kaplí. Pobyt montserratského fiádu na hradû skonãil v roce 1789, kdy císafi Josef II. klá‰ter zru‰il. Zpustl˘ palác, zbaven˘ stfiech, odolával celé 19. století povûtrnostním vlivÛm. Dodateãnû vloÏené konstrukce, komunikaãní kfiídlo dvorního traktu a v˘zdoba ucelené barokní fáze byly postupnû rozebrány a zniãeny. AÏ na úpravy pevnû ukotvené a svázané se stfiedovûk˘m zdivem zanikla z velké ãásti podstata barokní adaptace jiÏ v prÛbûhu 19. století. Roku 1911 zaãaly na Bezdûzu intenzivnûj‰í záchranné práce. Postupnû do‰lo k novému zastfie‰ení kaple, následnû i královského paláce. Pro uchování paláce a jeho autentické, byÈ torzální v˘bavy sehrálo jeho zastfie‰ení (minimálnû tfietí v pofiadí) velmi v˘znamnou roli jako bezpeãná ochrana proti masivnímu zatékání do jeho dispozice a konstrukcí. Ve 30. letech 20. století byla vztyãena nová stfiecha také nad purkrabsk˘m palácem.6

viz Tomá‰ DURDÍK: Encyklopedie ãesk˘ch hradÛ, Praha 1995.

5


13

Na rozdíl od vnitfiku královské kaple, kterému byla vûnována pozornost jiÏ na sklonku 19. století, zÛstaly interiéry královského paláce i po celé 20. století prosty jak˘chkoliv úprav, kromû minimálních stavebních zásahÛ v pfiízemí (provizorní zazdívky vnûj‰ích oken). Královsk˘ palác, zbaven˘ horizontálních dfievûn˘ch konstrukcí, s torzálním stavem vnitfiního ustrojení a s neuzavfien˘mi interiéry (absence v˘plní okenních i dvefiních otvorÛ) zÛstával i nadále torzální architekturou. Negativní dÛsledky pfiímého pÛsobení povûtrnosti na hmotnou podstatu paláce sice nové zastfie‰ení velmi radikálnû omezilo, s ohledem k extrémním klimatick˘m podmínkám, násoben˘m exponovanou polohou hradu, v‰ak samozfiejmû zcela nezastavilo. Nic na tom nemûní fakt, Ïe stfiedovûké zdivo hradu je mimofiádnû pevné (pouÏití místního znûlce) a Ïe pÛvodní malty, zejména gotické omítky, vykazují mimofiádnou pevnost. Klenební systém je jiÏ dlouhé období chránûn, av‰ak vûtrem smûrované de‰Èové sráÏky, mlhy, sníh a mrazové cykly pÛsobí erozivnû i na ãást vnitfiních konstrukcí a autentick˘ch materiálÛ. Kondenzaãní námrazy pokr˘vají v zimním období nezfiídka ve‰keré stûny interiérÛ. Tyto skuteãnosti, ale zejména viditelné projevy dramatického zhor‰ení technického stavu interiérÛ v posledních letech (odpadání vzácn˘ch omítek, uvolnûné ãásti zdiva a nadpraÏí otvorÛ, rozpad cihelného materiálu a podobnû) byly impulsem k urychlení celkové konzervace po dlouhá staletí neudrÏovan˘ch materiálÛ a konstrukcí. V posledních letech je pfii opravách hradu respektována památková koncepce, jeÏ klade dÛraz na maximální ochranu originální hmotné substance. Konzervaãní pfiístup by mûl b˘t upfiednostnûn i pfii v‰ech v˘hledov˘ch opravách. Pfiesto se v souvislosti s pfiípravou stabilizace interiérÛ královského paláce poãáteãní úvahy znovu vrátily k ‰ir‰ímu prodiskutování problematiky. Pfiedev‰ím se jednalo o posouzení v‰ech pfiijateln˘ch zpÛsobÛ jeho bezpeãné ochrany. V rámci více ãi ménû akademické diskuse do‰lo znovu i k pfiipomenutí moÏnosti fie‰ení s obnovou v˘plní oken a dvefií. Jistû totiÏ obecnû nelze zpochybnit, Ïe zcela spolehlivé zabezpeãení interiéru proti pÛsobení povûtrnosti je moÏné pouze jeho dÛsledn˘m uzavfiením. Znaãnû torzální stav a nezfiídka amorfní tvar okenních a dvefiních otvorÛ by v‰ak neumoÏnil osazení v˘plní bez destruktivních zásahÛ – bylo by nezbytné provést ãetné tvarové korekce a rekonstrukce. Otázkou je také, jaké v˘plnû by mûly b˘t pouÏity a podle ãeho zvolit jejich detailní materiálové a tvarové fie‰ení. Znaãné komplikace pfiedstavuje také prolínání stfiedovûké a barokní fáze v˘stavby, neboÈ v horním patfie byla v dobû barokní ãást oken roz‰ifiována na úkor stfiedovûk˘ch. To vyvolává dal‰í otázky: Je moÏné eliminovat pozÛstatky mlad‰í, tedy barokní stavební fáze, která je z hlediska hierarchie hodnot ve srovnání s konceptem stfiedovûk˘m bezpochyby zásahem parazitním, navíc dnes jiÏ pouze zlomkovit˘m? Je vÛbec myslitelné vymazat ãást historie památky? Dal‰ím, byÈ krkolomn˘m fie‰ením je vloÏit do okenních otvorÛ „jednoduché“ sezonní zabednûní, respektující dochovan˘ torzální stav. Ale lze to zajistit bez dal‰ích úprav? A nepfiinese toto fie‰ení jin˘ druh negativních dÛsledkÛ, nejen vizuálních? Projednávány byly i dal‰í otázky, napfiíklad jak zajistit pfiístup a podmínky pro snímání uzávûrÛ osazen˘ch ve velké v˘‰ce a jejich údrÏbu. V této souvislosti byl pfiipomenut i star‰í námût obnovy dfievûn˘ch stropÛ nad pfiízemím, vycházející z praktick˘ch zfietelÛ – vÏdyÈ staãí jen vloÏit trámy do pÛvodních kapes, navíc rozmûry otvorÛ umoÏní rekonstrukci stropÛ v pfiesn˘ch dimenzích. To by ale pfiímo vybízelo i k obnovení podlahy a vybudování schodi‰tû. A nebyly by jiÏ víceménû zkompletované interiér y v˘zvou k dal‰ím úvahám, napfiíklad o jejich funkci a vybavení mobiliáfiem? Neobjevily by se i dal‰í otázky, napfiíklad zda a jak fie‰it osvûtlení pfiízemních místností, zatemnûn˘ch nov˘m zastropením? Tak se paradoxnû, byÈ pouze v pracovní diskusi, do‰lo aÏ do témûfi krajní pozice, silnû pfiipomínající alternativu zavrhnuté star‰í koncepce – totiÏ celkovou rekonstrukci. Z místních zku‰eností (viz problematika obnovy purkrabského paláce ve 30. letech 20. století), ale pfiedev‰ím reflektováním v˘sledkÛ rekonstrukãních úprav fiady hradÛ realizovan˘ch v období 70.–80. let 20. století je v‰ak dnes jiÏ evidentní, Ïe tento pfiístup by mnoÏstvím novodob˘ch zásahÛ sníÏil vysokou míru autenticity památky. Ohleduplná stabilizace, soustfiedûná na pietní o‰etfiení a prodlouÏení Ïivotnosti originální substance, by v takovém pfiípadû pfierostla do finanãnû mimofiádnû nákladné, a tedy zcela nerealistické akce. Zaniklo by mnoÏství cenn˘ch dokladÛ stavebního v˘voje hradu i pÛsobivá atmosféra, patos starobylého díla. V této souvislosti a s odstupem dvaceti let se jeví jako mimofiádnû zajímavá a pouãná závûreãná staÈ stavebnû-historického prÛzkumu zformulovaná Dobroslavem Líbalem ve vztahu k tehdy pfiipravované rekonstrukci hradu.7 Hrozilo by také, Ïe skromné finanãní

14

7 ByÈ z hlediska ideového Dobroslav Líbal podporoval zámûr pfiipravované obnovy, na druhé stranû zcela zfietelnû vnímal reálná rizika a váÏné ohroÏení autenticity v˘znamné památky s ohledem k poznání Ïalostn˘ch v˘sledkÛ obdobnû pojat˘ch celkov˘ch rekonstrukcí hradní architektury v té dobû. Z kapitoly Námûty pro regeneraci SHP citujme: „…nejoÏehavûj‰í problém pfiedstavuje královsk˘

palác,

mimo

kapli

nejsloÏitûj‰í

architektura

hradu,

s dochovan˘mi gotick˘mi prostory dotãen˘mi souãasnû velmi podstatnû vnû i uvnitfi zásahy z doby klá‰tera. Jak tomu zpravidla b˘vá, v souboji gotiky a baroka o pfieÏití zvítûzil jednoznaãnû stfiedovûk, v˘tvarné rysy barokního pÛvodu se zcela vytratily, zbyly pouze negativní doklady jeho zásahÛ, jeÏ poru‰ily stfiedovûk˘ stav. Ze slohového období barokního nezb˘vá tu opravdu nic k zachování, ochranû,

pfiípadné

regeneraci.

Zásada

napomáhat

v

mezích

architektonick˘ch i technick˘ch co nejplnûj‰ímu prosazení stfiedovûkého rázu hradu je tedy v‰estrannû oprávnûna. …na druhé stranû ov‰em pfiíklad protilehlého purkrabství varuje pfied funkãnû a utilitárnû zamûfienou rekonstrukcí, jejímÏ v˘sledkem je ztráta staleté patiny, poru‰ení atmosféry, bez adekvátních kladÛ. VÏdyÈ Bezdûz je národní kulturní památkou i pro celkov˘ starobyl˘ ráz jeho architektonického prostfiedí, ve vût‰ím mûfiítku nedotãeného typick˘mi zásahy novodob˘ch restaurací. Na druhé stranû ov‰em pfieváÏná dochovanost ranû gotick˘ch konstrukcí s mnoÏstvím zãásti zajímav˘ch architektonick˘ch detailÛ, vyãerpávající znalost úrovnû gotického prvního patra i komunikaãního systému pavlaãí velice láká k rekonstrukci. Je tu ov‰em sv˘m zpÛsobem rozhodující skuteãnost. Objekt královského paláce je na mnoha místech dosti podstatnû havarijní, pfiiãemÏ pfii odstraÀování této situace se otevírá moÏnost posílení a znovuuplatnûní ranû gotického stavu. Tfieba rozhodnû zásadnû souhlasit se zámûry studie, jeÏ vlastnû naãrtává jiÏ v˘sledn˘ koncov˘ dojem upravované stavby. Ov‰em cesta k tomuto finálnímu cíli je velice kostrbatá a nebezpeãná. Pfiípadné odsouhlasení komplexní rekonstrukce palácov˘ch prÛãelí i interiérÛ by pfiivedlo na hrad kapacitní stavební v˘robu, která by se s velkou pravdûpodobností pustila do transformace královského paláce navykl˘m a vÏit˘m zpÛsobem, k uplatÀované stavební podstatû ménû ohledn˘m. Takov˘ postup nezb˘vá neÏ trpûti u rekonstrukcí men‰ího nebo prÛmûrného v˘znamu, vzbuzuje v‰ak velmi váÏné pochybnosti u historické stavby charakterem a v˘znamem královského paláce na Bezdûzu. ZpÛsob pfiístupu stavební i pfiidruÏené v˘roby pfii komplexních rekonstrukcích je podstatnû nemûnn˘ a nezbytnû nebere pln˘ ohled na jemnosti atmosféry prostfiedí. Celková rekonstrukce by postavila projekci i stavební v˘robu pfied mimofiádnû obtíÏné úkoly. Objeví se potfieba vytvofiit fiadu nov˘ch ostûní portálÛ oken, navrhnouti nové dvefie, fie‰ení pavlaãí i s jejich zábradlím, likvidovat staré omítky a m. j. bude se prosazovat problematika elektrifikace, teplofikace, pfiípadnû klimatizace a pfiípadné dal‰í potfieby dobové civilizace, jeÏ jsou vÛãi ranû gotickému prostfiedí hradu v˘raznû protikladné. V˘sledkem komplexní rekonstrukce bude v kaÏdém pfiípadû hluboká promûna architektonického zjevu královského paláce, jeÏ se mÛÏe projeviti i ve v˘sledném zjevu celého bezdûzského hradu. Historická patina i malebnost, romantické prvky prostfiedí budou setfieny a potlaãeny. Tfieba zváÏit, zda by nebylo úãelnûj‰í postupovat podle naléhavosti, tj. pfiikroãit k postupnému odstraÀování nejdÛleÏitûj‰ích stavebních i architektonick˘ch závad. Zásadnû lze doporuãit realizaci jednotné regeneraãní


Obr. 6. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Místnost s kfiíÏovou klenbou a krbem v prvním patfie, situovaná západnû od prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb. Detail zazdûného profilu gotického Ïebra tamtéÏ. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 7. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Místnost s kfiíÏovou klenbou a krbem v prvním patfie, situovaná západnû od prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb. Zábûr na svorník ve vrcholu klenby. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 8. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Místnost s kfiíÏovou klenbou a krbem v prvním patfie, situovaná západnû od prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb. Detail svorníku ve vrcholu klenby s pozÛstatky ãervené polychromie a souvrstvím vápenn˘ch nátûrÛ. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 9. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Místnost s kfiíÏovou klenbou a krbem v prvním patfie, situovaná západnû od prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb. PozÛstatek gotického stropního trámu nad pfiízemím. (Foto Václav Girsa, 2003)

6

7

koncepce postupn˘mi dílãími úpravami, provádûn˘mi men‰í kvalit-

8

9

ní skupinou pracovníkÛ stavební v˘roby. Tato metodika umoÏní neustále si ovûfiovat správnost a úãelnost urãitého dílãího fie‰ení i ohlédnouti se nazpût na dosud realizované dílãí úseky regenera-

prostfiedky vyãerpané na nákladné novodobé úpravy by o to více chybûly na záchranu autentick˘ch hodnot, jejichÏ fyzick˘ podíl by se naopak sníÏil a byl vizuálnû zastfien vrstvami nov˘mi. Na základû posouzení moÏností fie‰ení úprav v jednotliv˘ch partiích do‰lo v rámci ‰ir‰ího pracovního t˘mu nakonec k jednoznaãné shodû, Ïe jakékoliv jiné neÏ konzervaãní pojetí není Ïádoucí.8 Odli‰né fie‰ení by vyvolalo potfiebu korigovat neúnosnou mûrou dochovan˘ stav a pfiineslo fiadu dal‰ích, obtíÏnû fie‰iteln˘ch problémÛ a pfiedev‰ím takov˘ch zásahÛ, které by pfiedstavovaly riziko ochuzení autenticity hradu. Ve velmi skromn˘ch finanãních podmínkách je nezbytné vûnovat péãi v první fiadû záchranû ohroÏené originální hmotné substance památky. Ménû je v tûchto pfiípadech i více, neboÈ minimalizace zásahÛ uchovává maximum vzácn˘ch informací a eliminuje tedy ten typ zásahÛ, které jsou definitivní, nevratné. V návaznosti na pfiístup k areálu jako celku zohlednilo stanovené pojetí záchranného zaji‰tûní fakt, Ïe interiéry královského paláce je tfieba se zfietelem na celkov˘ stav vnitfiních prostorÛ posuzovat spí‰e jako kryt˘ exteriér, kter˘ má stále torzální charakter. ByÈ je palác zavr‰en stfiechou, je souãástí architektonického komplexu dochovaného v torzálním stavu. Do‰lo ke shodû v tom, Ïe záchranné zaji‰tûní by mûlo mít povahu komplexního konzervaãního o‰etfiení, doplnûného v nezbytn˘ch pfiípadech (hrozící havárie) minimalizovan˘m technick˘m opatfiením, které v‰ak musí b˘t vÏdy peãlivû zváÏeno a v konkrétním fie‰ení harmonicky zapojeno do celku. S vûdomím nutnosti uchovat stávající situaci i vzhled (respektování nemûnnosti jiÏ zaÏitého obrazu) a s ohledem na nezbytnou opatrnost pfii posuzování dÛsledkÛ zmûny podmínek ve vnitfiních prostorách paláce (zachování dlouholetého ustáleného klimatu) bylo téÏ konstatováno, Ïe není Ïádoucí (a v tuto chvíli ani reálné) novû doplÀovat v˘plnû oken ani dvefií.

ce. Tento postup klade nespornû vût‰í nároky na projekci, stavební dozory a zdánlivû je pomalej‰í, ale jeví se jako jedin˘ moÏn˘ v architektonickém prostfiedí NKP hradu Bezdûz, kde je tfieba fixovat a zachovat v‰echny dílãí a fragmentární doklady jeho velké stfiedovûké minulosti.“ 8 Základní pfiístup ke stabilizaci jednotliv˘ch ãástí paláce byl konzultován a upfiesnûn na pracovních jednáních za pfiítomnosti zástupcÛ Národního památkového ústavu, ústfiedního pracovi‰tû v Praze (Pavel Jerie, Petr ·toncner, Dagmar Michoinová), pracovníkÛ Národního památkového ústavu, územního odborného pracovi‰tû v Ústí nad Labem (Franti‰ek Gabriel, Lucie Kracíková, Kamil PodrouÏek, David Otáhal a Michal Panáãek) a zástupce Krajského úfiadu v Liberci (Jan Randáãek). Konkrétní fie‰ení bylo vÏdy znovu detailnû provûfieno po zpfiístupnûní pfii vlastní realizaci na pravideln˘ch kontrolních dnech stavby. 9 Projektová dokumentace stabilizace a konzervace byla zpracována Atelierem obnovy a konzervace historick˘ch staveb GIRSA AT, spol. s r. o., ve tfiech etapách – první etapa v roce 2001, kdy byl správou hradu povûfien odbor kultury Okresního úfiadu v âeské Lípû, a druhá spolu se tfietí etapou pak v roce 2002, kdy správu pfievzal Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v Ústí nad Labem (autofii projektu: Václav Girsa, Miloslav Hanzl a Monika Zemanová). Základní materiálov˘ prÛzkum omítek se zamûfiením na

Po zhotovení podrobné fotodokumentace, zákresÛ nálezového stavu jednotliv˘ch stûn a kleneb, po zpracování vstupního materiálového prÛzkumu (vãetnû laboratorního zji‰tûní salinity omítek) a doplÀkov˘ch stavebnû-technick˘ch prÛzkumÛ byl na základû koncepce, upfiesnûné za aktivní úãasti zástupcÛ památkové péãe, zpracován podrobn˘ konzervaãní projekt, kter˘ zahrnoval stabilizaci interiérÛ královského paláce s v˘jimkou dvou západních, vefiejnosti nepfiístupn˘ch místností.9 Vlastní realizace byla zahájena po vybudování le‰ení a zpfiístupnûní stûn a kleneb podrobnou prohlídkou v‰ech ploch a detailÛ.10 To umoÏnilo doplnit materiálové a stavebnû-technické prÛzkumy a zpracovat restaurátorské prÛzkumy a zámûry (omítky, malífiská v˘zdoba, ka-

stav zasolení byl pro úãely projektové dokumentace zpracován v technologické laboratofii NPÚ – ÚP (Ing. Dagmar Michoinová). Pfied zahájením projektov˘ch prací byla pofiízena podrobná ãernobílá fotodokumentace jednotliv˘ch stûn a kleneb v‰ech prostorÛ díky spolupráci s fotooddûlením ústfiedního pracovi‰tû NPÚ (Ladislav Bezdûk, 2000–2002). 10 Na základû fiádného v˘bûrového fiízení provedla práce firma Kabáã Doksy Ing. Josefa Kabáãe v letech 2002–2004. Financování bylo pfieváÏnû zaji‰tûno na základû rozhodnutí MK âR z pfiíspûvku


15

10

16


Obr. 10. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Pohled do sálového prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb a tubusem vfietenového schodi‰tû v prvním patfie. Kapsy po uloÏení stropních trámÛ nad pfiízemím zÛstaly zachovány. V pfiízemní ãásti prostoru lze zaznamenat v˘raznûj‰í stavební zásahy z doby barokní adaptace. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 11. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Prostor s párem kfiíÏov˘ch kleneb a krbem v prvním patfie byl v pfiízemí rozãlenûn na tfii samostatné místnosti a pfiisvûtlen z jihu novû vybouran˘mi rozmûrn˘mi okny v dobû barokní. Barokní omítky se dochovaly ve velkém rozsahu. (Foto Ladislav Bezdûk, 2003) Obr. 12. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Pohled na strop s párem kfiíÏov˘ch kleneb v prvním patfie. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 13. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác, 11

sálov˘ prostor s párem kfiíÏov˘ch kleneb v prvním patfie. Situace v severozápadním rohu místnosti s tubusem vfietenového schodi‰tû. Gotické okno, orientované do nádvofií, bylo zbaveno kruÏeb a adaptováno v barokní dobû k docílení pfiímého nástupu do místnosti z chodby ochozu. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002)

Programu záchrany architektonického dûdictví. Záchranné zaji‰tûní a konzervaci omítkov˘ch vrstev provedl restaurátor David Zeman. Restaurátorské o‰etfiení kamenick˘ch ãlánkÛ zajistil restaurátor Josef Tich˘. Práce byly realizovány na základû schválen˘ch restaurátorsk˘ch zámûrÛ, podloÏen˘ch pfiíslu‰n˘mi prÛzkumy. 11 Restaurátorské prÛzkumy koordinoval restaurátor David Zeman. Materiálov˘ prÛzkum omítek a prÛzkum zasolení v prÛbûhu realizace zaji‰Èovala Ing. Dagmar Michoinová z technologické laboratofie NPÚ – ÚP. 12 Hloubkov˘ doplÀující stavebnû-historick˘ prÛzkum zpracovali 12

pracovníci archeologického oddûlení NPÚ – ÚOP v Ústí nad Labem – Franti‰ek Gabriel, Lucie Kracíková a Kamil PodrouÏek. Práce na podrobné fotodokumentaci zahájil pan Roman Kurza, kter˘ tragicky zahynul v roce 2002. Fotodokumentaci dokonãila Lucie Kracíková.

menické prvky).11 Realizaci pak pfiedcházelo upfiesnûní postupu, druhu a rozsahu zásahÛ za úãasti zástupcÛ projektanta, památkové péãe, restaurátorÛ, stavební firmy i konkrétních dûlníkÛ vybran˘ch pro stavební práce. Po vybudování le‰ení zaãalo také podrobné dokumentování stavby a soubûÏnû s restaurováním probíhaly práce na prohloubeném stavebnû-historickém prÛzkumu.12

13

Omítky Naléhav˘m úkolem byla pfiedev‰ím záchrana ohroÏen˘ch omítek. Na stûnách i v klenebních polích gotick˘ch prostorÛ se zachovaly v ucelenûj‰ích plochách i zlomcích gotické a barokní omítky. Stûny místností byly ve vût‰ím rozsahu pokryty omítkami barokního pÛvodu.13 V jednom pfiípadû byl v˘skyt tûchto mlad‰ích omítek v˘‰kovû vymezen linií dodateãnû vloÏen˘ch stropÛ v prvním patfie. Zatímco v úrovni vloÏeného patra nesly barokní omítky zbytky v˘zdoby (rytou kresbu i zbytky barevn˘ch vrstev), stav i rozsah dfievem hlazen˘ch omítek se smûrem k patû zdiva v˘znamnû zhor‰oval, mimo jiné téÏ zatíÏením omítek solemi.14 Nad zanikl˘mi vodorovn˘mi stropy a v klenebních v˘seãích se v torzálním stavu dochovala pÛvodní situace, od stfiedovûku nedotãená jak˘mikoliv úpravami – kromû dílãích razantních zásahÛ, souvisejících s barokní adaptací. Kletované, velmi pevné gotické omítky v tûchto partiích vykazovaly podle situace znaãnû rÛznorod˘ stav s celou ‰kálou typick˘ch projevÛ degradace (odpojení od podkladu, vût‰í ãi men‰í rozsah eroze povrchu, v˘skyt krust, úpln˘ odpad fragmentÛ omítek, plo‰n˘ v˘skyt fias a podobnû) i mechanick˘ch zásahÛ (dodateãné pekování,


17

Obr. 14. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác, sálov˘ prostor s párem kfiíÏov˘ch kleneb v prvním patfie. Situace v jihov˘chodním rohu místnosti s rozsáhlej‰ími plochami stfiedovûk˘ch omítek a s torzálnû dochovan˘mi kruÏbami gotického okna. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 15. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Valená klenba srubové komory. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 16. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. V˘chodní prostor pfii kapli s kfiíÏovou klenbou v prvním patfie. Pohled na stûnu s gotick˘m portálem, orientovan˘m do nádvofií. Stav pfied stabilizací. (Foto Ladislav Bezdûk, 2002) Obr. 17. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Místnost s kfiíÏovou klenbou a krbem v prvním patfie, situovaná západnû od prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb. Nálezová situace ve vrcholu klenby s otisky odstranûn˘ch hru‰kov˘ch Ïeber a se zachovan˘mi detaily napojení omítek v kápích dokládá pracovní postup 14

15

i zpÛsob detailního ztvárnûní líce klenby. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 18. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Odsolovací bandáÏ na omítkách v pfiízemí západního prostoru. (Foto Václav Girsa, 2003)

vybourávání dráÏek pro sníÏené podhledy). Znaãná ãást vzácn˘ch gotick˘ch omítek, byÈ nezfiídka velmi soudrÏn˘ch a místy dochovan˘ch s pÛvodní povrchovou úpravou, v‰ak byla existenãnû ohroÏena, a to zejména v klenebních v˘seãích. O nûkolik centimetrÛ odklonûné omítkové kry odtrÏené od podkladu doslova visely ve vzduchu a vlastnímu restaurátorskému zásahu muselo pfiedcházet jejich neprodlené plo‰né podepfiení (deformace byly pfii záchranném zaji‰tûní pfieváÏnû respektovány).15 O‰etfiení omítek bylo samozfiejmû úkolem restaurátorÛ.16 Vlastní konzervaci omítkov˘ch ploch pfiedcházelo záchranné zaji‰tûní (restaurátorské podtmelení uvolnûn˘ch okrajÛ a rizikov˘ch puklin). S ohledem na nalezení vysokého obsahu vodorozpustn˘ch solí ve spárách a omítkách v rovinû pfiízemí probíhalo v pfiedstihu pfied zpevÀováním odsolování povrchu zdiva bandáÏováním.17 Teprve po laboratorním zji‰tûní sníÏení podílu solí na únosnou mez byla zahájena konzervace omítek nasycen˘m roztokem hydroxidu vápenatého ve vodû.18 Základní tmelení okrajÛ omítek bylo doplnûno v místech uvolnûní od podkladu kotevní injektáÏí. Skromné, ale nezfiídka mimofiádnû v˘znamné nálezy pÛvodní malífiské v˘zdoby, korespondující s prezentací kamenick˘ch prvkÛ a související s pÛvodním v˘tvarn˘m pojetím interiérÛ, stejnû tak jako stratigrafie pozdûj‰ích barevn˘ch v˘maleb na omítkov˘ch plochách, byly pouze zafixovány.19 Závûreãnou retu‰í byly jemnû korigovány barevnosti novû vloÏen˘ch tmelÛ. Stfiedovûké i barokní omítky byly stabilizovány a konzervovány ve stavu dochovaném, nebyly tedy doplÀovány (plo‰nû scelovány a pfiekr˘vány) nov˘m materiálem.

16

Okenní a dvefiní otvory Znaãná ãást gotick˘ch oken a portálÛ se dochovala v torzálním stavu s vyláman˘mi kruÏbami a s nekompletním ustrojením profilovan˘ch ostûní. Dochované ãásti gotick˘ch kamenick˘ch prvkÛ v okenních a dvefiních otvorech (kruÏby oken, nároÏní armovací kvádry, ostûní dvefií) byly opatrnû oãi‰tûny a konzervovány vãetnû zbytkÛ povrchov˘ch úprav s dotmelením rizikov˘ch spár. Nûkolik pÛvodních okenních otvorÛ bylo zcela deformováno barokními pfiestavbami. Pfii zvût‰ování oken do‰lo místy k úpravû ‰palet i nadpraÏí nov˘mi vyzdívkami z cihelného materiálu (okna byla vklenuta do zvût‰en˘ch otvorÛ, nûkdy s ponecháním ãástí kamenn˘ch kruÏeb, ze kter˘ch se dochovala vût‰inou pouze torza). Stabilita konstrukcí paláce byla ohroÏena nejvíce právû v tûch pfiípadech, kde do‰lo postupem ãasu ke zfiícení barokních vezdívek a vloÏen˘ch segmentÛ kleneb. Zejména vût‰í amorfní otvory ve vnûj‰ím plá‰ti s chybûjícím ãi silnû po‰kozen˘m klenutím nadpraÏí vykazovaly pokraãující destrukci s úbytkem materiálu a náznaky poãátkÛ statick˘ch poruch. Po peãlivém prÛzkumu bylo s ohledem na váÏnost po‰ko-

18


13 Barokní omítkové malty jsou ãistû vápenné s kfiemen-

o‰etfieny, coÏ je podmínûno úãastí odbornû kvalifikova-

n˘m plnivem se zv˘‰en˘m podílem nejjemnûj‰ích ãástic.

n˘ch restaurátorÛ, byÈ je tento poÏadavek bohuÏel v praxi

Ve srovnání s gotick˘mi omítkami, které jsou místy jejich

nezfiídka a zcela nesprávnû zpochybÀován i z vlastních

podkladem, jsou barokní podstatnû ménû pevné. MnoÏ-

fiad s mechanick˘m odkazem na v˘klad pfiíslu‰n˘ch zá-

ství pojiva v maltû odpovídá pfiibliÏnû objemovému pomû-

konn˘ch norem.

ru pojiva ku kamenivu 1 : 2, zpracování barokních omítko-

17 Opakovan˘m odsolováním povrchu buniãinov˘mi ob-

v˘ch malt v‰ak není tak precizní jako v pfiípadû

klady se podafiilo úãinnû sníÏit koncentraci solí v povrcho-

omítkov˘ch malt gotick˘ch.

v˘ch vrstvách omítek jen v pásu zhruba od 150 cm do

14 Zdicí a omítkové malty v interiéru paláce byly zhruba do

200 cm nad úrovní terénu. Ve spodní ãásti odsolovan˘ch

2 m od úrovnû terénu v˘znamnû zasoleny dusiãnany

ploch se koncentrace solí ani po opakovaném odsolování

a chloridy, aniÏ by se zatíÏení materiálu solemi navenek

buniãinov˘mi obklady v˘raznû nesníÏila. I pfies pomûrnû

projevovalo v˘kvûty nebo vlhkostními mapami. Koncentra-

vysoké zasolení soklové par tie zde posléze probíhalo

ce solí v materiálu kolísala v závislosti na místû odbûrÛ,

zpevnûní omítek bez zachovaného líce vápennou vodou.

v soklov˘ch partiích zdiva byla nejvy‰‰í, smûrem nahoru

V˘sledek zpevnûní nemûl v tûchto partiích bûÏnou úãin-

solí ub˘valo. Nepatrnû niÏ‰í zasolení bylo uprostfied plochy

nost, soudrÏnost povrchu v‰ak byla posílena, aniÏ by se

zdí, vy‰‰í koncentrace solí byla v zákoutích. Obsah solí

zásadním zpÛsobem mobilizovaly v maltách pfiítomné ve

v povrchov˘ch vrstvách malt a omítek byl hodnocen dle

vodû rozpustné soli, jak bylo po zásahu kontrolnû zhod-

âSN 73 0610. Hodnoty chloridÛ byly vysoké, obsahy dusiã-

noceno. V prÛbûhu prací se ukázalo, Ïe pfiíãinou zasolení

nanÛ byly aÏ velmi vysoké. Zdrojem pomûrnû masivního za-

i neúspû‰ného odsolování byla hlavnû nekázeÀ minul˘ch,

solení byl zfiejmû rozklad organick˘ch látek, zejména fekálií.

ale bohuÏel i souãasn˘ch náv‰tûvníkÛ této v˘znamné kul-

15 Gotické omítky vykazovaly pozoruhodné vlastnosti ze-

turní památky, ktefií interiér paláce pfiíleÏitostnû vyuÏívají

jména ve vztahu ke sloÏení a pevnosti. Jejich pojivem by-

jako záchodek.

lo vzdu‰né vápno s mal˘m pfiídavkem sádry (patrnû pro

18 Pro o‰etfiení omítek (doplnûní pojiva, realkalizaci a po-

zkrácení doby tuhnutí malty). Pfiedpokládan˘ pÛvod pojiv

pfiípadû i regenerace pojiva stávajícího) byla zvolena me-

by mohl b˘t z loÏisek severnû od Bezdûzu, z úpatí LuÏic-

toda opakovaného vlhãení omítek nasycen˘m roztokem

k˘ch hor. Kamenivem byl témûfi ãist˘ kfiemenn˘ písek s ply-

hydroxidu vápenatého ve vodû, tedy tradiãní technika opa-

nulou zrnitostí, s nejvût‰í frakcí do 5 mm. Pfiítomnost cris-

kované aplikace vápenné vody. PouÏití této metody pro

tobalitu signalizuje lokalitu tûÏby z blízkého okolí. Jako

o‰etfiení omítek v interiéru královského paláce je moÏné

pfiídavek byl pouÏit drcen˘ keramick˘ stfiep. Omítky jsou

zejména proto, Ïe prostor y jednotliv˘ch sekcí interiéru

velmi bohaté na pojivo, pomûr pojiva ku kamenivu se po-

jsou trvale otevfiené, a tedy intenzivnû vûtrané od pfiízemí

hyboval zhruba od 1 : 2 po 1 : 1. Pfiípravû malty musela

aÏ do vrcholu kleneb. Nebylo proto problémem zaruãit

b˘t vûnována náleÏitá péãe, protoÏe ve hmotû se témûfi

úãinnou cirkulaci vzduchu v interiéru, podmínku nutnou

nevyskytují nerozmíchané vmûsky pojiva. Z rutinního, ale

pro dostateãnû rychlé vysychání omítek mezi jednotliv˘mi

precizního rukopisu naná‰ení malty lze vyãíst, Ïe omítání

cykly o‰etfiení. Konsolidace omítek nasycen˘m roztokem

probíhalo shora dolÛ. Z otiskÛ bednûní na maltách a z de-

Ca(OH)2 ve vodû byla provádûna s ohledem k lokálnímu

tailního pozorování prÛbûhu omítek a zmûn jejich sloÏení

stavu omítek. Zatímco velmi málo nasákavé, ale souãas-

je moÏné rozpoznat jednotlivé fáze v˘stavby klenby i tech-

nû velmi pevné gotické omítky byly o‰etfieny v zásadû jen

nickou vyspûlost stavební huti. Gotické omítkové malty

v souvislosti s odstraÀováním biofilmu a s opakovan˘m

jsou velmi pevné, kompaktní a soudrÏné. Pevnost v tlaku

vlhãením novû proveden˘ch vápenn˘ch tmelÛ, injektáÏí

gotick˘ch omítek, zji‰Èovaná na vzorku, kter˘ byl pfiipraven

a retu‰í, silnû zvûtralé omítky, zejména z doby barokní, by-

z uvolnûné omítkové kr y o dostateãné plo‰e i tlou‰Èce,

ly o‰etfiovány celkovû aÏ stodesetkrát. Stabilizace barok-

dosahuje hodnot kolem 5,6 MPa (prÛmûrná hodnota ze

ních omítek, která byla z dÛvodÛ jejich odsolování pozdr-

tfií mûfiení). Povrch gotick˘ch omítek byl v minulosti nûko-

Ïena, byla v závûru stavební sezony pfieru‰ena a byla

likrát pfietfien bíl˘m vápenn˘m nátûrem.

dokonãena v pfiíhodn˘ch podmínkách aÏ v následujícím ro-

16 KaÏdé historické omítky, o to více vzácné ranû gotické,

ce. Napou‰tûní omítek vápennou vodou pfiispûlo k pro-

nezfiídka s dochovan˘mi vrstvami vápenn˘ch nátûrÛ a zbyt-

dlouÏení trvanlivosti vzácn˘ch historick˘ch omítek, aniÏ by

ky pÛvodní polychromie a malífiské v˘zdoby, poskytují ne-

do‰lo k neÏádoucímu zkreslení v˘povûdních hodnot au-

pfieberné mnoÏství v˘znamn˘ch informací. Tvofií neoddûli-

tentické povrchové úpravy zdiva.

telnou souãást hmotné podstaty památky a jejich

19 V klenebních polích, dlouhodobû nepfiístupn˘ch, byly

uchování podmiÀuje komplexnost a vûrohodnost v˘tvar-

prÛzkumem zji‰tûny sporé, ale v˘znamné pozÛstatky pÛ-

ného i duchovního sdûlení, které nám památka poskytuje,

vodní polychromie a malífiské v˘zdoby (viz ãervená poly-

coÏ platí obzvlá‰tû tehdy, jedná-li se o památku takto v˘ji-

chromie svorníku ãi zbytky florálního motivu, lemujícího

meãnou. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe je proto nezbytné, aby

podél klenebních Ïeber plochu v˘seãí). Pojivem v˘zdoby

vzácné omítky byly v maximální mífie zachovány a pietnû

bylo vápno, pigment byl vyhodnocen jako pfiírodní hlinka.

17

18


19

19

20

zení a rozsah zatíÏení vytipováno nûkolik otvorÛ, kde se rozsáhlej‰í zásah jevil jako nezbytn˘ (u ostatních dodateãnû podklenut˘ch otvorÛ s pevn˘m, byÈ po‰kozen˘m nadpraÏím do‰lo pouze k dílãím opravám s doklínováním uvolnûného zdiva). Pro zaji‰tûní nejohroÏenûj‰ích partií, zejména ve dvou interiérech, které navazují na v˘chodní stranû na prostor zaklenut˘ dvûma poli kfiíÏov˘ch kleneb, byl zvolen nejjednodu‰‰í a z hlediska celkového vnímání téÏ nejménû ru‰iv˘ zpÛsob: stabilizace nebo ãásteãná obnova barokního stavu (poslední historické úpravy) s vloÏením ãi doplnûním reÏné cihelné konstrukce ‰palet vãetnû obnovy ciheln˘ch klenebních pasÛ v návaznosti na dochované otisky konstrukce. Opravou barokního fie‰ení se tedy zv˘‰ila stabilita ohroÏené partie jako celku, pfiiãemÏ star‰í, stfiedovûká podoba dochovaná v torzálním stavu zÛstala nedotãena. Obdobné fie‰ení bylo zvoleno i pro podchycení nejohroÏenûj‰ích partií v místech vyláman˘ch ãi dodateãnû upravovan˘ch vstupních portálÛ, nestabilních nik i jin˘ch ohroÏen˘ch konstrukcí. Z dÛvodÛ harmonického zapojení doplÀovaného zdiva zajistila stavební firma pro doplÀování ciheln˘ch konstrukcí staré cihly. Cihelné zdivo, charakteristické pro barokní adaptace a zfietelnû signalizující dodateãnost úpravy, av‰ak opticky jiÏ po staletí spojené s celkem, se tak stalo nejménû nápadn˘m prostfiedkem stabilizace v pojetí nezbytného technického minima. Zdivo Základním stavebním materiálem paláce je lomov˘ kámen z místních zdrojÛ (pfieváÏnû pevn˘ znûlec), peãlivû lícovan˘ a ve spárách klínovan˘, doplnûn˘ pískovcov˘mi tesan˘mi prvky. Znaãná ãást vnitfiního líce konstrukcí se zachovala jiÏ bez omítek. ObnaÏené zdivo bylo pfieváÏnû stabilní, s v˘jimkou zmiÀované problematiky oken a portálÛ, pouze s místním naru‰ením dodateãn˘mi zásahy a destrukcí (kaverny, dodateãné vybourávání otvorÛ a podobnû). Poruchy byly zaznamenány i na nûkter ˘ch pfiíãn˘ch stûnách, jejich v˘skyt byl dÛsledkem dodateãn˘ch úprav otvorÛ. Rozsáhlé plochy obnaÏeného zdiva, které nevykazovalo Ïádné poruchy, byly pouze opatrnû oãi‰tûny. DÛleÏit˘m kritériem pro stanovení rozsahu a zpÛsobu oprav zdiva bylo uchování vzhledu „nedotãenosti“, coÏ je moÏné jen tehdy, kdyÏ se úprava kaÏdé partie fie‰í diferencovanû a bez pfiedepisování jakéhokoliv „stereotypu“ na celou plochu. Ze zku‰eností víme, Ïe pau‰ální pfiespárování zdiva jednotn˘m zpÛsobem vÏdy pfiiná‰í riziko naru‰ení vzhledu. Místa s v˘raznûj‰ími poruchami bylo nutné selektivnû o‰etfiit. Zcela uvolnûné kameny ve zdivu byly vyjmuty a pfiezdûny do pÛvodní polohy s hlubokou spárou. Bylo provedeno nûkolik zazdívek dodateãnû vyláman˘ch otvorÛ a kaveren, pfiípadnû pfieloÏení rozpadlého zdiva ãi jeho doplnûní v parapetech, av‰ak ve‰keré dÛleÏité stopy stavebního v˘voje (kapsy po trámech, otisky podlah) byly respektovány.20 Hloubkovû erodované spáry byly v nûkter˘ch místech vyplnûny maltou s odsazením za líc a doklínovány. Malta byla vÏdy probarvena do odstínu materiálu okolních stávajících spár. Díky tomu, Ïe nové zdivo není celkovû upraveno

20

21

Obr. 19. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. PÛdorys královského paláce s vyznaãením rozsahu stabilizace interiérÛ ‰rafurou. (Kresba Dobroslavy Menclové) Obr. 20. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Pfiízemí západního prostoru. Zaji‰tûní ohroÏené partie kamenného zdiva s torzem gotického záklenku, provedené vloÏením cihelné konstrukce. Obnova barokního stavu se stala prostfiedkem stabilizace. (Foto Václav Girsa, 2004) Obr. 21. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. PrÛhled do klenebního systému západního prostoru po stabilizaci. (Foto Václav Girsa, 2004)


spárováním ani omítáním, ale pouze v nezbytném rozsahu stabilizováno klínováním s lokální aplikací malty do hloubky spáry, byla minimálnû dotãena v˘povûdní hodnota konstrukcí. V rovinû pfiízemí byly v 70. letech 20. století realizovány zabezpeãovací zazdívky dodateãnû vyláman˘ch barokních oken, provedené z dutinov˘ch cihel. Tato nevhodná úprava byla v celém rozsahu odstranûna a obnaÏené otvory stabilizovány omítanou zazdívkou podle vzoru jedné z dochovan˘ch barokních ‰palet. Klenby Klenební systém zavr‰ující interiéry královského paláce nad prvním patrem se dochoval v celém rozsahu, av‰ak v silnû zchátralém stavu a s torzální v˘bavou pÛvodního v˘tvarného ustrojení. Monumentální prostor ve stfiedu dispozice prvního patra je zaklenut párem kfiíÏov˘ch kleneb s hru‰kov˘mi Ïebry, která vybíhají z konzolov˘ch pfiípor. Ostatní místnosti jsou zavr‰eny kfiíÏov˘mi klenbami v analogické úpravû s v˘jimkou pÛvodní srubové komory, která je opatfiena klenbou valenou. Klenby s dochovan˘mi plochami gotick˘ch omítek i kamenick˘mi detaily, byÈ místy dnes jiÏ nekompletními, byly do doby zastfie‰ení paláce dlouhodobû vystaveny pÛsobení povûtrnosti. I pfies tuto skuteãnost jsou konstrukce zcela stabilizované. Konzervaãní zásah se proto soustfiedil na omítkové plochy, tmelení kamenného klenbového zdiva a zejména na opatrné ãi‰tûní, tmelení a konzervaci dochovan˘ch klenebních Ïeber, pfiípor s hlavicemi a svorníkÛ.21

24

20 V pfiízemí interiéru paláce byly odebrány vzorky z fragmentÛ dvou stropních trámÛ pro dendrochronologické datování, které pfiineslo velmi zajímavá a dÛleÏitá zji‰tûní. Podrobnûji viz pfiíspûvek T. Kyncla na s. 24. 21 V prostoru na západ od velkého sálu bylo nutné stabilizovat svorník ve vrcholu klenby kovanou obruãí. 22 Byl zvaÏován zpÛsob prezentace a moÏnosti takové úpravy teré-

Podlaha interiérÛ Podlaha (ãi spí‰e upraven˘ terén v úrovni pfiízemí) je tvofiena pfieváÏnû hlinûn˘m mlatem na skalních v˘chozech, jeÏ v nûkter˘ch prostorách vystupují nad terén (pÛvodní podlahy se mimo ãást cihelné dlaÏby u torza barokní pece nedochovaly). Prostory byly prozatím pouze vyãi‰tûny a ponechány ve stávající úpravû.22

nu v interiérech, aby byla co nejménû naru‰ena stávající situace a zároveÀ byly eliminovány nepfiíznivé dÛsledky zcela volného pohybu náv‰tûvníkÛ (mechanické po‰kozování a kontaminace omítek, vysoká pra‰nost a podobnû). Doporuãená minimální úprava s vloÏením prkenné podlahy alespoÀ do frekventovan˘ch tras a s vymezením míst pro pohyb náv‰tûvníkÛ ‰ÀÛrov˘mi zábranami nebyla re-

Na závûr povaÏujeme za uÏiteãné pfiipomenout, Ïe celkov˘ konzervaãní zásah nemûl jiné ambice neÏ pfiimûfien˘m, kultivovan˘m a v dané dobû dosaÏiteln˘m zpÛsobem prodlouÏit Ïivotnost dochované originální hmoty. Nároãná realizace stabilizace a konzervace interiérÛ královského paláce hradu Bezdûz nenaru‰ila v˘povûdní hodnotu památky a plnû uchovává neopakovatelnou atmosféru monumentálních interiérÛ. Nepouãen˘ divák nepozná, obzvlá‰tû nebude-li konfrontovat dokumentaci stavu pfied konzervací s v˘slednou podobou, jak sloÏitá a napínavá operace zde v prÛbûhu nûkolika let probûhla. Dokonãené dílo je moÏné posuzovat z rÛzn˘ch

alizována s ohledem k zastavení záchrann˘ch prací v areálu. Kontrolním stanovením zasolení omítek, které probûhlo v kvûtnu 2006, bylo zji‰tûno, Ïe stav zasolení se ve srovnání s rokem 2002 opût zhor‰il. To by mûlo b˘t pobídkou k urychlenému vybudování hygienického zázemí v pfiedpolí areálu a k takové úpravû vzácného a nákladnû konzervovaného interiéru, která by zabránila bezprostfiednímu kontaktu náv‰tûvníkÛ s povrchy zdiva. 23 Práce na stabilizaci a konzervaci interiérÛ královského paláce byly dokonãeny v roce 2004. Pro sezonu 2005 nebyly pfiidûleny na opravu hradu Ïádné finanãní prostfiedky, coÏ se stalo poprvé za

22

23

dlouhé období více neÏ dvanácti let, navzdory projekãní pfiipravenosti a stále mimofiádnû naléhavé potfiebû záchrany ohroÏen˘ch objektÛ hradu.

Obr. 22. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác, v˘sek dvorního prÛãelí. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 23. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Vkládání cihelného záklenku vstupu (do prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb v prvním patfie z nádvofií), provedené v rámci stabilizace interiérÛ. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 24. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Detail úpravy záklenku, provedené ze star˘ch cihel s odsazením kvÛli zachování ãitelnosti nálezové situace. (Foto Václav Girsa, 2003)


21

25

26

22


27

hledisek a polemizovat, zda nemûlo b˘t uãinûno více. Rozhodnû v‰ak nelze kritizovat, Ïe toho bylo uãinûno pfiíli‰. PovaÏujeme to za dÛleÏité zejména z dÛvodu, Ïe na nedokonãené lze navazovat, na rozdíl od opaãné situace, kdy marnû dohledáváme stfiípky autenticity v nánosech novodob˘ch, nezfiídka poznáním nedostateãnû podloÏen˘ch a nevûrohodn˘ch rekonstrukãních vrstev, byÈ by na poãátku bylo v‰e dobfie promy‰leno. Zodpovûdnû a efektivnû zuÏitkované finanãní prostfiedky, vûnované na záchranu silnû ohroÏen˘ch interiérÛ královského paláce, jsou zároveÀ v˘zvou k dal‰ímu pokraãování záchrann˘ch prací v prostfiedí této památky.23 Solidnost a zdánlivû setrvalá pevnost konstrukcí hradní zástavby svádí k podceÀování ohroÏení. Proto pfiipomínáme, Ïe tento v˘znamn˘ areál je natolik rozsáhl˘ a v jednotliv˘ch úsecích natolik zchátral˘, Ïe je za souãasného stavu dÛleÏité znovu urãit priority a v dohledné dobû pozastavit ãi efektivnû ztlumit v tûch nejohroÏenûj‰ích partiích pokroãil˘ erozivní proces.24 Proto také vzbuzuje dvouleté pfieru‰ení procesu záchrany hradu Bezdûzu – jedné z na‰ich prvofiad˘ch památek – více neÏ velmi váÏné znepokojení. V kontextu dÛsledkÛ neblah˘ch zásahÛ do struktur y Národního památkového ústavu od konce roku 2005 a reflektování ‰ir‰í problematiky oboru v dne‰ní situaci se naléhavû projevuje potfieba váÏné diskuse o tom, jak zajistit uchování autenticity a maximálnû kvalifikovanou prÛbûÏnou údrÏbu excelentních památkov˘ch souborÛ, které jsou podstatou na‰eho národního kulturního dûdictví, a zejména tûch, jeÏ jsou ve správû samotného Národního památkového ústavu.

28

Obr. 25. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Pohled na severní stûnu prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb s podrobnou specifikací stabilizaãních zásahÛ. (Ukázka z projektu konzervace GIRSA AT, s. r. o., 2002) Obr. 26. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Pohled na jiÏní stûnu prostoru s párem kfiíÏov˘ch kleneb s podrobnou specifikací stabilizaãních zásahÛ. (Ukázka z projektu konzervace GIRSA AT, s. r. o., 2002) Obr. 27. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Pfiíãná stûna prostoru s rezidui barokní úpravy (se zanikl˘m sníÏen˘m stropem v prvním patfie) po konzervaci. (Foto Ladislav Bezdûk, 2004) Obr. 28. Bezdûz (okres âeská Lípa), státní hrad, královsk˘ palác. Interiér západního prostoru po stabilizaãních úpravách a konzervaci. (Foto Ladislav Bezdûk, 2004) 24 Autofii dûkují za podnûtné pfiipomínky k textu Tomá‰i Durdíkovi, Franti‰ku Gabrielovi, Lucii Kracíkové, Janu Randáãkovi a Petru ·toncnerovi.


23

Informace o stabilizaci interiérû královského paláce hradu Bezdûz

Recommend Documents