INFORMACE
ˇ Astronomick´ eho u ´ stavu AV CR listopad 2002 – u ´nor 2003
V´ yhledy do budoucnosti Seps´ ano podle refer´ at˚ u vedouc´ıch oddˇ elen´ı na poradˇ eˇ reditele dne 16.12.2002 Oddˇelen´ı dynamick´e astronomie buduje a d´ale bude rozˇsiˇrovat cluster poˇc´ıtaˇc˚ u (Virgo). V souˇcasn´e dobˇe je Virgo tvoˇren osmi dvouprocesorov´ ymi PCˇcky. V roce 2003 je pl´anov´ano zvyˇsov´ an´ı operaˇcn´ı pamˇeti poˇc´ıtaˇc˚ u a zvˇetˇsov´an´ı diskov´e kapacity; a d´ale bude klimatizov´ana m´ıstnost, ve kter´e jsou poˇc´ıtaˇce um´ıstˇeny. Ve sluneˇcn´ım oddˇelen´ı byl dokonˇcen ˇctyˇrlet´ y projekt v´ ystavby dvou spektrograf˚ u (HSFA). HSFA1 je ve zkuˇsebn´ım provozu, HSFA2 by mˇel b´ yt pˇred´ an do kvˇetna letoˇsn´ıho roku. Zahajuje se modernizace radiov´eho teleskopu, projekt by mˇel trvat tˇri roky (2003-5). Sluneˇcn´ı oddˇelen´ı se tak´e u ´ˇcastn´ı stavby velk´eho sluneˇcn´ıho dalekohledu GREGOR na Kan´arsk´ ych ostrovech, kter´ y by mˇel b´ yt dokonˇcen v roce 2004. V oddˇelen´ı MPH prob´ıh´ a pˇetilet´ y projekt v´ ymˇeny st´avaj´ıc´ıch bolidov´ ych kamer za automatick´e. Dvˇe kamery jiˇz pracuj´ı ve zkuˇsebn´ım provozu. Projekt by mˇel b´ yt ukonˇcen v roce 2004. Rekonstruuje se meteorick´ y radar, kter´ y by mˇel b´ yt v budoucnosti v´ıce automatizov´an. Ve skupinˇe Astrofyziky vysok´ ych energi´ı pracuje robotick´ y dalekohled BART. Ve stel´ arn´ım oddˇelen´ı prob´ıh´ a v´ ystavba ondˇrejovsk´eho eˇseletov´eho spektrografu (OES), projekt by mˇel b´ yt ukonˇcen v roce 2003. V roce 2003 dojde v r´amci u ´drˇzby k pokoven´ı dvoumetrov´eho zrcadla. S. Ehlerov´a
RNDr. Vojtˇ ech Letfus, CSc. Vojtˇech Letfus se narodil 27. listopadu 1923 v Pˇrerovˇe na Moravˇe. Tam tak´e v r. 1942 maturoval na Re´ aln´em gymn´ aziu. Do konce v´alky, kdy byly zavˇreny ˇcesk´e vysok´e ˇskoly, pracoval jako fotograf. V letech 1945 - 48 se vˇenoval ˇr´adn´emu studiu matematiky, fyziky a astronomie na Pˇr´ırodovˇedeck´e fakultˇe Karlovy univerzity. Od 1. 1. 1949 byl zamˇestn´an na observatoˇri v Ondˇrejovˇe a studium na Karlovˇe univerzitˇe dokonˇcil d´alkovˇe. Doktor´at z´ıskal v r. 1952. Kandid´ atskou pr´ aci na t´ema ”Podm´ınky buzen´ı emisn´ıch ˇcar kov˚ u v elektrick´em oblouku a v chromosforick´ ych erupc´ıch” obh´ajil v r. 1964. Pracoval ve sluneˇcn´ım oddˇelen´ı, poˇc´atkem 70. let jej tak´e vedl. 1. 9. 1990 odeˇsel do penze, aktivnˇe vˇsak d´al pracoval jako emeritn´ı vˇedeck´ y pracovn´ık aˇz do sv´eho n´ahl´eho onemocnˇen´ı, kter´emu po nˇekolika t´ ydnech, dne 26. u ´nora 2003, podlehl. Z´ abˇer vˇedeck´eho z´ ajmu Dr. V Letfuse byl obdivuhodnˇe ˇsirok´ y. Bˇehem 55 let sv´e vˇedeck´e kari´ery publikoval okolo stovky prac´ı z oblasti sluneˇcn´ı spektroskopie, studia sluneˇcnˇezemsk´ ych jev˚ u jako jsou geomagnetick´e bouˇre a pol´arn´ı z´aˇre, byl spoluautorem koncepce mnohokamerov´eho sluneˇcn´ıho spektrografu v Ondˇrejovˇe, zab´ yval se studiem sluneˇcn´ı cykliˇcnosti, a studiem vztah˚ u Slunce - Zemˇe. V posledn´ıch l´etech, jiˇz jako emeritn´ı pracovn´ık, publikoval v ˇcasopise Solar Physics nˇekolik ˇcl´ank˚ u o pol´ arn´ıch z´aˇr´ıch, zaznamenan´ ych ve star´ ych letopisech a rekonstruoval ˇrady dat star´ ych pozorov´an´ı sluneˇcn´ı aktivity.
1
Dr. Vojtˇech Letfus byl ˇclenem Mezin´arodn´ı Astronomick´e Unie, ˇclenem a pˇredsedou ˇ Ceskoslovensk´ e astronomick´e spoleˇcnosti. Byl dlouholet´ ym redaktorem Bulletinu astronoˇ ˇ mick´ ych u ´stav˚ u Ceskoslovenska, koordin´atorem sluneˇcn´ıho v´ yzkumu v Ceskoslovensku. Z´ uˇcastnil se mnoha mezin´ arodn´ıch vˇedeck´ ych program˚ u, poˇc´ınaje Mezin´arodn´ım Geofyzik´aln´ım rokem (1957-1958). Dr. Vojtˇech Letfus byl ˇclovˇekem vz´acn´e vˇedeck´e erudice, skuteˇcn´ ym encyklopedistou. Byl ˇskolitelem a konzultantem nˇekolika vˇedeck´ ych aspirant˚ u, kteˇr´ı se nad´ale sluneˇcn´ı fyzice vˇenuj´ı. Nikdy neˇsetˇril ˇcasem k d˚ ukladn´emu objasnˇen´ı vˇsech probl´em˚ u a ot´azek, s nimiˇz se na nˇej ˇcasto obraceli spolupracovn´ıci vˇsech vˇekov´ ych kategori´ı. Pamˇetn´ıci na nˇej budou vzpom´ınat jako na erudovan´eho vˇedce a tak´e jako na dobr´eho spoleˇcn´ıka, kter´ y se r´ ad z´ uˇcastnil vˇsech spoleˇcensk´ ych setk´an´ı a kulturn´ıch akc´ı. Naposledy s n´ami sedˇel na v´ anoˇcn´ım setk´ an´ı sluneˇcn´ıho oddˇelen´ı, mˇes´ıc pˇred n´ahl´ ym onemocnˇen´ım a dva mˇes´ıce pˇred sv´ ym neoˇcek´ avan´ ym odchodem. Odeˇsel a bude n´am chybˇet jako vˇedec, pamˇetn´ık, pˇr´ıtel a ˇzivouc´ı legenda ondˇrejovsk´e observatoˇre i sluneˇcn´ı fyziky. P. Kotrˇc
Astronomie a Klementinum Kniha Astronomie a Klementinum pojedn´av´a o historii astronomie v budovˇe Klementina a o lidech s Klementinem spjat´ ych. Kniha byla vyd´ana N´arodn´ı knihovnou. Vypr´ avˇen´ı zaˇc´ın´ a v dob´ ach pˇred zaloˇzen´ım Klementina a pˇr´ıchodem jezuitsk´eho ˇr´adu na naˇse u ´zem´ı. T´ yk´ a se to hlavnˇe v´ yuky astronomie na Karlovˇe univerzitˇe a doby vl´ady Rudolfa II., kdy v Praze pob´ yvali Tycho Brahe, Johannes Kepler a Tade´aˇs H´ajek z H´ajku. Jezuitsk´ y ˇr´ ad, kter´ y pˇriˇsel na naˇse u ´zem´ı v roce 1556, se matematice a astronomii se vˇenoval systematicky a na vysok´e u ´rovni. Jezuit´e nechali v roce 1722 v Klementinu postavit Astronomickou vˇeˇz, stejn´eho roku zaloˇzili muzeum, kter´e bylo na dlouhou dobu v´ yznamnou nauˇcnou instituc´ı (zruˇseno bylo roku 1785). Roku 1751 vznikla v Klementinu hvˇezd´arna pod veden´ım Josefa Steplinga. Po zruˇsen´ı jezuitsk´eho ˇr´adu u n´as (1773) pˇreˇsla hvˇezd´arna do majetku st´ atu. Prov´ adˇela se tu mˇeˇren´ı astronomick´a, meteorologick´a a geomagnetick´a. Ve dvac´ at´em stolet´ı z˚ ustala z vˇedeck´ ych mˇeˇren´ı v Klementinu pouze ˇcasov´a sluˇzba. Ta byla za druh´e svˇetov´e v´ alky pˇrestˇehov´ana do Budeˇcsk´e ulice na Vinohradech a pozdˇeji se ˇ stala souˇc´ ast´ı novˇe zaloˇzen´eho Astronomick´eho u ´stavu Ceskoslovensk´ e Akademie vˇed, dnes ˇ e republiky. Akademie vˇed Cesk´ ˇıma, redakˇcnˇe upraveno Z. S´
Informace z veden´ı u ´ stavu • Doch´ az´ı ke zmˇen´ am v obsazen´ı m´ıstnost´ı v Kosmick´ e laboratoˇ ri. V m´ıstnostech ˇc.112 a ˇc.114 bude sklad fotodesek oddˇelen´ı MPH, v m´ıstnosti ˇc.117 budou um´ıstˇena ´ zaˇr´ızen´ı pro optick´e pr´ ace a v m´ıstnosti ˇc. 328 bude stˇredisko druˇzice INTEGRAL. • V r´ amci projektu MIMOSA byla zaplacena prvn´ı spl´atka firmˇe Eurockot. Podle nejnovˇejˇs´ıch informac´ı by se start druˇzice mˇel uskuteˇcnit 30. ˇcervna 2003. • Vyˇsla nov´ a barevn´ a kn´ıˇ zka (tentokr´at zelen´a). ´ odkoupil od rodiny Friˇc˚ • AsU u obraz zakladatele hvˇ ezd´ arny J.J. Friˇ ce od Huga Boettingera z roku 1925. Obraz bude um´ıstˇen v ˇc´ıt´arnˇe knihovny v Ondˇrejovˇe. ´ a observatoˇ • Byla podeps´ ana dohoda o spolupr´ aci mezi AsU r´ı Hvar na obdob´ı 2003-2007. • Ubytov´ an´ı diplomand˚ u bude hrazeno z u ´kolu ˇc. 10. Letn´ı povinn´a praxe student˚ u MFF UK v Ondˇrejovˇe by mˇela b´ yt hrazena z prostˇredk˚ u fakulty. • V “acknowledgements” publikac´ı pracovn´ık˚ uu ´stavu by se mˇel objevovat tak´e odkaz ´ AV CR, ˇ ˇc´ıslo AV0Z1003909. na V´ yzkumn´ y z´ amˇer AsU 2
• Informace o projektech a grantech 6. r´ amcov´ eho programu najdete na str´ance http://www.asu.cas.cz/~ron/FP6www. • Jako pˇr´ıkaz k u ´ hradˇ e ubytov´ an´ı dom´ ac´ıch host˚ u bude pouˇz´ıv´an upraven´ y formul´ aˇr, podobn´ y tzv. “koˇsilce” pro napˇr. n´akup materi´alu. ˇ je navrˇzen J. Vondr´ak. Do oborov´ • Do Dozorˇ c´ı komise AV CR ych rad GA AV ˇ CR jsou navrˇzeni J. Klokoˇcn´ık (OR1), J. Boroviˇcka (OR3, tam i nad´ale z˚ ust´av´a P. Ambroˇz).
Rozdˇ elen´ı investiˇ cn´ıch a neinvestiˇ cn´ıch prostˇ redk˚ u na rok 2003 Vˇsechny sumy jsou uv´ adˇeny v tis´ıc´ıch Kˇc. Poˇzadavky vznesen´e v r´amci intern´ıho konkurzu Astronomick´eho u ´stavu byly projedn´any na poradˇe ˇreditele dne 24.2. 2003.
ˇ Konkurzy v r´ amci AV CR projekt bolidov´e kamery
oddˇelen´ı MPH
optick´ a mˇr´ıˇzka pro OES
stel.
nov´ y povrch pro 2m zrcadlo
stel.
MIMOSA, prac. stanice
UDZ
modernizace radioteleskopu
slun.
zdroj penˇez fialov´ y projekt ˇ konkurz AV CR ´ pˇr´ıslib AsU fialov´ y projekt ˇ konkurz AV CR ´ pˇr´ıslib AsU ˇ konkurz AV CR ´ pˇr´ıslib AsU ˇ konkurz AV CR ´ pˇr´ıslib AsU ˇ konkurz AV CR ´ pˇr´ıslib AsU
mnoˇzstv´ı 1 380 780 140 1 080 610 110 1 410 90 220 40 360 90
´ Intern´ı konkurz AsU odd. sluneˇcn´ı
stel´ arn´ı MPH
DA
UDZ (viz pozn´ amka) knihovna
projekt dokonˇcen´ı HSFA postfok´ aln´ı zaˇr´ızen´ı pro HSFA kamerov´ a zrcadla pro HSFA (´ uchyty, pokoven´ı...) expozimetry pro coud´e spektrograf datov´ y projektor korektor obrazov´eho pole (50cm zrcadlo) autom. syst´em filtr˚ u pro BART autom. stˇrechy u BARTu rozvoj poˇc´ıtaˇc. clusteru VIRGO klimatizace m´ıstnosti pro VIRGO u ´prava elektr. rozvod˚ u pro VIRGO PC pro hosty pˇreprava MIMOSA provoz pracovn´ı stanice n´ akup knih a ˇcasopis˚ u software ALEPH
3
invest. 210 130
neinvest.
100 120 100 150 76 79 179 95 30 60 (940) (300) 250 30
Pozn´ amka k tabulce: Pen´ıze pro skupinu dynamiky pohybu umˇel´ ych druˇzic Zemˇe by ˇ ´ se jimi mˇely prim´ arnˇe pˇrij´ıt z extern´ıch zdroj˚ u, konkr´etnˇe z rusk´eho dluhu a MSMT, AsU bude zab´ yvat jen v pˇr´ıpadˇe velmi nepˇr´ızniv´eho v´ yvoje situace.
´R ˇ˚ ´ ZE SEMINA U USTAVU Semin´ aˇ r sluneˇ cn´ıho oddˇ elen´ı 4. ˇ r´ıjna 2002 Novinky ze sluneˇ cn´ıho oddˇ elen´ı Koncem loˇ nsk´eho roku byl pˇred´ an do zkuˇsebn´ıho provozu prv´ y ze dvou modernizovan´ ych sluneˇcn´ıch dalekohled˚ u se spektrografy — HSFA 2. T´ım tak´e skonˇcil ˇctyˇrlet´ y projekt modernizace HSFA, i kdyˇz HSFA 1 bude pˇred´an aˇz letos v kvˇetnu a to z d˚ uvodu menˇs´ıho zpoˇzdˇen´ı u dodavatelsk´e firmy. Pro HSFA 2 je nyn´ı vyv´ıjen v´ıcekamerov´ y spektrograf, poˇc´ıt´a se se simult´ann´ım pozorov´ an´ım v pˇeti vybran´ ych spektr´aln´ıch ˇcar´ach. K tomu u ´ˇcelu jiˇz bylo poˇr´ızeno 5 CCD kamer vˇcetnˇe ˇr´ıd´ıc´ıch poˇc´ıtaˇc˚ u. Tento spektrograf postupnˇe nahrad´ı doposud vyuˇz´ıvan´ y mnohokamerov´ y sluneˇcn´ı spektrograf ve sluneˇcn´ı budovˇe, na nˇemˇz budou letos ukonˇcena systematick´ a pozorov´ an´ı. Pomoc´ı tohoto mnohokamerov´eho spektrografu byla v minul´ ych letech zachycena d´ıky u ´sil´ı P. Kotrˇce a dalˇs´ıch spolupracovn´ık˚ u cel´a ˇrada aktivn´ıch proces˚ u, zejm´ena erupc´ı a protuberanc´ı. To pˇredstavuje cenn´ y materi´al pro dalˇs´ı zpracov´an´ı. Pro HSFA 1 je nyn´ı M. Klvaˇ nou vyv´ıjeno jedno z post-fok´aln´ıch zaˇr´ızen´ı na mapov´an´ı dopplerovsk´ ych rychlost´ı souˇcasnˇe ve tˇrech vybran´ ych spektr´aln´ıch ˇcar´ach, tzv. ”Videospectroheliograph”. Po ukonˇcen´ı projektu HSFA zahajuje sluneˇcn´ı oddˇelen´ı v letoˇsn´ım roce tak´e modernizaci r´ adiov´ ych spektrograf˚ u (K. Jiˇriˇcka), kter´a rovnˇeˇz potrv´a nˇekolik let. D´ale u ´spˇeˇsnˇe pokraˇcuje naˇse u ´ˇcast na nˇemeck´em projektu GREGOR (M. Klvaˇ na a M. Sobotka), coˇz je konstrukce zat´ım nejvˇetˇs´ıho sluneˇcn´ıho dalekohledu o pr˚ umˇeru hlavn´ıho zrcadla 1.5 m. Tento vˇeˇzov´ y dalekohled je um´ıstˇen na Tenerife a mˇel by zaˇc´ıt pozorovat jiˇz v pˇr´ıˇst´ım roce. V z´ aˇr´ı loˇ nsk´eho roku probˇehla u ´spˇeˇsnˇe 10. Evropsk´a sluneˇcn´ı konference, kterou organizoval n´ aˇs u ´stav. Konala se v Praze v konferenˇcn´ım centru hotelu Pyramida a z´ uˇcastnilo se j´ı ˇ ıny i Japonska. V lednu vyˇsel dvoud´ıln´ kolem 250ti sluneˇcn´ıch astronom˚ u z Evropy, USA, C´ y sborn´ık z t´eto konference, kter´ y vydala Evropsk´a kosmick´a agentura ESA. Bˇehem konference byl do v´ yboru poˇr´ adaj´ıc´ı Solar Physics Section EPS-EAS zvolen na dalˇs´ı obdob´ı tˇr´ı let M. Karlick´ y, kter´ y v roce 1999 vystˇr´ıdal v t´eto funkci P. Heinzela. Na konferenci byl zvolen M. Sobotka viceprezidentem JOSO (tj. evropsk´e Joint Organization for Solar Observations). Koncem roku byl tak´e P. Heinzel zvolen do redakˇcn´ı rady mezin´arodn´ıho ˇcasopisu Solar Physics, kter´ y vyd´ av´ a nakladatelstv´ı Kluwer v Holandsku. V z´ aˇr´ı loˇ nsk´eho roku obh´ ajil doktorskou disertaci M. Varady (ˇskolitel F. F´arn´ık, zahraniˇcn´ım oponentem byla Prof. B. Schmieder z Meudonu), v lednu 2003 pak obh´ajil tak´e M. B´arta (ˇskolitel M. Karlick´ y, zahraniˇcn´ım oponentem byl Dr. P. Zlobec z Terstu). M. Varady nyn´ı ´ ı nad Labem, s n´ami vˇsak i nad´ale spolupracuje. M. B´arta se stal p˚ usob´ı na univerzitˇe v Ust´ vˇedeck´ ym pracovn´ıkem sluneˇcn´ıho oddˇelen´ı. Vloni na podzim odeˇsel z u ´stavu doktorand M. Stupka. Na doktorandsk´e studium nastoupil J. Jurˇc´ak, jeho ˇskolitelem je M. Sobotka. J Kaˇsparov´ a str´ avila 3 mˇes´ıce (z´ aˇr´ı – prosinec 2002) v Goddard Space Flight Center NASA v Marylandu (USA), kde se zab´ yvala anal´ yzou rentgenov´ ych dat z druˇzice RHESSI. Pro tento pobyt z´ıskala grant od NATO. V u ´noru tak´e nastoupila do sluneˇcn´ıho oddˇelen´ı na 6ti mˇes´ıˇcn´ı studijn´ı pobyt K. Kschioneck z Technick´e university v Berl´ınˇe. Zapojila se do konstrukˇcn´ıch prac´ı na nov´em 5ti kamerov´em spektrografu na HSFA 2. Z v´ yznamn´ ych zahraniˇcn´ıch konferenc´ı zmiˇ nme alespoˇ nu ´ˇcast F. F´arn´ıka a P. Heinzela na COSPARu v ˇr´ıjnu 2002. Toto zased´an´ı COSPARu se konalo v Houstonu (USA), a to v r´amci Svˇetov´eho kosmick´eho kongresu. Jedno ze sluneˇcn´ıch zased´an´ı bylo vˇenov´ano prvn´ım v´ ysledk˚ um z druˇzice RHESSI (NASA). 4
18. bˇrezna 2003 probˇehne celosvˇetov´ y ”Den Slunce-Zemˇe”, zamˇeˇren´ y na propagaci v´ yzkumu Slunce a jeho vliv˚ u na Zemi a na ˇclovˇeka (viz sohowww.nascom.nasa.gov/sunearth2003/ events.html). V organizaci t´eto akce hraje d˚ uleˇzitou roli NASA i ESA. V ˇradˇe zem´ı budou prob´ıhat pˇredn´ aˇsky a jin´e popularizaˇcn´ı akce, v Praze se bude konat v pondˇel´ı 17.3.2003 ˇ a probˇehne tiskov´ a beseda o sluneˇcn´ım v´ yzkumu. Besedu organizuje tiskov´ y odbor AV CR v budovˇe prez´ıdia AV, m´ıstnost ˇc. 108 , zaˇc´atek v 10 hodin. Vˇsichni z´ajemci jsou zv´ani. Nakonec jeˇstˇe jedna smutn´ a zpr´ava. Naˇse ˇrady opustil po kr´atk´e nemoci jeden z nestor˚ u ˇcesk´e sluneˇcn´ı astronomie, RNDr. Vojtˇech Letfus, CSc. Jeho pam´atce je vˇenov´ana vzpom´ınka v tomto ˇc´ısle informac´ı. P. Heinzel, vedouc´ı sluneˇcn´ıho oddˇelen´ı Velkorozmˇ erov´ e dynamick´ e procesy ve sluneˇ cn´ı konvektivn´ı z´ onˇ e Pavel Ambroˇ z Abstrakt nen´ı k dispozici.
Semin´ aˇ r oddˇ elen´ı dynamick´ e astronomie 2. prosince 2002 Novinky z oddˇ elen´ı dynamick´ e astronomie Posledn´ı ˇr´ adn´ y semin´ aˇr oddˇelen´ı DA byl 16.9.2002. Od t´e doby pracovn´ıci oddˇelen´ı absolvovali nˇekolik studijn´ıch cest. P. J´ achym byl od 30.9. na ˇctrn´actidenn´ım pobytu v paˇr´ıˇzsk´e observatoˇri v r´amci mezin´aˇ a CNRS na projektu “Gas–stars mass exchange and galaxy inrodn´ı spolupr´ ace AV CR teractions”. Hostitelkou byla prof. Combes, kter´a je souˇcasnˇe konzultantkou J´achymovy disertaˇcn´ı pr´ ace. V r´ amci t´ehoˇz projektu navˇst´ıvil paˇr´ıˇzskou observatoˇr i Jan Palouˇs pˇri t´ ydenn´ım pobytu od 25.11. Ten navˇst´ıvil od 7.10. t´eˇz Mexiko a USA (12 dn´ı) a 4.-5. Rusko. B. Jungwiert byl 9.-12.10. v ”Centre de Recherche Astronomique de Lyon” v r´amci dvoustrann´e spolupr´ ace a pˇrednesl tam pˇredn´aˇsku Stellar mass-loss in the dynamics of N-body galactic disks, d´ ale pob´ yval (25.11.-2.12) na Univerzitˇe v Padovˇe, kde spolupracuje s G. Carrarem. J. Vondr´ ak a C. Ron byli 23.9.-29.9. na “Journees 2002 Syst´emes de r´ef´erance spatiotemporelles” v Bukureˇsti (Vondr´ak jako ˇclen SOC), kde pˇrednesli spoleˇcn´e refer´aty An Improved Star Catalogue for Ondˇrejov PZT a An Improved Optical Reference Frame for Long-Term Earth Rotation Studies. Ron str´avil mˇes´ıc ˇr´ıjen na Lohrmanovˇe Observatoˇri v Dr´ aˇzd’anech, kde se zab´ yval implementac´ı nov´eho precesnˇe nutaˇcn´ıho modelu do jejich software a 11.-13.11. se z´ uˇcastnil konference “European Research 2002” v Bruselu, kde ˇslo hlavnˇe o informace o 6. r´ amcov´em programu Evropsk´e komise, kter´ y odstartuje zaˇc´atkem pˇr´ıˇst´ıho roku. J. Vondr´ ak byl 14.10.-24.10. v Paˇr´ıˇzi na konkurzn´ı cestˇe v r´amci spolupr´ace ˇ a CNRS. Kromˇe dalˇs´ı spolupr´ace pˇripravovali s D. Gambisem ‘Position paper’ AV CR pro IERS Workshop. Tohoto workshopu “Combination Research and Global Geophysical Fluids” v Mnichovˇe 18.-22.11 se z´ uˇcastnili Vondr´ak (ˇclen SOC) a Ron a pˇrednesli refer´at Combination of Earth Orientation Parameters observed by different techniques using the “combined smoothing” method. Kromˇe toho tam byl pˇrednesen zvan´ y refer´at Gambise a Vondr´ aka Combination-comparison of EOP’s, subdaily EOP’s, impact of IAU Resolutions. J. Vondr´ ak se jeˇstˇe z´ uˇcastnil v Lubavce ˇcesko-polsk´eho workshopu o ‘recentn´ı geodynamice’, kde pˇrednesli spolu s J. Kosteleck´ ym spoleˇcn´ y refer´at IERS and its importance for global geodynamics. L. Perek byl na konferenci “Word Space Congress 2002” v Houstonu, Texas, v jej´ımˇz r´amci probˇehlo 34. shrom´ aˇzdˇen´ı COSPARu a 53. Mezin´arodn´ı astronautick´ y kongres IAF, IAA, IISL. Tam pˇrednesl refer´ at Planetary protection: Lessons Learned. V r´amci pˇr´ıpravy kongresu v Br´em´ach v r.2003 byl K. Perek ustanoven pˇredsedou zased´an´ı o provozu v kosmick´em prostoru. Hostem oddˇelen´ı (11.-15.11) byl Jan Kouba z Geodetic Survey of Canada, kter´ y zde ˇıma) a u pˇripravoval spoleˇcn´ y ˇcl´ anek s naˇsimi kolegy (Burˇsa, S´ ´ˇcastnil se konzultac´ı v r´amci
5
IERS Kombinaˇcn´ıho v´ yzkumn´eho centra. D´ale u n´as byl Ch. Bizouard (paˇr´ıˇzsk´a observatoˇr) ˇ a CNRS na projektu pozorov´an´ı rotace Zemˇe kosmick´ v r´amci spolupr´ ace AV CR ymi technikami (25.11.-7.12.). V t´ ydnu od 1. do 7.12. byli na n´avˇstˇevˇe ve skupinˇe galaxi´ı Y. Fukui (Univerzita v Nagoji, Japonsko) a Z. Kiss (Eotvesova universita v Budapeˇsti). Pro poˇc´ıtaˇcov´ y cluster oddˇelen´ı DA, kde zat´ım pracovaly tˇri dvouprocesorov´e poˇc´ıtaˇce, bylo v listopadu zakoupeno dalˇs´ıch pˇet dvouprocesorov´ ych poˇc´ıtaˇc˚ u (3 z investic pro cluster a 2 z grantu J. Vondr´ aka). ˇ M. Sidlichovsk´ y, vedouc´ı oddˇelen´ı dynamick´e astronomie Toward the sub-mm astronomy in the southern sky: from NANTEN to ALMA Yasuo Fukui, University of Nagoya, Japan I discussed the future prospects of the sub-mm astronomy opened with ALMA. First, I presented the recent results of southern molecular clouds obtained with NANTEN, a 4m radio telescope installed in Chile. The topics include the giant molecular clouds in the LMC and the supergiant shells interacting with them, and the most extensive CO view of the Milky Way, which represents star-forming molecular supershells. These obtained at mm wavelengths should serve as a good dataset to explore the sub-mm wave regime where many high excitation molecular spectra are distributed. In particular, ALMA, a large synthesis sub-mm/mm telescope to be completed in 2011 at Atacama will be most powerful in studying the southern sky. NANTEN, as well as ASTE and APEX, will be moved to Atacama in 2003 and should become a good pilot to first observe the sub-mm southern sky as precursors of ALMA.
Semin´ aˇ r oddˇ elen´ı meziplanet´ arn´ı hmoty 13. ledna 2003 Novinky z oddˇ elen´ı MPH Od kvˇetna do prosince u n´ as pracoval jako noˇcn´ı pozorovatel Jiˇr´ı Kub´anek. Od ledna nastoupil na jeho m´ısto na poloviˇcn´ı u ´vazek Michal Brabec. Na konci z´aˇr´ı odeˇsla Helena Hodanov´ a a na jej´ı m´ısto fotografick´eho laboranta nastoupil Tom´aˇs Mal´ y. Od ˇr´ıjna nastoupili ˇ na ˇctvrtinov´ y u ´vazek doktorandi Jan Strobl, Martin Topinka (oba ve skupinˇe astrofyziky vysok´ ych energi´ı) a Pavel Macho (ve skupinˇe fyziky meteor˚ u). Ve skupinˇe AVE je na roˇcn´ım pobytu docent Aimo Sillanpaa z observatoˇre Tuorla ve Finsku. V dubnu dopadl a v ˇcervenci byl v Alp´ach nalezen meteorit Neuschwanstein. P´ad byl vyfotografov´ an Evropskou bolidovou s´ıt´ı, dr´ahu jsme spoˇc´ıtali v Ondˇrejovˇe. Je to teprve ˇctvrt´ y vyfotografovan´ y p´ ad meteoritu na svˇetˇe, heliocentrick´a dr´aha je nav´ıc stejn´a, jakou mˇel meteorit Pˇr´ıbram. V´ıce v pˇr´ıspˇevku Pavla Spurn´eho. Rok 2002 byl podle pˇredpovˇed´ı posledn´ım rokem velmi vysok´e aktivity meteorick´eho roje Leonidy. 19. listopadu nastala dvˇe kr´atk´a maxima, obˇe s ekvivalentn´ı zenitovou frekvenc´ı kolem 2500 meteor˚ u za hodinu. Obˇe maxima jsme pozorovali v r´amci mezin´arodn´ı leteck´e ˇ expedice pˇri letu ze Spanˇ elska do USA a meteorick´ ym radarem v Ondˇrejovˇe. Prvn´ı maximum ˇ jsme t´eˇz zachytili za zhorˇsen´ ych meteorologick´ ych podm´ınek na jedn´e stanici ve Spanˇ elsku (druh´ a stanice mˇela u ´plnˇe zataˇzeno), na Lys´e hoˇre a na dalˇs´ıch dvou stanic´ıch bolidov´e s´ıtˇe. Pokroˇcila digitalizace z´ aznamu z meteorick´eho radaru, z´ıskali jsme prvn´ı pokusn´a digit´aln´ı data. Pokraˇcuje projekt v´ yvoje automatick´ ych bolidov´ ych kamer, prvn´ı dva vyroben´e kusy jsou dlouhodobˇe testov´ any v Ondˇrejovˇe a bez z´avad pracovaly pˇres v´anoˇcn´ı sv´atky. Z´ uˇcastnili jsme se v´ yznamn´e mezin´arodn´ı konference Asteroids, Comets, Meteors 2002 na pˇrelomu ˇcervence a srpna v Berl´ınˇe. V nabit´em programu vystoupili s u ´stn´ımi pˇr´ıspˇevky P. Spurn´ y a P. Pravec, kromˇe toho jsme pˇrispˇeli asi deseti postery. Petr Pravec dokonˇcil pr´ aci na kapitole ”Asteroid Rotations” do knihy Asteroids III, kter´a vych´ az´ı pr´ avˇe v t´eto dobˇe. Jde o referenˇcn´ı publikaci, kter´a shrnuje souˇcasn´e znalosti o asteroidech a vych´ az´ı jednou za v´ıce neˇz deset let (Asteroids II vyˇsly v roce 1989). Publikoval t´eˇz ˇcl´ anek o bin´ arn´ım bl´ızkozemn´ım asteroidu 1999 HF1 v ˇcasopise Icarus.
6
Byla nav´ az´ ana spolupr´ ace na fotometrii planetek se skupinou P. Browna v Kanadˇe. V r´amci t´eto spolupr´ ace byl detekov´an dalˇs´ı kandid´at na bin´arn´ı NEA - 1998 RO1. Nejzaj´ımavˇejˇs´ım ˇcerstv´ ym v´ ysledkem ondˇrejovsk´eho planetkov´eho programu je detekce vz´acn´eho velk´eho monolitick´eho rot´ atoru v excitovan´em rotaˇcn´ım stavu. Je to prvn´ı dobˇre fotometrovan´ y preceduj´ıc´ı excitovan´ y rot´ ator mezi planetkami, vykazuj´ıc´ı dvojitou periodicitu. 17. ˇr´ıjna u ´spˇeˇsnˇe odstartovala druˇzice INTEGRAL. Veˇsker´e programy dodan´e ˇceskou stranou funguj´ı spolehlivˇe, vˇcetnˇe kl´ıˇcov´eho programu OMC Pointing Software palubn´ıho experimentu OMC vyvinut´eho Vˇerou Hudcovou a centraˇcn´ıho algoritmu vyvinut´eho Filipem Hrochem. Koordin´ ator ˇcesk´e u ´ˇcasti na projektu INTEGRAL Ren´e Hudec byl jedn´ım ze 13 ˇreˇcn´ık˚ u na ofici´ aln´ı akci ESA INTEGRAL Launch Event v ESOC v Darmstadtu. ˇ uspoˇr´ad´ana mezin´arodn´ı tiskov´a konference o projektu ESA 27. kvˇetna bude na AV CR INTEGRAL a naˇs´ı u ´ˇcasti na nˇem pod n´azvem ”INTEGRAL Day 2003”, za u ´ˇcasti ˇrady ˇ ˇ vysok´ ych pˇredstavitel˚ u ESA a AV CR. Akce byla schv´alena Akademickou radou AV CR ˇ a ESA a probˇehne pod z´ aˇstitou pˇredsedkynˇe AV CR. Skupina AVE byla d´ale pozv´ana k u ´ˇcasti na budouc´ım astrofyzik´ aln´ım projektu ESA XEUS. Jde o projekt obˇr´ıho rentgenov´eho astrofyzik´ aln´ıho dalekohledu se startem po roce 2012. Robotick´ y teleskop BART je v bˇeˇzn´em provozu se zat´ım pˇeti odezvami na detekci gama z´ablesku z druˇzice. Kromˇe pozorov´an´ı gama z´ablesk˚ u pˇr´ıstroj automaticky monitoruje vybran´e vysokoenergetick´e zdroje s tˇeˇziˇstˇem na objektech, kter´e budou sledov´any druˇzic´ı INTEGRAL. Cyril Pol´ aˇsek dokonˇcil 50-cm zrcadlo pro pˇripravovan´ y nov´ y CCD dalekohled. ˇ v Turnovˇe prok´azal jeho vysokou Atest zrcadla proveden´ y ve V´ yvojov´e optick´e d´ılnˇe AV CR kvalitu. J. Boroviˇcka, vedouc´ı oddˇelen´ı MPH Meteorit Neuschwanstein — ˇ ctvrt´ y fotografovan´ y p´ ad meteoritu v historii a dvojˇ ce zn´ am´ eho meteoritu Pˇ r´ıbram ´ Pavel Spurny ˇ oz´aˇril na 5 sekund u V sobotu dne 6. dubna 2002 ve 22h20m14s SELC ´zem´ı prakticky cel´e stˇredn´ı Evropy velmi jasn´ y bolid. Upoutal velkou pozornost pˇredevˇs´ım v z´apadn´ı ˇc´asti Rakouska a v Bavorsku, kde jeho svˇeteln´e, zvukov´e a dokonce i seismick´e projevy byly nejmohutnˇejˇs´ı. Byl t´eˇz pozorovateln´ y i z naˇseho u ´zem´ı, ale na rozd´ıl od z´apadn´ı Evropy bylo u n´as v tu dobu pˇrev´ aˇznˇe zataˇzeno. Nicm´enˇe i tak jsme byli informov´ani o tomto u ´kazu jiˇz nˇekolik hodin po pˇreletu, a tak mohla zaˇc´ıt jiˇz v´ıcem´enˇe rutinn´ı pr´ace spoˇc´ıvaj´ıc´ı v prvn´ı f´azi pˇredevˇs´ım ve sbˇeru instrument´aln´ıch dat z Evropsk´e bolidov´e s´ıtˇe. Na rozd´ıl od naˇs´ı republiky bylo v Nˇemecku jasno, a tak tam byl bolid vyfotografov´an na osmi stanic´ıch, z nichˇz pˇet bylo vhodn´ ych pro zpracov´an´ı. Kromˇe tˇechto sn´ımk˚ u se bolid podaˇrilo nal´ezt t´eˇz na naˇs´ı nejz´ apadnˇejˇs´ı stanici Pˇrimda a na jedn´e stanici v Rakousku. Ostatn´ı naˇse stanice mˇely bohuˇzel zataˇzeno. Kromˇe fotografick´ ych z´aznam˚ u byl bolid registrov´an automatick´ ymi pˇr´ıstroji na zaznamen´ an´ı velmi detailn´ıch svˇeteln´ ych kˇrivek bolid˚ u v Ondˇrejovˇe a Kunˇzaku, d´ale byl zachycen na tˇrech zaˇr´ızen´ıch registruj´ıc´ıch infrazvuky v Nˇemecku, Holandsku a ˇ edsku. Osv´ıcen´ı krajiny a n´asledn´e siln´e zvukov´e jevy byly zazdokonce aˇz v severn´ım Sv´ namen´ any pr˚ umyslovou kamerou v nˇemeck´em Murnau, pouze 40 km severnˇe od nejjasnˇejˇs´ı ˇc´asti dr´ ahy bolidu, a nakonec otˇresy p˚ udy spojen´e s bolidem byly registrov´any v´ıce neˇz deˇ ycarsku. Z hlediska instrument´aln´ıch seti seismick´ ymi stanicemi v Nˇemecku, Rakousku a Sv´ z´aznam˚ u se tak jedn´ a o jeden z nejkomplexnˇeji zaznamenan´ ych bolid˚ u v˚ ubec. Jakmile jsme obdrˇzeli sn´ımky ze vˇsech stanic, coˇz bylo jiˇz p´at´ y den po pˇreletu bolidu, byly vˇsechny postupnˇe promˇeˇreny a pot´e bylo moˇzn´e prov´est vˇsechny v´ ypoˇcty. Kromˇe potvrzen´ı pˇredpoklad˚ u o dostateˇcn´e koncov´e hmotˇe a tud´ıˇz i p´adu meteorit˚ u, pˇrinesly tyto v´ ypoˇcty velmi v´ yznamn´ y a pˇrekvapiv´ y v´ ysledek — heliocentrick´a dr´aha je t´emˇeˇr identick´a s dr´ahou svˇetovˇe proslul´eho bolidu Pˇr´ıbram ze 7. dubna 1959, prvn´ıho fotografovan´eho p´adu meteorit˚ u v historii. To samozˇrejmˇe podstatnˇe pˇridalo cel´emu pˇr´ıpadu na d˚ uleˇzitosti a hled´an´ı meteorit˚ u t´ım dostalo okamˇzitˇe v´ yznamn´ y impuls. Jak´ a jsou tedy z´ akladn´ı fakta o pozorovan´em bolidu tak, jak byly urˇceny pˇrev´aˇznˇe z fotografick´ ych z´aznam˚ u? Bolid zaˇcal sv´ıtit ve v´ yˇsce 85 kilometr˚ u pobl´ıˇz rakousk´eho Inns7
brucku a celou fotografovanou svˇetelnou dr´ahu dlouhou 91 km a sklonˇenou k zemsk´emu povrchu necel´ ych 50 stupˇ n˚ u ul´etl za 5 sekund. Nejvˇetˇs´ı jasnosti bolid dos´ahl nedaleko nˇemeck´eho Garmish-Partenkirchenu ve v´ yˇsce 21 km a pohasl pouze 16 km vysoko nad zemsk´ ym povrchem v oblasti bavorsk´ ych Alp. Tak hlubok´ y pr˚ unik do atmosf´ery je velmi vz´acn´ y a jiˇz tento u ´daj s´ am o sobˇe znamen´a velmi pravdˇepodobn´ y p´ad meteorit˚ u. Bˇehem pr˚ uletu atmosf´erou se tˇeleso intenzivnˇe brzdilo z p˚ uvodn´ı rychlosti 20.95 km/s na pouh´ ych 2.4 km/s v bodˇe pohasnut´ı. Z pozorovan´eho pr˚ ubˇehu brˇzdˇen´ı t´eˇz vypl´ yv´a, ˇze hmotnost meteoroidu pˇred vstupem do atmosf´ery byla asi 500 kg. Vlivem intenzivn´ıho odpaˇrov´an´ı a fragmentace vych´ az´ı, ˇze z p˚ uvodn´ı hmoty meteorick´eho tˇelesa dopadlo na zemsk´ y povrch celkem asi 25 kg meteorit˚ u. Cel´ a vypoˇcten´a p´adov´a oblast je nˇekolik kilometr˚ u dlouh´a a kolem jednoho kilometru ˇsirok´ a a leˇz´ı ve vysokohorsk´em ter´enu bavorsk´ ych Alp. Je tedy zˇrejm´e, ˇze takov´ y ter´en v˚ ubec nen´ı vhodn´ y pro systematick´e hled´an´ı, nicm´enˇe nˇemeˇct´ı kolegov´e neztr´ aceli d˚ uvˇeru v naˇse v´ ypoˇcty a ne´ unavnˇe se snaˇzili meteorit nal´ezt. A tak t´emˇeˇr nemoˇzn´e se stalo skuteˇcnost´ı kr´atce po poledni v nedˇeli 14. ˇcervence 2002, kdy dvojice ”hledaˇc˚ u” vybaven´ a naˇs´ı pˇredpovˇed´ı naˇsla 1751g tˇeˇzk´ y kamenn´ y meteorit uvnitˇr pˇredpovˇezen´e oblasti pro meteority odpov´ıdaj´ıc´ı velikosti. Podle pˇredbˇeˇzn´e klasifikace je to vˇsak v´ yraznˇe odliˇsn´ y typ kamenn´eho meteoritu, neˇz jak´e jsou vˇsechny ˇctyˇri pˇr´ıbramsk´e meteority, kter´e patˇr´ı mezi tzv. obyˇcejn´e chondrity typu H5. Tento meteorit byl klasifikov´an jako tzv. enstatick´ y chondrit E6, kter´ y je velmi vz´acn´ y mezi kamenn´ ymi meteority. Zˇrejmˇe to vypov´ıd´a o r˚ uznorodosti sloˇzen´ı mateˇrsk´ ych tˇeles meteorit˚ u. D´a se tedy ˇr´ıci, ˇze naˇse dlouholet´e zkuˇsenosti a peˇcliv´ y pˇr´ıstup jak k mˇeˇren´ı, tak i k v´ ypoˇct˚ um, spojen´e s povˇestnou nˇemeckou vytrvalost´ı a houˇzevnatost´ı slavily u ´spˇech. Tak jako pˇr´ıbramsk´e meteority byly pojmenov´ any po nejbliˇzˇs´ım vˇetˇs´ım mˇestˇe, tento fotografovan´ y p´ad meteoritu vejde do dˇejin meteorick´e astronomie pod jm´enem Neuschwanstein. Je to n´azev velmi zn´am´eho s´ıdla bavorsk´ ych kr´al˚ u, kter´e leˇz´ı pouh´ ych 5 km z´apadnˇe od m´ısta n´alezu meteoritu. Na z´ avˇer bych jeˇstˇe r´ ad shrnul nˇekter´e v´ yjimeˇcnosti tohoto pˇr´ıpadu. Rozhodnˇe samo o sobˇe je v´ yjimeˇcn´e, ˇze se podaˇrilo vyfotografovat dalˇs´ı p´ad meteoritu a na z´akladˇe tˇechto sn´ımk˚ u nal´ezt meteorit ve vypoˇcten´e oblasti. V souˇcasn´e dobˇe je to ˇctvrt´ y takov´ y pˇr´ıpad v historii na cel´em svˇetˇe a pro n´ as je potˇeˇsiteln´e, ˇze druh´ y v r´amci programu, kter´ y jsme zaloˇzili a jehoˇz ˇcinnost od sam´eho poˇc´atku ˇr´ıd´ıme. Naprost´ ym svˇetov´ ym unik´atem je fakt, ˇze oba stˇredoevropsk´e pˇr´ıpady, Pˇr´ıbram i novˇe Neuschwanstein, maj´ı t´emˇeˇr totoˇzn´e dr´ahy ve sluneˇcn´ı soustavˇe a tud´ıˇz pravdˇepodobnˇe i spoleˇcnou historii, kter´a je n´am vˇsak zat´ım ne zcela jasn´ a. Nav´ıc se d´ a oˇcek´ avat, ˇze v t´eto dr´aze se podobn´ ych pomˇernˇe velk´ ych tˇeles nach´az´ı mnoho a nen´ı ani vylouˇcen´e, ˇze se tam m˚ uˇze nal´ezat i podstatnˇe vˇetˇs´ı tˇeleso — asteroid, detekovateln´ y jiˇz dlouho pˇred vlastn´ı sr´aˇzkou. Zat´ım vˇsak ˇz´adn´ y takov´ y objeven nebyl. Z hlediska nesporn´ ych dr´ ahov´ ych souvislost´ı obou tˇeles se jev´ı jako velmi pˇrekvapiv´e zjiˇstˇen´ı jejich v´ yznamn´ ych odliˇsnost´ı, kter´e spoˇc´ıvaj´ı jednak v r˚ uzn´em petrologick´em typu obou meteorit˚ u (H5 oproti E6), a d´ale tak´e v takzvan´em expoziˇcn´ım st´aˇr´ı urˇcuj´ıc´ım pobyt tˇelesa na samostatn´e dr´ aze, kter´e je pro Pˇr´ıbram 18 My a pro Neuschwanstein dokonce 48 My. V obou pˇr´ıpadech se jedn´ a o hodnoty pro meteority pomˇernˇe velk´e, kter´e vˇsak nav´ıc ˇr´adovˇe pˇrekraˇcuj´ı dosud pˇredpokl´ adan´e doby ˇzivotnosti meteorick´ ych roj˚ u. Je tedy zˇrejm´e, ˇze tento pˇr´ıpad vn´ aˇs´ı nov´e pohledy jak na stabilitu a v´ yvoj drah meteorick´ ych tˇeles, tak i na jednu ze stˇeˇzejn´ıch ot´ azek meteoritiky t´ ykaj´ıc´ı se p˚ uvodu meteorit˚ u ve sluneˇcn´ı soustavˇe a jejich transportu k Zemi. Na u ´pln´ y z´ avˇer bych chtˇel uv´est, ˇze tento vyj´ımeˇcn´ y pˇr´ıpad n´azornˇe dokumentuje opodstatnˇenost dlouhodob´eho provozov´an´ı takov´eho experimentu, jako je Evropsk´a bolidov´a s´ıt’, jej´ıˇz vznik inicioval pr´ avˇe bolid Pˇr´ıbram a jej´ıˇz ˇcinnost od sam´eho poˇc´atku koordinuje ´ AV CR ˇ v Ondˇrejovˇe. Oddˇelen´ı meziplanet´ arn´ı hmoty AsU
8
Semin´ aˇ r skupiny dynamiky pohybu umˇ el´ ych druˇ zic Zemˇ e 3. u ´nora 2003 Novinky ze skupiny 1.5. 2002 odeˇsel aspirant p. Fawzy (Egypt). Od l´eta je A. Bezdˇek zamˇestn´an ve skupinˇe na pln´ yu ´vazek (pˇredt´ım na ˇc´ asteˇcn´ y). ´ V r´ amci projektu MIMOSA byla uzavˇrena smlouva s UFA ou ´pravˇe a vyuˇzit´ı pozemn´ı stanice v Pansk´e Vsi. V prosinci byla zaplacena prvn´ı ˇc´ast spl´atky za start druˇzice, z ˇ prostˇredk˚ u MSMT. Prob´ıhaj´ı jedn´an´ı o vyuˇzit´ı rusk´eho dluhu. Start druˇzice MIMOSA by se mˇel konat v ˇcervnu roku 2003. Spoleˇcnost ”ASTRIUM” poˇz´ adala L. Sehnala, aby vytvoˇril skupinu, kter´a by se zab´ yvala dvˇema projekty vyuˇzit´ı mikroakcelerometr˚ u k vˇedeck´ ym experiment˚ um v kosmu. Spoleˇcnost Astrium je typickou nadn´ arodn´ı spoleˇcnost´ı, zab´ yvaj´ıc´ı se aplikovan´ ym v´ yzkumem v kosmu, v´ yvojem kosmick´ ych experiment˚ u a jejich realizac´ı — jednou z jejich odnoˇz´ı je napˇr. spoleˇcnost ”EUROCKOT”, kter´ a vynese v ˇcervnu na obˇeˇznou dr´ahu druˇzici MIMOSA. Byla zaloˇzena v r. 2001 a je tˇret´ı nejvˇetˇs´ı ”kosmickou” spoleˇcnost´ı na svˇetˇe, m´a 7500 zamˇestnanc˚ u ˇ v Anglii, Nˇemecku, Francii a Spanˇ elsku. Spoleˇcnost se z´ uˇcastnila konkursu na vypracov´an´ı projekt˚ u kosmick´ ych experiment˚ u, kter´e by v oblasti v´ yzkumu zemsk´eho tˇelesa mˇela ESA (Evropsk´ a Kosmick´ a Agentura) realizovat do r. 2010, s v´ yhledem do r. 2020. Jedn´a se pˇredevˇs´ım o oblast gradiometrie (mapov´an´ı gravitaˇcn´ıho pole Zemˇe a geoidu), kde lze pouˇz´ıt sledov´ an´ı rozd´ıl˚ u v mˇeˇren´ı prov´ adˇen´ ych syst´emem pevnˇe spojen´ ych mikroakcelerometr˚ u. Spoleˇcnost Astrium ve v´ ybˇerov´em ˇr´ızen´ı zv´ıtˇezila, a tak je naˇs´ım u ´kolem navrhnout pˇr´ısluˇsn´ y experiment a zjistit moˇznosti ˇcesk´e u ´ˇcasti, vˇcetnˇe n´avrhu na realiz´atory pˇr´ıstroj˚ u a pˇr´ısluˇsn´ ych druˇzic, do konce r. 2003. Pˇr´ıstroje by mˇely ovˇsem odr´aˇzet stav technologi´ı, kter´ y lze oˇcek´ avat v dalˇs´ıch deseti aˇz dvaceti letech. Spoleˇcnost Astrium poˇz´adala stejnou skupinu, aby zpracovala podm´ınky um´ıstˇen´ı naˇsich akcelerometr˚ u do ˇctyˇr druˇzic, urˇcen´ ych pro studium zemsk´eho magnetick´eho pole. Tento projekt, nazvan´ y ”SWARM”, je jiˇz ve stadiu podrobn´eho n´avrhu a ˇcek´ a ve v´ ybˇerov´em ˇr´ızen´ı na rozhodnut´ı ESA. Spoleˇcnost Astrium podala velmi detailnˇe zpracovan´ y n´ avrh a v pˇr´ıpadˇe schv´alen´ı org. ESA se budeme zab´ yvat opˇet moˇznost´ı ˇcesk´e u ´ˇcasti (vˇcetnˇe ˇreˇsen´ı ot´ azek finanˇcn´ıch). R. Peˇrest´ y, vedouc´ı skupiny dynamiky pohybu umˇel´ ych druˇzic Zemˇe Letn´ı ˇ skola druˇ zicov´ e altimetrie ve Wuhanu — co je nov´ eho ve svˇ etˇ e a jak je to u n´ as ˇn´ık Jaroslav Klokoc Spolupoˇradatelem pˇredn´ aˇsky byl CEDR (V´ yzkumn´e centrum dynamiky Zemˇe). Letn´ı ˇskola a konference o druˇzicov´e altimetrii se konala v z´aˇr´ı v ˇc´ınsk´em velkomˇestˇe Wuhan pod z´ aˇstitou IAG jako spoleˇcn´e zased´an´ı SSG3.186 a IAG Sekce II. Hlavn´ımi orgaˇ ıˇ ˇ ıˇ niz´atory byli C. K. Shum, C´ nan ˇzij´ıc´ı v USA (Ohio State University), Ch. Hwang (C´ nan z Tajwanu) a z´ astupci m´ıstn´ı university. Prvn´ı dva dny bylo ˇsest tˇr´ıhodinov´ ych pˇrehledov´ ych pˇredn´ aˇsek zamˇeˇren´ ych na ˇc´ınsk´e postgradu´aln´ı studenty. Dalˇs´ı dny t´ ydenn´ıho setk´an´ı byly vˇenov´ any bˇeˇzn´e konferenci. Z konference m´ ame CD se z´ aznamem vˇetˇsiny pˇredn´aˇsek a refer´at˚ u. Vystoupili napˇr´ıklad A. Cazenavov´ a, C. K. Shum, D. T. Sandwell, P. Berryov´a, Ch. Hwang, W. Bosch, C. Zuffada, aj. Z nˇekter´ ych jejich vystoupen´ı byly pouˇzity uk´azky o vyuˇzit´ı druˇzicov´e altimetrie v oce´anografii a klimatologii, o zpracov´an´ı altimetrick´ ych mˇeˇren´ı v oblastech mimo oce´any a moˇre (t´ım se pole geoaplikac´ı podstatnˇe rozˇsiˇruje) a v geod´ezii. N´ aˇs pˇr´ıspˇevˇek spoˇc´ıval v pˇrednesen´ı pozvan´eho refer´atu o odhadech pˇresnosti model˚ u gravitaˇcn´ıho pole Zemˇe pomoc´ı dat diferenci´aln´ı druˇzicov´e altimetrie, ve vystaven´ı posteru o bistatick´e altimetrii mezi GPS a CHAMP a ve veden´ı jednoho programov´eho odpoledne. Bˇehem pˇredn´ aˇsky byl pod´ an pˇrehled o naˇsich v´ ysledc´ıch a tyto v´ ysledky byly zaˇrazeny do kontextu prac´ı prob´ıhaj´ıc´ıch jinde.
9
ˇ ´ RUBRIKA SPOLECENSK A Person´ aln´ı zmˇ eny K 31.12. 2002 ukonˇcil pracovn´ı pomˇer pan Jiˇr´ı Kub´anek (MPH). Dne 31.1. 2003 odeˇsel do d˚ uchodu pan V´ aclav Kocourek (THS), na u ´stavu z˚ ust´av´a nad´ale v pracovn´ım pomˇeru. Dne 11.11. 2002 nastoupila do knihovny pan´ı Alice Chytrov´a (n´avrat z mateˇrsk´e dovolen´e). K 2.12. 2002 nastoupila do skladu (THS) pan´ı Hana Kalibov´a. Od 1.1. 2003 pracuje v oddˇelen´ı MPH na 50 % pan Michal Brabec.
ˇ rediguje Soˇ Informace Astronomick´eho u ´stavu AV CR na Ehlerov´ a. V elektronick´e podobˇe jsou dostupn´e na World Wide Web na URL http://www.asu.cas.cz/asu-info/, starˇs´ı ˇc´ısla pak na anonymn´ım ftp na adrese asu.cas.cz (147.231.104.1) v adres´ aˇri /pub/informace-asu. Uz´ avˇerka tohoto ˇc´ısla byla 27. u ´nora 2003.
10
