INFORMACE Interní zpravodaj

Evropský integrační tým ČMKOS

INFORMACE Interní zpravodaj

č. 15/2009

12. 6. 2009

SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE KOM(2009) 257 "SPOLEČNÝ ZÁVAZEK V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI" 1. ÚVOD Recese má hlavní dopad na lidi. Hlavním cílem EU nyní musí být zamezit vysoké míře nezaměstnanosti, podporovat vytváření pracovních míst a vytvořit vhodné podmínky pro obnovu a udržitelné oživení a růst hospodářství. Tohoto cíle lze dosáhnout jedině pomocí užší spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami, lepší koordinací politik a lepším vzájemným učením, tj. plněním společného závazku vytvářet a provádět vhodné politiky a kroky s cílem zachovat udržitelná pracovní místa v rámci solidních ekonomických aktivit a pomáhat lidem k získání produktivního zaměstnání; podporovat nejzranitelnější jedince a připravit se na budoucí pracovní příležitosti a zajistit odpovídající dovednosti. Opatření potřebná k řešení sociálních důsledků krize a potírání jejích dopadů na zaměstnanost musí jít ruku v ruce s nutnými strukturálními reformami s cílem řešit dlouhodobé problémy globalizace a demografických a klimatických změn. Lisabonská strategie EU zdůraznila fakt, že vytváření pracovních příležitostí se opírá o aktivní politiky zaměstnanosti, kvalitní makroekonomický rámec, investice do dovedností, výzkumu a infrastruktury, zlepšování právní úpravy a podporu podnikání a inovací. Evropská unie na krizi rychle zareagovala Plánem evropské hospodářské obnovy, který zdůraznil potřebu čelit vlivu krize na pracovní místa. Již první výsledky plánu jsou slibné a sociální záchranné sítě plní svou stabilizující funkci. Opatření na obnovu přijatá členskými státy se z velké části shodují s dlouhodobými reformními cíli Unie (viz příloha 1). Jelikož se podmínky na trhu práce v důsledku hospodářského poklesu i nadále zhoršují, je nutné provést další opatření. Komise, členské státy, Evropský parlament, sociální partneři a zástupci občanské společnosti se od jarního zasedání Evropské rady snaží najít nejlepší způsob, jak se vypořádat s dopadem krize na zaměstnanost. 2. SPOLEČNÝ ZÁVAZEK V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI: KLÍČOVÉ PRIORITY A KROKY Evropa se s recesí musí nejen vypořádat, nýbrž musí ji využít jako příležitost k vytvoření produktivnější, inovativnější, lépe kvalifikované a nízkouhlíkové ekonomiky – ekonomiky, která bude disponovat otevřenými trhy práce přístupnými pro všechny a která nabídne soudržnější a rovnoprávnější společnost a pracovní místa s ohledem na problematiku věku, rovnosti žen a mužů a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Tyto cíle nemohou být dosaženy jen jednorázovým úsilím, nýbrž v rámci nepřetržité spolupráce. Hospodářská krize od základů změní evropské trhy práce. Pracovníkům a podnikům musí být dány k dispozici potřebné prostředky k tomu, aby se těmto měnícím se skutečnostem úspěšně přizpůsobili – prostředky, které jim umožní udržet si kvalitní zaměstnání, zlepšit dovednosti na všech úrovních, zajistit lidem návrat do zaměstnání a stanovit podmínky pro vytváření nových pracovních míst. „Zelená pracovní místa“ mají potenciál stát se klíčovou složkou růstu trhů práce EU. Již dnes lze považovat více než 20 milionů pracovních míst v EU za „zelená“ (10 % z celkové

Informace Evropského integračního týmu ČMKOS

1

zaměstnanosti) a poslední údaje dokazují, že počet pracovních míst jen v odvětví obnovitelné energie by se do roku 2020 mohl zdvojnásobit a dosáhnout tak 2,8 milionu1. Flexikurita je stále považována za správný přístup k modernizaci a podpoře přizpůsobivosti trhů práce, ke zvýšení konkurenceschopnosti a k přípravě na hospodářskou obnovu. Komise uvítá dohodu sociálních partnerů EU sledovat v rámci společného pracovního programu provádění celoevropských společných zásad flexikurity a společně vyhodnotit získané zkušenosti. Sdělení Komise „Urychlit oživení evropské ekonomiky“2 načrtlo několik bodů, které by mohly napomoci členským státům vytvořit a provádět přiměřené a účinné politiky zaměstnanosti. Jarní zasedání Evropské rady a tři pracovní semináře na téma zaměstnanost konané v Madridu, Stockholmu a Praze v dubnu 2009 na základě toho pomohly stanovit tři klíčové priority: udržování zaměstnanosti, vytváření pracovních míst a podpora mobility; zvyšování kvalifikace a sladění nabídky dovedností s potřebami trhu práce; zlepšení přístupu na trh práce. Vrcholná schůzka pro otázky zaměstnanosti konaná dne 7. května posléze umožnila výměnu názorů na tyto priority a přispěla ke shodě ohledně deseti kroků3. V návaznosti na toto společné úsilí se v tomto sdělení navrhuje Společný závazek EU v oblasti zaměstnanosti, který bude mít za cíl posílit spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy i se sociálními partnery EU v otázkách zmíněných tří klíčových priorit se zaměřením na konkrétní kroky a který bude podporován všemi dostupnými nástroji Společenství, zejména Evropským sociálním fondem (ESF) a Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci. Priority a podnikané kroky by měly být přizpůsobeny měnícímu se trhu práce a rozpočtové situaci každého z členských států a podporou úsilí členských států a sociálních partnerů by měly maximalizovat přidanou hodnotu činnosti EU. Společný závazek by měl přispět k úloze Evropy v úsilí mezinárodního společenství o celosvětovou obnovu a udržitelný růst. O postupu při provádění společného závazku by Komise, členské státy a sociální partneři měli diskutovat na vrcholných sociálních schůzkách tripartity. 2.1 UDRŽOVÁNÍ ZAMĚSTNANOSTI, VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST, PODPORA MOBILITY Dočasné krátkodobé pracovní příležitosti jsou v několika členských státech efektivním způsobem udržování zaměstnanosti, a to především pokud je doplňuje finanční podpora při ztrátě výdělku a při odborném vzdělávání. Jsou důležitou součástí evropských zásad flexikurity a vnitrostátních způsobů dosažení flexikurity. Mohou podnikům pomoci značně ušetřit na výdajích spojených s propouštěním a (znovu)zaměstnáváním pracovníků, předejít ztrátě lidského kapitálu specifického pro konkrétní firmy a zároveň zlepšit zaměstnatelnost pracovníků. Měly by být opatřením přechodným a cíleným, neměly by podrývat zapojení pracovních sil na trhu práce ani konkurenceschopnost a měly by z něj těžit i malé a střední podniky a pracovníci se smlouvami na dobu určitou. K vytváření pracovních míst je zapotřebí správného prostředí pro podnikání, inovace a samostatnou výdělečnou činnost a větší zaměření na poptávkou motivované politiky. Praktické předvídání a řízení restrukturalizace podniků – za účasti firem, pracovníků, sociálních partnerů a orgánů veřejné správy – může obdobně zlepšit konkurenceschopnost a přizpůsobivost a zajistit pracovníkům profesní dráhu a přitom zachovat hospodářské systémy regionů a komunit. Komise vítá společnou práci sociálních partnerů EU na restrukturalizaci, která by měla být základem pro lépe informované postupy. Dohody zahrnující veřejné služby zaměstnanosti a sociální partnery by mohly zajistit, aby pracovníkům, kteří jsou propuštěni ze zaměstnání, byla poskytnuta podpora potřebná k nalezení nového zaměstnání včetně odborné přípravy. Členské státy mohou poskytnout státní podporu nově založeným malým podnikům v regionech, kterým se poskytuje podpora, anebo těm, které byly založeny ženamipodnikatelkami. Eurofound, Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, a Cedefop, Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, budou zmobilizovány za účelem poskytování informací a odborných poznatků týkajících se provádění změn a předvídání poptávky po pracovních dovednostech.

1 2 3

Viz http://ec.europa.eu/energy/renewables/studies/doc/renewables/2009_employ_res_report.pdf KOM(2009) 114, 4.3.2009. Viz http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=103&langId=en&eventsId=173&furtherEvents=yes


2

I za současné krize existuje v celé Evropě mnoho volných pracovních míst, která zůstávají neobsazena z důvodu nesouladu mezi nabídkou pracovních dovedností a potřebami trhu práce. Pracovníci, kteří ztratí své zaměstnání, by měli dostat lepší příležitost k hledání zaměstnání v zahraničí bez toho, že by ztratili nárok na podporu v nezaměstnanosti v zemi svého bydliště; tato možnost existuje, ale je obecně omezena na krátké období tří měsíců. Mobilita je v současné době také velmi omezená, a to včetně mobility učňů a praktikantů, z důvodu velmi rozdílných podmínek v členských státech a nedostatku informací občanů o příležitostech v oblasti mobility. Veřejné služby zaměstnanosti musí v této souvislosti hrát klíčovou roli. Účinné provádění směrnice o vysílání pracovníků si vyžaduje posílenou správní spolupráci a výměnu osvědčených postupů. Navrhované prioritní kroky Lepší využití krátkodobých pracovních příležitostí -

Členské státy vyvinou účinné systémy s podporou Evropského sociálního fondu (ESF) s cílem udržet životaschopná zaměstnání a optimalizovat dopad dočasných krátkodobých pracovních příležitostí a odborné přípravy a zároveň se vyvarovat negativních dopadů přelévání (viz příloha 2).

Lepší předvídání a řízení restrukturalizace -

-

Komise vytvořila praktický soubor nástrojů restrukturalizace (Toolkit for restructuring)4. Na jeho základě by výměna zkušeností mezi všemi zúčastněnými stranami mohla vést k vypracování osvědčených postupů pro předvídání a řízení restrukturalizace podniků, a to s podporou ESF. Za účelem umožnit restrukturalizační procesy by sociální partneři mohli zřídit odvětvová partnerství, tj. specifické akční plány a dohody o rozdělení zátěže s místními a oblastními orgány s podporou ESF. S podporou Komise by taková partnerství mohla být vhodná pro odvětví, která čelí celoevropským problémům, a mohla by si vzít příklad z automobilového průmyslu. Sociální partneři a místní orgány by obdobně měli, kdekoli je to možné, zavést sjednané dohody s cílem pomoci pracovníkům, kteří čelí propouštění, najít novou práci pomocí odborné přípravy, odborného vedení a systémů hledání pracovních míst, přičemž propuštění z práce by mělo být poslední možností.

Podpora vytváření pracovních míst -

Členské státy by měly zintenzívnit práci na vytváření příhodného prostředí pro podnikání, a to např. udržitelným snížením nemzdových nákladů práce včetně zdanění, investic do výzkumu a infrastruktury, snížením administrativní zátěže, prosazováním zlepšení právní úpravy a podněcováním rozvoje malých a středních podniků.

-

Členské státy by spolu se sociálními partnery a s podporou ESF měly být nápomocny nezaměstnaným a mladým lidem při zahájení jejich vlastního podnikání, a to trvale udržitelným způsobem, např. poskytováním odborné přípravy v oblasti podnikání a kapitál pro zahájení podnikání.

Snazší mobilita

4 5

-

Komise zahájí rozsáhlou informační kampaň zvyšující povědomí o příležitostech interní mobility v EU na základě Evropského portálu pracovní mobility „EURES“5. Také vytvoří novou on-line službu „Match and Map“, jejíž pilotní projekt bude připraven do konce roku 2009 a bude obsahovat informace o povoláních, příležitostech ke vzdělávání a odborné přípravě s cílem pomoci uživatelům najít v rámci celé Evropy volná pracovní místa, která by odpovídala jejich kvalifikaci.

-

Členské státy jsou vybízeny, aby nárok na podporu v nezaměstnanosti prodloužily nezaměstnaným občanům, kteří hledají práci v jiném členském státu, na 6 měsíců.

Viz http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=103&langId=en http://ec.europa.eu/eures/home.jsp?lang=cs.


3

2.2 ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE, SLADĚNÍ NABÍDKY DOVEDNOSTÍ S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE Prosperita Evropy závisí na její schopnosti vytvářet konkurenceschopná a trvale udržitelná zaměstnání vykonávaná vysoce kvalifikovanými pracovníky. Společný závazek v oblasti zvyšování kvalifikace na všech úrovních je velice důležitý jak pro vypořádání se s krátkodobým dopadem krize na zaměstnanost, tak pro dosažení nízkouhlíkové, konkurenceschopné znalostní ekonomiky. Vzdělávání a odborná příprava se musí více zaměřovat na potřeby trhu práce, a to i co se týče tradičních odvětví hospodářství. Mladí lidé potřebují správné dovednosti, aby se chopili aktuálních pracovních příležitostí, a průřezové dovednosti pro přizpůsobivost na rychle se měnícím trhu práce. Pracovní příležitosti jsou omezovány nedostačujícím uznáváním dovedností a kvalifikací získaných v rámci neformálního učení. Sociální dialog hraje důležitou roli při vymezení, získávání a uznávání dovedností, a to především v rozvíjejících se odvětvích hospodářství. Pro chopení se příležitostí pro obnovu a pro podporu sociálních inovací je nezbytné identifikovat dovednosti potřebné nyní a v budoucnu, jak stanoví iniciativa Nové dovednosti pro nová pracovní místa. V některých členských státech již výbory na úrovni odvětví zabývající se zaměstnaností a dovednostmi pomáhají sdružovat podniky, sociální partnery a veřejnoprávní orgány za účelem určení budoucích potřeb; několik partnerství mezi univerzitami a podniky si klade za cíl zlepšit tvorbu studijních programů, podnikání a přenos vědomostí. Tyto iniciativy by se měly stát běžnou praxí a základem pro programy vzdělávání a odborné přípravy. Potřeba modernizovat vzdělávání a odbornou přípravu nekončí na úrovni počátečního vzdělávání. Existují důkazy o tom, že u firem, které své pracovníky neškolí, je dvakrát větší pravděpodobnost toho, že zkrachují, než firem, které své pracovníky školí. Především malé a střední podniky a inovativní podniky často potřebují cílenou podporu, protože čelí specifickým problémům spojených s pracovními dovednostmi a větším omezením ve financování než větší podniky. Společné mechanismy financování orgány veřejné správy, podniky a sociálními partnery by mohly napomoci trvale udržet a zvýšit účast na odborné přípravě. Vzhledem k omezenému počtu nově vznikajících pracovních míst v období hospodářského poklesu hrozí osobám, které nyní ukončují své vzdělání, nezaměstnanost a období nečinnosti, což může poškodit jejich zaměstnatelnost i v období hospodářské obnovy. Bez základních dovedností – a těch se velice často nedostává – je mnohem těžší najít pracovní místo. Mladým lidem, kteří se nyní snaží vstoupit na trh práce, je nutno dát k dispozici co nejlepší podporu ve formě odborných stáží, praktické odborné přípravy či přístupu k dalšímu vzdělávání, aby získali klíčové schopnosti pro svůj budoucí úspěch na trhu práce. Toto lze podporovat udržováním a rozvíjením učňovských programů v podnicích a ve veřejné sféře i přes období krize pomocí dobře vytyčených vnitrostátních cílů; zvýšením počtu příležitostí pro studijní mobilitu i pro učně a stážisty – absolventy odborného vzdělávání a přípravy a univerzit – a rozhodnými kroky s cílem snížit počet osob předčasně opouštějících vzdělávací systém a mladých lidí s nedostatečnou úrovní klíčových schopností. Program celoživotního učení EU by také měl být zmobilizován za účelem podpořit inovativní činnosti s cílem zjistit, jak by bylo možné zlepšit učení dovedností zaměřených na jednotlivá zaměstnání, a partnerství mezi podniky a vzdělávacími institucemi. Navrhované prioritní kroky Zvyšování kvalifikace, posílení celoživotního učení -

Komise vystupňuje zintenzívní činnost vyvíjenou v rámci iniciativy „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“. Předloží analýzu vznikajících potřeb dovedností v jednotlivých odvětvích včetně dovedností pro oblast nízkouhlíkové ekonomiky. Rozšíří publikaci Guide for Training in SMEs (doslova „Průvodce školení v malých a středních podnicích“) a bude se zajímat o možnost vytvořit na úrovni EU rady pro dovednosti specifické pro jednotlivá odvětví, které by sdružovaly podniky, sociální partnery a orgány veřejné správy.

-

Členské státy by měly využít dostupnou podporu ESF k urychlenému posílení své schopnosti předvídat a předpovědět pracovní dovednosti potřebné do budoucna tak,


4

aby mohly sladit poptávku po dovednostech s jejich nabídkou v odvětvích nejvíce zasažených hospodářskou krizí. Členské státy by měly pokračovat v zlepšování kvality a přístupnosti vzdělávání a odborné přípravy. -

Členské státy by měly spolupracovat se sociálními partnery s cílem dále rozvíjet a provádět národní rámce kvalifikací založené na výsledcích učení a propojené s evropským rámcem kvalifikací. Tato spolupráce by měla zahrnovat posílené programy potvrzování dovedností včetně dovedností získaných v rámci neformálního učení, a to především v odvětvích s vysokým potenciálem růstu zaměstnanosti jako např. ve zdravotnictví či službách dlouhodobé péče.

-

V rámci nového strategického rámce pro vzdělávání a odbornou přípravu by Komise spolu s členskými státy měla posílit účinnost celoživotního učení prosazováním pružných způsobů učení a odborné přípravy. Unie se nedávno shodla na tom, že 15 % pracovníků by se mělo podílet na celoživotním učení a do roku 2020 by 40 % osob ve věku mezi 30 a 34 lety mělo mít ukončené vysokoškolské vzdělání. V zájmu zajištění rychlého pokroku při zlepšování kvality dovedností pracovníků s cílem dosáhnout těchto referenčních hodnot se členské státy vyzývají, aby s přihlédnutím ke svým individuálním potřebám stanovily národní cíle v oblastech, kterých se evropské referenční hodnoty týkají.

Okamžitá pomoc mladým lidem Členské státy by s podporou Komise, ESF a případně i sociálních partnerů měly: zajistit, aby se do konce roku 2010 nejméně 5 milionů mladých Evropanů mohlo zapsat na vysoce kvalitní učební obor. Podniky by také měly dále nabízet místa v odborném vzdělávání za účelem rozvoje zaměstnatelnosti studentů; -

urychleně vyvinout strategie pro snížení míry předčasného ukončení školní docházky a zajištění toho, aby více mladých lidí ukončilo školní docházku se středoškolskou kvalifikací, poněvadž mnoho zemí se stále nepřiblížilo referenční hodnotě EU, tj. maximálně 10 % případů předčasného ukončení školní docházky. Toto by mohlo zahrnovat opatření s cílem udržet studenty déle na školách, zvýšení minimální věkové hranice pro ukončení školní docházky, příspěvky na školní docházku, pružné a alternativní způsoby vzdělávání ve školách a centrech odborné přípravy;

-

posílit cíl EU pro „nový začátek“ mladých nezaměstnaných. Každému by měla být dána včasná příležitost k odborné přípravě nebo zaměstnání, a to ne později než jeden měsíc po ztrátě zaměstnání u 15–19letých a dva měsíce u 20–24letých. Dále by členské státy měly podporovat mládežnické organizace v nabízení odborné přípravy a v pomoci mladým lidem, kteří předčasně ukončí školní docházku nebo zanechají studia.

2.3 ZLEPŠENÍ PŘÍSTUPU NA TRH PRÁCE Pro zmírnění dopadu krize na sociální situaci je nezbytné udržet pracovníky na pracovním trhu a také na pracovní trh přivést více lidí, a to především ženy, starší pracovníky a ostatní skupiny, které čelí diskriminaci, aby se předešlo jejich dlouhodobé nezaměstnanosti a nečinnosti. Nejlepší východisko ze sociálního vyloučení je zaměstnání – sociální Evropa počíná zaměstnáním, ovšem i před krizí příliš mnoho občanů EU, kteří by na trh práce mohli vstoupit, nemělo k pracovnímu místu přístup. Společné zásady EU v oblasti aktivního začlenění tvoří integrovaný rámec pro zvýšení zaměstnanosti, boj proti sociálnímu vyloučení a podporu sociální soudržnosti modernizací systémů sociální ochrany. Důvody pro rychlé provádění a sledování nedávného doporučení Komise o aktivním začleňování potvrzeného Radou získávají na naléhavosti více než kdy předtím. V současném období krize budou zapotřebí nové typy solidarity. Systémy minimálního příjmu, které již fungují v několika členských státech, mohou hrát důležitou roli jako automatické stabilizátory a mohou být v případě nutnosti posíleny za účelem pomoci zachovat Informace Evropského integračního týmu ČMKOS

5

kupní sílu osob bez zaměstnání, a to především v zemích, kde je pokrytí či délka vyplácení podpory v nezaměstnanosti nejmenší. Je třeba bezodkladně učinit kroky k tomu, aby se změna zaměstnání vyplatila a aby se zlepšil přístup k zaměstnání. Těmito kroky je snížení výdajů zaměstnavatele na zaměstnávání pracovníků a využívání potenciálu pro vytváření pracovních míst zejména pro osoby s nízkou kvalifikací; omezení faktorů, které zabraňují práci; vylepšení struktury daňových systémů a systému sociálních dávek tak, aby se jednotlivcům vyplatilo jít do zaměstnání, a to včetně snížení daňového zatížení u druhého výdělečně činného partnera; vytváření podnětů pro nezaměstnané k založení vlastního podniku např. pomocí odborné přípravy v oblasti podnikání a mikroúvěrů. Země, které nyní kvůli krizi čelí přílivu navracejících se pracovníků, kteří dříve pracovali v zahraničí, by také měly umožnit jejich rychlé začlenění na trh práce. Ženy mívají častěji než muži nejisté pracovní smlouvy anebo se nepodílejí na trhu práce, a proto by měla být posílena opatření zajišťující rovnost žen a mužů. Je nutné zajistit lepší spolupráci mezi orgány veřejné správy, veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti, sociálními službami, službami vzdělávání dospělých, sociálními partnery a občanskou společností s cílem zlepšit možnosti znevýhodněných osob včetně imigrantů z třetích zemí s legálním pobytem pokud jde o jejich úspěch na trhu práce a co nejdříve pomoci propuštěným pracovníkům a nezaměstnaným. Členské státy a především veřejné služby zaměstnanosti by také měly zintenzívnit vzájemné učení za účelem zlepšit výkonnost a účinnost aktivních politik trhu práce. Navrhované prioritní kroky Posílení aktivace a zajištění přístupu k zaměstnání Členské státy by měly věnovat podstatnou část svých zdrojů z ESF na zlepšení výkonnosti svých vnitrostátních systémů zaměstnanosti a aktivních politik trhu práce a vytvářet pobídky k zakládání podniků nebo zahájení samostatné výdělečné činnosti. Členské státy by měly zvýšit úsilí na aktivní provádění a sledování společných zásad EU v oblasti aktivního začlenění. Členské státy se v souladu s těmito zásadami a s ohledem na rozsáhlé možnosti, které poskytují stávající pravidla pro poskytování státní podpory, vyzývají, aby: -

posílily cíl EU pro „nový začátek“ nezaměstnaných dospělých s cílem zajistit, aby jim bylo poskytnuto nové zaměstnání, další odborná příprava, učňovské vzdělávání či jiná příležitost zaměřená na zvýšení jejich zaměstnatelnosti ne déle než 3 měsíce po jejich zaregistrování u veřejné služby zaměstnanosti;

-

pomáhaly dlouhodobě nezaměstnaným vrátit se do práce tím, že sníží nemzdové náklady práce, např. zrušením placení příspěvků na sociální zabezpečení v případě zaměstnání dlouhodobě nezaměstnané osoby na 6 měsíců a používáním snížené sazby příspěvků po následující období;

-

podporovaly zaměstnání zranitelných skupin a starších pracovníků pomocí cílených dávek vyplácených při zaměstnání a pobídek k přijímání pracovníků, a to i v sociální ekonomice, a zároveň nepodporovaly programy předčasného odchodu do důchodu;

-

podnítily tvorbu pracovních míst pro málo kvalifikovanou pracovní sílu a poptávku po nich např. zavedením daňových úlev nebo jiných pobídek, jako jsou například poukázky na služby péče o dům a péče o osoby;

-

s podporou Komise posílily spolupráci a výměnu zkušeností mezi veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti s cílem zlepšit jejich schopnost vypořádat se s novým značným přílivem uchazečů o zaměstnání.

3. LEPŠÍ VYUŽÍVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ SPOLEČENSTVÍ Společný závazek v oblasti zaměstnanosti musí být podporován všemi dostupnými nástroji Společenství. Pomocí ESF členské státy již podporují velké množství opatření na obnovu, která odpovídají klíčovým prioritám a krokům popsaným v tomto sdělení (viz příloha 3). Od přijetí Plánu evropské hospodářské obnovy se orgány EU navíc shodly na několika změnách právních předpisů Informace Evropského integračního týmu ČMKOS

6

s cílem posílit úlohu ESF při zmírňování vlivů hospodářské krize. Evropský fond pro regionální rozvoj by také měl být plně využíván k podpoře kroků určených k potírání krize. Byl zjednodušen přístup k ESF a stejně tak i jeho využití. Zálohové platby ESF členským státům byly urychleny a zvýšeny – bylo vyplaceno asi 1,8 miliardy EUR. Působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) také byla rozšířena, a EFG nyní může být plně zmobilizován – na podporu má nyní právo každý podnik s nejméně 500 pracovníky, jež je uzavřen v důsledku hospodářské krize a také byla zjednodušena kritéria pro poskytnutí podpory. 3.1 V REAKCI NA KRIZI ZMOBILIZOVAT VŠECHNY DOSTUPNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY ESF je výjimečným nástrojem investování do lidí – přímou podporu z ESF získává každoročně přibližně 9 milionů občanů. Pro plné využití těchto možností ale lze udělat více. Náhlý dopad krize vyžaduje urychlenou mobilizaci zdrojů ESF, které jsou za normálních okolností vypláceny v průběhů období 9 až 10 let. Plným využitím rozpočtu dostupného v rámci finančního výhledu EU Komise zajistí dostupnost přibližně 19 miliard EUR pro ESF jen pro rozmezí let 2009– 2010. Komise aktivně podpoří členské státy v rychlém dodání těchto finančních prostředků, ale zároveň dodrží pravidla Společenství pro poskytování státní podpory6. Zavede zrychlený postup pro případy, kdy je nutná úprava programu ESF, což celý proces zkrátí na dobu kratší jednoho měsíce, a poskytne vnitrostátním orgánům operativní poradenství. Komise také vyzývá členské státy, aby urychlily vyplácení a snížily počet nevyplacených podpor v rámci vnitrostátních systémů financování tak, aby platby prostředků z ESF převedené na účty státních pokladen byly urychleně vyplaceny příjemcům finančních prostředků z programů ESF. Členské státy se také vyzývají, aby plně využily půjček z Evropské investiční banky (EIB) za účelem posílení efektivnosti aplikace finančních prostředků z ESF ve prospěch balíčků pro rychlé hospodářské oživení. Klíčovým faktorem pro úspěch opatření v oblasti zaměstnanosti je zapojení sociálních partnerů, což dokládají jejich cenná společná doporučení o podpoře ESF pro hospodářskou obnovu (Joint Recommendations on support to economic recovery by the ESF). Evropský sociální fond může pomoci – 1,2 miliardy EUR je vyčleněno pro sociální partnery v rámci ESF v zaostalých regionech, a to výhradně pro budování kapacit a společné postupy. Sociální partneři by ve spolupráci s členskými státy měli této příležitosti plně využít. Za účelem maximalizace vlivu vnitrostátní finanční podpory a podpory EU na klíčové priority a kroky nastíněné v tomto sdělení bude členským státům za účasti sociálních partnerů poskytnuta pomoc k zavedení balíčků rychlé reakce se zaměřením finanční podpory ESF na: pomoc pracovníkům a podnikům, které procházejí restrukturalizací včetně programů vnitropodnikových školení případně v kombinaci s pobídkami k zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných; pobídky týkající se nákladů na mobilitu, nebo snížení těchto nákladů, pro regiony s pracovními příležitostmi (např. dotace nákladů na dopravu), -

podporu podnikání a samostatné výdělečné činnosti včetně zakládání nových podniků či snižování nákladů na půjčky; navrhování udržitelných obchodních plánů a instruktáže pro nové podniky; snížení administrativní zátěže a zjednodušení procesů vedoucích k založení podniku,

-

sladění nabídky dovedností s potřebami trhu práce včetně vysoce kvalitních programů odborné přípravy a vzdělávání; nové programy odborné přípravy či učebních plánů týkajících se podnikání a nízkouhlíkové ekonomiky; výzkumné pracovníky podporující inovace; nástroje, včetně informačních a komunikačních technologií, s cílem lépe sledovat a předvídat potřeby trhu práce, mladé lidi včetně vytváření více míst či grantů a půjček na odbornou přípravu a

-

6

Komise dnes přijala pokyny týkající se slučitelné státní podpory pro odbornou přípravu a pokyny týkající se slučitelné státní podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky s postižením - SEK(2009) 719.


7

formální vzdělávání; pobídky pro podniky, aby nabízely stáže a učňovské programy nebo zaměstnávaly mladé lidi; alternativní způsoby odborné přípravy pro osoby, které předčasně ukončí školní docházku, -

nejzranitelnější skupiny včetně aktivačních opatření a pobídek pro podniky k tomu, aby zaměstnávaly znevýhodněné pracovníky nebo upravily pracovní podmínky s ohledem na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a na specifické potřeby (např. pro starší pracovníky, osoby s postižením),

-

veřejné služby zaměstnanosti včetně poskytování služeb rostoucímu počtu klientů, zvyšování kvalifikace zaměstnanců veřejných služeb zaměstnanosti a podporování spolupráce s ostatními zúčastněnými stranami.

3.2 URYCHLENÍ FINANCOVÁNÍ ZA ÚČELEM VYPOŘÁDÁNÍ SE S KRIZÍ Opatřením členských států pro obnovu významně napomohou dvě možnosti urychleného financování: •

Za účelem podpořit provádění balíčků pro rychlé hospodářské oživení a obecněji i investic v rámci politiky soudržnosti Komise v blízké době navrhne změnu nařízení o strukturálních fondech, aby členským státům byla dána možnost neposkytovat národní spolufinancování během let 2009 a 2010. Tato možnost předfinancování zdrojů pomocí sazby náhrady EU ve výši 100 % v období předpokládaného vrcholu krize by i beze změn v rozdělení prostředků mezi členské státy či v ročním stropu finančního rámce pro položky plateb EU měla urychlit provádění projektů a zároveň snížit finanční omezení především v členských státech, ve kterých spolufinancování v rámci ESF představuje významnou část celkových výdajů na zaměstnanost. Komise ve spolupráci s členskými státy bude pozorně monitorovat dopad balíčků rychlé reakce pomocí současných každoročních strategických systémů podávání zpráv ESF.

•

S cílem dát novou šanci nezaměstnaným a umožnit podnikání některým z nejvíce znevýhodněných skupin Evropy včetně mládeže Komise v blízké době navrhne nový prostředek mikrofinancování EU v oblasti zaměstnanosti zaměřený na rozvoj mikropodniků a sociální ekonomiky. Přerozdělením 100 milionů EUR ze stávajícího rozpočtu, což by mohlo ve výsledku přinést více než 500 milionů EUR, ve společné iniciativě s mezinárodními finančními institucemi, a především se skupinou EIB, tento nový prostředek v současném období snížené nabídky úvěrů rozšíří rozsah cílené finanční podpory pro nové podnikatele. Zakladatelé mikropodniků budou kromě podpory úrokových sazeb poskytované ESF také podporováni prostřednictvím instruktáží, školení a budováním kapacit.

4. PŘÍPRAVA BUDOUCNOSTI Má-li EU vyjít z období krize v silnější pozici, musí plně využívat příležitosti evropské sociálně tržní ekonomiky dodržováním své dlouhodobé strategie reforem, aby přetvořila Unii na nízkouhlíkovou, konkurenceschopnější a inovativní ekonomiku s otevřenými trhy práce, která nabídne společnost, jež bude otevřenější sociálnímu začlenění a bude disponovat lepšími pracovními místy. Evropa proto musí investovat do dovedností a zaměstnatelnosti lidí a musí zajistit, aby trhy práce byly výkonné a přístupné všem a byly zakotveny v zásadách flexikurity. Dopad stávající krize nemá obdoby a v posledních měsících bylo ztraceno mnoho pracovních míst, avšak v průběhu období růstu, které krizi předcházelo, bylo mnohem více pracovních míst vytvořeno. V průběhu posledních dvanácti let EU napomohla zajistit pokrok v politikách a výkonnosti trhu práce – nejprve pomocí evropské strategie zaměstnanosti a poté v rámci lisabonské strategie, a to rozpoznáním společných výzev, vytyčením priorit a osvědčených postupů, ambiciózních společných cílů a pomocí vzájemného učení. Hlavní zodpovědnost za rozvoj politik v oblasti trhu práce a sociální problematiky nadále ponesou členské státy. Rozdílnost podmínek mezi jednotlivými členskými státy i v každém z nich zvlášť si nejspíš vyžádá rozlišný přístup, ovšem sdílené hodnoty otevřenosti, solidarity a rovných příležitostí podporované jednotlivými vnitrostátními a celoevropskými politikami a orgány a rozsáhlým souborem právních předpisů Společenství přinášejí evropským občanům opravdové výhody a přidanou hodnotu EU. Informace Evropského integračního týmu ČMKOS

8

Tyto hodnoty by měly nadále zůstat hlavním prvkem reakce Unie na krizi. Úloha EU je nyní ve skutečnosti důležitější než kdy předtím – pro strategii EU v oblasti zaměstnanosti pro období po roce 2010 bude potřeba nových nástrojů, zdrojů a metodik a jasná představa o klíčových problémech, kterým naše společnost bude čelit, aby Evropa a její občané mohli vyjít z krize silnější. Koordinace politik v rámci evropské strategie zaměstnanosti i pomocí hlavních směrů zaměstnanosti a doporučení pro jednotlivé země je klíčovým nástrojem prosazování reforem s cílem podpořit hospodářský růst a vytváření pracovních příležitostí. Ovšem vzhledem ke zkušenostem z minulosti a k celosvětovým, strategickým, technologickým, demografickým a ekologickým výzvám bude nutno budoucí politiky a cíle posílit, aby byla dále podporována produktivita, konkurenceschopnost a sociální spravedlnost. Komise předloží do konce roku 2009 návrhy pro strategii růstu a vytváření pracovních míst včetně strategie zaměstnanosti pro období po roce 2010. Komise zároveň vezme v úvahu probíhající diskuzi mezi orgány EU a všemi zúčastněnými stranami, a to především s ohledem na několik výše zmíněných témat: -

-

V době, kdy Evropská unie přechází od zmírňování dopadů krize k období přípravy na obnovu, budou pro plánovanou evropskou strategii zaměstnanosti rovněž důležité tři klíčové priority politik popsané v tomto sdělení. Evropská strategie zaměstnanosti by měla napomoci politikám v oblasti trhu práce zvýšit růst a zaměstnanost, výrazně zlepšit úroveň pracovních dovedností a využít pozitivní hospodářské úlohy politik začleňování v oblasti výkonnosti v zaměstnání a finanční udržitelnosti. Evropská strategie zaměstnanosti by v rámci obnovené strategie EU pro růst a zaměstnanost měla být zjednodušena a měla by obsahovat více účelově zaměřených cílů, aby se zajistila větší soudržnost;

-

Odpovědnost na úrovni jednotlivých států by měla být posílena – mělo by dojít k většímu zapojení vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů a ostatních zúčastněných stran do navrhování a přijímání reformních programů jednotlivých členských států. Cílenější využití strukturálních fondů a především ESF by mělo podpořit provádění politik v oblasti zaměstnanosti.

-

Koordinační úloha Komise a členských států ve spolupráci se sociálními partnery bude nepostradatelná pro umožnění provádět srovnávání mezi jednotlivými zeměmi a stanovování standardů.

5. ZÁVĚR Společný závazek EU v oblasti klíčových priorit nastíněných v tomto sdělení by měl Unii napomoci vypořádat se s jejími středně- a dlouhodobými výzvami a zajistit soudržnost mezi nimi a krátkodobými opatřeními zaměřenými na obnovu. Komise vyzývá Evropskou Radu, aby: •

vyslovila souhlas se třemi klíčovými prioritami Společného závazku EU v oblasti zaměstnání,

•

podpořila proces, kterým členské státy, Komise a sociální partneři budou provádět kroky navrhované v rámci jednotlivých priorit s ohledem na specifickou situaci každého členského státu,

•

podpořila návrhy Komise na lepší využití finančních prostředků Společenství v reakci na krizi,

•

před každým jarním zasedáním Evropské rady svolala vrcholnou sociální schůzku tripartity s cílem diskutovat o pokroku dosaženého ustanovením a prováděním priorit a kroků Společného závazku a onen pokrok monitorovat,

•

vzala na vědomí návrh Komise monitorovat provádění Společného závazku EU ve spolupráci s členskými státy a sociálními partnery EU a předložit zprávu o dosaženém pokroku a důsledcích z něj vyplývajících pro agendu pro období po roce 2010 na jarním zasedání Evropské rady 2010.

Zdroj: Evropská komise Informace Evropského integračního týmu ČMKOS

9

INFORMACE Interní zpravodaj

Recommend Documents