Indikátory zranitelnosti

Indikátory zranitelnosti Koncept indikátorů zranitelnosti pro regiony, příklad sucho

Miroslav Havránek Hana Škopková Centrum pro otázky životního prostředí

Obsah • • • • • •

Terminologie a základní pojetí zranitelnosti Dráha dopadu Dopadové kategorie a receptory dopadu Konceptualizace pro sucho Příklad indikátorového listu Shrnutí

Zranitelnost vůči změně klimatu Definice Mezivládního panelu pro změny klimatu 2007 Zranitelnost je mírou toho, nakolik systém podléhá nepříznivým vlivům změny klimatu včetně klimatické proměnlivosti a extrémů a je neschopný si s nimi poradit. Zranitelnost je funkcí povahy, velikosti a rychlosti změny klimatu, kolísání, kterému je systém vystaven, jeho citlivosti a schopnosti adaptace.

2014 Zranitelnost je sklon nebo predispozice být nepříznivě ovlivněn. Zranitelnost zahrnuje různé koncepty a prvky, včetně citlivosti nebo náchylnosti k poškození a nedostatku schopnosti situaci zvládat a přizpůsobit se.

Zranitelnost systému vůči dopadům klimatické změny je dána: 1) povahou ohrožení (dopadem KZ) a vystavení systému tomuto ohrožení; 2) citlivostí systému vůči tomuto ohrožení a 3) schopností systému adaptovat se na hrozící dopady.

Zranitelnost

Expozice

Citlivost

Intenzita, délka, a/nebo rozsah vystavení systému projevům či dopadům klimatické změny.

Míra ovlivnění systému dopadem klimatické změny, nepříznivě nebo i prospěšně.

Indikátory expozice:  výskyt, případně velikost dopadů klimatické změny na daném území  za dané období v minulosti a pravděpodobnost jejich výskytu v budoucnosti

Indikátory citlivosti: měříme přes tzv. receptory expozice, tedy takové prvky systému, které jsou dopadu vystaveny:  obyvatelé žijící v oblasti postižené suchem, různé sektory hospodářství, infrastruktura či přírodní ekosystémy

Příklady:

 počet epizod sucha, počet a délka vln horka, záplavová území, výskyt povodní atd.

 v rámci jednotlivých receptorů se vyskytují obzvláště citlivé, a tedy spíše zranitelné prvky Příklad:  zvlášť citlivé skupiny populace při vlnách horka jsou starší či nemocní lidé atd.

Adaptační kapacita

Schopnost systému přizpůsobit se nebo reagovat na změnu klimatu tak, aby zmírnil její dopady, využil příležitosti, které nabízí a vypořádal se s jejími následky. Dlouhodobé činnosti preventivního charakteru i krátkodobé či střednědobé reakce ex post na již nastalý stimul.

Indikátory adaptační kapacity:  popisují schopnosti daného systému předcházet dopadům KZ nebo se vypořádat s nastalými dopady a minimalizovat jejich škody Příklady:  realizovaná adaptační opatření, alokované a vynaložené finance, existence adaptační strategie, charakteristiky populace relevantní pro schopnost adaptovat - úroveň vzdělání, povědomí o možnostech adaptace atd.

Proč měřit zranitelnost?

• Závažnost dopadů změny klimatu je dána především mírou zranitelnosti dotčeného systému   

Identifikace rozsahu hrozeb Podklad pro rozhodování o alokaci a distribuci investic, adaptačních opatření a pomoci Identifikace opatření ke snížení zranitelnosti

Zranitelnost •

Vycházíme s definice IPCC (používá i EEA): –

Vulnerability = f (Exposure, Sensitivity, Adaptive Capacity)

–

Expozice: Intenzita, délka, a/nebo rozsah vystavení systému projevům či dopadům klimatické změny. Citlivost: Míra ovlivnění systému dopadem klimatické změny, nepříznivě nebo i prospěšně měříme přes tzv. receptory expozice, tedy takové prvky systému, které jsou dopadu vystaveny Adaptační kapacita: Schopnost systému přizpůsobit se nebo reagovat na změnu klimatu tak, aby zmírnil její dopady, využil příležitosti, které nabízí a vypořádal se s jejími následky.

–

–

Kategorizace/systemizace

Dráha dopadu

Indikátory

Dopad Citlivost

Dopadová kategorie Receptory dopadu Expozice

Projev změny klimatu


Projev změny klimatu (např. povodeň, sucho, vlna horka, zvýšení teploty ….)

Receptor dopadu (např. lesnictví, zemědělství, biodiverzita, doprava, energetika …) Kategorie dopadu

(např. zásobovací ekosystémové služby, infrastruktura a vybavenost, energetická bezpečnost …) Prvek expozice - část projevu změny klimatu, která působí na receptory dopadu (komponent zranitelnosti ) (např. pokles půdní vlhkosti, zaplavené území …)

Prvek citlivosti – část systému, která reaguje výrazně silněji/slaběji na expozici (komponent zranitelnosti) (např. kardiaci, orná půda, monokulturní porosty … ) Prvek adaptační kapacity – část systému, která zmírňuje citlivost nebo expozici vůči projevům změny klimatu (např. prvky infiltrace, účinnost systému zásobování vodou, přirozená skladba lesů …) Indikátor zranitelnosti – měřitelná, interpretovatelná veličina ve vztahu k jednomu či více prvkům expozice, citlivosti a adaptační kapacity (např. počet ČOV na ohrožených tocích, plocha obhospodařované orné půdy, počet zaměstnanců ve venkovních profesích … )

Globální projevy změny klimatu Tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů Nárůst teplot o několik stupňů Změna množství a výskytu srážek Výskyt extrémních událostí počasí Zánik a migrace druhů Sucho, vlny veder, požáry …

Předpokládané projevy změny klimatu na území ČR

1) Pretel J. a kol. 2011: Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. (ČHMÚ, MFF UK, VUV TGM, AV ČR, VURV)  Scénáře vývoje klimatu na území ČR pro období 2010-2039, 2040-2069 a 2070-2099  Předpokládané dopady klimatické změny na vybrané oblasti hospodářství,  návrhy opatření na snižování rizik dopadů KZ a  formulace adaptačních opatření pro vybrané sektory.

2) Belda M., Pišoft P., Žák M. 2015: Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až 2060. (MFF UK)

 Dopady změny klimatu v ČR na regionální úrovni pro období 2015-2039 a 2040-2060 v porovnání s hodnotami z období 1971-2000  Vychází ze scénářů budoucích koncentrací skleníkových plynů v atmosféře 5. hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu: scénáře RCP 4.5 (stabilizace koncentrace CO2 na nižší úrovni) a RCP 8.5 (bez omezení emisí)

PRETEL A KOL. 2011

BELDA M., PIŠOFT P., ŽÁK M. 2015

HLAVNÍ DOTČENÉ OBLASTI

Systematické zvýšení teploty na území ČR relativně málo proměnlivé v prostoru o 1-4 °C

Zvýšení průměrných, maximálních i minimálních teplot přibližně v intervalu 1,5-2,5 °C

Šumava; Podkrušnohoří; Krkonoše; Jeseníky; Moravské brány; Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský kraj

Nárůst počtu tropických dnů

Zvýšení počtu tropických dnů a nocí

Jižní Morava mezi Znojmem a okolím; Praha a okolí; Česká tabule (oblast kolem Vltavy z Prahy na jih Čech); Severní část Moravské brány

Zvýšení počtu letních dnů

NA

Zvýšení počtu horkých vln

Nižší polohy Moravy a Slezska; Severovýchod Čech; Jihovýchod Čech

Zvýšení výskytu jevu tepelné ostrovy ve městech

Centrální část Prahy; Centrum Brna

Výrazný nárůst počtu epizod sucha

Jihomoravský kraj (jih od Brna); Severozápadní části Středočeského kraje (s přesahem k Berounu na jihu a k Lounům a povodí dolní Ohře na severozápadě)

Vyšší riziko vzniku požáru

Žatecko a okolní oblast dolního a středního Poohří; Jižní oblasti Jihomoravského kraje (mezi Znojmem a Hodonínem)

Snížení počtu mrazových a ledových dnů

NA

Významné snížení množství sněhu

Horské regiony

Nárůst sucha

Pokles počtu mrazových dnů

Zvýšení teploty

Vlny veder

Epizody sucha Požáry

Změny v sezónních úhrnech srážek a jejich prostorová proměnlivost

NA

Povodně

Nárůst přívalových srážek

NA

Přívalové deště

Pokles relativní vlhkosti vzduchu

NA

Změny sezónních průměrů denních sum globálního záření

NA

Pokles průměrné rychlosti větru

NA

Kategorie dopadu

Zásobovací ekosystémové služby

Mobilita a konektivita

Kulturní ekosystémové služby

Infrastruktura a vybavenost Energetická bezpečnost Ekonomický výkon

Nemocnost a úmrtnost Podpůrné a regulační ekosystémové služby

Společnost

Receptory expozice

Lesnictví

Zemědělství

Vodní hospodářství a vodní režim v krajině

Cestovní ruch

Biodiverzita

Urbánní prostředí

Nemocnost a úmrtnost Ekonomický výkon Infrastruktura a vybavenost

Obyvatelstvo


Infrastruktura a vybavenost Mobilita a konektivita

Společnost

Společnost Nemocnost a úmrtnost

Energetická bezpečnost Společnost

Doprava

Ekonomický výkon Energetická bezpečnost


Energetika

Ekonomický výkon

Infrastruktura a vybavenost

Podpůrné a regulační ekosystémové služby

Průmysl

Infrastruktura a vybavenost Společnost

Kategorizace indikátorů

SLOŽKA ZRANITELNOSTI

Expozice

Citlivost (receptory expozice)


Zvyšování teplot Extrémní meteorologické jevy …další projevy

Indikátory citlivosti

Povodně a přívalové srážky

Indikátory expozice

Dlouhodobé sucho

Indikátory adaptační kapacity

PROJEV ZK

zdroj: Ekolist

Rámec k identifikaci indikátorů SUCHO

Projev ZK Citlivost

Receptory expozice

Expozice

Klimatické (meteorologické) sucho


Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu)

SUCHO

Půdní (zemědělské) sucho

 Zásoba využitelné vody na středně těžkých půdách pod travním porostem  Intenzita sucha: Aktuální stav půdní vlhkosti  Prognóza půdní vlhkosti: Na základě předpovědi počasí v daném týdnu

 Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem  Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potenciální evapotranspirací na území ČR

Dopady na zemědělství

 Obhospodařovaná plocha orné půdy  Ekonomická významnost zemědělství (vybrané činnosti)

Dopady na lesnictví

 Plocha ohrožených lesů na celkové ploše hospodářských lesů  Pasečně obhospodařované monokulturní lesy na stanovištích nižších a středních poloh 3. – 5. lesního vegetačního stupně (LVS) s nepůvodní dřevinou skladbou a zhoršenou vodní bilancí  Lesy na oglejených stanovištích

 Ekologické zemědělství  Dodržování zásad dobré zemědělské praxe  Zavlažovací systémy

Hydrologické sucho

 Lesy s přirozenou (původní) druhovou skladbou (vyšší schopnost zadržovat vodu)

Adaptační strategie či jiné relevantní koncepční dokumenty

    

Dopady na vodní ekosystémy

 Vodní plochy ohrožené výskytem sinic (toky s malým průtokem…)

Alokace zdrojů na zmírnění dopadů mimořádných událostí (včetně sucha)

 Vydatnost zdroje na odběratele  Spotřeba vody v poměru k zásobám v dostupných vodních zdrojích pro dané území (domácnosti, zemědělství, průmysl…)

Průtoky ve vodních tocích Podzemní vody Vrty a prameny Nasycení půdy Množství vody ve sněhové pokrývce

Dopady dopravu

 Využití říční dopravy

 Plocha chráněných území

Socio-ekonomické

Dopady na energetiku a průmysl

 Vodní elektrárny (počet a produkce elektřiny)  Průmysl náročný na spotřebu vody (chemický, potravinářský, papírenský, ČOV)

 Opatření na podporu zvyšování infiltrace vody  Opatření na zvýšení retenční schopnosti v krajině

Integrovaný záchranný systém

Dopady na populaci

   

Diverzita zdrojů Spotřeba vody na obyvatele Populace nejvíce ohrožené suchem: Nízkopříjmová (hrozba tzv. vodní chudoby)  Bez připojení na veřejné rozvody vody  Osoby starší, děti a nemocní (znevýhodněna při náhradních dodávkách vody)

 Účinnost systému dodávek vody  Potenciál úspor vody  Opatření na regulaci spotřeby vody

Informační toky a kampaně o možnostech prevence a ochrany před suchem

Indikátory expozice: 1. Predikce počtu epizod sucha Epizody sucha: denní srážky jsou nižší než 1 mm po dobu delší než pět dní scénář RCP8.5 – 8,5 W/m2 – bez omezení emisí CO2  

Nejčastěji bude postihována jižní Morava a širší oblast středních Čech Nárůst zejména v oblastech, kde je indikován vyšší počet epizod sucha již v současnosti, tedy zemědělsky nejúrodnější oblasti :  území Jihomoravského kraje (oblast na jih od Brna)  severozápadní části Středočeského kraje s přesahem k Berounu na jihu a k Lounům a povodí dolní Ohře na severozápadě

 1971-2000: nárůst počtu epizod sucha na celém území ČR o 1-3 epizody (z původního počtu cca 12-15)  2040-2060: nárůstu o 4-7 epizod ve srovnání s historickým obdobím

Zdroj: Belda M., Pišoft P., Žák M. 2015, MFF UK

Projev ZK Citlivost

Receptory expozice

Expozice




SUCHO









Hydrologické sucho



    






Dopady dopravu



Socio-ekonomické





Dopady na populaci

   




Indikátory expozice: 2. Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem (meteorologické sucho) Územní srážky v roce 2014, úhrn srážek v % normálu 1961-1990 0

20

40

60

80

100

120

Hlavní město Praha a Středočeský Jihočeský Plzeňský

Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Zdroj: ČHMÚ

Projev ZK Citlivost

Receptory expozice

Expozice




SUCHO









Hydrologické sucho



    






Dopady dopravu



Socio-ekonomické





Dopady na populaci

   




Indikátory expozice: 3. Půdní vlhkost (půdní sucho)

Zdroj: Intersucho.cz Zdroj: Intersucho.cz

Projev ZK Citlivost

Receptory expozice

Expozice




SUCHO









Hydrologické sucho





    




Dopady na říční dopravu



Socio-ekonomické





Dopady na populaci a služby

   




Indikátory citlivosti: 4. Obhospodařovaná plocha orné půdy Využití obhospodařované zemědělské půdy (ha) 600 000

500 000

400 000

300 000

200 000

100 000

0

Orná půda

Trvalé travní porosty Zdroj: ČSÚ, Agrocenzus 2010

Projev ZK Citlivost

Receptory expozice

Expozice




SUCHO









Hydrologické sucho



    






Dopady dopravu



Socio-ekonomické





Dopady na populaci

   




Indikátory citlivosti: 5. Ekonomická významnost sektoru zemědělství

Pracující v zemědělství přepočtení na plně zaměstnané

Podíl sektoru zemědělství na HPH (2014)

Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha 0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000 12 000 14 000 16 000

0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%

Zdroj: ČSÚ, Agrocenzus 2010

Projev ZK Citlivost

Receptory expozice

Expozice




SUCHO




Dopady na zemědělství a vegetaci


Dopady na lesnictví a lesní ekosystémy





Hydrologické sucho



    




Dopady na říční dopravu



Socio-ekonomické





Dopady na populaci a služby

   




Indikátory adaptační kapacity: 6. Ekologické zemědělství

Podíl ekologicky obhospodařované orné půdy (na celkové orné půdě)

Ekologicky a konvenčně obhospodařovaná orná půda (ha) Moravskoslezský

Moravskoslezský

Zlínský

Zlínský

Olomoucký

Olomoucký

Jihomoravský

Jihomoravský

Vysočina

Vysočina

Pardubický

Pardubický

Královéhradecký

Královéhradecký

Liberecký

Liberecký Ústecký

Ústecký

Karlovarský

Karlovarský

Plzeňský

Plzeňský

Jihočeský

Jihočeský

Středočeský

Středočeský

Hlavní město Praha

Hlavní město Praha 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

0

100 000

200 000

Konvenčně obhospodařovaná orná půda

300 000

400 000

500 000

600 000

Ekologicky obhospodařovaná orná půda

Indikátorové listy Číslo a název indikátoru

1.1. Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu)

1.2. Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem

Typ indikátoru

Ex-ante (predikční)

Ex-post (měří současný stav, lze z něj odvodit pravděpodobnost výskytu dopadu v blízké budoucnosti)

Kategorie dopadu

Sucho

Sucho (klimatické, meteorologické)

Složka zranitelnosti

Expozice

Expozice

Definice a měření

Nárůst počtu epizod sucha pro simulace budoucích období 2015-2039 a 20402060.

Klimatické sucho je nejčastěji definováno srovnáním srážkových poměrů (méně často poměrů evapotranspiračních nebo bilančních) aktuálního období k období dlouhodobému. Pod pojmem srážkový deficit v tomto případě rozumíme záporný rozdíl mezi množstvím aktuálně spadlých srážek a jejich dlouhodobým průměrem (normálem) za určité časové období.

Jednotka

Počet

%

Zdroj dat

Belda et al. 2015, ČHMÚ 2011

ČHMÚ

Typ dat

Mapová vrstva, geodata (geografická data)

Mapová vrstva, geodata (geografická data)

Podrobná definice

Ukazatel predikce počtu epizod sucha reprezentuje modelovaný odhad výskytu episod sucha v budoucím období na území ČR při uvažování scénáře budoucích koncentrací skleníkových plynů v atmosféře 5. hodnocící zprávy IPCC RCP8.5 (bez omezení emisí). V případě aktualizace výstupů studie, či vypracování aktuálnější studie, je třeba zvážit revizi definice a zdroje dat indikátoru při zachování jeho účelu.

Při hodnocení klimatického sucha je nutno zohledňovat velikost tohoto deficitu včetně časového rozložení srážek v příslušném období. Kromě množství a intenzity spadlých srážek vztažených k dlouhodobým srážkovým poměrům pro dané místo a roční dobu, stanovili mnozí autoři různé definice klimatického sucha pomocí klimatologických indexů, a to v závislosti na dalších meteorologických prvcích (teplota vzduchu, výpar, rychlost větru, sluneční svit, vlhkost vzduchu aj.), jejichž hodnoty mohou v příslušném období dopady srážkového deficitu na sucho zmírnit nebo naopak výrazně prohloubit. Základním předpokladem identifikace možného klimatického sucha je tudíž srovnávací analýza hodnot vybraných klimatických prvků (především srážek a výparu, resp. evapotranspirace) dosažených v aktuálním období a v dlouhodobém průměru. (Zdroj ČHMÚ)

Důvod sledování a využitelnost

Predikovaný výskyt počtu epizod sucha poskytuje informaci, které oblasti mají vyšší pravděpodobnost výskytu dopadu.

V přírodních podmínkách České republiky je prvotní příčinou všech typů sucha deficit (nedostatek) atmosférických srážek, který je zároveň nejčastěji využíván k definici klimatického sucha. Na počátku je tedy vždy sucho meteorologické, další typy pak mohou nastat s menším či větším zpožděním.

Úplnost a reprezentativnost

Ukazatel nerozlišuje jednotlivé typy sucha.

Doporučujeme doplnit indikátorem 1.4.

Frekvence sledování indikátoru

Výchozí indikátor, není potřeba pravidelně aktualizovat. Revize v případě nových poznatků ohledně očekávaného vývoje dopadů KZ na území ČR.

Sledovat minimálně 1x ročně, lze vyhodnocovat i měsíčně.

Reference

Belda et al. 2015, ČHMÚ 2011

ČHMÚ

Kritéria pro výběr indikátorů •

Politická relevance –

•

Technická relevance –

•

založené na standardizovaných datových sadách umožňující mezinárodní srovnání

Interpretovatelnost –

•

sestaveny s ohledem na dostupnost dat

Reprezentativnost dat –

•

relevantní k implementačnímu koncepčnímu dokumentu Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a k dalším souvisejícím strategickým dokumentům a existujícím politikám (Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní politika životního prostředí ČR 2012−2020, atd.)

interpretovány v kontextu hodnocení a provázány na další fakta (dopady na zdraví populace a ekosystémů)

Metodická relevance –

tvorba indikátorů bude metodicky popsána – metodický postup a přehled metadat bude uveden v rámci specifikace indikátoru (tzv. indikátorové listy). (EEA 1999, 2014)

Zdroje dat • • • • •

Data ze systémů pravidelného monitoringu Statistická inventarizace Prostorová data Data dálkového průzkumu Země Statistická ujišťování ČSÚ

Shrnutí  Závažnost dopadů změny klimatu je dána především mírou zranitelnosti dotčeného systému  Identifikace rozsahu hrozeb  Podklad pro rozhodování o alokaci a distribuci investic, adaptačních opatření a pomoci  Identifikace opatření ke snížení zranitelnosti

 Dopady změny klimatu jdou napříč socio-ekonomickým systémem  Indikátory zranitelnosti se snaží sledovat dráhu těchto dopadů

 Využití navržené sady indikátorů při    

hodnocení závažnosti dopadů změny klimatu v krajích evaluaci adaptační kapacity podklad pro rozhodování o výběru vhodných adaptačních opatření začlenění sady indikátorů zranitelnosti do Akčního plánu Adaptační strategie

Děkuji za pozornost

Indikátory zranitelnosti

Recommend Documents