Implementační doporučení
Daniel Münich
Závěrečná konference 15.10.2015 www.metodika.reformy-msmt.cz
Implementační doporučení projektu Závěrečná zpráva Technopolisu (TP) Klíčová implementační doporučení expertního týmu IPN Metodika
Podrobnější specifikace Vymezení alternativních parciálních úprav Doporučení řešení, která TP ponechává k rozhodnutí Předání agendy k implementaci RVVI/ÚVVI/KHV/… 1
Zdroje implementačních doporučení Roční intenzivní dohled expertního týmu nad prací TP Expertní tým 3 veřejné konzultace a konference, presentace, semináře,…
První a druhé pilotní ověřování (!) Výjezdní pracovní zasedání expertního týmu
2
Zkratky FTE – Ekvivalent plného úvazku
NERO – National Evaluation of Research Organizations SPVO – Soukromoprávní výzkumné organizace VO – Výzkumné organizace VIP – Veřejná institucionální podpora VaV VPVO – Veřejnoprávní výzkumné organizace
TP – Technopolis
3
Typologie výzkumných organizací Alternativa k návrhu TP • • • •
veřejné vysoké školy ústavy AV ČR veřejnoprávní VO (VPVO), soukromoprávní VO (SPVO)
Veřejné vysoké školy (VVŠ) a ústavy AV ČR: • Automatická resp. povinná účast v NERO VPVO a SPVO Účast v NERO na základě požadavku poskytovatele (nebo zřizovatele). Splnění kritéria minimálního rozsahu realizovaného VaV. Inst. hodnocení VaV podmínka nutná možnosti (nikoliv nároku!) obdržet VIP.
Hodnocení NERO bude mít stejné parametry pro účastné VO. Principy a parametry financování (VIP) se mohou dle typy VO lišit. SPVO mohou zahrnovat i soukromé vysoké školy (?). SPVO a VPVO mohou zahrnovat i samostatné právnické osoby, které představují infrastrukturu pro VaV, ale musí také splňovat výše uvedená kritéria. 4
Nárok na institucionální podporu Veřejná finanční institucionální podpora VaV výzkumných organizacím (VIP) Podmínky nutné: I.
GBER (EU)
II.
Inst. zhodnocení (vč. minimálního rozsahu VaV) • VVŠ a ústavy AV ČR: automaticky NERO • VPVO a SPVO: rozhodnutí poskytovatele
III. SPVO: zaručen ‘public ownership‘ v řídicích strukturách
5
Časová souslednost NERO a hodnocení dle Metodiky2013-2015 Hodnocení dle Metodiky 2013-2015 Proběhne v letech 2016 a 2018 (průběžné hodnocení) Zajištění hodnocení (monitoring vývoje) EvU v mezidobí NERO
Zajišťovat sběr a verifikace dat i po roce 2020 (bez potřeby II. pilíře a bodování v I. sub-pilíři)
Hodnocení dle NERO Vládní usnesení nejpozději v pol. 2016. Změny zákona nejsou nezbytné. Příprava 2017-2018 První běh v roce 2018-2019 (šlo by jen na VVŠ, případně VPVO&VPVO) Výsledky v roce 2020 Další běh NERO v roce ~2024 již na VVŠ + AV ČR + VPVO & SPVO6
Monitoring v meziobdobí NERO
7
Časová souslednost financování Nový systém institucionálního financování lze zavádět až poté co proběhne NERO, tedy od ~2020. Systém je třeba zavádět postupně, aby nedošlo k příliš velkým výkyvům v objemu VIP jednotlivých VO. Výsledky hodnocení dle Metodiky 2013-2015 v roce 2016 (příp. 2018) mohou být používány k alokaci VIP v rámci segmentu VVŠ (případně i VPVO & SPVO) do doby, než budou k dispozici výsledky NERO. V mezidobí bude AV ČR nadále používat vlastní mechanismy alokace VIP. Po druhém běhu NERO v roce 2024 již může na nový způsob alokace VIP přejít i AV ČR. Případy velmi odlišných výsledků hodnocení NERO a Metodiky 2013-2015 bude řešit poskytovatel (dohadovací řízení s VO, identifikace hlavní příčin, ad-hoc rozhodnutí ve věci VIP dané VO). 8
Časová souslednost financování Rozdělení VIP do základních rozpočtových „potů“ dle typologie VO politickým rozhodnutím informovaným poznatky z NERO a na základě dalších zdrojů (strategické záměry apod.). Poskytovatele AV ČR resp. MŠMT budou VIP z jejich vlastních ‘potů’ mezi pracoviště AV ČR resp. VVŠ alokovat dle vlastního parametrického nastavení. Rozdělení ‘potu’ na tři ‘sub-poty’ se jeví jako vhodné (tři složky: jako minule, výkonnostní část, kontraktová část). Podrobné principy alokace výkonnostního ‘subpotu’ navržené TP vhodné pro segment VVŠ (z úrovně MŠMT EvU), pro potřeby alokace pracovištím AV ČR bude zřejmě záhodno udělat určité modifikace v jurisdikci poskytovatele. VPVO & SPVO: volit principy institucionálního financování podle specifické situace v příslušném segmentu. Poty resortům informovaným politickým rozhodnutím.
9
Sladění NERO s potřebami poskytovatelů a VO Význam inst. hodnocení pro strategické řízení VaV jde daleko za rámec prosté alokace VIP - dnes zásadně podceňováno. Povědomí o principech NERO, o nárocích a užitečnosti hodnocení pro potřeby řízení VaV včetně financování se mezi akademickou obcí a řídícími orgány VaV rozšíří během prvního běhu NERO. Rozmanité potřeby VO a poskytovatelů, včetně očekávání od NERO. AV ČR má své vlastní hodnocení s částečným překryvem s NERO. Detailní otázky ohledně sladění NERO s potřebami poskytovatelů a VO řešit postupně, jak se budou akumulovat praktické zkušenosti. V segmentu VPVO sjednotit role poskytovatele a zřizovatele.
10
Monitoring v meziobdobí NERO Sbírat a verifikovat data pro NERO. Konstruovat a průběžně zveřejňovat obsáhlou sadu indikátorů na úrovni Evaluation Units (EvU): indikátory o počtech výsledků VaV, bibliometrické ukazatele, indikátory mapující dynamiku počtu doktorandů (nově přijatí, studující, končící úspěšně-neúspěšně), finanční indikátory VIP, smluvního výzkumu, atd. Rozšířit rozsah definovaných údajů ve výročních zprávách VVŠ (případně dalších typů VO). Průběžně shromažďovat a systematizovat údaje, počítat a zveřejňovat indikátory by mělo pracoviště, které bude logisticky zajišťovat NERO.
11
Monitoring v meziobdobí NERO V segmentu VVŠ vyřešit nejednotné vykazování FTE. Koncipováno pro jiné potřeby než je NERO a financování.
Zvážit paralelní systém FTE-NERO. Jednotně definovaný pouze pro účely NERO a alokace VIP. Celkový FTE-NERO osoby max. 100 %. Vykazování FTE-NERO jako podmínka nutná pro zahrnutí osoby (a výsledků) do NERO a do předpisu pro alokaci VIP. Vykazování výdajů VO (průběžné, kompletní a správné) stanovit jako podmínku nutnou k účasti VO v NERO a k možnosti získat VIP.
12
Personální zabezpečení Vytvořit centrální databázi hodnotitelů definice požadavků na hodnotitele (panelisty/posuzovatele) rozšiřována a aktualizována v mezidobí
Zajišťovat činnosti spojené s hodnocením především z vlastních personálních zdrojů útvaru zajištující hodnocení minimalizace veřejných zakázek informační systém vypracování bibliometrických zpráv
13
Nezávislost hodnocení a jeho přezkoumatelnost Zavést interní mechanismus průběžné verifikace hodnocení Možnost VO žádat o přezkoumání údajů a jejich zpracování (před vytvořením hodnoticí zprávy) Odvolání proti konečnému výsledku hodnocení nedoporučujeme Nezávislé postavení Rady pro řízení hodnocení, která bude jmenována RVVI Vlastní interní informační systém s individuálním přístupem panelistů a posuzovatelů k údajům pro hodnocení
14
Interoperabilita dat z informačních systémů Směřovat k využití společných standardů a komunikačních protokolů u IS VaVaI a systémů VO a poskytovatelů (CERIF, OAIPMH) a jejich propojitelnosti s WoS a Scopus (automatizované sdílení dat, nižší náklady). Rozvíjet národní systém individuálních osobních identifikátorů (vedik v IS VaV) a sladit s mezinárodními IDs (navrátilci a cizinci). Není nutné (a často ani vhodné) propojovat celonárodní databáze (např. IS VaV) s databázemi VO a databázemi soukromými (např. WoS či Scopus). Zajistit jednoznačnou propojitelnost údajů v těchto databázích pomocí sjednocených identifikátorů výsledků VaV, vědeckých pracovníků, institucionálních subjektů atp.
15
Podrobná hodnoticí pravidla a postupy NERO Využít zkušeností z druhého pilotního hodnocení! “Pilotní ověření Metodiky: Závěrečná zpráva”
Detailní doporučení k:
Research unit Složení a fungování panelů Struktura sebehodnotící zprávy Pravidla pro excelentní výsledky Bibliometrická zpráva Návštěva na místě Kalibrační mechanismus Hodnotící zpráva EvU
16
17
