Šimonovi bývalém rychtáři seldčanském

Léta Páně a dne 8. října roku 1809 přistoup jsem za ry/ch/táře po Matěj/i/ Šimonovi bývalém rychtáři seldčanském Léta Páně dne 27. května roku 1835 přistoup Matěj Koštýř za rychtáře po Matějovi Klicperovi bývalém rychtáři selčanském. Roku 1850 dne 17. srpna byl jsem zvolen za představeného Léta Páně dne 16. června 1861 přistoup Jan Matuna za představeného po Matěji Koštýřovi bývalém představeném selčanském, který úřadoval za Matěje Koštýře jeden a půl roku. Léta Páně dne 21. srpna 1864 přistoup Josef Soukup za představeného po Janu Matunovi bývalém představeném selčanském, který úřadoval co první radní za Jana Matunu jeden rok a dva měsíce. Od roku 1762 kniha tato pro paměť v této obci sepsána co již tak jsou chaloupky na místě obecním vystavení a co z nich platu k obci přichází totiž z jedné každý chaloupky jednoho každýho jmenujícího též zejména (. . .) se zakazuje A též taky jak v sobě ty chaloupky jmenující proporci majíce kdež tak jedné aneb druhý totiž dlouhost aneb šířky v sobě . . . . což jednoho každýho zejména dalece výš psaný je tak aby budoucně jeden každý dobře sobě v paměti měli a podle čehož se má řídit aneb tak spravovat. A tak protož aby věděl jeden každý co jemu patří aneb jemu se místa vykázalo kdež tak dalece dokáže zapsané jednoho každého což jemu přináleží a k tomu též taky ostatní obecní věci k pozorování které k patřící jsou aneb k vybejvání od obce být musejí což dalece vše k lepšímu vyrozumění se dokazuje tytéž v budoucně v dobrý paměti všem sousedům při obci se náležitě se dokazuje Totiž se stalo dne 12. prosince 2. strana První jest barák

1

Jiřího Šimáně vyžádajíce v sobě od obce této pro ustavení chaloupky kus místa na místě obecním a totiž sobě i jeho potomkům k dědičnému užívání, kdež jest mu se to místo proto vykázalo aneb propustilo a to proto kdyby on aneb jeho potomci tuto chaloupku k prodaji měli že tak obec aneb sousedstvo první právo koupě sobě zanechává a tak svými po něm a po jeho manželce jest k patřící potomkům jeho kdež jest z toho místa kde chaloupka stojí za dvorečkem propuštěno jsoucí z toho k obci dle povinnosti jest a totiž (. . .) toho vejš jmenujícího Jiřího Šimáně z toho místa platil k obci 2 zl. 15 kr. A nyní Václav Šimáně, držitel této chaloupky, kterou po otci svým zdědil a to jemu k prosazování od pr. (?) sirotčího brandýského i jeho potomkům k užívání jest a kdež tak nyní z toho místa výš jmenujícího platu k obci povinnost jeho roční více než …a totiž vynáší….……………………3 zl. Stalo se dne 23. srpna roku 1761 nyní vdova Alžběta manželka Šimáně Když vysoce slavné gubernium onou od kr. kralského úřadu s dekretem od 1. července 1843 N. 27615 stvrzeno tedy vyžádá od vyznameného baráčníka Lidmily Vanouskovi N. domovni 12 následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice . . . . . . . .2 zl. stříbra, pravím dva zlaté stříbra V Selčankách dne 19. listopadu 1844 Math. Koštýř rychtář 3-6. strana prázdná 7. strana 2 barák Jiří Třeška V obci této pro ustavení chaloupky jest obdrželi a to na tento způsob, že on vni děti užití aneb k dobrému hle případnosti od sousedů jemu i jeho potomkům s jeho manželkou k užívání propustilo aneb vykázalo což se k obci dle povinnosti celoroční dotýče že tak náležitě z toho místa, na kterým chaloupka stojí a též kousek zahrádky propuštění je povinnost toho celoroční bylo totiž 2 zl. 15 kr. naproti tomu též obec sobě právo první koupě zanechává a tak po něm Lidmila, manželka s dítkami osiřelá zůstala Václav syn a Dorota žena Kašpar a Jan nevidomý, kdež jest Dorota za Martina Nováka vdaná byla a jemu tchýně tuž chaloupku odevzdala a též postoupila pročež od téhož Martina Nováka roku 1762 k obci skoupena jsoucí byla kdež tak nyní následování od obce Jakubovi Černýmu přepuštěna aneb tak sprodána byla a to se k zlepšení takto učinilo jak již níže oznámeno bude.

2

A tak nyní Jakubovi Černýmu sprodána tato chaloupka od obce této stojící výš jmenující a tak sprodána výš jmenujícího Jakuba Černýho a to skrze přímluvu téhož Martina Nováka protože on mu ji rád pak nebo jemu ji prodati chtěli však ale že jak již výš zamezeného od obce první koupě právo zanechané jest tak on mu ji nemohl prodat kdež jest Jakubovi Černýmu přepuštěna aneb tak prodána i jeho potomkům a totiž z té příčiny se mu prodala za první že on přesmlouvu tuto co již od Nováka koupena byla že tak více se a na věži plat bude nežli předešle bylo. A za druhé k tomu že on hotových peněz k obci hned 21 zl. rýnských položil, pročež kdyby on anebo potomci prodat chtěli. Takže obec první právo koupě sobě zanechává kdež se mu toto též taky zmínka činí co již výš strany toho většího 8. strana platu přidanýho kdež on též na ten způsob to příčina a tak tomu nyní nejináč jest a to při svolení všech sousedův se stalo Matěje Skořepy, rychtáře selčanského, a Václava Kuthana, mladšího rychtáře, konšelův Tomáše Butky a Václava Salamánka. A tak nyní Jakubovi Černýmu přijde z toho místa ročně k obci dle povinnosti platit a to 3 zl.30 kr. Stalo se dne 21.února Anno 1762 Když vysoce slavné gubernium onou od kr. krajského úřadu s dekretem od 1. července 1843 N. 27615 stvrzeno tedy vyžádá od vyznamenaného baráčníka Jana Arazima N. domovní 8 následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice 24 kr. stříbra pravím dvacetčtyři krejcarů stříbra V Selčankách dne 19. listopadu 1844 Math. Koštýř Rychtář 9.-12. strana prázdná 13. strana 3 Barák Jan Černej Dle velký žádosti a s pokorou prosebnou vyžádajíce on při všech sousedů sobě kus místa pro ustavení chaloupky na místě obecním a tak kdež jest dle vykázanýho místa za Václavem Šimáněm na obci se jemu vykázalo a též propustilo pro ustavení chaloupky jemu i jeho potomkům k užívání. To místo se jemu vykázalo od obce již dotýče jak aneb v sobě propožímá totiž dlouhosti vynáší . . . .lok české míry a šířku mající totiž

3

pročež se tuto vpisuje aneb v dobrý pamati uvádí kdyby on též i jeho potomci kdykoliv tuto chaloupku prodati chtěli, tak již obec sobě první koupě právo sobě zanechá k tomu též kdybykoliv bez vědomí sousedův od obce k svému gruntu něco místa obecního přidal tak též hned té chaloupky se zbaviti zamezuje aneb tak přikrý pokuty na sebe od sousedů vršsnuté a nevyhnutelně přijmouti musel a s příkladem též i jiným učiněních těch sobě podobných domkařů jednomu každému těm podobným aneb té zápovědi se zamezuje a totiž se stalo při svolení všech sousedů a Matěje Skořepy, rychtáře domácího, a Václava Kuthana, mladšího rychtáře, a konšelů Matěje Šimáně a totiž toho místa, na kterým chaloupka stojí k tomu též i s dvorečkem celoroční povinnost k obci a to 3 zl. 30 kr. Což se již stalo dne 7. dubna Anno 1762. Když vysoce slavné gubernium onou od kr. krajského auřadu s dekeretem od 1. řervence 1843 N. 27615 stvrzeno tedy vypadá od vyznamenaného baráčníka Josefa Micky N. domovní 13 následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice 1 zl. 50 kr. stříbra Pravím jeden zlatý padesát krejcarů stříbra. V Selčankách dne 19.listopadu 1844. Mathias Koštýř rychtář 14-16. strana prázdná 17. strana 4 barák Kašpar Šimáně Dle jeho veliké žádosti a s poníženou prosbou při všech sousedů kus místa pro vystavení chaloupky na místě obecním, kdež jest ode všech to místo k vykázání aneb tak pravim k vystavení té chaloupky obdržel. A to z příčiny této že on dokud živ bude že on se za to dobrodiní celé obci děti učit číst aneb psát ke všemu dobrému vést. A totiž dle jeho možnosti tak se zakazuje za druhý že žádný roztržitosti v obci aneb nějaký rozpeře nikdy nemaje žádným jenomu každému poslušným jak v obci přináleží živ jest. A tak naproti tomu jemu se to místo vykázalo aneb propustilo i též jeho potomkům užívání je a to vše při svolení spousedů všech se stalo a Matěje Šimáně, rychtáře domácího, Václava Kuthana, mladšího rychtáře, konšela Tomáše Butky. A což tomu tak nejinač jest. A co se též zpředu jmenujícího práva přednosti koupě k obci dotýče i též obec sobě zanechává. A to místo se jemu dle snešení sou-. sedského se vykázalo a což v sobě dluhosti vynáší totiž Lok české míry a též v šířce činí . . . lok. Kdež ale co se dotýče, jak dlouhosti též v šířce stejnosti nikoliv nemůže

4

býti a to skrze Jana Černého platu, a tak též v té zahrádce sem do cesty více že však ale jen zároveň k stavení co dochází to jest šířky a víc vedle stavení jeho se nesrozumívá proto jednomu každému dobře povědomo je a tak nyní i zde vepsané jsoucí pro paměť a uvarování všecho zlého bude i též jest. Stalo se dne 4. dubna Anno 1766 A tak z toho místa kde chalpoupka stojí i z té zahrádky celoroční povinnost k obci a totiž 3 zl. 30 kr. Nyní Antonín Šimáně hospodářem jest A to v roku 1787 a to dne 14. září. Když vysoce slavné gubernium onou od kral.

18. strana krajského úřadu s dekretem od 1. července 1843 N. 27615 stvrzeno tedy vypadá od vyznamenaného baráčníka Josefa Chvatlina N. domovní 17 následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice 2 zl. 15 kr. stříbra. Pravím dva zlatý patnáct krejcarů stříbra. V Selčankách dne 19. listopadu 1844 Mathias Koštýř rychtář 19-20. strana prázdná 21. strana 5 barák Matěj Roudnický což již tak nadpravenému Matějovi Roudnickému z velký jeho žádosti ke všem sousedům s hrozbou poníženosti velkou by se nad ním ustrnuly s jeho manželkou že on kolik dítek majíce že jednomu každýmu dobře povědomo jest že s jeho obchodem rybářským a hospodáře být nemůže i též s dítkama jeho veliké těžkosti vždy snášel musí kdež on žádostí svou vždy zato velice všech sousedův prosil. A též i obdržel kdež jest mu to místo vykázaný jemu i jeho potomkům—k užívání totiž na místě obecním pro ustavení chaoupky kdež jest se stalo při svolení všech sousedův a Matěje Šimáně, rychtáře selčanského, Václava Kuthana, mladšího rychtáře, konšela Tomáše Butky, což se též v prodaji dotýče též obce první právo sobě zanechá tomu tak nejinak jest pročež to místo se takto vykázalo aneb propustilo dlouhosti vynáší . . . . český v šířce mající totiž . . . lok. Což se též stalo dne 4. dubna anno 1766 a tak nyní z toho místa, kde chaloupka stojí i tíž dvoreček mající dle povinnosti doloží jeho roční totiž 3 zl. 30 kr. Když vysoce slavné gubernium onou od kr. krajského úřadu s dekretem od 1. července 1843 N. 27615 stvrzeno bylo tedy vypadá na vyznamenaného baráčníka

5

Franze Rychlíka N domovní 14 následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice 1 zl. 45 kr. stříbra pravím jeden zlatej čtyřicetpět krejcarů stříbra V Selčankách dne 19. listopadu 1844 Matěj Koštýř rychtář 22. prázdná 23. strana Barák pod N. 18 Barák pod N. 18 je vystaven od Jana Kuthana ten ale nestojí na obecním místě, ten stojí na místě kontribentním od N. 19. Z té příčiny neplatí žádnou činži k obci, jen toliko má propuštěno od obce kousek zahrádky, ta samá se vynachází u toho samého numera pod okny, tak z toho samého platí každoročně k tamní obci 30 kr. běžící mince. Toto samé jsem také sepsal jen od slechu, protože jsem nic o tom samém zapsaného nenatrefil. 30 kr. Dáno v Selčankách dne 19. srpna 1841 Mathias Koštýř rychtář Vysoce slavné gubernium onou od kr. krajského úřadu s dekretem od 1. července 1843 N. 27615 stvrzeno tedy vypadá od vyznamenaného baráčníka Jana Podholy N. domovní 18 následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice … 20 kr. stříbra dvacet krejcarů stříbra. V Selčankách dne 19. listopadu 1844 Mathias Koštýř rychtář 24. strana – prázdná 25. strana 6 barák Václav Bodlák Vyžádajíce též on sobě kus místa na obci pro ustavení chaloupky na místě obecním a to ode všech sousedů kdež jest on obdržel totiž z ohledu jeho otce že též nejstarší soused a zasloužilej byl pročež z téhož ohledu se mu toto místo propustilo nebo vykázalo a to na obci a rybníka vedle Kašpara Šimáně stojící jest a to se stalo při svolení všech sousedův a Matěje Šimáně, rychtáře selčanskýho, a Václava Kuthana, mladšího rychtáře, konšelů Tomáše Butka a Matěje Skořepy, což již dle téhož místa vykázaného dlouhost vynáší . . . . lo českých a též šířky mající. . . lo

6

Strany prodeje kdybykoliv do prodaje přišla též sobě první právo koupě zanechává tomu též nejináče jest a tak z toho místa, kde chaloupka stojí i s dvorečkem k obci dle povinnosti celoroční a to 3 zl. 30 kr. A což se stalo 24. března anno 1767 Vysoce slavné gubernium onou od kr. krajského úřadu s dekretem od 1. července 1843 N. 27615 stvrzeno tedy vyžádá od významného baráčníka Matěje Křápa N. domovní 16 následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice 1 zl. 55 kr. stříbra Pravím jeden zlatý padesátpět kr. stříbra V Selčankách dne 19. listopadu 1844 Mathias Koštýř rychtář 26. strana Barák pod N. 20 Tento samej barák pod N. 20 měla tam na obec až do roku 1774 za pastoušku. /K/dyž ale na to místo jinou pastoušku obec vystavěla, tedy ten samej barák pod N. 20 tamnímu Františkovi Šimonovi odprodán byl pravo první koupě sobě tam na obec vyhrozila tedy je povinen každý nastupite roční činže platiti 4 zl. 30 kr. běžící mince Toto udání toho samého baráku jen rdávám od slyšení z tej příčiny že to samý popsání k pohození přišlo 4 zl. 30 kr. Dáno v Selčankách dne 15. srpna 1841 Mathias Koštýř rychtář Když vysoce slavné gubernium onou kr. krajského úřadu s dekretem od 1. července 1843 N. 27615 stvrzeno tedy vyžádá od vyznamenaného baračníka Vojtě/c/ha Arazima N. domovní 20 následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice . . . 3 zl. 10 kr. stříbra Pravím tři zlaté a deset krejcarů stříbra V Selčánkách dne 19.listopadu 1844 Mathias Koštýř rychtář 27. prázdná 28. strana Barák pod N. 26 Barák pod N.26 vystavěl tamní Václav Kuthan roku 1788 na místě od gruntu N. 19 a z toho samýho platí každoroční činži držitelovi N. 19 a k tomu obci neplatí žádnou činži proto že v obecním místě nestojí.

7

V Selčankách dne 22.ledna 1842 Mathias Koštýř rychtář 29. strana – prázdná 30. strana 7 Jan Kubyn barák Dle již téhož místa vykázaného a to z velký jeho prosby a poníženosti při všech sousedu na místě obecním k vystavení chaloupky jemu i jeho potomkům k užívání a to z ohledu této že pobyl v obci naší od svýho narození nikdy žádnýmu v ničemž odporem nebyli jelik/ož/ s každým v dobrým srovnání po všechny časy zachovali byli tak na velikou prosbu jeho i též jeho několik dítek měl že již též a to po dvě léta snažně prosil kdežta všech sousesedů sjednocení mezi sebou shodnuti a učiniti jemu to místo k stavení té chaloupky vykázali jemu i jeho potomkům k užívání a to na obci což se stalo při svolení všech sousedů Matěje Šimáně, rychtáře selčanského, Václava Kuthana, mladšího rychtáře, a konšela Tomáše Butky. Což se též prodaje týká, též obec první právo koupě sobě zanechává. A též z toho místa, kde chaloupka stojí i s dvorečkem dle povinnosti jeho roční 3 zl. 30 kr. A tuto též zase dobře téhož místa výkaz anebo jak dlouhosti vynáší totiž . . . . lo český a též šířky mající . . . lo 3 zl. 30 kr. Stalo se dne 18. listopadu Anno 1768 Nyní za Matěj Kubyň hospodářem a to 1783 rokům Když vysoce slavné gubernium onou od kr. Krajského úřadu s dekretem do 8. července 1843 N. 27615 stvrzeno tedy vyžádá od vyznamenaného baráčníka Josefa Kubina N. domovní 15 následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice 1 zl. 50 kr. stříbra pravím jeden zlatý a padesát krejcarů stříbra V Selčanskách dne 19.listopadu 1844 Math. Koštýř rychtář 31.-34. strana prázdná 35. strana Václav Bodlák mladší rybář Dle již téhož výš jmenujícího Vá/clava/ Bodláka na jeho velikou prosbu kteréžto v této obci již pořád po dvě léta všech sousedů s velkou žádostí a prosbou všech sousedů žádajíce, aby jemu s jeho manželkou i s dí-

8

tkama dovoleno bylo na místě obecním pro vystavení chaloupky že již tak jedno má každý má dobré povědomí v celé obci jets že již při svým švakru zatěžko v bytí ostávat může, pročež jednomu každému dobře v povědomosti je s hospodářem takový řemeslník být může aneb své řemeslo provádět může a což on při všech sousedech z toho obdržel, že jemu na obci pro vystavení chaloupky jeho potomkům k užívání povolili vystavět a to vedle Matěje Roudnického jeho chaloupky na místě obecním a to již pokudž by v obci dobrou srovnalost soused má beze všech rotržitostí aneb nějaké dle zapověděných věcí v obci míti se zakazuje kdyby v těch nějakých roztržitostech se přečinili tak vš/e/ jemu se to zakazuje aneb kdy i jeho potomci též zapovědění neb nějaké nesvornosti v obci přečinily taktéž dobře ihned se též se s tím závazkem tuto za/vazu/je a to před všema sousedama skutečně stvrzuji a s tím se mu dovolení dává mezi tím též obmezeno tuto se též živí že kdyby on anebo jeho potomci chaloupku prodat chtěli, že obec první právo sobě zanechává. Že tomu tak nejinače jest, což se již skutečně stalo a to v roku 1772 však ale začínajíce aneb co se jeho platu dotýče totiž od roku 1773 36. strana a to dne 22. oulusti od téhož dne patří jemu dle povinnosti k obci platit totiž 3 zl. 30 kr. Což již tak v dlouhosti téhož místa a sobě vynáší i též v šířce obsahuje a to dlouhost …..loket českými též šířky totiž . . . lo z téhož místa na kterým chaloupka stojí a ročně k obci povinen platit budoucně a totiž 3 zl. 40 kr. Václav Kuthan rychtář selčanský Když vysoce slavné gubernium onou od kr. krajského úřadu s dekretem od 1. července 1843 N. 27615 stvrzeno tedy vypadá od vyznamenaného baráčníka Adama Michalce N. domu 24 následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice 1 zl. 50 kr. stříbra. Pravím jeden zlatý a padesát krejcarů stříbra.

9

V Selčankách dne 19. listopadu 1844 Mathias Koštýř rychtář 37-38 prázdná 39. strana Josef Krejčík na 1780. Dle tak jeho žádosti obdržel pro ustavení chaloupky obdržel jest na místě obecním a to jemu i jeho potomkům budoucím totiž s jeho prosbou velkou sousedům, kteroužto snažně žádaje kdežto společně všech sousedů i též v přítomnosti Václava Kuthana, rychtáře selčanského, konšelé Tomáše Rychtrmotze a Matěje Skořepy, staršího obecního, a to na místě obecním vedle Václava Bodláka v Nr. 24 Tak dlouhost se vyměřujíc jako téhož nadpraveného Bodlák jest. Kdežto z téhož místa k obci dle povinnosti ročně a to 3 zl. 40 kr. rýnských a tak nyní se mu též závazkem tímto zamezuje, aby on i jeho budoucí beze vší roztržitosti jsa v bázni boží v obci a řádně i též počestně živi byli jak bosky též obecní vše poslušnosti zachovávali a to beze všeho odporu s tím se též zavazují an sice že jest s velkou prosbou přede všema sousedy kolikráte i též snažnosti žádat. Že tomu tak nejinače jest a to dne 20. měsice května dle té žádosti v roku 1780. Což tak dostaveno jest. Totiž v témž roku a to v měsíci aoulusti skutečně jest Václav Kuthan rychtář selčanský Obecní kasy k zaplacení a sice . . . 2 zl. 20 kr. stříbra. Pravim dva zlaté a dvacet krejcarů stříbra. V Selčankách dne19. listopadu 1844 Math. Koštýř rychtář 40. strana Léta Páně 1789 po úmrtí Václava Kuthana bývalého rychtáře při ustanovení nového rychtáře Matěje Šimáně před sebe jsme vzali,

10

poněvadž po tom rozměřené/m/ poli a občin, a lesů, kontribuce obecní vzrostla tak toho roku výš psaného a dne 7. prosince pronajato bylo kus občin obecních obce selčanské patřící a udělaných sedm dílů a vlicitýrovány byly kdo nejvíc dal na šest let jemu připsané byly a to aby z těch polí ta kontribuce placena byla. Poněvadž by to sousedé ze svých kontribentních polí sotva svou povinnost zaplatí, aby tudy zkráceni na svém gruntě netrpěl a měl c. královská kontribuce řádně zaplacená být mohla a tu jsou níž první pronájemníci zejména vyznamenaní, a to 41. prázdná 42. strana Léta Páně 1793 na paměť se sepíše, že se stavěla čelakovská škola, a tak jsou, že jsme na ní také museli z naší obce selčanské platit na penězích hotov/ě/ 33 zl. Sousedové dávali neb platit museli po 1 zl. 30 od 14 sousedů přišla suma 21 zl. též baráčníci dávali po 40 kr. a tak od desíti baráčníků přišla suma 6 zl. 40 kr. Též i také řemeslníků sami pro sebe (se vší) a podruzi se jich tehdy vynacházelo jedenáct a ti platili po 30 kr. a od nich přišla suma 5 zl. 35 kr. To se stalo v Selčankách dne 25. června ro/ku/ 1793 Matěj Šimáně rychtář selčanský 43. strana Na paměť tuto dávám na budoucí časy (. . .) sousedstvu po nás bydlících zase v sousedstvu, co se vystavělo neb zvelebilo obecního za mě co rychtářství Matěje Šimáně to jest níže a dále v listech zapsané a také svědka má všechno ppotvrzeno, že jest tomu tak a nejinače. Stalo se v Selčankách dne 10. října 1791 Dne 12. října roku 1791 vystavěli jsme obecní studnici blízko zvonečku u cesty, a to pro obecního sluhu, ta studnice je vyroubena až z gruntu navrch štukama a skruží kamenů, na ní váha s hákem, a tak koštovala hotových peněz 36 zl. rýnských, kdežto žádného souseda ani krejcaru nekoštovala, nýbrž z obecní kasy se vystavěla, kdež tomu tak neji-

11

nače. Matěj Šimáně rychtář selčanský Václav Klicpera starší obecní Dne 18. listopadu roku 1792 zase obdržel jeden každý soused 4 zl. rýnských z obecní kasy a ty jsem odepsal neb přisadil každému sousedu na jeho kontribuci 14 sousedům po 4 zl. činila suma 56 rýnských. Václav Klicpera Matěj Šimáně starší obecní rychtář selčanský 44. strana Zase obdrženo bylo totiž za rok 1793 a za rok 1794, co se zachová peněz v obecní kase, po vší výplatě pozůstalo a to hotově 140 rýnských. Napotom zase až jsem já dal dne 10. listopadu roku 1794 každému sousedu po 10 zl. neb rýnských jsem je při sad aneb odepsali přišli na nájem robotní a tak 14 sousedům po 10 zl. rýnských, co každý obdržel soused na jeho nájem v té naší v suma 140 zl. těch svrchu psaných a přitom se napili a to zachovali a to se rozdělilo na povinnostě své a tak se stalo nejinače. Stalo se v Selčankách dne 10.listopadu 1794 Matěj Šimáně rychtář selčanský Václav Klicpera starší obecní Dne 8. února 1859 se obecní studnice, která stojí naproti z vanice pohlubovala z té příčiny, že byla bez vody a zjednala se do ní nová pumpa ten náklad vedla obec stála ta práce pr zl. kr. R. C. Math. Koštýř představený 45. strana - prázdná 46. strana Na paměť tuto dávám jest obdrželo od slavného císařského husarského rekrutu zl cukr s tou za slámu, co se vystlala pod císařské koně, kteří leželi v obci, že předtím také leželi, že nikdy … nedostali a to jeden každý soused obdržel na kontribuci totiž roku 1804

12

Č. domu 1 2 3 4 5 6 7 9 10 11 19 21 22 23

Jména Franz Bodlák Václav Salamánek Matěj Junkr Matěj Skořepa Matěj Šimáně Matěj Butka Václav Klicpera Jiří Šnajdr Franz Černý Václav Budinský Matěj Klicpera Anton Ružina Matěj Koštýř Josef Pícha Obec Celkem

Na kontribuci dostal 7 zl. 79 kr. 5 zl. 42 kr. 10 zl. 7 zl. 29 kr. 9 zl. 52 kr. 6 zl. 15 kr. 6 zl. 40 kr. 3 zl.30 kr. 2 zl.27 kr. 2 zl. 27 kr. 3 zl. 54 kr. 11 zl. 19 kr. 11 zl. 54 kr. 3 zl. 31 kr. 6 zl. 15 kr. 98 zl. 36 kr.

Matěj Koštýř rychtář sedlčanský 47. strana Tuto známost činím, že v roce 1804 se dělala nová silnice ze Kbela do Brandýsa, kteří cestě, jsme byli přitaženi s peněžitou pomocí tak s tím samým se vydalo z obecní kasy jednomu každému sousedu po 10 zl. aneb rýnských. Tak čtrnácti sousedům činí v sumě 140 zl. rýnských, že tomu tak a ne jinak stalo se v Sedlčankách dne 20. září roku 1804 Matěj Koštýř rychtář sedlčanský.

Já níže známost činím, že se vydalo v tomto roce 1805 z obecní kasy jednomu každému sousedu hotově, jenž na (zau) (nazan) skrz výkaz, který jsme koupený od vrchnosti, to jest v lese na vošmistrovém ostrově jeden každý obdržel soused 8 zl. 33 kr. Tak čtrnácti sousedům přišlo v sumě 119 zl. 42 rynských, že je tomu tak a nejinak jest což se stalo obci sedlčanské dne 27. února roku 1805 Matěj Koštýř rychtář sedlčanský

13

48. strana Léta Paně 1807 jak mnoho jeden každý soused dostal z obecní kasy co se zhospodařilo dostal aneb obdržel do svých rukou 25 zl. rýnských dostal a tak dělá čtrnácti sousedům 350 zl. pravím třista a padesát zlatých rýnských. Dne 22. března roku 1807 že je tomu tak a nejinak jest. Matěj Koštýř rychtář sedlčanský Léta Páně 1809 podatum dne 22. máje jsem vydal z obecni kasy 14 sousedům po 10 zl. dělá dohromady 140 zl. Koštýř rychtář Dne a roku Páně 1811 podatum dne 14. máje zase vydalo z obecní kasy 14 sousedům po 10 zl. suma 140 zl. Koštýř rychtář Dne a roku Páně 1812 toho roku bylo koupený dříví z benátských dalo se z obecní kasy za to dříví 120 zl. a mezi 14 sousedů to samé dříví k rozdělení přišlo Koštýř rychtář Dne a roku 1814 podatum dne 15. října (?) vydáno z obecní kasy 14 sousedům po 10 zl. vynáší suma 140 zl. Koštýř rychtář Vlatnoručně níže podepsaní sousedi známo činíme že jsme v těchto letech svrch psaných . . . . z obecní kasy tyto peníze přijali totiž za rok 1804, 1805, 1807, 1809, 1811, 1812, 1814. Václav Budínský Josef Pýcha Franz Černý starší obecní Jan Klicpera Matěj Klicpera konšel 49. strana Léta Páně 1820 podatum dne šestého ledna roku běžícího bylo vydáno z obecní kasy jednomu každému sousedu po 10 zl. tak dělá 14 sousedům jedno sto a čtyřicet zlatých píšu 140 zl. rynských a to podpis vlastnoruční stvrzuji že je tomu tak a nejinak jest. Matěj Koštýř rychtář Josef Pícha starší obecní Matěj Klicpera konšel Václav Budínský Franz Černý Jan Klicpera

14

Když Matěj Koštýř vystoup z rychtářství, tak se vzalo z obecní kasy 210 WW 210 zl. mezi sousedy. Datum 24.února roku 1822 přišlo po 15 zlatých. Matěj Klicpera rychtář Josef Pícha starší obecní 50. strana Léta Páně 1835 podatum dne 1. máje se prodali obecní luka a vydali se mezi 14 sousedu z obecní kasy za 12 zl. 30 kr. dělá dohromady 175 zl. ww. Připřistoupnutí Matěje Koštýře rychtáře Léta Páně 1835 podatum dne 8. listopadu zase se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po 6 zl. dělá dohromady suma 84 zl. ww. Mathias Koštýř rychtář Léta zase 1835 po datu 12. července se stavěl od obce na Mokřinách přes cestu kamenný kanál ten samej koštoval . . . 10 zlatých Léta Páně 1835 po datu 20. září se stavěla v pastouše kuchyň chlebová pec a komín, ta samá reparice koštovala . . . . . . . . . . 73 zlatých To obojí se zaplatilo z obecní kasy. Suma obojího činí 83 zlatých Mathias Koštýř rychtář Léta Páně 1836 dne 5. června jsme dali malovat vnitřek obecní kaple a na štítě svatou Trojici. Franz Netřestovi prostému malíři od té malby se vyplatilo z obecní kasy . . . 85 zlatých Mathias Koštýř rychtář Léta Páně 1836 dne 31. října se vystavěla v obecní pastouše klenutá vrátka a pět sáhů zdi, to samé se zaplatilo z obecní kasy, materiál a řemeslníci koštovali . . .49 zlatých Mathias Koštýř rychtář Léta Páně 1836 dne 20. listopadu se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po šesti zlatých dalo dohromady 84 zlatých Mathias Koštýř rychtář Léta Páně 1837 dne 28. května se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po osmi zlatých činí dohromady . . . 112 zlatých Mathias Koštýř rychtář Léta Páně 1837 dne 17. prosince se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po sedmi zlatých 30 krejcarech činí dohromady . . . 105 zlatých Mathias Koštýř rychtář Dohromady v sumě 777 zlatých 51. strana

15

Roku 1838 dne 16. května se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po osmi zlatých činí dohromady . . . 112 zlatých Mathias Koštýř rychtář Roku 1838 dne 18. listopadu se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po 12 zlatých 30 krejcarech činí dohromady . . . 175 zlatých Mathias Koštýř rychtář Roku 1839 se stavěl kamenný mostek přes mlýnskou strouhu ke Kuchyni a obec přišla od něj od práce 12 zlatých 30 a za materiál též 12 zlatých 30 krejcarů Mathias Koštýř rychtář Roku 1839 dne 1. prosince se vydalo z obecní kasy mezi čtrnáct sousedů po deseti zlatých činí dohromady . . . .140 zlatých Mathias Koštýř rychtář Roku 1840 dne 18. července se vydalo z obecní kasy mezi čtrnáct sousedů po 25 zlatých činí dohromady třistapadesát zlatých . . . 350 zlatých Mathias Koštýř rychtář Roku 1841 dne 10. června se vydalo z obecní kasy mezi čtrnáct sousedů 98 zlatých po sedmi zlatrých jednomu každému dohromady . . . 98 zlatých Mathias Koštýř rychtář Roku 1841 dne 21. listopadu se vydalo mezi 14 sousedů po 15 zlatých činí dohromady . . . 210 zlatých Mathias Koštýř rychtář Suma 1887 zlatých vídeňského čísla 52. strana Na paměť uvádím na budoucí léta, že jsme založili novou paseku pod olšema to jest pod Budínovou a Černauvau Salamankovou zahrada/mi/ kdežto se tam nic jiného nevynacházelo než jenom několik kopců (olší) ostatek bylo samé bláto aneb souczky tak jsme udělali veskrz takový krecht a ono se to ossilo Tak jsme sázeli olše a topoly a vrby dali jsme ze jako je to v šahoulcze na tu hradbu 72 zlatých 32 krejcarů od hrazení té paseky nádeníkům a dělníkům 8 zlatých 45 krejcarů po datu dne 24. května a roku 1808 Matěj Koštýř rychtář Roku Páně 1810 a dne 3. května odpoledne v 6 hodin dopustil Bůh všemohoucí, kterak na nás dopustil božího posla, kterak uhodil do Matěje Junkrovýho baráku a zabil tam v kuchyni jeho dceru a pak Izáka Vagnera žida dceru a přitom zapálil a vyhořely čtyři numera za tím stavením totiž 3, 4, 5, 6. Ráčiž nás Bůh všemohou-

16

cí od takového strachu všechny zachovati ráčil a svou milostí och/rá/nil Zase na nás Bůh nebeský dopustil podruhé uhodil Junkrovi do stodoly a shořel vrch na stodole a žita 150 mandelí, ječmene 30 mandelí a nový vůz To se zase stalo dne 22. července na svatou Maří Magdalénu a roku Páně 1814 Matěj Koštýř Rychtář Níže psaný na paměť uvádím na budoucí léta kterak v roce 1821 pán Bůh nebeský dopustil mlhavý časy dne 5. června na sena, že se /mrazu/ že eštem pořád přeháněli a taky celý tejden ti naši trvali všech buď jméno Páně pochváleno přeci se na jsme ještě dobře sklidili, ale tak pořád trvala ty pršky a 1. června se začaly žně 53. strana dne 28. července a to byly pořád takový časy pořád ty mlhy trvaly dne 5. srpna to byl trošku čas to tak jsme něco žit a ječmene sklidili za ty dva dny však dne pátého byla neděle pak 7. srpna začalo pořád pršet Léta Páně tohoto dne a roku roku 1822 měli jsme brzy žně dne 1. července /v/zali byl ale konec roku po Petru /a/ Pavlu celí byli ale pěkné obilí jak žita tak pšenice, ječmen ale hrachu, vikve, ovsa to bylo špatný Poněvdaž za celý jaro nemálo pršelo, jak se zjara zaselo hrozně málo pršelo moc úhoru nemohlo zvorat pro sucho. Dne 25. roku 1822 byl takový veliký vítr jest na svatou Annu ke dvěma lety hodině poledne mnoho stavení shodil až nám obecní zvonek shodil lesy polámal nám veolynich lesy mnoho dubů volšového dříví 54. strana Léta Páně 1835 Náš nejdobrotivější zeměpán zesnul v Pánu v noci z prvního na druhého dne měsíce března 1835 František I. panoval všech dědičných zemích 44 léta, všech dnů jeho věku bylo když zesnul v Pánu 67 let. Po něm nastoupil jeho nejmilejší syn Ferdinand na trůn C. K. Léta 1835 dne 4. října náš nejdobrotivější zeměpán Ferdinand ponejpr navštívil naši českou vlast hlavní město Prahu pobyl tam než se

17

nazpátek odebral 9. dne i s jeho nejmilejší královnou Marií Annou. Léta 1836 dne 3. března jsme brali obecní v olše v půl třetím groši jeden každý soused dostal 14 sáhů to jest na mlýnské strouze Léta Páně 1836 dne 29. srpna náš nejdobrotivější zeměpán Ferdinand ponejprv navštívil naše panství Brandýs s jeho nejmilejší královnou a pozdržel se v zámku tři dny. Léta Páně 1836 dne 1. září se odebral z Brandejsa do hlavního města Prahy a tam byl dne 7. září jako český král korunován jeho nejmilejší královna byla korunována dne 12. září a pozdržel se v Praze dvacet dní. Roku 1837 dne 11. a 14. září byl mezi Mochovem a Nehvizdy až . . . držený vojenský lágr bylo pohromadě pět regimentů vojska kaverig 3. totiž kaiser karisýr a herdek kurisýr a Nikolau husaři dva reg/i/menty infanterie Satur a Balabín dva bataliony myslivců a tři bataliony gronatýrů a jeden zej hulánů mezi Císařskou Kuchyní a mezi Přerovem až k Starému Vestci byla držena skrze patálie. Naše pole zámoský co trefilo všecky ale žádná škoda se nestala kde jen drobet mohli tak se bramborám všude vyhnuli. Mathias Koštýř rychtář Roku 1838 dne 15. března jsme brali obecní olše pod mlejnkem to jest pod Mičkovou stavením jeden každý osm sáhů dříví Mathias Koštýř rychtář Roku 1838 dne 14. června začalo pršet a pršelo tak silně až nám přišla velká voda na sena tak jirna že všechna luka zatopila žádný nedostal ani porci suchýho sena kromě kdo v té vodě něco vyvez Mathias Koštýř rychtář 55. strana Roku 1838 dne 17. prosince jsme brali na Lepce olše to je pod Soukupovým polem jeden každý dostal asi jeden sáh a půl kopy otýpek. Roku 1840 dne 12. března jsme brali v plácku olše dostal jeden každý soused po dvou sáhách dříví a na půl kopy otýpek. Mat. Koštýř rychtář Na paměť uvádím, že nám dne 21. prosince 1840 veřejně při slavný krajský komisi na vrchno řídícím úřadě publicírováno bylo jak velký kapitál mají brandýští a přerovští poddaní mají v záložně kase a sice. Kontribenti 187 729 zlatých 33,25 krejcaru ve vídeňském veruňku neb na stříbře 75091 zlatých 49,25 krejcaru Kontribenti deto 59430=43 krejcarů W.W. neb na stříbře . . . 23772=19,75 Dominikalisti 5854=49,25 W.W. neb na stříbře . . . 2821=51,75 krejcaru To jest mimo kontribučenského kapitálu suma 101686 zlatých 1 krejcar OZNMĚNY Mathias Koštýř rychtář Roku 1841 dne 7. dubna jsme brali pod mlýnem Říčákem olše to jest pod polem dostal jeden každý soused dva sáhy dříví a dvacet otýpek. Mathias Koštýř rychtář Roku 1841 dne 15. dubna se při naší obci se obsazovali po hranicích čelakovských a mochovských mezníky přitom ohraničování byl vyslaný jeden pán kan-

18

celářský pán Bartel ten šel po všech hranicích hned roku 1840 a postavil jen vlčí kameny po něm přišel teprv roku 1841 dne 15. dubna pán Forst Pecipaur a ten na ta samá místa stavěl tesané mezníky A naše obec jich musela vysadit 30 kusů na těch samých byla vytesaná slova H. B. 1840. Toho samého roku 1841 dne 15. června ty samé mezníky byly zas numerírovány a na kroky od něho vzdálenost počítána a do protokolu zrovna venku na těch hranicích popsána od pana geometra neb inženýra Novotného. Ty samé mezníky měly zrovna stát vprostřed příkopu co se hrany mezi Čelakovicema Tak ale stojejí na naší straně proto ale polovic toho příkopu patří k naší straně a druhá polovice Čelákovicům ta je také tak psána při přítomnosti pana rady Jana Herdlesa a pana Antona Patočky a měšťana Hradeckého a Šturmy. A z naší strany při přítomnosti Matěje Koštýře rychtáře a Jana Knitla a Jana Matoni sousedů Jenž se stalo v Sedlčánkách dne 15. června 1841 Mathias Koštýř rychtář 56. strana Vor laufige Graenzbeschreibung der Katastralgemneinde Seltschanek. Mit der Kolonie Kaiserküche und Nauzow. Diese wird begrenzt von den Gemeinde Stadt Lysá, Sojowitz, Czelakowitz, Mochow und Przerow. Die Grenzbeschreibung beginnt in der Mitte des Elbeflusses gegen den mit B. P. S. bezeichneten Stein, welcher an den linken Elbeufer zwischen den Walde und der Wiesen des Mathias Koštýř Nr. 1 von Seldschanek steht, welcher den Dreisachen Grenzstein von Der Gemeinde Bischizek, Přerow und Seldschanek bildet Die Begrenzung beginnt mit. Lysá Odtud jde hranice prostředkem labské řeky dolů… 2885 kroků Až proti tomu vpravo stojícímu s S.B.S. poznamenanému kamenu vedle lesního příkopu od lesa Káraného, a na rohu pole Jiřího Šimona N. 3 z Byšiček, kde se hranice s Lysou skončejí a počnou se ze Sojovice Odtud jde hranice dále prostředkem řeky dolů s . . . 1210 kroků S.S.C. poznamenanému kamenu, mezi polem Antona Bodláka N. 1 z Jiřiny a Franze Černého N. 3 ze Sedlčánek 3 kroky od břehu vzdálený. Zde se skončuje hranice ze Sojo-

19

vic a počíná. Čelákovice Zde opouští řeku, obrací se vlevo k tomu popsanému kamenu Přichází pak na polední narovnání po . . . 49 kroků ke kamenu N. 4 mezi těmi nima polema táhne se pak zprava Podle meze … 389 kroků ke kamenu N. 3 mezi pastvou Jana Matoni N. 6 ze Sedlčánek a posledně jmenovaného Bodláka N. 1 z Jiřiny vedle jednoho vodního příkopu. Odtud běží pak vlevo obráceně prostředkem náhonu ve všelikém ohnutí pak přes jednu hráz v stejném narovnání, přes kterou ta ze Sedlčánek 57. strana do Čelákovic vedoucí pěšina jde . . . 1028 ke kamenu N. 2, který nad poltrubím mezi loukou Franz/e/ Píchy N. 23 a polem Franz/e/ Veselýho N. 28 ze Sedlčánek stojí kde jak v tom narovnaný prostředkem toho příkopu dál nahoru běží.. . .450 kroků až na tu z Přerova do Čelákovic vedoucí cestu kde po druhý straně té cesty v rohu louky Franze Píchy N. 23 ze Selčánek kamen N. 1 nalézá, kde pak dáleji podle toho příkopu nahoru jde . . .806 kroků Tu ze Selčánek do Záluže vedoucí cestu překročí a po . . . 319 k tomu vpravo stojícímu s SM.Č: N. 9 poznamenanému kamenu přichází, který na rohu pole Václava Grousta N. 7 z Mahova a obecního pole Čelakovského stojí, u které hranice s Čelakovici se skončuje a počíná. Mohovem Odtud východně v hloubce jednoho příkopa ku kamenu N. 1 . . .15 kroků půlnočně a západně v západní straně jednoho příkopu ke kamenu N. 2 173 kroků

20

Který v pole selčanského Jana Knitla stojí poledne na šířce toho pole, a půlnoční straně příkopu ke kamenu N. 3 …. 30 kroků Východně podle šířky selčanského pole na půlnoční straně jeden na spodku vpravo ležící hráze se táhnoucí cesty ke kamenu N. 4 … 260 kroků Půlnočně podle vpravo ležícího pole mohovského Vackova Semce N. 5O až ke kamenu N. 5 . . . 150 kroků Východně s proříznutím toho příkopu na kámen N. 6 a přes ten samý doprostřed a úvalského potoka na … 30 kroků Poledně a východně podle prostředku toho ouvalského potoka nahoru až na půlnoční straně břehu na poli selčanského Jan Matoni N. 6 ke kamenu N. 7 se přijde 875 kroků Půlnočně a západně na jmenované pole vmezmi lesa Franze Přibyla N. 16 Ke kamenu N. 8 … 110 kroků Východně zrovna na jeden kámen s křížem, pak na polední straně selčanského panského lesního příkopu až ke kamenu N. 9 225 kroků Podle okrsku pole mohovské Anny Samuelovy N. 1 nacházejí se půlnočně. 58. strana Kámen N. 10 . . . 15 Východně kámen N. 11 . . . 110 Vpoledně kámen N. 12 . . . 15 Východně mezi oboustrannými poddacími lesy podle prostředka jedné cesty až k půlnoční straně kámen HB SM.P. mezi lesem Selčan 1840 ského Franze Knitla N. 6 a přerovského Franze Knitla N. 45 nastihne . . .294 zde se skončuje hranice s Mohovem a počíná se s Přerovem.

21

Půlnočně mezi jméno Vanima Lesama s proříznutím jedné cesty Do Selčánek přes dva kameny s křížem ke kamenu N. 1, kde pole toho samého držitele počínají Půlnočně mezi těma polema jmenovaných gruntů toho samotného držitele s proříznutím jednoho příkopu ke kamenu N. 2, v kterého pole Josefa Špitálského N. 38 z Přerova určuje s Západně na délce pole posléz jernovaných až ke kamenu N. 3 Půlnočně na šířce pole u mezovaném toho ze Selčánek N. 6 Jana Matoni až ke kamenu N. 4 Západně podle prostředka čelakovské cesty až na půlnoc mezi pole selčanského Černého N. 10 a přerovského panského lesa kamene N. 5 se zastihne Půlnočně a západně tažené podle kraje zprava ležícího panského lesa až konci na hráz Tu ší/ř/kou přesříznoucí ke kamenu N. 6, který pod polem selčanského Jana Špitálského N. 11 se nachází Půlnočně a západně na spodku té hráze ke kamenu N. 7 Ohnuté půlnočně a západně podle kraje panského lesa ke kamenu N. 8 Západně a ohnutě na půlnoci Podle kraje louky přerovského Franze Arazyma N. l4 ke kamenu N. 9 Východně ke kamenu N. 10, kde louka selčanského Franze Knitla N. 5 a přerovského Josefa Meizra N. 77 dohromady se spojuje Půlnočně mezi těmi dvěma Posledně jmenovanýma loukama až ke kamenu N. 11 Půlnočně k východu a dole ohnuté půlnočně západní prv podle břehu starého Labe řeky až se panský les dosáhne, pak mezi tím lesem a louky selčanského Matě-

310

310 210

131

560

47 120

12…

217

48

163

22

je Koštýře N. l až se labská řeka dosáhne a odtud, kde kámen B.P.Š. stojí, doprostřed labské řeky 906 Kde hranice svůj počátek vzaly a se skončuje. 12768 59. strana V Selčankách dne 15. Juny 1841 Lauterer Amt. Weisenrerwt H. Novotny Grenzbericht Geometr Benedikt Bartel Begrenzungskomissar Stadt Lissa Strasser Amt Rath. Josef Heide Anwalt Politischer Begrenzeskomissar Stadt Čelakovic Svoboda amt Rath Joh. Herles. Rath polit. Grenzbeschreibungskomissar Dominium Kaunitz Gemeinde Mochov Václav Junek rychtář. Václav Farský soused. Josef Černohorský soused Gemeinde Sojovic Anton Čerha rychtář Josef Prakl soused. Gemeinde Přerov Franz Aarazym rychtář Václav Kratochvíl soused. Josef Špitálský soused. a Selčanek. Mathias Koštýř. Rychtář Jan Matona soused Franz Černý soused

60. strana Protokol zavedený podatum dne 12. listopadu roku Páně 1815 Bylo usnešení všech sousedů, kterak nás snažně žádal p. Antonín Lokaj mlynář nauzovský abysme tak dobrý byli a jemu popřáli pod tím samým mlý/n/kem kousek místa obecního pro zhrdku aneb pro dvoreček však ale na ten samý způsob poněvadž on Anton Lokaj jenom ten mlýnek v nájmu aneb v pachtu má na několik let, však ale s tím dolo-

23

žení tak dlouho jak on v tom mlýnku bude a jeho manželka tak se jemu všichni sousedi zavazujou ten kousek místa nechati z kterého toho místa ročního nájmu k obci platiti zavazuje vždycky v dobré minci o svatém Martinu zaplatiti 6 zlatých aneb 6 zl. rýnských Každého roku platiti s tím však doložení kdyby se státi mělo že by p. Antonín Lokaj svůj pacht aneb slib vydržeti nechtěl tak obec moci a právo zanechává jemu zasej to místo nazpátek vzíti ostatně kdyby se státi mělo že by nějaký náklad udělati chtěl toho samého ztratiti musí, že je tomu tak a nejinače jest a to podpis našich rukouch stvrzují stalo se v obci Selčan/s/ký dne 20. března 1816 Antonín Lokaj Matěj Koštýř Rychtář Josef Pýcha obecní Franz Černý soused Jan Hladík soused 61. strana Robota od panstva Brandejsa a Přerova Zde na paměť uvádím mnoholi Brandejský a Přerovský Podaní platějí jednoroční roboty neb v každém roce a sice 15333 zl. 7 1/4 kr. ww Páni pateři Augustiáni z města Lisy k tomu 7 zl. 30 ½ kr. ww Su/ma/ 15340 zl. 37 ¾ kr. ww

Kapital brandejských a přerovských poddaných. Na paměť zde uvádím po mně pozůstalým potomkům jak s koncem rokem 1845 brandejský a přerovský poddany velký kapital v kontribentní a 5/4 kase v hotovosti mají a sice: mohovitost založní 5/4 mají společní poddaní s koncem roku 1845 per 99.692 zl. 24 ½ kr. ČMZ a 60.782 zl. 40 ½ ww kontribent kasy 65.518 zl. 42 ¼ kr. ČMZ a 20.881 zl. 28 ¼ ww Su/ma/ 165.211 zl. 6 ¾ kr. ČMZ a 81.664 zl. 8 ¾ kr. w.w. 1845 intres /?/ zalohy kasy 4075 zl. 18 kr. ČMZ. a 1292 zl. 35 ¼ kr. ww. 1845 intres /? Kontrib. kasy 2582 zl. 44 kr. CMZ. a 767 zl. 59 ½ kr ww. Su/ma/ 171.867 zl. 8 ¾ CMZ a 83724 zl. 43 ½ kr. WW 83724 zl. 43 ½ ww činí na stříbře 33.489 zl. 53 ½ kr. CMZ dohromady 205.357 zl. 2 ¼ kr. stříbra neb CMZ. V Selčánkách dne 28. února 1847 Matěj Koštýř rychtář Ten kapitál je dílem na 3. a ½ a 5 percent, když ho vezmem vesměs na 4 percenta tedy že 23 /205.357 zl. 2 ¼ kr. 8.928 zl. 30 kr. intresu 62. strana

24

Protokol zavedený při obci selčanské podatum dne 15. ledna toho roku 1816 Na žádost Barbory Vgjnerové židovky po nebožtíkovi Jiza k Vagnera, manželky bývalý jeho, kterak, nás všechny sousedy zdvořile žádala, abychom ji v naší obci nechali že ona se chce řádně a počestně živit poněvadž toho času když její manžel umřel, tak na to cizí Židi nastupovali abychom ji z obce vyhnali, že oni chtějí nějakou činží každého roku k obci platiti nic však méně my jsme se jako nad sirou vdovou slitovali a ji v obci nechali aby ona dle vůle nejvyššího se v naší obci se živila a to z té příčiny poněvadž její nebožtík muž mezi náma přes třicet let se zdržoval vždycky řádně a počestně se choval za kterou dobrodiní ona Barbora Vagnerová tak jak dlouho v naší obci bude, tak se zavazuje každého roku pro sousedy příští svatomartinský zbyče 16 liber vepřového masa na pečení a půl sudu piva na svačinu dávati že je tomu tak a nejináče jest a to podpis ruky Barbory Vagnerové stvrzuji Stalo se v obci selčanské dne 15. března 1816 Josef Pýcha Brantner lokalá. . . Jan Hladík Franz Černý Jiří . . .. konšel 63. strana Přeneseno z druhé strany protokolu Totiž jak Barbora po zemřelém Židu Jizak Vagnerovi se zavázala totiž tak, jak dlouho v naší obci bude se zavázala každoročně neb jak dlouho v naší obci se zdržovala a to sice jednou v roce svatomartinské sbírce dát půl sudu piva a šestnáct liber vepřového masa dávati. Na to tedy se zas nový Žid do naší obce přijímá, že on tu samou svačinu zas každoročně neb jak dlouho v naší obci se zdržovat bude dávat kdyby ale se stát mělo, že by Mojžíš Kraus k tomu váhavý byl tedy ten sám hospodář za něj tu mzdu zapravoval bude že tak nejinač tuto jeho podpis stvrzuje V Selčankách dne 22. srpna roku 1830 Mojžíš Kraus na to tak přistoup a svolen byl 64. strana Protokol zavedený z vůle a vědomí všech společných sousedů

25

obce Seldčanek podatum dne 18. července roku Páně /181./ I) byla žádost p. Franze Bielika a spolu p. Mináře nouzovského, aby tak obec Selčanek tak dobrá byla Ten kousek toho místa obecního pod tím mlýnkem k té sobě od obce vyžádal p. Anton Lokaj a také ho a plotem ho ohradil a stromy osadil, poněvadž p. Anton Lokaj jen pachtýř v tom mlýnku jest byl tak mu by to místo od obce do vyjití toho pachtu popřání, II) poněvadž p. Franz Bielik jakožto vlastník toho mlýnka počestně a uctivě žádá společně všechny sousedy, aby tak dobří byli a ten kousek toho sau… místa jemu do jeho smrti popřáti z kteréhož místa ročního nájmu k obci při svatém Martinu každého roku sobě zavazuje. Šest zlatých a ne… šest zl. rýnských jsoucích v minci platiti jakož také III) My svrchu jmenovaní sousedé na tu žádost p. Bielika jsme jemu ten kousek toho místa nechali na tento způsob vpádu váhavosti svůj pacht aneb nájem v určitém čase platiti nechtěl aneb nemohl moci a práva obci zanechává jemu zase i coby na tom místě zvelebil se vším nazpátek vzíti a jeho celého práva zbaviti jsouce s tím dobře obě strany spokojeny vlastnoručně podepsány Matěj Koštýř rychtář Anton Ružina soused Josef Soukup soused Josef Pýcha soused 65. strana Na paměť uvádím neb poznamenaný roku 1831 dne 19. února koupila se od Anny Šnajdrové stodola vystavěná na obci u rybníka totiž dalo se za ní hotových peněz a to sice … 120 zl. ww 66. strana Asekurace Asekurace neb ohněm /v/zniklé škody pojištění nastaly v Čechách roku 1826 první začátek platu z jednoho sta zlatých 15 kr. ale věčnějším čase to vzrostla až na 40 krejcarů. V Selčankách dne 20. října 1841 Math. Koštýř rychtář Aksič neb potravná berně nastala dne 1. listopadu 1828 a všechny věci, které jakýkoliv jméno mají a jsou přivážený do města Prahy ze všech se aksič platit musí a kterým až do roku 1828 žádný nevěděl. V Selčánkách dne 20. října 1841 Math. Koštýř Rychtář Z hlav plat přestal roku 1828.

26

To byl takový plat, že jedna každá osoba mužského a ženského pohlaví od 16 let svého věku až do šedesáti let stáří musel každoročně třicet krejcarů stříbra z hlavy zaplatit mezi tím platem nebyl žádný rozdíl nechť byl zámožný neb žebrák nechť gruntovník neb služebný žádný od toho platu vyjmut nebyl neb toliko vojáci jak dlouho při regimentách byli V Selčánkách dne 20. října 1821 Math. Koštýř rychtář 67. strana Farel rekvizita Za našich dnů máme v naší obci následující faerrekvizita neb nářadí k hašení ohně a sice jeden vodní sud z dubového dříví se čtyřma železnýma obručema, pak jeden žebřík, pak čtyři železný háky, pak čtrnáct ručních stříkaček. Dáno v Selčánkách dne 30. ledna 1842 Mathias Koštýř rychtář Mostek první stavený přes Usranek až do roku 1824 se přes ten samý potok Usranek jak pěšky tak s vozama přecházelo byla jen tak malá stružka, že se ta samá překročila a také letním čase kor docela suchá bývala. Ale roku 1824 se ten samý potok tak dalece po velkých povodních proházel, že se přes ten samý více přejíždět nemohlo tedy bylo zapotřebí mostu toho samého roku byl v přerovském revíru dokonalý a hodný pán fořt jménem Franz Frisch ten dobrý pán celou tu příhodu nahlížel a také velkou přednost jak u vrchního, tak u fořtovského úřadu měl Ten se toho samého mostu ujal a sám z vrchnostenského lesa na ten samý most dříví vydal, takže tamní obce docela dříví kor nic nekoštovalo. Jen několik zlatých řemeslníkům ten samý most byl první počátek jen čtyři sáhy dlouhý jen z břehu na břeh. A to samé z té příčiny udávám, že můj předchůdce v tom samém mostě nic neudal A také v stavu tu věc tak náleží udat z té příčiny, že jsem té samé obce rozený a to vše se při mém osmnáctiletém stáří stalo. V Selčánkách dne 30. ledna 1842 roku 7 mého rychtářství Math. Koštýř rychtář 68. strana Poznamenání ročního úroku roku 1808 Za selčanské osadníky, kteří při chrámu Páně odpočivší to se dává na Mši svatou o posvícení každého roku totiž Panu děkanovi na Mši svatou

Povinnost 2 zl. 3 kr.

27

Na světlo přichází Panu učitelovi Kostelníkům přichází Kostelním babám Hrobníkovi Suma

15 kr. 10 kr. 8 kr. 12 kr. 3 kr. 2 zl. 51 kr.

69. strana Mostek přes Usranek Most podruhý stavěný přes potok Wusranek roku 1834 Ten samý potok rok od roku přišel tak k roztrhání, že se z něj bezpochyby malá řeka stala o tom prvním mostě , jakž jsem zpředu udal ten přišel docela od velké vody k utržení a docela uplavání, že sezení docela nic nepodrželo tedy jsme byli nuceni se společnýma obcema, které za tím potokem grunty mají celá znova stavěti, který znamenitou částku koštoval. Ten samý vynášel na 15 sáhů délky na ten samý se vynaložilo jen na samé dříví 142 zlatých 30 krejcarů ww. Řemesníkům od tesařské práce 61 zlatých 36 krejcarů, nádeníkům se dalo od práce 15 zlatých ww, za železo a kováři od práce 30 zlatých ww, od furlantu a navážky 69 zlatých ww, tedy celá výloha vynášela v sumě 318 zlatých 6 krejcarů. Na tu svrchu řečenou sumu musely společně obce připlácet a sice obce Zápy zaplatila 75 zlatých ww, obec Mstětice 50 zlatých ww, obec Stará Vestec 9 zlatých ww, obec Císařská Kuchyň 42 zlatých ww, obec Selčanek 118 zlatých 6 krejcarů ww, město Čelákovice mělo zaplatit 24 zlatých ww, které dosavad máme k dostání do dnešního dne. Bohužel, že slavná vrchnost za tím samým potokem také luka a lesy má a kor žádnou náhradou na ten samý most nebyla. Jenž se stalo v Selčankách dne 25. ledna 1842. Mathias Koštýř Rychtář 70. strana Robotování Selčanská obec před časy vybívala robotních dní v jednom roku neb ročně to jest až do roku 1778 a sice. N. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Potažní dny 52 52 104 52 52 52 52

Ruční dny 52 52 104 52 52 52 52 13 104 104 104 13

28

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 Suma V Selčánkách dne 2.února 1842. Math. Koštýř rychtář

52 104 104 52 728

13 13 13 13 13 13 52 104 104 52 13 1157

71. strana Rychtářovy služby Rychtář Matěj Koštýř měl za jeho rychtářství služby dílem od úřadu a díle od tamní obce a sice od slavného přerovského důchodu 12 zlatých 36 krejcarů CMZ, dále od slavného brandýského kontribučenského úřadu 5 zlatých CMZ od slavné obce selčanské 8 zlatých CMZ v jednoceloroční sazbu v sumě 25 zlatých 36 krejcarů CMZ. V Selčankách dne 2. února 1842. Mathias Koštýř rychtář Za našich dnů má obecník neb počet vedoucí služby za jeho štrapaci od tamní obce celoročně 3 zlaté CMZ. Dáno v Selčankách dne 2. února 1842 Math. Koštýř. rychtář. Úřad přerovský Úřad přerovský zas poznovu zvelebený a povýšený až do roku 1841 byly jak brandejský tak přerovský úřad pohromadě a do toho samého roku se všechny povinnosti se do Brandejsa odváděly až roku 1841 dne 1. února přišlo přerovské panství od brandýského k oddělení a připadlo k přerovskému správcovství to jest jen vrchnoúřední a pravomocenství a siročenský úřadování, že stalo přec při Brandýse jen toliko jsme k Přerovu s důchodenským a polesenským úřadem připadli. V Selčankách dne 2. února 1842. Math. Koštýř rychtář. 72. strana Od panství Přerova stará kontribuce a robota.

29

Starý Přerov Nový Přerov Starý Vestec Císařský Kuchyň Selčanek Semice Velenka Střebestovice Město Lysá Dohromady

Kontribuce 396 zl. 14,5 kr.CMZ 264 zl. 25,75 kr. 245 zl. 37,75 kr. 660 zl. 23,25 kr. 318 zl. 1,25 kr. 169 zl. 16,25 kr. 2053 zl. 58,75 kr.

Činže z daně, robota, dědic. nájmy 1681 zl.37,25 kr. ww 355 zl.21,75 kr. 409 zl. 9 kr. 85 zl.59,5 kr. 347 zl.15 kr. 1099 zl.16 kr. 544 zl.14 kr. 259 zl.37,75 kr. 7 zl.30,75 kr. 4890 zl. 1 kr.

To jest starobylná kontribuce, která je ustanovena od slavné paměti císaře Josefa ustanovená to se samo od sebe rozumí, že je to jen pouhá kontribuce reducírinovaného magacínu v nynějších časech máme o mnoho větší kontribuci z té příčiny se máme v ní ten samý magacín připočtený příklad na obci selčanské platí staré kontribuce 245 zlatých 37,75 krejcarů stříbra a v nynějším čase platí 376 zlatých 26,25 stříbra to jest velký rozdíl o jednostotřicet zlatých a 48,5 krejcaru více Co se týká robotní odměny a dědičného nájmu a činže z domu to je do dnešního dne ve vídeňském verunku a stejné částce. V Selčankách dne 2. února 1842 Math. Koštýř rychtář. 73. strana Kontribuce nová a stará obce selčanské Jednotlivá kontribuce stará bez reducírovaného magacínu mnoho-li na jednoho každého kontribenta vypadalo platit a nynější nová kontribuce z reducírovaným magacínem, která se za našich dnů až posavad platí a sice. Domovní N. 1 Mathias Koštýř 2 Josef Soukup 3 Franz Černý 4 Mathias Klicpera 5 Franz Knitel 6 Jan Matura 7 Jan Klicpera 9 Jan Klicpera 10 Franz Černý 11 Josef Špitálský 19 Jan Hausman 21 Jan Knitel 22 Mathias Koštýř 23 Franz Pícha Obec

Stará kontribuce 1789 18 zl. 16,25 kr. 14 zl. 18 kr. 24 zl. 53,75 kr. 18 zl. 38,75 kr. 24 zl. 36,5 kr. 15 zl. 38,25 kr. 16 zl. 37,5 kr. 8 zl. 42,5 kr. 6 zl. 7,5 kr. 6 zl. 7,5 kr. 9 zl. 46,25 kr. 28 zl. 5,5 kr. 29 zl. 36 kr. 8 zl. 51,25 kr. 15 zl. 21,75 kr.

Nová kontribuce 1841 27 zl. 55,5 kr. 21 zl. 51,25 kr. 38 zl. 4,25 kr. 28 zl. 30 kr. 37 zl. 37,75 kr. 23 zl. 55 kr. 25 zl. 34,5 kr. 13 zl. 17,75 kr. 10 zl. 21 kr. 10 zl. 21 kr. 14 zl. 54,75 kr. 42 zl. 57,75 kr. 45 zl. 15,5 kr. 13 zl. 31,5 kr. 23 zl. 29,25 kr.

30

Fichticium platějí řemeslníci Suma

245 zl. 37,75 kr.

59,25 kr. 378 zl. 26 kr.

V Selčankách dne 6. února 1842. Math. Koštýř rychtář 74. strana /V/ Pastoušce vrata Roku 1847 se přestavovala v pastoušce vrata a pucovala a cihlama kryla. Dáno zedníkovi Václavu Kohoutovi od práce … Dáno tesařovi Vojtěchu Arazymovi Za cihly … Za vápno Za prkna Su/ma/ Dáno v Selčankách dne 15. října 1847. Math. Koštýř rychtář

15 zlatých w.w. 12 zlatých 30 6 zlatých 45 5 zlatých 30 10 zlatých 49 zlatých 45

75. strana V roku 1786 Poznamenání z panství těch brandýského a přerovského panství podaných majících z pátých věrtelů za obilí peněz a totiž pod intrese stávajících kapitálů porozličně k pojištění a to k důkazu v zámku císařském brandýském u pana siročího k důkazu jsou item knihami potažené což tak pan siročí brandýský Šmídů nazvaný sám při držených soudech gruntovních všem sousedům na též kanceláři jejich milosti (. . .) siročenském jest z knih čtoucí jeden každý otočí že (. . .) a povídal a totiž též kde a jak mnoho jest vše vyznal kdežto a co těch peněz zejména a na které obligaci, v kterém místě jak mnoho jest. A tak mi pro paměť téhož donáší k nichž v obci naší mající jsme vepsali k budoucímu někdy nám k dokázání jsme učinili, což tak dále neb níž vše vypsané zejména jsou a to v sumě jich (. . .) Což se stalo tak a to dne 4. února 1786. A to Václav Kuthan, rychtář selčanský 76. strana Přerovský úřad vyzdvižený Přerovský správcovský úřad byl zase dne 1. srpna 1845 docela vyzdvižen, tedy se zase začaly všechny důchodenské povinnosti odváděti do Brandejsa tak jako se do roku 1841 stávalo.

31

77. strana V obci této Tuto vepsáno a to dle již téhož vyšettření mezi sousedy, totiž Janem Koštýřem a Matějem Junkrem strany tamního dubu u Kotla stojí což jest byl u pole Matěje Junkra na straně u louky Jana Koštýře kteréžto před 40 lety téhož Jana Koštýře louka porostlinou aneb skrze mokro zarostla (. . .) (. . .) dřívím pročež na též straně až posavad dřívím rostly se vynachází i též (. . .) (. . .) od předešlosti vždy okny nadpravený Jan Koštýř k sekání téhož dříví po svých předkách sekal a též užíval pročež téhož výš jmenovaného dubu Jan Koštýř v roku 1774 ten dub jest (. . .) a sobě přivlastnil k domu odvez kdežto Matěj Junkr sobě též ten dub vlastnil, že jemu tož patří kdežto hned na pana vrchního p. Svobodu brandýského jest se ucházel a tak p. vrchní na komis téhož vyšetření rychtáři vyslal a to Matěje Jarše ze Semic, Václava Kopřivu z Přerova, Václava Kuthana, domácího rychtáře téhož vyšetření a dobrým svědomím k rozsouzení, kterému by k patření bylo a to dobrým 78. strana svědomím písemnou zprávu toho na kancelář vrchnoředitelskou panu vrchnímu p. Svobodovi brandýskému skutečně odeslali kdežto též téhož vyšetření uznáno jsoucí jest bylo čehož týž vyslané na tu komis uznajíce a též přisouzeno jest, čehož ten dub v té straně k patřící Matějovi Junkrovi totiž 3 díly dobrým svědomím právem patří a témuž Janovi Koštýřovi jen 1 díl pročež též prošacovaný hned jest byl a to za sto rýnských pročež tak Matějovi Junkrovi Jan Koštýř v hotovosti zaplatit musel a totiž 2 zl. 15 kr. a Janovi Koštýřovi na jeho díl bylo sraženo a to 45 kr., což v sumě činí 3 zl. kdežto my též skutečně toho písemnou zpráva rukama našima podpisem stvrzeno činíme a tak nyní u přítomnosti též těch dvou sousedů se stalo, že tomu tak nejinače jest. Stalo se v roku 1774. Václav Kuthan

32

rychtář selčanský 79.-80. strana prázdné 81. strana takže jest obec selčanská k záduší čelakovskému k chrámu Páně pod titul Marie Panny kolatuře pod správu jemnost P. děkana čelakovského do (. . .) připadla a oddělena od pana faráře (. . .) kdež předešlé mrtvá těla v chrámu Páně svatého Bartoloměje v městys Mochově se pochovávaly a nyní ale v chrámu Páně Marie Panny na Nebevzetí čelakovským se pochovávaných a totiž Již se stalo dne 12. prosince Anno 1762 Povinnost příjmu aneb platu peněz a to od obce dle povinnosti staršímu obecnímu Matějovi Skořepovi a to celoroční 1 zl. 10 kr. mladšímu obecnímu Janouško (?) Matějovi 24 Anno 1775 82. strana Poznamenání z vody obecní totiž v tůni co již k obci patřící roční dle povinnosti rybářovi k obci přichází totiž při každé sbírá totiž třikrát v roce dvě mísy ryb vážených dát musí neb předešlé z ní (. . .) k tomu ještě platu bývalo peněz a to sto rýnských ale skrze dobrou srovnalost s rybářem Matějem Roudnickým tyto peníze se mu odpustily, že je více neplatí celé příjmy se mu to učinilo, to jest všem dobře povědomo a známo jest. Však ale nejinému po něm rybáři na týž vodě za skutek aneb zvyk nikoliv přijato býti má anobrž jak výš známo jest, že skrze jeho dobrou v obci srovnalost jemu to učiněno jest a kdyby ale jiný rybář v obci nesrovnalý sousedama byly, tak jemu z této vždy zase na starý plat k obci povinen bude, že tomu tak a nejinač jest kdežto zas nyní za ty ryby výš jmenující (. . .) a zas tyto 3 zl. k obci dle povinnosti za příjem a ryby žádné a to od roku 1778. Obecnímu sluhovi služby ročně a to sice z celé obce jemu celá jeho příležitost k patřící jest mu totiž louky 2, jedna na Zájezdě u tůně a dru-

33

há v Zdolinách a totiž třetí louka je též dána na obecního býka, kdo ho živí to je též pod obcí pod zahrady od Mejtka až k panu děkanu čelakovského louce běžící vedle Šimáňového pole k tomu též slámy na toho býka obecního od (. . .) toho každého souseda přijde totiž slámy 5 otepí a též obilí sutého povinnost jeho roční totiž žita 16 str. k tomu též peněz hotových 16 zl. 20 kr. k odzvonění klekání hnaní rázná patří totiž žita 1 str. k tomu též za příminky sluhovi též přidaného žita a to 2 str. a tak všeho v sumě i též odzvonění 19 str. žita. Stalo se v roku 1778. 83. strana Z obecních chaloupek povinnost a to mimo dle peněžitých platů co již zpředu jednoho každého vypsaný jest jednomu každému z těch na obecním místě stojících kopcí přichází jeden každý zejména vypsaný co kterému dle povinnosti při každé sbírce jak již napsaný jest pročež, který by tu husu nedal pečenou tak již za ní k obci 30 kr. dát musí pročež všichni nejsou v stejném platu totiž v tom rozdíl jistý jest k tomu též vypsaná místa obecní co jsou vystavené chaloupky kde a jak v jakém místě stojí co tak v sobě příležitosti aneb jak v proporci délky aneb šířky od obce propuštěno majíce by tak v povědomosti všech sousedů v celé obci na budoucí časy (. . .) V této knize vepsané bude a též na důkaz jednomu každému zejména vypsaný tuto se dokazuje kdežto též nyní těch jmenujících hus (. . .) pečených přestává roku 1773 což dalece vypsané jest. N 12 A totéž první Václava Šimáně chaloupka na místě obecním vystavena, co jich tak v sobě mající místa v proporci od této obce propuštěno jsoucí již dvorečkem v sobě dlouhosti vynáší totiž . . . loket český míry též v šířce obsahuje též . . . kdež jest mu prošacování od Pána Boha , že sirotčího kr. (. . .) panství brandýského a přerovského přišla a to dne 23. srpna Anno 1761. K tomu též vyznamenaného co již tak peněžitého platu z téhož místa k obci vynáší celoroční povinnost. 84. strana N8 Druhá Jakub Černý Kdež jest tato chaloupka na místě obecním vystavena, což v sobě majícího místa od obce propuštěno jest, že tak ale vždy stejnosti co se dotýče jak dlouhosti též také v šířce stejnosti nyní a totiž k Salamankově straně šířka zároveň s podloubím k jeho stěně téhož Jakuba Černého veskrz než že tam šikmo k své chaloupce dochází a pak ulička dochází dolů Klicperově straně veskrz

34

než tam šikmo k své chaloupce dochází a což dlouhosti vynáší totiž . . . lok/et/ české míry a totiž šířky . . . lok/et/ k tomu též peněžitého platu celoroční vynáší 3 zl. 30 kr. Dne 21.února Anno 1762. N 13 Třetí Jana Černého Kterážto chaloupka na místě obecním vystavena co též v sobě proporci mající totiž vše vynášející od obce propuštěno jest a to dlouhosti vynáší . . .lok/et/ české míry a též v šířky . . . lok/et/ obsahuje. K tomu též peněžitého platu celoroční vynáší 3 zl. 30 kr. Dne 7. dubna Anno 1762 85. strana N 17 Čtvrtá Kašpar Šimáně Chaloupka na místě obecním vystavena od obce propuštěno jest co též v sobě proporce majíce však ale co se dotýče v stejnosti na délku v šířce ale nikoliv se nesrozumívá kdež jest na překážce Jana Černého plotu a tak co mu tam nemůže zrovna jít kdež mu zas propuštěno dalece k cestě však ale nedal než k jeho chaloupce k stavení dále víc mu nepatří vedle stavení jen jak chaloupka stojí sama v sobě což k dlouhosti vynáší . . . lok/et/ český míry a též šířky má totiž . . . lok/et/ k tomu též peněžitého platu a to celoroční 3 zl. 30 kr. Stalo se dne 4. dubna Anno 1766. N 14 Pátá Matěj Roudnický Chaloupka na místě obecním vystavena co již tak v sobě proporci vystávající od obce vykázáno jest co tak v sobě dlouhosti vynáší . . . lok/et/ český míry a též šířky mající . . . lok/et/ k tomu též z téhož místa i s dvorečkem k obci celoroční povinnost 3 zl. 30 kr. Co se již stalo a to dne 4. dubna Anno 1766. 86. strana N 16 Šestá Václav Bodlák Chaloupka tato na místě obecním vystavena co již tak v sobě proporci místa od obce propuštěna kdež tak vynáší totiž dlouhosti . . . lok/et/ české míry a též šířky . . . lok/et/ má. K tomu též k obci peněžitého platu totiž celoroční vynáší a to 3 zl. 30 kr. Stalo se dne 24. března Anno 1767 N 15 Sedmá Jan Kubín Též na místě obecním chaloupka vystavena co již tak v sobě proporci majíce od obce propuštěno též i s dvorečkem dle téhož místa vykázaného dlouhosti vynáší a to . . . lok/et/ české míry . . . šířky též . . . lok/et/ má. A z téhož místa k obci celoroční povinnost 3 zl. 30 kr.

35

Stalo se dne 18. listopadu Anno 1768. 87. strana N 17 Osmá Jana Kuthana Též on majíce na místě obecním propuštěno a totiž od obce propuštěno jen toliko při prvý chaloupky až ke svý zahrádce tak dlouze jak chaloupka stojí zač se již dotýče tý zahrádky tý již více do obecního aneb od obce propuštěno jemu i jeho potomkům k užívání jest což tak patrně jednomu každýmu na srozumění je pročež zahrádka širší než stavení obsahuje a tak nyní zde jest jmenovaná vpředu že zapsaná není že by již tak nemnoho obecního místa propuštěno bylo kdež jest též v menším platu vysazená stojí což již tak téhož místa dlouhosti vynáší a to . . . lok/et/ český míry v šířce nikoliv měřeno nemůže být to jen totiž v té jmenované zahrádce pod okny jsoucí. A tak z toho místa výš jmenovanýho k obci celoroční povinnosti vynáší ... zl. 30 kr. A tak nyní tuto se to vpisuje aneb tak v paměť všem sousedům uvádí a to jemu i všem přečteno v přítomnosti všech sousedů u Václava Kuthana, rychtáře selčanskýho, i též konšelů Kašpara Ručiny, Tomáše Rychtrmoce, staršího obecního, Matěje Skořepy a Jana Koštýře Stalo se totiž dne 13. září Anno 1770 N 24 9 Václava Bodláka rybáře Též na místě obecním chaloupka vystavena že již tak v sobě proporci mající od obce propuštěné a též i s dvorečkem dle téhož místa vykázaného dlouhost vynáší a to . . . loket české míry, šířky též v sobě má . . . lok/et/ co již tak z toho místa vše k obci a to celoroční povinnost vždy platějící totiž 3 zl. 40 kr. Stalo se roku 1772: což ale dle dostavení teprv byla Anno 1773. Dne 22. srpna 88. strana N. 25 10 Josef/a/ Krejčíka Též námi (. . . ) obecním nadpravená chaloupka vystavená, co již tak sobě proporci mající od obce propuštěno a totéž i s dvorečkem dle téhož místa vykázaného dlouhost vynáší . . . lok/et/ i též v šířce činí . . . což tak již z toho místa vše k obci a to celoroční povinnost napotom platějící totiž 3 zl. 30 kr. A to začínaje od roku 1787. N 18

Po Janovi Kuthanovi

36

Nyní držitel této chaloupky jest první dědic syn (. . .) a to Vojtěch jakožto v obci této nepokojně a nezbedně živ jsa což tak jeho otec od obce přáno vždy měl nyní tomuž Vojtěchovi skrze jeho nesrovnalost a nepoddanost všech sousedů jich nevážnost tuto přízeň prve bývalou jemu se nyní odnímá a tak již jako jiný baráčník v obci této všechny výplaty obecní dle povinnosti zapravovat aneb vyplácet musí, že tomu tak nejináče jest, což se tak stalo a to v roce 1782 . . . 30 kr. běžící mince A to s vědomostí všech sousedů, konšelů, obecníků i též rychtáře Václava Kuthana 89. strana Obecních příjmů a vydání Při celé obci téhož příjmu i též vydání tuto k spatření aneb tak vypsané jsou, a to dle v témž příjmu v jakémkoliv aneb vydání pročež komu a zač to vydání aneb v jakémkoliv způsobu té povinnosti což tak jednoho každého níž vypsaní a to pro budoucí obecnímu k zlepšení nebo k důkazu vždy k spatření, k dokonalému zapsání, postavení bude, a tak nyní buďto kolatuře aneb k ani koliv od této obce placené je v jakékoliv povinnosti dalece vypsané bude i též obecnímu sluhovi minulého peněžité služby a sutého obilí jeho příminky tuto vyznamenané jsou a to štědrého večera, na konec masopustu, zeleného čtvrtka co již tak sám chodí a vybírá od jednoho každého souseda trošku mouky, hrachu neb čočky co již tak pán Bůh nadělí k tomu též o Velikonocích půl libry pečeně, o svatém Martině rohlík od jednoho každého souseda dle povinnosti je k tomu též chleba požadovního 2 bochníky to již celoroční aneb každého roku. Za druhé též co tak k celé obci jakýchkoliv příjmů a od kohokoliv též do příjmu obecního vzaté aneb vtažené jsou totiž od obyvatelů aneb podruhů na sluhu z dobytka jednomu každému platit a to z jednoho kusu hovězího a to z dvouletého být jalový aneb krávu byli-la z téhož 1 sudu ročně povinnost 54 kr. zaplatit musí a to z jednoho prasete též ročně 9 kr. což může z jednoho kusu totiž 15 kr. Za třetí i též zase dotýče strany výminkářů a Jana Kuthana, ty totiž do téhož platu vepsané nejsou, kteréžto mezi obecní sbírku totiž do sousedské patřejí jak již od sousedů obilí sutého při sbírce sypáno tak i též oni zároveň přijmuti jsou. Za čtvrté jmenovaného letníku aneb za mrtvé na mši svatou kolatuře patřící jest a to v celé obci obyvatelům i též podruhům z jedné každé krávy v roce při svatém Václavu zaplatit musí a to 3 kr. při obci tyto peníze sebrané i zas již odvedené

37

90. strana aneb daně panu děkanu za v pánu zesnulé z obce této selčanské na mši svatou jménem letních čelakovskému, totiž zcela obec povinnost vydání jakých níže postavené je jakož i též vydání příjmu při celé obci tuto stvrzeno a též vypsáno jest A totiž k obci příjmů a též obecní vydání z obecního úroku

kusy pečeni

z obecního úroku příjmu celroční jednoho každého vypsaný jest N. 12 1) Václav Šimáně N. 8 2) Jakub Černý N. 13 3) Jan Černý N. 17 4) Kašpar Šimáně N. 14 5) Matěj Roudnický N. 16 6) Václav Bodlák N. 15 7) Jan Kubín N. 18 8) Jan Kuthan V sumě činí K tomu přibyla a to N. 24 9) Václav Bodlák, rybář N. 25 10) Josef Krejčík

na penězích činí

peněz

obilí sutého žita

3 zl. 30 kr. 3 zl. 30 kr. 3 zl. 30 kr. 3 zl. 30 kr. 3 zl. 30 kr. 3 zl. 30 kr. 3 zl. 30 kr. 30 kr. 23 zl.

3 zl. 40 kr. 3 zl. 40 kr.

Vydání obecní za obecní pastvu z louky jménem Plačkovi do její (. . .) (. . .) Přerovského důchodu nyní to platit přestávají za v Pánu zesnulé z této obce na mši svatou jménem letních kolatuře čelakovské j. P. děkanu při té mši svaté na světlo a kostelníkům, ministrantům a kantorovi obecnímu sluhovi služby od zvonění klekání a nám různo K tomu též za všechny příminky přidaného Od roku 1776.

2 zl. 30 kr. 39 kr. 16 zl. 20 kr.

16 str. 1 str. 2 str.

91. strana prázdná 92. strana Dle zákazu aneb přečinění z těch baráků na místě obecním. Kteréžto vystaveny jsou co již zpředu zapsané

38

aneb jednoho každého jménem vypsaný jest tak se dle vykázaných míst pro ustavení chaloupek (. . .) vyměřeno aneb propuštěno což již v sobě proporci majíce jeden každý jak dlouhost aneb šířky v sobě obsahuje a jeden každý ty chaloupky k svému užívání majíce tuto se zpředu jmenovaný již vpisuje aby více nikdy žádný bez vědomí totiž všech sousedů v sobě dost málo (. . .) přivlastniti neopovážili k svému gruntu od obecního nevykázaného místa, který by to koliv přečinil neb je opovážil, tak by napotom žádný víc výmluvy k prospěchu neměl a tak nyní k přečtení u rychtáře a všemi sousedy jednomu každému k slyšení tuto se k výstraze ku pamatování zamezují, by tak těch všech zlých a nejistých věcí na sebe neuvalili, kdež by tak od sousedů dle tomu výš jmenovanému zamezení aneb přestoupení, kdež tak určité pokuty k následování nemylně beze vší výmluvy jednoho každého k následování bude a nyní jeden každý zpředu ty chaloupky obzvláštně vyznamenané jest, což již celé případnosti jim k patřící jsoucí jeden každý zvlášť vypsaný je a tak beze vší výmluvy jednomu každému nic prospěšně býti nebude, že by o tom vždy nevěděl aneb nějakou povědomost neměl, kdyby dle toho výstupku se přečinil beze vší výmluvy k pokutě náležité od sousedů vyřknuté bude, kdež jest to ode všech sousedů v celé obci stvrzeno a již též přiřknuto jest. A to u Václava Kuthana rychtáře selčanského. 93. strana V této knize vepsané aneb tak pravím založené vše z okolí v ní vtáhnuto aneb v pamět uvedeno je na budoucí léta při obci této pro lepší vyrozumění se vtaženo vypsalo, aby tak vždy na potom nikdy více žádných roztržitostí všelikých obecních aneb újmy od obce se nestalo, kdež jest v předešlých letech nikdy žádných zaznamenaných v potřebnosti obecní nemajíce žádného důkazu, kdež tak za časté všelijakých mnohdykráte rozepří aneb tak pravím nedorozumitelností vždy byly, aby tak nyní nějaké újmy při obci škodné k spatření nepozůstalo kdež jest vždy napotom snáz jednomu každému sousedu za dobré uznáno je, že tak zpředu, co se dotýče již jmenovaných chaloupek na místě obecním vystavených a jiné též ostatní věci k pozorování jsou, žádných odporů k obci nikdy víc neměli neb co již tak jednomu každému vykázaného místa majíce toho tak náležitě zachoval, až již zpředu jeden každý majíce též od obce vyměřeno aneb vykázaného místa má by tak jeden každý dle toho jsoucí živ byli beze vší výmluvy zpředu jmenovaných i též nyní zákazu nikdy nepřečinil aneb tak ode všech sousedů

39

toho přečinění od pokuty nedovolených věcí zakázané odpuštěné nikoliv zproštěné žádným způsobem nebude i též tak i tuto se zmínka aneb v paměť vpisuje strany těch baráků již zpředu jmenovaných kdyby kdy k prodeji býti měla, tak již obec první právo sobě zanechává a což nyní kdyby bez vědomí všech sousedů té některé chaloupky do prodeje dáti chtěl, tak již ihned od soussedů zaplacena a k obci přivlastněna napotom vždy bude, kdež jest zpředu dobře jednomu každému známo, že na ten způsob dovoleno bylo od obce této že totiž 94. strana výš jmenované právo sobě zanechané jest koupě i též to vše v přítomnosti všech sousedů z celé obce této kdež tuto jednomu každému za dobré uznáno je což již níže já svou vlastní rukou vše v této knize vepsané a utvrzené činím i též podpisuji a totiž jak k slyšení i tak napodobně dosvědčeno s konšeli i s oběžníky rukách svých podpisem níže jeden každý skutečně stvrzuji tomu též tak nejináč jest. A což se již náležitě stalo a to 21. dne srpna Anno 1770. Václav Kuthan rychtář selčanský konšelů Kašpar Ručina Tomáš Richtrmotz Matěj Skořepa, starší obecní a též obecníků Jan Koštýř. 95. strana – prázdná 96. strana V roku 1770 v této obci jsoucí porostlin. Poznamenání obecních porostlin kde a v jakém položení vše to zejména vypsané a k spatření dokazuje. Totiž pastvou užívání a též s dubovým dřívím neb též kmeny vzrostlé jsoucí i též olšovým dřívím v bažinách. V těch porostlinách 3 louky k sekání sena pro obecního býka 1 a obecnímu slouhovi k užívání jsou totiž pod 2 párové vozy a rozvorání porostliny před 40 lety jménem Na pastvinách činí pod 3 str. 2 věrt. Numero

1 2

A totiž pod kolik str. výsevku vynáší v sumě té.

První položení na Lebce olšovým dřívím vzrostlé pod Položení hned ode vsi nad Pláckem rybníkem až k mlýnu Říčáku, též olšovým dřívím vzrostlé od téhož mlýna do půl třetího groše až k cestě k mlýnské strouze pod

Str. 2

Věrt. 1

6

40

Zas od té cesty již do nové vupře okolo šramolek až ke vsi běžící až k Mejtku a též zas do prutin k strouze až k tůni a okolo zájezdu, to vše vynáší pod . . . 4 Zas od té strouhy totiž v Hradě až k Labi tekutu běžící k tůni pod strouhu Z hrdel, která do tůně jde pod 5 Položení ve výšce až na jest proti Plačkově louce přes tůň i s tou vodou v tůni k užívání k obci patřící jest 6 Položení pode vsí vedle zahrad jménem Mejtko běžící vedle P. děkana louky až do Čichadla a z druhé strany okolo tůně vedle Šimáňovýho pole až k cestě k Plačkově louce pod 7 V Zdolinách mezi sousedskými poli k starým mostům až vedle zeleného pole z Nehvizd přes strouhu jsoucí pod Za 8 V těch všech porostlinách se vynachází co již výš jmenujících k sekání sena, votavy pod 2 párový vozy a na Pastvinách ty výš jmenujících rozvoraných rolí totiž vynáší pod. . . 3

15 11

2

8

2

2

1

A tak již vše skutečně činí v sumě To vše na rovnou míru pražskou a totiž na strychy vypsáno jest. Dlejiž téhož v obci vyměřovaného občin od pana Jablonského P. správce přerovského a P. Pokaře sirotčího brandýského. A což se již též stalo 2. července Anno 1770. Václav Kuthan rychtář selčanský

3

4

1

51

9

97. prázdná 98. strana Co již tak obecních přípav k ohni a to kteréhokoliv kolik kusů při obci této vše se též níže vypsané dokazuje a to vše k obci za peníze hotové koupeno jest. Stříkačky Štoudve Háky Žebříky Košíky A totiž co již tak od kolika roků předešlých při této obci koupeno a též po čom zaplaceno bylo a to malé stříkačky pozor velké stříkačky 1 po 2 zl. k tomu též v roce 1771 stříkačky zas košíky totiž 1 zl. 18 kr. jest jich též ostatních věcí činí a to šraňky pod štoudve též jsoucí v této obci dvoje

4 1 2 6 2

2

1

Tuto jest vepsané dne 23. dubna anno 1771. 99. strana – prázdná

41

100. strana V roku 1773. Z obecních baráků zvrhnuté bývalé pečené husy totiž při svatomartinské sbírce co již tak předešlé bývaly tak nyní víc z těch baráků se dávat nemají k obci od téhož roku též přestávají a za týž nadpravené husy jednomu každému níž vypsanému jsoucí k obci platit nebudou a za týž husy při dle povinnosti jednomu každému platit a to po 30 kr. A totiž Jakub Černý, Jan Černý, Alžběta vdova po nebožtíkovi Václavovi Šimáňovi, což tak jednomu každému. K jeho platu z baráku se též připisuje. Že to na nejináč jest. A to z vůle všech sousedů se stalo. Václava Kuthana rychtáře selčanského konšelů Kašpara Ručiny Tomáše Rychtrmotze Stalo dne 14. listopadu Anno 1773 A též Matěje Skořepy staršího obecního A Jana Koštýře mladšího obecního. 101. strana Kdežto též v této knize všeliké věci obecní k této obci přináležející jsou kdežto v této obci též z nákladu obecního a totiž postavený na návsi jeřáb a na něm zavěšený zvoneček a též krucifix dřevěný též nahoře na vížce postavený železný kříž na témž to před 30 lety vyzdviženo a z nákladu prvního se totiž stalo a to začátku v tomto z některých v té obci sousedů způsobeno jest bylo a to sice k zvelebení a uctění božímu. Jména jich jsoucí a to Josef Kuthan, Jan Junkr, Jan Koštýř, Vít Ručina a Judita Veverková, a Matěj Skořepa, ty vše z obce selčanské sousedé jsoucí byli ostatní dílem dle možnosti z obce této od lidí společně 102. strana pomoci téhož nákladu postavený a ostat-

42

ní od obce vynaloženo pomoci všeho nákladu a též k poplacení přišlo jest. Kdežto jest všeho do sumy vydání aneb zaplaceno přes 70 zl. rýnských bylo. A tak nyní nákladem obecním vždy dle povinnosti vždy kdykoliv co potřeba jakéhokoli sešlosti pryč jde to vše od obce placeno se činí kdežto i též skrze pořádnost obecní vydáním se aneb rejstříkem k dokázání jest. A což též k tomu obecní pastouška též z nákladů obecního vystavená a též od obce správě všechny potřebnosti aneb sešlosti od obce aneb obecního nákladu a dílem z pomoci od sousedů a totiž střechu doškama k pomoci správě přikrytou jest. Což tomu tak nejináče jest. A což tak u téhož jeřábu obecního pod tím zvonečkem budka postavená z prken z nákladu obecního kdežto koštovala a to přes 15 zl. rýnských a to v roku 1774.

Tímto zde v známost jednomu každému se činí.

103. strana V této knize jest vše ode mě v dobrém úmyslu a na dobré a budoucí potomky ne sami pro sebe zrodili jsme se ale dýl živobytí našeho rozuměje po Bohu při vpastnu ji sobě díl vlasti takoví mnozí muži a předkové naši znající dobré bytí. Pročež nechtěli toliko sami sobě ale i také vlasti své chtějíce prospěšní býti. Rozličné potřebné i také užitečné knihy a spisy lidu k vyloučení pobožnosti i k poznání věčného blahoslavenství a k vzdělání svatých ctností i dobrých ctností a dobrých mravů i také k známosti všelikých starých příběhů buď sami znovu spisovali aneb od jiných sepsané k obecnímu prospěchu a k porozumění bedlivě vykládali i také po sobě svým potomkům k dobrému zanechali a to k památce nejenom sobě anóbrž i potomkům svým k budoucímu dobrému od všelikého uvarování zlého

43

a k dobrému a prospěšnému užitku ode mě v této knize vepsané jest. Jestli jest kterého národu kronika neb všelikých knihách vepsané aneb tak pozorována býti má a to potomkům svým a protož velmi slušně jeden učený a osvícený muž napsal takto díky mají vzdávat lidé kteří svou práci mnohým lidem 104. strana užiteční a prospěšní byli když skrze své práce příběhů zanechanou známost patrně to lidem vyjevili čehož se tak jeden každý hned druhý varovat aneb držet v této obci mají kdežto já s pomocí boží mnohé a všeliké výtahy a do této knihy uvedl a spojil a takovou práci mé milé obci této a vlasti vděčnosti dokázal však tím úmyslem abych milým sousedům a vlastencům abych tak staré příběhy a památky chvalitebně a v paměti lidské obnovovati a zvláště mezi lidem totiž v této obci naší s obyčejích zkormoucenou mysl posilňovalo a občerstvilo neb u nás velice hyne předešlých věcí památka takže v mnohých obcí větší povědomost mají našich příbězích aneb tak řkouc k všelikým našim potřebám v obci naší zhouby i též zkáze aneb újmy a též lehkosti od všelikých obyvatelů v obci jsoucí. Přetrpět na sebe uvalovat bez potřebnosti sousedstvo přijímaje kdežto naše staré případnosti v jiný obyčej a to dobrý též v zlé zvyklosti sobě za zvyk sobě ustanovujou pročež i já v této knize cokoliv v ní vepsáno aneb tak pravím vtaženo jest ku pomožení takového nedo105. strana statku. Tuto malou knihu, jenž má svůj začátek v obci této selčanské všem pobožným a upřímným vlastencům obzvláštně mým milým sousedům poskytuji i jakožto předky naše v milosrdenství a spravedlnosti i ve všech křesťanských a sousedských ctnostech následovati jakožto i zle činících nešlechetnosti přetrhovati a rozvažovati, které mnoho škodlivých památek této obci jakožto jednomu každému v dobrém povědomosti je způsoby aneb

44

tak v žádné případnosti vypsání někdy nebyly kdežto nyní jednomu každému dle téhož vše vypsaného se vystříhati zlých účinků a přitom a to každý sobě rozpomene kterak naši milí předkové právě že kdykoliv v obci v jakýchkoliv obecních případností k jednání vyhledávat majíce nikdy žádné jistoty k proukázání míti nemohli jednak tak podruhé jinače držané jsou měli a přitom nejvíce v těch nejistotech sobě nejvíce mnohdykrát v obci zkazí a škodí přetrpěti a podniknout museli a kdežto nyní k dobrému rozumu sobě a dobrým svědomím pováží že to tu v té knize uznati musí že nynější časy ačkoliv mnohými nedostatky obtíženy je každý považujíce sám u sebe všelikého stavu dobrých 106. strana mnohých i taky zlých pády a proměny každý má se vždyckny pokořiti a zvláště pod mocnou rukou boží a protož kdož se domnívá, že stojí hledíc aby nepadl. Však ale mnozí sousedi naši a to nyní téměř všichni to slyšíce jako odstrašení k tomu mlčejí, protože o jiných chvalitebných skutcích našich milých předků povědomnosti nemají poněvadž mnozí o obnovených takových památek málo dbají myslíce jakoby se jim domácí chléb již byl přejedl tak jako někdy manna lidu izraelskému nepamatujíce na dobrodiní mnoha baska též svatých dědičných patronů a jiných milých předků mnozí se také nacházejí, kteří s mnohými útratami na cizích příběhy ano i celého světa se vyptávají, což sice se haněti nemůže nicméně že svých domácích i taky povinnostech k své vlasti se odne (. . .) vjejí protož taky na sebe té nechvalitebné přísloví potahují hanebná věc jest své vlasti cizozemcem býti co se jinde děje chce vyzvědět a o domácích příběhů žádné vědomosti nemýti posledně pak této napomenutí a naučení svatého Petra apoštola jednomu každému. 107. strana Tuto všem milým zde bydlícím sousedům a zanechávám v této mé práci všechny v té již založené knihy a vše v ní vypsané a to již od roku 1771. Což již je-

45

dnomu každému zpředu čtoucímu povědomo je kdežto všeliké pozůstávající obecní věci buďto obecní porostliny rozvoraný pole aneb louky a též dřívím zarostlé i kus vody všechny suma sumarum případnosti k obci k užívání jsou i též všelikerý vydání od obce kteréžto vydáním obecním k dokázání vše jest a kdežto nyní zde v tomto místě k přečtení a vyslyšení jednoho každého dobrého a upřímného souseda za to žádajíce kdybych já něco zde v zapomenutí všech těchto případností aneb nepozorností nevepsal nebo zlo věků všeliké starosti a bídy i též s chybou na světě každý člověk zrozený je protož k přečtení všech těchto sousedů z celé obce když vyslyšeno co v ní vepsáno jest a tak aby jeden každý bedlivou pozornost vyslyšen rozrazil co by jednomu aneb druhému za chybu uznáno býti se zdálo sebe volný k témuž do této knihy k napravení a vepsání učiniti chci s tím též já mou práci skončuji abych pak každému u pomluvě učiti mohl nepravou chválu anebo z nějakého užitku svého nikoliv 108. strana než pro čest a chválu boží a uvarování všeho zlého v této obci a budoucí potomky aby tak žádnému v úmyslu nebylo aneb že by snad k nějaké zkáze i též u jiné obecní býti mohlo týkaje se mě žádnou pochybnost přitom nikoliv neuznávám že by k nějakému škodlivému pochybnosti bylo jakožto sobě všechny ty vypsané věci v jakých případnostech a kde v kterém místě dle vyšetření i s rozvážlivým a pozdrženlivým sebe na chvíli dajíce abych snad žádnému za rozprávku v pomluvě budoucně aneb v lehkost ujíti mohl však ale nikoliv státi se nemůže mnoho lidí též mnoho smyslů pozůstává kdežto snad bude-li od sousedů na dobré uznalosti kdežto snad od obyvatelů všelikých chyby vykládání a to z nedorozumitelnosti býti může pročež já posledně všech společně v této obci jsoucí obzvláštně těm kterým do těch věcí aneb pravím jim k dobrému napotom i též budoucím zadobře uznajíce pozůstá-

46

vá kdežto prv v žádném upsání nebylo. Kdežto za 1. že tak v předešlých od starodávna žádných všelikých obecních užitkách i též vydání od obce této kdykoliv bylo v žádných dokonalostech přijíti nemohli. Za 2. že co byli před několika lety dali porost109. strana liny obecní vypsat předešlí předkové dost v malých výnosů výsevků vše to nepodobno a zkáze budoucí se stahovalo. Za 3. jakožto tak i nyní v roce 1770 za pana Jablonského p. správce přerovského a p. sirotčího Pokáče brandýského dle vyměřování těch porostlin obecních jakož dřívěj vypsaných těch míst mnohem víc kde v kterém položení pod kolik str. vynáší též od obce vypsaných písemně a uznale skutečně se dali. Za 4. všelikému zvelebení v těchto nynějších časech strany těch starých baráků k obci zvelebení přivedeny jsou a též ostávají. Za 5. což se dotýče nových vystavených na obecním místě baráků v jakém sobě proporcí aneb dle vykázaného místa od obce propuštěno a v kterém místě i v jakém platu k obci přijatý je a též pozůstává. Za 6. konečně všechny na obecním místě vztahující se věci buďto k vydání aneb též příjmu k celé obci přicházejí vše to v této knize k spatření což v předešlých letech nikdy žádný ty případnosti zapsané nebyly kdežto jen k samé zkáze vždy pozůstával jest. A tak nyní k skončení svatým Petrem výš napomenutím jednomu každému představuji a zanechávám obcování své majíce mezi národy 110. strana dobré aby v tom v čem utrhují nám z dobrých skutků Vás spatřujíce velebili Boha amen. Pokudž by pak toto v této knize vepsané za dobré a uznané býti a to od sousedů přijmuto bylo kdežto i já k dobrému býti uznávám kdežto k vyslyšení se stalo a to k vyrozumění jednomu každému náklonosti je že to vše práce mé v této knize ode mě vepsané na dobré přijato bude skutečně se

47

důvěřuji pročež já též k dobrému zde rukou svou níž stvrzeno činím a podpisuji i též nyní konšelů a obecníků a též u přítomnosti všech milých v té obci sousedů což se též stala datum Povinno vděční služebníci a vlastenci věrní Čechové a milí sousedé, na kterou se v této knize nejvíce odvolání činí z téhož již zpředu v této knize sem toliko něco v krátkosti vepsal abych aspoň tím málem milým vlastencům a sousedům k dobrému posloužiti mohl jsa té naděje že aspoň některý upřímný vlastenec aneb soused tuto mou práci ačkoliv sprostnou však z povinnosti k Bohu jsoucí té naděje že ta má práce né tak od lidské jako od Boha odplacenou sobě k očekávání nadějí činím a též bližnímu z lásky upřímnou práci k svému duchovnímu prospěchu 111. strana a k potěšení vděčně přijme kdežto s poníženou vděčností Vám milým sousedům v této obci důvěrně připisuji a též na všechno dobré obětuji kdežto nyní tuto mou rukou podpisem skutečně stvrzeno dokazuji. Což se tak stalo totiž dne 29. listopadu anno 1774. Václav Kuthan rychtář selčanský a vlastenec z té obce. 112. strana Pastýřovi služby. Pastýř sousedský má za našich dnů služby a sice od tamní obce má k užívání 2 louky, jednu nazvanou Pod Zájezdem pod polem N. 2. a druhou nazvanou V Zdolinách pod polem N. 6. 22. pak též od obce má k užívání 4 kousky pole ve výměře okolo 2 měřic, a sice 2 ty samý políčka V Zdolinách a druhý 2 na Spastvinách, pak od tamní obce každoročně z obecní kasy 16 zl. a od tamního sousedstva každoročně sutého obilí, a to žita 19 strachů vrhový míry k tomu je povinen pastýř ráno a večer klekání a v poledne poledne zvoniti. Pak následující příminek, a sice o Velikonocích oběd a o svatém Martině rohlík a o Štědrém dnu co toho pán Bůh nadělí též také pastýřovi poskytne k tomu je povinen pastýř na svůj náklad kance držeti, za to je povinen jeden každý mu na 3 nedělích dát podsvinče to se samo rozumí, že od každý prasnice, když by ale soused sám pro sebe to podsvinče chtěl podržet, tedy dá pastýřovi

48

za to samý 30 kr. peněz, co se tkne baráčníků a podruhů ty musejí dát podsvinče aneb se s pastýřem vyrovnat. Dáno v Selčankách dne 6. února 1842. Math. Koštýř rychtář 113.-114. prázdná 115. strana 1787. Stala se smlouva a též prodej mezi Matějem Butkou, sousedem selčanským, a panem Čerevinkou, šenkýřem, mající hospodu zakoupenou v Předměřicích a to dle smlouvy učiněné cos se tak stalo a to v městě Lysý v hospodě U Koníčků u přítomnosti svědků a to Jiřího Zelinky ze Selčanek, zasloužilého výminkáře, a to za sumu šacunkovou. A to v následujícím způsobu za sumu trhovou a totiž za 147 zl. rýnských zlatých a to z povolení jemnostpána vrchního brandýského pana Mazače i též s vědomím pánů pana důchodního pana Potřechouského a pana sirotčího Šmidla se jest stalo kdežto nad tu smlouvu výš stojící ještě jménem litkupu 3 zl. k tomu též dvoum Byšickým sousedem kteréžto dřívějc smluvenou tu louku měli jejich útraty na – hražené zaplatil a to 3 zl. 30 kr. a tak již celá suma výnosu činí 153 zl. 30 kr. Že jest nadpravený pan Červinka tuto louku sobě na věčné časy k svému užívání koupil a to dědičnému kdežto též jemu všechny břemena zemská z této louky vyplývající kontribuce za robotu makacín (. . .) vše jemu k vybívání aneb k vyplacení na sebe jest. Přijal a to skutečně tomu nejináče jest kdežto budoucně Matějovi 116. strana Budtkovi aneb jeho potomkům aneb dle vrchnosti a úřadu zámku brandýského vypsaný na jeho grunt. Aneb tak hospodu předměřskou koupenou mající ty výplaty připsané býti musejí. A tak pan Červinka Matějovi Butkovi tyto peníze výš stojící dle této smlouvy náležitě zaplatil a to

49

u Václava Kuthana, rychtáře selčanského a totiž 153 zl. 30 kr., že tomu tak nejinače jest, tímto já rukou mou stvrzuji, což se tak stalo a to dne 13. ledna anno 1787. Matěj Butka prodávající soused a spolukonšel selčanský Václav Kuthan rychtář selčanský 117. strana Matěj Butka a Matěj Budínský vyzdvihnouce sobě vejhoz na louku jménem (. . .) spolu se mezující z obce této kdežto Matěj Butka v této příčině nadepraveného Budínského jest mělo a to že ten Budínský na jeho slova strany mezníků na té louce vrby stojící již staré jsou proukazoval víru jemu jes dáti nechtěl kdežto ten Matěj Butka přinucený byl vejhoz vyzdvihnouti a k dokonalému řádu uvésti i též mrzutosti aneb nevole více býti a to k uvarování na budoucí časy, aby tak žádné roztržitosti více nebylo. Kdežto Matěj Butka dožádaje on rychtáře domácího Václava Kuthana, Jana Salamanka, mladšího obecního, a Matěje Šimáně, sousedy oba z té obce jsoucí na tu vejhoz dožádané jsou a též to vše od toho nadpraveného Butky jakožto nad témž gruntě hospodářem po otci svém i též zrodilý jest co tak otce svého proukázáno a dobrým svědomím dotvrzoval, že by mu tak za živobytí svého tyto mezníky výš stojící obmezené vykázal že tomu tak před těma mužema na této vejhozi a u přítomnosti téhož Budinského osobně jsoucí býti proukázal a tak na ty vejhozy k dobrému vyrozumění a též k patrnému pochopení uznáno bylo a totiž od té první vrby blíž vody stojící a od ní zas skrze ty prutiny zrostlý asi na 30 kroků stojící zase jest vrba druhá a (. . .) vrby 118. strana tuze starý vzešlý jsou a ta od tý druhý vrby dáleji vedle stojícího mladýho topolu za půl druhého lokte asi stojící v Butkovým gruntě stojící vedle něho od toho Butky na dobrý povědomí beroucí jest, že by tak

50

od otce svého ukázáno vždy měl. Tímto zde při stojícím a dožádaným na tu vejhoz proukazoval nicméně ale vše toto u téhož topolu Budínský odporoval, že by ten topol mezníkem byl, míti chtěl kdežto se jim před uložilo, aby ten bývalý hospodář na gruntě Budínským před ním byl, a na to sám přijdoucí vyznal a tomu zadosti dobrým svědomím dotvrdil a pověděl anebo dle dokonalé komisi a za rozsouzení býti musí a tak jest sám rychtář Václav Kuthan téhož bývalého hospodáře Tomáše Rychtrmotze na gruntě Budínským jest byl se dotazujíce by on tak dobrým svědomím pod ztrátou své duše náležitě pověděl a tak nadpravený Rychtrmotz vyznal vedle téhož topolu na 1,5 lokte že by to bylo a že tak s jeho otcem Matěje Butky Tomášem Butkou tyto prutiny sekali to vše dotvrdil, že tomu tak nejináče jest, jest vyznal a tak nyní pro budoucí uvarování mrzutosti toto vše dobrým svědomím zapsáno a před těma mužema na tyto vejhozy dožádaný jsou byli zde svýma rukama Níž podpisují a to dobrým svědomím že to k dokonalému a patrnému důkazu 119. strana již tyto mezníky k proukázání jsou tímto dotvrzuji, což se tak stalo a to dne i též k stvrzení přišlo, že by tyto oba dva sousedi zde stojící nadpravení a to Matěj Butka a Matěj Budínský předčteno u rychtáře Václava Kuthana v obci selčanské vyslyšeli a na tom přestanouce přijali kdežto v knize této obecní zapsáno na budoucího uvarování zlého se vystříhati k náležitému důkazu této písemnosti bude že tomu tak nejináče jest níž těchto vejhozních dosvědčují což se to stalo a to dne 11. února 1787. Václav Kuthan rychtář selčanský Matěj Šimáně svědek Jan Salamanek svědek Matěj Budtka na tom přestal a Matěj Budínský též k tomu přivolil

51

120. strana Stavení kaple Léta Páně 1838 Léta Páně 1833 na paměť se uvádí, že jsme stavěli kapli Toho času byli hospodářové a zakladatelé té kaple na . . . No 1: Josef Pýcha, No 2: Josef Soukup, No 3: Franz Černý, No 4: Matěj Klicpera ten byl rychtářem, No 5: p. Johann Laissner, No 6: Wenzel Pavlíček ten byl helvetského náboženství, No 7: Joha/n/ Klicpera, No 9: Johan Klicpera, No 10 Franz Černý byl obecníkem, No 11: Johan Nechta, No 19: Johan Hozmon, No 21: Johan Knitel, No 22: Matěj Koštýř, No 23: Franz Pýcha. Zlatý Baumister Josef Zavernoch, mistr zednický vzal od práce 274 Deto Josef Strach, mistr tesařský, vzal od práce 70 Dříví a prkna a latě koštovaly 113 Kámen z hozoveský skály koštoval 36 Cihel se prostavělo 3.200 kusů koštovaly 62 Vápna se prostavělo 41 /džber/ 61 Tašek z brandýské cihelny 1500 kusů 41 Futra a dlažba a římsplotny 71 Fošínky na výšku koštovaly 25 Šindele se prostavělo 26 kop koštoval 26 Šindeláků se spotřebovalo 8000 koštovaly 20 Kovář Franz Svoboda vzal od práce 35 Truhlář a sklenář za okna 12 Zámečník za zámky 8 Báň a orel na věž 15 Olej a barvy na obarvení věže 24 Ostatní jinší potřebnosti ještě koštovaly 38 Železa na kleště se vešlo a koštovalo 60 Od malování vnitřku a na štítě svaté Trojice dvojka malířům 85 121. strana Protokol zavedený mezi stranami, to jest mezi obcí Selčanskou ze strany jedné a mezi Matějem Krejčíkem ze strany druhé. (. . .) edne prodávají a již jistotně prodali sousedce selčanské jednu stodolu, kteréž měli sami před několika lety od Anny Šnajdrový koupenou, kteráž stála na obecním místě Na tu samou stodolu obec selčanská numero 29 vydobyly neb vymohly na svoje útraty. A k tomu ještě kousek místa na dvoreček přidaly, ten samý dvoreček obnáší délky jak je obytné stavení 10,5 sáhu, šířky 4 sáhy. To samé No 29 k tomu samému Matějovi Krejčíkovi odprodali za umluvenou sumu 120 zlatých 6 m. Pravím jedno sto dvacet zlatých stříbra. (. . .) dce je povinen držitel toho No 29 každého roku při svatém Havlu obci platiti 5 zlatých pravím pět zlatých běžný mince. Každoročně zapravovat. /Diebie/ se (. . .) prokázal a svou povinnost včas vypadající nezaplatil tak má obec to právo na jeho jakým-

52

koliv nábytku se fundovati Právo sobě obec selčanská vynechává dibie /?/ ten samý Matěj Krejčík neb který jiný hospodář to No 29 prodával tak obec neb některý soused přední kupectví aneb přední kupec je Tím samým se držitel toho No 29 spokojený činí a také se vlastnoručně podepsal a svým podpisem stvrzuje Jenž se stalo v obci Selčanek dne 1. července Léta Páně 1835 Mathias Koštýř rychtář Celoroční povinnost 5 zlatých běžný mince 122. strana Protokol zavedený Mezi obcí selčanskou a mezi Františkem Veselým předně František Veselý No 28 snažně prosil sousedy selčanské, aby tak dobří byli a jemu kousek místa popřáli, na kterém on by sobě mohl chlív pro hovězí dobytek a mlatek neb zadenku na skládku kousek obilí postaviti. Tak na jeho žádost se mu kousek místa obecního udělilo, na kterém on to stavení sobě postavil. Z kterého on se sám uvolil každoročně při svatém Havlu k obci 50 krejcarů pravím padesát krejcarů běžící mince každoročně zapravovat. S tím on se spokojený činí a také se vlastnoručně podepsal a svým podpisem stvrzuje, že je to tak a nejinač. Jenž se stalo v obci selčanské dne 1. července Léta Páně 1835 Mathias Koštýř rychtář 123. strana Dnes níže psaného dne a roku stala se mezi čtrnácti sousedama obce selčanské následující ujednání a totiž! Ve dne. Sousedstvo tamní obce maje nadřečené pastviště jménem nazvané u tekutého Labe „V Hradě“ z toho samého uznali, že by to samé užitečnějším a prospěšnějšímu užívání držené na Luka být mohlo! a 2: Předkové naši hned roku 1787 to samé na 14 dílů rozdělili by jeden každý soused jeden díl jako svůj dědičný užíval a tento pořádek mezi sebou ustanovili každoročně o ty samé díly mezi sebou losovat pro tu samou příčinu, že celé stejně položené není místem (dolnatější) a místem určitější jest! a 3: My níže podepsaní sousedé jsme tento následující pořádek po našich předkách až do roku 1837 jsme drželi na potom jsme zase tento způsob udělení těchto nadřečených dílčích mezi sebou ustanovili každoročně jeden po druhém postupovat. a 4: /K/dyby se trefilo, že by ten neb onen dílec od povodně pískem neb splavou k zahážení přišel, bude povinna obec neb sousedstvo ho vypucova/t/, proto že nastupující vlastní/k/ sám

53

tu práci vést nemůže přitom jeden každý nastupitel s tím spokojen být musí. Konečně s tím se všichni spokojeni činíme a svým vlastnoručním podpisem stvrzujem Jenž se stalo /v/ obci selčanské dne 9. dubna 1837. Mathias Koštýř rychtář selčanský Jan Knitel, soused Matěj Klicpera, soused Franz Pýcha, soused Johan Hausmann, obecník (. . .) Knitel, soused Josef Soukup, konšel Johan Smota, soused Franz Černý, soused Jan Klicpera, soused Franz Černý, soused Josef Pýcha, soused Jan Matura, soused Jan Klicpera, soused 124. strana Na paměť uvedena výměra obecních gruntů Vytaženo z robovské mapy, která na tamtu obec selčanskou od roku 1784 založená byla z té samé všechny výměry obecních gruntů zde níže vyznamenané jsou vytaženo od Matěje Koštýře, rychtáře té obce. Léta Páně1840 dne 4. října Pole v Zdolinách vedle pole Beroudského a čelakovských gruntů per Pole a louka proti N. 9.22.6.22, které užívá pastýř obecní Pole na Spastvinách 28 dílů, které užívá 14 sousedů Louka pod Zájezdem, kterou užívá pastýř k jeho službě Pastviny v půl třetím groši a na Lebce a v Čihadle Obecní voda neb tůň nazvaná Obecní les jménem Víska Vršek co jdeme pěšinkou do Čelakovic Na Homolce tu ale obec neužívá, tu užívá N. 11 Suma 82981 sáhů vynáší 157 měřic a 2,25 (…). Jenž se stalo v Selčankách dne 4.října 1840 Mathias Koštýř rychtář

Sáhy 479 1208 4686 1156 47794 10507 14726 1321 1104 82981

125. strana Zahrádka N. 25 Zahrádka k N. 25 od tamní obce přepuštěna tamnímu držitelovi Franzi Krejčíkovi na jeho žádost jemu přináležícím domkem délky sáhů a šířky sáhů za jednu mezi sousedstvem ujednanou pachtovní částku naproti tomu že tamní držitel i jeho po něm nástupce z toho samého místa neb z té zahrádky každoročně jeden zlatý běžící mince při svatém Martinu do obecní pokladnice platit se zavazuje též i jeho nástupcové po něm kdyby se váhavý s platem učinil tedy tam na obec sobě ta práva zanahává to svrchu řečené místo zase beze všeho prodlení a vědomost a tamního držitel odebrat. Právo první koupě sobě tam na obec vyhražuje to se stalo při

54

přítomnosti všech sousedů roku 1818. Dáno v Selčankách dne 19. února 1842 Math. Koštýř rychtář Roku 1842 dne 3. ledna se braly olše na Lebce pod polem N. 6. Ty samé olše byly jen tak málo vzrostlé že z těch samých žádné sáhové dříví nebylo nýbrž jen otýpky dostal jeden soused tři fůry těch olšiček asi na 1,5 kopy otýpek. Jenž se stalo v Selčankách dne 19.února 1842. Math. Koštýř rychtář. Roku 1843 dne 13. dubna jsme brali vrby v Hradě na oužlabině tojest mezi obecníma lukama a mezi obecním lesem Vískou dostal jeden každý soused tři vrby vynášely asi každému tak na tři sáhy dříví. Dáno v Selčankách dne 23. dubna 1843. Math. Koštýř rychtář 126. strana Roku 1844 dne 14. prosince se braly olše a vrby pod zahradou N. 7, 9 ,10, 11 dostal jeden každý tři sáhy olšového a 1 sáh vrbového dříví, pak se tam vzaly dvě kopy olší na branku, a tři a půl kopy po šesti střevících kolů na ohražení té samé paseky pak deset kop po čtyřech střevících kolů na správy cesty ve Vejmolách, pak na vrata do pastoušky. Jenž se stalo v Selčánkách dne15. prosince 1844. Matěj Koštýř rychtář Roku 1861 dne 4.února se braly olše a vrby pod zahradami pod N. 7,10,11 dostal jeden každý soused po 2,25 sáhu olšového a vrbového dříví 31,25 sáhu. Dáno v Selčankách dne 5.února 1861 Math. Koštýř představený 127. strana Popsání obecních gruntů Vytaženo z knih v Brandýse, které leží v archivu a má tento nápis Cís. krl. kamerální panství přerovské geometrická-reál-tabelle-AB.D. Na paměť ze uvádím pro budoucí časy vyznamenání všech obecních gruntů,které jsem sobě opsal a sice nemohu vědět, které to samé popsání je pravdivé na stránce 124 jsem opsal z arabské mapy a je jinač a toto je zase jináč, já ale myslím, že v tom to bude jen ten rozdíl je, že při liteře a, d, h, je na jednu měřici počítáno 1584 sáhy, ale proto bude

55

lépe by jsme se přidrželi tohoto. Obec a) pastvina na vršku jedna míra per 1584 sáhů . . . b) louka u starých mostů . . . c) pole také tady . . . d) pastva v půl třetím groši až k Labi 1584 sáhy na jednu míru e) pole na pastvinách . . . f) louka na Zájezdě po N 9 a 25 . . . g) louka pod vsí vedle N. 2 . . . h) les tůně jedna měřice počítá na 1584 sáhy vídeňské . . . N. CNS = 8 barák „„ 12 „ „ 13 „ „„ 14 „ „ 15 „ „ 16“ „ 17“ „ 20“ Suma Dne 17. června 1849 Math.Koštýř rychtář

Jakub Černý Elis Šimáně . . . Jan Černý . . . Jiří Knotek Jan Kubín Václ/av/ Bodlák Kateř/ina/ Šimáně bývalá pastouška

128. strana Popsání sousedských gruntů Vytaženo z knihy v Brandýse, která leží v archivě a má tento nápis CZ.KRL kamerální panství Přerovska Geometrická-reál-tabella-A.B.D. N. domovní 1. Matěj Koštýř 2. Josef Soukup 3. Franz Černý 4. Matěj Klicpera 5. Jiří Knitel 6. Jan Matona 7. Jan Klicpera 9. Jan Klicpera 10. Franz Černý 11. Jan Špitálský 19. Jan Hausman 21. Jan Knitel 22. Matěj Koštýř 23. Franz Pýcha Obec to jest 14 sousedů . . . . . Su/ma/ To jest z Josefského měření 1787 V Selčankách dne 17. června 1849

1321 sáh … 1201 „“ 493 „ „ . . .

13,25 2 M 4,5 15

79,794“ 4682 „“ . . . 1123 „ . . . 1156 „ . . .

50 M 6 8 – 14 2–2 2–3

14726 „ . . .

9 M 4,75

41 . . . 1,23 . . . 97 . . . 82 . . . 99 108 132 133

1,75 3,75 3 2,5 3 3,25 4 4 78 M 7,25

89 měřic 5,25 … 95 6,25. . . 116 7,75 . . . 95 11,75. .. 104 11 82 5,75 80 0,5 33 6,5 37 1 31 8,5 48 1 121 10,25 127 5,5 45 5 78 7,25 1186 měřic 13 …

56

Matěj Koštýř rychtář 129. strana Císař Ferdinand Na paměť že uvádím, že náš dobrotivý král Ferdinand odložil svoji korunu dne 1.prosince 1848. Císař František Josef. Na paměť zde uvádím, že náš král František Josef nastoupil na trůn dne 1. prosince 1848 v stáří jeho živobytí 18 let. V Selčankách dne 25. prosince 1848 Math. Koštýř rychtář 130. prázdná 131. strana 1787. vyznamenanýho díla u rybníka Plácku co tak na znamení a to hráze, která vybočena jest byla i též trouba jak a na nová se dala a to vše a od obce selčanské s kteréhoto se do jeho milosti že důchodu z něj se platilo 6 a to již v roku 1787. Totiž kamena přivezeno jest 6 fůr jedna každá fůra koštovala a to za 45 kr. a tak za 6 fůr činí k tomu též z jílu 35 a to za zedníkovi co dělal hráz na dani činí Matějovi Jukrovi tesařovi Janovi Černýmu i těm nádeníkům Matěji Junkr Václav Bodlák Václav Junkr Jan Junkr a mně Svobodovi od měchu k tomu za 1 dub suma toho na troubu jalovou a to

mají dni

6 4 4 2 8 6,5 6

od toho přišlo zl. kr.

4 4 2 1 1 1 1 1 14 7

Suma

30 40 24 16 16 24 36 18 12 30 6 26

6

132. strana Rebelie v Praze Roku 1844 koncem měsíce června a začátkem července stala v sídlením českémměstě Praze rebelie neb zbouření pracujícího lidu ve fabrikách, takže se pozvedlo okolo 1000 tiskařů a v několika fabrikách mašiny roztří-

57

skali a velký rozbroj působili tak konečně že dva pluky kava/le/rie tam táhnout musely, jeden regiment kaiserkurysýrů a osm regiment herdek kurysýrů, kteří v Praze několik neděl pobyly až se stalo utišení. V Selčankách dne 1. srpna 1844 Matěj Koštýř rychtář Roku 1844 dne 5. října večer okolo 8 hodiny vyšel oheň v N. CNS 11 u Jana Špitálského a vyhořela mu na domovním stavení vrch on ale v tom nezůstával on zůstával za Káraným, tam zůstával u podruha Václava Henyše. Oheň vyšel odzadu bohu povědomo jak se zápolilo. Soudí se, že neopatrností skrz ženu Henyšovou se to stát mělo. Svrchovaný nás miloval, že se ten oheň dále nerozšířil. Bože nás chraň vícekrát takového leknutí. V Selčankách dne 6. října 1844 Matěj Koštýř rychtář Roku 1858 /z/ dne 9. na 10. září v noci podpálil zlosyn Matěji Koštýřovi stodolu a domovní stavení při N. 22 Učinil mu škodu na obilí a na seně na 4000 zlatých CM Ten palič byl bezpochyby ze Selčánek rodilý. K pomstiho svrchovaný Bůh. V Selčankách dne 10. září 1858 Mathias Koštýř představ. 133. strana Příjem tamní obce roku 1840 Z obecního pole na Spastvinách, které má Frez Bělík Z obecního pole v půl třetím groši, který má Anton Krajzel I. díl v nové obci, který má Matěj Homola II.díl v nové obci, který má Jan Pušpor 1 nové pole v nové obci platí Anton Kreizel 2 dtto Josef Šulc 3 dtto Venzl Burda 4 dtto Venzl Burda 5 dtto Matěj Křáp 6 dtto Matěj Křáp 7 dtto Jan Novák Za obecní louku v Čihadle Jan Burda „ louku vzadu u Labe Matěj Hladík „ louku mezi struhama Josef Arazim „ louku v Prutníku Josef Šulc Ze 13 baráků, které stojejí na obecním místě Nouzovský Franz Bělík ze zahrádky na obecním místě

Zlatých 29 24 28 30 13 5 6 6 6 6 6 45 40 112 40 40 6

Krejcarů 30 15 30 9 6 18 15 3 3 21 40

58

Z obecní vody nazvané tůně od Franze Krejčíka Od baráčníků a podruhů z pasení hovězího dobytka Dtto z vepřového dobytka Za odprodanou trávu obecních olší pasece Na Lebce Z obecního pole pod Řičákem od Jana Burdy; Suma Jenž se stalo v Selčankách dne 6.února 1842. Mathias Koštýř rychtář 134. strana Vydání tamní obce roku 1840. Obecní kontribuce z obecních gruntů Domovní daň z obecní pastoušky Z komína z pastoušky Asekurace z obecní pastoušky Z rybníka Plačku pachtu Pastýřovi služby Poselákovi neb ponocnému služby Počet vedoucímu služby Rychtářovi služby Za ryby neb násadu k nasazení do rybníka Od lovení rybníka Od revidýrování obecních počtů Když jsme se hlásili obecní výkaz, tak nás ta koštovala Mimo toho má tamní obec mimo výlohu každoročně Vydáno mezi 14 sousedů po 25 zlatých dohromady Suma V Selčankách dne 6.února 1842. Mathias Koštýř rychtář Johann Hausman početvedoucí

8 90 15 30 12 601

58 1 4 31 16 14 7 20 10 3 3 15 50 350 584

30

30 14

35 40 30 15

30

30

135. strana Zálohní neb 5/4 obilí. Známost činím na budoucí časy všem potomkům by věděli, jak na brandýském a přerovském panství brandýští a přerovští kontribenti velkou zálohu v obilí na 3. kasovních špejharách mají to jest dílem ležícího na špejharách a dílem učeného mezi podanýma to jest na dřevčickém hlaveneckém přerovském špejharách. A sice. Pšenice dílem na špejhaře, dílem mezi podanýma 876 měřic Žita dtto. . . dtto 17.239 „ Ječmena dtto. . . dtto 21.488 „ Ovsa dtto . . . dtto 3.737 „ Hrachu dtto. . . dtto 956 „ Suma 44.296 měřic Dáno v Selčankách dne 4. dubna 1841

59

Math. Koštýř rychtář. 136. strana Děkanství stavěno. Na paměť zde udávám, mnoholi v roce 1837 tam na obec musela odvést všech materiálů k vystavění hospodářského stavení a zdi při zahradě při Hrádku čelakovském děkanství a sice 12 sáhů kubických kámen od Nehvizd 40 strychů vápna z Pankráce 50 fůr písku z Vejmol. 650 cihel z brandýské cihelny od Hrušova 3950 tašek též odtamtud. 4 trámy z brandýské foroty 3 stěny též 4 krovy též 2 latě též 184 dní ruční museli baráčníci a podruzi vykonat. Tato stavba se dělá za jemnostpána děkana Františka Mačana. Dáno v Selčankách dne 15. května 1837 Math. Koštýř Rychtář 137. strana Poznamenání v této obci co tak v hradě a pastvišti rozděleno k užívání všech sousedů a to na louku jednoho každého níž vypsaného díly jsou a to od Labe tukata jsoucí vyměření tyto díly znumerýrované jsou od toho Labe blíž ty díly vypsané jednomu každému jmenující jeho díl napsaný jest. A to u přítomnosti všech sousedů se stalo. díly jsou Sousedský od starodávna numera a to 8 a totiž Jan Salamánek 6 Matěj Butka 7 Kateřina Klicperová 10 Matěj Budínský 2 Václav Salamánek 4 Matěj Skořepa 9 Jiří Rambousek 14 Matěj Junkr mladší 13 Jan Koštýř 3 Matěj Junkr

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

a to činí sáhů

7 6 5,5 5,5 5,5 5,5 5,5 5,5 5,5 5,5

60

11 Václav Kuthan 12 Václav Lambert 1 Franc Bodlák 5 Matěj Šimáně což se tak stalo a to dne 15. listopadu a to v roku 1787. Kdežto teprva k užívání budou na 1788

11 12 13 14

5,5 5,5 5,5 6

138. strana Poznamenání rozdělených dílů v hradě roku 1788 začnouce od tekutého Labe díl první níž vepsaný jsoucí a totiž jednoho každého a to na sáhu vyměřeno jest. N.

1 Franc Bodlák 2 Václav Salamánek 3 Matěj Junkr 4 Matěj Skořepa 5 Matěj Šimáně 6 Matěj Butka 7 Kateřina Klicperová 8 Jan Salamánek 9 Jiří Rambousek 10 Matěj Budínský 11 Václav Kuthan, rychtář 12 Václav Lambert 13 Jan Koštýř 14 Matěj Junker

díly jsou 13 5 10 6 14 2 3 1 7 4 11 12 9 8

i též sáhy 5,5 5,5 5,5 6 6 5,5 7 5,5 5,5 5,5 5,5 5,5 5,5

139. strana Kontribuce Od Panství Brandýsa a Přerova Na Paměť uvádím mnoholi panství platilo staré josefinské kontribuce to jest bez reducírovaného magacínu /v/ roce 1791 Jména obce Altbunzlau Tauschim Zaap Jenstein Mežerisch Vráb Hrádek Čelákov Mstětiz

Kontrib. CMZ 140 zl. 35 kr. 445 25,5 471 11,75 438 13,5 633 59,25 115 59,25 160 11,5 591 16,5

61

Ostrov Svimislitz Dřewčzitz Popowitz Altbrazdim Polehrad Zárib Neudorf Czakowitz Jiřitz Rudeč Tieschitz Kozel Chrast Wssetat Czečzelitz Nedomitz Owčzár Křenek Lhotta Konetop Hlavno Sudova Hlavno Kostelni Hlavenez Kuttenthal Kohanek Sobětuch Tuřitz Skorkow Předměřitz Sejowitz Altpřerow Selčanek Semitz Welenka Střebestowitz Altwestez Suma V Selčankách … dne 7. května 1843 Math.Koštýř rychtář

124 601 502 395 201 364 282 226 292 281 124 128 247 172 435 59 295 83 216 99 123 450 131 305 1481 404 157 306 95 408 302 396 245 660 318 169 264 14356

44 52 28,5 46 27,5 49,5 32,5 51,5 5,25 40,25 6,75 15 59,25 3,25 19,75 44,25 19,25 32,25 8,25 48 3,5 10,5 56,75 50 20,25 34,25 57,5 41,75 46,25 55,75 53,75 14,5 37,75 23,25 1,25 16,25 25,75 34

140. strana Aksis neb potravní daň a z hlav Na paměť uvádím, že za našich dnů byl nazvaný plat Kopstaer neb z hlav. Ten samý plat byl bez rozdílu uloženel jak od stavu urozeného tak stavu sprostého též mužského i ženského pohlaví, též všechny služební čeládky. Jeden každý k tomu platu přitažený byl při dosáhnutí 16ti let svého stáří a nebyl od něj vyjmutý krám žebrací, když dosáhli 60 let svého věku.

62

Ostatní museli bez rozdílu všichni každoročně po 1 zl. 15 kr. ww neb po 30 kr. stříbra platit. Vojáci pokud při svých plukách sloužili, byli od toho osvobozeni, jakmile ten propuštěni byli tak byli k tomu samému Kopstarlu přitaženi ten samý plat trval až do roku 1828 do 31. října a byl vyzdvižený. V Selčánkách dne 25. června 1835 Math. Koštýř rychtář Akczis potravní daň Roku 1828 dne 1.listopadu nastal akciz neb potravní daň to jest mrzutý plat ten ale u nás venku se žádného jiného netknul jen sládků a vinopalu a řezníků, ale v městě v Praze v branách se musí ze všeho jen co jméno má platit několik druhů zde na paměť uvedu z 1 měřice pšence 8,5 kr. stříbra, 1 měřice žita 8,5 CMZ, z 1 měřice hrachu, coupky vikve 8,5 kr., z ovsa 5 kr., ze sena z 5 centů 18,75 kr. stříbra, ze slámy též z 5 centů 18,25 kr. CMZ, z 1 měřice mouky 6,75 kr., z 1 hovězího kusu 5 zl. CMZ, z 1 telete 50 kr., z 1 ovce neb skopce 18,75 kr., z 1 jehněte 12,5 kr., prasata od 9 až do 35 liber 37,5 kr., od 35 (…) bez rozdílu 1 zl. 15 kr. CMZ Math.Koštýř rychtář 141-142 prázdné 143. strana Dnes níže psaného a roku po zemřelé Barboře Svobodové, žebračce, za odprodání hanparáti per licitaci byla předsevzata, který člověk co po ní koupil tak pro paměť tuto známo činím že je tomu tak a nejinčej. Josef Soukup za jednu modrou postel rozlámanou Venczl Šicanda jedny hrábě, jednu vokříň, jedny necičky Jan Bodlák čtyři hrnce, dvě vařečky, jeden rendlík, jedna kamenná flaška . . . Vágner jedny necičky, jeden válek, jeden kabát nezulánovi a jeden kabát šedivej, futrování, starou kůži, jeden nůž, jedna kudla Veczl Zach dva čepce, jedna stará košile a kusy hadru Matěj Černý jednu starou modrou sukni Matěj Skořepa půl skorce ječmena a pšenice Izak Vágner dvě peřiny starý, jedna s cejchou, druhá bez Suma Stalo se v obci selčanské dne 10. dubna 1812 Jeden každý licitáň svou rukou podepsaný Matěj Koštýř rychtář Jan Bodlák Matěj Černý Matěj Skořepa Izak Vágner.

17 kr. 25 kr. 15 kr. 2 zl.

8 zl. 13 zl.

28 kr. 28 kr. 12 kr. 18 kr. 51 kr. 42 kr.

63

144. strana Z toho příjmu, co se utržilo po nebožce Barboře Svobodové, co se prodalo, tak se zase vydalo, co koštovaly pohřební útraty. Tak tuto známo činím, jak dole stojí Na truhlu umrlčí za prkna Jiřímu Šnajdrovi Od dělání té umrlčí truhly 30 železných hřebíků Veselému Hrobníkovi odkopání hrobu a od nešení křížku chlapci Čtyřem ženám od posluhování a očištění nebožky Barbory Svobodové totiž obdrželi Rychlice, Skálová, Dobšová, Ziterka Čelakovskému panu kaplanovi na mše svaté Suma

3 zl. 1 zl 1 zl.

3 kr. 1 kr.

4 zl. 3 zl. 13 zl.

1 kr. 51 kr. 4.. kr.

Franz Veselý a podržel Tyto ženské nemohouce psáti dožádati Mě Jana Bodláka k podpisu sami udělají tři křížky Jiří Šnajdr održel 145. strana Mokro velké Rok 1844 byl neobyčejně mokrý, takže u nás po desetkrát voda z řeky Labe vystoupla a nám při naší obci nesmírné škody způsobila. Z jara nesmírně dlouho trvala o svatodušních svátcích nám přišla na sena a ty tak docela zničila, že k žádné potřebě nebyly, takže lidé to posekat museli a pryč zaházet, aby jen luka vyčistili. Jen byly též nepříznivé ke sklizení, takže se většího dílu obilí mokrý sklízet musely, ke konci žní nám zase přišla velká voda na otavy a přišla zase třikrát po sobě tak docela , že otavy k žádné potřebě nebyly, takže je lidé ani nesekali, že přes zimu na lukách zůstaly. Skrze neustálé deště jsme velmi špatně mohli na zimu zasít, takže mnoho polí která při oupadách byly neosety ležet zůstaly, protože na nich většího dílu pořád voda stála. Takové neobyčejné mokro žádný nepamatoval. Bože rač nás chrániti takového mokra. V Selčankách dne 30. prosince 1844 Matěj Koštýř rychtář 146. /248/. strana V roku 1784 od jejich císařský a královské milosti skrze patenty k ohlašování jak na kancelářích i též v kostelích na kazatelnicích k oznamování jest bylo by tak jeden každý mrtvého ticha pochované bylo a to bez truhly do země neb hrobu zakopáno jenom do plátna

64

zaobalené bylo v truhle jenom donešeno k hrobu aneb do hrobu z truhly do země dané bylo i těm též ne na krchově než nýbrž na taková vykázaná místa dálejc od vesnic aneb města být mají i též místa má skutečně stalo se, že tak pochované byly nicméně ale až posavad v některých místách dle obyčeje starýho aneb předešlýho a že posavad se pochovávají než nýbrž jak dálejc Bohu povědomo bude to vše na něj vyššího P. Boha do jeho božské milosti se poroučíme a na jeho svatou milosti vše dáváme jak Bůh všemohoucí napotom býti má na jeho vůli zanecháme a na rok 1787 sobě na dobrý a bohumile a na ní spasitelnému budoucí dobrou naději očekávajíce. S tímto já tuto vše pro budoucí potomky zde v této knize v obci naší zanechávám a Bohu dávám. 147-148 prázdná 149. /251/. strana My Maria Terezia z boží milosti ovdovělá římská císačřovna, královna uherská, česko dalmatská charvatská slovanská a tak dále Vzkazujem všem našim poddaným našeho dědičného království českého naší císařskou královskou milosti a dáváme tímto k vyrozumění, že ačkoliv bychom my proti všem také v tom nejmenším v posledním a tak nedovoleným jak jak opovážlivým nejvýše trestanlivým pozdvižením zapleteným sedlákům a poddaným nejpříslušnější ostrosti bez ohleda na víc nebo míň změlňující okolostojíčnosti opotřebovati mohli přece jen když původové větším dílem se schytaly a zcela víc snížené ano když také dílem mnozí poddaní sami své chyby uznali an od těch zlosynů nabité mylně minění seznali a želeli ano oni nejenom již začali se pokojně chovati do svých domů ubírati a letáky od nich samých původové a za živa co ve vyzrazeni a vida

65

jsou a oni svý roboty konati sami 150-252. strana žádali mi pro tenkráte milost místo prava provozovati našemu zemo mateřskému tak často okušenému srdci také nyní běh nechati chceme oznamujeme tímto všem mým sedlákům, chalupníkům, podruhům a čeládce že oni kteří půvalové neb vuzove nebyly a ze slušné kázně z těch míst kdežto zrození jsou se vzdálili aneb bojíce se dalšího potrestání a vyhledávání v nich bydlejí nejmilostivěji od toho zprošťujeme a svobodně navracení a bezpečně beze všeho příkoří obydlí od něj řka propůjčiti chceme pod tou však vejstisklivou vejminkou že skrze důkaz neštěstí jež to ty bezcestní zlosynové jakožto buřičové skrze slušně jim učiněné představování na ně vztáhly oni všichni budoucně pokojně poddané k zemo knížecím místám a krajským úřadům poslušně k svým gruntov- . . . ním vrchnostem a skrze ně jim představeným a úředníkům a volně k bedlivému vyplnění všech poručení se proukázati mají což napotom nám příležitost zaopatřiti ještě dáleji na jejich dobré nejmilostivější pomysliti 151-253. strana pročež tedy také všechna další vyšetřování neb on pasare proti onim kteří se ihned nyní poslušní ukazujou a pokojně chovati budou od nějška tím samým nejmilostivěji vyzdvihujeme a všechno delší vyhledávání a restýrování všude zastavujeme však ale při se udávajícím nejmenším a podobným se zprsotívajícím příběhu nechť jest to proti krajskýmu úřadu aneb proti těm od svých gruntovních vrchností a úředníkům na nich pohledávaným patentálním povinnostem aneb od nich se stávajících nedovolených schůzek a začínání ihned po co nejostřeji nakládati jak jejim gruntovním vrchnostem tak také císařským hejtmanům moc se propůjčuje a po-

66

rušení dle v našich zemích panujících nejvyšší mocnosti a moci se uděluje též společnému vojsku v takových příběhách vší ostrosti k zkrocení aneb zničení podobných poznovu se udávajících opovážlivostí bez dalšího dotazování jenom na předcházejících 152-254. strana žádosti krajských úřadů anebo také podle okolostojícnosti panství potřebovati nařízeno je. Což tedy všem dobře smejšlejícím k potěšení a bezpečnému pokoji všem jiným ale k poslušnýmu strachu sloužiti má. Dáno v našem městě Vídni dne 5. dubna Anno 1775. Maria Terezia Jindřich hrabě z Blume jen Jan Bernard z Zenker. což již tak k obdržení a to dne 10. dubna anno 1775 k tomu též po znamení se zde činí co tak od tý roty selské a nezbedné v této obci jest škody učinila a to Janovi roztloukli kamna za 3 zl. vokna 2 též za 1 zl. 30 kr. Jiřímu Knotkovi vokna 18 kr., Kateřině Kubínový vdově několik koleček za 10 kr. Stalo se dne 23. března anno 1775 153-255. strana Na paměť se tuto píše že tak v roku 1782 nový víry aneb sekty v zemi české vzešly na mnohých panstvích a to sice takový víry sobě lidé vymyslili a věřili jenom právě to co se jim líbilo to k věření sobě jeden druhému představovali a za dobré uznávali zatím hrozný bludy v tom jsou byli a to v mnohých vesnicích málo dobrých křesťanů jest bylo což tak dalece k jakému konci a cíli to vše Pánu Bohu povědomo je to přijde budiž z toho Pánu Bohu pochvá-

67

len že v naší obci žádný v tom bludu se nevynachází nýbrž v Nouzově Jan Mašta též se zapsati dal než zas v brzským čase dal se vypsati v jakým ale oumyslu jest to Bohu povědom ostává s tím ale dáleji co Bůh všemohoucí v jeho svaté moci ráčí učinit budoucně k do brému setrvání uznání se činíme a s tím to vše Bohu poroučíme. Kdežto ten jmenovaný Jan Mašta přece jenom v tý bludný víře aneb náboženství dokonale ji užívá a v ní v tý sektě ještě a to právě bludařem a od víry spasitelný zběhlý se učinil. Kdežto též i v naší obci ve dvouch numerách tajní v tý viře přebývají a skutečně sami jsou 154. strana V roku 1778 v nově vystavených baráků je a to 8 jméno majíce u Císařské Kuchyně pročež ale vše tyto baráky aneb v nich ostávající hospodáře pod správu předně její milosti kanceláři vrchnořiditele brandýského a přerovského k Přerovu patřící jsou a též k obci selčanské vše svou povinnost poslušně zachovávat slibují jakožto z dobru cti k obci přivtěleny a též přijaty jsou též také napotom budoucně pod mocí rychtáře vsi selčanské jeho poručení nejenom od vrchnosti nařízeno anobrž jeho poručení pilně zachovávat a ne odporně přijímat též všech sousedů v uctivosti míti a jim též poslušným býti kdežto také v dobrým při této obci zachování budoucnému a všemu zastání od obce jestli tak vše poctivě se řídit a držet budou s tímto se tuto ale zavazují žádných zlých a nedovolených vět v příbytkách svých nepřechovávali proti obci aneb všem sousedům na odpor nikdy nebyli tak se obecně a veřejně zamezují. A tak nyní v roku 1780 zvolenýho rychtáře tam mají a pod správu jako v C. Kuchyni i též v Nouzově a to Matěje Pýchu rychtáře jsoucí totiž v měsíci září 155. prázdná

68

156. strana V roku 1777. Což tak v zemi české jeho milost c. král. panství přišly od robotu vejezdních i též pěší robotní lid než nýbrž za týž roboty prv bývalých nyní penězi placená dle výnosu na usedlost aneb vyměřených polí dle klasovaných vynášejících rolí a luk jeden každý vypsaný jest a to na všech c. král. panství se již stalo nyní dle snesitelnosti se platí i těm též v roku 1778 všechny panský luka k rozměření a lidem robotním bývalým k vyměření dle snesitelnýho platu rozdání jsoucí byli jednomu každému do numer gruntu připsané jsou. A to dle klasování v platu pozůstává jakož též vše dvory panský rozdělený role i též luka lidem popsaný podnájem na budoucnost k dědičnému užívání napotom dle kontraktu znění již mají být a pozůstávat. Což já tak dálejc na vyšší instanci a na budoucí strpení v dobrou naději jednomu každému k očekávání napomenutí činím, aby v dobrým předsevzetí k dobrýmu setrvání účasten býti mohou amen. 157 prázdné 158. strana Kontribučenské příplatky Kontribuce neb kontribučenské příplatky z ennfytenských neb dědičnájemných gruntů se vždy platívala až do roku 1804. Od toho samého roku se neplatila až zase začala 1837 roku ve vídeňském čísle od roku 1837 se začínaly v stříbře a také za rok 1838 a 1839 za ta dvě léta se zaplatit po spolu v stříbře tamní dědicnájemníci selčanští zaplatili dne 1. března 1839 za ty dvě léta 50 zl. 48 kr. stříbra a platějí ty samé až podnes, jak máš rozmilý čtenáři ode mě níže podepsaného na stránce 161 a 162. Vznamenaný formulář od té samé daně postavený Též milí vlastenci tamní obce vám také poskytuju od té samé katastrální daně celé to jednání, jak na stránce vyznamenaný máš by jsi po mně zase svým podřízeným mohl něco o té dani oznámit V jakých důležitostech ta samá daň pozůstává a maje vynasnažený a práce snad uznáš, že jsem se vynasnažil všechny důležité věci do této knihy pro

69

potomnost vepsat. S tím tě též napomínám, můj nástupce, nezhrdej mým sprostým psaním, ovšem sprosti a be/z/ vší titule psáno jest, ale z upřímného srdce nezhrdej. Ach, nezhrdej by ti to někdy k dobrému a tvé podřízené nebylo bys někdy na mě v hrobě nevzpomínal neb já ty důležitosti ze zkušenosti a chyby, že jsme nic psaného nenatrefil představuju V Selčankách dne 6. března 1842 Math.Koštýř rychtář 159. strana Jakož tak nyní dále je dle napsáního úroku v této obci bývalýho svůj konec téhož výplatu přestává kdežto i s tou robotou konce svůj vzalo a nyní jednomu každému dobře povědomo a tomu jest. I těm též na všech panstvích c. a král. též je . 160. strana Vyznamenaných v obci Selčanek všech sousedů i též baráčníků jednoho každého celoroční povinnost úroků níž vypsaného jest. N.Od roku 1775 povinnost A totiž zl. kr. 1 Matěj Bodlák 2 98 2 Kašpar Salamánek 2 20 3 Matěj Junker 3 16 4 Matěj Skořepa 3 30 5 Jiří Zelinka 2 98 6 Tomáš Butka 3 30 7 Jan Klicpera 2 97 9 Jan Salamánek 1 22 10 Jiří Černý 46 18 Tomáš Rychtrmotz 35 19 Václav Kuthan 1 59 21 Kašpar Ručina 2 20 22 Jan Koštýř 9 99 23 Jan Pýcha 1 5 Suma toho 33 28 Baráčníků 8 Jakub Černý 35 12 Alžběta Šimáňová 35 13 Jan Černý 1 10 14 Jiří Knotek 1 10 15 Kateřina Kubínová 1 10 16 Václav Bodlák starší 1 10

zl.

kr.

2 2 2 2 0 9

2 2 2 2

Nouzov 4 Václav Hronek 3 Franc Dobeš 2 Jan Maška 5 Jan Pušpour 1 mlýn Suma toho

2

V sumě činí Vnově vystaveny a to 14 6 Václav Junkr N. 1 7 Jan Hrdlička N. 2 8 Jan Slovák N. 3

70

17 Kašpar Šimáně 1 18 Jan Kuthan 24 Václav Bodlák mladší 1 Suma toho 8 25 k tomu co je F. Krejčík na 1780

10 35 10 45

9 Matěj Pýcha N. 4 10 Václav Brych N. 5 11 Jan Tyberka N. 6 12 Jan Junkr N. 7 13 Jan Kubín N. 8 Jméno mají u Císařský Kuchyně

161-162. strana – velká tabulka N. domu Jména Dědiční nájemníci a emfyteuti Výměra gruntů PříplatkyV čase od roku 1812 až do roku 1837 Povinnost z onich Před /při, po, před/ dvoru rozděleni Odpřivoraných gruntů a větší výměry Dohromady Oddaných panských gruntů Kontribučenský Ve vídeňském čísle Na rok 1838 v stříbře Povinnost z nich Na tu povinnost zaplatili Na tu /hovau/ v restu zůstávají Při – před dvoru rozdělení (při, po) Přivorávaných gruntů Větší výměry Josef Soukup Franz Černý Math. Klicpera Jan Klicpera - Arazim - Klicpera Franz Černý Jan Šlechta vdova Vaňousek Josef Micka Franz Richlik Josef Kubin Math. Křáp vdova Koštýřka Jan Hausman Adalb. Arazim Jan Knitl Franz Picha Adam Michalec Josef Arazim

71

zalez Franz Hübš Od vrchnoúřadu cís. kr. komorního panství brandýského dne 8. února 1839. Dáno v Selčankách dne 6. března 1842 Math. Koštýř Horký rychtář vrchní 163. strana (nahoře tři řádky textu, pak tabulka) Obec selčanská Bylo na ležení vojsko od 1. června 1835 až do 31. prosince 1844 v desíti v letech od slavného regimentu Kaiser kurysýr I zde na paměť uvádím mnoholi jeden každý držitel gruntu každoročně vojska nakvartýrovaného měl

72

164. strana Návrh obecního představeného Při obecním shromáždění všech selčanských sousedů dne 26. listopadu 1857 navrhl Matěj Koštýř představený seldčanský nájem sousedům že státní půjčka per 2260 zl. CM je již docela doplacena, kterou tamní obec v měsíci září 1854 subskribírovala, že by za dobré uznává by se dáleji tak s obecním jměním hospodařilo jako v minulých uběhlých třech letech se konalo kdež obecní jmění jest k tomu dosti dostatečné, že by se mohlo v 11 letech zdělat takový obecní kapitál, že by z úroků mohla být placená jak obecní též veškerá 14 sousedů gruntovní daň Na takový způsob každoročně vkládat 600 zl. CM na 6% na solinky do ungeltu že by v 11 letech kapitál vzrostl na 9730 zl. CM, který by ročních úroků 585 zl. CM vynášel. Rok Kapitál zl. 1857 600 1857 1858 1238 1858 1859 1918 1859 1860 2640 1860 1861 3402 1861 1862 4206 1862 1863 5066 1863 1864 5974 1864 1865 6946 1865 1866 7978 1866 1867 9170 1867 Pro rok 1868 kapitál 9730 Ale bohužel byl můj návrh zavržen nepřijat Dne 26.listopadu 1857 Math. Koštýř Představený

Úrok zl. 19 19 40 40 61 61 81 81 102 102 130 130 154 154 186 186 216 216 246 246 280 280

165. strana – prázdná 166. strana Popsání obecních lesů Na paměť uvádím všem po nás pozůstalým potomkům v čem a jak se za našich dnů obecní lesy vynacházely a v jakém stavu a

73

jakým dřívím porostlé byly a mnoholi se těch samých kmenů vynacházelo a mnoholi by z nich mohlo dříví být. Obšacovaný ode mne níže podepsaného místního rychtáře Matěje Koštýře a souseda Františka Černého ještě jednou opáčím, že ty samé v malém šacuňku vzaty a na rakouskou míru obšacovány I. Položení na obci. Na obci pod zahradou N. 7,9,lO,11 olšema a vrbama vysázeno počítáno toho času na Pod těma samýma výš psanýma numerama a z k poli N. 1 nazvanýmu zájezdu stojí 10 velkých dubů II. Položení v nové obci V nové obci vedle louky N. 21,10 nazvané Šramolky a Až k louce čelakovského pana děkana stojí 9 dubů Též v nové obci jeden stojící vůz u louky děkanské III. Položení na Hlásku Na Hlásku okolo pole nazvaného Zájezdu a z k Mlýnské strouze a z druhé strany Šramolek louky N. 22,10 a čelakovských luk stojí 33 dubů Též na Hlásku 1 topol a 1 hruška IV. Položení v Hradě V Hradě vedle panského lesa až k řece Labi a vedle obecních dílců, které na luka se užívají stojí 44 dubů Též v Hradě 1 topol Též v Hradě 26 jilmů Též v Hradě 1 lípa a 5 habrů Též v Hradě 2 jabloně a 2 olše 167. strana 5 Položení Na Úžlabině Na úžlabině vedle panského lesa Krčinka a druhé strany obecních luk a k půlnoci labské řeky stojí 10 jilmů též tam vedle břehu labského stojí 1 topol též tam na té úžlabině stojí 43 vrby 6 Položení Víska Víska z jedné strany panského lesa Krčinky a z druhé strany obecní vody nazvané tůně stojí 207 dubů Ve vísce 27 jilmů Též ve vísce 1 lípa a 2 habry Též ve vísce 9 hrušek Též ve vísce 35 topolů 7 Položení V Mejtku V Mejtku vedle louky N. 5 z jedné strany a z druhé strany vedle obecní tůně stojí 32 duby Též v Mejtku 1 lípa Též v Mejtku pod zahradou N. 4, 5, 6 mladých topolů V Čihadle na obecní louce stojí 1 dub Též v Mejtku mezi polem N. 2 zájezdu a mezi obecní loukou, která je pod zahradou N. 6,7, kterou užívá pastýř k jeho službě stojejí mladý dubce

Sáhy 50 63

36 4

99 4

123 1 10 4 1

1 2 19

416 16 2 3 7

84 1 8 2

3

74

Ještě musím připamatovat, že břeh vedle pole N. 2 nazvaného Zájezdu tamní obci přináleží z té příčiny že ta samá porostlina k obecní tůni přiměřená jest 8 Položení Na Lebce Lebka olšema porostlá kolem pole N. 6 z jedné strany a z druhé strany podle pole N. 21, 3, 7 obšacovaná Též Lebka přes cestu z druhé strany vedle pole N.21, 2 byla za našich dnů 4 léta staré olše.

30

168. strana 9 Položení v Plácku V Plácku olšema porostlý podle panského rybníka Plácku a z druhé strany podle pole N. 19, 21 stojící olšová paseka 3 léta stará Též v Plácku pod polem N.19 stojící 1 dub na 1,5 sáhu dříví. 10 Položení v Půltřetímgroši. V Půltřetímgroši olše pod nouzovskou obcí pod N. 2, 3 paseka 2 léta stará 11 Položení pod Mlejnkem Olše pod Mlejnkem Řičákem a pod polem N. 5 jednoroční paseka též i s tou zahrádkou, která při tom samém Mlejnku se nachází tu samou naši předkové roku 1817 propachtovali to jest jen do smrti tamního mlynáře Františka Bělíka pod určitým plotem 6 zl. běžící mince jak protokol na stránce 64 zní. 12. Položení po Strouze od Mlejnka. Po Strouze od mlejna Řičáku, která vede Půltřetímgrošem až do potoka Vejmol olšema a vrbama posázená Po strouze druhé, která vede od mlýna Říčáku až zas do rybníka Plácku olšema vysázená. Jenž se stalo v obci selčanské dne 1. listopadu 1841 Mathias Koštýř rychtář 169. strana Popsání od obecních gruntů hranic I. Ve jménu Páně počínám tyto obecní hranice popisovat od polední strany, od pole Franze Černého N. 3 a 9 po mezi od stojícího kamene F = I = : H = B: zrovna dolů přes potok Ouvalský u nás nazvaný Vejmola. Odtud se táhne k půlnoci vedle kuchyňského Koštýře N. pole až k louce čelakovského pana děkana, odtud se otoč okolo louky tamního Beránka dolů k západu přes ten samý potok okolo louky Matěje Meizra a Josefa Lopatáře a Josefa Píchy z Čelákovic až k lukám selčanským N. 10, odtud ohnuté k půlnoci okolo louky N. 21 a 22 /v/zhůru ohnuté k východu, z druhé strany toho samého N. 10 louky a těch samých výš jmenovaných čelakovských luk až k louce Kateřiny Knoblochové též z Čelakovic a podle louky N. 5 ze Selčanek hned na rohu zlámané k půlnoci podle panského prutníka nazvaného Hradu, odtud přes strouhu, která vede ze starého Labe v rovnosti podle toho samého panského vysokého lesa Hradu až k tekutému Labi tu na rohu otočené k západu podle labské řeky po břehu nahoru až k panskému

75

lesu nazvanému Krčince stojícímu kamenu a jednomu stojícímu topolu, ten samý topol ale přináleží obci, odtud na rohu zlomené k polední straně až k stojícímu kamenu, pod kterým vedly Škvára a Cihla podložené jsou na rohu panského lesa Krčinky a obecního lesa Vísky z toho samého kamenu zrovna k západu podle toho samého panského lesa Krčinky, kde ješe v rovné linii tři kameny mezi obecníma a vrchnostenskýma hranicema stojejí až k stojícímu kamenu u samé staré vody nazvané tůně, odtud přes tu samou tůň k západu na druhé straně též tůně u panského lesa nazvaný Plačice zrovna nahoru toho samého lesa až na roh louky k stojícímu kamenu, kde ten samý kámen chrání louku čelakovskýho pana děkana a selčanského Matěje Koštýře N. 22, to jest nazvanou dlouhou louku a les obecní a les vrchnostenský. 170. strana Z toho samého kamene nazpátek k polední straně pořád podle děkanské louky až ke kamenu, který stojí zas na děkanské louce obrácený k východní straně a dále tak malý zub do děkanské louky až k louce N. 22 okolo té louky zas k louce N. 6 tu nahoru k polední straně pohnuté až na roh zahrady N. 3 a 4. Musím připamatovat, že to samé obecní položení, které přes tu samou tůň od lesa Vísky překříží na roh lesa panského nazvaný Plačice, ne kor široký jest a za našich dnů jsme tam říkali v Mejtku. U toho samého na půlnoční straně leží panský les Plačice a na západní straně děkanská louka a k poslední též děkanská a N. 22 a 5 odtéž zvrch řečeným zahradám N. 3 a 4 odtud nahoru vedoucí podle zahrad N. 5, 6, 7, 9, 10, 11, 28 mezi tím musím připamatovat že na břehu té obecní tůně leží dvě kontribentní pole N. 2 a 1 nazvané na Zájezdě, od zahrádky N. 28 se na rohu otočí až k N. 12 to samé N. 12, 13, 14, 15, 16, 17, 20, 24, 25, 27, 29 stojejí též na obecním místě N. 28 má jen zahrádku N. l8 a 8 též jen zahrádku na obecním místě. Z té příčiny mají menší plat k obci od N. 12 k N. 18 a podle N. 26 nahoru k polední straně podle vrchnostenského rybníka Plácku až k stojícímu mezníku, odtud na rohu zlámané k západu a do polovice pole N.19 odtus nahoru k polední straně podle pole N. 19 a 21 a 5 až k mlýnu Řičáku, též ta zahrádka a dvorek u toho samého mlýna je též obce selčanské, odtud nahoru podle hráze rybníka Řičáku až vedle vedoucí cesty, která vede do Přerova. Ty tři stojící baráky totiž N. 2, 3, 4 u nouzovské obce mají stát též na obecním místě obce selčanské a až podnes tam na obec žádnou činži z těch samých nebéře, odtud podle zahrady N. 4 a podle zahrady kuchyňské hospody dolů k půlnoci a k poli Selčanského Franze Černého N. 3, kde svůj začátek vzaly. Tu se zas skončují hranice toho položení se jmenuj/í/ v Půl třetímgroši 171. strana II. Položení na Lebce

76

Položení druhé má obec nazvanou Lebku. Ta svůj počátek bere od rybníka Plácku nahoru k západu a na půlnoční straně leží pole N. 21 a 7. Tam se dělá taková špička podle pole N. 7 a 19 a 21. V malé šířce tam říkáme v Krti. A na mezi pole N. 21 a 19 se otočí k východu podle pole N. 3 a odtud pořád podle pole N. 3 všelikém ohnutí až k poli N. 7 a mezi N. 3 a 7 je taková malá špička, která dosahá až k poli N. 6 nazvané na Červeném písku jen sedm sáhů šířky a běží špičaté k řečenému poli N. 6 od pole N. 7 k východu v jednom oblíku až k cestě která vede do Záluže od Selčanek, poté cestě se otočí k poledni podle pole N. 23 v poli N. 23 dělá takový triangel 6 sáhů šířky a 10 sáhů dlouhý, odtud skočí přes cestu k poli N. 2 a vede k východu. Tu se otočí do špičky k půlnoci k poli N. 5 a 21 a běží zrovna k půlnoci podle pole N. 21 až k poli N. 6 nazvanému Lepka. A běží zase až na tu samou hráz k tomu vrh řečenému rybníku Plácku a poli N. 21. Tam se hranice spojí. III. Položení v Čihadle V Čihadle má obec dvě louky a ostatní pastviště. První louka svůj počátek začíná od lesa Mejtka a na polední straně leží zahrada N. 3 a pak luka N. 2, 1, 9, 4 a na druhé straně k půlnoci je louka N. 5 a 22 a čelakovského pana děkana ta běží mezi těma zvrh řečenýma gruntama od východní strany k západu a jmenuje Bejkovka, protože je ta sice z té samé na obecního bejka pasírovaná, ta druhá louka ta počíná svůj počátek od té nazvané Bejkovky a k polední straně leží pole N. 21 a k půlnoční straně děkanská louka ve všelikých oklikách ale veskrz okolo louky děkanské kamenama obsázené 172. strana pod kterýma kamenama svědky Cihly a Škvára jsou a ta se táhne až k poli N. 7. U N. 7 se skončí louka a nastane pastviště a půl – noční strana toho pastvištěte leží to zvrh řečené pole N. 7 a 3, 22 a podle pole v rovnosti až za pole N. 22 mezi N . 3 do špičky Tu se otočí nazpátek a běží podle pole N. 5, tu udělá zub a skočí k poli N.21 a běží podle pole N.21 až k louce N. 4, kde tu kámen mezi loukou obecní a N. 4 stojí. Též v Čihadle má obec ještě asi pro dvě měřice kus lada, kde za našich dnů říkáme na Vršku, kudy do Čelákovic pěšinka vede to začíná od pole N. 4 a půlnoční strana je pole N. 5 a polední strana N. 19 a 22 a tu se hranice skončí. IV. Položení v Zdolinách V Zdolinách má tamní obce nazvané jen pole a louku které má pastýř k jeho službě přidané a sice počnoucí od pole N. 19 a běží k polední podle pole N. 22 a 6 až k rohu pole N. 22. Pak se otočí podle pole N. 9 a podle pole Berounského z Velkých Nehvizd, který za našich dnů má Franz Pícha ze Selčanek a z druhé strany podle pole čelakovské obce k půlnoci dolů přes příkop podle panských hobot jménem v Zdolinách až zase na roh pole N. 19 tam se hranice skončí. Jenž se stalo v Selčankách dne 5. prosince 1841

77

Mathias Koštýř rychtář 173. strana Na paměť uvádím Toto obecní popsání uvádím všem potomkům na paměť pro budoucí časy a žádám, kteří po mně toto obecní popsání přehlížet bude, by tímto mým sprostým popsáním nezhrdal, když by se někomu sprosté zdálo neb by někdo domýšlel, že by špatné bylo. V stavu jsem nebyl to samé lepší vypsat. Za našich dnů bych byl býval rád kdybych byl měl jen tak neb ještě sprostější obecní udání. Dle toho bych byl věděl, podle čeho se spravovat a byla by tamní obec bývala a některé věci zisknější, když ale nebylo nic zapsáno, tak tamní obec musela dobrovolně o svoje grunty nechat připravit. Za našich dnů jsem se vynasnažil co nejvíce při katastrálním měření některé věci napravit, co jsem moh, tak jsem se vynasnažil aspoň všechny cesty a struhy, jak náleží do mapy udat, které za našich dnů vykázané nebyly. Z té příčiny, že jsem s panem geometrem Lahingrem tuze zadobrý byl. A všechny obecní grunty jsem, jak leží, udal a vyznamenat nechal, by více žádná mejlka nepovstala a tamní obec k zkrácení nepřišla. By se trefit mělo, že by obec nějaké zkrácení trpět měla buďto v obecních neb v sousedských gruntech a jakékoliv mapy jim přednešeny byly, které by se s mým udáním nestrefovaly. Tak ať se jen odvolají na tu samou mapu, která v Praze v archivu leží a která od samého pana geometra Lahingra právě venku na stolku dělaná byla, ta je ze 3 kroky aneb na 3 stolkách dělaná a je také malovaná, ale bez všech jmen a příjmení. Ať se žádný nemýlí s tou samou mapou, která ode mě Matěje Koštýře podepsaná a můj sígel na ní pospodu přitlačený jest, na kterém je též moje jméno vytlačené, a sice M Kosstiř a hospodářské nářadí. To není pravá mapa, to je brulion. Ten je jen od oka dělaný a není dobrý. 174. strana Ten samý brulion je na takovém tlustém papíře dělaný, co by asi 6 archů dohromady dal a jsou takové čtyřhranné čtvrtky asi 9 neb 10 coulů do kvadrátu a na každé té škarce pospodu je ouřední a můj sígel a můj podpis a některých sousedů a kuchyňského rychtáře Jana Pušpora podpis. Pak podpis úřední An: Podlejší, správce přerovský ten samý brulion je krásně malovaný rozličnýma barvama a jednoho každého na jeho gruntě N. domu a jméno a příjmení zapsané a odkud a jaký grunt buď rustikální neb dominikální. Ještě jednou opáčím, podle toho ať se žádný nespravuje, ten není dobrý, ten je dělaný od oka. Podle toho se nemůže míra srovnávat, ten je jen dělaný pouze ke komisi neb k reklamaci by se jednoho každého jeho grunt v té figuře spatřil.

78

V Selčankách dne 9. prosince 1841 Mathias Koštýř rychtář 175. strana Popsání katastrálních měření Obec Selčanská byla měřena od 3 inspektorátu od pana geometra Lahingra 4 klasů a flakováno bylo od pana adjunkta Václava Dyka 2 klasu a od pana Josefa Korába praktikanta. Roku 1841 dne 7. října ti samí páni inženýři přijeli z Tateč do naší obce a měřili v tamní obci až do 23. října t. r. a dne 25. října 1841 byl držen reranbírunk neb komise a 26. t. m. jsme těm samým pánům inženýrům dali 2 fršpony do Čáslavi, od kterých pan geometr zaplatil po 4 zl. stříbra od jednoho každého vozu. K tomu samému měření byly zapotřebí následující věci. Jak níže vypsané jsou, a sice 2 velké signály po 3 sáhách vysoké a 5 coulů silné, ty měly dole v zemi takové truhlíky čtverhranné 1,5 lokte dlouhé za kopané, v kterých stály,a nahoře na těch samých signálech byly dvě prkýnka křížem přibité a na těch byly numera na psaní. Jeden stál na poli 7 Jana Klicpery u kamenných rybníčků, které měl od města Čelákovic, ten měl N. 41. A druhý stál na hrázkách na louce ze Mstětic. Ten měl N. 42. Figura těch samých, jak vyhlížely, jest tato: Pak bylo zapotřebí 37 menších signálků 2 sáhy vysoké, ale jen silné jako lať, též podobné těm a musely být obílené vápnem bílým. Pak bylo zapotřebí 20 háječek jak obyčejné háječky se dávají slamněné, jenže byly 2 sáhy vysoké a též obílené, pak bylo zapotřebí 2800 floků k vyflakování všech gruntů přítomné obce. Ty floky byly 10 coulů vysoké a 2 neb 3 coule široké, ty musely být vrtané a vždycky 50 kusů na špagátě v jednom svazku svázané a od jedné až do padesáti napsané, to jest v prvním svazku v těch ostatních bylo zas výš psáno až do tisíce, když byl tisíc, tak se zas psalo od jedné figury. Těch floků jest . . . tato. Pak se muselo dávat těm inženýrům každodenně 12 lidí, panu geometrovi 6 a panu adjunktovi též 6. 176. strana To šlo každý den 5 kontribentů neb sousedů a 4 domkaři neb baráčníci a 3 z Císařský Kuchyně, protože též při tom byla Císařská Kuchyň měřena. Arevčiom linie byly měřené 4 první z louky N. 22 nazvané Ušranku až přes kuchyňské pole a druhá od pole N. 19 nazvané Na Vohradě a skrz vesnici a 3 od pole N. 23 nazvané Pod Podvinskou hrází až na pole N. 7 a čtvrtá z pole N. 6 nazvané Na Kopě až na pole N. 1 Na Lepce. Při kterém jsem já níže podespaný při všem byl. Pro ty samé pány inženýry jsme museli zaopatřit kvartýry, Pro každého zvlášť kvartýr. Pan geometr byl ženatý a byl v kvartýru v N. 2 u Kateřiny Soukupové a pan adjunkt a praktikant, ti byli svobodní a byli v kvartýru

79

v N. 6 u Jana Matuny, a od těch samých 2 vojáci ti byli v kvartýru v N. 4 u Matěje Klicpery. Kvartýr a dříví a svíčky, to se jim muselo dát zdarma, ale ostatní si měli ti samí platit, ale my jsme jim přece tyto následovní věci z dobročinnosti dávali, a sice pro pana geome tra každodenně 1 (. . .) nového másla a 8 vajec a 2 žejdlíky smetany a 4 žejdlíky teplého mléka. A pro pana adjunkta a praktikanta, ty jsme živili po numerách a dávala se jim k snídani každému 2 šálky kafe a k obědu každému půl (. . .) masa. A k večeři kousek chleba a kousek másla k tomu. Pro ty dva vojáky též popořádku se živili a každému se též půl (. . .) masa k obědu a k snídani a k večeři co pán Bůh nadělil. Též se těm vojákům dalo od obce 3O mázů piva. V Selčankách dne 27. října 1841 Mathias Koštýř rychtář Pan geometr měl měsíčně císařské služby Pan adjunkt dtto Pan praktikant dtto „ vojáci jeden každý dtto

60 zl. stříbra 25 zl. stříbra 8 zl. stříbra 8 zl. stříbra

177. strana Roku 1842 dne 24. dubna a 13.listopadu se vydalo mezi 14 sousedů z obecní kasy po 32 zl. 30 kr. ww., dohromady 455 zl. ww. Math. Koštýř rychtář Roku 1843 dne 23. dubna se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po 10 zl. ww., dohromady 140 zl. ww. Math. Koštýř rychtář Roku 1844 dne 12. května se vydalo z obecní kasy mezi14 sousedů po 12 zl. ww., dohromady 168 zl. ww. Math. Koštýř rychtář Roku 1844 dne 29. prosince se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po 8 zl. ww., dohromady 112 zl. ww. Math. Koštýř rychtář Roku 1845 dne 16. května se vydalo zobecní kasy mezi 14 sousedů po 15 zl. ww., dohromady 210 zl. ww. Mathias Koštýř rychtář Roku 1846 dne 2.února se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po 6 zl. ww., dohromady 84 zl. ww. Mathias Koštýř rychtář Roku 1846 dne 19. dubna a 2. srpna se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po 12 zl. 30 kr. ww., dohromady 175 zl. ww. též roku 1846 dne 13. září zase po 12 zl. 30 kr. ww., dohromady 175 zl. ww.

80

Math. Koštýř rychtář Roku 1847 dne 3. května se vydalo zobecní kasy mezi 14 sousedů po 12 zl. 30 kr. ww., dohromady 175 zl. ww. Též 21. listopadu po 22 zl. ww., dohromady 308 zl. ww. Math. Koštýř rychtář 178. strana Roku 1848 dne 4. října se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po 8 zl. ww., v jedno 112 zl. ww též 26. listopadu po 25 zl. ww., v jedno 350 zl. ww. Matěj Koštýř rychtář Roku 1849 dne 4.února se vydalo z obecní kasy mezi 14 sousedů po 7 zl. 30 kr. ww. . . . . 105 zl. ww. Math. Koštýř rychtář Roku 1849 dne 30. dubna, 19. srpna, 26. prosince se vydalo z obecní kasy mezi14 sousedů po 57 zl. 30 kr. ww. .. . . 805 zl. ww. /Z/ obecní kasy vydáno za mého 15ti letého rychtářství mezi 14 sousedů v hotových penězích per 5019 zl. ww. a sice Roku 1835 hotově 259 zl. ww. „ 1836 též 84 „ „ 1837 217 „ „ 1838 287 „ „ 1839 140 „ „ 1840 350 „ „ 1841 308 „ „ 1842 455 „ „ 1843 140 „ „ 1844 280 „ „ 1845 210 „ „ 1846 434 „ „ 1847 483 „ „ 1848 462 „ „ 1849 též 910 zl. ww. Su/ma/ 5019 zl. ww. V Selčankách dne 27. ledna při odstoupení z rychtářství Matěj Koštýř rychtář 179. strana Roku 1850 dne 22. dubna se prodaly 24 obecních dílců a pařezy v Hradě za 27O zl. ww. a ty samé peníze se rozdělily mezi 14 sousedů přišlo na každého 19 zl. 17 kr. ww. Sui/ma/ 270 zl. ww. Math. Koštýř představený Roku 1851 dne 27. dubna se vyplatilo čtrnácti sousedům z obecní kasy po 10 zl. ČM. . . . 140 zl. ČM

81

Math. Koštýř představený Roku 1852 dne 9. května se vyplatilo 14 sousedům z obecní kasy 12 zl. 30 kr. ČM 175 zl. ČM Math. Koštýř představený Roku 1852 dne 15. listopadu se vyplatilo z obecní kasy nádeníkům od správy břehů ve vísce u tůně 72 zl. CM Math. Koštýř předst. Roku 1853 dne 18. května se vyplatilo14 sousedům z obecní pokladnice po 10 zl. CM Math. Koštýř představený Roku 1854 dne 30. května se vyplatilo mezi14 sousedů z obecní pokladnice 8 zl. ČM, dohromady 112 zl. ČM Math. Koštýř předst. Roku1854 od měsíce září až do 15. května 1855 se vydalo z obecní pokladnice půjčila na státní půjčku dle obligace, kteří znějí na14 gruntovníků seldčanských dvatisíce dvěstěšedesát zlatých ve stříbře pravím 2260 zl. ČM Math. Koštýř představený Od 27. května 1835 až do 15. května 1858 se vydalo hotově a na obligace přišlo z obecní kasy 14 sousedům 5176 zl. ČM Math. Koštýř předst. 180. strana Sucho velké 1842 Roku 1842 na nás Bůh všemohoucí dopustil velká sucha v Čechách, začátek byl hnedky přílišná suchá zima, sněhu bylo málo, jaro bylo též suché, takže se jen při jarní vláze mohlo obilí do země vpravit, od božího jara jsme nedostali žádný déšť až 30. května a ten byl ještě skrovný jen tak napršelo na 3 coule, pak jsme už nedostali už žádný déšť až 6. července, ten byl jen tak, jak se říká zakořínek, od 6. července už nepršelo až 12. září a taky jen tak zakořínek, hojný déšť jsme nedostali, že bylo na brázdu až po svatém Havlovi. Toho roku se obilí málo urodilo a obzvlášť málo na slámu, žito a pšenice to ještě jakž takž to velké sucho vydrželo, ale jařiny. Bůh nás chraň takové, dočkati ječmeny dávaly po jednom strychu výsevku 2 a 3 mandele po strychu, oves, též hrách, čočka, vikev nebyly žádné neb jen tak že se semena sklidily, zelí, řepa docela žádná, bramborů málo a malé a ještě ani skoro k jídlu nebyly, protože od velkých paren v zemi byly zvadlé. Sena bylo málo a otava docela žádná, pastva

82

žádná, o mletí nesmírná, zlé potoky a malé řeky byly všechny suché, jen tak, že se mohlo na Labi mlet a jen nadrzsko. Na Labe se stahovalo mletí až 5 mil dálky, po 2 a po 3 nedělích měli lidi vymlené. Na chudé lidi bylo hrozně zlé a živobytí a pro gruntovníky byla ta největší bída o krmení dobytku. Pšenice byla za 6 zl. 74 kr. ČMZ, žito za 6 zl. 36 kr. ČMZ, ječmen 4 zl. 24 kr., oves 4 zl. ČMZ, hrách 10 zl. ČMZ, čočka 13 zl. ČMZ, vikev 7 zl., brambory 3 zl. ČMZ, proso 8 zl. ČMZ, seno 3 zl. ČMZ, sláma za 8 zl. ČMZ, nedopouštěj Bůh takového roku na nás. Mlynářové brali dvojnásobné měřičné. V Selčankách dne 30. prosince 1842. Math. Koštýř rychtář 181. strana Suchý rok 1846 Na paměť zde uvádím, že rok 1846 byl neobyčejně suchý a neuroděný. Obilí se málo urodilo a velmi málo sypalo, obzvláště žita málo sypala, sena bylo málo, otavy při povejšních půdách se ani nesekaly, přitom jsme měli ale tuze pěkné počasí. Rok ten byl nadmíru raný. Začátek žní jsme měli 29. června po svatém Petru a Pavlu, zde u nás v našem okolí o svatém Jakubu jsme měli už docela po žních, hned po žních bylo obilí ve zvýšeném prajzu, pšenice za 7 zl. CMZ, žito za 6 zl., ječmen za 4 zl. 24 kr., oves za 2 zl. 48 kr., brambory ty první byly v Praze až na 3 zl. 48 kr. CMZ, seno na 1 zl. 24. Sláma žitná za 5 zl. 36 kr,.CMZ, to vše v stříbře. V Selčankách dne 8. září 1846. Matěj Koštýř rychtář 182. strana Biřmování svaté Dne 23. června 1843 bylo udělována svátost svatého biřmování v chrámu Páně Hrádekčelakovském od jeho knížecí milosti nejdůstojnějšího a vysoce urozeného pana pana Aloisia Josefa, svobodného pana Franka z Notzingu, arcibiskupa pražského. Jeho příchod byl dne 22. t. m. z Tuklat, okolo 5. hodiny byl příchod do Čelákovic, kde byl slavně přivítán při jeho příchodu jsme z naší obce na 10 jízdních koních a z obce mochovské byli a z okolních obcí též při jeho příjezdu byli tak, že na 50 jezdců se vynacházelo, z kterého přivítání se velice jeho knížecí milost těšila. Z Čelákovic se zase jeho knížecí milost odebral do Benátek, při kterém jeho odchodu jsme ho zase až k toušeňskému přívozu doprovodili, kde nám slavné požehnání udělil a my jsme se v pokoji domů navrátili. V Selčankách dne 23. června 1843 Math. Koštýř

83

rychtář 183. strana Železná silnice Na paměť uvádím na budoucí časy po nás pozůstalým potomkům, že se první železná dráha přes Čechy počala stavěti roku 1843 na podzim, na té samé se začalo na všech místech najednou pracovati, toho času bylo zle a nádeníci a čeládka, všechno to na tu silnici houfně běželo, myslili sobě, že tam peníze vyležejí, to ale je docela zmýlilo, museli ale od noci až do noci pracovat, když za 1 den 24 kr. CMZ vytěžil, kde ta samá silnice vede, přišli ti lidé o mnoho polí a luk a zahrad a o stavení a Bohů povědomo, zdys nějakou náhradu za tu škodu obdržejí. V Selčankách dne 1. listopadu 1843 Math. Koštýř rychtář Dříví na železnou silnici Dříví na železnou silnici se začalo dělati v přerov – ském revíru dne 20. prosince 1844. Nejdřív počali pracovat V Podomkách nazvaném lese Doubí, tito následující dřeva jmenovali švele. Ty samé byly na dvojí způsob, délka jednoho každého byla 8 střevíců a šířka 12 a 10 coulů, výška 6 coulů a vyhlížely tak jako od rakve víko od 12ti coulového bily placeny od udělání řemeslníci 16 kr. stříbra a od 10ti coulového16 kr. stříbra. Pak se daly po celém přerovském revíru a po všech revírech na panství a odvážely se z platu do Českého Brodu od nás do Brodu platili pachtýřové od jednoho švelu 6 kr. CMZ, pachtýř byl Marek Byšický ze Staré Boleslavi a Jakub Pokorný z Hořic, oba Židi. V Selčankách dne 28. února 1845 Math.Koštýř rychtář 184. strana Rebelie Roku 1844 dne 25. června v pražském městě se strhla rebelie neb zdvihnutí pracujícího lidu ve fabrikách, takže se jich pozdvihlo okolo 1800 mužů a šli na pražské a okolní pražské fabriky a v těch samých všechny mašiny roztloukli, ale ostatně žádnému nic nedali ani neškodili, takže 3 škadrony kaiserkyrysýrů tam mašírovat musely. Mezi 8 dněma se zase stalo zdvižení pracujícího lidu v Němcích, v Reichenbergu, takže tam 2 regimenty infanterie mašírovat musely, a to jeden regiment pražský a jeden z Králového Hradce. Mezi tím zase mezi 14 dněma, to jest dne 8. července 1844 se zase zdvihli ti pracující lidé,kteří na té nazvané železné silnici pracují okolo 800 mužů, samých zedníků, hned od Úval až ku Praze. Pražané když to viděli, tak před níma brána Poříčská byla

84

zavřená, tam ale se už stala malá porážka přišlo 7 těch rebelantů do smrti k zabytí a jedno dítě jednoho kupce a 3 vojáci a mnoho zůstalo poraněných jak civilistů, tak od vojska. Ty ale dělali nedovolené, kde přišli na hospodu neb na pivovar neb na vinopalnu, tak tam, co bylo, snědli a vypili a všechno nádobí roztloukli. Konečně u Prahy akcis roztloukli. Na to ale museli dva regimenty kavalérie tam nakvalt mašírovat. A to N. 1. kaiserkyrysýry a N. 8. herddekkyrysýry a ti se položili do nejbližších vesnic okolo Prahy. Uchovej nás svrchovaný bys z toho něco horšího nepošlo. V Selčankách dne 14. července 1844 Math.Koštýř rychtář Rebelie Roku 1846 v měsíci červnu vznikla rebelie ve všech třech Polskách, tak od nás z Čech hned několik regimentů tam mašírovalo. V Selčankách dne 25. června 1846 Koštýř rychtář 185. strana Čelakovský magistrát vyvěsil licitaci. V tamní obci mají někteří sousedé od města Čelakovic přikoupené pole a už po mnoho let ta samá pole drželi a užívali. A na ty samé kontrakty v městských knihách vyznamenané měli a městská práva vyplacené měli kontribuci a fršpony samé vybívaly. Tito sousedé tam měli následující grunty, a sice: N. 4 Matěj Klicpera 4 strychy N. 7 Jan Klicpera 28 „ N. 10 Franz Černý 40 „ N. 19 Jan Hausman 18 „ N. 21 Jan Knitel 28 „ N. 22 Matěj Koštýř 11 „ N. 18 Jan Podhola 2„ N. 24 Adam Michalec 5„ N. 28 Anna Veselá 6„ N. 29 Franz Krejčík 4„ Roku 1844 dne 30. dubna nám ta samá pole dali skrze dva cizí sačířové, to jest skrz jiřenského správce a mochovského rychtáře Junka obšacovat a dne 15. srpna nám je do veřejné licitace vyvěsili a na dne 21. října 1844 byla veřejná licitace ustanovená a obšacunek byl velmi malý, moje pole V Linvách celých 11 strychů bylo obšacování 451 zl. CMZ tak nám nebyla žádná pomoc, když jsme o ta pole přijít nechtěli. Tak jsme si tam domky koupit museli, a sice Matěj Klicpera koupil od Josefa Hübše po židovsku na cizí jméno, Jan Klicpera koupil od Matěje Kršnáka za za 368 zl. CMZ, Franz Černý od , Jan Hausman od Franze Burdy za

85

340 zl. CMZ, Jan Knitel od Emana Knapa za 43O zl. CMZ, Matěj Koštýř od Franze Kvapila za 400 zl. CMZ. To se stalo za Karla Choděry, purkmistra a za prvního radního Pokorného a za 2. radního Antona Patočky a za třetího radního Josefa Hübše a za deprezenta krejčího Borovičky a 2. deprezenta knoflíkáře Janka. To byli (baš . . . vé) ti nás okradli o peníze. V Selčankách dne 20. října 1844 Math. Koštýř rychtář 186. strana Kapitál obce selčanské Dne 1. listopadu 1844 tamní obce selčanská z obecní kasy zapůjčila Janovi Pušpourovi, manželům z Císařský Kuchyně 24 zl. CMZ, pravím dvacetčtyři zlaté stříbra, na které dlužník Jan a Magdaléna Pušpour do hypotéky kladů jejich famílie v Císařský Kuchyni pod N. CNS 12, vedle obligace na 5 per. Ze sta obligace leží u obecníka Jana Haussmana. V Selčankách dne 1.listopadu 1844. Matěj Koštýř rychtář Dne 2. září 1845 tamní obec selčanská z obecní kasy zapůjčila pro ty půlletní výpovědi Václavu a Anně Černým, manželům z Nového Přerova per 100 zl. CMZ, pravím sto zlatých stříbra. 3. ČS.KL. Dvacetníky na jeden zlatý počítaný na 5 procent, na N. CNS 7 proti vtělení obligaci pod N. Eg. vyznamenaný obligace běží u tamního místního rychtáře Matěje Koštýře. V Selčankách dne 2. září 1845. Math. Koštýř rychtář 187. strana Železná silnice. Železná dráha neb silnice byla z Vídně do Prahy dne 31. července zhotovená a od 8. srpna 1845 začala po ní jet mašina od 8. až do 20. t. m. se jeden každý mohl zdarma dovézt z Prahy do Vídně od 20. ale nastal plat Dne 20. srpna 1845 přijeli z Vídně do Prahy ode dvora mnoho komonstva a českých kavalírů po železné dráze do Prahy. To bylo mnoho slávy a hudby okolo třetí hodiny odpoledne přijela nejdříve štafetní jedna mašina do Českého Brodu a za ní asi v pěti minutách zase 2 mašiny, za kterýma bylo 11 skvostných vozů a mnoho komonstva a jinších pánů. V Selčankách dne 25. srpna 1845. Math. Koštýř rychtář

86

188. strana Baráky, které stojejí na obecním místě. Když vysoce slav/né/ gubernium anau od kr. krajskéhoúřadu přede vzatou vyšetřujícnost ohledně těch na obecním místě stojících baráků s dekretem od 1. července 1843 N. 27615. stvrdila, tehdy vypadá dle téhož předevzatého protokolu od vyznamenaných baráčníků následující roční činže v stříbře do obecní kasy k zaplacení a sice. N. 12 13 14 15 16 17 18 20 24 25 Suma 8 28 29

Lidmila Vanoušková Josef Micka Franz Rychlík Josef Kubín Matěj Křáp Josef Chvatlina Jan Podhola Vojtěch Arazim Adam Michalec Josef Šnajder

zl. 2 1 1 1 1 2 3 1 2 19 1

Jan Arazim, běžící mince platí Franz Veselý, též běžící mince Matěj Krejčík, též běžící mince 5 Franz Bělík z Nouzova ze zahrádky běžící minci 6 Suma 12

kr. 50 45 50 55 15 20 10 50 20 15 50

50

O čemž ty samé s tím doložením vyrozumíte, že tento plat od roku 1843 počnout má, a jim svobodno stojí sobě nyní kontrakty zaopatřiti. vrchní úřad v Brandýse dne 19. listopadu 1844. Josef Horký vrchní Matěj Koštýř rychtář 189. strana Zima velká. Na paměť zde uvádím pro budoucí časy po mně pozůstalým, kteří tuto po mně opravenou knihu čísti budou, jaká dlouhá a tvrdá zima v roce 1845 byla. Po neustálém deštivém a mokrém a studeném létě a podzimku v roce 1844, jak jsem zpředu na stránce 145 zaznamenal, nastaly hned dne 29.listopadu 1844 kruté a silné mrazy, takže ve třech dnech řeka Labe zamrzla, takže se po ní ve třech dnech přecházet mohlo, a to neustále beze všeho sněhu až do 4.ledna 1845 trvala pak od 4. až do 12. Mrazy ulevily, takže zem asi na 1,25 coule rozmrzla, přitom ale led na Labi pro jeho sílu pořád držel, že se po něm přecházet mohlo, dne 13. ledna napadlo asi na 2 coule sněhu a zima přibyla, dne 20. ledna

87

napadlo na 6 coulů sněhu a mrazy se zase zmocnily a mrzlo silně až do konce ledna. Při nastání měsíce února se ještě zima zmocnila a sněhu ještě přibylo a nastaly tak prudké mrazy, že až na 18 a na 20 granů se počítaly a tak měsíc únor dodržel. Celý měsíc březen nastal též podobně únoru že silnými mrazy až do 15., od 16. března právě na květnou neděli zase připadlo asi na 7 coulů sněhu a mrazy drobet oblevily a nastaly každodenní chumelenice a sněhu pořád připadávalo. Toho roku připad právě Hod slavný Velikonoční dne 23. března a sněhu posavad na 8 coulů leželo a saněma se přes řeku Labe jezdilo. Led tak dalece zrost, že o Velikonocích na 14 coulů silný byl. Na Hod Boží Velikonoční byl tak silný mráz, že se na 20 gradů počítal, na to dne 23. března odpoledne se povětří změnilo a k večeru počalo pršet a sníh se počal rozpouštět, čehož nastala neobyčejná povodeň. Ač řeka Labe nebyla tak přílišná velká, ale pražská Vltava byla na 18 střevíců přes obyčejnou míru zvodněna. Proto se přece dne 4. dubna 1845 už začalo sít. V Selčankách dne 10. dubna 1845 Math. Koštýř rychtář 190. strana Náhrada na vodní škodu. Roku 1845 jarní velká povodeň učinila velkou škodu dílem na polích a dílem na lukách, takže mnoho luk pískem k zaplavení přišlo a pole k roztrhání přišlo. Tak nás nejmilostivější země pán Ferdinand tuto škodu svým věrným poddaným nahrazoval. Tedy dne 28. srpna 1845 jeden každý uškozený od jeho excelenc. Knížete Franze Lobkovice v obci Selčanek při přítomnosti pana krajského komisaře Helfrta vyplacený v hotovosti byl, a sice N. 1 Matěj Koštýř obdržel náhrady na louku na Okrouhlíku „ 2 Josef Soukup na Pískovku „ 5 Franz Knitel na Homolku „ 6 Jan Matuna na dlouhou louku „ 7 Jan Klicpera na Homolku a na Jitrách „ 9 Jan Klicpera na 2 Okrouhlíky „ 19 Jan Hausman na dlouhou louku „ 22 Matěj Koštýř na louku u šranku „ 23 Franz Pícha na pole u Kotla Zálužský Franz Hübs na louku na Okrouhlíku Obec selčanská na strž v Mejtku Suma Dáno v Selčankách dne 8. září 1845. Math. Koštýř rychtář

60 zl. CMZ 40 zl. CMZ 70 „ 50 „ 123 zl. 50 kr. 144 zl. 15 „ 100 zl. 15 zl. 52 zl. 30 kr. 100 zl. 775 zl. 20 kr.

191. strana Protokol zavedený mezi Josefem a Kateřinou Soukup/ovými/ držiteli selského gruntu pod N. CNS 2 /v/ obci Selčankách a mezi

88

obcema, totiž Selčanek, Zápy, Mstětice, Císařská Kuchyně, Starý Vestec. Pod obcí selčanskou se vynachází jeden dřevěný most přes vrchnostenskou tůň vedoucí, který v roce 1845 skrze první velkou povodeň k roztrhání přišel, tak dalece, že na tom samém místě nemožno zastaven býti moh leč s velkými výlohami. Asi o 10 sáhů výše nad tím starým mostem se vynacházelo místo prostranější a jistější k vystavění nového mostu, tehdy na žádost onich výše postavených obcí se od Josefa a Kateřiny Soukup/ových/ pro ten samý most a z něho cestu na starou cestu odkoupila na všecky budoucí časy za jednu dobře umluvenou cenu per 12 zl. ČMZ, pravím za dvanáct zlatých stříbra, proti čemuž žádná strana co k nadmítání němu, že by v něčem skrácena byla. Důkaz toho jest nás a dvouch dožádaných svědků vlastnoruční podepsání. Jenž se stalo v Selčankách dne 5. června 1845 Josef Soukup postupující 192. strana Náhrada na vodní škodu po II Roku 1845 jarní velká povodeň velkou škodu způsobila na polích a lukách, kterou škodu nám od našeho milostivého zeměpána Ferdinanda nahražena byla jeden každý uškozený dne 18. října 1845 od jeho Excelenz hraběte N. Nostis v Brandýse vyplacen byl. A sice N. 1 Matěj Koštýř 37 zl. 2 Josef Soukup 20 3 Franz Černý 15 4 Matěj Klicpera 14 5 Franz Knitel 5 6 Jan Matuna 20 7 Jan Klicpera 9 9 Jan Klicpera syn 17 10 Franz Černý 5 11 Jan Špitálský 4 12 Lidmila Vaňousek 15 8 Jan Arazim 15 13 Josef Micka 9 14 Franz Rychlik 9 15 Josef Mikšovský ze starého Ves/t/ce 9 19 Jan Hausman 9 20 Vojtěch Arazim 8 20 Anna Šimáně 22 21 Jan Knitel 11 22 Matěj Koštýř 20 23 Franz Pícha 2 Su/ma/ 278 zl. V Selčankách dne 19. října 1845

18 kr.

42 30 30

30 10 30 30 kr. CMZ

89

Mathias Koštýř rychtář 193. strana Voda labská velká Na paměť uvádím, jak byla labská voda velká dne 28. na dne 29. ledna 1846, která mnoho škody ztropila. Zde v naší obci vystoupila do N.1, 2, 22 na dvory. Její vejška zaznamenána je na patníku u vrat u N. 22 a na zdi u N.1. Bohu chvála v tamní obci žádnou škodu neučinila, co šetkně slavné vrchnosti by způsobila mnoho škody. Dáno v Selčankách dne 30. ledna 1846 Matěj Koštýř rychtář Rybník Plácek Roku 1846 vrchnostenský rybník Plácek osušen a na 9 dílů rozdělený a ve veřjné licitaci na 6 po sobě běžících let pronajatý byl za 62 zl 31 kr. CMZ V Selčankách dne 31. března 1846 Mat. Koštýř rychtář Jemnostpán vrchní Horký Náš brandýský jemnostpán vrchní pan Josef Horký byl nejvyšším rozhodnutím dne 21. listopadu 1846 hodnosti cz. kl. radou poctěn byl. A dne 30.prosince 1846 všem podřízeným rychtářům jeho hodnost přednesena a cz. kl. radu prohlášen. V Selčankách dne 31. prosince 1846 Matěj Koštýř rychtář 194. strana Protokol Dnes, níže postaveného dne a roku stalo se dobrovolné narovnání mezi obcí selčanskou a bývalým nouzovským mlynářem Franzem Bělikem, a sice Tamní obec Selčanská dne 18. července 1819 přepustila kousek obecního místa pro zahrádku Franzi Bělikovi, který ten samý každoročně k tamní obci od obecní pokladnice 6 zl. běžící mince povinován byl platit, který také platil dle toho samého protokolu pod tím výše řečeným datum. Franz Bělik vyjednáno měl ten samý kousek až do jeho smrti užívat, po jeho smrti tehdy zase tam na obec znova mu tu samou zase na jiného přepustit, když ale Franz Bělik v roce 1846 ten samý mlýn slavný vrchnosti odprodal, tak také od té samé zahrádky dobrovolně ustupuje a tamní obci selčanské zase

90

zpět i se všema na ní zvelebenýma a vysázenýma v strany postupuje a odevzdává. Důkaz toho vlastnoruční podpis a dvouch dožádaných svědků stvrzuje. Jenž se stalo v Selčankách dne 29. srpna 1847 Franz /Biulis/ …........ . Franz Knitl seegdet (?) 195. strana Děkanství, stavení, maštale a kravín Na paměť zde uvádím, že v roce 1848 na Hrádek čelakovském děkanství se stavěly maštal, kravín, ovčín a dřevník. Tamní obec selčanská musela odvést následující hmoty a sice: 6,5 sáhů kubíků kamene z Nehvizd od Kvapila z lomu. 3400 cihel od Záluže od Šuberta z cihelny 5000 tašek též odtud. 45,5 džberů vápna z Hlubočep za Prahou. 46 fůr písku z Vejmol. 152 dní ruční práce neb za jeden každý den se zaplatit muselo 12 krejcarů stříbra, 30 zl. 24 kr. stříbra dle vysokého dvorského dekretu od 24. června 1840 N. 19665. K té samé stavbě museli sousedi ony výš řečené hmoty přivézt. K ruční práci byly následující obyvatelé přitaženi a podrobeni a sice 14 baráčníků jeden každý 8 dní v jedno 112 dní 10 podruhů 3 dni 30 2 židi 1,5 dne 3 kovář a sluha 1,5 dne 3 3 výminkářové 1 den 3 1 padlá ženská 1 den 1 Tato stavba se konala za jemnostpána děkana Františka Mačana. Dáno v Selčankách dne 20. ledna 1848 Math. Koštýř. rychtář. 195. strana Cís. král. komor. panstv. Obec Nouzov

Brandýs a Přerov N. CNS Kontrakt Knitl na

Pro manžele Franz/e/ a zahrádku Dáno roku níže praveného stala se dobrovolná a více nezměnitedlná úmluva, a sice mezi obcí selčanskou jakožto prodávající ze strany jedné, pak manželi Franz a Knittel z obce Nouzova jakožto kupujícími ze strany druhé v způsobu tomto. Předně. Obec selčanská má při onom bývalém mlýně

91

Řičáku při obci Nouzově jednu stojící vysazenou zahrádku, kterou tam na obci selčanské v těch mezích jak nyní se vynachází dle stojících hraničních kamenů ohraničená jest jak nyní stojí a leží se všemi užitky, povinnostma a břemeny, se všema tam vysázenými stromy, tamní obec selčanská odprodala manželům Franz a Knitlovským do jejich neomezeného vlastenství a budoucímu užívání tak jak ta samá zahrádka užívaná být může oprávněni byli, za tu mezi sebou dobrovolně ujednanou trhovou cenu per 44 zl. CMZ Pravím čtyřicetčtyři zlaté v stříbře proti které trhové ceně žádná strana co k namítání má, že by buď přes neb pod polovice slušné ceny zkrácena byla. Za Druhé. Složili hned při podpisu tohoto kontraktu Knitlovští kupující manželeé celou částku k ruce selčanské obecní pokladnice per 44 zl. CMZ Pravím čtyřicetčtyři zlaté v stříbře přes který to dokonaly příjmu se tu od strany obecní pokladnice jménem početvedoucího Jana Hausmana podzástupce obce v nejlepším právním způsobu kvituje Za 196. strana Třetí. Obec selčanská při prodání té zahrádky na cizí právo předkupní sobě vyhrazuj/e/ a ponechává a slavný vrchnoředitelský úřad c. k. kom. panství Brandýsa a Přerova a schválení a stvrzení tohoto kontraktu žádají. Za. Čtvrté. Ukládají sobě kupující manželé za povinnost všechny na této zahrádce od dne koupě znějící neb ty přes čas vypadající c. k. daně povinnosti a břemena ze svého vlastního vybývati a nésti. Konečně když kontrahírující strany s obsahem přítomné úmluvy docela spokojeni jsou a více co k připamatování neměli, tak tu samou k důkazu toho nejen vlastnoručním podepsali, ale i dvouch hodnověrných svědků k podpisu dožádali s tou další žádostí by taková k nabytí vlastnosti gruntoknihovně vtělená a vyznamena/ná/ byla. Jenž se stalo v Selčankách dne 1. listopadu 1847. 197 prázdná

92

198-199. strana Komorního panství Výtah společní usedlosti Jak kontribentu též emfyteutu to jest bez obecních gruntů tak josefovský Kontbu, roboty v dědič. nájmu Josefovská kontribu/ce/ ČMZ

Robota

Měřice str. Zámecký plac 163 7,25 Městys Stará Boleslav 1020 9,5 „ Taušim (Přerovská) 2480 1,25 „ Záp 1685 4,25

zl. 340 140 445 471

kr.

zl.

„ „ „ „ „

1736 1,75 3504 1 956 0,75 2430 13,25 529 7,75

438 635 115 396 160

13,25 59,25 59,25 14,25 11,5

441 746 127 463 134

2018 12,75

591

16,5

600

124

44

103

kr. zl. 33 296 36,25 361 10 1365 6,25 1031 98 53,25 482 59,25 144 53 1186 6,75 1104 17,5 32 9 28,25 126 41 21 1004

Usedlost kontrib.a emfyteutu

Jenštejn Mezeříž Vráb Starý Přerov Hrádek Čelakov

Ves Mstětic

Dědičný nájem w.w.

w.w.

8 35 89 25 465 11,75 426

„

Ostrov

„

Simisliz

1554 11,75

601

52

460

0,5

„ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „

Dřevčic Popovic Starý Brázdim Polehrad Zárib Nováves Čakovic Jiřicz Rudeč Tišic Kozel Chrast Všetat Čečelicz Nedomitz Ovčar Křenek Lhota Konětop Hlavno Sudovo Hlavno Kostelní Hlavenec Kohanek

2031 1416 972 1939 1817 1074 1360 1763 429 524 1229 1253 1894 767 1753 598 1352 1311 1359 3211 1560 1460 2778

502 395 201 364 282 2266 292 281 124 128 247 172 435 59 295 85 216 99 123 450 131 305 404

28,5 46 27,5 49,5 32,5 51,5 5,25 40,25 6,75 25 59,25 3,25 19,25 44,25 19,25 32,25 8,25 48 3,25 20,5 56,25 50 34,25

471 418 241 525 403 255 272 297 82 140 255 239 454 77 357 110 278 187 230 708 248 333 480

23,5 20 29,75 37 47 19,25 38,25 56,25 30 15 47 40,5 49,5 7,5 11,5 9,25 45,25 35,25 54,25 36,25 41,75 47,5 16,25

923 13

3 5,5 12,5 3,75 14 11 8,75 14,25 5,25 7,5 3,5 6 8 7 7,75 13,25 1,25 10,25 7,75 15,25 14 17,75 4,25

107 67 1546 146 367 212 55 150 527 791 73 45 10 49 178 5 90 23 33 93 145 149 277 224 529

kr. 45 42 29/58 20 27 14 41 45 32 8 43 24 55 29 49 12 5 46 4 7 56 21 44 50 53 56 20 33 42 15 49 46 20 27 58 35 56 18,25 40,25

93

„ Chotětov 3950 „ Sobětuch 943 „ Tuřicz 1238 „ Skorkov 584 „ Předměřicz 3435 Ves Tuřicz 2282 „ Velenka 1726 „ Semitz 2963 „ Starý Vestec 1229 „ Selčanek 1159 „ Střebestovicz 846 „ Nový Brázdim 1191 „ Velký Brázdim okolo 581 „ Kralovitz 201 „ Stranka 622 „ Káraný 279 „ Podbrach 158 „ Vodralovicz 271 „ Nový Vestec 227 „ Písek 297 „ Borek 167 Město Čelakovitz P. P. Augustiani Nový Přerov 245 Císařská Kuchyň 50 Statek Dehtár 701 Su/ma/

77733

9,25 7,75 7,25 7 7,25 4,5 1,5 0,5 10,75 8,75 7 4 12 10 12 8 14 12 9,5

1481 157 706 95 408 302 318 660 264 245 169 -

20,25 57,5 41,75 46,25 55,25 53,25 1,25 23,25 25 37,25 16,25 -

14356 34

958 180 269 97 542 410 342 643 333 252 180 14 -

16,5 97 18,25 6,25 36 54,25 20 64 47,25 15,25 179 6,25 49 192 56 41,5 157 6 33,5 177 49,25 2,5 378 23,25 54 65 15,5 51 70 23 56,75 44 40 46 1561 52 702 15 327 15,75 1089 39,75 749 35,5 190 27,25 339 21,75 283 47,25 57,5 -

196 7 7 293 55 1070

39,75 21,75 30,25 3,75 59,5 54,25

15340 50,5 21540 37,5

Dne 25. prosince 1878 Matěj Koštýř rychtář 200. strana Klasifikační obilní ceny od roku 1824 až do 1850. Na paměť zde uvádím, že dne 14.ledna 1850 byla držena klasifikační komise v Bradýse při přítomnosti pana komisaře vyvazujících gruntů, to jest obilní ceny v naší obci selčanské jsou udány obilní a ceny a praizy a sice. Jedna dolnorakouská měřice pšenice za 1 zl. 56 kr žita 1 zl. 10 kr. ječmen/e/ 52 kr. ovsa 36 kr. hrách 1 zl. 15 kr. brambory 14 kr. Jeden cent dobrého sena 36 kr. prostředního 29 kr. kyselého 24 kr. rákosovatého 12 kr. dobré otavy 30 kr.

94

prostřední otavy kyselé otavy Dáno v Selčankách dne 15. ledna 1850 Math. Koštýř rychtář

24 kr. 18 kr.

201. strana Úřad v Brandýse Na paměť zde uvádím pro budoucí časy by tamní obce potomci v paměti měli a věděli, kam naše obec až do roku 1850 podána a krajem a panstvím přináležela. Až do roku 1850 obec selčanská do 31. ledna přináležela ke kraji Kouřimskému a panství Brandýskému Po ten samý vrchní a pravomocný úřad, při kterém jsme naše všechny důležitosti jak právní, tak politické vykonávati a odbývati. K panství brandýskému bylo přivtělených 46 vesnic jak na straně139/198 vyznamenáno jest. Roku 1850 dne 1. února naše přerovská strana odpadla od Brandýsa a připadla do okresu pod pana podkrajského /z/ Černého Kostelce do kraje pardubského. Dáno na katastrální obci /v/ Selčankách dne 1. února 1850 Math. Koštýř představený 202. strana Okresní soud v Českém Brodě 1850 Na paměť zde uvádím, že pravomocnost v brandýse přestala koncem měsíce května a dnem 1. červnem 1850 nastal okresní soud v Českém Brodě, poslední brandýský p. právník se jmenoval Bastel, první pan soudní v Českém Brodě se jmenoval p. Měřický, první adjunkt p. Titel a pan Rosol. Dáno v Seldčankách dne 1. června 1850. Math.Koštýř představený 203. strana Volba obce seldčanské 1850 Na paměť uvádím, že dne17. srpna 1850 se stala volba v obci seldčanské, kterou sám osobně předevzal pan podkrajský rytíř z Kundratic a jest také přivtělena k obci seldčanské, obec Císařská Kuchyně a Nouzov. Za představeného jest zvolen Matěj Koštýř a prvního radního Jan Matuna, za druhého radního Franz Černý, za výbory Jan Hausman, Jan Klicpera, Jan Knitel, Jan Podhola a Josef Sajdel z Kuchyně, za náhradníky se zvolili Josef Soukup, Josef Arazim, Josef Puza

95

a Josef Svoboda z Kuchyně. Dáno v místní obci seldčanské dne 17. srpna 1850. Math. Koštýř představený 204. strana Obilní sýpky 5/4 1850 Na paměť uvádím, že v měsíci srpnu 1850 bylo zvolených na bývalém brandýském a přerovském panství 6 důvěrníků nad 5/4 obilníma sýpkama, totiž nad dřevčickou, hlaveneckou, přerovskou, a sice Matěj Koštýř ze Seldčanek, Jan Trihuba ze Semic, Franz Horák z Chotětova, Václav Černohorský z Bolehrad, Franz Fabián z Nedomic, Franz Zalabák ze Mstětic, a dne 12. října 1850 nám bylo odevzdáno na těch 3 sýpkách na hotovém zrně obilí, totiž nám bylo odevzdáno Přerov 36 m 12 . . . ps, 783 m 5 .. žit, 925 m 8 .. je/čmen/, 8 m 8 .. o/v/s/a/, 3 m 12 .. h/rachu/ Dřevčice 56 „ 13 „ p, 638 „ 8 „ ž, 582 „ 14 „ j, 8 „ 8 „ os, 30 „ 12 „ hrch. Hlaveň 33 „ 13 „ p, 950 „ 8 „ z, 1131 „ 14 „ j, 7 „ 8 „ os, 7 „ 12 „ hr Na dluhách V Přerově 124 m 22/24 ..p, 2072 m 2 14/11 ..ž, 2583 m 14 1/11 ..j, 394 m 12 os, 94 m 5 22/ hr. Dřevci 879 „ 3 7/11 „ p, 7796 „ 7 17/11 „ ž, 10195 „ 24/11 j, 1706 „ 1 1/11 os, 441 „ 9 16/ hr. Hlavě 224 „ 9 „ p, 8479 „ 11 21/11 „ ž, 6911 „ 2 „ j, 2806 „ 15 14/11 „ o, 475 „ 475 9/11“ hr Na dávky Za 185O V Přerově 5 m 2 14/11 p, 86 m 5 16/11 ž, 107 m 10 14/11 j, 16 m 7 ¾ os, 3 m 15 hr Dřevci 36 „ 10 7/11 p, 324 „ 14 5 /11 ž, 424 „ 12 16/11 j, 71 1 9/11 os, 18 „ 7 hr Hlavec 9 „ 5 14/11 p, 353 „ 5 2/11 ž, 287 „ 15 9/11 j, 116 „ 14 21/11 os, 19 „ 12 2/11 hr. Vhromad 1405 m 9 22/11 p, 21484 m 11 8/11 ž, 23149 m 13 je, 5128 m 3 10/11 os, 1095 m 10 2/24 hrachu Dáno v Seldčankách dne 12. října 1850. Math. Koštýř představený 205. strana Žandarmerie. Dne 28.února 1851 přišla do českobrodského okresu žandarmerie neb četnictví a totiž 1 desátník a 4 sprostí mužové, a dne 3. března 1851 přišli poprvníkráte do obce seldčanské dva sprostí mužové V Seldčánkách dne 3. března 1851 Math. Koštář představený 206. strana Protokol Zavedení u představenosti v Seldčankách dne 19.

96

září 1852 při přítomnosti c. k. komisaře odhadujícího p. Jana Achleitra a níže psaného skrze vyšetření mnoholi jest potřebno na jednu osobu tři hospodářství a všech potřebností k výživě. zl. Službu pacholkovi Roční služby pacholkovi … 20 zl. Též závdavku 2 zl. 6 loket plátna 1 zl. 36 kr. Su/ma/ 23 zl. 36 kr. CM Roční služby děvečce 12 zl. Též závdavku 2 zl 10 loket plátna 3 zl. Za zástěru 1 zl. 12 kr. Su/ma/ 18 zl. 12 kr. CM N. 22 má v svém domě vzrostlých mužských … 4 Též vzrostlých ženských … 5 Su/ma/ 9 osob A) N. 22 je zapotřebí k výživě a sice pšenice 26 měřic…míra za 1 zl. 56 kr. CM žito 58 „ … 1 zl. 10 kr. ječmen 24 „ … 52 kr. hrachu 3,5 „ 1 zl. 20 kr. čočky 2 „ 1 zl. 48 kr. zelí 8 kop 36 kr. brambory 150 „ 14 kr. vajec 30 kop 24 kr. kafe s cukrem 12 liber 31 kr. másla 365 liber 26 zl. 40 cent K přenešení

CM kr.

50 67 20 4 3 4 30 24 6 97 311 zl.

16 40 48 40 56 48 12 12 20 52 kr.

207. strana zl.

Přeneseno Sádla 150 liber … 26 zl. 50 kr. CMT Čerstvého masa 200liber 10 zl. Soli 150 liber 8 kr. Mléka 547 žejdlíků 2 kr. Droždí Piva 260 mázů 4 kr. Dříví 12 sáhů 3 zl. sáh Hrnce Nádobí vodní Mýdla 52 liberc 16 kr.libra Svíčky 40 liber 18 kr. Tabák 365 lotů 2 kr. Su/ma/

kr. CM 311 zl. 52 kr. 40 zl. 20 zl. 12 zl. 18 zl. 14 kr. 3 zl. 37 kr. 17 zl. 12 kr. 36 zl. 6 zl. 10 zl. 13 zl. 52 kr. 18 zl. 12 kr. 12 zl. 10 kr. 519 zl. 9 kr.

97

Na jednu osobu vypadá strava: 57 zl. 41 kr. CM Služba pacholka 23 zl. 36 kr. Su/ma/ 81 zl. 17 kr. Ta su/ma/ skrze 300 pracujících dní vypadá na jeden den 16,25 kr. Na jednu osobu vypadá strava 57 zl. 41 kr. CM Služba děvečce 18 zl. 12 kr. Su/ma/ 75 zl. 53 kr. Ta su/ma/ skrze 300 pracujících dní vypadá na jeden den 15,25 kr. Připamatovati sluší, že jest zapotřebí skrze celý rok nádeníka tedy obnáší 300 dní. B) Dva přezní koně Roku 1824 koštovaly dva 5letí koně 160 zl. na ty samé kšíry 20 zl. Od toho za jeden rok 10 per Podkovy Sena 72 centy po 30 kr. Ovsa 104 měřice … 36 kr. Přenesení

18 zl. 6 zl. 36 zl. 24 kr. 62 zl. 24 kr. 122 zl. 48 kr.

208. strana Přenešeno Sláma 21 centů… 18 kr. Drobné slámy 29 centů … 12 kr. Sůl 15 liber … 4 kr. Su/ma/ Ta su/ma/ skrze 300 pracujících dní k výživě Za 1 den … 27,25 kr. K tomu pro pacholka za jeden mužský den 16,25 kr. Jest výloha jednoho 2 přezního koňského potahu… 34,5kr. C) Dva tažní voli Otavy skrze 8 měsíců 96 centů po 25 kr. Slámy 54 centů 18 Soli 24 liber 4 kr. Vikve skrze 4 měsíce 5 měřic 1 zl. 6 kr. Su/ma/

zl. kr. 122 zl. 48 kr. 6 zl. 18 kr. 5 zl. 48 kr. 1 zl. 135 zl. 54 kr.

40 zl. 16 zl. 12 kr. 1 zl. 36 kr. 5 zl. 30 kr. 63 zl. 18 kr.

Ta su/ma/ skrz 300 pracujících dnů 12,75 kr. … K tomu pro pacholka za 1 den … 16,25 kr. Jest výloha na 2 přezní voly 29 kr. Ostatně bylo v roce 1824 jednomu hospodářovi potřeba platit jednomu nádeníkovi v tamní obci se platilo. Za 1 mužského nádeníka … 12 kr. Též ženského 10 kr. 1 libra jetelového semene 13 kr. 1 míra popele 12 kr. V Seldčankách dne 19. září 1852 Koštýř představený

98

209. strana Břeh spravovaný ve Vísce. Na paměť zde uvádím, že se v roce 1852 v měsíci říjnu spravoval břeh ve Vísce a v Mejtku podle obecní vody, tůně z té jediné příčiny, že se skrze povodeň rok od roku více a více obecní tůň šířila a břehu ubývalo. Tedy se vidělo sousedstvo pohnutí a tento břeh dobře vrbama opevniti a ta správa se započal kdež následovní výlohu zde výslovně uvádím a sice. Za 64 fůry proutí spodomněh od bývalé vrchnosti Nádeníkům za 263 dní od práce K této správě se spotřebovalo 150 kop topolových kolů 3 a 4 střevíce dlouhé ty se daly z obecního lesa v ceně Na tu správu se přivezlo 800 fůr sudrů ten vozilo sousedstvo od 1 fůry 8 kr. Za přivezení 64 fůr proutí spodomněh po 30 14 sousedů sami pracovali 140 dní Su/ma/ V Seldčankách dne 1. prosince 1852 Math. Koštýř představený

zl. 90 87

CM kr. 40

60 106 40 32 56 432 zl. 20 kr.

210. strana Silnice planýrovaná Roku 1852 se převzala planýrka a vyhazování škarep (příkopů) na silnici od kamenných rybníčků až na přerovské hranice a planýrované ty sané jest výloha vyplacená nádeníkům per 40 zl. CM Ty se vyplatily za myslivost 27 zl. 30 kr. A z chudé kasy se přidalo12 zl. 30 Též v tom samém roce se prokopal kopec na Lepce mezi polem N. 6 a 21, ač toho se zaplatilo z obecní kasy per 8 zl. CM Oboje práce se skrze nádeníky zhotovit nechala, takže žádného občana ničeho nekoštovala. V Seldčankách dne 21. prosince 1852 Math. Koštýř představený 211. strana Záložní a kontribuč. kapitál Koncem roku 1855 obnášel záložní a kontribučenský kapitál patřící brandýským a přerovským bývalým poddaným a sice v stříbře zl. kr.

ve víd. čísle zl. kr.

99

V záložní pokladnici na státních úpisech V kontribučenské též též Též na privátních rukopisech Su/ma/ 17416 zl. 17,25 kr. ww obrácení na stříbře Úhrnkem v stříbře V Seldčankách dne 10. ledna 1856. Math. Koštýř představený

159772 67508 3435 230716 6966 237683

29,75 25 47 41 37 12,75

13550 3866 17416

8,5 8,75 17,25

212. strana Národní půjčka 1854 Seldčanská obec subskribírovala na národní půjčku 2260 zl. CM pravím dvatisícedvěstěšedesát zlatých ve stříbře, kdež napotom takovou sumu z obecní pokladnice v stavu zaplatit nemohla. Usnesením 14 sousedů se za dobré uznalo by takových subskribírovaných 2260 zl. CM na 14 gruntovecku se k placení rozvrhla by jeden každý z těch čtrnácti dle gruntovní daně ze svého vlastního zapravil. Ohledně uvedeného rozvrhu na 14 gruntovníků poslušně žádáme by od strany slavného c. k. okresního úřadu českobrodského poukázán byl c. k. berní úřad by takových subskribírovaných 2260 zl. CM na jednotlivce totiž na cís. pos. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 19, 21, 22, 23 přepsati a od těch samých držitelů oněch čísel dle jejich gruntovní daně v patřičných 50 lhůtách vybírati čili přijímati. Což se také od strany slavného c. k. okresního úřadu na zadanou žádost od dne 22. června 1855 náležitě vyplnilo. Ohledně subskribírovaných 2260 zl. CM nepatří k obecnímu jmění. Na obec onim scise jmenovaným čtrnácti gruntovníkům dle gruntovní daně. V Seldčankách dne 22. června 1855. Math.Koštýř představený 213. strana Protokol zavedený u představenosti obce seldčanské dne 1. září 1857 u přítomnosti dole podepsaných. Zástoj Vojtěch Arazim, vlastník a držitel domku čís. pop. 20 v Seldčankách, postoupil seldčanské obci od jeho domku dvoreček a kousek zahrádky pod čís.parcelním 18 ve výměře asi okolo 100 sáhů, t. j. sto čtverhranných sáhů poněvadž to do místního placu čnělo.

100

Naproti tomu zase obec seldčanská postoupila kousek Pole od čís. parcelního 445 ve výměře 400 sáhů, t. j. čtyřista čtverhranných sáhů tak nazvaného v Nové obci vedle louky Čeňka Sádeckého z Čelakovic od strany půlnoční táhnoucí se k východu k louce děkanské. Obec Seldčanská ještě jemu Vojtěchu Arazimovi hotově třináct zlatých v stříbře přidala a na svůj náklad hradební zeď z dobrého pískového kamene na obecní náklad postavit dala, pročež tato hradební zeď k obci seldčanské přináleží. Tento protokol od dnešního dne svoji platnost nabyl a má také na budoucí časy svoji platnost podržeti. Konečně když obě strany s tímto protokolem se spokojeny prohlásili, tak ten samý vlastnoručně podepsaly a stejně znějící svědky k podpisu dožádali. V Seldčankách dne 1. září 1857 Math. Koštýř představený Vojtěch Arazim Franz Pícha Jan Matuna, soused Josef Soukup, soused 214. strana Panství brandýské a přerovské Na paměť uvádím, že veškeré státní panství v Čechách mělo od roku 1855 bank v 54 miliónech, pročež brandýské a přerovské panství dne 15. července 1860 národní banku ve veřejné dražbě na arcivévodu Leopolda Duskanu za 1560000 odprodal. V Seldčankcáh dne 12. srpna 1860 Math. Koštýř představený 215. strana Hotový obecní kapitál Roku 1861 dne 16.února, když dolepodepsaný Matěj Koštýř vystoup z představenstva, tak pozůstal obecní kapitál a sice u Václava Černého /v/ Novém Přerově 100 zl. CM u Jana Pušpoura /v/ Cís. Kuchyni 24 zl. CM. Národní půjčka která patří 14 gruntovníkům, kterou oni ze svého vlastního zapravili jest uložena dlužní úpisy u gruntovníka čís. 3 Josefa Černého pr. 2260 zl. CM kupóny jsou zase uloženy u Matěje Klicpery čís. 7, které vynášejí roční úroky pr. 113 zl. CM. V Seldčankách dne 16. února 1861

101

Math. Koštýř představený 216. strana Sněm zemský Na paměť uvádím, že po 240 letech se zase ponejprv sešel sněm zemský v naší milý Praze to jest dne 6. dubna 1861 byl zahájen na Malé Straně v stavovském domě z následujících pánů poslanců I velkostatkářové čili šlechta II Průmyslníci a fabrikanti III Venkovské obce z celých Čech Pražský arcibiskup Litoměřický biskup Králohradecký biskup Budějovický biskup Profesor vysokých škol pražských V Seldčankách dne 7. dubna v neděli 1861 Math. Koštýř

poslala 70 poslanců 87 79 1 1 1 1 1

217. strana Volba obecního výboru v roce 1864 dne 12. srpna Na paměť uvádím, že dne 12. srpna 1864 byla odbývaná volba obecního výboru, následovně zvoleni byli a sice od druhého sboru Josef Soukup15 hlasy, František Puza /z/ Císařský Kuchyně 12 hlasy, Josef Saidl /z/ Císařský Kuchyně 11 hlasy, Matěj Klicpera /ze/ Selčanek 9 hlasy. Za náhradníky Václav Knitl 7 hlasy, Jan Kratochvíl /z/ Císařský Kuchyně 4 hlasy a od prvního sboru zvoleni byli a sice Jan Koštýř 9 hlasy, Josef Černý 8 hlasy, Jan Matuna 8 hlasy, Jan Klicpera 7 hlasy losem, za náhradníky Antonín Kučera 4 hlasy losem, Antonín Knitl 4 hlasy losem Dáno v Selčankách dne 12. srpna 1864 Josef Soukup úřadující radní 218. strana Volba obecního představenstva a radních na paměť uvádím, že se odbývala volba obecního starosty a dvouch radních neb starších, dne 21. srpna 1864 následovně zvoleni byli a sice Josef Soukup za starostu 5 hlasy, za obecní radní neboli starší zvoleni byli a sice I Josef Černý 3 hlasy, II Matěj Klicpera 4 hlasy losem. V Selčankách dne 21. srpna 1864 Josef Soukup starosta

102

219. strana Na paměť uvádím, že v roce 1862 přišla k odprodání kovárna, která patřila k číslu 19 Janu Hausmanovi, kterou Jan Hausman odprodal na Karla Somola, mistra kovářského, která obdržela číslo 30 V Selčankách dne1.února 1865 Josef Soukup starosta Též na paměť uvádím, že Vojtěch Arazim vystavěl nový domek pod číslem 31 v roce 1864 na místě k číslu 20 mu patřící, který on sám vlastně užíval a když ten domek číslo 20 jemu Vojtěch/u/ Arazimovi dal, tak sobě místo pro domek číslo 31 vymínil V Selčankách dne 10.února 1865 Josef Soukup starosta 220. strana Na paměť uvádím, že z dopuštění Božího udeřil blesk dne 10. května roku 1865 v čísle 17 okolo deváté hodiny večerní a roztříštil komín a futra a dveře u sednice an zapálil, to při první bouřce a nato v tom okamžení hned zas udeřil do čísla 26 u Josefa Arazima do sloupu pod okny a ten na kusy roztříštil a odtamtud vjel do sednice oknem an právě se v tu dobu Josef Arazim se svou manželkou u stolu se modlili tak byli oba dva omráčeni, takže museli být odneseni, na to vjel na hůru a zapálil, takže hned celé stavení v jednom plamenu stálo, nato hned chytila stodola a kůlna od čísla 19 Jan/u/ Hausmanovi a shořela, tak s velkým namáháním, že se oheň udusil, že se to dál nedostalo. V Selčankách dne 12. května 1865 Josef Soukup starosta Též na paměť uvádím, že dne 15. května 1865 vypukl oheň v obci jiřinské z neopatrnosti okolo 5. hodiny odpoledne a 25 čísel docela strávil, takže ostaly jen co kdo na sobě měl, tak ze 36 čísel ostalo jenom 11 čísel. V Selčankách dne 16.května 1865 Josef Soukup starosta 221. strana Na paměť uvádím, že dne 7. července roku 1866, když Prusové táhli ku Praze v počtu asi 8000,

103

tak také přibylo do naší obce 11 mužů s důstojníkem, kterým se sebralo osm bochníků chleba a jeden kůň na přípřež do Počernic, přičemž se zdvořile chovali a v tichosti dále odtáhli. V Selčankách dne 8. července 1866 Josef Soukup starosta Na paměť uvádím, že vypukla v roku 1866 válka mezi Rakouskem a Pruskem v měsíci červnu, v kteréžto válce, která jen krátký čas trvala, Prusko s velkou ztrátou lidu nad Rakouskem zvítězilo. První srážka byla /u/ Hodkovic a Sychrova, 25. června bitva u Podola, 26. června, 27. června jsou první ranění přivezeni do Prahy, z 28. na 29. června boj u Mnichova Hradiště, též 28. června půtka u Kuřivod, 29. června bitva u Jičína, 29. června boj u Trutnova, dne 27. a 28. června půtka u Králova Dvora, 29. června boj u Náchoda, 27. června boj u Skalice, 28. června bitva u Králova Hradce, dne 3. července rozhodná bitva u Sadové neb Králova Hradce, v kteréžto bitvě ač se rakouské vojsko statečně bránilo, muselo přece pruské přesile ustoupit, v kteréžto bitvě padlo 30000 neb 40000 tisíc dílem mrtvých, raněných a zajatých, poslední bitka se svedla u Tovačova na Moravě, napotom se od dalšího boje ustoupilo a počalo se vyjednávat. V Selčankách dne 1. srpna 1866 Josef Soukup, starosta 222. strana Léta Páně 1833 v seldčanské obci se usnesli tamější občané k spasitelnému účelu zříditi a postaviti na obecní náklad kapli, ku cti a chvále Boží tamějších zbožných občanů zvolili čili vyvolili sobě za patrona svého předchůdce Kristového by v té nové postavené kapli obraz svatého Jana Křtitele ku cti a chvále nejvyšší sloul. Základ a popis stavební jest popsán vpředu na stránce 120. – Pro mnohé překážky a nepříjemnosti světových poměrů se k vysvěcení kaple v Seldčankách nedocílilo. Až v roce 1865 dle usnesení zbožných seldčanských občané se s prosbou na našeho veledůstojného vysoce váženého jemnost pana děkana pana pana Františka ct/ihodného/ sl/ovutného/ Mačana, kdež nás a od nás velmi ctěný stařeček o vysvěcení k slavné horské konsistoři pražské zakročil a povolení k vysvěcení na modlení výše řečené kaple obdržel.

104

Vysvěcení stalo se na dne svatého Ivana 1865 po skončení nedělních odpoledních službách Božích při množství zbožných křesťanů. V Seldčánkách na den svatého Ivana 1865 Josef Soukup starosta 223. strana Na paměť uvádím, když měla začít válka mezi Rakouskem a Pruskem, tak musel českobrodský okres dostavit přípřeží 600 povozů, z toho vypadlo /na/ naši obec 9 povozů, 9 párů koní s pořádnými vozy, následující sousedé dostavili a sice Josef Černý, číslo 3 1 pár koní s vozem Antonín Knitl číslo 4 1 pár koní s vozem Jan Klicpera číslo 5 1 pár koní s vozem Jan Matuna číslo 6 1 pár koní s vozem Matěj Klicpera číslo 7 1 pár koní s vozem František Černý číslo 10 1 pár koní s vozem Václav Knitl číslo 21 1 pár koní s vozem Jan Koštýř číslo 22 1 pár koní s vozem František Picha číslo 23 1 pár koní s vozem kdež po celých 8 neděl meškali a dojeli až do Vídně, na zpáteční cestu obdržel jeden každý vozka 26 zlatých R. čísla a bylo to právě v čas žní, že musel sobě jeden každý nějaký potah zjednat, aby mohl polní konat, ostatní sousedé, co měli potah doma, tak byli těm ostatním s prací sehr wenig und noch nicht einem jeden V Selčankách dne 1. listopadu 1866 Josef Soukup starosta 224. strana Léta Páně 1868. Na paměť uvádím, že do tohoto běžícího roku. Labe mnoho set let vždy chodívalo k Byšičkám a k svatém u Václavu až v tomto běžícím roku se v Hradě přes naše obecní luka protrhlo a podle Selčanek běží, pak jsme žádný na naše podzemky za Labe nemohl, tak jsme byli nuceni sobě sousedé selčanský na svůj vlastní náklad pořídit prám k převážení, tak jsme koupili od benátské vrchnosti na Čihadlech 6 borových klád 19 loket dlouhé a pan Novák z Lysé, mistr tesařský, nařezali fošen a zbudovali prám a

105

pramici a boudu a stálo to dohromady 560 zl. a prám stál 95 zl. a přívoz se pronajmul na jeden rok Josef Vanousek za 130 zl. a druhý rok za 180 zl. a provaz vydržel 4 roky, pak jsme koupili jiný v roku 1873 od nehvizdského provazníka, ten stál 92 zl. Matěj Klicpera 225. strana Na paměť uvádím, že roku 1868 dne 18. dubna se protrhla řeka Labe přes obecní luka do tůně a staré Labe docela opustila kdež obci náramné škody způsobila všem ostatním občanům. V Selčánkách dne 5. května 1868 Josef Soukup starosta

106

(385) A Asekurace neb náhrada ohněm /v/znikla škody placený 1826 Akcís neb potravná daň nastala roku 1828 Akcis neb potravní daň nastal 1828 dne 1. listopadu Úřad přerovský docela vyzdvižen 1845 Úřad v Brandýse přestal dne 31. ledna 1850 Úřad v Černým Kostelci nastal 1. února 1850 Akciová s/t/rojní započali rokem 1866

66 66 140 76 201 201

B Barák 1 pod Nr. 12 vystaven od Jiřího Šimáně roku 1761 Barák 2 pod Nr. 8 vystaven od Jakuba Černýho 1762 Barák 3 pod Nr. 13 vystaven od Jana Černýho 1762 Barák 4 pod Nr. 17 vystaveno od Kašpara Šimáně 1766 Barák 5 pod Nr. 14 vystaven od Matěje Stoudeckýho 1766 Barák 6 pod Nr. 16 vystaven od Václav(a) Bodláka1767 Barák 7 pod Nr. 15 vystaven od Jana Stubina 1768 Barák 8 pod Nr. 24 vystaven od Václava Bodláka 1773 Barák 9 pod Nr.25 vystaven od Josefa Krejčíka 1780 Barák 10 pod Nr. 28 vystaven od France Veselého 1827 Barák 11 pod Nr. 29 vystaven od Matěje Krejčíka 1835 Barák 12 pod Nr. 20 vystaven od obce Barák 13 pod Nr. 18 vystaven od Jana Kuthana Barák 14 pod Nr. 26 vystaven od Kuthana /V/ Benátkách se koupilo dříví za 120 zlatých z obecní kasy 1812 Biřmování svaté bylo udělovaný v Čelákovicích 1843 Baráčníků plat v stříbře nastal 1843 Břeh ve vísce a v Mejtku stavěný 1852 Biřmování svaté bylo udělované v Čelákovicích r. 1878

2 8 13 17 21 25 30 35 39 122 121 26 23 28 48 182 188 209

C Císař František zesnul v Pánu 1835 Císař Ferdinand přileh prvně do Prahy 1835 Císař Ferdinand přijel do Brandýsa a byl korunován 1836 Čelákovice nám daly . . . .1844 Císař Ferdinand odstoup a složil korunu 1848 Císař František Josef nastoup na trůn 1848 Čeládka mnoholi koštuje

54 54 54 185 129 129 206

D Dříví na železnou silnici začali lesat 1844 /V/ děkanství Na Hrádku stavěný maštale 1848 /V/ děkanství Na Hrádku stavěný hospodářský stavení a zeď Dobytek mnoholi koštuje

183 195 136 206

E Evandelické náboženství veřejné povolení 1782

153

G Grunty brandejských a přerovských poddaných

198

107

Grunty sousedský od Josefinského měření 1787 Grunty obecní od Josefinského měření 1787

128 127/124

H Hranice obpocovani přítomný obci 1841 Hraniční popsání té samé obce 1841 Hrubý plat . . . roku 1773 Hrubý plat po 30 zlatých 1773 Hranice obecní popsání Hraniční popsání na paměť uvedeno Hlav placení přestalo roku 1828

55 56 83 100 164 (169?) 173 66

J Jeřáb a zvoneček jednanej 1774

101

K Kaple a zvonička stavěna 1835 Kaple malovaná zvnitř a zevnitř 1836 Kontribentu/m/ kapitál 101686 ČMZ Kollatorně připadla obec Sedlčanská k Čelákovicím 1762 K hašení ohne nářadí neb porrekvizitu 1771 K hašení ohne porrekvizitu roku 1841 Kuchyň Císařská vystavěna roku 1778 Kontribuce stará a robota od panství Přerova Kontribuce nová od panství Přerova roku 1840 Kontribuce stará a nová od tamní obce Sedlčanský 1841 Kontribuce z enfitenských gruntů nastala 1839 Kontribučenských příplatků význam roku 1838 a 1839 Kontribuce stará od panství Brandýsa a Přerova 1791 Kapitál záložní kontribentu 101686 ČMZ Kapitál obce Sedlčanský per 27 zl. stříbra Kapitál obce Sedlčanský per 100 zl. stříbra Kapitál 5/4 záložní a kontribučenský kasy Klasifikační obilní ceny Koně mnoholi koštují Kontribučenská a záložní kasa 1855 237683 zlatých 12 krejcarů Kapitál obecní jak by se moh zdělat navrch L Lager vojenský držen na Sierách (?) 1837 Lesník na Mše svatý 1808 Lesník na mši svatou Páně děkanu 1776 Luka obecní v hradě na 14 dílů rozdělený 1787 Luka obecní v hradě na dílce rozdělený 1787 Lesy obecní popsány od Matěje Koštýře roku 1841 Labe pod Sedlčánky počalo rokem 1868 M Mostek stavěný první přes potok Usranek 1824 Mostek stavěný podruhý přes Usranek

120 50 55 81 96 67 154 72 73 158 161/162 139 55/61 186 186 61 200 266 211 164

54 68 90 123 137 166

47 69

108

Mostek stavěný na Mokřinách přes příkop 1835 Mostek stavěný potřetí přes potok Usranek 1839 Mostek stavěný přes mlýnskou strouhu 1839 Mrtve luka se . . . bez . . . zachovaly patent 1784 Měření katastrální se stalo roku 1841 Mokro velký a 10 . .voda z Labe vystoupl 1844 Mostek stavěný počtvrtý přes Usranek 7. února 1875 Mostek /přeškrtnuto LÁVKA/ stavěný u Císařské kuchyně roku 1879 N Náhrada na velkou povodeň 1845 Náhrada na velkou povodeň podruhý 1845 Národní příkaze (?) 2260 zlatých CM za tři 14 gruntovníkům Na vsi obecního představeného . . . kapitálu O /Z/ Obecní kasy je vydáno 1792 po 4 zlatých jednomu každému sousedu /Z/ Obecní kasy je vydáno 1794 po 10 zlatých jednomu každému sousedu /Z/ Obecní kasy vydáno 1805 po 8 zlatých 30 krejcarech jednomu každému sousedu /Z/ Obecní kasy vydáno 1807 po 25 zlatých /Z/ Obecní kasy vydáno 1809 po 10 zlatých /Z/ Obecní kasy vydáno 1814 po 10 zlatých /Z/ Obecní kasy vydáno 1820 po 10 zlatých /Z/ Obecní kasy vydáno 1822 po 15 zlatých /Z/ Obecní kasy vydáno 1835 po 18 zlatých 30 krejcarech /Z/ Obecní kasy vydáno 1836 po 6 zlatých /Z/ Obecní kasy vydáno 1837 po 15 zlatých 30 krejcarech jednomu každému sousedu /Z/ Obecní kasy vydáno 1838 po 20 zlatých 30 krejcarech deto /Z/ Obecní kasy vydáno 1839 po 10 zlatých deto /Z/ Obecní kasy vydáno 1840 po 25 zlatých deto /Z/ Obecní kasy vydáno 1841 po 22 zlatých deto Oheň první 1810 Bůh nás rač chrániti Oheň druhý 1814 chraň nás Bůh všemohoucí více toho neštěstí /Z/ obecní kasy mnoholi se dávalo služby 1862 /Z/ obecní kasy mnoholi měl služby od obce 1872 /Z/ obecní kasy vydáno 1842 po 32 zlatých 30 krejcarů ww. /Z/ obecní kasy vydáno 1843 po 10 zlatých ww. /Z/ obecní kasy vydáno 1844 po 20 zlatých ww. Oheň třetí 1844 Bůh nás ráčiž chrániti /Z/ obecní kasy vydáno 1845 po 15 zlatých /Z/ obecní kasy vydáno 1846 zlatých ww. též 1846 po 12 zlatých 30 krejcarech Obecní grunty mnoholi mají výměry /Z/ obecní kasy vydáno 1846 po 12 zlatých 30 krejcarech /Z/ obecní kasy vydáno 1847 po 34 zlatých 30 krejcarech dohromady 183 zlatých /Z/ obecní kasy vydáno 1848 po 33 zlatých dohromady 462 zlatých /Z/ obecní kasy vydáno 1849 po 7 zlatých 30 krejcarech dohromady 105 zlatých /Z/ obecní kasy vydáno 1850 po 17 zlatých 30 krejcarech a 37 zlatých

50 51 146 175 145

190 192 212/215 164

43 44 47 48 48 48 49 49 50 50 50 51 51 51 51 52 52 81 72 177 177 177 132 177 177 124/127 177 177 178 178

109

dohr/om/ady 270 zlatých Okresní soud v Českém Brodě 1. června 1850 /Z/ obecní kasy vydáno 1851, 1852, 1853, 1854dohromady 634 zlatých Obecní Sedlčanský na státní knížku 1854, 1855, 1856, 1857, 1858 per 2260 stříbra Oheň 4. dne 9.-10. září 1858 Přepsáno na druhou stranu P /V/ pastouše stavěna kuchyň a komín roku 1835 /V/ pastouše stavěny klenutý vrata a zeď 1836 Paseka nová založena 1808 pod Nr. 7, 9, 10, 11 volšema osázena Přijmutý židovský Barbory Vernerový 1816 Přijmutí Žida Možíše Krause 1830 Pětivěrtelní obilí 1786 Pětivěrtelní špejchar stavěný v Přerově 1833 Pastýřovi neb slouhovi mnoholi se dávalo služby 1778 Pastýřovi neb slouhovi služby se dávalo 1841 Pastvy z dobytku od domkářů a podruhů 1776 Pastvy z dobytku od domkářů a podruhů 1841 Příjem obecní 1776 Příjem obecní 1840 Popsání obecních gruntů 1770 Pastouška stavěná 1774 Patent Marie Terezie Panský grunty přišly pod dědičný nájem 1778 Přerovský úřad pod zvelebení 1841 Přerovský správcovský úřad docela vyzdvižen 1845 /V/ pastouše nový vrata 1847 Pětiverní 5/4 obilní sýpky 12. října 1851 Protokol čelednický skrze výživu čeládky a dobytku O Obecní kapitál 124 zlatých ČM

179 202 174 179 132

50 50 52 62 60 75 82 112 89 90 133 96 102 149 156 71 76 74 204 206

215

R Rychtář Matěj Šimáně přistoup/il/ za rychtáře 1789 Rychtář Matěj Koštýř přistoup/il/ za rychtáře dne 1. října 1803 Rychtář Matěj Klicpera přistoup/il/ za rychtáře dne 1. apríla 1822 Rychtář Matěj Koštýř přistoup/il/ za rychtáře dne 27. máje 1835 Robota neb robotování přestalo na brand/ýském/ a přerov/ském/ panství Robota potažní a ruční vybejvala tam na obce před lety Rychtář Matěj Koštýř mnoholi měl od úřadu a od obce služby Reberije v Praze 1844 v měsíci červnu a červenci Přistoup/il/ Jan Klicpera za starostu dne 12. listopadu 1873 služby má

1 156 70 71 132 40

Ř Rybník Plácek se strhal 1787 Reberije v Praze a v Reichenberku 1844 Reberije v Polsku se stala 1846

131 184 184

40 1

110

Rybník Plácek osušený a na roky rozvoraný 1846 Robota od panství Brandýsa a Přerova společní roční Robota na panství brandýským a přerovským vyzdvižena 1777 Š Škola Hrádek čelákovská je stavěna roku 1793 Studna obecní je vystavena naproti zvoničce 1791 Sláma placená pro vojsko císaři regiment plouherstein (?) 1804 Silnice dělaná z Brandýsa do Kbelu roku 1804 Silnice dělaná ze Starý Boleslave k Benátkům Silnice dělaná od Mochova k Starými Ves/t/ci Silnice dělaná od Taušima do Brandýsa roku 1834 Silnice dělaná od Čelákovic k Mochovu roku 1840 Silnice stavěná od Šepovskýho přívozu připlaceno 5000 zlatých Silnice stavěná od Košátek na Mělník 1840 dana 2000 zlatých CMZ založního Stodola od Anny Šnajdrový koupena k obci 1831 Sousedský numera od starodávna jich bylo jen 14 Selská vojna roku 1775 Sucho velký v Čechách 1842 Silnice železná stavěna přes celý 1843 Přerovský úřad v Přerově docela vyzdvižen 1845 Soukup Josef propustil přes jeho louku cestu na most Suchý rok 1846 Sousedský grunty popsaný od roku 1787 Silnice je planirovaní 1852 Studna obecní a pumpa daný 1859 dne 8. února Sněm zemský zasazen v Praze dne 6. dubna 186l Studně nová vhluben/a/ dne 30. máje 1876. Kamena stala pumpa ohnila tak se dala pryča dala kamenna s kříži J. Klicpera Spolek rybářský založen od sousedů sedlčanských T Tůně obecní roční činže roku 1778 Tůně obecní roční činže roku 1841 Továrna akciová u Mochova stavěná roku 1870 U Usedlost brandýských a přerovských gruntovníků Úpadek akciové továrny roku 1876 V Víter velký na svatou Annu 1822 chraň nás Bůh takovýho Olše braný v půl třetím groši 1836 Olše braný za Nouzovem 1838 Olše braný pod polem N. 2 na Lepce 1838 Olše braný na Plácku 1840 Olše braný pod rybníkem Řičákem 1841 Olše braný na Lepce pod polem N. 6 1842 Vydání tamní obce 1776 Vydání tamní obce 1840

193 61 156

42 43 46 47

66 138 152 180 183 76 191 181 128 210 44 216 17

82

198

53 54 54 55 55 55 125 90 143

111

Výměra obecních gruntů 1784 Vrby braný na oužlabině v Hradě Olše braný pod N. 7, 9, 10, 11 pod olšema 1844 Vojska mnoholi od 18. června až do 31. prosince 1844 nakvartirovaný bylo Voda prazka velká 1845 Voda labská velká 1846 dne 29. ledna Vrchní c. kl. prohlášen za c. kl. radu 21. listopadu 1846 Volba obce sedlčanské dne 17. srpna 1850 Olše braný pod N. 9, 10, 11 jenom pod olšema 1861 Voda velká dne 13. června 1879. Z Zahrádka popuštěná N. 25 roku 1818 Zahrádka m/l/ynáře nouzovského 1815 přepuštěna od obce Zahrádka m/l/ynáře Franze Belika (?) 1819 Záložního neb 5/4 obilí mnoholi mají brandýský a přerovský kontribenty na dřevčickým a hlaveneckým a přerovským špejchaře dílem sutého a dílem mezi lidma roku 1841 Z hlav neb Kopstaer přestal roku 1828 dne 30. října Zima dlouhá a tvrdá trvala až do 23. března 1845 Zahrádka od Franze Balíka zase k tamní obci připadla 1847 Záložní započali rokem 1868 Ž Železná silnice se počala stavět roku 1843 Železná silnice zhotovena 1. srpna 1845 Žandemerije přišel do Brodu 28. února 1851

124 125 126 163 189 193 193 203 126

125 60 64

135 140 189 194

183 187 205

112