Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky Diplomová práce
IDENTIFIKACE POPTÁVKY A PROCESŮ PRO JEZDECKOU STÁJ
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Ing. Bc. Jiří Luňáček, MBA, Ph. D. Brno 2012
Bc. Hedvika Vlčková
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Jiřímu Luňáčkovi, Ph. D., za odborné vedení při zpracování mé diplomové práce a za poskytnuté rady a připomínky. Také děkuji všem, kteří si našli čas a vyplnili dotazník, který je součástí této práce. V neposlední řadě děkuji majiteli vybrané společnosti za poskytnuté údaje a užitečné informace. 3
4
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů uvedených v závěru práce. V Brně dne 24.5.2012
...........................................................................
Bc. Hedvika Vlčková 5
6
ABSTRAKT VLČKOVÁ, H. Identifikace poptávky a procesů pro jezdeckou stáj. Diplomová práce. Brno, 2012. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na identifikaci poptávky klientů jezdeckých stájí po ustájení koní a její následnou kvantifikaci. K tomuto účelu bylo využito dotazníkové šetření. Cílem bylo sestavení hodnotící tabulky, která by představovala návod k určení ceny za ustájení koně pro majitele jezdeckých areálů. V druhé části práce jsou analyzovány náklady vybrané jezdecké stáje a následně zkoumána slučitelnost poptávky po ustájení a reálných ekonomických možností tohoto podniku. Hlavním nástrojem pro ověření slučitelnosti je analýza bodu zvratu. Klíčová slova: jezdecká stáj, dotazník, poptávka, cena za ustájení koně, náklady.
ABSTRACT VLČKOVÁ, H. An identification of the demand and the processes for a riding stable. Diploma thesis. Brno, 2012. The diploma thesis is divided into two parts. The first part is focused on the identification of equestrian stable clients demand for boarding a horses and the subsequent quantification. A questionnaire was used for this purpose. The objective was to build an estimation chart, which would be a guide for determination of the costs to board a horses for owners of equestrian facilities. In the second part of the thesis the costs of a selected riding stable are analyzed, and then the compatibility of the demand for stabling of horses and real economy operation of this company is examined. The break even point analysis is the main tool to verify this compatibility. Key words: riding stables, questionnaire, demand, cost to board a horse, costs.
7
8
Obsah 1.
ÚVOD.................................................................................................................................................... 11
2.
CÍL A METODIKA PRÁCE .............................................................................................................. 13
3.
CHOV KONÍ........................................................................................................................................ 15 3.1
KŮŇ SE PŘEDSTAVUJE ................................................................................................................... 15
3.2
CHOV KONÍ NA ÚZEMÍ ČR ............................................................................................................. 18
3.2.1 3.3
4.
JEZDECTVÍ ..................................................................................................................................... 24
3.3.1
Jezdecké vybavení.................................................................................................................... 25
3.3.2
Vybavení jezdeckého areálu (zařízení) .................................................................................... 27
3.3.3
Provoz jezdeckého areálu ........................................................................................................ 31
IDENTIFIKACE POPTÁVKY KLIENTŮ JEZDECKÝCH STÁJÍ PO USTÁJENÍ KONÍ........ 33 4.1
MARKETINGOVÝ VÝZKUM ............................................................................................................ 33
4.1.1
Proces marketingového výzkumu............................................................................................. 35
4.1.2
Základní metody sběru dat....................................................................................................... 38
4.2
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ................................................................................................................ 41
4.2.1
Stanovení cílů a hypotéz marketingového průzkumu ............................................................... 41
4.2.2
Plán marketingového průzkumu .............................................................................................. 41
4.2.3
Sestavení dotazníku.................................................................................................................. 42
4.2.4
Sběr dotazníků ......................................................................................................................... 44
4.3
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ .......................................................................................................... 45
4.3.1
Identifikační údaje ................................................................................................................... 45
4.3.2
Vybavenost jezdeckých areálů a poskytované služby............................................................... 48
4.3.3
Doplňující informace............................................................................................................... 57
4.3.4
Testování hypotézy................................................................................................................... 65
4.4
5.
Organizace chovu koní v ČR ................................................................................................... 24
METODIKA PRO STANOVENÍ CENY ZA USTÁJENÍ KONĚ .................................................................. 69
4.4.1
Zájem klientů o druhy vybavení a služby ................................................................................. 69
4.4.2
Návrh hodnotící tabulky .......................................................................................................... 70
ANALÝZA NÁKLADŮ A PROCESŮ PRO JEZDECKOU STÁJ ................................................. 75 5.1
NÁKLADOVÁ ANALÝZA ................................................................................................................. 75
5.1.1
Evidence nákladů..................................................................................................................... 75
5.1.2
Klasifikace nákladů ................................................................................................................. 76
5.1.3
Kalkulace nákladů ................................................................................................................... 78
5.1.4
Bod zvratu................................................................................................................................ 80
5.2
NÁKLADOVÁ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU ............................................................................. 83
5.2.1
Charakteristika odvětví a profil společnosti ............................................................................ 83
5.2.2
Analýza nákladů jezdeckého areálu ABC s.r.o. ....................................................................... 84
5.2.3
Slučitelnost poptávky po ustájení koní a reálných ekonomických možností ABC s. r. o.......... 89
9
5.2.4
Návrh doporučení ke zlepšení ekonomické situace podniku ABC s.r.o. ...................................95
6.
DISKUZE ..............................................................................................................................................99
7.
ZÁVĚR ................................................................................................................................................103
8.
SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................105
9.
SEZNAM GRAFŮ..............................................................................................................................106
10.
SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................................................106
11.
SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................................106
12.
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE.......................................................................................107
10
1. Úvod Osud lidí a koní je spjat již mnoho tisíciletí. Původní vztah lovce a kořisti se přes pracovní využití koní dostal do stavu partnerství. Konec 20. století přinesl po úpadku v chovu koní po II. světové válce opětovný nárůst zájmu o jezdecký sport, který se stal jedním z oblíbených způsobů aktivního trávení volného času. Každým rokem se zvyšují počty lidí, kteří se pohybují u koní i samotný počet koní. Tento trend je patrný v mnoha zemích včetně České republiky. S narůstajícím počtem osob, které provozují jezdecký sport, se zvyšuje i počet podniků působících v tomto odvětví. Narůstá množství různých jezdeckých areálů i menších stájí spíše rodinného charakteru. Jednotlivé podniky se liší úrovní vybavenosti, spektrem poskytovaných služeb, ale i jejich kvalitou a celkovým zaměřením. Některé stáje jsou určeny spíše pro rekreační jezdce jiné pro sportovní, část stájí se specializuje na konkrétní styl ježdění, či přímo disciplínu. Jsou podniky, které poskytují své služby jen vlastním klientům (ustájení soukromých koní), ale i ty jejichž hlavním předmětem podnikání je provoz školních koní, výuka jezdců, apod. Právě stáje a jezdecké areály tvoří základní kámen jezdeckého sportu a chovu koní. Existuje však mnoho dalších společností, které profitují na znovuoživení zájmu o jezdectví. Jedná se zejména o četné obchody se specializovanými jezdeckými potřebami pro jezdce i koně, dodavatele a výrobci chovatelských potřeb a vybavení pro stáje, ale také například zemědělské podniky, které tak nacházejí odbyt pro své produkty (hlavně seno a slámu) a další. Z jezdectví se tak stal velký byznys, který je s ohledem na vzrůstajícímu potenciál trhu stále otevřený vstupu nových podniků. Vzhledem k uvedeným skutečnostem by bylo pro firmy působící v tomto odvětví dobré znát strukturu klientů jezdeckých stájí a také jejich požadavky na přítomnost a využívání jednotlivých druhů vybavení areálu, jejich zájem o různé druhy poskytovaných služeb a zároveň i maximální cenu, kterou jsou ochotni za dané vybavení či služby zaplatit. Takovéto souhrnné údaje však na území České republiky chybí, a proto byla jako téma této diplomové práce zvolena právě Identifikace poptávky a procesů pro jezdeckou stáj.
11
12
2. Cíl a metodika práce Celá práce je rozdělena do tří tematických celků. Jelikož je práce zaměřena na oblast jezdectví, je první část věnována krátkému literárnímu přehledu, který seznamuje čtenáře se základními aspekty chovu koní a se samotným koněm. Zároveň je zde představen vývoj a současný stav chovu koní na území České republiky. Jedná se zejména o početní stavy koní a počty majitelů koní v posledních 10 letech, včetně zaznamenání vývojového trendu do budoucnosti, který je ukazatelem růstu potenciálu celého trhu. Druhá část je věnována identifikaci poptávky klientů jezdeckých stájí po ustájení koní a její následné kvantifikaci, což je hlavním cílem celé práce. V úvodu kapitoly se nachází literární rešerše tématu marketingový výzkum. Pozornost je věnována dotazníkovému šetření, které bylo pro tuto práci vybráno jako nástroj k získání potřebných dat a údajů. Následující část shrnuje proces tvorby a průběh samotného marketingového průzkumu, který je zaměřen na majitele koní a osoby, které mají zásadní vliv na volbu typu a místa ustájení koní. Vybranou lokalitou, ve které průzkum probíhal, je Jihomoravský kraj, konkrétně oblast města Brna a jeho okolí. V rámci dotazníků byly zkoumány požadavky klientů na vybavenost jezdeckých areálů a poskytované služby, ale i doplňující údaje, které mají sloužit k identifikaci typického majitele koní. Jedná se jak o běžné identifikační otázky (věk, pohlaví, atd.), tak otázky zaměřené přímo na strukturu využití koní. Výstupem celého dotazníkového šetření je prezentace výsledků pomocí tabulek a grafů, které byli zpracovány v balíčku programů Microsoft Office (Excel a Word). Vybrané položky jsou podrobeny bližšímu zkoumání. Vzhledem k charakteru dat se jedná zejména o kontingenční analýzu s využitím ukazatelů čtvercové kontingence, Pearsonova a Cramerova koeficientu kontingence. Na začátku marketingového výzkumu byla stanovena hypotéza o přítomnosti závislosti výše ceny za ustájení, kterou jsou klienti ochotni zaplatit, a úrovně vybavenosti jezdeckých areálů. Dílčím cílem práce je proto potvrzení nebo vyvrácení dané hypotézy. K tomuto účelu bude použita korelační analýza (Pearsonův párový korelační koeficient a Spearmanův korelační koeficient). Dalším dílčím cílem je sestavení hodnotící tabulky, která bude sloužit jako návod pro majitele stájí k stanovení poptávkou určené ceny za ustájení, kterou mohou vzhledem k druhům vybavení přítomným v jejich jezdeckých areálech požadovat. Své uplatnění by měla najít zejména při výstavbě nových jezdeckých stájí a při rozšiřování areálů o nové druhy vybavení. Posledním tematickým celkem je analýza nákladů a procesů vybraného jezdeckého areálu. Literární přehled, který je zařazen na začátku kapitoly, obsahuje především vymezení různých druhů nákladů, metody kalkulace a analýzu bodu 13
zvratu. Následuje charakteristika odvětví jezdectví s přihlédnutím k možným způsobům konkurence mezi jednotlivými podniky a představení profilu společnosti. Dílčími cíli této části práce jsou sestavení měsíční kalkulace provozu jezdecké stáje, na jejímž základě bude zkoumána slučitelnost poptávkou určené ceny za ustájení s reálnými ekonomickými možnostmi této stáje. V rámci tohoto kroku bude aplikována hodnotící tabulka sestavená na základě dat získaných z dotazníkového šetření. Dílčím cílem práce je zodpovězení výzkumné otázky plynoucí z uvedených skutečností: Existuje slučitelnost mezi poptávkou určenou cenou za ustájení a reálnými ekonomickými možnostmi vybrané stáje? Závěry předchozí analýzy budou použity při sestavování a vyhodnocování doporučení a návrhů na zlepšení ekonomické situace zvoleného podniku. Diplomovou práci uzavírají kapitoly Diskuze a Závěr, ve kterých budou zhodnoceny a shrnuty výsledky celé práce.
14
3. Chov koní 3.1 Kůň se představuje Kůň patří mezi býložravé savce, do řádu lichokopytníků. Do současnosti přežili jen tři nepříliš podobné čeledi: tapírovití (4 prsty na předních končetinách, 3 prsty na zadních), nosorožcovití (3 prsty vpředu i vzadu) a koňovití (jeden prst na všech končetinách) – sem spadá jediný rod Equus, který se dělí na koně, osly a zebry. [1] Podle pohlaví jsou koně rozlišováni na hřebce – tedy samce koně a klisny či kobyly – samice koní. Mláďata jsou označována jako hříbata. Speciální skupinu potom tvoří vykastrovaní hřebci, kteří nesou označení valach. Obecně se jedná o velmi různorodou skupinu stádových zvířat. Výraznou zásluhu na tomto faktu nese sám člověk, který důkladnou selekcí a šlechtěním dal vzniknout několika stovkám koňských plemen. Průměrný věk koně se pohybuje mezi 20 až 30 roky. Záleží na podmínkách, ve kterých žije a na způsobu, jakým je s ním v průběhu života zacházeno. Výška koní je velmi variabilní a závisí jak na plemenné příslušnosti, tak na individuálních predispozicích jedince. Běžně se pohybuje od 70 cm u poníků a miniaturních koní až po 190 cm. Výška koně se měří v kohoutku, což je nejvyšší místo hřbetu (viz obrázek č. 1). Stejně jako velikost je i váha koní značně rozdílná. Vychází samozřejmě z výšky a mohutnosti, které koně dosahují. Nejmenší koně (tzv. Falabelly) váží často jen 30 kg, průměrná váha normálního koně bývá mezi 400 – 600 kg a mohutní tažní koně mívají i přes 1 000 kg. [2] Také barva srsti dosahuje různých odstínů. Základními barvami jsou vraník (černá srst), hnědák, ryzák (rezavá barva), plavák (žlutavá barva s tmavými spodky končetin a hřívou a ocasem), isabela (světlá písková barva), grošák (šedá srst), bělouš, strakáč (různobarevné skvrny). Samozřejmě existuje řada dalších zbarvení, ovšem ty již nejsou tak časté. Mnoho koní má tzv. odznaky, což jsou odlišnosti od základní barvy, nejčastěji bílé. Nejpočetnější jsou odznaky na hlavě (hvězdičky, pruhy, lysiny, atd.) a končetinách (připomínající ponožky různé výšky). Výrazné jsou u koně ochranné chlupy, které tvoří na horní straně krku hřívu, jež přechází v kštici, která spadá do čela a ohon, kde narůstají nejdelší žíně. [3] Podle tělesné stavby jsou koně klasifikováni do tří skupin [4]:
těžký kůň, který má mohutnou stavbu a je určen pro práci v tahu (např. v zemědělství a lesnictví) lehký kůň s elegantnější stavbou těla, nejvíce je využíván v jezdectví pony, tedy nižší plemena, která svým exteriérem připomínají lehké koně, avšak liší se i rozdílnými proporcemi jednotlivých částí těla.
Existují však i četné mezistupně, jako jsou lehcí tažní koně, kteří našli uplatnění třeba v tahu kočárů. 15
Obrázek č. 1
Stavba těla koně
Zdroj: Draper J., Vše o koních [5]
Podle Duška [6] se „tělo koně dělí na tři části, a to přední (hlava, krk, přední část hrudníku s plecí, přední končetiny), střední (hřbet včetně beder, zbývající část hrudníku, břicho) a zadní (záď a zadní končetiny).“ Popis jednotlivých částí koňského těla je natolik rozsáhlý, že zde pro zájemce odkazuji pro dostudování na odbornou literaturu, například právě na knihu Chov koní od Jaromíra Duška. Přesto existuje jedna část těla koně, která je natolik významná, že je třeba se o ní zmínit. Jedná se končetiny a kopyta. Ty představují základ pohybu koně, jeho rychlosti a síly, tedy vlastnosti, pro které jsou tato zvířata ceněna a chována. Dolní část nohou je tvořena pouze kostmi, šlachami a vazy, svaly se nachází až v horní části končetin a části upnuté k tělu. Důvod je jednoduchý: co nejvíce odlehčit váhu končetin, tak aby představovaly co nejmenší zátěž při rychlém pohybu. Kopyto tvoří rohovinové pouzdro, které zakončuje končetiny koně. Vzhledem ke své struktuře a pevnosti slouží především k ochraně vnitřní struktury končetiny před poraněním či poškozením při pohybu. Za zmínku stojí, že koňské kopyto je specifické jen pro koňovité a jinde v živočišné říši jej ve stejné podobě nenajdeme. [2,7] Podle nohosledu a rychlosti rozlišujeme tři základní chody koně, kterými jsou krok, klus a cval. Krok představuje nejpomalejší kráčivý pohyb a je pro koně nejméně náročný. Rychlost v kroku je zhruba 6 – 8 km v hodině. Kůň při něm pravidelně střídá nášlap všech končetin v pořadí: pravá zadní, pravá přední, levá zadní, levá přední. Délka kroku je obvykle 130 – 180 cm. Klus je rychlejší formou pohybu. Nohosled je diagonální, což znamená, že současně dopadá pravá zadní s levou přední končetinou a levá zadní s pravou přední. Rychlost v klusu se v průměru pohybuje v rozmezí 16
14 – 18 km za hodinu a délka kroků přibližně 180 – 230 cm. Cval je pak nejrychlejší pohyb, kterého kůň dosahuje. Skládá se z řady skoků, jejichž délka může mít 400 – 800 cm. Je třífázový, což znamená, že jsou slyšet tři údery kopyt. Jedná se o jednostranný nohosled, rozlišujeme tedy pravý a levý cval. Cval vpravo začíná levou zadní nohou, pak současně dopadá pravá zadní a levá přední končetina a poslední je pravá přední. Při cvalu kůň vyvine rychlost okolo 30 – 40 km v hodině, přičemž dostihoví koně se pohybují i rychlostí větší než 60 km v hodině. Dalšími chody koně, které jsou odvozeny od těch základních, jsou couvání, trysk, skok a atypické mimochody. [6] Kůň disponuje stejnými smysly jako všichni savci. Ty jsou vyvinuty podle způsobu života a potřeb koní. Jedinečný je jeho zrak, neboť má oči umístěné po stranách hlavy, což mu umožňuje vnímat až 340° obzoru bez nutnosti otáčení hlavou. Nevýhodou je, že naprostou většinu svého okolí vidí pouze jedním okem, kromě úzkého pole před sebou. V jeho vidění se nachází dvě slepá místa, jedno logicky za jeho zádí a druhé těsně před ním. Silně vyvinutým smyslem je sluch, přičemž koně vnímají mnohem větší rozsah zvuků než člověk. Každé ucho je ovládáno 16 svaly, které dovolují natáčení uší o 180°, nezávisle na druhém uchu. Také čich, chuť a hmat jsou velmi citlivé. [3,8] Chování koní vychází z faktu, že se jedná o stádová býložravá zvířata, jež byla nucena odolávat útokům predátorů. Stádo bývá tvořeno jedním dospělým hřebcem a několika klisnami s hříbaty a dospívajícími koňmi. V rámci stáda panuje přísná hierarchie mezi všemi jedinci. Jelikož se únik ukázal jako nejúčinnější obrana proti napadení, reagují koně na vše nové a nepředvídané nedůvěrou či leknutím a útěkem. V závislosti na přírodních podmínkách byli koně nuceni pro obstarání si dostatečného množství potravy a vody putovat na velké vzdálenosti, proto se nejlépe cítí ve velkých volných prostorech. S tím souvisí i způsob příjímání potravy průběžně v malých dávkách po celý den. Koně jsou návyková zvířata, která se řídí určitým rytmem, zejména střídání pastvy a odpočinku a narušení tohoto rytmu může vést až ke zdravotním potížím. Zajímavé je, že koně dokáží spát i ve stoje, což vychází z nutnosti být ihned připraven k útěku. Vleže odpočívají vždy jen krátkou dobu. Charakteristická je také jejich učenlivost a dlouhodobá paměť. Z celkového výrazu koně (hra uší, pohled koně, stav nozder, pysků a vyceňování zubů) je možné vyčíst jeho náladu. Hlasový projev, kterým koně zdraví nebo volají své druhy, se nazývá ržání či řehtání. [8] Tyto přirozené instinkty a chování koní je nutné znát a respektovat i při domácím chovu, aby byla zajištěna tělesná i duševní pohoda takto chovaných koní.
17
3.2 Chov koní na území ČR Nejstarší archeologické důkazy o chovu koní na území ČR pochází již z doby před příchodem Slovanů. Chovali je již Keltové, Markomani, Hunové a další kmeny. Dokladem jejich přítomnosti zde je například nález koňských kostí u Libic nebo nástěnné kresby v Libušíně. Také Slované v době osídlení Čech a Moravy v 5. století vlastnili koně, byť bylo jejich využití a rozsah chovu omezené. Již v 7. a 8. století, v takzvané době hradištní, se jejich chov rozrostl. Koně se začali používat v dopravě, jako tažné zvíře a také ve vojenství, což zásadně ovlivnilo další vývoj jejich šlechtění. [9,10] První písemná zmínka o chovu koní u nás se nachází v análech fuldských a pochází z roku 871. Dalším důležitým písemným dokladem je vymezení vývozního cla na koně v Raffelstettském celním tarifu Východní marky z let 903 – 906, neboť koně představovali jeden z hlavních obchodních artiklů. Zemí v té době již procházelo mnoho významných obchodních stezek, což vedlo k přílivu zahraničních koní různého typu. V tomto období se počty koní výrazně zvyšovaly a docházelo ke stabilizaci místních užitkových typů. [9] Rozšířilo se lovectví, které patřilo k oblíbené zábavě šlechty. Pořádané hony a štvanice byly i přípravou jezdců a koní k bojovým účelům, neboť nároky na výkonnost koní a jejich přiježděnost byly velmi vysoké. Význačné postavení měli koně také z hlediska ceremoniálního a stavovského. Kůň se stal nezbytným atributem společenského postavení a moci. Nástup využití koní v zemědělství byl jako v ostatních zemích jen pozvolný. Hlavními středisky zemědělského použití byly kláštery, které pro tyto účely používaly převážně polodivoké koně, pro snadnější ovladatelnost zejména klisny. [10] Ve 13. až 15. století podle převládajícího způsobu boje na koni (těžká jízda) vznikla nová zábava – rytířské turnaje, která se stala velmi oblíbenou i mezi panovníky českých zemí (např. Přemysl Otakar II. a Jan Lucemburský). V této době bylo upřednostňováno šlechtění mohutných koní, kteří museli unést až 250kilogramové brnění a ještě svého rytíře.[11] Propracovanějším písemným záznamem o chovu koní v Čechách je "Zpráva o dobytku koňském" rytíře Dobřenského z období kolem roku 1560, ve kterých si pochvaluje úroveň českých koní. Avšak i v té době již existoval veliký rozdíl ve vysoké úrovni panských a církevních koní a nízké koní zemských. [9] 16. století přineslo zdokonalení palných zbraní a následně změnu způsobu využití jezdeckých koní i do českých zemí. Začaly vznikat jezdecké akademie, ve kterých probíhal výcvik koní a jezdců. Byly založeny chovy španělských koní, kteří nejlépe splňovali požadavky na obratnost, pohyblivost a učenlivost. Tak byl založen císařem Rudolfem II. v roce 1579 první český hřebčín v Kladrubech nad Labem, který funguje dodnes. Zde se chovali koně pro potřebu císařského dvora, pro církev i armádu. Postupným šlechtěním vzniklo nové plemeno – starokladrubští koně, kteří 18
byli dokonce v roce 2001 vyhlášeni spolu s areálem hřebčína českou národní kulturní památkou a stali se tak unikátem v Evropě i ve světě. [9] Rozkvět chovu koní zarazila tzv. Třicetiletá válka (1618 – 1648), která způsobila jeho velký úpadek. Až v roce 1736 vydal císař Karel VI. s cílem zastavit jeho přetrvávající špatný stav první nařízení, které ukládalo šlechtě povinnost pečovat o rozvoj chovu koní u nás. Následoval patent vydaný císařovnou Marií Terezií (1763), který se zakládal na pevnější a administrativně kontrolovatelné bázi. Zemský chov, který měl nejnižší úroveň, byl svěřen vojenskému velení. Byl proveden soupis hřebců a klisen, přičemž chovní koně obdrželi výžehy pro snadnou identifikaci. S úmyslem zlepšit kvalitu plemeníků, byla v roce 1780 císařem Josefem II. pověřena vojenská správa celkovým řízením plemenitby a chovu koní. Zřídily se císařské hřebčince, kam byli převzati plemeníci od šlechty a jejichž posláním bylo doplňovat stavy vhodnými plemennými hřebci ze zahraničí. Uvedené výnosy tak komplexním pojetím řešily chov koní na českém území a položily základ pro ústřední řízení šlechtění koní. [9] 18. a 19. století přineslo rozvoj industrializace a zemědělství, jehož produktivita významně závisela na tažné síle koní. Od roku 1869 bylo řízení chovu koní svěřeno Ministerstvu orby, které respektovalo požadavky armády i ostatních uživatelů (zejména rolníků) na využití a výkonnost koní (tažní koně), což vedlo k nárůstu počtu jedinců těžkých chladnokrevných plemen. Země byla rozdělena na oblasti podle typů chovaných koní (Čechy: oblast chovu těžkého pracovního koně a chovu středně těžkého vozového a dělostřeleckého koně, Slovensko: oblast chovu lehčího jezdeckého a vozového koně, Morava a Slezsko: norická oblast a oblast lehkého jezdeckého koně a soumara). Zintenzivnění zemědělství, rozvíjející se doprava a průmysl spolu s trvalými požadavky armády vedly v druhé polovině 19. století k nárůstu koňské populace, ale i k pozitivním kvalitativním změnám. Šlechtěním se postupně vytvářela základna pro vznik Českého teplokrevného koně s vícestrannou užitkovostí a Českomoravského belgického koně a Slezského norika, tedy chladnokrevných plemen určených pro práci v tahu. Začaly vznikat chovatelské organizace, které zřídily funkci inspektora chovu koní, jenž měl zásadní vliv na jeho vývoj v českých zemích. [9] V průběhu I. světové války byl chov koní silně zdecimován, a to nejen v našem státě. Uvádí se, že z více než půl milionu koní, kteří byli v průběhu bojů nasazeni, jich zahynulo přes 350 tisíc. Po celou dobu války se koní využívalo téměř na všech frontách, tedy jako koní jezdeckých, ale i tažných a nákladních. Kruté povětrnostní podmínky a útrapy způsobily až pětinásobné ztráty než v samotném boji. Obnovu chovu koní po ukončení války řídilo ministerstvo zemědělství. Docházelo k hromadnému importu hřebců nižší kvality, což vedlo k celkovému zhoršení úrovně chovu. Častěji se objevovaly jak vady stavby těla, tak charakterní nedostatky. Významným mezníkem bylo vydání zákona o plemenitbě hospodářských zvířat z roku 1924, který usiloval o zlepšení kvality tuzemského chovu. Byl zaveden povinný zápis klisen do plemenných knih a tyto kobyly byly označeny výžehem. Prostřednictvím zemědělských rad získali chovatelé vliv na změny chovného plánu, například právě na 19
výběr vhodných plemeníků. Byly zavedeny zkoušky výkonnosti a přísná selekční kritéria pro výběr jedinců do plemenitby, což pomohlo značnému ozdravení českého chovu. [9,11] Také II. světová válka zasáhla do chovu koní nepříznivě, i když vývoj nových zbraní a pokrok v dopravě omezil jejich uplatnění. Zachována zůstala převážně funkce tažná a nákladní a to zejména v hůře přístupných oblastech (hornatý, lesnatý terén). Jako ukázka toho, že koně dále nedokázali konkurovat novým zbraním a ztratili využitelnost v bojových akcích, může sloužit útok ruské kavalerie u Moskvy roku 1941 proti Němcům, který je považován za poslední čistě jezdeckou útočnou operaci. Během chvíle padlo všech 2000 mužů i koní, přičemž na německé straně nezemřel nikdo. Velkou ránu pro český chov způsobil přechod fronty přes naše území v roce 1945, kdy byl odvlečen značný počet koní, a to těch nejschopnějších, včetně plemenných hřebců. Avšak zůstalo zde mnoho kořistnických koní, kteří pak významně ovlivnili náš poválečný chov. [11] Období po II. světové válce přineslo největší změnu v průběhu tisícileté historie chovu koní. Původní využití koní ve vojenství odpadlo a tak proběhla rychlá likvidace hiposložek armády. S dalším technickým vývojem v odvětvích kde koně tradičně nacházeli uplatnění, a to v zemědělství a dopravě, zde také postupně docházelo k jejich vyřazování. Nastala dlouhá krize v chovu koní, neboť nedocházelo pouze ke značnému snížení početního stavu, ale opět i ke kvalitativnímu zhoršení koní a dokonce schopností jezdců, což odráželo skutečnost, že nejlepšími jezdci byli dříve členové jezdeckých pluků. Od 70. let se začal zvyšovat zájem o jezdecký sport, jakožto způsob využití volného času. Dlouhou dobu převažoval anglický styl ježdění, zejména parkur a méně dostihy, drezura a military. Až po změně politického systému v roce 1989 se začal pomalu prosazovat i westernový styl, který má dnes v ČR silnou základnu. Ovšem ani tento trend nedokázal zabránit dalšímu snižování počtu koní. Nejnižšího stavu bylo podle údajů ČSÚ dosaženo v roce 1995 s pouhými 18 tisíci jedinci. V průběhu následujících let se z jezdectví stal atraktivní sport, kterému se každoročně věnuje stále více lidí, což pomohlo překonat klesající vývojovou tendenci v počtu chovaných koní a nyní se jejich stav rok od roku zvyšuje. Vývoj počtu koní v ČR ilustruje graf č. 1 a 2. V průběhu několika století u nás šlechtěním vzniklo několik českých plemen, kterými jsou již zmiňovaný starokladrubský kůň, český teplokrevník, českomoravský belgický kůň, slezský norik a dále český sportovní pony, moravský teplokrevník a kůň Kinský. Přičemž 3 z uvedených plemen patří do tzv. genetických zdrojů ČR, a to starokladrubský kůň, českomoravský belgický kůň a slezský norik. K těmto speciálně chráněným plemenům náleží ještě populace huculského koně, jehož významná část je chována právě na našem území. [12]
20
Graf č. 1
Vývoj počtu koní v ČR 1921‐ 2011 Vývoj počtu koní v ČR 1921-2011 500 450 400 Počet koní [tis.]
350 300 250 200 150 100 50
Rok
Zdroj: Český statistický úřad [13], Ústřední evidence koní [14]
2009
2005
2001
1997
1993
1989
1985
1981
1977
1973
1969
1965
1961
1957
1953
1949
1945
1935
1921
0
Jak je z grafu patrné početní stavy koní v ČR přesahovaly po I. i II. světové válce hranici 350 tisíc koní. V průběhu pěti desetiletí klesl jejich počet až na pouhých 18 tisíc v roce 1995. V současné době se vyskytuje na našem území okolo 76 400 koní. Údaje do roku 2001 pochází z databáze Českého statistického úřadu, který ovšem začátkem následujícího roku změnil metodiku pro stanovování počtu koní, podle které nejsou do jejich soupisu zahrnovány všechny chovy. Vyjmuty jsou koně pro tzv. „hobby aktivity“ a zůstali pouze zemědělsky využívaní koně. Proto pochází údaje od roku 2002 z Ústřední evidence koní, která započítává veškeré jedince. Graf č. 2 ukazuje vývoj početních stavů koní od roku 2002 do konce roku 2011 a rozdíl v množství započtených koní podle ČSÚ a ÚEK. Hodnoty jsou zaokrouhleny na celé stovky kusů. Rozdíl údajů ukazuje počet koní využívaných pro „hobby aktivity“, tedy zejména pro využití volného času člověka.
21
Graf č. 2
Vývoj počtu koní v ČR 2002‐ 2011, rozdíl ČSÚ a ÚEK Počet koní v ČR 2002-2011 90000 80000
Počet koní (ks)
70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
ČSÚ 20900 20100 20400 20600 22900 24000 27300 28000 29900 30600 ÚEK 39000 43700 42200 55000 59200 63200 66400 71200 73900 76400 Rok
Zdroj: Český statistický úřad [13], Ústřední evidence koní [14]
Níže uvedená tabulka č. 1 ukazuje jaké je početní zastoupení hospodářství s chovem koní podle krajů České republiky. ÚEK zpracovává danou statistiku pouze jednou za dva roky a to vždy podle údajů na konci příslušného roku, proto zde nejsou uvedeny i počty pro rok 2011. Pro představu jaký je trend v nárůstu subjektů zabývajících se chovem koní, je v tabulce uveden i rok 2008. Je třeba také zdůraznit, že není zohledněn počet koní chovaných v jednotlivých hospodářstvích, neboť tyto údaje nejsou ÚEK registrovány. Stejně tak není možné stanovit přesné počty koní chovaných v jednotlivých krajích, neboť jsou zaznamenávány pouze informace o adrese majitelů a nikoli o tom, kde je kůň ustájen. Tabulka č. 1
Kraj
Počet hospodářství s chovem koní podle jednotlivých krajů
Celkový počet hospodářství s chovem koní
2008 Praha 110 Zlínský 751 Královéhradecký 900 Olomoucký 831 Moravskoslezský 851 Liberecký 481 Pardubický 699 Středočeský 1 631 Ústecký 627 Plzeňský 795 Jihočeský 965 Jihomoravský 659 Vysočina 597 Karlovarský 278 celkem 10 175 Zdroj: Ústřední evidence koní [14]
22
2010 131 902 1 065 1 016 1 108 645 820 2 006 824 1 017 1 232 861 779 336 12 742
Počet hospodářství s chovem koní na 100 km2 2008 22 19 19 16 16 15 16 15 12 11 10 9 9 8 ‐
2010 26 23 22 20 20 20 18 18 15 13 12 12 11 10 ‐
V tabulce č. 2 jsou zobrazeny údaje o současném počtu majitelů a také jejich roztřídění podle množství vlastněných koní. Celkový počet majitelů koní byl ke konci minulého roku 30 795, přičemž téměř 60 % z nich vlastní pouze jednoho koně, přes 20 % potom koně dva a necelých 8 % koně tři. Podíl, který připadá na velké chovatele (státní podniky, zprivatizované hřebčíny a někteří další soukromí chovatelé), kteří vlastní přes 10 koní, tvoří jen něco přes 2 %. Tabulka č. 2
Počet majitelů podle počtu vlastněných koní 2011
Počet koní
Počet majitelů (absolutní)
Počet majitelů (v %)
18 448 6 322 2 382 1 226 665 445 286 211 150 499 137 18 6 30 795
59,9 20,5 7,75 3,98 2,16 1,45 0,94 0,69 0,49 1,62 0,44 0,06 0,02 100
1 kůň 2 koně 3 koně 4 koně 5 koní 6 koní 7 koní 8 koní 9 koní 10 až 19 koní 20 až 49 koní 50 až 99 koní nad 100 koní celkem Zdroj: Ústřední evidence koní [14]
Následující graf shrnuje vývoj počtu koní a jejich majitelů v období 2002 – 2011. Graf č. 3
Vývoj počtu koní a majitelů koní v letech 2002‐2011
Vývoj počtu koní a majitelů koní 2002-2011 90000 y = 4431,5x + 34647
80000
2
R = 0,9653
70000
Počet
60000 50000
y = 2076,8x + 11205
40000
2
R = 0,9905
30000 20000 10000 0 Počet koní
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
39000 43700 42200 55000 59200 63200 66400 71200 73900 76400
Počet majitelů koní 12650 14880 17410 19910 22120 24250 26230 28380 29650 30800 Rok Počet koní
Počet majitelů koní
Zdroj: Ústřední evidence koní [14]
Trend vývoje počtu koní
Trend vývoje počtu majitelů
23
Obě řady byly proloženy spojnicí trendu, který kvantifikuje průměrný roční přírůstek obou veličin. Tento trend je zároveň predikcí vývoje v budoucích obdobích. U vývoje počtu koní je možné očekávat každoroční nárůst o 4 432 koní, přičemž přesnost odhadu je 96,53 %. Počet majitelů koní by měl každý rok vzrůst o 2 076 osob, s přesností predikce 99,05 %. Co se týče zastoupení plemen koní u nás, nejpočetnější jsou český teplokrevník (28 %), anglický plnokrevník (11 %), chladnokrevná plemena – českomoravský belgický kůň (3 %), norik (3 %), slezský norik (2 %), starokladrubský kůň (2 %) a další. V posledních letech se také silně rozmáhá zastoupení amerických plemen, zejména pak quarter horse (2 %). Vzhledem k nekázni mnohých majitelů koní a uvolněným podmínkám připouštění a chovu vzrostl počet koní bez plemenné příslušnosti (27 %), kteří jsou kříženci mnoha různých plemen. [12]
3.2.1
Organizace chovu koní v ČR
Do roku 1989 řídil chov koní Státní plemenářský podnik v Praze. Hřebčince Písek v Čechách a Tlumačov na Moravě spravovaly zemský chov. Po změně politického systému se rozpadla i plemenářská organizace a vznikly chovatelské svazy. V současné době je činných 12 chovatelských sdružení, která realizují šlechtitelské programy pro 21 v ČR uznaných plemen koní. Jednotlivé svazy vznikaly podle regionů nebo právě podle plemen chovaných koní. Největší organizací je Asociace svazů chovatelů koní České republiky (ASCHK ČR), která vznikla začátkem 90. let a vede 9 plemenných knih (např. slezský norik, českomoravský belgický kůň, arabský kůň, atd.). Mezi další sdružení patří třeba Svaz chovatelů českého teplokrevníka, Jockey Club ČR a Česká klusácká asociace. Plemena, pro která nejsou v ČR vedeny plemenné knihy, mají své zastoupení v zahraničních organizacích. [6,15] Kromě státních podniků zabývajících se chovem koní (hřebčín Kladruby nad Labem, hřebčince Písek a Tlumačov) zde působí řada zprivatizovaných hřebčínů a soukromých chovatelů, ať už většího nebo menšího rozsahu. Ústřední evidenci koní (ÚEK) vede státní hřebčín Kladruby nad Labem a k němu přidružený hřebčín Slatiňany. Spadá pod Českomoravskou společnost chovatelů, která byla MZe ČR pověřena evidencí všech hospodářských zvířat. Do organizace chovu koní u nás také zasahuje Česká plemenářská inspekce, která dozoruje dodržování zákona o plemenitbě č. 154/2000 Sb. Mimo to zde působí řada dalších právních předpisů, ať už z oblasti veterinární péče, krmivářství, označování koní, atd. Jejich seznam je uveden v příloze č. 6. [12]
3.3 Jezdectví Jezdectví je sportovní odvětví, ve kterém se využívá koně k jízdě zejména v sedle, k tahu vozů (vozatajství), ale i jiných předmětů. Dalo by se říci, že existují dva základní styly ježdění, a to anglický a westernový. Oba styly zahrnují řadu jezdeckých disciplín, ve kterých se pořádají soutěže na různém stupni obtížnosti. V podstatě je 24
jedno jestli se jedná pouze o rekreační nebo sportovní ježdění, rozdíl spočívá ve sportovních ambicích jezdce a následné úrovni přiježděnosti koně k danému účelu. Mezi organizace zastřešující jezdecký sport a pořádání závodů v ČR patří [16]:
Česká jezdecká federace (ČJF), která je členem Mezinárodní jezdecké federace (FEI). Zastřešuje tyto jezdecké disciplíny: skoky (parkur), drezuru, všestrannost, spřežení, voltiž, reining, vytrvalost a parajezdectví. Western riding club ČR (WRC ČR), která organizuje westernové soutěže v četných disciplínách. V ČR se jedná zejména o tyto: reining, pleasure, trail, horsemanship, showmanship, western riding, superhorse, a dále rychlostní soutěže pole benning, barrel race nebo práce s dobytkem jako je cutting. Jockey club ČR je vrcholnou autoritou pro organizaci cvalových i klusáckých dostihů. Jezdectví je jako jediný sport, který je provozován spolu se zvířaty, v tomto případě tedy s koňmi, zařazen do programu Olympijských her. Poprvé se objevil na Olympijských hrách již v roce 1900 a soutěží se v těchto disciplínách: skoky, všestrannost a drezúra. [17] Kromě uvedených disciplín existují také jezdecké hry, které mají převážně přátelský sportovní charakter a jsou určeny pro diváky. Jedná se například o pólo, koňský fotbal (pushball), uherská pošta, rodeo, atd.
3.3.1
Jezdecké vybavení
Jezdecké vybavení tvoří speciální potřeby určené pro jízdu na koních a další práce a zahrnuje jak výbavu jezdce, tak koně.
Výbava koně U všech součástí koňského vybavení je třeba dbát na to, aby koni správně sedly a nezpůsobovaly mu nepohodlí až bolest. Základ představují různé druhy sedel, podle stylu a disciplín ježdění. Tradičně se vyrábějí z kůže, avšak v dnešní době jsou k dispozici i levnější sedla ze syntetických materiálů. K jejich uchycení je třeba podbřišníků. Pod sedlo se pokládá dečka, případně ještě chránič páteře koně (rozšířené jsou gelové podložky), které chrání koně proti odřeninám a otlačeninám. Jako doplněk koňského postroje je možné použít poprsní popruh, který pomáhá udržovat sedlo na správném místě. [2] Uzdění koní představuje samostatnou kapitolu, neboť existuje velké množství druhů uzdeček, uzd a používaných udidel s různými způsoby působení na koně. Jezdec udržuje kontakt s uzděním pomocí otěží. Existují také pomocné otěže (martingal, vyvazovací či průvlečná otěž, atd.), které se používají ke korigování nesprávného chování koně, ale i jezdce. [3]
25
Výrazné rozdíly ve výbavě najdeme u tažných koní, kteří mají speciální postroje, s jejichž pomocí může kůň táhnout i těžký náklad. Rozlišují se dva základní typy: poprsní postroje pro lehčí tah a chomoutové pro těžší tah a náročnější terén. [2] Také pro lonžování je vhodné použít speciální pomůcky, kterými jsou lonž, lonžovací bič, lonžovací obnosek, vyvazovací otěže a lonžovací obřišník. [3] Součást vybavení koně tvoří také řada chráničů, které zamezují zraněním, která si může způsobit při jízdě kůň sám, i o cizí předměty. Nejrozšířenější jsou chrániče končetin (bandáže, kamaše, zvony na kopyta, strouhavky), dále chrániče břicha, čabraky na uši proti obtěžujícímu hmyzu, chrániče používané při přepravě koní a jiné. [3] Vzhledem k převažujícímu použití koní v současnosti a způsobu jejich ustajování se staly téměř nezbytností různé deky a pokrývky koně. Hojně využívané jsou zimní deky, které pomáhají chránit koně proti mrazu, nepromokavé deky do deště a odpocovací deky, které usnadňují vysušení zpocené srsti po práci a zabraňují prochladnutí. [5] Pro běžnou manipulaci s koněm slouží ohlávky z různých materiálů a vzorů a vodítka. Důležitá je také sada potřeb pro čištění (různá hřibílka, kartáče, kopytní háček, houbičky a další) doplněná vhodnými kosmetickými přípravky (šampóny, repelenty, olej na kopyta, atd.) [5]
Výbava jezdce Výbava jezdce zahrnuje vhodné oblečení, obuv a také bezpečnostní prvky. Co se týká oblečení, nejdůležitější jsou správné jezdecké kalhoty, které musí být pohodlné a dobře padnout, aby se při jízdě neshrnovaly a nehrozilo tak nebezpečí odření. Lýtka jsou chráněna koženými chapsy. Typické pro jezdectví jsou také rukavice, které chrání ruce před odřením. Podle druhu soutěže je pak předepsáno požadované oblečení (jezdecké sako, frak, vázanka, klobouk, apod.) Jezdecké boty mohou být vysoké (holínky) nebo nízké. Základem je vhodná podrážka bez silného profilu a s nízkým podpadkem nebo dokonce bez něj. Důvod spočívá v tom, aby se jezdci nezasekla noha ve třmenu, což je především důležité při pádu, kdy pak může kůň jezdce uvláčet. Existují také boty s kovovou špičkou, které chrání prsty v případě, že vám kůň šlápne na nohu. [2] Jelikož je jezdectví rizikový sport je doporučené nosit bezpečnostní přilbu (na některých závodech i povinně). Dalšími ochrannými prvky jsou páteřní chránič, vesta chránící celý hrudník (novinkou je airbagová vesta, která se při pádu sama nafoukne a ztlumí náraz), nebo také chrániče ramene, či loktů. Při jízdě na silnici je dobré použití reflexních částí oblečení, spolu s reflexními pruhy na nohy a ocas koně. Jako doplněk výbavy jezdce mohou sloužit ostruhy nebo bičík, které mají pomáhat podpořit a zjemnit jezdecké pomůcky, nikoli trestat. [2]
26
3.3.2
Vybavení jezdeckého areálu (zařízení)
Jezdecký areál tvoří sportovní zázemí pro koně, jejich majitele a jezdce. Kvalitní areál se vyznačuje nejen vysokou vybaveností, ale také přátelským a profesionálním přístupem personálu ke koním i klientům. Atraktivitu areálu zvyšuje správná volba jeho umístění, tedy vzdálenost od ostatních měst a vesnic, kvalita silnic, dostupnost veřejnou dopravou, ale také charakter okolního terénu a s tím související možnost vyjížděk.
Stáje a přidružené prostory Stáje Stáje spolu s výběhy a jízdárnou tvoří nejdůležitější vybavení jezdeckého areálu. Stáje jsou obecně prostory sloužící k ustájení koní. Vzhledem k faktu, že kromě pastevního odchovu, tráví koně ve stájích velkou část dne (zejména noci), je potřeba aby splňovaly některé požadavky. Základem je dostatek čerstvého vzduchu a světla, musí být prostorné a pevné, aby odolaly kopnutím koně. Ideální je také pokud udržují stabilní teplotu vzduchu na úrovni kolem 10° C, nežádoucí je přílišná vlhkost. Materiály používané pro stavbu stájí jsou nejčastěji klasické zdivo, či dřevo. Využití plechů není příliš vhodné, protože neposkytují kvalitní tepelnou izolaci. [5] Existuje několik typů ustájení, přičemž nejrozšířenější jsou v současné době tzv. boxy, dalšími typy jsou stání (koně jsou uvázáni hlavou ke stěně, jednotlivé koně oddělují přepážky) nebo volné stáje (na velkém prostoru je ustájeno více koní pohromadě, bez oddělení a uvázání). [2] Boxy jsou ohraničené prostory, ve kterých se může kůň volně pohybovat bez uvázání. Požadované rozměry boxů závisí na velikosti koní a běžně se pohybují od 3 x 3 m do 4 x 4 m. Vstup do boxů by měl být minimálně 1 m široký, aby jím koně bez nebezpečí úrazu prošli. Výška hrazení mezi jednotlivými boxy by měla být okolo 1,4 m. Nejčastěji se používají dřevěné výplně, ale hrazení může být i zděné. Jelikož jsou koně společenská zvířata, vyšší část hrazení tvoří kulaté mříže, aby na sebe navzájem koně viděli. Mřížování by mělo mít šířku kolem 5 cm, aby v něm nemohl kůň uvíznout kopytem. Povrch podlahy musí být odolný a neklouzavý, nejčastěji se užívá hrubý beton nebo asfalt. [3,8] Rozlišujeme venkovní a vnitřní boxy, které se liší podmínkami, ve kterých je kůň ustájen. Oba typy mají určité výhody a nedostatky oproti druhé možnosti a záleží na majiteli koně, který typ mu více vyhovuje. Vnitřní boxy jsou umístěny v budově stájí. Nejčastější uspořádání představují dvě řady boxů po stranách s uličkou uprostřed, která by měla být dostatečně široká pro pohodlnou manipulaci s koňmi (doporučená šířka je alespoň 3 m). Do boxů se vchází z uličky. Ve vnitřních boxech se lépe udržuje stabilní teplota, ale může být problém s dostatečným odvětráváním. Pro správnou ventilaci by výška stájí uvnitř měla být přes 3 m, ideální tvar střechy je sedlový. Nutná jsou okna po stranách, krytá proti kopnutí koně mřížemi. [3] 27
Venkovní boxy pak stojí volně umístěné v prostoru, většinou tvoří řady. Často zadní stranou nasedají na budovu vnitřních stájí nebo kryté jízdárny. Součástí těchto boxů by měla být přečnívající střecha, která chrání koně proti dešti. Jelikož prostory boxů přímo komunikují s venkovním prostředím, ventilace probíhá skrz vchodové dveře, někdy také mříže. Teplota uvnitř boxů je přímo závislá od stávajícího počasí. Vzhledem k bezproblémovému větrání jsou tyto boxy vhodné pro koně s dechovými obtížemi. Zároveň poskytují koni zábavu v možnosti sledování venkovního okolí. Součástí každého boxu či jiného prostoru pro ustájení koní musí být žlab pro krmení a napáječka či kbelík s vodou pro napájení koně. Dále to může být držák na krmnou sůl, nebo mřížka na seno (běžně se podává seno i na podlahu boxu nebo v zavěšené síťce). Kvalitu ustájení ovlivňuje správná volba podestýlky, která má být pokud možno bezprašná a umožňovat snadné vyklizení hnoje. Nejčastěji se používá sláma, dřevěné hobliny či piliny, nebo také nařezaný papír a rašeliník. Pro větší komfort koní se mohou v boxech pokládat gumové pláty na podlahu, které dobře izolují chlad od země a zároveň pruží, takže poskytují spolu s podestýlkou větší pohodlí při ulehnutí koně. [2,3] Přidružené prostory Nepostradatelnou součástí patřící ke každé stáji je hnojiště, tedy místo kde se ukládá koňský hnůj. Podle nařízení EU musí být nyní již všechna hnojiště zpevněná. Alternativou je prostor pro uložení kontejneru na hnůj, který je pravidelně vyvážen. Vzdálenost hnojiště od objektu stájí by neměla být veliká, aby byla zajištěna snadná obslužnost při kydání hnoje. [8] Nezbytnou součástí je také sprchový box, který může být začleněn do objektu stájí, ale postačí i hadice napojená na přívod vody. Stejně tak je vhodné zajistit prostory pro podkování koní s dostupnou přípojkou elektrického proudu pro zařízení kováře. Na čištění koní, nebo k jejich odložení mimo boxy slouží úvaziště. Za nadstandardní vybavení je možné považovat solárium, které slouží k vysušení a prohřátí koně. Důležitými prvky kvalitního zázemí jsou dostatečně prostorná a suchá místa ke skladování krmiva pro koně. Jednak se jedná o seníky, kde je uloženo seno, případně podestýlka. Dnes již většinou bývá materiál balíkován (možnost skladování i v pytlích nebo v kupách). Seníky mohou být postaveny ze stejných materiálů jako stáje, ovšem v tomto případě je již možné použití i kovových konstrukcí. A dále je zapotřebí krmivárny, což je prostor pro přípravu a uskladnění krmení, kterými jsou granule, koňské müsli, minerální doplňky, oves, otruby, řepné řízky, pamlsky (např. jablka, mrkev, sušené pečivo, atd.) a jiné. [5] Obhospodařování jezdeckého areálu vyžaduje používání zemědělské techniky a strojů na údržbu výběhů a kolbišť, proto je vhodné, pokud stáj disponuje i zastřešenými prostory pro jejich uskladnění. Dále je dobré počítat s místem pro parkování vozíků pro přepravu koní, neboť majitelé upřednostňují jejich odložení přímo v areálu. A také parkoviště pro vozidla klientů. 28
Kromě vybavení, které se přímo váže k chovu koní a jejich obstarávání, jsou nedílnou součástí také prostory pro personál a klientelu. Nejdůležitější je sedlovna, případně další místo pro skladování ostatního vybavení pro koně. Vhodným řešením je uzamykatelná, vytápěna, suchá a dobře větratelná místnost. Pro zavěšení sedel se používají speciální sedlové podpěry, stejně jako na uzdečky věšáky. Samostatná šatna, WC, případně i koupelna, kuchyňka a společenské prostory zvyšují úroveň areálu a poskytují větší komfort uživatelům.
Výběhy Vzhledem k tomu, že jsou koně od přírody kočovná zvířata, která tráví většinu dne pomalým spásáním trávy, je důležité pro ně zajistit pastvu nebo výběh, který jim zajistí dostatečné množství potravy a možnost pohybu. Uvádí se, že průměrně 0,5 – 1 ha pastviny zajistí během pastevní sezóny krmnou dávku pro jednoho koně bez nutnosti dalšího dokrmování. Často se však stává, že v jezdeckém areálu nejsou k dispozici dostatečně rozlehlé pastviny, které by tuto potřebu pokryly. K přikrmování se používá seno, které je po výbězích rozloženo v několika hromádkách, nebo v krmítkách. [2,8] Vhodný travní porost je tvořen pestrou směsí trav a bylin, která pokryje potřebu všech živin a pomáhá správné činnosti trávícího traktu. Existuje však celá řada jedovatých rostlin, kterým je nutné se vyhnout a zabránit koním v přístupu k nim, neboť mohou způsobit vážné zdravotní problémy až úhyn zvířete. Jedná se například o tyto rostliny: tis, oleandr, rododendron, pryskyřník, len, bolehlav, přeslička, rulík, starček přímětník, atd. [5,11] Zároveň je nutné se o travní porost řádně starat, tak aby nedocházelo k jeho ničení. Je vhodné zajistit odvodnění, aby nebyla půda dlouhodobě podmáčená a udržovat drenáž v dobrém funkčním stavu. Koňský trus by měl být odstraňován co nejčastěji, aby se zabránilo množení parazitů, alternativní metodou je jeho shrabování bránami. Také je možné doporučit pasení koní s ostatními druhy dobytka (například ovcemi), v jejichž žaludku dochází k ničení mnohých parazitů, a které napomáhají rovnoměrnějšímu spásání trávy. [5] Součástí pastvy by vždy měl být trvalý přístup k čerstvé čisté vodě. Nejčastější formou jsou umělé zásobárny vody (různé kádě, napáječky, apod.), neboť přírodní zdroj čisté vody je dnes vzácný. [3] Jednou z nejdůležitějších součástí výběhů je oplocení, které zamezuje toulání se koní v terénu. Může se jednat jak o přirozené bariéry (skála, řeky, živé ploty, atd.) nebo častěji o člověkem postavené ploty. Materiály, které se k oplocení používají, jsou rozmanité: kameny, dřevo, kovy, plasty. Rozšířené je použití elektrického ohradníku, který se používá samostatně i jako doplněk k ostatním způsobům oplocení. Vždy je však třeba dbát na bezpečnost ohrad, aby se o ně koně nemohli poranit. Doporučená je výška 130 – 160 cm, minimálně se dvěmi řadami příčného hrazení (dolní výška 50 – 80 cm), aby nedocházelo k jeho podlézání. Je nutné věnovat pozornost i správnému výběru vrat, která musí být dostatečně široká (pro vjezd traktoru), 29
stabilní, snadno ovladatelná a bezpečná. Mechanismus otvírání bran musí být zajištěn tak, aby si jej koně nemohli sami otevřít, nejlépe doplněn řetězem se zámkem, který pomáhá zamezit krádežím koní. [2,5] Nejsou‐li na pastvině přirozené ochrany proti větru, dešti, či naopak velkému horku, jako jsou vzrostlé stromy, je vhodné vybavit výběh přístřeškem, který koním tuto ochranu poskytne. Měl by být dostatečně prostorný, aby pojal celé stádo. Nejčastěji se využívají dřevěné přístřešky s jednou nebo dvěmi plnými stěnami. Je možné se setkat i s tím, že k jezdecké stáji nenáleží ani pastviny, ani travnaté výběhy. Potom je vhodné zajistit koním alespoň hliněný nebo pískem vysypaný výběh, který jim umožní trávit den na čerstvém vzduchu. Tyto typy se také využívají za deštivých dnů, aby koně svými kopyty neponičili rozmoklý travní porost na pastvinách.
Sportoviště Jak již bylo uvedeno, jedním ze základních prvků celého jezdeckého areálu je jízdárna (kolbiště), neboli specializované sportoviště, na kterém probíhá výcvik koně a jezdce. Může se jednak jak o venkovní, tak krytou jízdárnu, tedy jezdeckou halu. Základní rozměry jsou 20 x 40 m (což by měly být minimální míry), 20 x 60 m a 30 x 60 m. [2] Určujícím parametrem kvality jízdárny, je její povrch. Běžné jsou travnaté, hliněné nebo jen pískem vysypané jízdárny. Ideální jsou specializované povrchy pro jezdecký sport. Vyznačují se drenáží vody, tak aby nevznikala rozmoklá místa a kaluže. Konkrétní úprava povrchu pak záleží na jezdecké disciplíně, pro kterou je převážně určen. Nejčastější podklad tvoří štěrk nebo jíl a svrchní vrstvu písek. V poslední době se rozmáhá kombinace písku s geotextilií, která lépe pruží. Vzhledem ke skutečnosti, že neumožňuje skluz koně po povrchu, není vhodná pro všechny typy ježdění. Nevhodný povrch je tvrdý, kamenitý, hrbolatý, rozbahněný nebo s loužemi. [2] Venkovní jízdárna by měla být ohraničena jednoduchým hrazením. Vnitřní stěny jezdecké haly by měly tvořit lambríny, tedy zešikmené stěny, které mají zabránit zraněním jezdce způsobené sevřením jeho nohy mezi koně a stěnu. Dříve byly kryté jízdárny převážně zděné, v současnosti převážily dřevěné či ocelové konstrukce. Osvětlení, případně i ozvučení jízdáren navyšuje jejich kvalitu a využitelnost. Vybavení parkurovými či trailovými překážkami a označení drezurními písmeny je již běžnou záležitostí. Vhodným příslušenstvím k jízdárně je skladovací prostor pro toto vybavení, které pak nepřekáží při ježdění, není‐li používáno a zároveň umožňuje jeho uskladnění při nepříznivých povětrnostních podmínkách, které jej ničí. Kromě výše uvedeného typu jízdáren, existují také specializovaná sportoviště, která jsou určena pro konkrétní jezdeckou disciplínu. Jedná se především o dostihové tratě, sportoviště pro výcvik a soutěže zápřahu a military. Druhým nejčastějším typem vybavení využívaným pro výcvik jezdce a koně jsou kruhové jízdárny (zkráceně kruhovky). Jedná se v podstatě o zmenšeninu jízdárny ve 30
tvaru kruhu, nejčastěji o průměru 14 až 18 metrů. Často se používá pro lonžování koně. [2] Kolotoč (motorem poháněné rotující vodící zařízení, v němž se koně pohybují v kruhu za sebou) a běhací trenažér (v podstatě se jedná o běhací pás pro koně) představují nadstandardní vybavení určené k vypohybování koní.
3.3.3
Provoz jezdeckého areálu
Základní činnosti, které je nutné pro plynulý provoz jezdeckého areálu vykonávat, jsou péče o koně, údržba prostor a vybavení v čistotě a dobrém stavu.
Péče o koně Ošetřování a obstarávání koní je nedílnou součástí jejich chovu. Jde především o krmení, čištění, péči o kopyta a zdraví koní, ale také výcvik koní, zajištění dostatku pohybu, vyvádění a svádění koní z pastvin a výběhů, tedy zabezpečení celkové pohody koně. Jelikož je zažívací trakt koní uzpůsoben pravidelnému příjímání potravy po malých dávkách, dostávají koně nažrat 2‐3krát denně (v dnešní době nejčastěji granule a seno) s následným popásáním se ve výbězích či pastvinách. Vzhledem k současnému způsobu chovu a využití koní je důležitá důkladná péče o kůži a srst. Čištěním a mytím je zbavována přebytečného mazu, odumřelých šupinek kůže, špíny, prachu a zaschlého potu. Jinak by při ježdění hrozilo odření koně. Stav kůže a srsti také poukazuje na zdraví a kondici koně, tudíž čištění nabízí ideální možnost zkontrolovat celkový zdravotní stav, včetně možných zranění. Pro snadnější údržbu či líbivější vzhled se srst koní může stříhat, hříva a ocas protrhávat či zaplétat. [3] Péče o kopyta představuje samostatnou kapitolu, které se věnují četné publikace o koních. V zásadě jde o to, že kopyto je životně důležitá část koňského těla, a proto je mu věnována zvýšená pozornost. Také potíže s kopyty tvoří jedny z nejčastějších zdravotních komplikací koní. Péče o kopyta se skládá z každodenního vybírání nečistot z kopyt, úpravy tvaru a délky kopyt strouháním, případně podkováním. Cílem výcviku koně je jej naučit respektovat jezdce, jezdecké pomůcky a provádět požadované cviky podle účelu, ke kterému ho cvičíme. Výcvik a jízda na koni nám kromě výběhů pomáhá zajistit koni dostatek potřebného pohybu. Je‐li správně a důkladně pečováno o zdraví a pohodu koně, je možné předejít mnohým zdravotním komplikacím. Naprostou nezbytností v každém jezdeckém areálu je přítomnost vybavené lékárničky určené nejen lidem, ale i koním. K naprosté většině případů je však třeba přivolat pomoc veterináře. Nejčastější problémy jsou kulhání, zažívací obtíže (průjem, kolika, problémy s parazity a jiné), kašel, nachlazení, dýchací potíže a kožní onemocnění. [8] 31
Služby, které bývají běžně poskytované v rámci ustájení personálem areálu, jsou krmení a vyvádění a svádění koní z pastvin. Ostatní činnosti si pak zajišťují sami majitelé či jezdci koní. V některých areálech jsou poskytovány i další služby, jako je pravidelné vybírání nečistot z kopyt, dekování v zimních měsících, asistence při podkování a odčervování koní, pomoc při péči o nemocného koně, nebo výcvik koně. Některé z těchto služeb však bývají zpoplatněné.
Údržba jezdeckého areálu Hlavní náplní práce personálu je mistování boxů, tedy každodenní vyklízení znečištěné podestýlky a navezení nové. Dále úklid pastvin a výběhů od trusu, úprava povrchu jízdáren (srovnání povrchu a jeho provlhčení, aby se zabránilo vysoké prašnosti písku) a samozřejmě údržba celého areálu v čistotě a kontrola dobrého stavu vybavení. Čas od času je nutné některé části areálu opravit (ploty, zpevněné komunikace, technika, atd.). Aby areál působil upraveně, je třeba dbát i na stav zeleně, jako jsou trávníky, keře, stromy, okrasné rostliny.
32
4. Identifikace poptávky klientů jezdeckých stájí po ustájení koní 4.1 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je definován jako systematické a objektivní hledání a analýza informací, které jsou relevantní k identifikaci a řešení jakéhokoliv problému na poli marketingu. Je charakteristický pro svou jedinečnost, vysokou vypovídací schopnost a také aktuálnost. Jeho hlavní význam spočívá v poskytování nových informací týkajících se stávající situace na trhu, chování zákazníků, zjišťuje potřebu produktu či služby na daném trhu a zároveň hledá způsoby jak je uspokojit, jak na trh nejefektivněji vstoupit s novým produktem, jak zlepšit výkon již vybudovaného projektu, apod. Svou podstatou je tedy určen společnostem a manažerům, kteří tyto informace využívají při rozhodování na všech úrovních podnikání (co, pro koho, kolik toho dělat, jak to dělat, při kontrole současného stavu, atd.) [18,19] Je třeba rozlišovat mezi dvěma pojmy, a to marketingovým výzkumem a průzkumem. Podle Kozla [18] "průzkum bývá jednorázová aktivita, probíhá v kratším časovém horizontu a zpravidla nezachází do takové hloubky jako výzkum." Výzkum má oproti tomu systematický, dlouhodobý a komplexní charakter. Existuje více typů výzkumu, které lze na základě různých kritérií členit například takto [20]: Podle využití v rozhodovacím procesu monitorovací výzkum – podává vstupní informace o tom, co se na trhu právě děje (nejčastější formou je analýza trhu a prostředí) explorativní výzkum – snaží se vysvětlit nejasné nebo nepřehledné skutečnosti, slouží k pochopení a definování problému deskriptivní výzkum – jeho cílem je popsání konkrétních subjektů či objektů, vztahů a jevů mezi nimi a kolem nich kauzální výzkum (diagnostický) – zjišťuje souvislosti a vzájemné vztahy v rámci zkoumaných skutečností, odvozuje jejich příčiny výzkum budoucího vývoje (prognostický výzkum) – pomocí spojení deskriptivního a kauzálního výzkumu se snaží ukázat nejdůležitější souvislosti budoucího vývoje Podle časového hlediska pretest – bývá zařazen na začátku marketingových aktivit průběžný výzkum – sleduje dílčí účinky marketingových aktivit posttest – ověřuje dopady marketingových rozhodnutí
33
jednorázový výzkum ‐ je prováděn k jednomu datu dlouhodobý výzkum (konjunkturální) ‐ je realizován v delším časovém horizontu opakovaný výzkum (kontinuální) – sleduje vývoj vybraného ukazatele trhu
Podle zaměření výzkumu výzkum trhu a poptávky na trhu – zkoumá velikost a strukturu trhu, jeho umístění, vývoj o měření základních charakteristik rozsahu trhu (tržní potenciál, tržní kapacita, tržní podíl firmy, atd.) o sledování účastníků trhu (zákazníci, konkurence, dodavatelé, atd.) o výzkum pro potřeby segmentace (hledání segmentačních kritérií) výzkum nástrojů marketingového mixu o výrobkový výzkum o cenový výzkum o výzkum distribučních cest o výzkum marketingové komunikace a další Podle charakteru dat, se kterými je pracováno (kvantitativní a kvalitativní) rozlišujeme dvě základní formy výzkumu, a to tedy kvantitativní a kvalitativní výzkum, přičemž oba dva přístupy jsou rovnocenné a volí se podle povahy problému a cíle řešení. [21] Kvantitativní výzkum je zaměřen na získávání dat o četnosti výskytu nějakého jevu, pracuje s velkými soubory respondentů. Při sběru dat jsou kladeny vysoké požadavky na validitu dat (je měřeno skutečně to, co má být měřeno) a reliabilitu (stabilitu odpovědí). Oproti tomu kvalitativní výzkum zkoumá příčiny daných jevů. Zjišťuje motivy, mínění a postoje k určitým skutečnostem. Zkoumaný soubor respondentů bývá menšího rozsahu. V posledních letech se také rozmáhá smíšený výzkum, který kombinuje oba dříve zmíněné přístupy. [22] Kvantitativní výzkum je v marketingu výrazně více zastoupen nežli kvalitativní. Tvoří až 80 % všech prováděných výzkumů, kvalitativní zaujímá 13 % a zbylých 7 % představují ostatní výzkumné metody. [18] Důležitým aspektem, který je třeba při realizaci jakéhokoliv výzkumu zvážit, je použitý zdroj dat. Primární data jsou nově shromážděná data podle specifického účelu, zatímco sekundární data již existují, ovšem byla shromážděna za jiným účelem, než k jakému jsou následně použita. Podle tohoto rozlišujeme primární marketingový výzkum, během kterého dochází ke sběru vlastních nových dat a sekundární výzkum, který spočívá ve zpracovávání dat získaných z jiných zdrojů, ať už vnitřních zdrojů dat společnosti (výkazy, evidence, databáze,...), nebo z vnějších (statistický úřad, orgány státní správy, výzkumné agentury, apod.), které mohou být veřejné, neveřejné či tajné, často poskytované za úplatu. U mnoha výzkumů jsou použity oba dva typy dat. Získání sekundárních dat je rychlejší a méně nákladné, nežli sběr primárních dat. [23,24]
34
4.1.1
Proces marketingového výzkumu
I když je každý marketingový výzkum jedinečný a je ovlivňován různými faktory, je možné v jeho průběhu rozlišit dvě hlavní etapy, které na sebe plynule navazují: etapu přípravy výzkumu a etapu jeho realizace. Obě etapy obsahují několik ze sebou následujících fází.
Přípravná etapa Definování problému, cílů a hypotéz Definování problému a následně i cíle výzkumu jsou nejdůležitější části celého procesu. Jejich vyjasnění a přesná definice potřebují mnoho času a úsilí, jsou‐li ovšem dobře stanoveny, je usnadněn další postup. Zároveň to napomáhá dodržení účelu výzkumu a zvyšuje jeho vypovídací schopnost. [21] Poté nastává fáze formulování hypotéz, tedy předpokladů o povaze zjišťovaných vztahů, které mají být v průběhu výzkumu ověřeny či naopak vyvráceny. Jejich hlavní význam spočívá v analýze možných souvislostí mezi proměnnými a dále v lepší interpretaci výsledků. Rozeznáváme deskriptivní hypotézy, které popisují konkrétní stav daného jevu a explanační, který jej vysvětlují. [18] Jejich konkrétní vyjádření představují statistické hypotézy, které stanovují předpoklad o rozložení pravděpodobnosti hodnot jejich statistik nebo jejich vzájemné závislosti. Rozeznáváme nulovou hypotézu H0, která obvykle předpokládá, že mezi zkoumanými proměnnými neexistuje rozdíl či závislost. Alternativní hypotéza H1 pak předpokládá, že nulová hypotéza neplatí. [20] Důležitá je také volba akceptovatelné úrovně chyby rozhodování, neboli hladina signifikance (významnosti) α, která udává tolerovatelnou míru chyby I. druhu, tedy že zamítneme pravdivý předpoklad H0. [20] Dalším krokem bývá orientační analýza situace, která má usnadnit orientaci ve výchozí situaci, zjištění dostupnosti dat a informací pro řešení problému. Měla by pomoci zpřesnit definovaný cíl, potvrdit správnost předchozích kroků či dokonce může daný problém vyřešit. [18] Sestavení plánu výzkumného projektu Sestavení výzkumného plánu je velice důležité, neboť v jeho průběhu dochází k přechodu do realizační fáze. Měl by obsahovat konkrétní zadání projektu, určení typu dat s kterými se bude pracovat, způsob a metodu sběru dat, včetně nástrojů a jejich parametrů. Dále by mělo být uvedeno v jakém období bude sběr probíhat, místo sběru, kdo a v jakém počtu bude sběr dat provádět a samozřejmě od koho budou data vybírána. [19] Základem je stanovení výběrového souboru, jeho struktury a velikosti. Je možné volit mezi několika variantami výběru vzorku ze základního souboru. Kotler a Keller ve své knize Marketing management uvádí tyto typy výběrů [23]:
35
pravděpodobnostní výběr o jednoduchý náhodný vzorek – každý člen populace má stejnou šanci být vybrán o stratifikovaný náhodný vzorek – populace je rozdělena do vzájemně se vylučujících skupin a z každé se vybere náhodný vzorek o shlukový (prostorový) vzorek – populace je rozdělena podle lokality a v každé je proveden náhodný výběr nepravděpodobnostní výběr o nejvhodnější vzorek – výzkumník vybírá z nejpřístupnějších členů populace o záměrný vzorek – jsou vybíráni členové populace, u nichž existuje dobrá vyhlídka na přesné informace o vzorek podle stanovených kvót – je vyhledán předepsaný počet lidí v každé z předem stanovených kategorií
Platí obecné pravidlo, že větší soubory poskytují spolehlivější výsledky nežli ty menší. Ovšem záleží také na správném postupu stanovení výběrového souboru, kdy i vzorky menší než jedno procento mohou být velmi přesné. [21] Součástí výzkumného plánu je také stanovení způsobů a metod analýzy dat. Provedení předvýzkumu Předvýzkum slouží k ověření způsobu sběru dat a použitých nástrojů u malé skupiny respondentů. Jeho smyslem je otestování logičnosti, srozumitelnosti a jednoznačnosti jednotlivých předložených otázek. Měl by být součástí každého výzkumu. Teprve po jeho provedení a případné nápravě chyb a nedostatků je vhodné přistoupit k samotné realizaci vlastního sběru dat v terénu. [18]
Realizační etapa Sběr dat Vlastní sběr dat bývá nejnákladnější částí celého projektu. Náročná je zejména jeho organizace a správná volba tazatelů, kteří mohou významně ovlivnit získané výsledky. Zpracování dat Tato fáze začíná kontrolou a úpravou dat (úplnost, validita a reliabilita) a rozhodnutím, jak bude nakládáno s neúplnými odpověďmi a vynechanými otázkami. Rozdílně probíhá zpracování a analýza kvantitativních výzkumů (nejčastěji se využívá statistických metod, v současnosti existuje řada sofistikovaných statistických softwarů) a kvalitativního výzkumu (analýza dat je zaměřená především na techniky z oblasti sociologie a psychologie). [22] Analýza dat V této kapitole bude probírána pouze analýza dat získaných z kvantitativního výzkumu, který bude dále použit.
36
V analytické fázi se data roztřídí podle četností. V prvním kroku jsou sestaveny frekvenční tabulky, které zachycují četnosti jedné proměnné, dále kontingenční tabulky, které porovnávají četnosti dvou vybraných proměnných. V posledním kroku jsou zkoumány závislosti zvolených proměnných. Následující přehled obsahuje vybrané metody a ukazatele, které jsou v rámci diplomové práce využité při vyhodnocování dat získaných z dotazníkového šetření:
základní statistická deskripce [25] – zahrnuje ukazatele četností, polohy zkoumaných proměnných a jejich variabilitu o absolutní četnost – suma jednotlivých odpovědí o relativní četnost – vyjadřuje poměr absolutní četnosti k rozsahu souboru o průměr (střední hodnota) aritmetický průměr ( x ) – součet všech hodnot podělený jejich počtem vážený aritmetický průměr ( xv ) – používá se v případě, že
hodnoty v souboru mají různou důležitost, tedy váhu o modus ( xˆ ) – hodnota odpovědí s nejvyšší četností o medián ( ~ x ) – prostřední hodnota při vzestupném uspořádání hodnot o rozptyl (σ2) – vyjadřuje variabilitu rozdělení souboru náhodných hodnot kolem její střední hodnoty o směrodatná odchylka (σ) – jedná se o druhou odmocninu rozptylu kontingenční analýza – jedná se o analýzu závislostí dvou kategoriálních proměnných (nominální, ordinální nebo diskrétní číselné proměnné) o čtvercová kontingence (χ2) – jedná se o charakteristiku, která měří rozdílnost skutečně pozorovaných a očekávaných hodnot. Výsledná hodnota může nabývat libovolných nezáporných hodnot a porovnává se s kritickou hodnotou χ2, kterou nalezneme ve statistických tabulkách (závisí na počtu stupňů volnosti a stanovené hladině signifikance α). Je‐li výsledná hodnota vyšší než kritická hodnota byla prokázána statisticky významná závislost. [26,27] r s (n n ' ) 2 2 ij ' ij nij i 1 i 1 o Pearsonův koeficient kontingence (P) – slouží k určení míry závislosti dvou proměnných. Může nabývat hodnot v intervalu od nuly do jedné (jedničky nikdy nemůže dosáhnout). Čím blíže jedné je výsledná hodnota, tím větší míra závislosti mezi proměnnými existuje. Je však závislý na velikosti tabulky. [26] P
2 2 n
37
o Cramerův koeficient kontingence (C) – jedná se o ukazatel, který je svou podstatou podobný výše uvedenému Pearsonovu koeficientu, ovšem může nabývat i hodnoty jedna a není závislý na velikosti tabulky, proto je jeho použití vhodnější. [26] C
2 minr 1; s 1
r – počet řádků
Ф2 – průměrná čtvercová kontingence; 2
s – počet sloupců
2
n korelační analýza – zkoumá míru závislosti mezi číselnými nebo ordinálními náhodnými proměnnými o Pearsonův párový korelační koeficient (r) – používá se k měření lineární závislosti mezi dvěma proměnnými X a Y. Může nabývat hodnot od ‐1 do 1 (pokud koeficient nabývá nulové hodnoty nebyla objevena statisticky zjistitelná lineární závislost, ‐1 značí nepřímou závislost, +1 přímou závislost). [28] r
n i 1
( X i X )(Yi Y )
i 1 ( X i X )2 i 1 (Yi Y )2 n
n
o Spearmanův korelační koeficient (rs) – jedná se o obdobu Pearsonova korelačního koeficientu pro proměnné vyjádřené pořadím hodnot, tudíž je méně náchylný na přítomnost extrémních hodnot. Na rozdíl od Pearsonova korelačního koeficientu nepředpokládá lineární závislost proměnných. [29] rs
n i 1
( xi x )( yi y )
i 1 ( xi x )2 i 1 ( yi y )2 n
n
Statistická významnost korelačních koeficientů je zjišťována jejich porovnáním s kritickou hodnotou nalezenou v tabulkách pro danou velikost výběrového souboru a zvolenou hladinu signifikance α. Je‐li hodnota korelačního koeficientu vyšší nežli kritická hodnota, je potvrzena přítomnost statistické závislosti obou proměnných. [27] Prezentace závěrů a doporučení Závěrečnou fázi celého procesu marketingového výzkumu představuje prezentace závěrů a z nich plynoucích doporučení, případně způsobů implementace těchto doporučení. Pro přehlednost se používají různé druhy tabulek a grafů.
4.1.2
Základní metody sběru dat
Existuje řada nástrojů, metod a technik, které slouží k získání primárních dat. Podle údajů ESOMAR tvoří nejpočetnější skupinu dotazování (72 %), dále jsou to pozorování a experiment. [18] 38
U kvalitativního výzkumu jsou nejvíce zastoupenou technikou různé druhy rozhovorů [22]:
individuální rozhovory skupinové rozhovory
strukturované rozhovory s otevřenými otázkami – tvoří je řada pečlivě formulovaných otázek, smyslem je minimalizovat variaci otázek kladených dotazovanému a redukovat tak možnost výrazné rozdílnosti dat u jednotlivých respondentů rozhovory pomocí návodu – návod je tvořen seznamem témat nebo otázek, které je nutné v rámci rozhovoru probrat, volba jejich pořadí však závisí na tazateli neformální rozhovory – jsou založeny na spontánní a přirozené volbě otázek podle průběhu konkrétního rozhovoru dalšími typy pak jsou např. narativní rozhovor, fenomenologický rozhovor, atd.
U kvantitativního výzkumu zcela převažuje metoda dotazování (variantami jsou osobní / telefonické / písemné a online dotazování), přičemž absolutně nejrozšířenějším nástrojem sběru dat je dotazník. Dalšími nástroji jsou záznamový arch, záznamové technické prostředky (videokamera, diktafon, počítač). [23]
Dotazník Dotazníky představují formuláře tvořené sérií otázek, často s nabídnutými možnostmi odpovědí. Je tedy strukturovaný, měl by mít logickou strukturu a otázky danou informační hodnotu. Dotazník se obecně skládá ze tří částí [20]: 1. Hlavička s vysvětlením by měla obsahovat oslovení, žádost o vyplnění, vysvětlení cíle a významnosti výzkumu, zdůraznit důležitost respondenta, slíbit anonymitu a zamezení zneužití dat, poděkovat za spolupráci, podpis výzkumníka. V rámci této části je již možné uvést požadovaný způsob vyplňování dotazníku. Druhou možností je toto uvést až u každé otázky zvlášť. 2. Tématicky ucelené oddíly otázek a odpovědí. Na začátku dotazníku bývají zařazeny úvodní otázky, které mají být jednoduché, uvést do problematiky a motivovat k dalšímu vyplňování. Mohou následovat filtrační otázky, které zajišťují, aby odpovídali pouze zvolené skupiny respondentů. Uprostřed dotazníku se nachází věcné otázky, které se týkají podstaty řešeného problému. Závěrečná část může obsahovat citlivé otázky, které mohou vyvolat negativní postoj dotazovaného a identifikační otázky, které zjišťují základní charakteristiky o respondentovi. 3. Prostor pro vlastní postřehy, poděkování a pokyny k odevzdání.
39
Podle knihy Kotlera a Kellera Marketing management je třeba se při tvorbě dotazníků zaměřit na tyto aspekty [23]:
vyhýbat se předpojatostem v otázkách pokládat co nejjednodušší a přitom specifické otázky vyhýbat se slangu a zkratkám, složitým nebo běžně nepoužívaným slovům nepoužívat slova, která nemají jasný význam nebo jsou snadno zaměnitelná s jinými vyhýbat se otázkám obsahujícím zápor vyhýbat se hypotetickým otázkám zmírnit citlivost některých otázek použitím intervalů možných odpovědí zajistit, aby se nabízené otázky u uzavřených odpovědí nepřekrývaly u uzavřených otázek vyhradit prostor pro odpověď "jiné", nebo umožnit neposkytnout odpověď
Hlavní typy otázek Podle funkce [18]: nástrojové – otázky kontaktní, filtrační, analytické (identifikační, segmentační, třídící), kontrolní výsledkové – věcné otázky zabývající se jádrem problému (nominální, měřítkové, dokreslující otázky) pomůckové – pomáhají zpřesnit formulaci a pochopit obsah vybraných otázek Podle variant odpovědí [30]: uzavřené – otázky i odpovědi jsou standardizované o alternativní otázky – odpovědi se vylučují, respondent vybírá pouze jednu možnost o selektivní – odpovědi se nevylučují, proto je možné vybrat jednu nebo více možností polouzavřené – kromě předložených odpovědí nabízí také únikovou variantu (jiné, další, apod.), u které může respondent vyplnit vlastní odpověď otevřené – nenabízí žádnou variantu odpovědi, respondent tak formuluje odpověď vlastními slovy škály – slouží k vyjádření názorů, postojů, mínění, vztahů, apod. Jejich hlavní význam spočívá v převedení neměřitelných znaků na znaky měřitelné, které je možné dále analyzovat.
40
4.2 Dotazníkové šetření Součástí této práce je marketingový průzkum zaměřený na identifikaci poptávky klientů jezdeckých stájí po ustájení koní. Tento průzkum je soustředěn na oblast Jihomoravského kraje, konkrétně na město Brno a jeho okolí, do vzdálenosti cca 30 až 40 km. Toto omezení vyplývá především z rozdílných finančních poměrů, které panují ve velkých městech a blízkém okolí a na venkově. Obecně jde zejména o průměrnou výši příjmů fyzických osob a také cenovou hladinu některých služeb a zboží. Tyto faktory výrazně ovlivňují vnímání přijatelné ceny za ustájení koní a poskytovaných služeb. Ze zkušenosti vím, že cena za ustájení v okolí Prahy bývá i o třetinu vyšší, než je tomu v brněnském regionu a naopak v odlehlých částech mimo dosah velkých měst i o třetinu nižší.
4.2.1
Stanovení cílů a hypotéz marketingového průzkumu
Jak již bylo uvedeno, cílem průzkumu je tedy identifikace poptávky po ustájení koní. Jelikož zatím nebyla v rámci ČR důkladně zmapována struktura a základní sociální charakteristiky majitelů koní a dalších osob majících vliv na volbě ustájení, je toto dílčím cílem práce. Dalším dílčím cílem je určení těch částí vybavení jezdeckých areálů, o které mají klienti největší zájem a jejich následné finanční ohodnocení. Hlavním cílem je pak sestavení návodu, který by sloužil majitelům jezdeckých areálů při určování požadované výše ceny za ustájení koně. Dílčím cílem je také potvrzení či vyvrácení stanovené nulové hypotézy H0, která zní: výše ceny za ustájení koně je nezávislá na úrovni vybavenosti jezdeckého areálu. Alternativní hypotéza H1 předpokládá neplatnost nulové hypotézy. Hladina signifikance byla stanovena na obvyklé úrovni α = 0,05.
4.2.2
Plán marketingového průzkumu
Pro daný marketingový průzkum byla zvolena metoda dotazování, konkrétně dotazníkové šetření. Podle údajů ÚEK platných ke konci roku 2011 je v ČR zaregistrováno okolo 30 800 majitelů koní. Bohužel neexistují informace o tom, kolik majitelů chová své koně v kterých krajích, a proto se bude v této práci vycházet ze zjednodušeného předpokladu, že v každém kraji působí stejný počet majitelů. V tomto případě připadá na každý kraj 2 200 majitelů (30 800/14 krajů). Je samozřejmé, že u koní se pohybuje mnohem větší počet osob, nikoli pouze majitelé, ale i rodina, přátelé a mnoho těch, kteří nemají ke koním žádný majetkoprávní vztah. Zvolený marketingový průzkum si však neklade za cíl zjistit celkový počet osob, které v odvětví jezdectví vystupují, pouze zahrnuje ty, kteří přímo určují nebo ovlivňují poptávku po ustájení koní. V této části je tedy nutné stanovit, kolikrát více obyvatel nežli majitelů koní patří do cílové skupiny, na kterou se průzkum zaměřuje. Bylo dotázáno deset klientů různých jezdeckých stájí a podle jejich odpovědí byl následně odvozen odhad, že základní 41
soubor je 3krát až 5krát větší, tedy až 11 000 osob na každý kraj, z čehož budu dále vycházet. Pro následný průzkum bylo stanoveno, že je potřebné získat informace alespoň od 1 % osob, které byly zahrnuty do základního souboru, a které určují nebo mají zásadní vliv na poptávku po ustájení koní. Skutečnost, že dotazníkové šetření nepokrývá celý Jihomoravský kraj, a tudíž by mohl požadovaný počet sesbíraných dotazníků klesnout, nebude pro zvýšení výpovědní hodnoty průzkumu zohledněn. Minimální stanovený počet potřebných dotazníků tak činí 110 kusů. Vzhledem k lokálnímu zaměření průzkumu a nedostupnosti kontaktních údajů na členy zkoumaného souboru osob (adresy pro zasílání klasické či emailové pošty) bylo zvoleno osobní doručování písemných dotazníků. Náhodným výběrem bylo do průzkumu vybráno 15 stájí v Brně a jeho okolí.
4.2.3
Sestavení dotazníku
V rámci dotazníku byly použity jak otázky uzavřené, nejčastěji s více nabídnutými možnostmi a povoleným výběrem jedné z nich, otevřené i polootevřené s možností k předloženým odpovědím přidat vlastní variantu. Jelikož byl zjišťován zájem respondentů o jednotlivé typy vybavení a jejich přítomnost v jezdeckém areálu a poskytované služby, jsou v dotazníku začleněny i škálové otázky se stupnicí mám zájem, spíše mám zájem, spíše nemám zájem a nemám zájem o danou položku vybavení. Dotazník obsahuje tři skupiny otázek: Identifikační otázky Součástí dotazníku jsou identifikační otázky zkoumající pohlaví, věk, rodinný stav, místo bydliště a status respondentů. Ohledně příjmu, je již otázka koncipována tak, aby zachycovala výši průměrného čistého měsíčního příjmu, ze kterého je placeno ustájení koně či koní. Navazuje tak na předchozí otázku, která zjišťuje, zda‐li ustájení platí dotyčný sám, či z rodinného rozpočtu, skládá se s přáteli nebo je placeno rodiči. Otázky zabývající se vybaveností jezdeckých areálů Hlavní část je věnována otázkám, které zjišťují zájem respondentů o jednotlivé položky vybavení jezdeckého areálu s jejich následným finančním ohodnocením. Mezi zkoumané vybavení byly zařazeny tyto položky: vnitřní boxy, venkovní boxy, venkovní jízdárna, jezdecká hala, venkovní kruhovka, krytá kruhovka, kolotoč, sprchový box s teplou vodou, solárium, běhací trenažér, vytápěná sedlovna, prostory pro ostatní vybavení koně, samostatná šatna, WC a sprcha, kuchyňka, společenské prostory, osvětlení jízdáren, ozvučení jízdáren, monitorování boxů a výběhů kamerami, travnaté výběhy (pastviny), napáječky a přístřešky ve výbězích, parkurové a trailové překážky, prostory pro zaparkování vozíků pro přepravu koní. Dále byla nabídnuta možnost individuálně doplnit uvedený výčet dalším vybavením podle vlastních požadavků a potřeb. 42
V rámci dotazníku však nejsou zohledňovány konkrétní parametry jednotlivých druhů vybavení, jako jsou rozměry a povrchy sportovišť, rozměry boxů pro ustájení koní a typy podestýlky, velikost či typy oplocení výběhů, atd., které také hrají důležitou roli při rozhodování majitelů koní o volbě a ceně ustájení v jednom nebo druhém jezdeckém areálu. Důvod, proč uvedené parametry nejsou začleněny, spočívá v tom, že se jedná o informace spíše kvalitativního charakteru, a tudíž nejsou pro průzkum prováděný dotazníkovým šetřením vhodné. Proto byl průzkum doplněn také krátkými rozhovory, jejichž účelem bylo objasnit postoje respondentů k těmto tématům a provozu areálu jako celku. Do zkoumání byly zahrnuty i služby poskytované personálem areálu. Byly nabídnuty tyto možnosti: vypohybování koně, výcvik jezdce a koně, obsednutí koně, školní koně a agroturistika, přeprava koní, půjčení vozíku pro přepravu koní, ustájení hřebce s možností výběhu, služby spojené s připouštěním, odchov hříbat, možnost praní vybavení, asistence personálu při podkování, zajištění základní veterinární péče, stálá přítomnost služby v areálu, závody, semináře a další akce pořádané v areálu. Také byl opět dán prostor pro vlastní doplnění. Jelikož se za tyto služby obvykle platí zvlášť nad rámec ceny za ustájení, nebylo dále zjišťováno, jaká je podle dotázaných přijatelná cena za jednotlivé služby. Navíc cenové rozpětí a způsob stanovení ceny je u daných služeb natolik rozdílný (např.: 200 – 600 Kč za hodinu při výcviku jezdce, 12 – 16 Kč/km při přepravě koní, 100 – 500 Kč za vyprání koňské deky, 500 – 5 000 Kč za jeden den jezdeckého semináře, atd.), že nebylo možné sestavit kategorie, které by identifikaci usnadňovali. Ke každé službě by pak musela náležet minimálně jedna další otázka, což by mnohonásobně prodloužilo již tak dlouhý a náročný dotazník. Přesto byla tato otázka zahrnuta, protože to zda jsou služby v areálu poskytovány, výrazně zvyšuje komfort klientů stájí a opět tak ovlivňuje volbu místa ustájení koně. Zařazeny jsou také otázky, které zjišťují:
kolik jsou respondenti ochotni zaplatit za krmení koně na jeden měsíc, kolik jsou maximálně ochotni zaplatit za ustájení koně na jeden měsíc, kolik v současnosti platí za ustájení koně na 1 měsíc (pro srovnání s předchozím bodem).
Pro ověření toho, co je běžně obsaženo v ceně ustájení, které služby jsou poskytovány a také pro srovnání s požadavky respondentů, je součástí dotazníku otázka zaměřená na vybavenost areálů, v kterých v současnosti mají dotázaní ustájené své koně. Poslední sada otázek zaměřená nepřímo na vybavenost jezdeckých areálů souvisí s možnou propojeností areálu s dalšími rekreačními zařízeními (posilovna, tenisové kurty, apod.) a zázemím (obchod s jezdeckým vybavením, restaurace, ubytování, dětské hřiště). Otázky zkoumající obecný vztah k jezdectví Do této skupiny patří 9 otázek zaměřených na majetkoprávní vztahy ke koním, počet vlastněných koní, využití koní, preferovaný styl ježdění, upřednostňované umístění 43
jezdeckého areálu, zájem o vyjížďky s koněm do terénu, průměrná frekvence návštěv koně a také vzdálenost, do jaké jsou respondenti ochotni dojíždět do areálu z místa bydliště. Smyslem těchto otázek je jednak pomoci popsat základní soubor osob, které mají vliv na volbě ustájení koní a případně nalézt možné závislosti mezi jednotlivými proměnnými. Celkově pak dotazník obsahuje 30 otázek, které zde nebyly probrány v pořadí, v jakém jsou seřazeny v rámci finálního dotazníku. Jeho konečná verze je obsažena v příloze č. 3.
4.2.4
Sběr dotazníků
Před samotným sběrem dat byl proveden předvýzkum na vzorku 10 respondentů, který pomohl vyladit konečnou verzi dotazníku. Sběr dotazníků pak probíhal v měsíci dubnu 2012. V 15 jezdeckých areálech v Brně a okolí bylo rozdáno 200 dotazníků. Menší část byla sesbírána přímo při návštěvě jednotlivých stájí. Jelikož nebyla většina klientů areálů zastižena, byla zbývající část dotazníků po dohodě předána personálu stájí, který je dále rozdal a zpětně vybral. Takto bylo získáno 145 dotazníků. Celková návratnost tak činí 72,5 %. Aby byl zvýšen počet získaných dotazníků, bylo v průběhu sběru dat rozhodnuto dále navštívit jezdecké závody, kde bylo sesbíráno dalších 18 dotazníků. Také byli do výběru zařazeni studenti Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně (klinika chorob koní). Zde se podařilo vybrat 10 dotazníků. Konečný počet získaných dotazníků tak činí 173 kusů. Požadovaný počet stanovený v rámci plánu průzkumu byl určen na 110 dotazníků. Tento plán se podařilo splnit na 157,3 %. Jak již bylo uvedeno, dotazníkové šetření bylo doplněno krátkými individuálními rozhovory, které byly zaměřeny na zjišťování kvalitativních stránek ustájení a vybavenosti jezdeckých areálů. Tyto rozhovory měli neformální formu a byly provedeny s 20 respondenty.
44
4.3 Vyhodnocení dotazníků Pro zpracování a analýzu získaných dat byl použit počítačový program Microsoft Excel, ve kterém byly vytvořeny i dále použité grafy. Tabulky byly sestrojeny v textovém editoru Microsoft Word. Zkratka AČ použitá v tabulkách znamená absolutní četnost, symbol % pak relativní četnost. Jelikož bylo dotazníkové šetření použito na výběrový soubor respondentů vybraných pomocí náhodného výběru, je třeba si uvědomit, že předložené údaje nepředstavují stoprocentní skutečnost. Vzhledem k počtu sesbíraných dotazníků lze však považovat vypovídací schopnost výsledků za poměrně vysokou. Na začátku této kapitoly budou představeny základní charakteristiky výběrového souboru, dále budou probrány otázky zkoumající hlavní náplň dotazníku, tedy požadavky na vybavenost jezdeckých areálů a vyhodnocení doplňujících údajů. Na konci kapitoly se budu věnovat vyhodnocení stanovené hypotézy.
4.3.1
Identifikační údaje
Všichni, kteří se pravidelně pohybují u koní, vědí, že je zde mnohonásobně více žen než mužů, zejména na úrovni rekreačního ježdění. Tento fakt potvrdil i provedený průzkum, který zaznamenal přes ¾ respondentů ženského pohlaví. Co se týká věkového rozložení dotázaných, nejvíce zastoupené jsou dvě kategorie: 18 až 25 let a 26 až 35 let, které vykazují obdobnou četnost, tedy 33,52 % a 34,69 %. Třetí nejpočetnější skupinou jsou osoby ve věku 36 až 45 let s téměř 18 %. Dalo by se říci, že jezdectví je tedy sport provozovaný především mladšími věkovými skupinami obyvatelstva, i když je možné jezdit až do velmi vysokého věku. Výčet četností obou proměnných, tedy pohlaví a věku ukazuje následující kontingenční tabulka č. 3, která zároveň srovnává jejich vzájemný výskyt. Tabulka č. 3
Srovnání věku a pohlaví
Pohlaví
Věk < 17 let 18 ‐ 25 let 26 ‐ 35 let 36 ‐ 45 let 46 ‐ 55 let 56 ‐ 65 let 66 let > celkem Zdroj: Vlastní práce
žena AČ 13 49 48 16 5 1 0 132
muž % 7,51 28,32 27,75 9,25 2,89 0,58 0 76,30
AČ 0 9 12 15 3 2 0 41
celkem % 0 5,20 6,94 8,67 1,73 1,16 0 23,70
AČ 13 58 60 31 8 3 0 173
% 7,51 33,52 34,69 17,92 4,62 1,74 0 100
Už sama tabulka napovídá, že mezi proměnnými pohlaví a věk existuje určitá závislost. Pro potvrzení tohoto předpokladu bude provedena kontingenční analýza pomocí ukazatelů čtvercové kontingence, doplněné o Pearsonův a Cramerův 45
koeficient kontingence. Byla formulována nulová statistická hypotéza H0 o nezávislosti věku a pohlaví a alternativní hypotéza H1, která uvažuje neplatnost H0.
čtvercová kontingence: χ2 = 20,99 Výsledná hodnota byla porovnána s kritickou hodnotou pro χ‐kvadrát. Bylo určeno 6 stupňů volnosti. Pro hladinu významnosti α = 0,05 byla nalezena kritická hodnota 12,59 a pro α = 0,01 kritická hodnota 16,81. [25] Jak je vidět hodnota čtvercové kontingence je vyšší než kritická hodnota pro obě hladiny signifikance, tudíž zamítám nulovou hypotézu o nezávislosti proměnných pohlaví a věk ve prospěch alternativní hypotézy o jejich statistické závislosti. Pearsonův koeficient kontingence: P = 0,33 Cramerův koeficient kontingence: C = 0,35 Oba koeficienty kontingence ukazují na nižší až střední míru závislosti mezi oběma proměnnými. Pro vysvětlení daného rozložení věku a pohlaví respondentů by bylo nutné provést detailnější průzkum zaměřený na identifikaci základních charakteristik osob pohybujících se u koní, jehož účelem by bylo také objasnění zjištěných skutečností. Mohlo by se jednat například o tyto aspekty:
Ženy a muži preferují rozdílné způsoby trávení volného času. Zatímco muži upřednostňují adrenalinové sporty a hobby aktivity s technickým zaměřením, ženy tíhnou více ke sportům, při kterých se spíše odreagují, a také k přírodě a zvířatům, ke kterým si mohou vytvořit citovou vazbu. Jezdectví je nebezpečný sport, u kterého při pádu z koně hrozí vážné úrazy a starší lidé jsou více opatrní a také se více bojí. Starší lidé preferují klidnější aktivity pro trávení svého volného času. Dalším zjišťovaným ukazatelem byl současný rodinný stav respondentů. Jak je vidět v tabulce č. 4, téměř polovina dotázaných uvedla, že je svobodných, čtvrtina zvolila možnost ženatý/vdaná a 21,39 % že žije v partnerském vztahu. Naopak nikdo z oslovených lidí nezvolil možnost vdovec/vdova a jiné.
46
Tabulka č. 4
Rodinný stav
Rodinný stav
Absolutní četnost
Relativní četnost
82 42 37 12 0 0 173
47,4 % 24,28 % 21,39 % 6,94 % 0 % 0 % 100 %
svobodný / á ženatý / vdaná v partnerském vztahu rozvedený / á vdovec / vdova jiné celkem Zdroj: Vlastní práce
Dále byla položena otázka zabývající se statusem respondentů, ze které vyšly tyto výsledky: nejvíce dotázaných pracuje v klasickém zaměstnaneckém poměru (41,62 %), studuje (33,53 %) nebo podniká (19,65 %). Jen devět oslovených zvolilo některou ze zbylých možností (5 osob – 2,89 % je na mateřské nebo rodičovské dovolené; 3 lidé – 1,73 % jsou nezaměstnaní a 1 člověk – 0,58 % je v důchodu). V souhrnu pak uvedené charakteristiky poskytují informace o typickém klientovi jezdeckých areálů, který má vliv na volbě ustájení koně. Je to mladá žena, ve věku od 18 do 35 let, svobodná, v zaměstnaneckém poměru nebo studující. Tyto informace poskytli i majitelé stájí, pokud byly dotázáni. Poslední identifikační otázkou zařazenou do dotazníku bylo místo bydliště. Vzhledem k lokalitě, ve které průzkum probíhal není překvapením, že necelá polovina respondentů bydlí ve městě nad 100 000 obyvatel, tedy převážně v Brně a další třetina na venkově, v dosahu velkých měst. Procentuální zastoupení odpovědí ukazuje graf č. 4. Graf č. 4
Bydliště
11%
Bydliště
na venkově, mimo dosah velkých měst na venkově, v dosahu velkých měst
47%
ve městě do 100 000 obyvatel
33%
9%
Zdroj: Vlastní práce
ve městě nad 100 000 obyvatel
47
4.3.2
Vybavenost služby
jezdeckých
areálů
a
poskytované
Převážná část otázek z tohoto okruhu se týkala vybavenosti jezdeckých areálů. Vždy byl v prvním kroku zjišťován zájem o danou položku vybavení a až následně také částka, kterou jsou klienti ochotni připlatit za možnost mít toto vybavení v areálu a moci ho využívat. Vybavení bylo podle výše investičních nákladů rozděleno do dvou skupin: investičně nákladné a další vybavení. V závislosti na tom bylo odlišně zjišťováno finanční ohodnocení jednotlivých položek. Mezi vybavení, jehož pořízení je finančně nákladné, byly zařazeny vnitřní boxy, venkovní boxy, venkovní jízdárna, jezdecká hala, venkovní a krytá kruhová jízdárna a kolotoč. Výši zájmu respondentů o tyto položky ukazuje níže uvedená tabulka č. 5. Tabulka č. 5
Zájem o investičně nákladné vybavení
Položka vnitřní boxy venkovní boxy venkovní jízdárna jezdecká hala venkovní kruhovka krytá kruhovka kolotoč Zdroj: Vlastní práce
Mám zájem
Spíše mám zájem
AČ 105 86 133 116 58 55 29
AČ 27 40 28 30 56 43 29
% 60,69 49,71 76,88 67,05 33,53 31,79 16,76
% 15,61 23,12 16,18 17,34 32,37 24,86 16,76
Spíše nemám zájem AČ 19 20 2 8 26 35 37
% 10,98 11,56 1,16 4,62 15,03 20,23 21,39
Nemám zájem AČ 22 27 10 19 33 40 78
% 12,72 15,61 5,78 10,98 19,08 23,12 45,09
Jak je patrné, nejvíce dotázaných má zájem o venkovní jízdárnu (76,88 %), dále jezdeckou halu (67,05 %) a vnitřní boxy (60,69 %). Naopak nejmenší zájem byl projeven o kolotoč. V krátkých rozhovorech, které byly uskutečněny po vyplnění dotazníku s některými respondenty, byla probírána různá hlediska, která ovlivňují výši zájmu o jednotlivé druhy vybavení. Většina dotázaných uvedla, že dává přednost vnitřním boxům před venkovními, neboť zde teploty podléhají menším výkyvům. Ovšem jen v případě "zdravého klima" ve vnitřních stájích. Tím je myšlena zejména dostatečná cirkulace čerstvého vzduchu, bez velkého průvanu a nízká prašnost. V opačném případě by se respondenti raději přiklonili k venkovním boxům, které poskytují v těchto ohledech zdravější podmínky, což vede ke vzrůstající oblibě tohoto typu ustájení. U venkovní jízdárny, stejně jako u jezdecké haly oslovení uvedli, že se zaměřují jak na rozměry, tak na kvalitu povrchu. Obecně platí, že čím větší jízdárny jsou a je lepší povrch, tím je o oba druhy vybavení větší zájem. Také bylo zjištěno, že respondentům, kteří preferují pouze rekreační ježdění, často stačí pouze venkovní jízdárna, zatímco sportovněji zaměření jezdci projevují velký zájem i o halu, která jim 48
umožňuje aktivně trénovat i v nepříznivém počasí. Ti také věnují větší pozornost kvalitě a typu povrchu, neboť ten do značné míry určuje použitelnost obou typů jízdáren pro daný styl ježdění, a je proto jedním z faktorů, které hrají roli při rozhodování o umístění koně v daném areálu. Co se týká kruhových jízdáren, vyplynulo z rozhovorů toto:
U respondentů, kteří se věnují přirozené komunikaci s koněm ze země, je toto vybavení více žádané, nežli u těch, kteří jej nepraktikují. V některých jezdeckých areálech není dovoleno lonžovat koně v jezdecké hale, zde pak respondenti projevili větší zájem o přítomnost zejména kryté kruhové jízdárny. Naopak tam, kde lonžování v hale není problém, nemají z větší části respondenti potřebu, aby bylo dané vybavení součástí areálu. O kolotoč projevili zájem spíše respondenti sportovního zaměření, kteří často nedávají koně do výběhů, proto jejich koním kolotoč poskytuje další možnost pohybu (kromě pohybu pod sedlem). Tyto závěry vyplývají také z detailnější analýzy získaných dat. Následující tabulka č. 6 srovnává proměnné hlavní využití koní a právě zájem o kolotoč. Tabulka č. 6
Srovnání využití koní a zájmu o kolotoč
Kolotoč Využití rekreační ježdění kombinace rekreačního a sportovního ježdění sportovní ježdění pracovní využití jiné celkem Zdroj: Vlastní práce
AČ 12
% 6,94
AČ 3
% 1,73
spíše nemám zájem AČ % 12 6,94
11
6,36
11
6,36
19
10,99
24
13,87
6 0 0 29
3,46 0 0 16,76
15 0 0 29
8,67 0 0 16,76
6 0 0 37
3,46 0 0 21,39
7 1 2 78
4,05 34 19,64 0,58 1 0,58 1,16 2 1,16 45,09 173 100
mám zájem
spíše mám zájem
nemám zájem
celkem
AČ 44
% 25,43
AČ 71
% 41,04
65
37,58
Pro další zpracování dat, aby byly patrné rozdíly v požadavcích respondentů s rozdílným využitím koní, budou přepočítány údaje v prvních třech řádcích tabulky (rekreační, sportovní ježdění a jejich kombinace). Každá skupina respondentů, která zvolila jeden ze způsobů využití koně, se stane základem (tedy 100 %) pro přepočet procentuálního zastoupení v konkrétním řádku.
49
Tabulka č. 7
Detailnější srovnání využití koní a zájmu o kolotoč
Kolotoč Využití rekreační ježdění kombinace rekreačního a sportovního ježdění sportovní ježdění
mám zájem (%)
spíše mám zájem (%)
16,90
4,23 21,13
16,92
16,92 33,84
17,65
44,12 61,77
spíše nemám nemám zájem (%) zájem (%) 16,90 61,97 78,87 29,23 36,93 66,16 17,65 20,58 38,23
celkem (%) 100 100 100
Zdroj: Vlastní práce
Jak je vidět podíl respondentů, který zvolil možnost mám zájem, je u všech tří způsobů využití koně podobný. Liší se však v součtu kladných kategorií (mám zájem a spíše mám zájem) a záporných (spíše nemám zájem, nemám zájem). Při tomto srovnání je patrný trend, kdy se zvyšujícím se podílem sportovního ježdění, se zvedá i podíl dotázaných, kteří mají zájem o přítomnost a využívání kolotoče v rámci areálu (z 21,13 % na 61,77 %). Pro srovnání využití koní a zájem o kolotoč byla provedena kontingenční analýza, která vycházela z tabulky č. 6. Nulová hypotéza H0 je založena na předpokladu nezávislosti obou proměnných, zatímco alternativní hypotéza H1 naopak předpokládá jejich závislost.
čtvercová kontingence: χ2 = 38,24 Výsledná hodnota byla porovnána s kritickou hodnotou pro χ‐kvadrát. Bylo určeno 12 stupňů volnosti. Pro hladinu významnosti α = 0,05 byla nalezena kritická hodnota 21,03 a pro α = 0,01 kritická hodnota 26,22. [25] Jelikož je hodnota čtvercové kontingence vyšší než kritická hodnota pro obě hladiny signifikance, zamítám nulovou hypotézu o nezávislosti proměnných využití koní a zájem o kolotoč ve prospěch alternativní hypotézy o jejich statistické závislosti. Pearsonův koeficient kontingence: P = 0,43 Hodnota Pearsonova koeficientu kontingence ukazuje na středně silnou závislost obou proměnných. Cramerův koeficient kontingence: C = 0,27 Výsledná hodnota tohoto ukazatele se pohybuje na nižším stupni závislosti využití koní a zájmu o kolotoč. Po otázce zabývající se zájmem respondentů o investičně nákladné vybavení tedy následovala otázka, která zjišťovala, kolik jsou dotázaní ochotni za jednotlivé položky zaplatit. Základní vyhodnocení této otázky (absolutní četnosti ‐ AČ a relativní četnosti ‐ %) ukazuje níže umístěná tabulka č. 8. Podrobnější analýza bude zařazena v rámci kapitoly 4.4.2 Návrh hodnotící tabulky.
50
Tabulka č. 8
Položka
Finanční ohodnocení investičně nákladného vybavení
Zdarma AČ
vnitřní boxy 52 venkovní boxy 69 venkovní jízdárna 26 jezdecká hala 33 venkovní kruhovka 87 krytá kruhovka 85 kolotoč 123 Zdroj: Vlastní práce
% 30,06 39,88 15,03 19,08 50,29 49,13 71,10
<500 Kč AČ
58 67 95 49 75 58 38
% 33,53 38,73 54,91 28,32 43,35 33,53 21,97
501‐1000 Kč AČ
40 27 36 55 9 22 9
% 23,12 15,61 20,81 31,79 5,20 12,72 5,20
1001 ‐ 1500 Kč AČ
17 8 12 23 2 6 2
% 9,83 4,62 6,94 13,29 1,16 3,47 1,16
1501 Kč > AČ
6 2 4 13 0 2 1
% 3,47 1,16 2,31 7,51 0 1,16 0,58
U každé položky vždy odpovědělo poměrně velké procento, že není ochotno zaplatit žádnou částku a přálo by si, aby byla poskytována zdarma. Nejvíce u kolotoče (71,1 %), venkovní kruhové jízdárny (50,29 %) a kryté kruhové jízdárny (49,13 %). Logicky se jedná zejména o respondenty, kteří uvedli, že o dané vybavení nemají nebo spíše nemají zájem. Přesto tuto kategorii zvolili i někteří další dotázaní, i když na ně bylo při vyplňování dotazníků apelováno, aby zvážili finanční nákladnost jejich pořízení. Tuto skutečnost zachycuje další tabulka č. 9, která porovnává kolik respondentů, kteří zvolili možnost neplatit (zdarma) za danou položku vybavení, má jaký zájem na její přítomnost a využívání v jezdeckém areálu. Pro srovnatelnost výsledků v jednotlivých řádcích, které mají různý počet respondentů, byli údaje přepočítány tak, aby v součtu každý řádek tvořil 100 % (obdobně jako u tabulky č. 8). Tabulka č. 9
Zdarma
Srovnání zájmu o položku a finančního ohodnocení vybavení
Mám zájem AČ
vnitřní boxy 10 venkovní boxy 14 venkovní jízdárna 15 jezdecká hala 6 venkovní kruhovka 13 krytá kruhovka 7 kolotoč 7 Zdroj: Vlastní práce
% 19,23 20,29 57,69 18,18 14,94 8,24 5,7
Spíše mám zájem AČ
5 14 0 4 22 12 10
% 9,62 20,29 0 12,12 25,29 14,12 8,13
Spíše nemám zájem AČ
16 15 1 6 20 30 31
% 30,77 21,74 3,85 18,18 22,99 35,29 25,20
Nemám zájem AČ
21 26 10 17 32 36 75
% 40,38 37,68 38,46 51,52 36,78 42,35 60,97
Celkem AČ
52 69 26 33 87 85 123
% 100 100 100 100 100 100 100
Při rozhovorech mnoho oslovených uvedlo, že postavit venkovní kruhovou jízdárnu skoro nic nestojí, a proto nejsou ochotni za její přítomnost připlácet. Stačí kdekoliv v prostoru postavit do kruhu několik kovových panelů a je hotovo. To platí pouze v případě, že není speciálně upravován povrch a není uděláno kvalitní hrazení, o které by se nemohli koně při pohybu v kruhové jízdárně zranit. Poté již náklady na pořízení nejsou zanedbatelné.
51
Z tabulky č. 8 je dále možné vyčíst, že u vnitřních boxů a venkovní jízdárny je nejvíce dotázaných ochotno zaplatit částku do 500 Kč, u jezdecké haly 501‐1 000 Kč. U zbylých druhů vybavení nejvíce převažovala odpověď, že nechtějí připlácet nic (zdarma), druhá nejčetnější kategorie byla ve všech případech částka do 500 Kč. Obdobnou formu zjišťování zájmu a jejího vyhodnocení měla i otázka zabývající se dalšími položkami vybavení, tedy: sprchový box s teplou vodou, solárium, běhací trenažér, vytápěná sedlovna, prostory pro další vybavení koně, samostatná šatna, WC, sprcha, kuchyňka, společenské prostory, osvětlení a ozvučení jízdáren, monitorování boxů a výběhů kamerami, travnaté výběhy či pastviny, napáječky a přístřešky ve výbězích, parkurové a trailové překážky a prostory pro zaparkování vozíků pro přepravu koní přímo v areálu. Tabulka č. 10
Zájem o další vybavení
Položka sprchový box s teplou vodou solárium běhací trenažér vytápěná sedlovna prostory pro další vybavení koně samostatná šatna, WC, sprcha kuchyňka společenské prostory osvětlení jízdáren ozvučení jízdáren monitorování boxů monitorování výběhů travnaté výběhy / pastviny napáječky ve výbězích přístřešky ve výbězích parkurové a trailové překážky prostory pro vozíky na přepravu koní Zdroj: Vlastní práce
Mám zájem
Spíše mám zájem AČ %
Spíše nemám zájem AČ %
AČ
%
84
45,55
40
23,12
17
40 10 92
23,12 5,78 53,18
39 23 46
22,54 13,29 26,59
83
47,98
53
113
65,32
50 41 110 25 26 25
Nemám zájem AČ
%
9,83
32
18,50
27 40 13
15,61 23,12 7,51
67 100 22
38,73 57,80 12,72
30,64
17
9,83
20
11,56
44
25,43
5
2,89
11
6,36
28,90 23,70 63,58 14,45 15,03 14,45
62 60 38 33 26 25
35,84 34,68 21,97 19,08 15,03 14,45
37 46 13 49 58 58
21,39 26,59 7,51 28,32 33,53 33,53
24 26 12 66 63 65
13,87 15,03 6,94 38,15 36,42 37,57
162
93,64
5
2,89
2
1,16
4
2,31
130 107
75,14 61,85
33 44
19,08 25,43
4 7
2,31 4,05
6 15
3,47 8,67
74
42,77
53
30,64
19
10,98
27
15,61
42
24,28
52
30,06
30
17,34
49
28,32
Získané informace jsou shrnuty v tabulce č. 10. Jak je vidět, nejžádanějšími položkami jsou travnaté výběhy či pastviny (s 93,64 % odpovědí mám zájem), přítomnost napáječek ve výbězích a pastvinách (75,14 %), samostatná šatna, WC a sprcha (65,32 %), osvětlení jízdáren (63,58 %) a přístřešky ve výbězích a pastvinách (61,85 %). Naopak nejmenší zájem projevili respondenti o tyto druhy vybavení: běhací trenažér (57,8 % odpovědí v kategorii nemám zájem), solárium (38,73 %), ozvučení jízdáren (38,15 %), monitorování výběhů kamerami (37,57 %) a monitorování boxů kamerami (36,42 %). 52
U této otázky byla nabídnuta také položka jiné, aby mohli respondenti doplnit ty druhy vybavení, které nebyly v dotazníku uvedeny, a o které by měli zájem. Této možnosti využilo pouze 5 dotázaných. Třikrát byl uveden bazén pro koně a po jednom dostihová cvalová dráha, military dráha a box na kování koní. Vedené rozhovory se u této otázky točily převážně kolem výběhů, jejich kvality a vybavenosti. Kromě rozlohy výběhů či pastvin, kde platí obecné pravidlo, že čím větší rozměry, tím žádanější tato položka je, hraje také při volbě ustájení u respondentů důležitou roli typ použitého oplocení výběhů a jejich vzdálenost od zbytku jezdeckého areálu. Nejlépe hodnocené jsou dřevěné, kovové, nebo z těchto druhů materiálů kombinované ploty doplněné elektrickým ohradníkem, které podle dotázaných poskytují největší zajištění proti úniku koní mimo prostory výběhů. Co se týká přístřešků ve výbězích, jsou žádané zejména tam, kde výběhy neposkytují přirozenou ochranu jako jsou vzrostlé stromy. Ohledně zdrojů vody pro koně ve výbězích platí, že napáječky jsou považovány za nejlepší variantu zajištění přístupu koní k čisté vodě. Alternativou jsou různé kádě, kde je však třeba dbát na zachování čistoty vody a jejího dostatku v průběhu celého dne, což není v některých areálech dostatečně obstaráno. Také platí, že pokud jsou koně ve výbězích umísťování jen část dne, klesá zájem respondentů o přítomnost napáječek a přístřešků ve výbězích, neboť koně si toto vynahradí v boxech. Důležitou roli také hraje, jakým způsobem je vedeno využívání výběhů a pastvin i v deštivých dnech a v zimě, tedy mají‐li koně celoroční či podle období omezený přístup k výběhům a pastvinám, případně jsou‐li v areálu hliněné či pískové výběhy, ve kterých je koním umožněno pobývat venku na čerstvém vzduchu v době, kdy nemohou do travnatých výběhů. Je samozřejmé, že možnost celoročního pobytu koní venku zvyšuje celkovou atraktivitu jezdeckého areálu. Jelikož by bylo pro respondenty složité přiřadit každé položce z otázky zabývající se dalšími druhy vybavení konkrétní částku, kterou jsou za ni ochotni zaplatit, byla zvolena zjednodušená forma identifikace těchto údajů. Byly položeny tři otázky, které zjišťovaly částku, kterou jsou dotázaní v průměru ochotni zaplatit za jednotlivé druhy vybavení podle výše zájmu, který zvolili. Každé položce vybavení je možné zpětně přiřadit jednu z nabízených částek. V případě kategorie nemám zájem, bylo již dopředu počítáno s tím, že respondenti nebudou ochotni si platit za vybavení, které nechtějí, a proto byla otázka na tuto kategorii vynechána s tím, že u těchto položek bude započítána nulová částka. Tabulka č. 11 pak v souhrnu ukazuje, jak respondenti odpověděli, pakliže si zvolili zbývající tři možnosti: mám zájem, spíše mám zájem a spíše nemám zájem. Přehled také obsahuje pole nezvoleno, což znamená, že respondenti v otázce zabývající se zájmem o vybavení tuto variantu nezvolili u žádné položky, a tudíž na otázku vůbec neodpovídali. 53
Tabulka č. 11
Finanční ohodnocení dalšího vybavení
Částka < 50 Kč 51 ‐ 100 Kč 101 ‐ 150 Kč 151 ‐ 200 Kč 201 ‐ 250 Kč 251 Kč > nezvoleno celkem Zdroj: Vlastní práce
Mám zájem AČ 8 22 22 36 34 48 3 173
% 4,62 12,72 12,72 20,81 19,65 27,75 1,73 100
Spíše mám zájem AČ 16 37 27 32 18 15 28 173
% 9,25 21,39 15,61 18,50 10,40 8,67 16,18 100
Spíše nemám zájem AČ 45 40 18 9 11 2 48 173
% 26,01 23,12 10,40 5,20 6,36 1,16 27,75 100
Pozitivní bylo zjištění, že nejvíce respondentů (27,75 %) zvolilo u kategorie mám zájem nejvyšší nabídnutou částku, tedy 251 Kč a více. Druhé nejpočetnější zastoupení je v intervalu 151‐200 Kč (20,81 %). U kategorie spíše mám zájem převažovali odpovědi 51‐100 Kč (21,39 %) a u spíše nemám zájem pak do 50 Kč (26,01 %). Dotazník také zjišťoval zájem respondentů o poskytované služby. Jak již bylo uvedeno dříve, nebylo jeho cílem tyto služby také kvantifikovat, protože se běžně platí nad rámec ceny za ustájení koní. Ovšem to, zda‐li jsou v konkrétním areálu nabízeny zvyšuje zájem dotázaných o ustájení koní. Následující tabulka č. 12 zobrazuje jak výčet služeb, tak výši zájmu klientů o tyto služby. Nejvíce respondentů má zájem o zajištění základní veterinární péče (54,91 %), o stálou přítomnost služby v areálu (46,24 %) a asistenci personálu během podkování koní (36,99 %). Nejméně žádané služby jsou obsednutí koně (60,69 % dotázaných zvolilo možnost nemám zájem), služby spojené s připouštěním (58,96 %) a přítomnost školních koní a možnost vyjížděk na koních (56,65 %).
54
Tabulka č. 12
Zájem o poskytované služby
Položka vypohybování koně výcvik jezdce výcvik koně obsednutí koně školní koně a agroturistika přeprava koní půjčení vozíku pro přepravu koní ustájení hřebce s možností výběhu služby spojené s připouštěním odchov hříbat možnost praní vybavení v areálu asistence personálu při podkování zajištění základní veterinární péče stálá přítomnost služby v areálu závody v areálu semináře a další akce Zdroj: Vlastní práce
Mám zájem
Spíše mám zájem
Spíše nemám zájem
Nemám zájem
AČ 30 50 37 11
% 17,34 28,90 21,39 6,36
AČ 39 49 36 22
% 22,54 28,32 20,81 12,72
AČ 33 19 31 35
% 19,08 10,98 17,92 20,23
AČ 71 55 69 105
% 41,04 31,79 39,88 60,69
20
11,56
30
17,34
25
14,45
98
56,65
51
29,48
58
33,53
20
11,56
44
25,43
48
27,75
45
26,01
26
15,03
54
31,21
39
22,54
24
13,87
26
15,03
84
48,55
21
12,14
16
9,25
34
19,65
102
58,96
32
18,50
18
10,40
40
23,12
83
47,98
56
32,37
55
31,79
20
11,56
42
24,28
64
36,99
53
30,64
17
9,83
39
22,54
95
54,91
55
31,79
5
2,89
18
10,40
80
46,24
56
32,37
18
10,40
19
10,98
47 50
27,17 28,90
29 36
16,76 20,81
39 33
22,54 19,08
58 54
33,53 31,21
Možnosti doplnit jiné služby využili dva respondenti. Jednalo se dekování a čištění koní. Z rozhovorů vyplynulo, že téměř u všech nabízených služeb záleží převážně na osobě ošetřovatele či trenéra, který by danou službu poskytoval. To rozhoduje o tom, zda by měli respondenti zájem dané služby využívat. Základními charakteristikami těchto lidí by měla být vysoká profesionalita a pozitivní přístup ke koním. Dotazník obsahoval doplňující otázku, zaměřenou na vyčíslení částky, kterou jsou respondenti ochotni zaplatit za tzv. základní ustájení, které by obsahovalo zejména krmení (seno, granule) a také výběh, případně přístřešek, do kterého by se mohl kůň schovat. Smyslem této otázky bylo zahrnutí finanční částky za krmení a základní výběh do celkové ceny placené za ustájení koní. Výsledky jsou znázorněny v grafu č. 5.
55
Graf č. 5
Základní ustájení
Základní ustájení 5%
8%
13%
< 2000 Kč 2001 - 3000 Kč 3001 - 4000 Kč 39%
4001 - 5000 Kč 5001 Kč >
35%
Zdroj: Vlastní práce
Většina respondentů se nachází v rozmezí 2 000 až 4 000 Kč, přičemž kategorii 2 001 ‐ 3 000 Kč zvolilo 39 % dotázaných a kategorii 3 001 ‐ 4 000 Kč 35 %. Závěrečná otázka patřící k celému bloku zabývajícímu se vybaveností jezdeckého areálu a poskytovanými službami zjišťovala, kolik jsou respondenti ochotni maximálně zaplatit za ustájení jednoho koně na měsíc. Přehled získaných odpovědí nabízí tabulka č. 13. Tabulka č. 13
Maximální akceptovatelná cena za ustájení
Celková cena za ustájení < 2 000 Kč 2 001 ‐ 3 000 Kč 3 001 ‐ 4 000 Kč 4 001 ‐ 5 000 Kč 5 001 ‐ 6 000 Kč 6 001 ‐ 7 000 Kč 7 001 ‐ 8 000 Kč 8 001 ‐ 9 000 Kč 9 001 ‐ 10 000 Kč celkem Zdroj: Vlastní práce
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
3 7 21 46 41 31 18 1 5 173
1,73 4,05 12,14 26,59 23,70 17,92 10,40 0,58 2,89 100
Obdobně zastoupené jsou dvě kategorie: 4 001 ‐ 5 000 Kč s 26,59 % respondentů a 5 001 ‐ 6 000 Kč s 23,7 % dotázaných. V tomto rozmezí se tedy nachází přes polovinu oslovených osob. V rozhovorech byly kromě jednotlivých druhů vybavení a poskytovaných služeb probírány také jezdecké areály z celkového pohledu. Na respondenty samozřejmě při výběru stájí působí takové aspekty jako jsou čistota areálu, přátelská atmosféra mezi 56
jednotlivými klienty, ale i personálem, přístup personálu k ošetřování koní a ochota vyhovět přiměřeným požadavkům klientů.
4.3.3
Doplňující informace
Svou podstatou byl dotazník určen zejména majitelům koní, ale vliv na volbě ustájení mají i rodinní příslušníci, osoby které se podílí na financování péče o koně či samotného ustájení, v některých případech i jezdci a další. Těmto lidem byl dotazník tedy rozdáván, a proto obsahoval i otázku týkající se majetkoprávních vztahů ke koni. Výsledky jsou zaznamenány v tabulce č. 14, přičemž nejpočetnější skupinou respondentů byli s 60,69 % právě majitelé koní. Jednou z nabízených možností byla odpověď potenciální majitel, tedy ten který uvažuje o koupi vlastního koně. Tato položka byla také začleněna, neboť i tyto osoby se spolupodílí na utváření poptávky po ustájení. Tabulka č. 14
Majetkoprávní vztah ke koni
Majetkový vztah majitel spolufinancuji ustájení koně majiteli jsou rodiče/příbuzní potenciální majitel půjčuji si koně k ježdění jiné celkem Zdroj: Vlastní práce
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
105 26 26 10 6 0 173
60,69 15,03 15,03 5,78 3,47 0,00 100
Následovala otázka, která zjišťovala kolik koní dotázaní vlastní, případně u kolika koní se nějakým způsobem spolupodílí na výdajích. Důvod, proč byla zahrnuta i možnost spolufinancování, je ten, že tito lidé mívají po majitelích největší vliv na volbu ustájení. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou respondenti s jedním koněm s 53,18 %, což odpovídá i rozložení počtu majitelů podle počtu vlastněných koní podle ÚEK (viz tabulka č. 2). Celkem 16 dotázaných uvedlo, že nevlastní žádného koně. Toto číslo odpovídá součtu počtů respondentů ze dvou kategorií z předchozí otázky týkající se majetkoprávního vztahu: potenciální majitelé 10 + půjčování koní k ježdění 6 osob. V případě, že zvolili možnost majiteli koně jsou rodiče či příbuzní, všichni označili nenulovou číslici. Následující tabulka č. 15 ukazuje celkové četnosti podle počtu koní.
57
Tabulka č. 15
Počet koní
Počet respondentů AČ %
Počet koní
0 1 2 16 92 44 9,25 53,18 25,43 Zdroj: Vlastní práce
3 8 4,62
4 2 1,16
5 3 1,73
6 0 0
7 3 1,73
8 1 0,58
9 1 0,58
10 > 3 1,73
Dalšími informacemi, které byly zjišťovány, aby pomohly definovat strukturu osob majících vliv na ustájení koní byly: hlavní využití koní a preferovaný styl ježdění nebo disciplína. Četnosti a nabídnuté možnosti využití koní již byli znázorněny v tabulce č. 6. Na tomto místě dodávám, že dva lidé zvolili možnost jiné, s tím že jednou nebylo uvedeno o jaké další využití se jedná a jednou je kůň již ve výslužbě. V závislosti na počtu vlastněných koní bylo umožněno zvolit i více variant – pro každého koně jednu. Této možnosti využilo pouze 14 respondentů, proto byla zvolena zjednodušená forma vyhodnocení otázky, kdy těmto dotázaným byla náhodně přiřazena pouze jedna odpověď s tím, že jejich výsledky budou doplněny zvlášť:
5krát byla zvolena kombinace rekreačního ježdění a pracovního využití 3krát byly společně označeny možnosti rekreační a sportovní ježdění 3krát byly zaškrtnuty odpovědi kombinace rekreačního a sportovního ježdění a sportovní ježdění 3krát byla využita možnost označit 3 kategorie: rekreační, sportovní ježdění a jejich kombinace.
Nejvíce preferovaným stylem ježdění je anglické ježdění, které označila 60,12 % dotázaných a westernové ježdění s 34,1 % respondentů. V možnosti jiné byla jednou vypsána přirozená komunikace s koněm ze země a jednou blíže neuvedeno. Výsledky ukazuje tabulka č. 16. Tabulka č. 16
Preferovaný styl ježdění / disciplína
Styl ježdění anglické ježdění westernové ježdění voltiž dostihy zápřah jiné celkem Zdroj: Vlastní práce
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
104 59 1 5 2 2 173
60,12 34,10 0,58 2,89 1,16 1,16 100
Pozornost byla věnovaná také umístění jezdeckého areálu. Nejžádanější lokalitou se ukázal venkov s 46,82 % získaných odpovědí a dále periferie města (30,63 %). Bližší informace poskytuje kontingenční tabulka č. 17, která dává do souvislosti preferovanou lokalitu a zájem o vyjížďky, což byla další otázka, kterou dotazník
58
obsahoval. Jak je vidět naprostá většina respondentů má zájem o vyjížďky s koněm do terénu (86,71 %). Tabulka č. 17
Srovnání preferované lokality a zájmu o vyjížďky
Zájem o vyjížďky Lokalita
mám
AČ % město 1 0,58 periferie města 43 24,86 venkov 74 42,77 uprostřed přírody 32 18,5 jiné 0 0 celkem 150 86,71 Zdroj: Vlastní práce
nemám AČ 3 3 2 0 0 8
% 1,73 1,73 1,16 0 0 4,62
je mi to jedno AČ % 1 0,58 6 3,46 4 2,31 0 0 0 0 11 6,35
nevím AČ 1 1 1 1 0 4
% 0,58 0,58 0,58 0,58 0 2,32
celkem AČ % 6 3,47 53 30,63 81 46,82 33 19,08 0 0,00 173 100
Pro ověření přítomnosti závislosti preferované lokality a zájmu o vyjížďky, případně stanovení míry této závislosti byla provedena kontingenční analýza. Opět byla stanovena nulová hypotéza H0 o nezávislosti proměnných a alternativní hypotéza H1 o jejich závislosti.
čtvercová kontingence: χ2 = 44,64 Výsledná hodnota byla porovnána s kritickou hodnotou pro χ‐kvadrát. Bylo určeno 12 stupňů volnosti. Pro hladinu významnosti α = 0,05 byla nalezena kritická hodnota 21,03 a pro α = 0,01 kritická hodnota 26,22. [25] Hodnota čtvercové kontingence je vyšší než kritická hodnota pro obě hladiny signifikance, tudíž zamítám nulovou hypotézu o nezávislosti proměnných preferovaná lokalita a zájem o vyjížďky ve prospěch alternativní hypotézy o jejich statistické závislosti. Pearsonův koeficient kontingence: P = 0,45 Hodnota Pearsonova koeficientu kontingence ukazuje na středně silnou míru závislosti obou proměnných. Cramerův koeficient kontingence: C = 0,29 Hodnota tohoto ukazatele vypovídá spíše o nižší míře jejich závislosti.
Následně byla také zařazena otázka zkoumající ochotu dotázaných akceptovat vyšší cenu za ustájení v jezdeckém areálu umístěném v lokalitě, která jim nejvíce vyhovuje. Bylo zjištěno, že 36,99 % respondentů je ochotno si za lokalitu připlatit, 27,75 % by vyšší cenu neakceptovalo a zbytek se zařadil do neutrálních kategorií je mi to jedno a nevím. Ve skupině dotázaných, kteří odpověděli kladně by nejvíce osob (tedy 29 lidí, což tvoří 16,76 % ze všech respondentů) bylo ochotno zaplatit o 201 až 500 Kč více (viz následující tabulka č. 18).
59
Ochota si připlatit za lokalitu
2,89
%
2,31
3,47
0,58
16,76 10,98 36,99
celkem
1
nevím
6
je mi to jedno
19 64
ne
29
2001 Kč >
4
1001‐ 2000 Kč
5
501‐ 1000 Kč
201 ‐ 500 Kč
ano 101‐ 200 Kč
AČ
Ochota si připlatit za preferovanou lokalitu
<100 Kč
Počet respondentů
Tabulka č. 18
48
26
35
173
27,75 15,03 20,23
100
Zdroj: Vlastní práce
Spolu s lokalitou hraje při výběru jezdeckého areálu velký význam také jeho vzdálenost od místa bydliště. Následující graf č. 6 ukazuje procentuální zastoupení jednotlivých možností. 92 % respondentů se nachází v prvních třech kategoriích, tedy do vzdálenosti 30 km. Graf č. 6
Vzdálenost
6%
2%
Vzdálenost 25% do 10 km 11 -20 km
28%
21 - 30 km 31 - 40 km nad 41 km
39%
Zdroj: Vlastní práce
V rámci doplňujících rozhovorů byl věnován prostor i tématu zaměřenému na lokalitu, vzdálenost, apod. Aspekty, které respondenti při výběru lokality zohledňují jsou:
dostupnost hromadnou dopravou (zejména mladší osoby, které nemají k dispozici automobil) dostupnost vlastním dopravním prostředkem (kvalita silnic, sjízdnost v zimě při náledí, přítomnosti sněhu) vzdálenost od místa bydliště (při menší vzdálenosti je většina dotázaných ochotna část z toho, co ušetří za dopravu, připlatit k ceně za ustájení) rozmanitost terénu, který ovlivňuje větší výběr tras pro vyjížďky
60
Obecně platí, že zajímavější terén bývá na venkově, zatímco lepší dostupnost na periferii města. Uprostřed Brna se nachází jediný jezdecký areál, který však neposkytuje vůbec možnost vyjížděk. Areály uprostřed přírody jsou zase těžko dostupné i vlastní dopravou. Do dotazníku byla začleněna i otázka zabývající se četností návštěv koní. Její vyhodnocení nabízí tabulka č. 19. Přes polovinu dotázaných navštěvuje koně 4krát a více týdně. Tabulka č. 19
Frekvence návštěv koně
Frekvence návštěv
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
98 59 11 5 173
56,65 34,10 6,36 2,89 100
4krát a více týdně 2‐3krát týdně 1krát týdně méně často celkem Zdroj: Vlastní práce
Pro srovnání toho, o co mají respondenti zájem a co skutečně dostávají, byla do průzkumu zařazena otázka zjišťující kolik v současnosti respondenti platí za ustájení koně na jeden měsíc, a které druhy vybavení jsou v této ceně zahrnuty, včetně služeb které areál poskytuje. Uvedené ceny za ustájení byly roztříděny do 7 kategorií. První kategorie je v rozmezí 0 ‐ 2 000 Kč, další kategorie jsou odstupňované po tisícikoruně. Ti, kteří nevlastní žádného koně, na tuto otázku neodpovídali. Nejčetnější jsou ceny za ustájení v rozmezí 4 001 ‐ 5 000 Kč ( tedy 26,59 % odpovědí) a 5 001 ‐ 6 000 Kč (19,08 %). Další údaje jsou uvedeny v tabulce č. 20. Tabulka č. 20
Současná cena za ustájení
Cena za ustájení < 2 000 Kč 2 001 ‐ 3 000 Kč 3 001 ‐ 4 000 Kč 4 001 ‐ 5 000 Kč 5 001 ‐ 6 000 Kč 6 001 ‐ 7 000 Kč 7 001 ‐ 8 000 Kč neplatí celkem Zdroj: Vlastní práce
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
4 12 27 46 33 27 8 16 173
2,31 6,94 15,61 26,59 19,08 15,61 4,62 9,25 100
Při vyhodnocení srovnání jednotlivých druhů vybavení a poskytovaných služeb, o které mají respondenti zájem a které jsou nyní v rámci jejich ustájení obsaženy, se postupovalo takto:
v prvním kroku byli sdruženy kategorie mám zájem a spíše mám zájem o položku do jediné zájem, obdobně kategorie spíše nemám zájem a nemám zájem do nezájem 61
následně byl u jednotlivých respondentů porovnán každý druh vybavení a služby, přičemž vznikly 4 skupiny možných výsledků: o shoda 1 typu – respondenti mají zájem o položku a ta je součástí jejich ustájení (řádek 1 v tabulce) o neshoda 1 typu – respondenti mají zájem o položku a ta není součástí jejich ustájení (řádek 2) o neshoda 2 typu – respondenti nemají zájem o položku a ta je součástí jejich ustájení (řádek 3) o shoda 2 typu – respondenti nemají zájem o položku a ta není součástí jejich ustájení (řádek 4)
Celkové výsledky tohoto srovnání jsou uvedeny v tabulce č. 21, přičemž 62,13 % všech srovnání je shodných, z toho 28,63 % jsou případy, kdy je o položku vybavení či služby zájem a zároveň je zahrnuta v rámci současného ustájení koní dotázaných a 33,5 %, kdy zájem není a přitom není součástí ustájení. Neshoda byla objevena u 37,87 % případů, s tím že většina patřila do prvního typu (30,4 %). Tabulka č. 21
Srovnání shody zájmu o položku a její přítomnosti
Srovnání
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
1 (mám zájem + je součástí ustájení) 2 (mám zájem + není součástí ustájení) 3 (nemám zájem + je součástí ustájení) 4 (nemám zájem + není součástí ustájení) celkem Zdroj: Vlastní práce
1932 2051 504 2260 6747
28,63 30,4 7,47 33,5 100
Jednotlivé druhy vybavení a služby, které vykazovaly největší shodu či neshodu jsou uvedeny v následující tabulce č. 22. Tabulka č. 22
Dílčí výsledky srovnání zájmu o položku a její přítomnosti
Shoda položka
%
obsednutí koně běhací trenažér venkovní jízdárna služby spojené s připouštěním
80,92 79,19 78,03 78,03
vnitřní boxy
75,14
Neshoda položka přístřešky ve výbězích napáječky ve výbězích sprchový box s teplou vodou venkovní kruhovka jezdecká hala výcvik jezdce základní veterinární péče
% 65,9 52,02 49,71 49,17 51,45 51,45 51,45
Zdroj: Vlastní práce
V případě venkovní jízdárny a vnitřních boxů významně převážila shoda 1 typu (mám zájem a mám), která tvořila 76,88 % a 62,43 % ze všech výsledků. U obsednutí koně, běhacího trenažéru a služeb spojených s připouštěním byla větší shoda druhého typu (76,3 %, 75,72 % a 75,72 %).
62
U uvedených položek, které vykazovaly nejsilnější neshodu, vždy silně převážila neshoda 1 typu. U přístřešků ve výbězích tvořila 63,01 % ze všech případů, u napáječek 50,87 %, u sprchového boxu 45,09 %, u venkovní kruhovky 38,73 %, u jezdecké haly 42,77 %, u výcviku jezdce 40,46 % a u zajištění základní veterinární péče 43,93 %. V návaznosti na otázku zjišťující současnou cenu za ustájení, bylo dále zkoumáno, kdo ustájení koně platí. Výsledky jsou zobrazeny v grafu č. 7. Téměř polovina respondentů uvádí, že platí ustájení koně sami. Potenciální majitelé a osoby, které si půjčují koně k ježdění, svého koně nevlastní a tak tvoří 9% skupinu, která neplatí. Graf č. 7
Kdo platí ustájení koně
Kdo platí ustájení 9% 1% 8% sám z rodinného rozpočtu 49%
15%
rodiče spolu s kamarády jiné neplatí
18%
Zdroj: Vlastní práce
V této části vyhodnocení dotazníků je začleněna také otázka zabývající se průměrným měsíčním příjmem, ze kterého je placeno ustájení koně, což v závislosti na předchozí otázce (Kdo platí ustájení koně?) nemusí odpovídat měsíčnímu příjmu respondenta. Proto nebyla zařazena v úvodu mezi identifikační údaje. Při předvýzkumu bylo zjištěno, že velká část dotázaných není ochotna na tuto otázku vůbec odpovídat. Přesto byla pro svou důležitost v dotazníku ponechána s tím, že byla označena jako nepovinná. Nakonec tuto otázku vynechala necelá polovina respondentů (46,24 %). Největší část vyplněných odpovědí spadala do intervalu 15 001 – 25 000 Kč. Shrnutí výsledků se nachází v tabulce č. 23.
63
Tabulka č. 23
Průměrný měsíční čistý příjem, ze kterého je placeno ustájení
Příjem
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
20 30 22 8 9 4 80 173
11,56 17,34 12,72 4,62 5,20 2,31 46,24 100
< 15 000 Kč 15 001 ‐ 25 000 Kč 25 001 ‐ 35 000 Kč 35 001 ‐ 45 000 Kč 45 001 ‐ 55 000 Kč 55 001 Kč > nevyplněno celkem Zdroj: Vlastní práce
Poslední blok otázek byl zaměřen na možnost rozšíření či přičlenění jezdeckého areálu k dalším činnostem. Jednalo se jednak o zázemí, jako je obchod s jezdeckým vybavením, restaurace, ubytování či dětský koutek. Kromě těchto položek, jejichž vyhodnocení ukazuje tabulka č. 24, byl v dotazníku ponechán prostor pro doplnění dalších možností, čehož využili tři respondenti. Dvakrát byl uveden automat na občerstvení, jednou kuřácký koutek. Tabulka č. 24
Zájem o přítomnost uvedeného zázemí v areálu
Mám zájem
Položka obchod s jezdeckým zbožím v areálu restaurace ubytování dětský koutek/hřiště Zdroj: Vlastní práce
Spíše mám zájem
Spíše nemám zájem
Nemám zájem
AČ
%
AČ
%
AČ
%
AČ
%
23
13,29
31
17,92
40
23,12
79
45,66
53 20 22
30,64 11,56 12,72
47 28 27
27,17 16,18 15,61
34 49 34
19,65 28,32 19,65
39 76 90
22,54 43,93 52,02
Jako druhá varianta rozšíření areálu byly uvažovány další volnočasové aktivity (myšleno např. tenisové kurty, bazén, posilovna, atd.) Při vyhodnocování této otázky se ukázalo, že naprosté většině respondentů postačuje samostatný jezdecký areál (viz další tabulka č. 25). Tabulka č. 25
Zájem o volnočasové aktivity v rámci areálu
Volnočasové aktivity ano, mám zájem ne, stačí mi jezdecký areál je mi to jedno nevím celkem Zdroj: Vlastní práce
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
20 118 26 9 173
11,56 68,21 15,03 5,20 100
U dvaceti osob, které zvolili, že mají zájem o rozšíření jezdeckého areálu o volnočasové aktivity, bylo zjišťováno, které činnosti by je konkrétně zaujaly. Byly získány tyto informace (položka + četnost výskytu): fitness (7x), bazén (7x), golf (6x), 64
tenis (4x), volejbal (2x), masáže (2x), solárium (2x), wellness centrum (2x), lanové centrum (2x), inline dráha (2x), a dále po jedné odpovědi squash, ping pong, minigolf, kulečník, cirkus, agility dráha, střelnice, paraglide, bobová dráha a rybník. Při rozhovorech bylo zjištěno, že rozšíření jezdeckého areálu o volnočasové aktivity a další zázemí, by uvítali zejména respondenti, kteří mají vlastní rodinu a děti. Přítomnost těchto aktivit by tak usnadnila propojení zájmů a koníčků více členů rodiny, kteří by tak mohli trávit více času spolu. Sesbíraná data převedená do elektronické podoby jsou součástí přílohy č. 4, která obsahuje i vysvětlení toho, jakým způsobem byla data kódována.
4.3.4
Testování hypotézy
Zkoumaným jevem byla existence závislosti výše ceny za ustájení, kterou jsou klienti ochotni zaplatit a požadované úrovně vybavenosti jezdeckého areálu. Těmito úrovněmi je myšleno, kolik položek vybavení má být v rámci areálu obsaženo. Služby nebyly do testování závislosti zahrnuty. Byla stanovena nulová hypotéza H0 o nezávislosti zkoumaných proměnných a alternativní hypotéza H1 o závislosti zkoumaných proměnných. Hladina významnosti, na které bude hypotéza testována, byla určena na úrovni α=0,05. V první fázi byla sestavena tabulka četností pro různé úrovně vybavenosti. Celkem bylo do analýzy zapojeno 24 položek. Pro přehlednost byl snížen počet úrovní na 12, a to spojením dvou přilehlých úrovní (1+2 úroveň, 3+4 úroveň, atd.) Takto utříděná data byla v rámci kontingenční tabulky č. 26 propojena s maximální cenou ustájení, kterou jsou klienti ochotni zaplatit.
65
Závislost ceny za ustájení a úrovně vybavenosti areálu
Tabulka č. 26
Maximální cena za ustájení koně
Úroveň vybavenosti
<2000 Kč
2 1 4 6 8 10 12 14 16 1 18 1 20 22 24 celkem 3 Zdroj: Vlastní práce
2001‐ 3000 Kč
3001‐ 4000 Kč
4001‐ 5000 Kč
5001‐ 6000 Kč
6001‐ 7000 Kč
7001‐ 8000 Kč
8001‐ 9000 Kč
1 1 2 1 1 1 7
1 1 2 1 5 2 2 3 1 2 1 21
1 2 2 4 7 15 6 6 2 1 46
1 4 10 11 6 5 2 2 41
2 1 7 6 6 4 5 31
4 5 4 5 18
1 1
9001‐ 10000 celkem Kč
1 1 1 1 1 5
3 1 3 4 10 17 36 32 29 16 12 10 173
Jelikož je uvedená tabulka již takto poměrně rozsáhlá, jsou v ní uvedeny pouze absolutní četnosti získaných odpovědí. I tak se může jevit nepřehledná, proto je zde přidán i kontingenční graf, který zobrazuje stejné skutečnosti jako tato tabulka, ale může pomoci při orientaci v datech. Graf č. 8
Závislost ceny za ustájení koně a úrovně vybavenosti areálu Kontingenční graf závislosti ceny za ustájení a vybavenosti
40
Počet respondentů
35 30 25 20 15 10 5 0 2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
22
24
Počet vybavení
<2000 Kč
2001-3000 Kč
3001-4000 Kč
4001-5000 Kč
6001-7000 Kč
7001-8000 Kč
8001-9000 Kč
9001-10000 Kč
5001-6000 Kč
Zdroj: Vlastní práce
66
Nejvíce odpovědí se sešlo na úrovni vybavenosti 14, 16 a 18 a ceně za ustájení 4 001 – 5 000 Kč, 5 001 – 6 000 Kč a 6 001 – 7 000 Kč. Pro každý řádek tabulky byl spočítán vážený aritmetický průměr ceny za ustájení, přičemž bylo počítáno se střední hodnotou jednotlivých intervalů. Výsledné hodnoty byly zaneseny do spojnicového grafu č. 9. Z tohoto grafu je již možné usuzovat na přítomnost závislosti ceny za ustájení a úrovně vybavenosti, přičemž tato závislost se jeví jako přímá a kladná (zvyšující se míra vybavenosti koresponduje se zvyšující se cenou za ustájení koně). Graf byl doplněn spojnicí trendu, který pomocí regresní analýzy stanovil tuto závislost: nárůst vybavenosti o jednu kategorii vyvolá zvýšení ceny za ustájení, kterou jsou klienti ochotni zaplatit o 275 Kč. Spolehlivost tohoto odhadu činí 86,87 %. (Analýza byla provedena v programu Microsoft Excel.) Graf č. 9
Průměrná cena za ustájení v závislosti na úrovni vybavenosti
Závislost průměrné cena za ustájení a úrovně vybavenosti 7000
Průměrná cena za ustájení
6000 5000
y = 274,57x + 3093,4 R2 = 0,8687
4000 3000 2000 1000 0 2
4
6
Průměrná cena za ustájení
8
10
12
14
Spojnice trendu
Zdroj: Vlastní práce
16
18
20
22
24
Úroveň vybavenosti
V dalším kroku již přistoupíme k samotnému testování hypotézy o existenci nezávislosti (závislosti) těchto dvou proměnných. K tomu byla využita korelační analýza, konkrétně Pearsonův párový korelační koeficient a doplňkově také Spearmanův korelační koeficient. Oba dva koeficienty byly vypočítány pomocí programu Excel.
Pearsonův párový korelační koeficient (PPKK) r = 0,366775 Spearmanův korelační koeficient (SKK) rs = 0,405237 67
Hodnoty obou korelačních koeficientů jsou si podobné. Spearmanův korelační koeficient vyšel o 0,038462 bodu vyšší nežli Pearsonův. Tato skutečnost může být podmíněna tím, že Spearmanův korelační koeficient je méně citlivý na přítomnost odlehlých hodnot ve zkoumaném souboru dat, které se v tomto případě vyskytly. Jelikož se nepodařilo vyhledat tabulku kritických hodnot Spearmanova korelačního koeficientu pro velikosti statistického souboru větší než 50 pozorování, byly srovnány kritické hodnoty obou koeficientů na hladině významnosti α = 0,05 u oboustranné alternativy rozložení pravděpodobnosti pro četnosti [31,32]:
30 pozorování: PPKK = 0,361; SKK = 0,362 40 pozorování: PPKK = 0,312; SKK = 0,313 50 pozorování: PPKK = 0,279; SKK = 0,279
Jak je ze srovnání patrné, kritické hodnoty korelačních koeficientů jsou si natolik blízké, že pro vyhodnocení obou bude dále použita tabulka kritických hodnot pro Pearsonův korelační koeficient. Pro danou velikost výběrového souboru (173 pozorování) byli použity kritické hodnoty pro nejbližší uvedený rozsah souboru, tedy pro 200 pozorování [31]:
pro hladinu významnosti α = 0,05, oboustranná alternativa: 0,139 pro hladinu významnosti α = 0,01, oboustranná alternativa: 0,182 pro hladinu významnosti α = 0,001, oboustranná alternativa: 0,231
Následně byly porovnány výsledné hodnoty obou korelačních koeficientů s nalezenými kritickými hodnotami:
r (0,366775) > 0,139 a zároveň r > 0,182 a zároveň r > 0,231 rs (0,405237) > 0,139 a zároveň rs > 0,182 a zároveň rs > 0,231
Z předchozího schématu vychází, že hodnoty obou korelačních koeficientů jsou větší než kritické hodnoty při všech posuzovaných hladinách významnosti, z čehož vyplývá, že zamítám hypotézu o nezávislosti zkoumaných proměnných ve prospěch alternativní hypotézy o existenci statisticky významné závislosti výše ceny za ustájení koně a úrovně vybavenosti jezdeckého areálu. Pravděpodobnost toho, že jsem zamítla nulovou hypotézu H0 ačkoli platí, je menší než 0,1 %. Z předešlé analýzy vyplývá, že zvyšující se vybavenost jezdeckého areálu je v přímém vztahu se zvyšující se cenou za ustájení, kterou jsou klienti ochotni zaplatit.
68
4.4 Metodika pro stanovení ceny za ustájení koně Tato kapitola se zabývá sestavením návodu, který by měl pomoci majitelům jezdeckých areálů určit, kolik peněz mohou požadovat za jednotlivé položky vybavení a následně celkovou částku za ustájení koně na měsíc. Potřebná data byla získána v rámci provedeného dotazníkového šetření.
4.4.1
Zájem klientů o druhy vybavení a služby
V prvním kroku byly sestaveny přehledné tabulky, ve kterých jsou uspořádané druhy vybavení a služby podle toho, kolik respondentů o ně projevilo zájem. Pro přehlednost byli shrnuty kategorie, které lze považovat za kladné projevení zájmu, tedy mám zájem a spíše mám zájem, do souhrnné kategorie zájem. Obdobně se postupovalo i u negativního projevení zájmu, tedy u možností spíše nemám zájem a nemám zájem, kdy byla vytvořena jediná kategorie nezájem. Následně byli jednotlivé položky roztříděny podle četnosti odpovědí v kategorii zájem. Pro druhy vybavení a poskytované služby byly vytvořeny samostatné tabulky č. 27 a č. 28. Tyto tabulky mají sloužit majitelům stájí a jezdeckých areálů k tomu, aby zjistili, které položky jsou u klientů nejvíce žádané. Své využití najdou především v případě, že majitelé areálů zvažují rozšíření stávajícího vybavení či služeb a také u investorů, kteří plánují postavení nového jezdeckého areálu. Tabulka č. 27
Pořadí vybavení podle výše zájmu
Výčet vybavení podle výše zájmu Pořadí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Položka travnatý výběh / pastvina napáječky ve výbězích venkovní jízdárna samostatná šatna, WC, sprcha přístřešky ve výbězích
% 96,53 94,22 93,06 90,75 87,28
osvětlení jízdáren
85,55
jezdecká hala vytápěná sedlovna prostory pro další vybavení koně vnitřní boxy
84,39 79,77
parkurové a trailové překážky
73,41
venkovní boxy Zdroj: Vlastní práce
78,61 76,3
72,83
Položka sprchový box s teplou vodou venkovní kruhová jízdárna kuchyňka společenské prostory krytá kruhová jízdárna prostory na vozíky pro přepravu koní 19 solárium 20/21 kolotoč 20/21 ozvučení jízdáren Pořadí
13 14 15 16 17 18
22 23 24
monitorování boxů kamerami monitorování výběhů kamerami běhací trenažér
% 71,68 65,9 64,74 58,38 56,65 54,34 45,66 33,53 33,53 30,06 28,9 19,08
69
Tabulka č. 28
Pořadí služeb podle výše zájmu
Výčet služeb podle výše zájmu Pořadí
1 2 3 4 5 6 7 8
Položka základní veterinární péče stálá přítomnost služby asistence při podkování
% 86,71 78,61 67,63
možnost praní v areálu
64,16
přeprava koní výcvik jezdce půjčování vozíků pro přepravu semináře, licence a další akce Zdroj: Vlastní práce
4.4.2
63,01 57,23 53,76 49,71
Položka 9 závody v areálu 10 výcvik koně 11 vypohybování koně 12 ustájení hřebce s možností výběhu 13/14 školní koně / agroturistika 13/14 odchov hříbat 15 služby spojené s připouštěním 16 obsednutí koně Pořadí
% 43,93 42,2 39,88 36,42 28,9 28,9 21,39 19,08
Návrh hodnotící tabulky
Základem pro sestavení Hodnotící tabulky, bylo přiřazení určité finanční částky, kterou mohou majitelé jezdeckých areálů požadovat od klientů, k jednotlivým druhům vybavení. Jelikož v rámci dotazníku nebylo zjišťováno finanční ohodnocení poskytovaných služeb, v této části s nimi již není dále pracováno. Většina otázek v dotazníku, které zkoumaly, kolik jsou respondenti ochotni zaplatit za uvedené druhy vybavení, nabízela možnosti, které představovaly cenové intervaly. Poslední intervaly byly otevřené bez stanovené horní meze. Aby bylo možné s těmito údaji pracovat, byly tyto pro důkladnější analýzu převedeny na uzavřené intervaly se stejným rozmezím jako předešlé možnosti. K výpočtům byl použit vážený aritmetický průměr, kdy váhami byly určeny absolutní četnosti odpovědí u dané možnosti, přičemž byly tímto způsobem propočítány jak spodní, tak dolní meze intervalů a střední hodnota intervalů.
Základní ustájení Jako první bylo vyhodnoceno základní ustájení, na kterém bude demonstrován postup výpočtu, který byl využit i dále u jednotlivých druhů vybavení. 1. Interval 5 001 Kč a více byl převeden na 5 001 – 6 000 Kč. 2. Byly určeny středy intervalů: 1 000 Kč, 2 500 Kč, 3 500 Kč, 4 500 Kč a 5 500 Kč.
70
Základní ustájení Částka < 2 000 Kč 2 001 – 3 000 Kč 3 001 – 4 000 Kč 4 001 – 5 000 Kč 5 001 Kč > celkem
Absolutní četnost 14 69 60 22 8 173
3. Jako první byli stanoveny dolní mez (DM) a horní mez (HM) výsledného intervalu: DM= (14*0+69*2001+60*3001+22*4001+8*5001)/173=2579 Kč HM=(14*2000+69*3000+60*4000+22*5000+8*6000)/173=3659 Kč. 4. Z dolní a horní meze výsledného intervalu byla vypočítána střední hodnota (průměr):
x (2579 3659) / 2 3119 Kč. 5. Výsledné hodnoty byly dále zaokrouhleny na celé stokoruny, tudíž rozmezí konečného intervalu je 2 600 – 3 700 Kč a průměrná hodnota 3 100 Kč.
Investičně nákladné vybavení V dotazníku bylo položkám investičně nákladného vybavení finanční ohodnocení přiřazováno přímo. Tudíž pro každý druh byl, dle uvedeného postupu u základního vybavení, spočten výsledný interval a průměrná hodnota. Původní intervaly byly tyto: do 500 Kč, 501 – 1 000 Kč, 1 001 – 1 500 Kč, 1 501 Kč a více. Poslední interval byl převeden na rozmezí 1 501 – 2 000 Kč. Možnosti byly doplněné také variantou zdarma a do výpočtů byla započtena nulová částka. Výsledky jsou zobrazeny v závěrečné Hodnotící tabulce č. 29.
Další vybavení V případě dalšího vybavení bylo nutné postupovat ve dvou krocích, což vycházelo z toho, jak byl dotazník sestaven a ze způsobu zjišťování potřebných informací (viz příloha č. 3: Finální dotazník). V prvním kroku, byl pro tři stupně zájmu o vybavení (mám zájem, spíše mám zájem a spíše nemám zájem) stanoven výsledný interval a celková průměrná částka, kterou jsou respondenti ochotni zaplatit za využívání jednotlivých druhů vybavení. U posledního stupně zájmu (nemám zájem) bylo již při sestavování dotazníku počítáno s tím, že by dotázaní vůbec nebyli ochotni připlácet, proto bylo zjišťování tohoto údaje vynecháno. Pro vyhodnocení byla u těchto odpovědí započítána nulová částka. V dotazníku bylo nabídnuto 6 možností: < 50 Kč, 51 – 100 Kč, 101 – 150 Kč, 151 – 200 Kč, 201 – 250 Kč a 251 Kč a více. Poslední interval byl nahrazen uzavřeným intervalem 251 – 300 Kč. Opět bylo postupováno podle výše uvedeného schématu a výsledné hodnoty byly stanoveny takto (zaokrouhleno na celé desítky Kč):
pro stupeň mám zájem: cenový interval 160 ‐ 210 Kč / průměrná částka 190 Kč pro stupeň spíše mám zájem: cenový interval 120 – 170 Kč / průměrná částka 140 Kč pro stupeň spíše nemám zájem: cenový interval 60 ‐110 Kč / průměrná částka 90 Kč 71
V druhém kroku byl ještě jednou aplikován stejný postup na jednotlivé druhy dalšího vybavení. U každé položky byla zjišťována míra zájmu o její přítomnost a využívání v jezdeckém areálu, přičemž ve výsledku byla každá kategorie zájmu zastoupena jinými četnostmi pro různé druhy vybavení. Rozdíl spočíval pouze v tom, že k závěrečnému výpočtu byly použity výsledné intervaly a průměrné hodnoty získané v prvním kroku. Hodnoty byly zaokrouhleny na celé Kč. Výsledky jsou zobrazeny v závěrečné Hodnotící tabulce č. 29.
Hodnotící tabulka Následující tabulka shrnuje celkové výsledky pro základní ustájení, investičně nákladné vybavení i další vybavení jezdeckých areálů. Tabulka č. 29
Stanovení ceny za ustájení koně / vybavení
Stanovení ceny za ustájení koně / vybavení Položka Základní ustájení (krmivo, výběh, přístřešek) vnitřní boxy venkovní boxy venkovní jízdárna jezdecká hala venkovní kruhovka krytá kruhovka kolotoč sprchový box s teplou vodou solárium běhací trenažér vytápěná sedlovna prostory pro další vybavení koně samostatná šatna, WC, sprcha kuchyňka společenské prostory osvětlení jízdáren ozvučení jízdáren monitorování boxů monitorování výběhů travnaté výběhy / pastviny napáječky ve výbězích přístřešky ve výbězích parkurové a trailové překážky prostory pro vozíky na přepravu koní Zdroj: Vlastní práce
Cenový interval (Kč) 2 600 – 3 700 270 – 620 140 – 440 210 – 630 410 – 810 40 – 290 120 – 370 50 – 190 111 – 152 73 – 104 39 – 60 122 – 165 119 – 164 137 – 184 102 – 145 95 – 138 133 – 179 63 – 94 62 – 94 61 – 92 154 – 203 145 – 193 132 – 178 112 – 154 85 – 121
Průměrná částka (Kč) 3 100 440 290 420 610 160 240 120 133 90 50 145 143 162 124 118 158 80 80 78 183 172 157 134 104
Návod pro použití Hodnotící tabulky je velmi jednoduchý: pokud jezdecký areál disponuje danou položkou vybavení, započte si uvedenou částku do ceny za ustájení koně a naopak. Intervaly jsou vhodné k tomu, že umožňují zohlednit kvalitu daného vybavení a dílčí parametry, od kterých bylo v rámci dotazníkového šetření abstrahováno.
72
Celková suma pak představuje poptávkou určenou cenu za ustájení koně. Maximální průměrná cena za ustájení koně, v případě plné vybavenosti vychází 7 491 Kč, cenový interval pak 5 585 – 9 470 Kč.
Maximální cena za ustájení koně Stanovení průměrné celkové ceny za ustájení jednoho koně na měsíc, kterou jsou dotázaní ochotni zaplatit, vycházelo z údajů, které doplňovali respondenti do dotazníků sami. Hodnoty modus a medián vyšly stejné, částkou 6 000 Kč. Střední hodnota 5 700 Kč (zaokrouhleno na desetikoruny) s chybou střední hodnoty 122 Kč (zaokrouhleno na koruny) a směrodatnou odchylkou 1 610 Kč (zaokrouhleno na koruny). Při výpočtu, který vycházel z tabulky č. 13 (Maximální akceptovatelná cena za ustájení), která je sestavena pomocí intervalů, byl stanoven průměrný interval pomocí váženého aritmetického průměru v rozmezí 4 800 – 5 800 Kč a průměrná hodnota 5 300 Kč (zaokrouhleno na celé stokoruny). Jak je vidět, rozřazení poskytnutých údajů do kategorií, ovlivnilo výpočet maximální ceny za ustájení koní, která tak znatelně klesla. Plná vybavenost v této diplomové práci znamená, že jezdecký areál disponuje všemi 24 uvažovanými druhy vybavení. Téměř 55 % respondentů se nachází v prostřední třetině, tedy v rozmezí 8 – 16 druhů vybavení. Jen 5,8 % dotázaných projevilo zájem o všechno nabízené vybavení. Tato skutečnost ovlivňuje výpočet maximální ceny za ustájení koně, kterou jsou klienti ochotni zaplatit, a která je tak logicky nižší nežli maximální poptávkou určená cena při plné vybavenosti.
73
74
5. Analýza nákladů a procesů pro jezdeckou stáj 5.1 Nákladová analýza Náklady spolu s výnosy patří mezi nejdůležitější finanční charakteristiky podnikání každé společnosti, přičemž rozdíl mezi nimi tvoří výsledek hospodaření podniku. V případě, kdy výnosy převyšují náklady, podnik dosahuje zisku, v opačné situaci, kdy jsou náklady vyšší než výnosy, jde o ztrátu. [33] Jelikož hlavním motivem podnikání je právě dosahování trvalého a dlouhodobého zisku, jehož hlavním zdrojem zvyšování je podle Synka snižování nákladů, je jejich řízení jednou z hlavních činností všech manažerů. [34] Vymezení nákladů se liší podle toho, zda jsou předmětem zobrazení ve finančním či manažerském účetnictví. Ve finančním účetnictví jsou náklady vymezeny poklesem aktiv nebo přírůstkem závazků, který vede k poklesu vlastního kapitálu. V manažerském účetnictví jsou náklady definované jako peněžně oceněná spotřeba výrobních faktorů vyvolaná tvorbou podnikových výnosů. [34,35] Je třeba odlišit náklady od peněžních výdajů, které představují úbytek peněžních prostředků bez ohledu na účel jejich použití. Náklady také vždy musí souviset s výnosy příslušného období, musí být zajištěna jejich věcná a časová shoda podle vykazovaného období. To zajišťují tzv. přechodné položky, které slouží k převodu výnosů a nákladů z jednoho období do druhého. [34]
5.1.1
Evidence nákladů
Evidenci nákladů vede účetnictví podniku, které podle Hindlse představuje „ucelený v penězích vyjádřený systém informací o stavu a změnách majetku, kapitálu, nákladech, výnosech a výsledku hospodaření účetní jednotky“. V podstatě je možné rozdělit účetnictví na tři základní druhy: finanční, daňové a manažerské. [35,36] Finanční účetnictví Jeho účelem je poskytování věrohodných informací o finanční situaci a hospodaření podniku a sestavovat finanční výkazy (zejména rozvahu a účet zisku a ztrát). Je určeno především pro externí uživatele. Jeho vedení je v ČR upraveno zákonem o účetnictví (Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). [36] Daňové účetnictví Jedná se o uživatelsky vymezený subsystém, jehož smyslem je správné vyjádření základu daně ze zisku. Uživateli jsou převážně daňové orgány a daňoví poradci. [35] Manažerské účetnictví Třetím druhem je manažerské účetnictví, které je narozdíl od předchozích druhů určeno zejména pro vnitropodnikové řízení a tedy pro manažery podniku na všech úrovních. Jeho úkolem je poskytovat potřebné informace pro manažerská rozhodnutí. [35] 75
Vyvinulo se z nákladového účetnictví, které je tvořeno soustavou analytických účtů a které je spojeno s kalkulacemi nákladů, sestavováním rozpočtů, kontrolní činností, atd. [34]
Manažerské pojetí nákladů Oproti účetnímu pojetí nákladů (evidované a vykazované náklady v účetnictví a výkazech) existuje manažerské pojetí, které pracuje s ekonomickými (skutečnými, relevantními) náklady, jež zahrnují i oportunní náklady. [33]
Oportunní náklady (alternativní) – náklady, které jsou ztraceny pokud nebyly zdroje použity na nejlepší ušlou variantu. Explicitní náklady – skutečně vynaložené náklady. Implicitní náklady – jedná se o obětované příležitosti, o které člověk či daný subjekt přichází, když se věnuje určité činnosti. Relevantní náklady – přímo ovlivňují dané rozhodnutí, neboť se mění v závislosti na něm. [33,35]
5.1.2
Klasifikace nákladů
Předpokladem účinného řízení nákladů je jejich roztřídění do stejnorodých skupin. V praxi se setkáváme s mnoha způsoby členění nákladů, například podle druhu, účelu, podle závislosti na změnách objemu výroby, podle původu spotřebovaných vstupů, podle podnikových funkcí, z hlediska potřeb rozhodování, apod. Následující přehled obsahuje vybrané způsoby klasifikace nákladů. [37]
Druhové třídění nákladů Druhové třídění nákladů vychází z rozčlenění nákladů podle použitých výrobních faktorů, tedy podle toho co bylo spotřebováno. Základními skupinami jsou [34] : spotřeba surovin, materiálu, energií, provozních látek, atd. odpisy dlouhodobého majetku (budovy, stroje, výrobní zařízení, apod.) mzdové a ostatní náklady (mzdy, sociální a zdravotní pojištění, provize,...) finanční náklady (pojistné, poplatky, placené úroky, atd.) náklady na externí služby (opravy, nájemné, dopravné, apod.) Tohoto způsobu třídění využívá i výkaz zisku a ztrát, který jej kombinuje s tříděním podle oblasti činnosti na provozní, finanční a mimořádné náklady.
Účelové třídění nákladů Třídění podle místa vzniku a odpovědnosti V podstatě jde o třídění nákladů podle vnitropodnikových útvarů a dělí se na [34]:
náklady výrobní činnosti (náklady hlavní, pomocné, vedlejší a přidružené výroby) náklady nevýrobní činnosti (odbyt, správa, zásobování, atd.)
76
Technologické náklady, které přímo souvisejí s určitým výkonem označujeme jako jednicové (jejich výše roste úměrně s počtem provedených výkonů), náklady související s výrobou jako celkem pak jako režijní. Základním informačním nástrojem řízení jednicových nákladů je kalkulace, režijních potom rozpočet. [37] Kalkulační členění nákladů Třídí náklady podle toho, na které výrobky či služby byly vynaloženy. Přesně definovaný výkon tvoří kalkulační jednici (výrobek, práce, služba). Rozeznáváme náklady [33,38]:
přímé – přímo souvisejí s určitým druhem výkonu (patří sem jednicové náklady a část režijních) o přímý materiál o přímé mzdy o ostatní přímé náklady nepřímé – vynakládají se na celé kalkulované množství, nebo společně u více druhů výkonů a také na zajištění chodu podniku (režijní náklady společné více druhům výrobků či služeb) o výrobní režie o správní režie o odbytová režie, apod.
Členění nákladů podle závislosti na změnách objemu výroby Celkové náklady jsou tvořeny dvěma složkami [34,37]:
variabilní náklady – jsou závislé na objemu výroby o proporcionální náklady – vyvíjí se stejně rychle jako se mění objem výroby, tedy jejich celkový objem roste přímo úměrně počtu výkonů (jednicové náklady) o podproporcionální (degresivní) – rostou pomaleji než objem prováděných výkonů, to znamená, že jejich průměrný podíl na jednotku produkce klesá o nadproporcionální (progresivní) – jsou opakem podproporcionálních nákladů, tedy se mění rychleji než objem výroby fixní náklady – jsou nezávislé na změnách objemu výroby (patří sem převážná část režijních nákladů jako jsou odpisy, nájemné, pojištění, náklady na školení atd.). Jelikož jsou vyvolány potřebou zabezpečit chod podniku jako celku, vznikají i v případě, kdy se nic nevyrábí. Členění na variabilní a fixní náklady má své opodstatnění pouze v krátkém období, neboť v delším časovém horizontu se mění i složky tvořící fixní náklady. Rozdíl spočívá pouze v tom, že se nemění plynule, ale skokově (např. navýšením nájmu či pojištění apod.) [34]
77
5.1.3
Kalkulace nákladů
Pojem kalkulace nákladů obecně představuje soubor metod a postupů, jejichž cílem je stanovení výše nákladů na určitý výkon (nejčastěji výrobek či službu), tedy na kalkulační jednici. Tyto kalkulace jsou jedním ze základních nástrojů řízení nákladů, neboť pomáhají sledovat jejich vznik podle věcného hlediska. Slouží například ke kontrole hospodárnosti výroby a rentability výkonů, k sestavování rozpočtů, k limitování nákladů nebo také ke stanovení vnitropodnikových cen. [37] Kalkulace je možné dělit podle více hledisek, například na:
kalkulace výsledné – sestavují se po provedení výkonu kalkulace předběžné – provádí se před provedením výkonu o operativní kalkulace – sestavují se podle technických, technologických a dalších norem platných v daném okamžiku o plánové kalkulace – sestavované na základě plánovaných norem o propočtové kalkulace – obvykle se vytváří pro nové výrobky v případě, že ještě nejsou k dispozici spotřební normy[34]
kalkulace úplných nákladů (absorbční kalkulace) – započítává veškeré náklady. Jelikož je významná část nepřímých nákladů tvořena fixními náklady, dochází při každé změně objemu výroby ke změně velikosti nepřímých nákladů připadajících na jednotku produkce. Proto je tento druh kalkulace značně nepřesný. kalkulace neúplných nákladů – kalkuluje pouze přímé náklady a hrubé rozpětí nebo variabilní náklady a příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (neboli marži). Hrubé rozpětí, ani příspěvek na úhradu na jeden kus se se změnou objemu produkce nemění, naopak fixní náklady a zisk na jeden kus se mění. Díky tomu je odstraněna nepřesnost vztahující se ke kalkulaci úplných nákladů. Následující schéma ukazuje strukturu ceny výrobku u tohoto druhu kalkulace. [33]
cena výrobku přímé náklady
úplné vlastní náklady režie
zisk hrubé rozpětí
přímé náklady
variabilní režie
variabilní náklady Zdroj: Martinovičová, Základy ekonomiky podniku
78
fixní režie zisk příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku
Metody kalkulace Podle Krále [37] „se metodou kalkulace rozumí způsob stanovení předpokládané výše, resp. následného zjištění skutečné výše hodnotové veličiny na konkrétní výkon“. Volba vhodné metody je závislá na [37]:
vymezení předmětu kalkulace – může se obecně jednat o všechny druhy dílčích i finálních výkonů, které podnik vyrábí nebo provádí. Předmět bývá vymezen kalkulační jednicí a kalkulovaným množstvím. způsobu přiřazování nákladů předmětu kalkulace – původní způsob založený na členění nákladů na přímé a nepřímé v současné době ustupuje do pozadí ve prospěch členění na: o jednicové a režijní náklady o variabilní a fixní náklady o relevantní a irelevantní náklady struktuře nákladů, ve které se zjišťují nebo stanovují náklady na kalkulační jednici – tato struktura je individuální pro každý podnik a je vyjádřena v kalkulačním vzorci. Všeobecný kalkulační vzorec, který obsahuje doporučené kalkulační položky, a který je stále používán velkou částí podniků v ČR ukazuje následující schéma [34]: Všeobecný kalkulační vzorec 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní (provozní) režie Vlastní náklady výroby 5. Správní režie Vlastní náklady výkonu 6. Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu 7. Zisk (ztráta) Cena výkonu
Zdroj: Synek M., Manažerská ekonomika
Následující přehled obsahuje výběr některých způsobů kalkulace nákladů: Kalkulace dělením [34] prostá kalkulace dělením – tato metoda se nejčastěji používá v hromadné výrobě. Náklady na kalkulační jednici se vypočítají vydělením úhrnných nákladů za stanovené období počtem kalkulačních jednic vyrobených v tomto období. stupňovitá kalkulace dělením – hlavní uplatnění nachází tato metoda ve fázové výrobě, kdy výrobek prochází několika výrobními stupni, pro které se kalkulace sestavuje jednotlivě. Na každém stupni je možné kalkulovat buď veškeré náklady nebo pouze ty, které v něm vznikají. 79
kalkulace dělením s poměrovými čísly – vyrábí‐li podnik více výrobku, které se liší v parametrech jako je velikost, hmotnost, pracnost, apod., je vhodné použít tuto metodu kalkulace. Jako poměrová čísla se volí např. spotřeba času, přímých mezd, hmotnost, atd., a která slouží k přepočtu objemu výroby v poměrových jednotkách. Tímto objemem se následně dělí celkové náklady, čímž dostaneme náklady na jednotku základního výrobku. Jejich pronásobením poměrovými čísly zjistíme náklady ostatních druhů výrobků.
Kalkulace přirážkové Používají se při výrobě více různorodých výrobků. Přímé náklady se stanovují na kalkulační jednici, režijní náklady se zjišťují pomocí rozvrhové základny a zúčtovací přirážky, která je stanovena procentuálně nebo sazbou. [34] Rozvrhová základna umožňuje překlenout zprostředkovaný vztah nepřímých nákladů k předmětu kalkulace a kalkulační jednici. Měla by být v maximální míře v příčinné souvislosti k rozvrhovaným nákladům, stálá a dostatečně velká. Jako rozvrhovou základnu je možné použít přímé mzdy, přímý materiál, normohodiny, počet vyrobených jednotek, hmotnost či objem výrobků, apod. [33,35] Rozvrhová sazba se spočte vydělením nepřímých nákladů za dané období rozvrhovou základnou za dané období. Touto sazbou se pak násobí množství jednotek rozvrhové základny obsažené v jednotlivých kalkulačních jednicích. [33] Dalšími způsoby kalkulací jsou například [34]: Kalkulace ve sdružené výrobě zůstatková (odečítací) metoda rozčítací metoda metoda kvantitativní výtěže Kalkulace rozdílové metoda standardních nákladů metoda normová
5.1.4
Bod zvratu
Mezi základní ekonomické veličiny, které management podniku sleduje patří náklady, tržby, zisk před zdaněním a objem výroby. Vztahy mezi těmito veličinami zachycuje analýza bodu zvratu. [34] Bod zvratu (BZ) je stav, kdy výnosy z prodeje výkonů uhradí celkové fixní i variabilní náklady spojené s výrobou a prodejem těchto výkonů. Podnik tak realizuje nulový (manažersky měřený) zisk. [35] Grafické znázornění bodu zvratu ukazuje obrázek č. 2. Jelikož jsou tržby při nulové výrobě také nulové, začíná přímka tržeb v počátku souřadnic. Náklady začínají na úrovni výše fixních nákladů.
80
Jak je patrné, při nulovém objemu produkce vzniká ztráta odpovídající velikosti fixních nákladů. Se zvyšující se produkcí se ztráta zmenšuje, až do bodu kdy se přímky nákladů a tržeb protnou (T=N). Tento stav označujeme jako bod zvratu. Při dalším zvyšování výroby již podnik generuje zisk. [34] Obrázek č. 2
Bod zvratu
Zdroj: Synek M., Manažerská ekonomika
Bod zvratu se odvozuje ze vztahu [34]: T CN p * q FN v * q FN q pv FN p v q
T – celkové tržby CN – celkové náklady FN – fixní náklady v – variabilní náklady na jednotku q – počet vyrobených a prodaných výrobků p – cena za jednotku
Z uvedeného vyplývá, „že bodu zvratu je dosaženo, když se cena rovná průměrným variabilním nákladům (součtu fixních nákladů připadajících na jednotku produkce a variabilních nákladů na jednotku produkce).“ Přičemž rozdíl mezi cenou výrobku a jeho variabilními náklady tvoří příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku. [34]
81
Z analýzy bodu zvratu je možné odvodit mnoho užitečných informací. Například se jedná o [33]:
objem výroby odpovídající BZ limit variabilních nákladů na jeden kus výrobku maximální výši fixních nákladů minimální cenu jednoho kusu výrobku, atd.
Veškeré ukazatele je možné rozšířit o předpoklad minimální úrovně zisku. Z krátkodobého hlediska je možné, aby podnik fungoval i v případě, že se nachází pod úrovní bodu zvratu, pokud tržby kryjí alespoň část fixních nákladů, které je třeba platit i když se nevyrábí. Z dlouhodobého pohledu je však nutné, aby se podnik pohyboval na úrovni BZ a výše.
82
5.2 Nákladová analýza vybraného podniku V první části bude krátce charakterizováno odvětví jezdectví a také profil vybraného jezdeckého areálu. Na žádost zvoleného subjektu, z důvody ochrany dat, byl pozměněn název společnosti na ABC s.r.o. Poté se v práci zaměřím na samotnou analýzu nákladů daného podniku, ověřím slučitelnost poptávky klientů jezdeckých stájí po ustájení a reálných ekonomických možností těchto stájí. V závěru kapitoly budou navrženy a diskutovány možnosti zlepšení ekonomické situace daného jezdeckého areálu.
5.2.1
Charakteristika odvětví a profil společnosti
Charakteristika odvětví Česká republika patří k zemím s dlouholetou tradicí chovu koní a jezdectví. I když období po II. světové válce přineslo úpadek tohoto odvětví, od 90. let minulého století se začal zájem o jezdectví opět zvyšovat. V současné době existují v ČR stovky kvalitních jezdeckých areálů, které poskytují služby spojené s ustájením koní, jezdecký výcvik, vyjížďky do přírody, ale třeba i občerstvení, ubytování, apod. K těmto areálům je možné přičíst ještě mnoho dalších menších stájí, spíše rodinného charakteru. Celkem je nyní v ČR registrováno okolo 14 tisíc hospodářství s chovem koní. Konkurence jednotlivých areálů je omezena lokálně, což vychází z charakteru nabízených služeb. V rámci dotazníkového šetření, které je součástí této diplomové práce vyplynulo, že naprostá většina klientů jezdeckých stájí je ochotna dojíždět maximálně do vzdálenosti 30 km. V dané lokalitě si pak jezdecké areály a menší stáje konkurují zejména vybaveností a službami, které poskytují. Od těchto parametrů se odvíjí i cena za ustájení koní a také těchto služeb, jež si areály účtují. Je samozřejmé, že na podobné úrovni vybavenosti a s tím spojených služeb probíhá i cenový boj. V tomto odvětví se však vyskytuje i řada necenových faktorů, které ovlivňují poptávku zákazníků a hrají tak důležitou roli v boji mezi konkurencí. Mezi nejdůležitější aspekty patří kvalita vybavení a služeb, která je v různých areálech značně odlišná a také samotné umístění stájí v atraktivní lokalitě. Jezdecký sport již pronikl do života mnoha občanů ČR, přičemž z údajů vedených ÚEK ve Slatiňanech vyplývá, že je zde patrný trend každoročního nárůstu počtu koní i jejich majitelů (blíže graf č. 3). Jezdectví se tak stává velkým byznysem, kdy mnoho dalších společností využívá vzrůstajícího potenciálu tohoto trhu. Objevily se četné obchody s jezdeckým zbožím, ale rozrostlo se i spektrum dodavatelů a výrobců různých chovatelských potřeb a vybavení stájí.
83
Profil společnosti Společnost ABC s.r.o. byla založena v polovině roku 2007 s cílem vybudovat nový jezdecký areál v okolí města Brna. Spisová značka je vedena u Krajského soudu v Brně. Jedná se o společnost s ručením omezeným. Hodnota základního kapitálu činí 200 000 Kč. Rozhodujícím předmětem činnosti je chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb. Vzhledem k vleklým přípravám a výstavbě celého areálu, byly nově vzniklé prostory kolaudovány až koncem srpna 2011, od září téhož roku pak společnost zahájila svoji činnost. Jezdecká stáj ABC s.r.o. je malý podnik, který trvale zaměstnává pouze tři zaměstnance zastávající funkce správce areálu a ošetřovatelů koní. K vedení účetnictví, personalistiky a daní do firmy externě dochází daňový poradce. Provoz areálu je dvousměnný (dopolední a odpolední směny). Podnik ABC s.r.o. je sportovně zaměřený jezdecký areál, který je orientován na poskytování služeb soukromým klientům. Základní službou je ustájení koní s celkovou kapacitou 20 boxů, a dále pronájem sportovišť pro jezdce z ostatních stájí, případně organizace odborných kurzů a školení. Tento areál nenabízí výuku jízdy na koních ani půjčování koní k ježdění.
5.2.2
Analýza nákladů jezdeckého areálu ABC s.r.o.
Základní službou, kterou areál poskytuje je ustájení soukromých koní. V rámci této služby je zahrnuto ustájení koně ve vnitřním či venkovním boxu, krmení koní senem a granulemi, místování boxu, vyvádění a svádění koně do a z výběhů, vybírání nečistot z kopyt, zajištění základní veterinární péče (medikamenty jsou placeny zvlášť), v zimě dekování a neomezené využívání sportovišť. Kromě činností spojených s obstaráváním a ošetřováním koní je třeba zajistit úklid a údržbu celého areálu. Do této kategorie spadá především úklid stájí a přilehlých prostor, včetně provozního objektu, úprava povrchu kolbišť a péče o pastviny. Veškeré uvedené činnosti související s provozem jezdeckého mají v náplni práce zaměstnanci. Zásobování krmivem pro koně, podestýlkou a odvoz hnoje zajišťují externí společnosti. Nákup dalšího materiálu, jako jsou úklidové prostředky, kancelářské potřeby, nářadí, pohonné hmoty, pracovní oděvy, apod. obstarává správce areálu. Správní činnosti zajišťuje daňový poradce, který dojíždí do areálu. Kancelář je součástí provozního objektu. Koordinaci práce zaměstnanců a služeb poskytovaných externími firmami zajišťují jednatelé společnosti. Většina výnosů firmy pochází z ustájení koní, ovšem část je tvořena také poskytováním doplňkových služeb, kterými jsou pronájem sportovišť a praní koňského vybavení. 84
Výstavba areálu byla majitelem realizována bez očekávání návratnosti této investice. Majitel však požaduje pokrytí provozních nákladů z výnosů poskytovaných služeb, a proto je následující část práce zaměřena na analýzu a především kalkulaci nákladů podniku. Vzhledem k uvedené skutečnosti budou z analýzy vyjmuty odpisy dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, neboť ty představují náklad pořízení tohoto majetku. Tato analýza bude provedena podle požadavků společnosti ABC s.r.o. Jedná se zejména o podrobnost členění nákladů, určení vztahu k jednotce základní služby, úprava všeobecného kalkulačního vzorce.
Kalkulace nákladů Vymezení základní služby ustájení koně Mezi přímé náklady, které si podnik přeje sledovat patří spotřeba krmiva (granule, seno), podestýlky a odvoz hnoje. Granule jeden pytel granulí (25 kg) stojí 225 Kč průměrná spotřeba na den na koně je 3 litry, přičemž 1,5 litru granulí váží přibližně 1 kg průměrná denní spotřeba granulí pro jednoho koně tak činí 2 kg uvažujeme‐li, že má měsíc 30 dnů, pak za měsíc kůň spotřebuje 60 kg granulí, což je 2,4 pytle náklady tedy činí 540 Kč na měsíc/koně (18 Kč na den/koně) Seno
jeden velký balík (± 200 kg) stojí 660 Kč jeden balík vydrží na 3 dny pro celou stáj (15 koní) na měsíc potřeba 10 balíků (6600 Kč) náklady na spotřebu sena 440 Kč na měsíc/koně (15 Kč den/koně)
Podestýlka – sláma jeden balík za 250 Kč spotřeba 2 velké balíky na den na celou stáj (15 koní) → 60 balı́ků na měsíc (15 000 Kč) náklady na podestýlku 1 000 Kč měsíc/koně (33 Kč den/koně) Odvoz hnoje měsíčně odvoz pro 15 koní průměrně za 12 500 Kč náklady na odvoz hnoje 835 Kč měsíc/koně (28 Kč den/koně) Další důležitou třídu nákladů, která má být podle požadavků ABC s.r.o. analyzována, tvoří mzdy zaměstnanců.
85
Mzdy zaměstnanců ‐ část jejich mzdy je možné zařadit do přímých a část do nepřímých nákladů, neboť vykonávají více činností, včetně těch přímo nesouvisejících s ustájením koní. Na základě týdenního sledování náplně práce byly stanoveny podíly přímých a nepřímých nákladů. Následující tabulka č. 30 shrnuje výši a strukturu nákladů na mzdy zaměstnanců: Tabulka č. 30
Zaměstnanec
Výše a struktura nákladů mezd zaměstnanců
Průměrné měsíční náklady na mzdu (Kč)
č. 1 – správce 29 300 č. 2 – ošetřovatel 22 400 č. 3 – ošetřovatel 19 900 celkem 71 600 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat podniku
Podíl přímých nákladů (%)
Podíl nepřímých nákladů (%)
30 50 80 ‐
70 50 20 ‐
Další druhy nákladů již patří spíše do skupiny režijních nákladů, neboť slouží k zajištění chodu podniku. Spotřeba energií – celkovou spotřebu energie je možné rozdělit mezi osvětlení celého areálu, ohřev a čerpání vody z podzemních zdrojů (jezdecký areál má vlastní zdroj vody), vytápění provozního objektu, případně využívání elektrických zařízení a spotřebičů. Průměrná měsíční spotřeba elektřiny činí 5 900 kWh (zaokrouhleno na stovky), z toho 94 % spadá do nízkého tarifu (NT) a 6 % do vysokého tarifu (VT). Sazba energie: vysoký tarif 2 822,32 Kč/MWh, nízký tarif 2 251,67 Kč/MWh. Celkové náklady na elektřinu na měsíc: 13 550 Kč (zaokrouhleno na desítky). Z celkových nákladů je možné přímo vyčlenit část určenou na vytápění provozního objektu, neboť je pro kotel nainstalován podružný elektroměr. Ta tvoří 35 % z průměrné měsíční spotřeby, tedy 4 740 Kč. Ostatní položky, které se podílí na celkové spotřebě, již není možné určit přímo. Pro stanovení poměru, ve kterém budou rozvrženy, bylo realizováno sledování ve dvou obdobích (týden začátkem ledna, týden v polovině května), aby bylo možné posoudit sezónní vliv na jejich výši. Ze získaných informací byl stanoven tento poměr:
30 % připadá na čerpání vody z hlubinného vrtu a ohřev vody 20 % je spotřebováno na osvětlení areálu 15 % je využito pro provoz elektrických zařízení a spotřebičů
Vytápění provozního objektu a spotřeba energie na provoz elektrických zařízení jsou zařazeny do fixních nákladů. Z realizovaného sledování byl odhadnut poměr variabilních a fixních nákladů na osvětlení a spotřebu vody. V obou případech vyšlo obdobné procentuální zastoupení, 75 % představuje variabilní část nákladů na spotřebu energie a 25 % fixní část.
86
Pohonné hmoty do zemědělských strojů průměrně 3 900 Kč na měsíc Služby telefonních operátorů průměrně 1 650 Kč na měsíc Režijní materiál (úklidové a čistící prostředky, kancelářské potřeby, nářadí, apod.) průměrně 1 720 Kč na měsíc Mzda daňového poradce průměrně 5 000 Kč na měsíc Ostatní provozní náklady průměrně 890 Kč na měsíc Vymezení doplňkových služeb Pronájem sportovišť v této službě je obsažen i pronájem boxu, aby bylo možné koně před a po práci odložit a nechat odpočinout vymístování jednoho boxu v průměru zabere 15 minut, hodinová mzda zaměstnance100 Kč → ná klad 25 Kč výměna podestýlky na jeden den: 33 Kč možné využití osvětlení – 10,5 kW za hodinu při sazbě energie VT → 30 Kč ostatní náklady: 15 Kč náklady celkem 105 Kč tržby – pronájem je možný ve dvou režimech o 300 Kč – využití haly, možná přítomnost dalších jezdců o 1 000 Kč – individuální pronájem haly v průměru je tato služba poskytnuta 16krát do měsíce, náklady pak činí 1 680 Kč Praní koňského vybavení – využíváno téměř výhradně pro praní koňských dek (zimní, odpocovací). Tyto deky mají velký objem a vysoké znečištění. Průměrná doba vyprání jednoho kusu tak činí 2 hodiny. spotřeba energie 2,1 kWh → 5 Kč spotřeba vody na jeden cyklus dle výrobce 50 l → 10 Kč mzda zaměstnance (10 min) → 15 Kč prací prostředek (550 Kč na 60 pracích dávek) → 10 Kč náklady celkem: 40 Kč tržby – 150 Kč na jednu deku v průměru je tato služba poskytnuta 14krát do měsíce, náklady pak činí 560 Kč Celkové průměrné náklady na doplňkové služby na měsíc činí 2 240 Kč, což z celkových nákladů jezdeckého areálu představuje okolo 1,6 % (viz dále). Jelikož je toto procento velmi malé, bude v dalším postupu od těchto nákladů abstrahováno a celkové náklady budou rozpočítány pouze na daný počet jednotek základní služby, tedy počet ustájených koní. 87
Kalkulace provozu Pro propočet provozu jezdeckého areálu ABC s.r.o. bude použita lehce upravená kalkulace neúplných nákladů. Jedná se o měsíční kalkulaci, která byla podle potřeb podniku rozdělena do dvou částí. První část obsahuje propočet jednicových přímých nákladů (vypočteno převážně pomocí metody prostého dělení) na jednoho koně a obsahuje tedy náklady na krmení, podestýlku a odvoz hnoje. Jednicový přímý materiál
Náklad (Kč)
granule seno podestýlka odvoz hnoje celkem Zdroj: Vlastní práce s využitím dat podniku
540 440 1 000 835 2 815
V druhé části jsou zahrnuty veškeré další náklady, které vznikají při provozu jezdeckého areálu. Jedná se tedy převážně o náklady režijní, které v sobě však obsahují jak variabilní, tak fixní složku (hrubé rozpětí). Část mezd a energií svou podstatou sice spadá do přímých nákladů, ovšem pro potřeby podniku není toto rozvržení podstatné, a proto bylo při sestavování kalkulace od této skutečnosti abstrahováno. Položka
Náklad (Kč)
mzdy zaměstnanců energie (elektřina, PHM) režijní materiál mzda daňového poradce ostatní náklady celkem Zdroj: Vlastní práce s využitím dat podniku
71 600 17 450 1 720 5 000 2 540 98 310
V současné době je v areálu ustájeno 15 koní. Celkové přímé náklady tak činí 42 225 Kč na měsíc. V součtu se pak celkové měsíční náklady na provoz areálu (průměrné) rovnají 140 535 Kč. Cena za ustájení koně v areálu ABC s.r.o. je 7 800 Kč. Tržby za poskytnutí základní služby tak činí 117 000 Kč (15*7 800 Kč). Tržby za poskytnuté doplňkové služby se ve sledovaném období průměrně pohybovaly na úrovni 19 400 Kč. Podnik tak v současnosti generuje měsíční ztrátu ve výši 4 135 Kč. Tento stav nesplňuje požadavek majitele na zajištění výnosů pro soběstačný provoz areálu.
88
5.2.3
Slučitelnost poptávky po ustájení koní a reálných ekonomických možností ABC s. r. o.
V první fázi bude porovnána cena za ustájení, kterou požaduje jezdecký areál ABC s.r.o. s cenou, která pro příslušnou úroveň vybavení vychází dle Hodnotící tabulky (tabulka č. 29) sestavené na základě vyhodnocení dotazníků zaměřených na identifikaci poptávky po ustájení koní. Cena za ustájení koně v areálu je stanovena ve výši 7 800 Kč na jednoho koně na měsíc. Tato částka byla odvozena provozovatelem stáje podle konkurence, která v dané lokalitě působí. Následující tabulka aplikuje Hodnotící tabulku v praxi. Položky vybavení, které jsou součástí areálu ABC s.r.o. jsou žlutě označené. Na konci je sečteno ohodnocení těchto položek, což dává částku za ustájení koně, která vychází z poptávky klientů jezdeckých areálů. Tabulka č. 31
Stanovení ceny za ustájení koně pro ABC s.r.o.
Stanovení ceny za ustájení koně pro ABC s.r.o. Položka Základní ustájení (krmivo, výběh, přístřešek) vnitřní boxy venkovní boxy venkovní jízdárna jezdecká hala venkovní kruhovka krytá kruhovka kolotoč sprchový box s teplou vodou solárium běhací trenažér vytápěná sedlovna prostory pro další vybavení koně samostatná šatna, WC, sprcha kuchyňka společenské prostory osvětlení jízdáren ozvučení jízdáren monitorování boxů monitorování výběhů travnaté výběhy / pastviny napáječky ve výbězích přístřešky ve výbězích parkurové a trailové překážky prostory pro vozíky na přepravu koní celkem pro ABC s.r.o. Zdroj: Vlastní práce
Cenový interval (Kč) 2 600 – 3 700 270 – 620 140 – 440 210 – 630 410 – 810 40 – 290 120 – 370 50 – 190 111 – 152 73 – 104 39 – 60 122 – 165 119 – 164 137 – 184 102 – 145 95 – 138 133 – 179 63 – 94 62 – 94 61 – 92 154 – 203 145 – 193 132 – 178 112 – 154 85 – 121 5 118 – 8 467
Průměrná částka (Kč) 3 100 440 290 420 610 160 240 120 133 90 50 145 143 162 124 118 158 80 80 78 183 172 157 134 104 6 754
Ze srovnání vychází, že průměrná částka za ustájení, která vzešla z Hodnotící tabulky je nižší, než požaduje ABC s.r.o., a to o více jak tisícikorunu. V případě využití 89
cenových intervalů již stanovená suma 7 800 Kč spadá do vypočteného rozmezí, pohybuje se však blíže horní hranici (s rezervou do překročení okolo 650 Kč). Jelikož se jedná o nově vybudovaný areál s kvalitním vybavením i zázemím (veliké rozměry sportovišť se specializovaným povrchem, vzdušné stáje, atd.) je odpovídající, že se cena za ustájení nachází v nejvyšší čtvrtině určeného cenového intervalu. Navíc v areálu stále probíhají dokončovací práce a v průběhu letošního léta by měly být výběhy doplněné o napáječky i přístřešky, což zvýší průměrnou částku i cenové rozmezí, které vychází podle Hodnotící tabulky. Majitel tuto skutečnost již zohlednil v současné ceně za ustájení, která se tímto nebude následně navyšovat. Z uvedeného srovnání vychází, že existuje slučitelnost poptávky klientů jezdeckých stájí po ustájení koní a reálně nabízenou cenou společností ABC s.r.o. Aby bylo možné říci, zda obecně souhlasí výsledky Hodnotící tabulky s reálnými cenami za ustájení, které požadují jezdecké areály, bude provedeno obdobné srovnání u dalších 10 stájí. Informace byly získány z vyplněných dotazníků, přičemž z každé stáje byl náhodně vybrán jeden dotazník. Požadovaná cena (Kč) Průměrná cena (Kč) Cenový interval (Kč) 1. 6 600 6 103 4 731 – 7 555 2. 5 000 4 677 3 724 – 5 871 3. 5 000 5 369 4 056 – 6 767 4. 4 300 5 142 3 973 – 6 408 5. 5 500 5 325 4 155 – 6 577 6. 6 000 5 003 3 952 – 6 137 7. 6 000 5 746 4 473 – 7 099 8. 4 500 5 374 4 067 – 6 768 9. 7 000 5 851 4 410 – 7 377 10. 5 000 5 886 4 440 – 7 420 V šesti případech vychází průměrná cena za ustájení koně, která je odvozena z Hodnotící tabulky nižší než je skutečně požadovaná cena. Ovšem všechny vybrané stáje požadovanou cenou spadají do stanoveného finančního rozmezí. Proto je možné přistoupit na předpoklad, že výsledky Hodnotící tabulky korespondují s reálnými cenami za ustájení jezdeckých areálů a tato tabulka je tedy obecně platná. V druhé fázi bude zkoumána slučitelnost poptávkou určené ceny za ustájení a reálných ekonomických možností vybrané stáje, tedy podniku ABC s.r.o. K tomuto účelu poslouží analýza bodu zvratu.
90
Analýza bodu zvratu V této části jsou údaje o nákladech a výnosech společnosti ABC s.r.o. podrobeny analýze bodu zvratu. Vzhledem k charakteru provozu bude u mezd zaměstnanců přijat předpoklad, že přímé náklady jsou zároveň náklady variabilními a nepřímé fixními. Potom je možné stanovit celkovou výši fixních nákladů a velikost variabilních nákladů na jednici výkonu. Do fixních nákladů je zařazeno vytápění provozního objektu, správa, ale také spotřeba energie pro elektrické zařízení a spotřebiče, spotřeba režijního materiálu, PHM a ostatní náklady, neboť v tomto podniku, se při současných možnostech změny kapacity tyto náklady jeví jako fixní, na objemu výkonů nezávislé. Do této skupiny je dále přiřazena část mezd zaměstnanců a zbytku energií (tyto náklady jsou vyvolány činnostmi spojenými s úklidem a údržbou areálu). Mzdy zaměstnanců jsou dle tabulky č. 30 rozpočteny na variabilní a fixní část vzhledem k objemu výkonů takto: Zaměstnanec
Variabilní složka mzdy (Kč)
č. 1 – správce 8 790 č. 2 – ošetřovatel 11 200 č. 3 – ošetřovatel 15 920 celkem 35 910 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat podniku
Fixní složka mzdy (Kč)
Celkem (Kč)
20 510 11 200 3 980 35 690
29 300 22 400 19 900 71 600
Energie na osvětlení a spotřeba vody jsou rozděleny následovně: Položka
Variabilní složka (Kč)
osvětlení 2 033 spotřeba vody 3 053 celkem 5 086 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat podniku
Fixní složka (Kč)
Celkem (Kč)
677 1 017 1 694
2 710 4 070 6 780
Celkové fixní náklady tedy činí: Položka
Náklad (Kč)
mzdy zaměstnanců spotřeba energií a PHM režijní materiál daňový poradce ostatní náklady celkem Zdroj: Vlastní práce s využitím dat podniku
35 690 12 366 1 720 5 000 2 540 57 316
91
Variabilní náklady na jednotku výkonu jsou stanoveny v této výši: Položka
Náklad (Kč)
krmivo podestýlka odvoz hnoje mzdy zaměstnanců spotřeba energií a PHM celkem Zdroj: Vlastní práce s využitím dat podniku
980 1000 835 2 394 339 5 548
V rámci analýzy bodu zvratu budou zkoumány dva ukazatele, a to množství potřebných výkonů a prodejní cena za jednotku výkonů. Výkonem je poskytnutí služby ustájení jednoho koně na měsíc. Tato analýza bude obsahovat tři body. V prvním bodu budou použity skutečná data, kterých podnik v současnosti dosahuje, v druhém bodu bude analyzován stav při maximálním využití kapacity stájí a ve třetím bude použita poptávkou určená cena za ustájení nacházející se u horní meze stanoveného cenového intervalu. V rámci všech bodů budou vypočteny výsledky pro dvě alternativy, kterými jsou započtení (ukazatele označeny indexem 2) či nezapočtení tržeb z doplňkových služeb poskytovaných areálem (index 1). Jelikož u těchto služeb bylo abstrahováno od nákladů, které produkují, svou podstatou pouze snižují velikost fixních nákladů, což je odvozeno od základního vzorce pro bod zvratu: T CN TD p * q FN v * q FN TD p v q FN TD q pv
TD ‐ označení tržeb z doplňkových služeb ‐ do vzorce je započtena průměrná měsíční výše tržeb z těchto služeb (19 400 Kč)
A) Cena výkonu je v jezdeckém areále ABC s.r.o. je stanovena na úrovni 7 800 Kč, množství ustájených koní je v současnosti 15.
92
q A1
FN 57316 26 p v 7800 5548
p A1
FN 57316 v 5548 9370 q 15
p A2
FN 37916 v 5548 8080 q 15
q A2
FN 37916 17 p v 2252
Při nezapočítání tržeb z doplňkových služeb (TD) je potřebný počet ustájených koní při stanovené ceně roven 26. Až v tomto počtu se náklady vyrovnají s tržbami a podnik bude dosahovat nulového zisku, tedy nebude ztrátový. Ovšem jezdecký areál disponuje maximální kapacitou 20 stání pro koně a tudíž je tato podmínka bez dalších investic do rozšíření stájí nesplnitelná. Pokud při výpočtu zohledním i TD, nutný počet ustájených koní klesá na číslo 17. Z kalkulace provozu jezdeckého areálu vyplynulo, že při současném stavu je podnik lehce ztrátový. Aby toto změnil, musí nabrat další dva koně do stájí. Cena, kterou by si podnik musel stanovit při současném počtu koní (15) bez TD je rovna 9 370 Kč, s TD se cena snižuje na 8 080 Kč. Při srovnání s výsledky získanými z Hodnotící tabulky je patrné, že druhá varianta pA2 již spadá do poptávkou určeného cenového rozmezí. B) Využití maximální kapacity stájí, tedy možnost ustájení 20 koní.
pB1
FN 57316 v 5548 8420 q 20
pB 2
FN 37916 v 5548 7450 q 20
V tomto bodu byla zkoumána cena za ustájení, kterou by podnik měl požadovat v případě plného využití jeho kapacit. Bez TD se tato cena rovná 8 420 Kč, s TD pak 7 450 Kč. Obě varianty spadají do rozmezí stanoveného Hodnotící tabulkou, přičemž v druhém případě by podnik nemusel přistupovat na zvýšení současné ceny za ustájení, kterou požaduje. Zároveň by se tak již dostal do kladných čísel a generoval by malý zisk ve výši 7 124 Kč měsíčně. C)
Použita poptávkou určená cena za ustájení koně, která leží při horní hranici stanoveného cenového intervalu.
qC1
FN 57316 20 p v 8500 5548
qC 2
FN 37916 13 p v 2952
Pro tento výpočet byla použita cena za ustájení 8 500 Kč. Výsledný počet koní je u varianty bez TD roven 20 koním. Stejného počtu bylo použito v bodě B), kde výsledná cena vyšla 8 420 Kč. Tato skutečnost vychází z faktu, že je nutné zaokrouhlovat na celá čísla (a to vždy nahoru), neboť je zvažovanou jednotkou živé zvíře, které není možné dělit. V případě započtení TD se při ceně 8 500 Kč za ustájení vyrovnají celkové náklady s tržbami již na počtu 13 koní. Z toho vyplývá, že pokud by podnik navýšil současnou cenu za ustájení o 700 Kč, již při stávajícím počtu koní by vykazoval zisk. 93
Situace podniku ABC s.r.o. je pro přehlednost také znázorněna na následujícím obrázku č. 3. Obrázek č. 3
Bod zvratu ABC s.r.o.
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat podniku T7800, T8500 – tržby při různých cenách za ustájení koně CN – celkové náklady
FN – fixní náklady
T*, q* ‐ tržby a objem výroby při současném stavu
TA, qA – bod zvratu při ceně 7 800 Kč
TB, qB – tržby a objem výroby při ceně 7 800 Kč a počtu 20 koní TC, qC – bod zvratu při ceně 8 500 Kč
Analýza bodu zvratu prokázala, že existuje slučitelnost poptávky klientů (poptávkou stanovené ceny za ustájení) a reálných ekonomických možností jezdeckého areálu ABC s.r.o.
94
5.2.4
Návrh doporučení ke zlepšení ekonomické situace podniku ABC s.r.o.
V předchozích kapitolách byly analyzovány náklady podniku a sestavena kalkulace provozu. Bylo zjištěno, že při současném stavu podnik vykazuje průměrnou měsíční ztrátu ve výši 4 135 Kč. V průběhu analýzy bodu zvratu byly modifikovány dva ukazatele, a to množství ustájených koní a cena za jejich ustájení. Ukázalo se, že existují takové podmínky, při kterých bude podnik vykazovat zisk. Jelikož majitel areálu nepožaduje, aby si podnik vydělal na splácení prvotní investice, pouze aby byl provoz jezdeckého areálu finančně soběstačný, není stanovena minimální výše zisku, kterého by měl podnik dosahovat. Z analýzy bodu zvratu vyplynuly dvě možnosti, které povedou ke zlepšení ekonomické situace podniku (budou uvažovány varianty včetně TD):
Při stávající ceně za ustájení je potřebné získat další klienty, tak aby byl minimální počet ustájených koní roven 17. Z uvedeného požadavku vyplývá jasné doporučení – zvolit vhodnou formu reklamy jezdeckého areálu, která přiláká nové klienty. Může se jednat například o vyvěšení letáků v obchodech s jezdeckými potřebami, zveřejnění inzerátu v jezdeckých časopisech či na internetových stránkách zabývajících se koňskou tématikou. Ideální stav by nastal při plném vytížení kapacity stájí. Druhou možností je přistoupit na zvýšení ceny za ustájení koně. Toto navýšení by mělo spadat do rozmezí stanoveného Hodnotící tabulkou. Při ceně 8 500 Kč by se podnik již při stávajícím využití kapacity stájí pohyboval nad bodem zvratu a tržby by tak převýšily celkové náklady. Další variantou je zaměření se na optimalizaci celkových nákladů. Stěžejním bodem, který výrazně ovlivňuje hospodářský výsledek je počet zaměstnaných osob. Běžnou praxí v oboru je, že jeden ošetřovatel obstará 20 – 25 koní za den. Vzhledem k dvousměnnému provozu jsou pro jezdeckou stáj ABC s.r.o. postačující dva zaměstnanci. Stávající počet zaměstnanců je ideální z personálního hlediska (zajištění provozu při nemoci jednoho z ošetřovatelů či dovolených), ale z finančního pohledu by bylo vhodné současný počet snížit. Tím by společnost ušetřila okolo 20 tisíc Kč měsíčně, což z celkového objemu činí 14,3 %. Stavy, při výpadku jednoho ze zaměstnanců, doporučuji řešit formou najímaní brigádníků. Vzhledem ke skutečnosti, že poměrně velká část tržeb společnosti pochází z poskytování doplňkových služeb, a ty jsou pro podnik vysoce ziskové, dále doporučuji, zaměřit se na zákazníky, kteří těchto služeb využívají, s cílem zvýšit jejich objem. Jedná se především o pronájem sportovišť, neboť praní koňského vybavení zatím využívají pouze vlastní klienti, kterým je služba zejména určena. Vhodným prostředkem pro dosažení tohoto cíle je návštěva okolních stájí, které nedisponují sportovním zázemím (nebo jen v určité míře) a zanechání informací například ve 95
formě prospektu, který bude upozorňovat na možnosti pronájmu sportovišť v areálu ABC s.r.o. Doposud uvedená doporučení jsou zaměřena na úpravu a optimalizaci procesů, které v podniku již existují. V následujícím kroku budou navrhnuty další možnosti, které se podniku nabízejí. Tyto návrhy vychází z požadavku majitele, který si v současné době nepřeje dále investovat do rozšíření vybavení a zázemí areálu. Pro zvýšení prosperity společnosti je možné doporučit pořádání odborných seminářů a tréninků pod vedením zkušených domácích i zahraničních trenérů. Cena za pořádání denního semináře se pro účastníky pohybuje v širokém rozmezí od 500 – 5 000 Kč, v závislosti na zaměření akce a kvalitě vybraného lektora či trenéra. Honoráře za provedení semináře jsou značně variabilní (10 – 30 tisíc Kč). Dalším nákladem je nutnost ustájení koní účastníků po dobu konání semináře. Tyto náklady se ve společnosti ABC s.r.o. pohybují kolem 150 Kč na jednoho koně na den (bez granulí). Výše celkových zisků za jednodenní seminář tak záleží na konkrétním případu a počtu přihlášených koní a může se pohybovat v rozmezí 5 – 20 tisíc Kč (informace poskytnuta provozovatelem stáje, která obdobné kurzy pořádá). Vzhledem ke skutečnosti, že majitel stájí vlastní dva kvalitní plemenné hřebce, nabízí se možnost jejich inzerce v knize plemeníků. U takovýchto koní s dobrým původem a sportovní výkonností, se cena za jedno připouštění pohybuje v rozmezí 15 – 25 tisíc Kč. Náklady na poskytnutí této služby jsou přitom minimální. Běžně jsou klisny dopravovány za hřebcem na náklady majitele klisny a vlastním nákladem je pak několikadenní ustájení kobyly v areálu (okolo 150 Kč na den). Tato služba tak může poskytovat významný příjem do hospodaření podniku. Další službou, kterou je možné zvážit je půjčování vozíků pro přepravu koní. Majitel areálu v současnosti disponuje dvěma vozíky pro přepravu koní, proto by již nebyla potřebná prvotní investice k jejich zakoupení. Cena za denní pronájem jednoho vozíku se běžně pohybuje v rozmezí 500 – 800 Kč. Náklady představují úklid (obstarají zaměstnanci v rámci pracovní doby) a údržba těchto vozíků (přezouvání pneumatik, servis a STK – okolo 1 500 Kč ročně), kterou musí majitel provádět i bez půjčování vozíků. Tato varianta je pro jezdecký areál ABC s.r.o. vhodnější, než poskytování samotné přepravy, neboť ta vyžaduje zajistit řidiče s řidičským oprávněním skupiny B+E nebo C+E, vhodný tažný automobil i vozík pro přepravu. Správce areálu sice daným oprávněním disponuje, v případě výjezdu by však musel být operativně nahrazen jiným ošetřovatelem, což vzhledem k pevnému rozvrhu směn není proveditelné. V areálu se nenachází vhodný tažný automobil (majitel používá vlastní osobní automobil), a proto by byl nutný jeho nákup. Tato skutečnost již neodpovídá základnímu požadavku majitele, dále do areálu a jeho provozu neinvestovat. Cena za přepravu se pohybuje okolo 12 – 16 Kč na km, plus 200 ‐ 500 Kč za hodinu čekání. Náklady jsou spotřeba PHM, mzda řidiče, úklid a údržba automobilu i vozíku.
96
Další služby, které často jezdecké areály poskytují, jsou výuka jezdců na školních nebo vlastních koních, půjčování koní, vyjížďky do terénu, chov a výcvik koní a pořádání závodů. Tyto možnosti byly diskutovány s majiteli několika jezdeckých areálů, které dané služby nabízí. Ze získaných informací vyplývá závěr, že uvedené služby, jsou‐li poskytovány samostatně, nepřináší areálu kýžené zisky, naopak bývají ztrátové. Svým charakterem se však navzájem doplňují a přínosné pro firmu jsou až jako celek. Uvedené tvrzení bude vysvětleno níže. Podnik, který se zabývá chovem koní, prodá mladého tříletého koně bez výcviku za cenu okolo 60 tisíc Kč. Pokud kůň absolvuje jezdecký výcvik, je předveden na závodech, jeho cena se může zvednout na dvou až třínásobek. Cena kvalitního sportovního koně s výrazným úspěchem na závodech pak může dosáhnout až pětinásobku ceny koně bez výcviku. Vyčíslit náklady na odchov mladého koně je velmi obtížné, a proto zde uvedu odhad jednoho z oslovených majitelů areálů. Tento odhad činí okolo 100 tisíc Kč. Jak je vidět při chovu koně bez jeho výcviku, se jedná o ztrátovou činnost. Stáj může také profitovat z výcviku jezdců na školních koních. Pro část těchto klientů se jezdectví stane hlavním koníčkem. Většina z nich začne po čase uvažovat o koupi vlastního koně. Takový jezdec se velmi často obrací na svoji domovskou stáj, kde kupuje koně. Může se jednat o oblíbeného školního koně, nebo v případě, že se stáj zabývá chovem a výcvikem mladých koní, právě koně z vlastního chovu areálu. Díky tomu se zhodnocuje provoz školního koně, který je pro většinu stájí finančně nevýhodný. Pro představu uvedu příklad: pořizovací cena školního koně se může pohybovat okolo 100 tisíc Kč, splacení této investice bude požadováno v horizontu 5 let. Výše tržeb, kterých by podnik ABC s.r.o. s tímto koněm měl dosahovat se pohybuje okolo 15 000 Kč za měsíc (variabilní náklady na koně 5 548 Kč + splácení pořizovací ceny koně 1 660 Kč + 7 800 Kč, což představuje náklad ušlé příležitosti, tedy že daný box, ve kterém bude školní kůň ustájen, nemůže areál pronajmout jinému klientovi). Při ceně za hodinu výcviku 500 Kč, by musel být školní kůň využitý 30krát do měsíce, aby se jeho provoz vyplatil, což je počet obtížně dosažitelný. Pokud poslouží provoz školního koně k výchově potenciálního kupce, finanční prostředky získané z prodeje vlastního koně poslouží i k dorovnání nákladů za provozování školního koně. K uvedeným nákladům je ještě nutné přičíst mzdu trenéra a profesionálního jezdce, kteří zajišťují výcvik koně i jezdce. Tyto osoby jakožto zaměstnanci jezdeckého areálu se však věnují i jiným činnostem a pomáhají zajišťovat chod celého areálu (péče o koně, úklid, údržba). Z tohoto důvodu jsou náklady na jejich mzdu rozmělněny na všechny poskytované služby. Z uvedeného rozboru vyplývá, že dané služby tvoří komplexní celek a vyjmutí jedné činnosti, je finančně nevýhodné.
97
Vzhledem ke kapacitě stájí, povaze provozu podniku ABC s.r.o., základnímu požadavku majitele a výše uvedeným skutečnostem, tak rozšíření spektra poskytovaných služeb o výše zmíněné společnosti nedoporučuji! Poslední oblastí, která by mohla vést ke zlepšení ekonomické situace podniku, je rozšíření poskytovaných služeb o aktivity nesouvisející s jezdectvím. Jedná se o možnosti ubytování v areálu, restauraci, volnočasové aktivity, apod. Jak vyplynulo z marketingového průzkumu provedeného v první části práce, většina klientů o tyto služby však neprojevila zájem. Hlavními zákazníky by tak musela být jiná skupina obyvatel ČR. Jelikož je patrné, že začlenění těchto služeb do provozu jezdeckého areálu ABC s.r.o. vyžaduje vysoké investice do vybudování potřebného zázemí, nebude tato možnost na základě požadavku majitele dále zvažována.
98
6. Diskuze Hlavním tématem diplomové práce je identifikace poptávky klientů jezdeckých stájí (zejména majitelů koní) po ustájení koní. K tomuto účelu byla vybrána metoda dotazníkového šetření, která byla zvolena, protože úkolem daného marketingového průzkumu byla i kvantifikace zjištěných dat. Pro práci s kvantitativními údaji se dotazník jevil jako nejvhodnější varianta. Nakonec se v průběhu sběru dat ukázalo, že bude dobré doplnit vybranou metodu o krátké individuální rozhovory, které pomohou komplexnímu pochopení problému. Důležitým aspektem, který hrál významnou roli v průběhu celého procesu realizace dotazníkového šetření, je finální struktura dotazníku a způsob jakým jsou v něm zjišťována potřebná data. Při jeho sestavování bylo nutné u formulace některých otázek a zejména u výběru nabízených možností zohlednit, na co budou respondenti schopni kvalifikovaně odpovědět. Jedná se právě o otázky věnující se hlavnímu problému, kterým bylo zjišťování zájmu o různé druhy vybavení jezdeckého areálu, poskytované služby a jejich následná kvantifikace. Na základě orientační analýzy situace bylo zjištěno, že existují dvě skupiny vybavení:
první skupinou jsou samostatné objekty (zařízení) areálu, u kterých jsou klienti schopní přímo stanovit cenu, kterou jsou ochotni za danou položku zaplatit. Tyto druhy vybavení byly vzhledem k jejich vysoké pořizovací ceně označeny jako investičně nákladné vybavení. druhou skupinu tvoří zařízení, které mají charakter drobnějšího vybavení, které často nemá povahu samostatného objektu. Druhy vybavení patřící do této skupiny byly označeny jako další vybavení. Do této kategorie byly zařazeny objekty či předměty, u kterých nebyli oslovení jedinci schopní přiřadit každé položce individuální částku. Vzhledem k uvedeným skutečnostem byl zvolen rozdílný způsob zjišťování částky, kterou jsou respondenti ochotni zaplatit za přítomnost a užívání dané položky vybavení v jejich jezdeckém areálu. U investičně nákladného vybavení volili dotázaní pro každou položku zvlášť finanční ohodnocení, zatímco u dalšího vybavení jsem přistoupila na zjednodušenou formu. V prvním kroku byl zkoumán zájem respondentů o jednotlivé položky vybavení, v druhém kroku dotázaní přiřazovali položkám průměrné finanční ohodnocení podle úrovně projeveného zájmu. Tento způsob, tak pravděpodobně vedl k získání nepřesných informací ohledně ceny, kterou jsou ochotni za položku dalšího vybavení zaplatit. Některé druhy vybavení, tak mohli při určitém projevení zájmu obdržet vyšší nebo nižší finanční ohodnocení, než na kolik si jich respondenti opravdu cení. Alternativou bylo vytvoření přímých kategorií jezdeckých areálů, který by byly odlišené úrovní vybavenosti a následné zkoumání pouze výsledné částky, kterou jsou klienti ochotni za celý „balíček“ zaplatit. Tato metoda by více odpovídala realitě stanovování ceny za ustájení koní. Problém však nastává ve způsobu sestavení těchto 99
kategorií, jejich dostatečném odlišení a zároveň obsáhnutí všech zvažovaných položek vybavení. Z tohoto důvodu jsem raději přistoupila na první způsob zjišťování potřebných údajů. Díky akceptování určité míry nepřesnosti finančního ohodnocení dalšího vybavení, tak bylo možné sestavit výslednou Hodnotící tabulku v podobě, jaká je prezentována v kapitole 4.4.2. Každá položka vybavení je zde ohodnocena vlastní částkou, a proto je možné si přesně vybrat a stanovit výslednou cenu za ustájení podle skutečnosti. Myslím si, že svým použitím je tak více univerzální, než jak by byla sestavena alternativní tabulka tvořená kategoriemi s přesně danou úrovní vybavenosti. Nevýhodou této tabulky je, že neobsahuje vyčerpávajícím způsobem všechny druhy vybavení, které u koní existují, pouze ty nejrozšířenější a nejpodstatnější pro provoz jezdeckého areálu. Stejný nedostatek se však dá předpokládat i u alternativních metod a způsobů identifikace poptávky po ustájení. Naopak výhodu daného řešení spatřuji v aplikaci cenových intervalů, které dovolují zohlednit i kvalitu a konkrétní parametry daného vybavení. Kvůli těmto informacím bylo doplněno dotazníkové šetření o rozhovory s několika vybranými respondenty a majiteli oslovených jezdeckých areálů, neboť nebylo možné danou problematiku obsáhnout v jednom dotazníku. Cenové intervaly i průměrné částky, které figurují v Hodnotící tabulce byly vypočteny pomocí váženého aritmetického průměru, proto je třeba si uvědomit, že výsledné částky nereprezentují celý výběr, určité procento odpovědí se nachází pod nebo nad stanovenou hodnotou či cenovým intervalem. Tuto informaci je možné zohlednit v případě, kdy by se chtěl daný jezdecký areál zaměřit na nejlukrativnější skupinu klientů a naopak. Je třeba si uvědomit, že dotazníkové šetření bylo provedeno na náhodném výběru respondentů, a proto jsou získané statické údaje jen odhadem skutečného stavu. Tento postup je však v marketingovém výzkumu (průzkumu) běžný, neboť málokdy je možné obsáhnout celý základní soubor. První část diplomové práce je zakončena vyhodnocením získaných dat, prezentací výsledků a závěrů, kterými jsou především sestavení Hodnotící tabulky a dále tabulky s pořadím vybavení a služeb, o které mají respondenti největší zájem. V následujícím kroku byla provedena analýza nákladů vybrané jezdecké stáje a byla vytvořena kalkulace provozu daného podniku, aby mohla být zkoumána slučitelnost poptávkou určené ceny za ustájení koně a reálné ekonomické možnosti zvoleného jezdeckého areálu. Při analýze nákladů bylo nutné u některých položek přistoupit na odhady jejich výše a struktury, neboť nebyly známy přesné údaje. Tyto odhady vycházely z informací získaných sledováním provozu jezdeckého areálu a technické specifikace jednotlivých objektů a zařízení. Přesnost těchto odhadů ovlivňuje i přesnost 100
použitých výpočtů, proto je nutné počítat s tím, že reálné výsledky se mohou poněkud lišit. Vzhledem k pozornosti, která byla věnována stanovení odhadů, by rozdíly mezi skutečnými a spočtenými hodnotami měly být natolik nízké, že výrazně neovlivní závěry a doporučení z nich plynoucí. Kalkulace byla rozdělena do dvou částí: na propočet jednicových přímých nákladů a režijních nákladů. Základní jednotkou času, na který byla kalkulace provedena je jeden měsíc, což vychází z termínů placení ceny za ustájení koní. Jelikož se jedná o nový podnik, který ještě neprošel kompletním ročním cyklem a zároveň se dá očekávat, že provozní náklady podléhají sezónním výkyvům (zejména větší spotřeba energie na topení a osvětlení v zimě), doporučuji provést obdobnou kalkulaci po ročním provozu a porovnat případné změny ve struktuře a výši jednotlivých nákladů. Uvedená skutečnost je velkým omezením, s kterým bylo nutno při zpracování práce počítat. Vypočtené údaje se tak vztahují na období od začátku provozu (počátek září) do poloviny května tohoto roku. Po provedení nákladové analýzy provozu stájí byla zkoumána slučitelnost poptávky klientů po ustájení koní a reálné ekonomické možnosti tohoto jezdeckého areálu. Tímto krokem – aplikací závěrů na zvolený subjekt, byl završen proces marketingového průzkumu, který byl hlavní náplní celé práce. Zmiňovaná slučitelnost byla analyzována ve dvou rovinách. První bylo porovnání skutečně požadované ceny za ustájení koně a poptávkou určené ceny sestavené na základě Hodnotící tabulky. V druhé rovině bylo ověřováno, zda při této ceně může být provoz stájí soběstačný, případně zdali je podnik schopen generovat zisk. Ve všech případech jsem došla ke stejnému závěru – slučitelnost poptávky klientů a jezdeckých stájí existuje. Základním nástrojem ověření slučitelnosti je analýza bodu zvratu. Nejdůležitější část představovalo rozřazení nákladů do skupiny fixních a variabilních nákladů. Nejvíce problematickou položkou byly mzdy zaměstnanců, kteří vykonávají
činnosti spojené s ošetřováním ustájených koní, které jsou přímým nákladem a zároveň závisí na počtu koní v areálu. činnosti související se zajištěním chodu podniku (hlavně úklid a údržbu areálu), které jsou nepřímým nákladem a jsou na počtu ustájených koní nezávislé. Zároveň se počet zaměstnanců vzhledem ke kapacitnímu omezení areálu jeví jako stabilní. Otázkou tedy bylo, zda zařadit část jejich mzdy do variabilních nákladů či nikoli. Nakonec jsem se přiklonila k variantě, kdy byla mzda rozdělena na dvě části, tedy fixní a variabilní (i když mají zaměstnanci stanovenou pevnou hodinovou sazbu), protože při větším počtu koní, kde by docházelo ke změnám počtu zaměstnanců v závislosti na množství koní, by mzdy byly zcela jistě variabilní složkou nákladů. Pro samotnou analýzu byl akceptován předpoklad lineárního průběhu nákladů, neboť naprostá většina variabilních nákladů narůstá přímo úměrně počtu ustájených koní. 101
Silnou stránkou vypracované analýzy je zvážení zapojení průměrné výše tržeb z doplňkových služeb, které podnik nabízí. Tento pohled ukazuje, jakou měrou se podílí tyto tržby na hospodářském výsledku celé firmy a jak se mění potřebný počet koní či cena za jejich ustájení v závislosti na jejich započtení. Pro jezdecký areál z toho vyplývá vyvození jednoznačného závěru nutnosti udržení tohoto příjmu. V závěrečné části práce jsou probrány možnosti zlepšení ekonomické situace analyzovaného podniku, s přihlédnutím k základnímu požadavku majitele areálu již více neinvestovat do vybavení a zázemí jezdecké stáje.
102
7. Závěr Hlavním cílem diplomové práce je identifikace poptávky klientů jezdeckých stájí po ustájení koní. Práce je rozdělena do tří tématických celků. První část obsahuje literární přehled zabývající se chovem koní. V rámci této kapitoly je zařazena analýza početních stavů koní a jejich majitelů v České republice za období posledních deseti let včetně prognózy budoucího vývoje, která ukazuje rostoucí tendenci. Hlavní část práce je věnována marketingovému průzkumu, konkrétně dotazníkovému šetření. Při vyhodnocení získaných dat se ukázalo, že jezdecký sport je oblíbený zejména u mladých žen ve věku 18 – 35 let. Bylo zjištěno, že existuje závislost mezi cenou za ustájení koně, kterou jsou klienti ochotni zaplatit a úrovní vybavenosti jezdeckého areálu, přičemž maximální cena, kterou majitelé koní za ustájení akceptují, se nejčastěji pohybuje okolo 6 000 Kč. Výsledkem dotazníkového šetření je sestavení Hodnotící tabulky, která má sloužit majitelům jezdeckých areálů ke stanovení přiměřené částky za ustájení koně podle poptávky na trhu. Třetím celkem je analýza nákladů jezdecké stáje ABC s.r.o. Je sestavena kalkulace provozu, která vykazuje průměrnou měsíční ztrátu přes 4 000 Kč. Zjištěné údaje jsou podrobeny zkoumání slučitelnosti poptávky klientů po ustájení a reálných ekonomických možností těchto stájí. Z provedené analýzy vyplývá, že existuje kompatibilita mezi výše uvedenými skutečnostmi. Základem zlepšení ekonomické situace podniku je využití maximální kapacity stájí, optimalizace nákladů, případně navýšení současné ceny za ustájení nebo rozšíření spektra poskytovaných služeb.
103
104
8. Seznam tabulek TABULKA Č. 1 TABULKA Č. 2 TABULKA Č. 3 TABULKA Č. 4 TABULKA Č. 5 TABULKA Č. 6 TABULKA Č. 7 TABULKA Č. 8 TABULKA Č. 9 TABULKA Č. 10 TABULKA Č. 11 TABULKA Č. 12 TABULKA Č. 13 TABULKA Č. 14 TABULKA Č. 15 TABULKA Č. 16 TABULKA Č. 17 TABULKA Č. 18 TABULKA Č. 19 TABULKA Č. 20 TABULKA Č. 21 TABULKA Č. 22 TABULKA Č. 23 TABULKA Č. 24 TABULKA Č. 25 TABULKA Č. 26 TABULKA Č. 27 TABULKA Č. 28 TABULKA Č. 29 TABULKA Č. 30 TABULKA Č. 31
POČET HOSPODÁŘSTVÍ S CHOVEM KONÍ PODLE JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ ..... 22 POČET MAJITELŮ PODLE POČTU VLASTNĚNÝCH KONÍ 2011....................... 23 SROVNÁNÍ VĚKU A POHLAVÍ ..................................................................... 45 RODINNÝ STAV ......................................................................................... 47 ZÁJEM O INVESTIČNĚ NÁKLADNÉ VYBAVENÍ ............................................ 48 SROVNÁNÍ VYUŽITÍ KONÍ A ZÁJMU O KOLOTOČ......................................... 49 DETAILNĚJŠÍ SROVNÁNÍ VYUŽITÍ KONÍ A ZÁJMU O KOLOTOČ .................... 50 FINANČNÍ OHODNOCENÍ INVESTIČNĚ NÁKLADNÉHO VYBAVENÍ ................ 51 SROVNÁNÍ ZÁJMU O POLOŽKU A FINANČNÍHO OHODNOCENÍ VYBAVENÍ.... 51 ZÁJEM O DALŠÍ VYBAVENÍ .................................................................... 52 FINANČNÍ OHODNOCENÍ DALŠÍHO VYBAVENÍ ........................................ 54 ZÁJEM O POSKYTOVANÉ SLUŽBY .......................................................... 55 MAXIMÁLNÍ AKCEPTOVATELNÁ CENA ZA USTÁJENÍ ............................. 56 MAJETKOPRÁVNÍ VZTAH KE KONI......................................................... 57 POČET KONÍ .......................................................................................... 58 PREFEROVANÝ STYL JEŽDĚNÍ / DISCIPLÍNA ........................................... 58 SROVNÁNÍ PREFEROVANÉ LOKALITY A ZÁJMU O VYJÍŽĎKY .................. 59 OCHOTA SI PŘIPLATIT ZA PREFEROVANOU LOKALITU ........................... 60 FREKVENCE NÁVŠTĚV KONĚ ................................................................. 61 SOUČASNÁ CENA ZA USTÁJENÍ.............................................................. 61 SROVNÁNÍ SHODY ZÁJMU O POLOŽKU A JEJÍ PŘÍTOMNOSTI ................... 62 DÍLČÍ VÝSLEDKY SROVNÁNÍ ZÁJMU O POLOŽKU A JEJÍ PŘÍTOMNOSTI .... 62 PRŮMĚRNÝ MĚSÍČNÍ ČISTÝ PŘÍJEM, ZE KTERÉHO JE PLACENO USTÁJENÍ 64 ZÁJEM O PŘÍTOMNOST UVEDENÉHO ZÁZEMÍ V AREÁLU......................... 64 ZÁJEM O VOLNOČASOVÉ AKTIVITY V RÁMCI AREÁLU ........................... 64 ZÁVISLOST CENY ZA USTÁJENÍ A ÚROVNĚ VYBAVENOSTI AREÁLU ....... 66 POŘADÍ VYBAVENÍ PODLE VÝŠE ZÁJMU ................................................ 69 POŘADÍ SLUŽEB PODLE VÝŠE ZÁJMU ..................................................... 70 STANOVENÍ CENY ZA USTÁJENÍ KONĚ / VYBAVENÍ ................................ 72 VÝŠE A STRUKTURA NÁKLADŮ MEZD ZAMĚSTNANCŮ .......................... 86 STANOVENÍ CENY ZA USTÁJENÍ KONĚ PRO ABC S.R.O. ......................... 89
105
9. Seznam grafů GRAF Č. 1 GRAF Č. 2 GRAF Č. 3 GRAF Č. 4 GRAF Č. 5 GRAF Č. 6 GRAF Č. 7 GRAF Č. 8 GRAF Č. 9
VÝVOJ POČTU KONÍ V ČR 1921- 2011.............................................................. 21 VÝVOJ POČTU KONÍ V ČR 2002- 2011, ROZDÍL ČSÚ A ÚEK............................ 22 VÝVOJ POČTU KONÍ A MAJITELŮ KONÍ V LETECH 2002-2011............................ 23 BYDLIŠTĚ ......................................................................................................... 47 ZÁKLADNÍ USTÁJENÍ ........................................................................................ 56 VZDÁLENOST ................................................................................................... 60 KDO PLATÍ USTÁJENÍ KONĚ .............................................................................. 63 ZÁVISLOST CENY ZA USTÁJENÍ KONĚ A ÚROVNĚ VYBAVENOSTI AREÁLU.......... 66 PRŮMĚRNÁ CENA ZA USTÁJENÍ V ZÁVISLOSTI NA ÚROVNI VYBAVENOSTI ......... 67
10. Seznam obrázků OBRÁZEK Č. 1 OBRÁZEK Č. 2 OBRÁZEK Č. 3
STAVBA TĚLA KONĚ ................................................................................. 16 BOD ZVRATU ............................................................................................ 81 BOD ZVRATU ABC S.R.O. ......................................................................... 94
11. Seznam příloh PŘÍLOHA Č. 1 PŘÍLOHA Č. 2 PŘÍLOHA Č. 3 PŘÍLOHA Č. 4 PŘÍLOHA Č. 5 PŘÍLOHA Č. 6
106
SLOVNÍK SEZNAM ZKRATEK FINÁLNÍ DOTAZNÍK DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ – DATA (CD) KÓDOVÁNÍ DAT (CD) SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ UPRAVUJÍCÍCH CHOV KONÍ V ČR (CD)
12. Použitá literatura a zdroje 1. Lichokopytníci. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001‐5‐3 [cit. 2012‐03‐31]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lichokopytn%C3%ADci 2. KAPITZKE G. Kůň od A do Z: plemena, chov, chování, jezdectví, spřežení. 1. čes. vyd. Praha: Brázda, 2008, 411 s. ISBN 978‐80‐209‐0363‐1. 3. HERMSEN J. Koně: encyklopedie. 6. vyd. Překlad Hlavová K. Čestlice: Rebo, 2008, 312 s. ISBN 978‐80‐7234‐933‐3. 4. HARTLEY‐EDWARDS E. Obrazová encyklopedie koní: velká kniha o chovu a výcviku koní. 2. čes. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 1998, 400 s. ISBN 80‐ 718‐1192‐0. 5. DRAPER J. Vše o koních: průvodce péčí o koně a poníky. 1. čes. vyd. Praha: Svojtka, 2003, 256 s. ISBN 80‐723‐7969‐0. 6. DUŠEK J. Chov koní. Vyd. 2., přeprac. Praha: Brázda, 2007, 400 s. ISBN 978‐80‐ 209‐0352‐5. 7. KHOLOVÁ H. Koně: velká kniha o chovu a výcviku koní. 4. vyd. Praha: Aventinum, 2005, 224 s. ISBN 80‐868‐5804‐9. 8. GORDON‐WATSON M., LYON R., MONTGOMERY S.: Kůň: historie chovu, plemena, péče o koně, jezdecký výcvik. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003, 256 s. ISBN 80‐720‐0486‐7. 9. MISAŘ D. Vývoj chovu koní v Čechách, na Moravě a na Slovensku. 1. vyd. Praha: Brázda, 2011, 296 s. ISBN 978‐802‐0903‐839. 10. Kůň ve službách člověka‐Slované. In: Slované: web věnovaný našim předkům [online]. 2009‐01‐09 [cit. 2012‐04‐01]. Dostupné z: http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2009010001. 11. Koně: velká kniha o chovu a výcviku koní. 1. čes. vyd. Překlad Husáková T., Přikrylová J. Praha: Cesty, 1995, 207 s. ISBN 80‐718‐1014‐2. 12. Situační a výhledová zpráva koně 2010 [online]. 2011[cit. 2012‐04‐13]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/100000/KONE_12_2010.pdf. 13. Zemědělství‐časové řady: Tab.5 Stavy hospodářských zvířat‐ČR. In: Český statistický úřad [online]. 2011‐5‐19 [cit. 2012‐05‐13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zem_cr 14. Ústřední evidence koní. DVOŘÁKOVÁ A. Údaje o počtu koní a majitelů koní v letech 2002‐2011 15. Asociace svazů chovatelů koní České republiky [online]. 1999‐2012 [cit. 2012‐ 04‐13]. Dostupné z: http://www.aschk.cz/index.php. 16. MISAŘ D., JISKROVÁ I. Chov a šlechtění koní. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001, 170 s. ISBN 978‐80‐7157‐510‐8.
107
17. Seznam olympijských medailistů v jezdectví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012‐4‐12 [cit. 2012‐05‐13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_olympijsk%C3%BDch_medailist%C5% AF_v_jezdectv%C3%AD 18. KOZEL R., MYNÁŘOVÁ L., SVOBODOVÁ H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978‐80‐247‐ 3527‐6. 19. HAGUE P. N. Průzkum trhu: [příprava, výběr vhodných metod, provedení, interpretace získaných údajů]. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, 234 s. ISBN 80‐7226‐917‐8. 20. KOZEL R. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80‐247‐0966‐X. 21. KOTLER P. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978‐80‐247‐1545‐2. 22. HENDL J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978‐80‐7367‐485‐4. 23. KOTLER P., KELLER K. L. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978‐80‐247‐1359‐5. 24. FORET M. PROCHÁZKA P., URBÁNEK T. Marketing: základy a principy. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2005, 149 s. ISBN 80‐251‐0790‐6. 25. BLAŠKOVÁ V. Statistika I. 1 vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 228 s. ISBN 978‐80‐7375‐286‐6. 26. Kontingenční tabulky a jejich využití ve výzkumu. Praha, 2008. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti=59581;zpet=0;vzorek_zp=Hu %F8%BB%E1k;dohledat=Dohledat;kde=autor;stav_filtr=0;typ=1;typ=1;typ=2; typ=3;typ=6;typ=8;fakulta=10;fakulta=10;fakulta=40;fakulta=60;fakulta=20;fa kulta=30;fakulta=50;fakulta=114;prehled=vyhledavani;zpet=0. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce prof. Ing. Petr Hebák, CSc. Autor práce Ladislav Huřťák. 27. HANOUSEK J. Moderní metody zpracování dat ‐ matematická statistika pro každého. Praha: Grada, 1992, 216 s. ISBN 80‐856‐2331‐5. 28. Pearson product‐moment correlation coefficient. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012‐4‐28 [cit. 2012‐05‐13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Pearson_product‐ moment_correlation_coefficient 29. Spearmans rank correlation coefficient. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012‐ 4‐29 [cit. 2012‐05‐13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Spearman%27s_rank_correlation_coefficient
108
30. PUNCH K. Základy kvantitativního šetření. 1. vyd. Praha: Portál, 2008, 150 s. ISBN 978‐80‐7367‐381‐9. 31. Table of critical values for Pearson correlation. In: Fort Lewis College [online]. [2010] [cit. 2012‐05‐12]. Dostupné z: http://faculty.fortlewis.edu/CHEW_B/Documents/Table%20of%20critical%2 0values%20for%20Pearson%20correlation.htm 32. Critical Values of the Spearman Rank Order Correlation Coefficients: The rs Tables. In: JPPPL.com [online]. 2002 [cit. 2012‐05‐12]. Dostupné z: http://ace.upm.edu.my/~bas/5950/Spearman%20Rho%20Table.pdf 33. MARTINOVIČOVÁ D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 178 s. Ekonomie studium. ISBN 80‐868‐5150‐8. 34. SYNEK M. Manažerská ekonomika. 5. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. ISBN 978‐80‐247‐3494‐1. 35. HINDLS R. Ekonomický slovník. 2. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, 519 s. ISBN 80‐717‐9819‐3. 36. PETŘÍK T. Ekonomické a finanční řízení firmy: manažerské účetnictví v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 371 s. ISBN 80‐247‐1046‐3. 37. KRÁL B. Manažerské účetnictví. 3., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 660 s. ISBN 978‐80‐7261‐217‐8. 38. BAYE M. R. Managerial economics and business strategy. 7th ed. New York: McGraw‐Hill/Irwin, 2010, 621 s. ISBN 00‐712‐6744‐1.
109
110
Přílohy Příloha č. 1 SLOVNÍK
Plemeno – skupina zvířat stejného druhu, která má stejný fylogenetický původ s vzájemnou podobností jedinců, odlišující se od jiné skupiny stejného druhu. [2] Soumar – zvíře nosící náklad. [2] Hipoterapie/hiporehabilitace – léčebná metoda pro pacienty s tělesným poškozením i psychickými onemocněními a poruchami. (Hipoterapie: léčebně působí již kontakt se zvířetem/Hiporehabilitace: gymnastika na koni.) [2] Hřebčín – chovatelské zařízení, jehož hlavním úkolem je chov a odchov plemenných hřebců nejvyšší kvality. Nutné je chovatelské a vybavení a elitní prošlechtěné klisny, které tvoří tzv. základní stádo. [2] Plemeník – chovný hřebec, který splňuje podmínky stanovené plemenářským zákonem (zápis v ústředním registru hřebců, splněné požadavky dle směrnice příslušného plemene, vydané osvědčení k plemenitbě a inseminaci). [2] Plemenná kniha – registr pro chov určitého plemene koní. Jsou vedeny chovatelskými svazy, oprávnění k jejich vedení uděluje MZe ČR. [2] Výžeh – symbol nebo znak, který se vypaluje na stanovené partie koňského těla a označuje příslušnost k plemeni, určitému chovu, rodu. Může se jednat i o vlastnický výžeh. [2] Lonžování – druh práce s koněm ze země, kůň se pohybuje na kruhu určeném délkou lonže. [2] Podestýlka – vrstva materiálu kryjící podlahu v místě ustájení koně s izolačními a sacími vlastnostmi. [2]
111
112
Příloha č. 2 SEZNAM ZKRATEK
MZe ČR – Ministerstvo zemědělství České republiky ÚEK – Ústřední evidence koní ČSÚ – Český statistický úřad ČJF – Česká jezdecká federace FEI – Federation equestre internationale, tedy Mezinárodní jezdecká federace WRC ČR – Western riding club České republiky ESOMAR – European Society for Opinion and Marketing Research (mezinárodní organizace soustřeďující odborníky z oblasti marketingu a marketingového výzkumu) AČ – absolutní četnost PPKK – Pearsonův párový korelační koeficient SKK – Spearmanův korelační koeficient BZ – bod zvratu VT – vysoký tarif NT – nízký tarif TD – tržby z doplňkových služeb
113
114
Příloha č. 3 FINÁLNÍ DOTAZNÍK
USTÁJENÍ KONÍ A VYBAVENOST JEZDECKÉHO AREÁLU Dobrý den, tento dotazník je zaměřen na identifikaci poptávky majitelů koní po ustájení, vybavenosti jezdeckých areálů a poskytovaných službách. Zjišťuje, o který typ vybavení máte jakožto klienti největší zájem a jak si ceníte možnosti těchto položek využívat. Dotazník je anonymní, jeho vyplnění Vám zabere okolo 15 minut. Výsledky budou použity pouze do mé diplomové práce, která zkoumá slučitelnost poptávky klientů jezdeckých stájí po ustájení koní s reálnými ekonomickými možnostmi těchto stájí. Děkuji za vyplnění dotazníku. Hedvika Vlčková 1. Jaký je Váš hlavní majetkoprávní vztah ke koním? Vyberte jednu možnost.
jsem majitel podílím se finančně na ustájení a/nebo dalších výdajích, ale nejsem majitel majiteli koně jsou rodiče/příbuzní uvažuji o koupi (potenciální majitel) půjčuji si koně k ježdění jiné, prosím doplňte....................................................................................................
2. Kolik vlastníte koní, nebo u kolika koní se spolupodílíte na výdajích? Zakroužkujte jednu možnost.
0 1
2
3 4 5 6
7
8
9
10 a více
3. Jaké je hlavní využití Vašeho koně/koní? Jeden kůň může mít pouze jedno hlavní využití. Vlastníte‐li jednoho koně, vyberte jednu možnost. Vlastníte‐li více koní, vyberte maximálně tolik možností, kolik máte koní.
rekreační ježdění kombinace rekreačního ježdění se sportovním výcvikem sportovní ježdění pracovní využití (např. hiporehabilitace, práce v lese, apod.) jiné, prosím doplňte....................................................................................................
4. Který styl ježdění/ disciplína je Vám nejblíže? Vyberte jednu možnost.
anglické ježdění westernové ježdění voltiž dostihy zápřah jiné, prosím doplňte....................................................................................................
115
5. Kolik by jste byl/a ochoten/ochotna maximálně zaplatit za "základní ustájení" pro jednoho koně na měsíc? Tento typ ustájení by obsahoval přístřešek pro koně, výběh, krmení (seno a granule). Další vybavení by bylo řešeno formou příplatku. Vyberte jednu možnost.
< 2 000 Kč 2 001 ‐ 3 000 Kč 3 001 ‐ 4 000 Kč 4 001 ‐ 5 000 Kč > 5 001 Kč
6. Jaký by jste měl/a zájem o rozšíření "základního ustájení" o uvedené vybavení a jejich využívání v jezdeckém areálu? U každé z položek označte jednu možnost křížkem.
mám zájem
vnitřní boxy venkovní boxy venkovní jízdárna jezdecká hala venkovní kruhovka krytá kruhovka kolotoč
spíše mám zájem
spíše nemám zájem
nemám zájem
7. Kolik by jste byl/a ochoten/ochotna maximálně připlatit za dané vybavení, kdyby bylo oproti "základnímu ustájení" součástí vybavenosti areálu? Jedná se o investičně nákladné vybavení. U každé z položek označte jednu možnost křížkem.
vnitřní boxy venkovní boxy venkovní jízdárna jezdecká hala venkovní kruhovka krytá kruhovka kolotoč
116
nemám zájem
< 500 Kč
501‐1000 Kč
1001‐1500 Kč
1501 Kč >
8. Jaký by jste měl/a zájem o přítomnost jednotlivých druhů vybavení a jejich využívání v jezdeckém areálu? U každé z položek označte jednu možnost křížkem.
mám zájem
spíše mám zájem
spíše nemám zájem
nemám zájem
sprchový box s teplou vodou solárium běhací trenažér vytápěná sedlovna prostory pro ostatní vybavení koně samostatná šatna, WC, sprcha kuchyňka společenské prostory osvětlení venkovní jízdárny/haly ozvučení venkovní jízdárny/haly monitorování boxů kamerami monitorování výběhů kamerami travnaté výběhy / pastvina napáječky ve výbězích a pastvinách přístřešky ve výbězích a pastvinách parkurové a trailové překážky prostory pro zaparkování vozíků pro přepravu koní jiné, prosím doplňte...................................................................................................................................................................... 9. Kolik by jste byl/a ochoten/ochotna maximálně připlatit za rozšíření "základního ustájení" o jednotlivé položky uvažovaného vybavení z otázky 8., pokud jste zvolil možnost "spíše nemám zájem"? Vyberte jednu možnost.
< 50 Kč 51‐100 Kč 101‐150 Kč 151‐200 Kč 201‐250 Kč 251 Kč >
10. Kolik by jste byl/a ochoten/ochotna maximálně připlatit za rozšíření "základního ustájení" o jednotlivé položky uvažovaného vybavení z otázky 8., pokud jste zvolil možnost "spíše mám zájem"? Vyberte jednu možnost.
< 50 Kč 51‐100 Kč 101‐150 Kč 151‐200 Kč 201‐250 Kč 251 Kč >
117
11. Kolik by jste byl/a ochoten/ochotna maximálně připlatit za rozšíření "základního ustájení" o jednotlivé položky uvažovaného vybavení z otázky 8., pokud jste zvolili možnost "mám zájem"? Vyberte jednu možnost.
< 50 Kč 51‐100 Kč 101‐150 Kč 151‐200 Kč 201‐250 Kč 251 Kč >
12. Kolik jste ochoten/ochotna maximálně zaplatit za ustájení 1 koně na měsíc? Prosím doplňte částku v Kč, včetně DPH. ...............................................................................................................................................................................................................
13. O které služby poskytované v rámci Vašeho jezdeckého areálu by jste měl/a zájem? U každé z položek označte jednu možnost křížkem.
mám zájem
spíše mám zájem
spíše nemám zájem
nemám zájem
vypohybování koně * výcvik jezdce ** výcvik koně ** obsednutí koně ** školní koně a agroturistika přeprava koní půjčení vozíku pro přepravu koní ustájení hřebce s možností výběhu služby spojené s připouštěním odchov hříbat možnost praní vybavení v areálu asistence personálu při podkování zajištění základní veterinární péče stálá přítomnost služby v areálu závody v areálu semináře, licence jezdců a další akce jiné, prosím doplňte.............................................................................................................................................................. * Termínem vypohybování koně je myšleno např. vylonžování koně personálem, nebo základní vypohybování koně ze sedla. ** Cvičitel nebo trenér přímo v areálu.
14. V jaké lokalitě upřednostňujete umístění jezdeckého areálu? Vyberte jednu možnost.
118
ve městě periferie města venkov uprostřed přírody jiné, prosím doplňte....................................................................................................
15. Jste ochoten/ochotna akceptovat vyšší cenu za ustájení v jezdeckém areálu umístěném v lokalitě, která Vám nejvíce vyhovuje? Vyberte jednu možnost.
ano, prosím doplňte o kolik………………………………………..Kč ne je mi to jedno nevím
16. Do jaké vzdálenosti jste ochoten/ochotna dojíždět z místa Vašeho bydliště do jezdeckého areálu? Vyberte jednu možnost.
do 10 km 11‐20 km 21‐30 km 31‐40 km nad 40 km
17. Máte zájem o vyjížďky s koněm do terénu? Vyberte jednu možnost.
ano ne je mi to jedno nevím
18. Jak často své/ho koně v průměru navštěvujete? Vyberte jednu možnost
4krát a více týdně 2‐3krát týdně 1krát týdně méně často
19. Uvítal/a by jste, kdyby uvedené položky byly součástí jezdeckého areálu? U každé z položek označte křížkem, jak velký máte zájem na její přítomnost v jezdeckém areálu.
mám zájem
spíše mám zájem
spíše nemám nemám zájem zájem
obchod s jezdeckým zbožím v areálu restaurace ubytování (hotel, penzion) dětský koutek / hřiště
jiné, prosím doplňte.............................................................................................................
119
20. Uvítal/a by jste, kdyby byl jezdecký areál součástí většího komplexu zaměřeného na volnočasové aktivity, jako je například tenis, fitness, apod.? Vyberte jednu možnost.
ano, měl bych zájem o propojenost s jinými aktivitami ne, stačí mi jezdecký areál je mi to jedno nevím
21. Uveďte, o které aktivity by jste měl/a největší zájem? Prosím, doplňte 1 až 3 aktivity. V případě, že nemáte o rozšíření jezdeckého areálu o volnočasové aktivity zájem, nevyplňujte.
1. ............................................................................................................................... 2. ............................................................................................................................... 3. ............................................................................................................................... 22. Které položky jsou obsaženy v ceně Vašeho současného ustájení? Křížkem označte libovolný počet možností.
vnitřní boxy napáječky ve výbězích a pastvinách venkovní boxy přístřešky ve výbězích a pastvinách venkovní jízdárna parkurové a trailové překážky jezdecká hala vypohybování koně * venkovní kruhovka výcvik jezdce ** krytá kruhovka výcvik koně ** kolotoč obsednutí koně sprchový box s teplou vodou školní koně a agroturistika solárium přeprava koní běhací trenažér půjčení vozíku pro přepravu koní vytápěná sedlovna ustájení hřebce s možností výběhu prostory pro ostatní vybavení koně služby spojené s připouštěním samostatná šatna, WC, sprcha odchov hříbat kuchyňka možnost praní vybavení v areálu společenské prostory asistence personálu při podkování osvětlení venkovní jízdárny/haly zajištění základní veterinární péče ozvučení venkovní jízdárny/haly stálá přítomnost služby v areálu monitorování boxů kamerami závody v areálu monitorování výběhů kamerami semináře, licence jezdců a další akce travnaté výběhy / pastvina jiné, prosím doplňte...................................................................................................................................................... 23. Kolik nyní platíte za ustájení 1 koně na měsíc? Prosím doplňte částku v Kč, včetně DPH. ....................................................................................................
120
24. Ustájení koně a další výdaje spojené s vlastnictvím koně Vyberte jednu možnost.
platím sám je placeno z rodinného rozpočtu platí rodiče skládáme se s kamarádem / kamarády jiné, prosím doplňte....................................................................................................
25. Odhadněte jaký je průměrný čistý měsíční příjem, ze kterého je placeno ustájení koně: OTÁZKA JE NEPOVINNÁ. Vyberte jednu možnost.
< 15 000 Kč 15 001 ‐ 25 000 Kč 25 001 ‐ 35 000 Kč 35 001 ‐ 45 000 Kč 45 001 ‐ 55 000 Kč > 55 001 Kč
26. Kolik je Vám let? Vyberte jednu možnost.
< 17 let 18 ‐ 25 let 26 ‐ 35 let 36 ‐ 45 let 46 ‐ 55 let 56 ‐ 65 let > 66 let
27. Jste: Vyberte jednu možnost.
žena muž 28. Jaký je Váš současný status? Vyberte jednu možnost.
žák/student zaměstnanec podnikatel nezaměstnaný mateřská/ rodičovská dovolená důchodce jiné, prosím doplňte....................................................................................................
121
29. Jaký je Váš rodinný stav? Vyberte jednu možnost.
svobodný/á ženatý / vdaná v partnerském vztahu rozvedený /á vdovec/vdova jiné, prosím doplňte....................................................................................................
30. Bydlíte: Vyberte jednu možnost.
na venkově, mimo dosah velkých měst (nad 100 000 obyvatel), tzn. do vzdálenosti 40 km na venkově v dosahu velkých měst ve městě do 100 000 obyvatel ve městě nad 100 000 obyvatel Máte‐li k dotazníku nějaké připomínky, nebo Vám v něm něco chybí, budu ráda, když je zde uvedete.
........................................................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................................................ V případě, že máte zájem o výsledky tohoto průzkumu, můžete zde uvést svoji emailovou adresu, na kterou Vám je ráda zašlu. Pokud máte o výsledky dotazníku zájem, ale přejete si zůstat v anonymitě, nebo Vás zajímají závěry celé mé diplomové práce, naleznete je na internetových stránkách Mendelovy univerzity v Brně ( www.is.mendelu.cz/zp/ ) od června 2012 pod mým jménem. Vaše emailová adresa:.......................................................................................................................................................... Ještě jednou děkuji za čas strávený vyplněním tohoto dotazníku a přeji příjemný den.
122
