Jsou tvůrčínoci přirozeně bezesné? 22. září 1912' odbil a desátá hodina večerní.Devětadvacetiletý Franz Kafka usedá ke stolu.
Do rukou bere papír a tlžku, s jejichž pomocí se vrhá vstříc tajemné a týznivé propasti, kde nalézá jediný smysl života, spásu a vykoupení. ,,Jedině takhle se dó psót, jedině takto v
jednom tahu, s takovým naprosým rozevřením těla a duše.'' ZápisFranze Kafky do svého deníku bezprostředně po té' co povídku za jednu jedinou noc dopsal. Vydání povídky ortel
by se snad dalo oznaěit jako počátek Kafkovy intenzivní literární činnosti, jako umělecký průlom v dosavadní tvorbě' sám autor jej bral jako ýznamný bod. Max Brod v Kafkově životopise píše,že toto sebezpodobnění zůstane navždy důležitýmdokumentem pro poznání pravého um ělectví.
Rok
1912
je Kafkovi osudoým. Vznikají tři hlavní díla jeho tvorby - ortel' Proměna
a
první kapitola románu Amerika. Setkává se s Felice Bauerovou, jeho tehdejší snoubenkou a
iniciátorkou prulomu v KaÍkově literámí tvorbě. Povídka ortel byla věnována právě Felice Bauerové (''pro F.'') Setkali se poprvé u Maxe Broda - Kafka svtlj zážitek popisuje v denících takto: ,,Když jsem si sedal, podíval jsem se na ni poprvé pozorněji, když jsem seděl, byl můj úsudek nezvratný.'' Není pochyb, že mu byla k sepsání ortelu velkou inspirací. Prosil Broda, aby si toto dílo ještě přečetl, jestliže z něho pod vlivem té slečny nevznikla ně1akáhloupost. ortelje niterným odhalením pocitů úzkosti, ježho trápí natolik, že mu po nocích nedají spát. Prázdné hodiny zapříčiněnéchronickou nespavostí q'plňoval psaním - takto také vznikla povídka ortel. Pocity se týkají především Heřmana Kafky, otce nadaného spisovatele. Dá se nepochybně říci, že ústředním motivem povídky je právě
konflikt mezi otcem a Synem. ortel se musí čístautobiograficky' jinak postrádá smysl. Sama zasebe musím přiznat, že jsem Kafkovu dílu plně porozuměla aŽ po pozorném ětení
jeho autobiografie. KaÍka zajisté čerpal z ptamene nevyčerpatelnéinspirace, jež se nacházela v jeho bezprostřední blízkosti. Např. jméno Georg (Jiří - dílo bylo původně psáno v německém jazyce) má stejný počet písmen jako jméno autora - Franz. Bende má stejně tolik písmen jako Kafka a obě samohlásky e (u jména Bende) stojí na týchž místech
jako samohláska a
(u jména
KaÍka). Právě tak Frieda (Frída) má stejný poěet písmen jako
Felice a dokonce stejné počátečnípísmeno' Příjmení Frídy, Jiřího snoubenky - Brandenfeld mátaktéž stejné počátečnípísmeno, jako příjmení Felice, snoubenky Franzovy - Bauerová.
Franz KaÍka byl citlirý, nešťastný a slabý - tělesně i psychicky, s čímžse Kafkův otec
jediným Synem a chtě| z nikdy nesmířil, jelikož po smrti obou Franzoých bratrů mu zůstal objeví věta'' "To by byl něj vychovat statečného, odvážného a silného muže. V ortelu se
přál'", která poukazuje na petrohradského přítele, s nímžby měl otec na Kafkův vlastní vztah s zaiisté lepšívztah než s Jiřím. Tato věta bezpochyby narážítaké Kafky' Díky rozdílnosti otcem a nesporně zaznělanesčetněkrát z úst samotného Heřmana
syn,
jaklho bych
si
dobu mezi nimi povah a odlišnému pohledu na život spolu nikdy nevycházeli a po celou a slabý' panovalo napětí. odlišníbyli i po stránce tělesné - otec silný a ramenatý,Franziltlý rovin, Dílo působína první pohled velmi jasně a logicky, ale pronikneme-li do hlubších v souvislosti s ortelem naskytne se nám hned několik variabilních interpretací. MůŽeme
se topí v řece' mluvit i o tzv. sociálním sestupu, jemuž Se Syn snaŽí vzdorovat, ale nakonec do se i náboženský podtext. V momentě, kdy Jiří béžípo schodech a vráží
Nabízí
Syna (Ježíše)' posluhovačky' která vykřikne: ,,JeŽišil." Je tedy možné,že J1Íi symbolizoval interpretací může otec otce a petrohradský přítel Ducha svatého. Svatá trojice. Takoých
Kafka doopravdy sdělit' být ale nespočet a nikdy nepřinesou přesné rozřešení toho, co chtěl pošetilá'Čímse vlastně Jiří Jedno je však jasné ještéžádná smrt v literatuře nebyla tak
-
si provinil? Dílo nás unášírychle a nekontrolovatelně jako proud řeky, aniŽ bychom se při psaní ničeho uvědomovali změny a přeryvy. Nic nás na ně neupozorňuje. Kafka z vlastního nitra' nedržel a cítil, Že můŽe sdělit úplně vše, i to nejpodivnější vycházejici se synem pustí do Yztahyjsou napjaté a plné otevřeného nepřátelství. Ihned poté, co se otec
píšedál' Dílo působí řeči, nabudou na intenzitě, ale Kafka není zasttašen a s pevnou rukou jako příběh Ze Snu. Sám Kafka o ortelu hovoří spíšejako o básni, neŽ o epice' V období
jehož osobnost kolem roku vydání zmiňuje Kafka ve sých ,denícíchSigmunda Freuda, jeho současníků'Povídka je zÍejmě ovlivnila Kafkův styl psaní, extrémně se lišícíod
se o speciťrcké neobvyklá, od všeho oproštěna, neposkýuje však žádnévysvětlení Jedná jenžpÍedznamenává zpracovánívlastního životníhopříběhu obsahující motiv autority obra,
krizi. Tento vnitřní boj byl fatáInípro Kafku, leč činorodý pro světovou literaturu' Z Dopisu otci - na 1ehož pozadí můžemevykreslit celý děj povídky ortel - nás ovanou
Strach je dominantním téměř hmatatelné pocity melancholie a tísně, jež vůčiotci cítil' jako bouřková motivem panujícím mezi Kafkou a otcem, ktery se nad Franzem stahoval
že před ním jIž nedokáza| mračna' Necítil se v jeho přítomnosti dobře, coŽ vedlo k tomu, se snažil být "Pořád a myslet, přemýšlet, natož mluvit. Stranil se mu ne však proto, že by
v dopise zmiňuje, nýbrž ze strachu z otcovy moci a důsledkem vlastní slabosti. V dopise nahlížímetéměř do všech aspektů ''ortelovského otce'' - zlý ve yšem proti'|,jak sám
smích, ironie, posměch, hubování... Narodil se - po matce -
citliý
(sám se v dopise nazyvá
Lówy' čili matčiným rodným příjmením) a otcovy potupné, sebevědomí snižujícínarétžky moc nepodporovaly chlapcovu už tak málo vyvinutou víru v sebe samého. Nepovažoval se za pravého Kafku s vůlído života a chutí k obchodu (na rozdíl od Jiřího, kterému se začalo
v
obchodě dařit, pro Franze se však obchod stával nesnesitelným, jelikož mu příliš
připomínal vztah
k
otci), ale za plachého, tichého a se sebou nespokojeného muže.
Poukazuje také na to, že pro něj nebylo vysvobozením, Že jej otec snad nikdy neuhodil' nýbrž však použil trest slova a to byl způsob mnohdy tisíckrát horšínež trest fyzický. Chlapci tak sensitivnímu, jakým byl Kafka, působila verbální újma mnohem většítrápení.
V dopise zmiňuje, že několik
let trpěl představou , že pro něj přijde obří muŽ a odnese jej z
postele na pavlač. Tato představa má kořeny ve Franzově vzpomínce, kdy se celou noc dožadoval vody, až se jeho otec nazlobil natolik, že ho qlnesl z postele ven a nechal jej stát v košili na pavlaěi. V povídce ortel Jiří vznese poznámku - ,,otec je ještě pořód obr.'." což můžemevnímat jako naréůku na obřího muže z Franzoých představ o svém otci. Nutno
však podotknout, že Kafka svého otce nikdy neobviňoval. I přes všechna úskalí,jež mu otec v Životě nastražil, k němu chová úctu a je si jist, že vše, co otec dělal, bylo s dobým
úmyslem a poukazuje pouze na spoluvinu prohloubení vlastností, kterými byl beztak obdarován
j
1ž při narození.Je dost pravděpodobné, že si otec vůbec neuvědomoval důsledky
svého despotismu a primámí příčinynebyly v jádru zlé, avšak na malého útlocitného židovskéhochlapce to působilo strašlivým a odpudivým dojmem. Vnitřně se vyrovnával s rozporuplnými pocity - zároveřl cítil obdiv a lásku, která však byla často znenadání plné překryta neutichajícínenávistí. Stejně jako Franz byl i Jiří správným mužem,jenžse snažil
každému vyjít vstříc, dokonce
i
otci, snažeje se utlumit jeho hněv. Především díky
q'hrocenému vztahu s otcem se z Kafky stal člověk uzavřený, ktery se často stahoval sám do sebe, do svého nitra, ana|yzoval své myšlenky a přespříliš se zaobíral svými vnitřními démony. Stál sám na okraji společnosti, ve vlastním světě,
a dožadoval se přístupu do
lidské pospolitosti. Této prosbě však nebylo vyslyšeno. Kdykoli se Franz zaěal o někoho zajímat, zahmoval ho Heřman pomluvami a kritikou, bez ohledu na synovy city - stejně
jako
v ortelu
se otec neohlížína proživánísvého syna, ale bez rozmyslu kontaktuje
petrohradského přítele a nabourává se do Jiřího soukromí.. otec Franzovi vyčítalnezdary se ženami,
atak
Žádnému z nadcházejících
KaÍkoých vztahi nepřikládal jeho
otec větší
pozornosti abtalje na lehkou váhu. I Jiřího otec obviňoval z lehkomyslnosti' Stačímu pý, aby si dívka pouze vyhrnula sukně a on Se na ni okamžitě přilepil. Podobná slova opravdu
lyšla i z úst Heřmana Kafky
o několik let poté: ',Vzala si na sebe asi nějakou pěknou blůzu,
jak už to pražskéŽtdovlq, umějí, a nato Ty ses samozřejmě rozhodl, že se s ní oženíš.Jsi dospětý člověk, žiješve městě a nevíšsi jiné rady než se oženit s první, která se namane." Nechápal' Že Franz,jakoŽto člověk plachý a zdrženliý, těŽko by se rozhodl pro sňatek jen ze zalíbeníke kdejaké blůze. Tento čin vnímaljako útěk od otce, osamostatnění se, jako
pokus o rovnocennost mezi otcem a Synem. Možná, že zraňoval jeho ješitnost úmyslem oženit se, pravdou však zůstává, Že otec těžko chápa|Franzovy záměry - manželstvi totlŽ
vnímal jako to nejvyšší,čeho můžečlověk dosáhnout' Vyrovnat se v tomto otci se mu zdálo neskutečné,a až později začal zjišťovat, že vice než spásu mu týo pokusy přivádějí
stavy šílenství. Zaěal pociťovat, že takové množstvíradosti a štěstíčlověk nemůže absorbovat. Sňatek není ve Franzových silách, jelikož spadá přílišvelkou měrou do otcova uzemí a veškerésnahy oprostit se od jeho vlir,u by přišly vniveč. Přirovnával tuto situaci ke
schodišti, Kafkův symbolický prvek značícisociální postavení. (V ortelu běžíJiří po schodech dolů' vybíh á
z
domu a žene se k řece
:
společenský sestup.) Píšeo dvou lidech,
kteří se snažízd,olat schody. Jednomu z nich se povede dostat přes celých pět schodů, druhému však jen přes jeden. První člověk nebude mít problém stoupat ještě ýš, aIe žádný
ze schodů pro něj nebude mít tak vellaý ýznam,jako pro druhého člověka jeho jeden jediný. Tedy že otcův život byl mnohem bohatší, pln starostí' namáhavější neŽ ten Franzův, ale nic pro něj nemělo takovou váhu jako pro Franze pokusy oženit se. Všechna tato úskalí' s
nimiž se potýkal jIž odútlého dětství, ho tíŽilana duši a odrážela se v námětech jeho knih.
Tento dopis však nikdy adresátovi nedoruěil. Kafka, jakožto německy mluvícíŽid, ziiicí v
Čechách procházel i mnoha jinými útrapami. Jeho dílo lze interpretovat pomocí pražských
rcá|ií a jejího génia loci. Praha
v
období I0.
a 20. let
nabízela mnoho duchovního
potenciálu a velkou |iterární otevřenost. Franz KaÍka češtinumiloval, rád česky mluvil a někdy i psal, nikdy však nenašel vlast, do které by zapadl Zvláštnost pražskéhoprostředí se na jeho charakteru také do jisté míry podepsala.
KaÍkůvživot je s Prahou neodmyslitelně
spjat - ,,Tody bylo mé gymnózium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek nalevo
je
můj
úřad. V tomhle malém kruhu"
-
a opsal prstem pór malých lvoužků- ,,je uzavřen celý můj
život''. (házkou však zůstává, zda tento osamělý kruh v rozepjetí Starého města opravdu
tolik miloval. oskaru Pollakovi jednou řek|: ,,Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drópy.'' opěvování rodného města za sebou tedy skqfvá cosi záhadného a neodkrýého, něco, co je pro Kafkolr'r tvorbu vděčíji za to nejlepší. ortel je jedno
z
již tak typické. Říká se však, že Prahou žil a
máIa děl, které Kafka nezavthl a neodsoudil ke
znlčení.Poprvé dílo vyšlo roku l913 v jediném ročníkupublikace Arkadia. Povídka prošla mnoha korekturami, neboť jak sám autor píševe svém deníkovém zápise ze dne
lI.2.I9I3:
povídka ze mě vyšla jako po řódném porodu polcrytó nečistotou a ',Je to nutné, neboť ta hlenem a jen má ruka dohmótne až na samo tělo a má k tomu chuť.I po více než devadesáti letech po jeho smrti'
je
zÍe1mé,že Kafkovo "čmárání", jak to sám autor nazývá, neztratilo
na své hodnotě' nýbrž naopak. Čim aat více lidí se na Kafku obrací ahledáv jeho dílech
jisté porozumění. Tak jako ve své době spisovatel nebyl pochopen, o to více je vyhledáván dnes. I přes krušnéčasy, kdy byl Kafka v roce 1948 zakázán
v roce 1963' kde byla zjeho díla kletba
(ikdyž po Liblické konferenci
odstraněna, s nástupem normalizace se však
veškeré KaÍkovy knihy musely odstranit z prodeje a vyjma samizdatů nebylo možnése k
nim dostat) bylo v 80. letech Kafkovo dílo uznáno, jako součást kulturního dědictví. Říká se, že dík patří Maxu Brodovi, ktery nedbal na prosby svého kamaráda azařídil, aby se jeho
díla vydáva|a dál, i po jeho smrti. Milan Kundera ve své knize Nechovejte se
příteli však toto tvrzení popírá. Upozorňuje
na jeden
tu
jako doma,
z dopisů Maxu Brodovi, ve kterém
Kafka píše:,,Ze všeho, co jsem napsal, jsou platné jen ýto knihy: ortel' Topič, Proměna, V kárném táboře, Vesniclql tékař a jedna novela'' Umělec v hladovění. QÝěkolik exemplářů lcnihy Rozjímóní můžezůstat, nechci
po nikom, aby se namóhal je ničit, ale nemají už být
znovu vydány.)" Požaduje tedy zničenípouze knih, které dle jeho míněníneměly dostatečně vysokou umě|eckou hodnotu, nebo nebyly dokončeny. Nemyslím tedy' že by si
sých
děl nevážil a skutečně by si je přál všechny zničit.
Dopis pro Felice Bauerovou: ,,Nachózíš y ortelu nějalry smysl, myslím tím přímočaý' souvislý, sledovatelný smysl? Já ho nenacházím a nic, co v něm je, nedokážu vysvětlit. Je na něm však mnoho podivného. '' Copak se můžeme divit, že Kafkovy povídky jsou mrazivé
a těžce dešifrovatelné? Yždý je využívaljako prostředek k vykoupení! Proč by toužil po úniku, byl by pln radosti a optimismu?
Použítá literatura
Dopis otci
-
Franz Kafka
:
Franz Kafka
-
Max Brod
Deníky I9I3-L923
-
Franz Kafka
Jak porozumět Kafkovi
Korespondence
-
-
Dieter Zimmermann
Franz Kafka
Nechovejte se tu jako doma, příteli - Milan Kundera
