Exkurzní lokalita Mašovice (u Znojma)
Stránkač'1Z3
Mašovice (u Znojma) hlavní stránka
!oužíyání průvod'c_e
map4 ]at4!Ú
abecední seznam
lokalit
o autorech
}ranitoidy dyiského masivu' ložisko reziduálního kaolínu
Souřadnice S42: 48 51,533' 15" 59,140' 340 m.n.m. mapa KČT č. 81 (B6)
Klíe ová slova: dyj ský masiv, biotitový granit, kaolinitová rezidua
Vlevo od silnice vedoucí z Mašovic do Zno1ma se při východním okraj i cca 2Oo mza obcí Mašovice (mapa 1) nacházi 1ámový 1om (foto !, Z a 1)' v jehož zatopené západni části probíhala těžba biotitového granitu dyjského masivu (mapa2). Kataklazované biotitové granity jsou nejrozšířenějšívarietou glanitoidů budujícíchjz. část masivu. Jsou převáŽně drobnozrnné až jemně zrnité, maJí světle šedou až modrošedou barvu (foto 4a 5) a ýraznou foliaci. Mikrostruktura je kataklastická aŽ maltovitá, iokálně připomíná až mikrostrukturu krystaloblastickou' Skládají se z xenomorfně omezených, aŽ 5 mm velkých zrn mikroklinu (34 %)'výrazně undulózního křemene (32 %), xenomorfně až hypautomoríně omezeného oligoklasu (l4 %), plasticky deformovaných, baueritizovaných nebo i chloritizovaných lupínkůbiotitu (11 %), nedeformovaných, až 1 mm velkých lupínkůmuskovitu (I %) a sekundárních minerálů (6 %)' Akcesorie (1 %) jsou Zastoupeny drobnými zrnky apatittl, krátce sloupečkovitými zirkony, klínovitymi nebo xenomorfně omezenými zrny načervenaléhotitanitu a nepravide1ně rozpukanými granáý. V místech postižených intenzívnídeformací a rekrystalizací nabývají popisované biotitové granity charakteru blastomylonitů. Na několika místech se v odkryvu nacházeji pegmatitové žíiy(íoto 6 a 7) o maximální mocnosti kolem 1,5 m. Hornina těžená na lokalitě je ýrazně zbřidličnatělá. Foliace má směr SSV a uklání se pod proměnliqim úhlem kZSZ.Mnohem nápadnější neŽ foliace je dominující lineace roztažení (foto $ a !). Zrna horninotvorných minerálů granitu (křemen, živce, biotit) jsou
http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.czlMasovice/Masovice
text.htm
1012212010
Exkurzní lokalita Mašovice (u Znojma)
Stránkač.2z3
jakoby natažena ve směru SSV-JJZ. Podle asymetrických struktur lze určit směI pohybu nadložík SSV. Teplota deformace byla podle strukturně geologických dat odhadnuta na 550 'C.
Ve východním sektoru lomu jsou granity velmi silně postiženy kaolinizací, která v oko1í Mašovic i na dalších místech Znojemska vedla lokálně k tvorbě 1ožiskových akumulací reziduálního kaolínu plynule přecházejícího do matečnéhorniny (foto 10 a 1l) . Popisované akumulace vznikaly kaolinickým zvětrávánim živcem bohaých granitoidů v podmínkách tep1ého a vlhkého klimatu. Stáří kao1inizace není jednoznačně doloŽeno. S největšípravděpodobností k ní došlo ve svrchním mezozoiku aŽ spodním terciéru, a to ještě před uloŽením sedimentů eggenburgského stáří.
V profilu reziduálních kao1ínůbyly rozlišeny dvě féue kaolinizace. V průběhu prvni fáze, dokumentované ve spodní části profilu' vznikal kao1init argilitizací plagioklasů. Ve druhé fázi (svrchní část profilu) docházelo ke kaolinizaci draselných živcůa r,ybělování biotitu. Železo uvolňujícíse z biotitu vývořilo v oxidačnímprostředí limonitové smouhy, které kaolín na mnoha místech znehodnocují. Mocnost reziduálních kao1initů (foto 12 a ]3) dosahuje v okolí Mašovic kolem 30 m. Nejsvrchnější část kaolínovéhoprofi1u byla přeplavena. Mocnost takto redeponovaného kaolínu se pohybuje kolem 1 m. Z hlediska lryužitív keramickém průmyslu mají kaolíny od Mašovic jen nízkou až střední kvalitu a byly tak hodnoceny jako nebauxitová surovina pro ýrobu hliníku.
V
širšímokolí je moŽné navštívítdalšílokality, např' Unanov, Vranov nad Dyjí nebo Tasovice. Ctyroký P', Batík P. et al. (1983): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČsSR t : z5 000 34-113 Znojmo. - IIUG Praha.
Daněk
A.
(1983): Petrografie granitoidních hornin dyjského masívu územímezi Tasovicemi, Derflicemi a Znojmem.- MS' dip1. práce, PřF UJEP Brno. Krystková I. (1971): Kaolinová ložiska na Znojemsku.- Čas. Minerál. Geol., 1ó, 15g-I73, Praha.
Neužil J., KuŽvart M. (1972): Petrography of the kaolin deposit Hradiště near Znojmo (Czechoslovakia).- Acta Univ. Carol., Geol., 1.97 2, 207 -21 8, Pr aha. NeuŽil J., Mátl V.' Ktlžvart M. (1973): The kaolins of the SE margin of the Bohemian Massif (the Mašovice deposit).- Sixth Conference on Clay Mineralogy and Petro1ogy, 165-186, Praha.
Schulmann
K., Lobkowicz M., Melka R. (1991): Geological Workshop Moravian
Windows._ Moravský Krumlov 26.
4.
30.4. I99I, Exkursion guide, Praha.
http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.c/Masovice/Masovice
text.htm
10/22t2010
Exkurzní lokalita Mašovice (u Znojma)
Stránka č.3 z3
ŠtelclJ. et al. (1988): Výsledky komplexního výzkumu granitoidů dyjského masívu a 1oŽiskotvorných procesů ve lybraných oblastech Hrubého Jeseníku.- MS, etapová zpráva úkolu II-4-4l04, PřF UJEP Brno'
Zlmák I., Melichar R. (1997): Lokalita Mašovice._ In Zimák J' et al.: Průvodce ke geologickým exkurzím. Morava střední a jižníčást._ UP olomouc, 130 s. o obrazová dokumentace
ZBt
na hlavní stránku
http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.c/Masovice/Masovice
text.htm
1012212010
Mašovice (u Znojma)
Stránka č. 1z
Mašovice (uZnojma) Mapa 1. YýŤezzturistické mapy
http ://pruvodce. geol.morava.
rČt 1:50 000, č' 81 (B6), lom je asi 200 m v. od obce.
sci.muni.c/Masovice/mapa1.hfin
10/22t2010
1
Mašovice
(ll,
Znojma)
Stránka č. 1z
1
Mašovice (u Znojma) Mapa2. YýŤez z geologické mapy 1:200 000, list Jindřichův Hradec'
http ://pruvodce. geol.morava.
sci.muni.c/Masovice/mapa2.htm
r012212010
