Uu Záttéí
mužem a knihou
s baterkou, neboli
Malá noění hudba v B-moll
M. G.
Muž středního
věku
s barefem na prošedivělé obchází
baráky
h]-avě
a st.aveníště
občas podupává a .něco si
pro sebe
brb1á Bez bázné baterkou
svítí
do tmy
a pokašlává Po každé obchfrzce zalézá do dřevěné boudy usedá v rohu na bednu slastně
natahuje
nohy v bakančích
a v blíkavém svět1e čtyřicítty z balicího
papíru vybaluje knihu
s titulen: LOGISCHE UNTERSUCHUNGEN
vÝTvARNÉ
A
PoEZIE
MoDERNÍ
UMÉNÍ
/Poznánky/ Mojmír Gry8ar
Poezie
1.
dvacáténo
sto1etí
noU prománu svých
výrazových
bení moderní výtvarnó fika, a1e taká
by stěží
Apo1linaira,Bretone' rU a HaIase
patří
výtaz. půso-
inspirativního
ne;en
a typogřafie. směrů literárních
|lajakovskáho,
by1i
tak
rna1ířství
a 9.a-
fi1m
moderních
Uůočí osobnosti
možností lez
ku1tury,kam
fotografie,
noh1a uskutešnit
jmenu;me zde např.
Ch].ebnikoVa'
důvěrně obeznámeni
s úsilím
Nezva1a,
Vanču-
a objevy
svy'ch
přáter
matířů a vý-tvgrníků a aktivná 9e. pooí1e1i na vý.<:.aou j e j i c h p o ěátxu jefl neve1kámu u m ě n í , z d o s t u p n á m u obhajobě
i
poětu
1Ídí.
Íra druhá
straně
zase
nnozí moderní maríři
směrůfanejednou z objevů nových básnických přispĚri k jejich vývoji, např. Kandinskij, ilraleviě,
Da1i,Ernst,
šíma,štyrský.
se setkáváme
ře
v 1iteratuře
i
s něko1ika ve výtvarnám
o dokona1á symbi6ze
mys1i Kar1a
H1avášxa,
tvů.ršíno projevu
osobnostmi, jejichž do tó
umšní s1ova
Josefla Čapka a :iříno usi1ujících
V umš1eckých skupinách
sami významným zpŮsobem
Picasso ' Fi1onoV ' v moderní česká umĚ]ecká ku1tu-
umšní je
J.ze hovořit
inspiracÍ
čerpa1i
působení
míry rovnocenné,ž" i
obrazU.
llám na
Ko1áře.
o nalezení
nových. cest
mezi oásníky a matíři náčírn Ha1as V ese ji ''obrazylt ' napsané V roce samozře jmým. Františet znění ai. po osmadvaceti Ie1937,ale pub1ikované v definit,ivním ''Hordy ma1ířská s houťy básnickými tánry odjakživa techrn3Psal: vídy lostí
pospolu. i
.konvence,
bývaIa
BěžeIy,
spolupráce
pochodova1y,
se vztekem kolem sxrěených abY bez ustání
ku1haIy i
i
klopýtaty
naparujících
s VesB-
se kalibánů
a {obývaly novou krásu. a obrazům oásně. vĚoěry vžoyc*y dobře
pokoušely
Říxary veršům obrazy /.../ poezie a malby. Básník namaloval o dvojnickám ustrojenství l zlatá #íí lunu ve svých stromy svěsí nrozny zvukůt nebo 'cypřiš mílostný zápas šedé s růžovou prstechÍ a malíř zase zbásni! 3i
tajemství
nalezenáho
tvaru
v chaosu mi1iónů
t<řivek.|r
vzájemná"'p"ťty Nepůjde mi však ho vztahu mezi moderním básnictvím a malířstvím. .nýbrž . : o nět
V
táto
,stati
se pokusím osvětIit
nět.terá
že výzkum vzá3emných vztahů a v1ivů ruzných druhů umání nevede jen k obohacení oájin toho nebo onoho umání,ale že můžeobohatit jaxo celku. t r l e . ; d et U t e d y j e n o n Ě 3 a t ý o k r a j o u ý poznání xuItury prob1ám,a}e
o tol
abychom Iápe
,,.",.,řádání a f un
Porozumě1i moderní kultury.
vzniku,
vnitřnímu
,{6
n 2.
]e
různých vně
C9 r
napříx1ad
gických po1e
ních
un,šní í
specifÍčnost
možností.
výrazových
a
se
tehdy,kdy
jsou
skutečností,.iež
jen
zredukuje
srovnání
v daných
konrunÍkaótakó
dochází t.1.
tematický,
píedmótern zobr azení
dí1ech
do
právě
v nichž
.jeho rŮzných
na pIán
socio1o-
nemŮže zahrnout
zjednodušení
6 nutnámu
a funk-
nebo
obsahu
tvorby,
specífliěnost
systámu
výstavby
kornponentů a a5pektů,
řadu
výzkumu ce]ou
svóho
=počívá
předpok1adech
psycho1o9ick,fch
či
jinenovate-
soěrovacího
speciťická
ideo1o9ickám
či
ideovám
v Lzv.
spoJ.eěnéno
v]astního
znaku,jeho
uměteckáno
rea1ity
tj.
jejrch
dš1 vně
umě1ecxých
hIedá
která
stuoia,
sroVnávacího
l,ietodo1ogie
na
soubor
inter-
a
pr etace . I
plán
l
ustupUje
I
aspekt
!
sebe
se
v nichž .v
rem kompozlcne
Ý
táma
ťunkce
zobrazující
.
zejmóna
kresby
.
.
patří
zřetelům
před
tematický
tematický nelze
obojí
k t'akovámu
všechny do
od
tyPu a
sty1y,směry
po výtce
a ma1by UStupuje
.
vytaz ovym r
kde
nebo
výrazovýn,že
1yrická,
poořizuje
tam,kde
zejinjna
t < n ě m u m ů ž e r n ep o č í t a t
a v maIířství
žánty,
S aspektem
srůstá
Poezíe,
odtrhovat.
sdě1ení kde
míry
tá
do
patrna
p1ánem výrazovýn
před
pozadí
do
je
přístupu
tohoto
Nedostateónost
I
výťvarným, před
pozadí
soétením určitáno
nebo emocioná1ního typu. nóho. (vizuáIníno) Je ne6pornó,že mezi všemi druhy umšní prioritu V rozsahu
záné-
výtvar-
a diflerenciaci
soěIení
ná 1iteratura. 0 tom svěačí nás]edující ar9ument : 1iterární umění je založeno na jazyce, coí je nejoŮ1ežitó:ší a nejrozšířenější nejen ří
komuníkační prostředek,kLetý
nástroj
dorozumívání,a1e
ke konstitutivním
v]astnostem
všech oblastí
také nástroj
ě1ovĚka.
porná.
i
Jazyková
když priorita sděIení
typu3
nejen|sluchová,aIe
Přitom
,,o,nodující
myštení,a jako
Pomocí jazyka jsou
skuteěnosti,kteró
a stránek
myštení a všdomí. Jazyk se přitom vému orgánu,
má čtověx k dispozÍci.
útohu
pomocí vnímáme oaný text.
vša
takový
pat
sB ''ocňujeme
dostupny
našemu
pouze k jedinérnu smys1ojazYkové komunikaci je nes-
neobrací
zvuku při
m ů ž es n a d n o a k t i v i z o v a t í
Je to
ztakovó,PoPřípaoě nemusí Teoreticky
hrát
vjemy jakénokoli nebo hmat,ovó. s m y s| o u { o r 9 á n , j e h o ž
čicnová
máme na vybranou
dvě,
Ve zv1ášt
n í m p ř í p a o ě t , ř i m o ž n o s t i : t e x t r n ů ž e m eě í s t n e b o m ů ž e m en a s l o u c h a t text h1asitámu přednesU; 1idé znaIí s1epeckáho písma mohou vnímat jazykové pomocí hmatu. Přímá smys1ové vjemy,:"ž nám umožňují vnímat jsou VyVo1ány píedznaky, ustupují však do pozadí před vjemy,která stavami a významy soĚtovanými daným textem.. pozo0 t a k a r Z i c h , p ř e d c h ů d c e a u ě i t e 1 ] a n a Í ' , j u k a ř o v s k é h o ,V Y p r a c o v a 1
W
ť
ruhodnou typoIogii
básnických
psychdro9ickáho
záutadního
ustrojení
z Eypu zrakováho,sluchováho ztakov,i typ
poezie,
patří
vzniká
VycházeL
píitom
Lvůrce uměteckóno
Uplatňuje
ot,ázka,
umění slova.
ke kterómu
I když Zich
sJ.adkij
popřípadó ztuchtým
řadí 'Ezv.
typu k poje
mluvní typ výslovnosti
7e poezie nejen
(KareI Hlaváěek: vInkem syt''i l|... Úo kroku našich i
čichová
kapek na 1istech
rytmus 5ovaI tt...
/ a žita nořce vůní tndlou...,.i
mó louky teskní Antonín BIok: '.I zapomni1os. mne,/ čto v izbe
Hleksandr
umšní a
a oruhy smysJ-ových počitt<ů
různó typy
jednotvárný
čet / biI ně1a...l,;
2atímco
psychologickámu
Protože schopnos! ml'uvy a dokorialá podmíněna pohybovými cěntry,uvěcÍomuje si samozřejmĚ, zrakovó a sluchová,aIe ''5íň ztemnělá vzduch
oíta,tj.
Ve výtvarnám
hybovému typul
můžeaktualizovat
z trojího
a pohybovéno (kinetického,;.
se samozřejmš nejlápe
v hudbě,
sIuchový
textů.
Vo-
/ UejaI ZacVetan,em
ětoj
nizkoj
čto pronizan
oy1 vozouch / tátesná pocity ( např.
durman,/.,./odtogo
jiné r t l o č njo / . . . ) n e b o H1aváček |l... ach, píeváoí ostrý z,akový vjem V nepří;emný hmatový poóitek: |L U^ : ^ UxĚÍI . rl - ; ., JE / Já po celám ji cítím tšle / a nejvíc na prstech, a já jsem všecek bírý / a tu mastnou běL,/ i v žirách cítím ji
Fia1ki
topím se V Eé běli. Zich
rozlišuje
1ity
h1ásek
{ny VyVolaná
. . , , ;.
smys1ové xvaIity
a jejich
seřazení,
řeěÍ,t.1. a tzv.
z kva-
vyp1ývají
ty,která
reprodukění
tj.
ěinite1e,
vje-
smys1em jednot1ivých
s1ov l SYfitagrnat a vět. Na zákLasmys1ovéno a uýznamového zaměření ťextŮ pak Zich
dě dominantního
typy: typ mluvní, hudební a obrazo. záxtadní básnická stanoví tři vý. Aniž bych se zde pouštát do podrobnán o uý,a adu a hodnocení Zichovy teorie, která je podnátná i v detaitním výrradU, pokusím její psycholo9icky' se nahradit záx1ao semiotickým přístupem. 0omnívám SBr že tak ladu To,co
ji
Lze upřesnit
a zaktuaIizovat,
se současnýrn výzkumem sroVnávací
Leorie
nazýuá smysIovýnri kvaIitami
Zich
a přidruženó
pocity,jež
prostřednírn
vnímáním -
ětenář
ói
řeči,
pos1uctiař
íady grafémů nebo h1ásek, a rozIišiteIná
i
které pro
nají
toho,kdo
svá text
uvést do soU-
umění. jsou
vjemy
(oočitky) . Óez-
zísnáuá
pozorováním či nasloucháním
bomto e]-ementárním kontaktu s textem se ještě jde tu o Vnímání znaku jako znakovó kvaIity; přístupná
tj.
.
textu.
Při
p1ně neUp}atňují určitáno
jeho
přeomátu
hmotná vlastnosti V pravá'n slova
smys-
lu nečte nebo jej nevnímá jako sdělení (n.pííxrao proto,že nerozumí v k t e r ó j e t e x t n a p s á n č i d e k 1 a m o V á n ) . 5 a m o z í e j m á * a ž a , f, íeói, ''hrabe a hrabe, kdo nasIouchá tornuto úryvku jedná Í,,ezvaIovy oásně
tu hrabe ní
v mokrá hlínó
riá1u
vzbudí
vo1ává
uvěoomí si
Už tato
uršitý
nápadnó jazykovóho
vlastnost
dojem, který
opakovámate-
se ovšem konkretizuje
porozumíme smys1u s1ov a vybaví se nánr přís1ušná
ťj .
představa'
skupin .
V posluchači
v okamžiku,kdY
pokrákává,,,
a tiše
s1ov a hláskových
+t
táma věty.
lÝlezÍpočitt
jako
vnímání textu
!'věci'$představam
movýnrp1ánem mohou existovat cnází x tomu, že básnický jsou v]-astnosti jazykováho Nejnápadnš;ší
je
ti1a
Lzu.
s1ožttá
v nás
Vy-
vzbuzenými jeho
í
í ' i ej č a s t á j i
vztahy.
uýzna-
však do-
vnímáme jako
text
nedít nÝ ce1ek,kde motivovány jeho obsahem.
materiáru
to u onornat,opoetickáho pojmenování, avšak to je jen jedna možnost ',srůstání'' zvuku a významu' zvuku a představy. ještě ce1á řada mnohem subti1nějších Existuje způsobů, jak. sáman. tizovat zvukoVoU stránku verše (nejen h1ásková seskUpení, ate ťaká intonacir 8|tikuIaci,rytmus atd.). Zejmána trroderní poezie obohamožnosti
metafoIY l básnická etymo1ogie a jiných postupů za1ožen,ich na hře zvukcvó a významová stránky
výrazových
zvuková
textu. Zich
si
nepotožiI
zda se rnŮže při
otázku,
čtení 9raf ická sťránxa textU pooítet na vzbuzov'Sní bezprostředních poěitků, tj. zda se vizuární vjemy pojí již k první ťázi našeho vnímání textu. Podce. nění vizuární že jako
účinnosti
stoupenec
čtení uásnó
textu
tzv.
sob vnímání ].it,erárního
ty,;ako
Básnící
T.5.F.,
čtenářůrlrurčitó
vizuální
která
1ze ootišit
jen
slovní
různá typy
zpŮ-
poříta.1í
inf ormace ' ty moderní tex.
rrebo něxterá
posouvají
t
Iasti
přev1áoa;ící
s tím samozřejmě
Kaliqramy kteró
l.omu však
Proti
{ { e m á mt u n a m y s } i
soětit.
napřít
kvaLit.
dnes naprosto
záznanu soěru3í
dektamací neIze
šxv ze sbírky
ta
textu.
dáno především tím,
poVažovaI pouze hlasitá
Lextových
čtení j"
žu tichá
a pomocí g"af ickóho
u Zicha
Chrenphi1ologie
za ade;
Lze namítnout,
která
bylo
Seiťertovy
do ob-
soótení volnáho
hří-
verše,
právě
záznamem. Avšak význarriová kva1i. Erafickým psanáho nebo tištřnárro textu nemuže oÝL nikdy roVna nule:
už sám Fakt,že
na první
p o h 1 e d m ů ž e m ep o s t ř e h n o u t , ž e
že verše jsou
kou či d1ouhou báseň, do praVidelnýcn
nebo nepravidelných
používá veikých
písmen i
že se vzdáuá určitou
interpunkce
tam,kde atd.,
xrátxá
nebo dlouhó,
stroFických
je
- to
jde
praVopis vše hraje
o xrát="řazeny
útvarů,
ž" oásníx
nepředpisuje,nebo při
óetbá
básně
roIi.
|'ejproblematiště.;ší
je
l'la jednó
straně
Zich
Vymezení
(tj.
jej tento
typ
Zichovo
Vymezení
definuje abdikuje
Lzu.
m1uvního
prostřednictvír;i na
zvukovó
typu
textu.
negativního
a vizuátní
vjemy)a
tt'1
ú na druhá
straně
tím,
Že se tu uplatňu.jí mluvní možnosti ťextu
speciťicky
bychom s].ovnš gestikuIační,
řek1i řenó
na vzbuzení
uršitóno
nebo s]ovně
emocionátního,
neurčitárro stavu . Buó jak bud, nejzřeternájší
buá rátorickď, nátaoovď,
zamepředsta.
vÝznamová i
vově
Typ m}uvní je
typu. urěitá
nátaay
zřejmá
nej1ápe
a obrazová
počitky.
řečováno
aktu,který
jako
pu1sy,
než významovou 1ogikou ná vjemy, je dostatečnš jasná ' stanovení hoto
zvráštního
typu,
ciaci
j"ž
typu
hu t,akó V orqan izaci
např.
jistým
hodí
a obraznáho k VyVoLání
způsobem uspořá.
Zdá se však,že kritárium ráto. je řízen spíše motoriekými im-
nebo zaměřením na zvuková a specifická,aby
básnickáho
není naším cílem,
pojmu veršovóho
Fředběžná
Vymezení zvukováho
smíšený, protože
se zpraVidla
daná zvuková riřnosti
je
akusticky
moh1o sIoužit
textu.
Podrobná
samozře.imš hraje
při
definice
bude muset přinIádnout
rytmu,který
či obrazto-
k diferen.
prVořadou
úto-
nebo hudebně1L"**řenáno textu. rytmus - Ve větší míře'než hudební
lze
říci,že motorický ,i se.prosazuje V Uspořáoání vyšších jednotek textová výstavby, tedy.,i v p1ánú tematíckám, jakož i v ceJ-Kove KomoDZlCt Se--
r:ratických jednotek TypoIogie ní,
j.ž
t j.
jak
2
I
,
a šástí.
básnicky'ch
z dominantního
t
textů,kteroU
zamšření textu jak
se projevuje
t,u strušnš
vy1ožín,
vychází
k tomu nebo onomu smyslovámu působe-
Ve výrazovám,tak
taká
v obsahovám p1ánu,
Ve způsobu uspořáoání textu jako artefakt'u ( znaku-věci ) , tak t,aká v jeho významová struktuře (znak-vÝznam). K prvnímu typu řadím verše,která se uyznačují výraznýni zvukovými
kvalÍtami, raznoU zován
nápadnou euflonickou
fónickou i
1inií
aP. jak
tematicky,
stiukt,urou,
š"ťnými zvul
Z'vukový vjem se zesi1uje,je.Ii
je
tornu V následujících HIuboká ticho. - 7- mokrých stán k a p k a z a k a - p l < o us p l y n e , páou dutý h1as, a jejich dalekou kobkou roz1oŽen, j"!o by nošní 'nšři1, óas,
sámanti.
iiáchovy'ch verších:
::i: lI::: ::i : líl: ]"".
Druhý
typ
VoU představu
je
zastoupen
nájaxá
Zejmóna
přeomětnó
pOpisnou
skutečnosti,
poezií, jako
např.
která
[.lacharovy
na Krym. z VýIetu V jedná obtázky cestopisná Iistická básník jak ji haIiřskou krajinu, poZorova] z vLaku: Stříz1ivá šosácrá kra iina šine se kolem tebe; jaksi ji teskIivá píepíná nazelenale nebe. -
-"1
evokuje
básnl
zrako.
reatíčí
Cbrysy ostró a soU1aonó barvy dost 1ahodí oku Vse i,o.jest iak oíto důk]adnó n'a]íře ž třiéátÝ.h roků. I
...1
r';oderní poezíe které
nemají
nic
však
stát
např.
nebo;akákoti
snovó nebo
poetiďtických
cykIu
na
spojení
motivŮ. hříček
hry
ně,aký
nebo
imore-
představ
vizuární
cjvou nebo
t.Japř. tr]ezva]. se
inspirova1
a V j eny,
motivy
rea]-istické
básnická
narážka
asociační
tvarových
optickými
obrazností ZákIadem
pís'ene' nebo
je
inspiru s
1yriky.
tvar
kých,barevných
nšxay
spo1ečnóho
přírodní
sionistickó nŮže
se
9raťómy
se
emb1éni
více v
grafic-
jednom
Iatinskó
:hcnodrr'
Elt' oranžovÝ p1od 1ampión m]éčnó záíe jínž matt
ts
syna
druhó písmeno oětsxóno s1abikáře a obrázek pIsu mi]enčina nazorpísmeno B po1ožená ob1oučky dolt. (titut t-áto básniĚxy ně dokrádá stránky textu. 3ako by zde sóment'izací grafická 'lsrůstaI|| se znak en-významem. ) Jiným příx1adem textu zaměřeného na vizuál'ní vjemy je např. ,mullyl'1 kde autor vkompr:sáí Ch1ebnikovovy násně 'lTruba Gu1
znak.věc
prvky
ponova1 hera1dickó šav1í a
zakřiVenoU
erbu Persie:
zapadající
1va tříma3ícíno
s1Unce.
Kosmatyj l"u,s 91azami vašego znakomogo' Krivvm mecom zakata storož. Komu-to uqroža1 d- e? vl ' o j 1 so1nce perezrevšej varen ( SLadkoe ljubit . na ]-.vinoe p1ečo Laskogo zaŘati1os. Sredi zelenYch iztazcovt ! Sredi zelenych izrazcov (chlYPatý 1"Y s. oěima vašeho známáho zaKrIVenou sav1í červánků strážce. komusi hrozi1 dívka A s]-unce jak píeztálá (s1adkou má ráda zauaíeni.nu) na záda lvovi přítu1nš se sku1ila v zelených kach1ících, v zelených kach1ících l Třetí,
m].uvní typ
m1uvidel je
a
t]erudových :
m ů ž eb ý t
vně.iších gest, jak
vhodný taká
jednotek,jak
verše,
je
k vzbuzení
je
sU9esce
tomu V případě
zaměřen na motorický
pohyb
tomu U oštst<ýcn řítade1, a1e rychtáno
nás1edujících
stříoání
ternatických
veršů
Dykových a
a
54
Dvk: Vypad1i na nĚho: !3něný k]-es. 51unce se ztrati1o, 2EsmUtně1 ]es. lrak h]e dí s výčitkou, n,razí jak v zímě. To1ik 1et, dšvče, a zradi1a jsi |nne' (t,.irá sedmi foupežnír
nápadnó ťtázavání
vět
a Veršů, značná e1íp-
a Podřízení zvukcvó stránky st,ránce rytnrÍcká a sómanlťapř. rýmy se tu neUp1atňu.jí.jako s"učási euflonické výs-
tické. tavby
je
Verše,a1e
jako
rytrnick5í si9náI.
t.ěkoy však můžedocházet
k
zvráštní
s y m bi ó z e
r . . l 1 u v n í h on e b o r ó t o -
principu s principem zvukovým. F.řík1adem takováho typu je [..lezva]ova ||Smutečníhrana ze Ctokara iíezinut|. 1 když jsou tyto verše po stránce euflonícká ve]"mi bohatě vybaVeny, přesto
rickóho
jejich
dek1amaóny'u'.ukbura
přesnš
uršuje
rozestavení
je
ov1áoána moťorickým rytnem,který
a ftázování
zvukos1edů:
Je opuštěný trůn V smutečním smyku strun t'.rátová bez korun se rozpadají u p"achu a sVštto sedmí 1un jež hiídá-teXty run se tříští na portát-a uhasíná v strachu ú v a h y o r ů z n ý c h t , y p e c h t e x t ů m ů ž e m ed o s p š t k
t'la záxtaoě že jazyková
umání má proteoVsk,í
"harakter jedním typem smys1ových vjemŮ:
determinováno
závěru,
není jednou
provždy
můžeape1ovat
k to-
smys1ových počitxů nebo je můželibovoIně a kombÍnovat. Naproti tomu hudba je přístupna především
mU nebo onomu zdroji Spojovat
vnímání (štení
sluchovámu my vzbuzuje
jen
V omezená míře,naproti je odkázáno uýtvarnictví
pocÍty. představ, reriáf) určitá
z not
i
když něxteró
mohou oýt tštesnó
výtvory
V krajním
pocíty
nemá obecnou p1atnost) tomu snadno VyVoIává na ob1ast tohoto
případá
( n"přítrao
Ať už bereme V úvahu jakákoti ství,a
tírn máně sochařství,
typů smys1ových pošitků ' jako
umění (např.
vnímány taká
ch1adu,
mět
tep1a,
vo1bou barev, z pravidla,
uýjimky nemohou
optických
využívat
1iteratura.
a optická
v.i
motorická vjemů a socha
nebo
pomocí hmatU. drsnosti jejich
nebo kombina.
hudba ani
ma1íř-
do Lé míry různých
fL
& iJy1o by
zřejně
však
s1ovesnáhc
Umění.
výtvarná
uýznamy.
znaěnó
omezení na
vázanosti t ] u m o č ít
Literatura
nikdy
Kronl toho
jistó
obecnó
1iterárníno
znakovó
r.JěkdysB dokonce pochybuje
hudební
uršitá
případech
textu
některých
kva]itv
o možnost,i přek]adu
a
ve].mi
Vyp1ývá
přek1ad
sebe1epší
Víme dobíe,že
Vy Znamy a
všechny
nemůže soĚtit
univetzáInost
a V nět
sdě].nosti
jazyk.
daný
př.ceňova]i
nesprávnó,kdybychom
z
jeho
nemůže básní.
určÍtóno
textu
do jazyka od]íšnóno typu. (viz napřít<1ad ť!andě1štamovu báseň t l S o ] - o m i n k a l ,l z a 1 o ž e n o u n a r a f i n o V a n ý c h z v u k o s 1 e d e c h , j e ž t v o ř i z á k L a d výstavby. n e j e n n e o b y ě e j n ě p r l s o b i v ée u f o n i e t e x t u , a 1 e t a k é j e h o - ' v ý z n a m o v ó pařížský
šasoprs
štamových básní ni1 'tSo1ominku:' ťext. se
dosud
básná
3.
a studie
dc
.
nepodaři
od Jiřího
češtiny
jeho
p ř e k 1 a d y Í v l adně 1 -
osobnosti
a
tvor oPr obt ížnÝ při
iny.
výtečný
uveIeJ-
rYv.
tenLo
f rancoUzšt
existuje
Y
Ý
uveřejniI
poznámkou,že
s
1o prYe.]-ožit do
konstatováno,že
.
který
věnovaná
V rUském znění
budiž
težitosti
2,
poátique,
Act1on
překIa
, 2, LELLJ
Ý, PJ.
r-
d tóto
Kovtuna.)
5rovnáváme.1i umění dvacátáno sto1etí, ;ehož počátt
v d e . v a t e n á c p é , r ys t o 1 e t í
snad jen s Výjinkou
impresÍonis-
Í , t ů ž e mdeo k o n c e m 1 u v i t o n a d v 1 á "*ěj.Í'T"fir'"o'i11eratUra. by1o Ie|rcy r o z u m í m e . 1 i t í m o k c ] - n o s t , ř . n a . lí i s t v í d; 1iteratury, r..ámšty, která situaĚnímí a ideo1o9ickými íascinováno epickými, v širokám s].ova smys1u, tedy nejen fixova].a a nabízeIa 1iteratura
tickóho
rloezie
a UmĚtect<á próza,
grafie, Tato
žurna1istika
závisiost
terizuje
vznik
a1e takó
myto1ogie,
náuoženství,
hístorío-
ap.
ob rě;zU na sIovu je ovšem již oávnóho cJata. charakprůbšh náuoženskó ma1by i ostatních i historický
ideo1okteré by]y Ve s1užbách určiténo 1Íterárně nebo sociát.ní ma1ba). pří9ickáho soětení ( juko např. historická ma1by by1a aJ-egoričncst a i1ustraznaónými ryrsy tóto tl1iterární''
typů ma1ííství,
r ivnost . ma1by jak a záznamU předrnštné skut.eěTeprve nosti vnímanó zrakent doehází v]astná až v impresionismu. komentářů: nezajírna1y ho tento směr se obeše1 bez 1iterárních se anekdotÍckó ani me1odrantatickó či symbo1ická vý.ievy, z.měři1
Ke skutečná*u osamostatnšní
na repIodukci ínspirační
zrakových
zdroj.
počitxů,
na1ázaje
v nich
svůj
v]astní
lt1iteraturart nebo |'1iterární obsahtl , zač,a Avšak Io, čemu zde řít.áme 1o být na konci sto1etí poVažováno za přítěž i v umě]eckó litera.
ZEjnróna V poezÍi.
tuře t 2..Ý
vYZYVall
trát
Se v táto
souvis1osti
stupně
s]ovní
výtaz
zřete
1iterárnosti
verše
od 1iteratury
a přimtnout
k hud.
jako
dva různá kva-
roz1išovata jako
poezii
tvorby:
a 1iteraturu
Casto-
maniíestašní
a estetika
]iterární
cí1ůni a poařizující ký'
od
Ver1ainovy
citují
sa má osvobodit
Taká dobová kritíka
IitatÍvní
odk1onu
p ř e d e v š í m b á s n í c j . s y m b o 1 i s n r u.
Droqramove
o totlr,že poezie bě.
K tomuto
po výtce
Umš.l.ect<ý
činnost, s1oužící různýrn praktickým kritóriím
se
na hony vzláLeným
umě1ec.
l'ům.
symbo1ismu by1Í přesvěačeni,
5toupenci
že utrteni ma zvráštní
výtazo-
žéaný n r o ž n o s t i a t í t < o 1 Y , k t e r ó n e m ů ž en a h r a d i t vá a komunikativní jiný obor 1idská óinnosti. Aby by1o umění s to p1nit svó pos1á. ní, musí si oýt p1nĚ vĚdo*o svá podstaty, rnusí se oprostit od všech funkcí A právě
a prvků, proces
tento
V ma1ířství,tak
i
p1nš projevit
mU brání
která
svá
zajínavým způsobem ov1ivni]
síty
jak
probínat
sebeuvědomování umóní,xterý
v poezii,
v]astní
jejich
vzá jemná vztahy. průošn stručně
[ . . o k u s m es e t e n t o
přev zaIa
V 1iteratuře
na sk1onku
kt,erá se v předchozím svěoší situace
v ruská
govaná postavení.)
stranš stroj
dění.
období často
(c tonr např.
kde nrĚ1a pr6za
zce1a
vým1uvnĚ privi1e-
by1a Samozřejmš 1épe uzpůsobena
Poezie
od praktických mu,aby se oprosti1a Veršovaná řeč je už súou podstatou norná1nímu
a natura]istickám
Iiterárního 1iteratuře,
poezie,
iniciativu
sto1etí
rea].istickánr
na sa'nó periťórii
ocita1a
charakterizovat.
jazykovému soš1ení řadu
funkcí,než
soštovacích
k toptóza.
, která k1ade o m e z e n í a p ř e k á ž e k . Í . ] ad r u h ó
umělou řečí
čtovět
nikativní ké rea1itě' estetika racioná1ní
w . a ž d és 1 o v c
oznašuje
zdůrazňcvaIa kontrole
náco
Znamená, tj.
pojem. Proto
a Vymezuje určitý akcesorní a nejsou
poukazuje
funkce
řeři,
která
symbo1istická nepooróna.jí
do t'6 míry normovány jako
kate9orie. a 9ramatickó k expresivitš se ouráti1a Pozornosi Syrnbo1 jako cuátním aspektůnr řeši.
k ná;a-
zá*tadní
1exikáIní
1-eorie umóteckáho
výr"zu
spočívá na os1abení Je to výt.az, jehož poUze intuicí,
i
;azykováho výrazu, ' k inJiviústřední pojem symbo1istické
jak a základní
závaznáho
vztahu
sÍnys1 nám uniká,
přímýrn zřením.
t
Co však ných
do systómu
znaku ní
může a,ít nosite1em
oy1y
komunikaci
Í ' , j aj e c l n ó
racioná1ního
synrbo1isty
prchavých
tjchto
sdštení./
to
by1a
zvuková
stránka
vyk1á
kornbinace
uýznamů a přcdstav,
s]ovl
sYntagmat
a větl
žira ně
aktuaIizací
na
přius'íŽit
VymBzenfch
vat
zvukové jako
hudbĚ
významŮ,a
urĚitó
řečí
hudby
s
tran9racioná1-
řeši,
se
jehož
text
zvtáštnírn
nejscu
neob-
Spojením jednotek.
sámant-ických
znaky
poezie
snapřes-
nositeIi
a pojrny mohou sU9ero-
důraz
ktcré
pak
druhó
syrnbo]istická
skutečnosti pak
na
kLadený
na básnický
VyVo Lává l
Sb}ižu3e
obraz, symbo.
výiVarnictvím.
poezie.;ako
5ymbo]istická příx1adeni
umožni1y
vyšších
stránky
umění,
představy,
nepřímó báseň
1istickou
jazykováho
aspekty
VyVotaná i
P3případě
.;en ve1m:- zprcstředkovaná, přírrrá i
DPpievodite]--
?
straně
Jest1iže
Kt,erá aby
akIua.].izovány,
vfznamůr
by
neUstáte
mezi
oscifovala
magickou
a obrazŮ. magie
zvukovó
liiohou být
nás1edu jící
verše
Antonína
mó 1ouky-L,uskní v ů n í m d . ] - o ua v o d v z e š e ř e n y . j s o g jdou a vše.t.o planou p I e s p I a V o Z y a stíny Je uz zat,ímco v
ú1oha utonomní
dominantní
ťěchto
vízuátní
je
představy
Sovy: nroU
nesporná
verších:
Březinových
V m ě s t , e c h, j . ž ' | + u b o , k ý c hh o r i ' o l i l
S.E L,ni, t":?ická
obětiš!ř',
,
1?Tp9' spUSt'ena ,nízko z k]-eneb .aZ.:rovÍtych ' a k d e ' s 1 U n c e 4 í t fs t i c k a krvavě doutná v dýmu, va1ícím se nad nádražími a kaťeora1am1' pa1áci krá1ů a Vojsk, par1amenty, žaráři a arnfiteátry... Také nás1edující motivŮ,
verše Kar1a
konkrótní
z nichž se sxráoá
no tui'o představu vých prostředků
v h]avních kresby
Hj-aváčxa obsahují obraz.
rysech
řadu
vizuá1ních
t.Jepochybně by by1o nož-
vyjáořit
t-aké pomocí výrazo-
nebo al
se plazí, Je vo1dé,jii.: . [gu,i Po, střechách je plech' srp měsíce jak stříP.tI , vzduch DrosVcen ie horkou vÚnÍ sazÍ. již pů1noční dóšř s,'y1 se šit<mýcns[řech. Jen kapek pár d1e dornu Je pozdě již... na ].uteren sk1o, tak tence-t,říská j.ž svítí žrutě na skupiny stromů, kde ná'nástí se p1aše zal-esk1o. Z uvedenáho cj-tátu symbo1ický Představa
H1aváškovy básná
smys1,který
je
ne1ze ani
odhadnout
naznačen až v závěrešných
nočního měst'sráno
mi a b1edfm svět1em lucerny
její
stroťách.
s másícem, 1esk1ými střechaozařu.:ícím paršík vzbuzuje spíše předzáuoutí
stavu
obrázku.Osr,atně cesta nejednoh nálaciového impresionÍstickéno kteró tývá básník:. k symbo1isntu ved]a přes vývojová.stadÍum, i
v 1iterární
nistorii
a nikoIi
neprávem
nazýváno
impresionis-
llr t'ickým. cí
Im;.'resionismus
p'Yírodních
ná1adových nebo
5ovy
inspirova1
Ve
verších
jal< je
olr.ázkŮ,
H1avářkových,
zl.rodnocením síl,ys1ových
ne jerl
básníky
V 1yrice
především
a1e
'očitt<ů v
paLrná
1-8matíckY,
jejich
ceIá
evoka-
Anionína
akl.,ua'izací
šířil
ói
Iozmanit,osti
a
zvtáštnosLi. poezie
!ymbo1ístícká nisnu,
avšak
| J . a] v á č x o v ě
zděoi1a je
využi]a
a Sovově,
ncobvyk1ostí
t
Zýráštní se
pojrnenování,
forických ,v, iL- L , ,u! 'dt ^ J I( l r
^X^..r
PrEL,lstavY
u Březiny
a pocitových
poezii
V synrbolÍstíckó
smys1ovó
svým zv1áštnín
af e takó
rnnožstvírn srflys1ových šují
ke
bchatství
se
kteró
navzdory
zachytite1ná
s
V poezii ve1kým
zpIaVicJ1a
Se
uYzna_
a raťínoVaností.
seť|<áváme s
-
kIerá
setkáváme
motivů,
impresio.
l:ejen
cí1ům.
EXpIesivitou taká
inspirace
ce}ými
svó
tužkou,
řetšzceni
meta.
fiktivnosti
evokují
perem
ma1ířským
nebo
štšt-
cent. llás]eciující
verše
Ctokera
Theera
připomína;í
dekorativní
kompozici
secasního sty1u: Kdyi v-oceán jsTe Vyp1uIi.-
j:!
ptáků |cJna bírýcn
na lode nase v sumotu se zenska teLa snesla, cqs. jako. dóu.9 na,děje. v trně tanči1o j1"h zrakŮ, tšch zrakŮ, které spatřeny nám Vyra ziIy ves]-a.
jati, v1asu, v1a jícím jsme Iu,:9. |,:,j" j].! z d a 1 z Í u y s e n e m v 1 o k t e c h a s V a d e ] ." 9j a' :kpo s 1 o v a , a j . ej i c h . p } e ť n á s p o m á t . ] " a . a z r a k j i c h m o d r ý v a á r i teá,-ohnám posedtý, prár do ťia1oúa. Všechny moťíVY,kteró ptáxŮ, ská
vznášející
oši,
se v TheerovĚ textU
rozepjató
p1eť, tanec,
ruce,
a proprátání
nu1á spcjování panó či p1akátŮ
moře,
se ženská tóta, dobře
Vyskytují 1oó,
ves1a,
opojení
uhranšivá i
atd.
znáne z obrazů
bírých
hejna
jejich
íenp1y.
a dekoratÍvních
K 1 i m t o v ý c h , | ! 1 u c h o v ý c ha d a 1 š í c h m a t í ř ů s e c e s n í h o
ob-
dobí. báseň rneeroVa;e
Citovaná
pro
charakteristická
symbo1ismu, kdy původní fli1osoťicko-mystická 1a do pozadí
před
zu a celkovóho R právě
v tomto
nictvím,
která
ticismu
by1o tehdy napříktao
ovlivněna
se pokouše1o po mnoha deseti1etích
V symbo1istickém
tvarový
uchyIova1o
a inspirováno výrazovó
obra-
hodnoty.
secesním výtvarsty1ováho
poezÍe;
1iterárními
do neskutečnóho
kových námátů. Po stránce
básnických
ek]ek-
princip.
období mš:-avšak iniciativu
oVlivňováno
Ustupova-
nabýva1 samostatné
nezídobí by1a poezie
naLézt nový sjednocující
pozdního
inspirace
zvýšenou smysIovgu SUgestivitou
s1ovního výrazu,který
poezii
světa
výtvarnictví
námět,y, často se
myto1o9ických
symbo1istickó
ma1ířství
a poháo-
W se Vyznačovalo sty1
značnou nejednotností.
preraťfae1it'ů
vyznačova1 estetizu
3ící a Ídea1izu iíci o ma1ířícn, jako Bóck1in nebo
tendencí,
Pak se to neoá ří"i Hocj1er,kteří 9e neVynýua1i verist,ickámu způsobu m a 1 o vá n í - . l i n í s y m b o . 1 i s t i č t í technickych
postupů oojevenýcn
inspirova1r
technikou
zciůrazni1a a sdě1errí.
výtazu rešit
po svďm,-
os1aÓena
Ve prospěch pozornosti
systám.-
íeoretikovó
u m é 1 e c k é r r oz n a k u
"ýt záuís1érro na daném
výrazovýcn
možnostecn.
umé1ecký ať básnícJ-'ma1iři možnosti
uyzkoušet výrazovó canďno maieriá1u
znakový nebo
a
a mnonem víc,než
'neresDektovat
s to
speci-
však try1a táž"z oprostit
přísIušný
a Umě1ci'
snažÍ1i
se
reťerenšní ťunkce mě1a
ói
v1astnícn
se oct1
skryteí kva1rty a postuPYl
tendence
by1o
umě1eckéno
konf.rontováno
autonomníno soě1ení
na jeho
V centrU
by1i
přitom
by1o
2obrazující'
znakovém systómu,
se zase
muse1o kaíaé umění
požáa,uu závaz,rého vztahu
rea1itÉ.
ciříve,
a jiní
a mozaik. -jak jrž estetrka
obecný postutát
7ákI"oní
k vnejší
S€
využívati
svábyt'lIost a nettahraclite1nost
každé
se od rea1istickéno
hudebnícir
ma1ířr
píecjrenesaněnícrr flresek
lento
překážkami.
lickýmr
^í natura1istickému
impresíonísty
3ymoo1ístická řeěeno
Jest1iže=Euoříxrao
tuůrěí
které
.1eště donedávna by1y poVažovány za lve náhoclou práuě V syrnbo1istickérn období
kdyko1j
principy
samozřejmého,
něco
vznixl
vorný
uerš jako
popťení il)ecrického systému,kt,erý ou:.áoa1 poezii po sta1etÍ-a zdáI se-být, jejím nezbytným rysem. Ťakó v,hudbě s t o 1 e t , í r ' J o š r ot
na konci
významným změnám způsobeným vědcmím, zvukouéi,o mat"rrálu,jeho komÉosavadní Iepertoár
že
možnosti
brnaění
L zaíazení
dá požadav.kům k1adeným
ství
a gralice
na předmátn,í svšt. kých vizí
nepodIénaty
tři
představy
chybnost
již
impresionismem
Í'ja1íř-
vizané
snů a mýticko-mystic
záu.onitostem materiární
s1oupy rea1istictáho
výtaz.
zkušenosti
vizuá1ní
]'oká1ní barvalPoPisná
tím co tyto
oblast
Fantastickó
uY. neodpoví-
dosud netušená možností,prot
otevře1y
překračovat
systámu
hudební
na soud.obý
Be tehdy
že moh1a vo]ně
do tónicxého
skutešnosti, a perspektiva,
linie
ma1ířstuíTEříý a pointi1ismem,
za
uvedeny v pozLráce1y
stá1e
ví
na významu. Na zašátxu poezie ární
sto}etí
dochází
k uýznamnámu obratu.
ve vzájemném vztahu VývojovÓu
umění: umĚní s1ova se stá1e
více
iniciativu inspiruje
ma1ířsiví přebírá řeší
a vizu
cbrazů,v'
M tvarných
znaků. Tento proces
by]
zahájen
1ířství
a V různých dalších
ku1tury
prosazoVat
při
nástupu
secesní
aVantgardních
Zejmána kubism.us
v období,kdy
ob1astecn sty1,
se začaI V ma. a materiární
výtvarnó
a sta1
se .ieště zřejmĚ3ším
smárŮ.
emancipaci
sehrá1 rozhodující úronu píi moderní poezie od ''1iterárních't obsahů a
ideo1ogických
výpovědí.
poezii
.
t . ; ů ž e m pe ř í m o ř í c i , ž e
vedou branoU,kterou
k lnoderní
cesty
postsymbo1istická
otevře1y
vyr,varne smery. 4.
V závěru svého příspěvku se pokusím stručně odpověoět na nas . t . e d uj í c í d v á o t á z k y : 1 . f a k 6 j s o u p ř í č i n y t o h o , ž e í n od e r n í tak -ualířství a v širším smys}u výtvarná ku1tura se|sta1a významným inspÍraóním
zdroje m básnickáho umění ? 2. Kde je třeba h]edat styčná
avantgardních
básníci přáter
výtvarnít<Ů
t.;ejdříve k první
? To jest:
a poezií
r r , e z i i ] i o d e r n í r nv ý t v a r n i c t v í m
by1a vytvořena ma1ířství
a l
? otázce.
výtvarnictví
JakmÍ1e
a barevná
daná 1ineární
tĚchto
co
u svycr
inspÍrova1i
směrů
a hodnota by1y VyVo,ouál-,ň"vzájemných vztahů ze vztahu
v šen.
pikturá1 ní znak v tom smys1u,že jeho
csamostatni}o
pl ochy
prvků k zobrazované
vzda1o zobrazující
význam
prvků,
kompozice,
skuteónosti,
z nichž
a nikoli tj.
jakmi1e
s,
ce1kové postavení
funkce,
výtvarnóho oíta se zmĚni1o.0braz se již nepodoba1 okánku, j.ž nám nabízí pohIed na ná;ar<ý vý.1ev či Úsek reá1náho svát,a. nýorž by1 vytvořen jako samostatný přeomět, jáko. znak,který s.e
sice
může
V jednoťIÍvostech
vztahovat k tá či vnš.išíno svšt,a,a1e jehož význam není tor.lto .re]ací urJen. V abstraktní kompozici jsou tyto re1ace k vná3šímu světu zce1a pot1aóeny; i jde tu o podobný typ umě1ecké ho znaku a soátení,jaká konstatujeme U hudební sk1aclby. ý obou piípadech význany vznikají z konFrontace prvků uvnitř oné stránce
výtvarné cipace 1ika
či nudební kompozice a z kva1ity materiá1u. Froces en výtvarná kompozice a výtvarného objektu probínat V nĚko-
rovinách
a etapách.
vně.išírro světa
podrobi]a
5ecese
do dekorativní
]ehce
linie.
expresivitu
výrazu.
kompozice
Fauvismus
barVy a nevyhýba1 se ani
všechny motívy
p1ošné a t,varová sty1izaci,
moh1a zasadit zV1nánó
V ma1ířství
tvarové
založenó
zdůrazniI
na variacích
autonomní p1atnost
deťormaci,
V úsi1í co nejvíce
aby je
j"ž
podporovala
zre]-ativÍzovat
vztah
nezi
zobr azením e zabraze.nýnr předmótern ne jdá1 doše1 kubismus: prostorovó vztahy, které oýva1y dříve přísně hierarchizovány perspektivnír, vidJnírn, by1y zrušeny a nahraženy autonomními vztahy uýtvarná kompozice. i:avíc pak tu.roué a-barevnó b o h a t s t v í v n é . 1 š í n os v ě t a b y 1 o zreoukováno na určitý poěet zakladních prvků, z níchž pak by1y. kompozice Sestavovány. Tento sk1adebný princip p ř i p o m í n a l z p. ů s o b , j a k y m v z n Í Kají . hudební t
revizi.
Vztahy
do p1ochy. p"vkŮ,která
dy a l
mezi
i1uze
nost
artet,aktU Všecnny tyto
vácí
r " l e š e k a n és h o zrušenal
podIe
principu
V tomto smyslu
kompozičního príncipu
i
by1y
nehražena Vo1nou
se k sobš řadi1y
znamená popření
objevem ko1áže,
nateriá1u
byta
niezi tvary
pak kubiSmUs významnř obohati1
postupy
Ý. castmÍ
a jej rch
P1ynu1ost, prostoru.by1a
k ubi smus rá1e
prostoru
vytváře1a
a motivy 3ednot1ivé detaity stárých významových zvratů. sjednocujícíno
věcmi
techniky,která
přeomátnost,
cůs1eoně ]ineárníno
secesního
a
;la1ířství.
cJosavadní kompozÍění zdůrazni1a
materiálnost
hetero9en. jako
obrazu
(znaku-všciJ. procesy
znamena1y tak
,,/,"=nou přestavbu
umě1ecxén znaku a komunikaéního syst,ému, že se st,a] y tázen přeometem zá3*u i obóivu básníxů,kteří sami pocíťova]i nutnost radiká1ní
'|Je třeba, výrok aby se poezie smě1e Vydala za malířstvím lt . vyst,ihu je situaci, v která se oct1a poezíe,
Ehlebnikovův
když se teoreticky a zšásLi i v praxí začaly rýsovat cesty k objevu poezÍe založená na zce1a nových jazykových a kompozičních postupech. Výtvarnictví zásan
získa1o
do traoiEníno
vývojový
náskok
zobrazovacího
především proto,že
systémU ma]ířství,jakko1i
nesnadný a prooírra.iící za neustá1Eího výsměcnu př.ce
jeí] se nedoťýxa1 tak
h1uboce Vrozených
.
veře jnosti,
návyků a norem'
jak
tomu
přirozených
destrukce
V piípaoé
by1o
zákonů
rec1.
gásnťk BenedÍkt kroužku,
pod bezprostředním
ťextů napsaných
ma1eb. Liršic
kubistických Ch1ebnikoVoVy příriš
sestavu je
da1eko,
.uýtuarná Jest,1i#isecese
urěitý
principy podnítita átu V1iv
i
experimenty
v ob1asti
ootýxá
jeho
záxtaoy jsou
řeči
a
neSrozuiýritelnó.
1iteraturu
repBrtoár
r:ředevšín, t.ín,že nro1-ivů, ku1tivova1a vizuáiní
a posíIi1a
dekorativně.sty1izaéní
inspirace
samy
zasánta
jazykovéh" komunikaee, .3v3EíIú." v ob1astiřóňřáěování
věi.né a textové
mooerního výtvarnictví
stranný,
saíny
ani
akceotovat
drastická zdáLo 9e mu,že jeho přítet
textui
kubistická
pak
ihned
s1ova a texty , :.ž
obrazu
v něm
v1ívem Pica"utý.n
neologismy
í'e nafUšuje
ov1ivni]a
nrožnosti básnickéno tendence,
1o9iky
Í n o n s t ru ó z n í
aktua]izova1a
nemohl
kubofuturistÍcké
do kompoziění
zachází
ruského ťuturistického
uzpomíná na pocity hIubokóho otřesu,kt,eré .Ch]eonikovových četba prvních
VyVo1ala
zásahy
É1en prvního
tifšic,
materi-
syntaxe.
na poezii
se nejrůzně5ších
.azYkováho
je,
jak
zřejmo,
aspektů výstavby
mnoho-
a komunikaó-
textů. Podrobný rozbol ních možností ]iterárních a praxi *"éto problematiky by muse1 vzít v úvahu taká teorii pro9ramových staostatních avantgaroních směrů. tlapřít
nahradit znaků. Řeš kombinující s1ova-pojmy chtšIi poetisté na naše smys1y; poezíi . řeší obrazŮ,. jež půsoní přírno pro nahradit'poezÍe .myštenek má1a abst,raktních a fi1m. zájen o foto9raťii pět smys1ů'. gdtud taká jejich komunikace.měty být nrožnosti vizuární I t,yto nové technická funkce a mšry se stát osvob ozeny od reťerující a zobrazující exprese 1yrická výrazu prostřeokem básnickáho | , 9 " 1 p r o zs át řveaoznnío u s é m a n t i k o u r:ekontro].ovane Iozumem a nezaLížené jazYkovó komunikace 3eště dáI' Dadaismus zaše1 V negaci s1ov. poez!e. záxtadním výrazohtásat přímo zánik 1iteratury,konec nĚ3axý předmětný vým prostředkem dadaistů neby1o s1ovo, nýorž existen znak, přičemž tento znak nemět zpraVid1a samostatnou tt ci, nýorž by1 souěástí akce, jakáhosi novodobóho rituá1U.(V šedesátých a sedmdesátých 1et,.jež oomítá to 5topách joe výtvarnictví
ýó obraz
a vyjadřuje
pokračova1 v destrukci
Surrea1ismUs kace a to, kových
se v ritua1izoavých
že na1ezj- h]avní
o prioritě
obrazu,
výtvarná
nebo obrazová
i, V ]etech
čtyřicátých
aVantgaroníno
inspirační jen
potvrzuje
a paaesát,ý"h,
vzpomín-
naši
tezi
v moderní poézii.
však působifa
inspirace
umění sta1y
rl snových,
zdroj
pf'edstavy
vízuární
a akcích.,; jazykovó komuni-
racioná:-ní
představách,
a haiucinačních
objektech
kdy se již
obecným majetkem.
Í pozdě-
na,básníxy
rnnohá impu1sy
0 tom svěočí napí.
oíto
Jiříno xo1áře, který zaěína1 jako uásník Ve Skupině 42,ale kt,erý je dnes na Západš znán především jako výtvarníkr objevite1 nových ko1ážových technik. je
či v)ítvarná, diska
díto
Ko1ářovo,
nesmírně zajírnavé z h1ediska
ať básnicktj
semiotickóho,
z h1e-
odkrývání
Ať již
nových možností s1ovního a obrazového textu. o j e h o z n á n é r o 1 á ž e n e b o m u c hL á ž e , n e b o o m á n ó z n á n é
jde
a kolážované básně,
]etristické ní oásnó, máže
ana1fabeto9ramy,
všechnytyto
dosavadních
tu a tvořivost
UZ]ové oásně
a vi zuátní
moderní poezie
nebo chias-
na bariéry
kornunikace.
jimiž jsme se tu umění z dosahu ''1iterárních,.
z dosahu si1,
čt"ověxa pooříoit
transparent.
a výtvarnictví,
se snaha vymanit
výpověoí,
ideo1ogických
asmabIáže,
útoóí z různých stran
syst'ámů jazYková
projevu je
zaaývali,
partit,ury,
cvoko9ramyl
techníky
Ue všech projevech ;i
vůbec ce1á
praktickým
které
se snaží aktivi-
zá.imům a jeonostran-
ným účeIům. umě1ecká soátení
ostatně
jenž mu by1 přisuzován texty.
snaží-ti
vžay překrašovalo
úzce pojatý
různými sp:1eěenskými
se umění 20. sto]etí
obsah,
a mocenskými kon.
s takoVoU urputností,
tvr-
doh1avostí
o autonomní výtaz, není tomu a nĚxoy až křečovitostí tak proto, že by by1i ] umě1ci netečni k významným spo1eěenským jissVoU tvorbou cntě.1í vytvářet otázkám své doby, a1e proto,íe tou
protivánu
vůši soětovacím
stužuách ideo1ogických cílŮ. přitom ídeologické systá*y, která je
dnes přípao
umění nát1ak,
jsou
systárnům, která se ociťají
pIně
v krízi
91obárnícn výx:-aoů světa jehož íntenzíLa a šíře by bývaIa většiny
Ve a to
VyVo1ávají V 19.
na
sto1et,í
ov1ádnout umění a beze Navíc pak úsi1í ideo1o9ií pťrzáněrŮ únytxu jejích do.svých zbytku je zapojit P-úměrnó ípr1mo rozenó inspiraění schopnosti. ''Všichn.ijsme posed1í t,ouhou zmánit svěL,'' napsa1 Ha1as V eseji, kterou .isem citova1 na začátru ořednáškv. '' a1e ie orostoduchá nemys1ite1ná.
:""í!T?Í!Íl :-:ÍI::::"T::i :!:'" ;";"lIo :";"}:í"I:iÍ, :':",f;i ;3!í vydat ze sebe to
žít ideovou nápJ.ní, bude trvat jen statečností ne jčistší a jen ';'ódiem toho bude mÍ1ováno... t| -.4-.
