ffi,
0,
o.
I
20 rolé(gen.) pole _ 24 rozeznónie zna|ost _27 po cti stojieusilujÍ o čest- 28 hoiie vkáiejÍ' -3| o nich s/aoíoslavuje je . 37 zz:láščí zvláštď; oóle vtůe'Žádost,vášeň- 38 prdoě sptávaé, _ pravďvě řádně, 45 obchodísě zabývá se _ 46 ozplodí povýší' po\znese - 56 stój po tmlilrosti usilui o moudrost Nadpis: Pietas zbožnost- 59 by ddoal abys dával - 60 očjestliŽe - 64 nekojínechlácholl' nďšt - nadpis: Justicia spraveďnost - 65 netěžsě letaž *; na tajnici na taiemstvl - nadpis: Fortitudo statečnost_ 7| neroď tbdti nedbej _ 73 jmenwaný pověstný _ 74 obznamenaný poznamenaný - nadpis: Prudencia moudrost - 78 nejistost nejisrí věc; zpraaoalti napta. vovati - nadpis: Temperancia střídmost' umlrněnost - 83 ščedrostkvasu bohatost hostiny _ 85 dařiti obdarovávati - 91' roaný přiměřený _ 94 plýzlti pluje _ nadpis: Prwidenďa ptodravost, staÍostlivost_9,7 nezpral.lili nevypověděli - 100 schczlášuchováš - nadpis: Memoria paměť-LOI ozý:al nazýva|-|o2 by mieoal žemá_L09 radný rozšďný' moudrý - ILD ubfuó chybí- LLL přirozenie přÍroda _ It2 neoini nedopouštíse viny - LL5 přěhoaěj na buď k němu shovívavý; razit tad7m - LL7 schodil zahynul _ Ll8 oejz:odil vévodil, předčil - nadpis: Modestia umírněnost, skromnost - |23 sěddnie souboi - L24 náhlý prudký, divoký l25 neroď péčěmiei nestarej se - |32 chozlaj sě střez se _ |34 zplodí způsobl - 136 stolcem sedi túnl _ L37 přípuzaz pohnán _ |39 ustattičel stálý - L40 ozdóra násilí - |42 křitlý nespravedlivý; srÍdcísoudcem' jako soudce _ I44 přieti býti přÍtelem - L45 neroď rozžěleti nerozlítostňuj - nadpis: Persezserantiavytrvalost - L52 td]e zástava _ I54 přistala zustala- I55 rooně přiměřeně, skromně _ |6L učiň sě bláznem bláznivě, pošetile si ved; při časuve vhodnou dobu - L63 ploď oeselévesel se _ L66 o časv ptaý čas_ 169 lakomspie chtivost, lakota - L72 jmě jméno _ L76 aldsti vládnouti; žíti užlvatt- |79 zapiti sě opíti se l84 ašahevšak - |9o poruě svěI; zndmotavyšetření_ 195: proto zlí mají štěstí_ 198 oómysliti přeďv(dati - 200 pomnieti pamatovati _ 208 zděje učiní _ 2l3 proxsietí probleskne - 2L7 slédís|ildl _ 225 oilenie smi|stvo - 23L na dlúzě rrrjrl ďouho trvati - 232 zanietati od. mítati- 239 ni tbaj aď nedbej
ALAN žilť.,
trě,
v. Georgicařímskéhobásníka iÍdhopole - 4 Macer Aemilius pisůpřipomínáse zde skladba ' římskýbásníkz l. stol. n. l., nldřěčvyptavovánl o boiích _ ovati)a Remeďa amoris (Iak r.43 před n. l. do r. 17 nebo nce trvají- |7 sbožiemajetek_
Volněji nežpřeHadatel Katona zachápe|se svou přeďohou českýupravovatelAlana. Autor tétopřeďohn básník a theolog Alanus ab Insulis (z 12.stol.)' pokusil se ve své básni, nazvanéAnticlauďanus' smířit náboženskýideál životase světským (dvorským); líčí'iak Příroda se svými pomocnicemiCtnostmi woří dokonaléhočlovělo' jenžnakonec dovedez,titězit nad Neřestmi; Ctnosti a Neřesti, jež vystupují iako jednaiícípostavy' lýbňz kodexu morálky rytířské.Z původní. nejsouvšakv7'atyze systémutheologíckého, ho nrímětuAlanova v české skladbě mnoho nezůstalo'iednak proto' ženášbásníknepřekládal z originálu, nýbrž ien z prozaickéhoobsahu, zeiménavšakproto, že použil ná. poučenípřírodovědných' čerpaných mětu jako rámce pro podání nejrozmanítějších zrtaných soudobýchkompenďí knižních(ní'ty se všakodvolává i na ýklady,,prosých lidí..,tedy snad na jakousi lidovou uaďci). Zajimavépřipojuje závěrem motiv sváru čtyř dcerbožích,který v originále není. V našíukázce 1íčíbásník, jak Věhlasnost (Moudrost) cestou k Bohu - kam byla vyslána, aby pro dokonaléhočlověkawžáda|atéždokonďou duši - poznává přírodní a kosmickéjevy. Zajimavéje pozorovat,jak autor řešínedostatkyodbornéčeskétermí. nologieještějen prosťýmpřeietímnrázvůlatinslých. Také dvanást větruov vzvědě' tyt pořádně jáz povědě: Na vzchod Sluncě Subsolanus, k tomu Eurus a Vulťurnus' 31 . Yýbor z českéliteratury
481
l0
l5
482
odpad Sluncě jest ZeÍierus, na poledne jest Africus, poďé toho Auster, Notus, na puolnoci jest Aquillo, Circius, Boreas, Sty'lo." Takže čtyi.iej menováni a osm obapol dáni; čtyřie slovúcardinales a osm collaterales. Tiť jsúu moři stvořeni a na čťverorozděleni. Když sě ti z mořě poberú a u povětřie sě sberú, dívněésě velmi obrazie. A kdež sě v jeskyně vtazie, tuésě počnúdívně miesti, ažsě země musítřiesti. odtud přichoď třěsenie podlé božiehovolenie. Když vietr ot vzchod Sluncě věje' ten má tu moc' žeto zděje: u povětří otvoď' déšč avšakdeščipřieliš neškodí. A když od poledne příde' že svúmocí sílně příde' tehdy neduh v lidu zbuzuje, svúmocí mnohésmucuje. A když ot.západa vzchoď, totoťsvú mocí přivoď: déšěv uoblaky připravuje a jím vešsvět obvlažuje. Když pak ot puolnoci pluove, ten vietr Aquillo sluoveg ten déšč ot nás otvracuje, svú silú mnoho zvracuje a povětřie ěistí také, činídivy nejednaké. Poďé těch osm větrové, jenžjsú menováni v nově. Těchto moci takévějí, jakož oni, takéŽi zději;
50
55
o)
70
75
80
US:
ls, I
ie,
t
všakžmenšímoc maií mieti' nemohútak sílně vieti. Každý vietr dva dny vieti muoŽ a v těch svúvóli vzdieti, přičiniec šesthoďn k tomu; pak sě vrátí k svému domu, kromě ačmu hvězda zkazí v ten čas,žemu přěkazí, moc mieti, že bude věčší tiem spiešekonec vzieti. Túžrnocímuožedéletráti. Toť jest řiedko znamenati. Všěch dvanástevětruov dáno, jakžjest pořád jmenováno. V tom nebi kdyŽ to vševzvědě' ottud pak výšepojide.
I
pcěvěje, ie: f I
E. i
Sedm nebí uzřě potom, toéchci pověděti o tom' v nichž sedm planet přěbyvá' každýsvym časemotb:i'vá. Těch dva českyjménamáta a pět českyjmen nemáta: Měsiec, Slunce, tak dva slovú, Venus, Mars, taťpo nich plovú, Merkurius, Saturnus, k tomu }upiter, každý v svém domu i v svémnebi má obláštnost, rozličnýchnebí věhlasnost. V tom nebi' kdež Slunce b1fuá' zvědě, že neotpočívá, že vždy okolrrostíběží' neotpočíváni leží' jednoéživí'moří' roď' obnovuje, žeqýševzchodí. Tatoť moc jest Slunci dána' tiem moc jeho svrchována.
483
o Měsieci takévzvědě' když přibývá, toépovědě, tehdy mořě tak přibyvá' a když schodí,tehdy ub;fuá. Merkurius, Venus také ta dva máta běhy také: jeden přěd Sluncem vždy byvá, druhý za Sluncem sě skryvá. Iupiter, Mars tu moc máta, hlad činíta'lidem ztráta. Saturnus, ten má běh taký' woříémráz i pod uoblaky. Saturnus vysoko vzchodí, nade všěvýsosti vejvodí; třidcět let svuoj běh skonává' s jinými sě nesrovnává; studenéa suchétaké, toťmá přirozenie všaké. 100
Venus dvě létěvejvoď, horkost a vlažnostmu škodí: jedno létozvieřiďnicě, druhélétojest dennicě. Mars patnádcěte let přěbývá' v těch letech hladu užívá; jest horek a súchv svémdomu přěd Sluncem k tomu. a běžíé
110
ll)
130
135
140
145
Merkurius v svéjvláštnosti sedm let přěbyvá v cnosti a jest studen a súch k tomu, kupcuom hodí sě v svémdomu. Iupiter dvanást let bývá, v těch panstvie svéhouŽívá; máéhorkost a vlažnostv sobě, jestiťjako právě robě. Slunce dvadcět bez iednoho létamá běhu přěmnoho;
484
120
150
L55
horko, sucho iest v svéjmoci, v tej přěbývá bez pomoci. ,4,
t20
bývá' vá. a, lt
130
ivá,
t35
dí:
hývá, ilomu mu. t45
Dsti tut
lomu. I
I' E;
r50
iou, I
I
Pho ; ; I
I
It I I I
1 \-
155
Měsiec osm let přěchodí' studenost a vláhu roď. Toé povědě' pročpřibyvá' pročmu světlosti ubyvá: Kolo vlášěiek svémuběhu na nebi má i rozběhu, k tomu má přirozenie. Světlost nejmá z přirozenie, jedno od Sluncě ji béře; když sě k němu blížpřibéře' tehdy světlost bude mieti, jakž sě nám udá viděti; b|ižež'b|tžežkdy ž přivievá' tehdy věěšísvětlost mievá. Jakž sě počnevzdalovati, tak světlosti má zb;ývati; a jakžkonec kola bude, tudy všehosvětla zbude. lakž sě počnewacěvati, tak světlost počnevzímati. ot Sluncě' jakž jsem pověděl a v rozliěném písmě vzvěděl, pod Sluncem sě zlato rodí, pod Měsiecem střiebro vzchoď, Merkurius rtuépřivoď, Mars z svémoci čistecplodí, Venus měď činína novo. Saturnus plodí olovo, Iupiter v že|ezěbrodí, a tak druh druhu neuškoď. Co jest pak to, chci tázati a rozumně ukázati, cožjest črného,ještobyvá, v Měsieci sě pok4ývá. Toé sě to tak znamenává studenosta vlažnostz práva, jenžz svéhomá přirozenie.
485
160
t65
170
175
180
185
190
195
486
všakžkaždávěc, co má mieti, z přirozenie má přijieti, o němžjá chci pověděti, muož to každýtád zvěděti. Což jest hoďn rok od roka, jakž buoh stvořil iest z r,ysoka, každýčáseki hodina vláščíhvězdu svéhočina má mieti, jenžtu vejvoď. Druhá druhénic neškodí. Ty hvězdy, jakž jich jest mnoho, všakkaždá užívátoho, že má vláščiepř.irozeníe, svědčíé našenarozenie; kaŽdáťtakéto zpravuje, svéřemeslo opravuje. Ktož pak na jiné upadne řemeslo, že pak zvláščěspadne nežhvězda, pod nížsě roď1. Tenť sobě uškoďl, tomuťnelzě nikdy vzniti, musíévěčněve psí býti. Kak jest pak stvořeno nebe, toťzvěděti chci od tebe. Jest stvořeno v uokrúhlosti a z vysokéokolnosti a vždy opak světa běží a svój firmament tak stěží, že Měsiec i Slunce, také k tomu hvězdy všelikaké povslun Sluncě běhají' proti nebi válku mají. Toéjest proto učiněno, božívolí vymyšleno, by toho takto nebylo, že by sě neprotivilo, musilo by sě zdřískati nebe i všeckozIámati pro tu prudkost, jenžmá v sobě. Protož nejmá nic rozvlaku, veždyt béž|bez rozpaku.
200
2ro
22
221
22
ú mieti,
ot Měsiecě všezřiece' když ot ohně pravá ,Ji."ě, hvězda jest, jenžEther sluove. Tuť moc anděluov pluove, jenŽ jsú k tomu usazeni a nám na pomoc sťvořeni, že ny mají zpravovati, ote ďábla ostřiehati.
:ri. ka, ysoka,
i. i. mnoho,
210
padne rdil.
2t5
tebe, ti
225
r sobě.
Těch všěch věcí menovaných, světu na rozdiel otdaných' když již zvědě, tehdy tíšě na nebe pojide qýše. Dojide nebě osmého, firmamenta přětwdého. Tu uzřě hvězdu Yades a k tomu divnú Pliades' Zodiaka takévzvědě' co sě znamenrí'povědě: Dvanást hvězd, toéjest puol kola, jenž svrchuitakézdola moc neŽ jiné; mají věčší ůádná'těch neodpoěine. Tué dvanáste iest znamení' jenžsvětu činie proměny. Jiných hvězd také uďě i znamenie všaké. Leč z jitra' lečod večera, každráhvězda svéznamenie má i vláščiepřirozenie. o všěchnelzě vypraviti. KtoŽ chce velikost zvěděti všěchhvězd to chci pověděti. KaŽdá hvězda, jakŽ vyniká z svéhoběhu, jest veliká jakožvešsvět kromě mořě; tak většímistři hovořie. Proč jest to tak, sprostníptají' že sě hvězdy drobny zdají? Toť činíhrozná vysokost, ot nás veliká dalekost:
487
L.--
kteráž qýšeznamenrásě, taťním splostným menšie zdá sě. 24o
245
25o
255
Jerrna ďvná věc pak bývá' toho sprostný lid pak uŽívá, mní, by hvězdy sě čistily, aneb na spadení byly. o tom takž chci pověděti, jakž mi sě dalo zvěděti: Když na zemi ticho bývá' toho povětřie užívá, že sě zdvihne pod uoblaky, s uohněm učiníboi ta\ý' že sě oheň ieho hoď' doluov střěle, mu neškodí, mimo hvězdy pryč sě béře a ku povětří sě déře; i učinísvětlost takú' jenž vidímy v tom oblaku; toéa světlost sviecě sluove, jenž ot uohně k hvězdrímpluove.
l ozaědězvěděla (t. j. Věhlasnostna svécestě k Swořiteli) _ 2 pořddněpo pořádku; východnívítr;latinskénr{aryvětrů,iežzdene. laědě povtm_ 3 xzchodýchoďi Sttbsolanus chány beze změnn jsou zčeštěny v Klaretově Glossáři v. 170-189_ 4 Eurus iihovýchodď vtÚi VulturnusjihovýchodnívÍtr_ 5 odpad západ; ZeJietusápadní vÍu - 6 AÍicus jtho. západnívlt! - 7 podlévedle;Auster jtžnlvítr; Norus iižď vÍtr_ 8 Aquillo severovýchodní vítr- 9 Circiusseverozápadnlv{tt;BoreasseverovýchodďvÍtr;Sry/onázevvětru blíŽeneurčitelný_ lL obapols kaŽdéstfany'spolu _ L2 cardinalesstěžejď'hlavď - |3 collaterales po. boční'průvodn1_ L7 ?wětřie vzduch _ L8 obraziesě odtazl se - 20 miestisě motatise2L třiesti sá třásti se _ 23 oolenievtile _ 24 ot ozchodSluncěod východuslunce_ 25 zděie učiní- 26 otzlodiodvádl - 3L smucujezarmucuje_ 39 zoracujeobrací,ničl- 49 zszťlieti uči. |t1ti_ 52 hroměačleda že - 55 spiešerychleji, dříve - 56 tráti trvati _ 6t pojide zašla65z|raždámá svůjčas- 66 mdta(ďlÁ|) mají- 69 Zez's Venuše_ 72 obldštnosr zvláštnost 76 okolností krulrem,po obvodu_ 78 jednotnajednou,zároveň;moři hubÍ,ničí- 81 sor.
chouóna dokonána _ 85 schodi scháá, ubývá - 87 běh dťába_ 95 vejoodi vévoď, je nahoře _ 99 přirozenř přirozenost - l00 dzlě létě(duál) dva roky - L02 zltiďidlnicá zvlřetnice, ve. černice _ L08 1i6t,,asr zvláštnost _ 118 o soéjv iebo vlastní _ |24 tlldščízvláštní- l28 jedno jen' _ l32 blížež'bltžežpřfuieuti vic a více se přibližuie - l35, L37 zbýoati, zbude po. zbývati' pozbude - L39 ozímati přijímati - I45 čisteccín - 148 brodíbtod1 se - 164 črzzpůsob, tvar _ 171 zpraz.luje dělá, říď, vede - |72 řeneslo ptáce; opraxuje řIdI _ L77 azníti vzejitt, zmoci se _ L82 okolnosr kruh' obvod okolí - I83 opak nazad, opačnýmsměrem _ |84firma. ment ob|oba; stěžítiÁne za sebou _ |87 pooslun po světle _ L93 zdřísharl sě rozbíti se L95jenž kterou - L96 romlak obmeškání- |97 bez rozpahu neproďeně - 198 or Měsiecě., . zřiecebled|qe-li odměsÍce- l99 kdyžkde:sc'lecásvětlost,záře_2o0 Ether jménohvězdy blíže neurčitelné_ 204 n9 lás _ 2l2Yades (v|. Hyades) skupina hvězd v hlavě Býka _ 2L3 Plides 488
Kďátka - 2l4 Zodt 234sptostní prosd' nud, mohlY sPadno
Středověk zna cování Phaedrova' století uk řečenýn v polovíně 14. stole húie mravní nauč. úvod, rozvíieiící n úpadkem Ctnosti, ' ciností s neřestmi l neilépe pochopít j
ršie zdá sě.
Kďátka - 2L4 Zoiliak Zvířetďk - 226 přirozenie přkozrnost, povaha _230 otniháwchá?| _ 234 sptostníprostí' neučenÍ- 242 mttí domnívá se _ 243 na spadení,byly by|y na spadnutÍ'mohly spadnout _250 hodi sějeho zasáÍtneho, uefí
bývá, Živá,
EZOI
'Yt
ri, ,á, ky, '1,
Sďedověk znal starověkéřeckéezopskébajky ien prostřeÍ|nícťvím latinskéhozpra. cováď Phaedrova'iežbylo v 10. stoletípřevedenov prózu a z ní Žnovuzveršovánove 12. stoletítak řďeným Anonymem. obou těchto versí, prozaickéi veršované, použil asi v polovině 14.stoletíčeskýbásníkk svémuveršovanému zpracování,v němžleckdy vzta. huje mravní naučenína soudobéčesképoměry. Velni zariiÚavý je zeiménaobsáůlý úvod'rozvíjejícím$lenku, že pokles zálttbyv básních souvisí s všeobecnýmdobovym úpadkemCtnosti' Íadilž naprostozvitězi|o Lakomswí. M$lenka vylíčitalegoricky boj ctnosds neřestmi neníovšemnikterak původní,alezajímaváie tu iejíaplikace,kteroulze nejlépepochopit jako ďlo básďka 2 povolání.
di !ře
(ÚvoD)
il; DVe,
bpluove.
I
_ 2 poř
trdn trvati - 6| pojide zašIa- 72 obltištnostzvláštnost noří hub! ničí- 8l sor.
5
lo
15
- 95 oejaodi vévoď, je nahoře |v2 nieřidldcě zvířetnice, ve-
- l24 oldščí zvláštď - l28 -135rt37 zbloati, zbude ponodibrodÍse_ 164ilz způsob, rwuj.eř1di _ |77 ozníti izejíú, 0p2hýn směrem- |84firma- t93 zdřískati sá rozbíti se - 198 or Měiecě.. . _2@Etht jméno hvězdy blíže hd v hlavěBýka - 2l3 i,t;oa,'
20
Platno nenie již pravenie, neb iiž tak poslušno nenie jakožto za dávného věka, kdaŽ skládanie byla dieka. llŽ lidé nic iiného nedbají, iedinéébohatswie hledaií' ienž jesti ctným mravóm potupa a do pekla náhlá sstupa. Jř ten' ktož peněz mrí dosti' ten jesti dóstojen ctnosti. Lakomswie již Ctnost pobilo' a ii v svúmoc porobilo bojem silným. Pravi tobě, Že Ctnost jlž,|ežijako v hrobě. o tom boji vám povědě málo, coŽ svým smyslem vědě. Lakomswie se rozplodilo, jenž Ctnosti podrobeno bylo. Srdci jeho IIněv odola; tuŽ hned na vojnu zavo|a, proti Ctnosti válku vzbuď, posla po svévšeckyl'udi. Křivda k Hněvu se přitoči' po všechzemiech list potoči
489
