Hvzdárna v Rokycanech

Hv zdárna v Rokycanech Rokycany, prosinec 2008

Zákryty hv zd M sícem Pozorování zákryt hv zd M sícem je dlouhodob základní zákrytá skou aktivitou. I když tento typ pozorování s postupem asu postupn pozbývá svou p vodní d ležitost, dokáže stále získávat cenné astronomické informace. O tom, že tato m ení jsou stále zajímavá sv d í i skute nost, že se na konci roku 2008 jejich sb ru a archivace nov ujímá IOTA. Totálním zákryt m je proto již tradi n v nována první ást Almanachu 2009. P edpov je po ítána pro stanovišt 15° 00′ E, 50° 00′ N. Použit byl program D. Heralda – OCCULT (IOTA). V tabulkách naleznete následující údaje: M den as P hv zda

mag % osv. elon Slun. Alt M síc Alt M síc Az CA PA WA Koeficienty A a B

M síc Dny azené po m sících (datum vždy odpovídá sv tovému asu UT) as ve sv tovém ase (UT) Typ úkazu (D – vstup, R – výstup, Gr – te ný zákryt v blízké oblasti, malá písmena jsou užita jedná-li se o slabší hv zdu) íslo hv zdy, p ípadn ozna ení katalogu ( tve ice ísel – ZC katalog, p tice a šestice ísel – SAO katalog, X a íslice – XZ94 katalog, G a íslice – Hubble Guide Star katalog) Jasnost zakrývané hv zdy Procentuální vyjád ení velikosti osv tlené ásti M síce a fáze (+ dor stající, - ubývající) Úhlová vzdálenost Slunce – M síc ve stupních Pozice Slunce v i obzoru (uvádí se pouze pro p ípady, kdy hodnota je vyšší než –12°) Výška M síce nad obzorem Azimut M síce Rohový úhel m ený od bližšího rohu M síce (severního N, jižního S) a to kladn ve sm ru neosv tleného a záporn osv tleného okraje M síce Pozi ní úhel m ený od severní v tve deklina ní kružnice kladn na východ Watts v úhel m ený od m sí ního severu východním sm rem P epo ítávací koeficienty pro blízké stanovišt (s omezenou p esností lze p epo et užívat pro celé území eské republiky) P epo . vzorec: t = t0 + a (λ − λ0 ) + b (ϕ − ϕ0 ); λ0 = 15° 00′, ϕ0 = 50° 00′ Pokud rozdíl λ − λ0 a ϕ − ϕ0 dosadíte v [ ′ ] dostanete výsledek v [ s ]

Do tabulky bylo vybráno pouze 20 skute n nejjasn jších zákryt nadcházejícího roku. V roce 2009 nás za vhodných podmínek ekají dva zákryty hv zd jasn jších než 3. mag. Ve výb ru je také n kolik úkaz , p i nichž bude Sluncem jen m lce pod obzorem. V tší výb r totálních zákryt je jako každoro n k dispozici ve Hv zdá ské ro ence 2009 (oddíl 5 – Zákryty hv zd a planet M sícem).

Obrázek ukazuje zp sob ur ení jednotlivých pozi ních úhl hv zdy. Úhel VA je vhodný pro azimutální montáž, protože je po ítán od zenitu. PA se hodí pro paralaktickou montáž, je ur ován od severního bodu M síce. Úhly CA a WA jsou vzhledem k montáži neutrální. CA je rohový úhel a m í se od bližšího rohu M síce (N – severního i S – jižního, kladn po neosv tleném okraji). Tzv. Watts v úhel WA je po ítán od severního pólu M síce. Okamžiky vstupu za okraj M síce, stejn jako okamžiky výstupu zpoza M síce se snažíme zaznamenat s co nejv tší p esností. Aby m ení byla použitelná, je nutno docílit výsledk s chybou menší než 0,1s. Existuje n kolik zp sob , jak as zákrytu takto p esn zm it. Nejpoužívan jší jsou v našich podmínkách dva: Pozorovatel sleduje hv zdu (respektive okraj M síce) dalekohledem a v okamžiku, kdy hv zda zmizí (p i vstupu za M síc) nebo se objeví (p i výstupu zpoza M síce), zmá kne tastr stopek, resp. tla ítko, kterým se zaznamená as v asové aparatu e (které mohou být r zné). Toto pozorování je však zatíženo osobní chybou, reak ním asem pozorovatele. Reakce ( íkáme jí asová rovnice) by m la být p ed nebo po pozorování zm ena na vhodném trenažéru. V horším p ípad je nutno ji alespo odhadnout. Tento asový rozdíl je pak nutno od nam eného asu ode íst. Obvykle iní asi 25 – 35 setin sekundy, ale jedná se o hodnotu velice prom nlivou a nestálou. Za dalekohledem je p ipojena videokamera a ze záznamu, k n muž se p ímo do obrazu zárove vkopírovává digitalizovaný údaj o ase (DCF77), pak lze ode íst okamžik, kdy k zákrytu došlo s p esností odpovídající frekvenci záb r (u TV záznamu 0,02s). Toto pozorování není zatíženo osobní chybou. Je však nezbytné vlastnit dražší a technicky náro n jší aparaturu. Tato pozorování se ve sv t stávají nezbytným minimálním standardem a také u nás se za ínají rychle rozši ovat nejen po hv zdárnách, ale dostávají se i do vlastnictví astronom amatér . Výhodou je, že aparatura je použitelná i pro další “zákrytá ské“ aktivity. V praxi obvykle pozorujeme vstupy p ed úpl kem a výstupy po úpl ku, když úkazy nastávají u neosv tlené ásti M síce. Napozorované hodnoty jsou od konce roku 2008 zasílány pr b žn tzv. národnímu koordinátorovi, který je po p edb žném zpracování a kontrole p evede do tvaru užívaného ke kone nému zpracování a následné archivaci. Celosv tovou garanci nad totálními zákryty p evzala od Japonského ILOCu mezinárodní organizace IOTA.

Nejjasn jší totální zákryty roku 2009 Zem.délka +15°00´00˝ Zem.ší ka +50°00´00˝ Výška 0m m s den h 01 01 01 01 02 02 02 04 05 06 06 07 07 09 10 10 11 12 12 12

07 07 07 09 06 07 17 12 01 16 30 18 18 05 07 13 30 04 05 07

16 16 16 16 19 3 2 23 22 1 21 2 2 20 3 1 18 22 1 5

as UT m s 31 49 57 33 50 55 46 7 45 51 13 3 31 8 2 22 19 1 57 47

17 17 24 40 21 52 45 23 13 28 47 31 0 28 40 23 36 50 8 1

P D D D D D d R R D R D R R R R R D R R R

hv zda mag íslo 537 539 541 900 1030 1070 2263 2287 1336 3494 1931 545 552 3494 440 1336 440 1110 1129 1409

3.7 4.3 3.9 4.8 3.1 5.2 4.6 2.9 5.2 4.5 4.8 4.1 2.9 4.5 4.7 5.2 4.7 3.5 5.3 5.0

% elon ill

Sun h

83+ 83+ 83+ 97+ 89+ 91+ 488851+ 4864+ 222299913197+ 909070-

-11 46 49 50 -11 28 64 9 9 7 17 -8 27 11 -9 28 -6 32 24 52 20 44 41 61 -9 42

132 132 132 160 142 146 87 140 91 88 107 56 55 166 145 67 159 144 142 113

Moon h Az 108 112 115 82 156 297 149 147 274 123 229 85 90 118 233 90 112 106 192 229

CA o

PA o

VA o

WA o

59S 52N 82N 28S 63S 50N 51N 10S 33S 69S 46S 75N 58N 84S 77S 87N 33N 87N 79S 39N

112 43 73 159 124 58 321 208 163 226 154 275 293 226 235 288 28 281 269 341

154 84 113 204 141 19 342 231 121 258 123 320 338 261 201 330 68 323 260 312

125 57 87 161 121 53 308 196 149 248 132 289 306 249 252 274 45 275 262 324

Zákryty Plejád M sícem V roce 2005 za ala série zákryt jasné hv zdokupy Plejády (M45) M sícem, která skon í práv v roce 2009. Bohužel v celé sérii bylo pouze málo vhodných p íležitostí pro pozorovatele ze st ední Evropy a situace se s koncem cyklu ješt více zhoršuje. V p ipojené tabulce naleznete seznam úkaz p ipadajících na rok 2009. Pouze dva z nich jsou však alespo trochu p ijateln pozorovatelné i z našeho území. Pro ty je vždy p ipojen i obrázek s rozfázováním pohybu M síce po hodinách. rok 2009

m s 1 2 3 3 4 6 7 8 9 10 11 12 12

den 7 4 3 30 26 20 18 14 10 7 4 1 29

7. 1. 2009 ve er; vstupy

18. 7. 2009 ráno, výstupy

Oblast Skandinávie, S Asie Severní ledový oceán, Grónsko Aljaška SV Asie, Grónsko severni Atlantik severní Pacifik Evropa, S Afrika S Amerika Japonsko, SV Pacifik Afrika, JZ Asie st ední Amerika, Atlantik JV Asie Atlantik, SZ Afrika

Te né zákryty Speciálním p ípadem klasických (totálních) zákryt hv zd M sícem jsou zákryty te né. Te ný zákryt se od totálního liší pouze tím, že k n mu dochází v blízkosti n kterého z roh M síce a pozorovatel pak m í asy pohasínání a rozsv cení „poblikávající“ hv zdy za nerovnostmi okraje M síce. Je z ejmé, že podobných úkaz v takto p esn omezených oblastech M síce, kdy je zakrývána dostate n jasná hv zda, pokud možno za neosv tleným r žkem M síce a v dosahu našich pozorovatel (tedy na území eské republiky nebo alespo ve st ední Evrop ), není p íliš mnoho. Pro rok 2009 bylo vybráno pouze p t nad jných te ných zákryt pro po ádání celostátních expedic (pro jejichž sledování bude možno užít i menší dalekohledy s pr m rem objektivu kolem 100 mm) a dalších sedm úkaz (pro st edn velké mobilní dalekohledy o pr m ru objektivu 150 až 200 mm) ur ených pro p ípadné specializované menší lokální expedice. Kompletní dvanáctku úkaz naleznete v p ipojené tabulce. Na následujících stránkách pak najdete p edpov di zpracované programem D. Heralda OCCULT (IOTA). P edevším se jedná o p ehledovou tabulku se základními údaji a celkovou mapu eské republiky s vyzna ením hranice stínu jednotlivých úkaz . Na dalších stránkách jsou pak podrobn ji rozebrány informace o výše zmín né vybrané p tici nejlepších „domácích“ te ných zákryt . Na každé stran je podrobná tabulka obsahující p edevším body tvo ící hranici stínu, ale pro rychlou orientaci i mapa eské republiky s vyzna enou linii te ného zákrytu. V dolní polovin stránky pak naleznete profil okraje M síce. Pokud budete mít zájem o organizování expedice, je možno získat další konkrétní informace na e-mailové adrese [email protected] , p ípadn na adrese Hv zdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 337 11 Rokycany.

A B C D E F G H I K L M

as UT 2008 hh:mm

hv zda íslo

6. 1. 9. 1. 14. 1. 30. 1. 5. 2. 8. 3. 29. 3. 2. 4. 12. 4. 29. 4. 30. 4. 14.12.

75558 900 1518 128467 844 97918 440 1080 2287 1052 1191 2220

18:09 16:41 03:36 17:14 20:03 00:45 19:37 02:19 23:00 20:27 19:46 05:34

mag

M síc fáze

h°

A°

7,7 4,8 6,1 8,3 5,8 7,4 4,7 6,7 2,9 6,8 6,8 7,0

74+ 97+ 8818+ 81+ 88+ 11+ 52+ 8827+ 38+ 05-

60 29 43 30 67 29 15 57 7 27 41 3

165 82 218 234 194 265 285 224 146 276 255 133

CA

Ø dal. mm

oblast

9S 11S 11S 6S 3N 13N -12S 12N 0S 13N 14N 16S

150 150 100 150 150 150 150 100 100 100 100 150

Z,st,V jz-sv M Z S,V z-v R SM SM SM sz ;jzM sz -jzM S,st,J D

Te ný zákryt Date

2009 ledna 14

E. Longit. o ' " 11 0 0 12 0 0 13 0 0 14 0 0 15 0 0 16 0 0 17 0 0 18 0 0 19 0 0

Latitude o ' " 51 38 35 50 47 5 49 54 24 49 0 37 48 5 53 47 10 18 46 14 4 45 17 20 44 20 19

1518 cB8 (st eda)

h 3 3 3 3 3 3 3 3 3

U.T. m s 26 4 28 24 30 48 33 16 35 48 38 22 40 58 43 37 46 16

Magnitude

C

6.1

Nominal site altitude Sun Moon Alt Alt Az 42 208 42 210 42 213 43 215 43 218 43 220 43 223 42 225 42 228

TanZ 1.12 1.10 1.10 1.09 1.09 1.09 1.09 1.09 1.10

PA o 214.9 215.1 215.2 215.3 215.4 215.5 215.6 215.7 215.7

0m

WA o 195.19 195.33 195.47 195.59 195.71 195.80 195.88 195.95 195.99

CA o 10.11S 10.25S 10.39S 10.51S 10.62S 10.72S 10.80S 10.86S 10.91S

Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS).

Librations Illumination of moon Elongation of Moon Vertical Profile Scale Horizontal Scale Factor

Long +6.12 Lat +3.70 P +196.4 D +2.1 88%139 2.73 km/arcsec at mean distance of moon 1.65 deg/min

Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia 50 100 150 200 250 300 350 6.9 4.6 6.0 6.8 7.3 7.6 7.8 8.0 8.9 4.9 6.3 7.1 7.6 7.9 8.1 8.3 10.9 5.4 6.8 7.6 8.1 8.4 8.7 8.8 12.9 5.4 6.9 7.7 8.2 8.5 8.7 8.9 14.9 5.5 6.9 7.7 8.2 8.5 8.7 8.9

Te ný zákryt Date

2009 duben 2

E. Longit. o ' " 11 0 0 12 0 0 13 0 0 14 0 0 15 0 0 16 0 0 17 0 0 18 0 0 19 0 0

Latitude o ' " 52 43 30 52 22 54 52 1 29 51 39 15 51 16 11 50 52 15 50 27 28 50 1 49 49 35 16

1080 wM1 ( tvrtek)

h 18 18 18 18 18 19 19 19 19

U.T. m s 53 2 54 30 56 1 57 32 59 5 0 39 2 15 3 52 5 30

Magnitude

Nominal site altitude Sun Alt -10 -11 -12

Moon Alt Az 58 214 58 216 58 219 57 221 57 224 57 226 56 229 56 231 56 233

TanZ 0.62 0.63 0.63 0.64 0.65 0.65 0.66 0.67 0.68

H

6.7

PA o 17.7 17.9 18.1 18.3 18.5 18.7 18.9 19.0 19.2

0m WA o 12.71 12.90 13.10 13.29 13.48 13.67 13.86 14.05 14.23

CA o 11.03N 11.22N 11.41N 11.60N 11.79N 11.98N 12.17N 12.36N 12.54N

Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). 1080 is double : 6.9 16.9 35" 20.0 Graze Path of component #2 79.21km South, and 0.6 secs. later cf. primary. 1080 = NSV 17340,

6.78 to


6.86 Hp,

Type SRB

Long +0.14 Lat -1.90 P +14.6 D +2.1 52%+ 92 2.18 km/arcsec at mean distance of moon 1.63 deg/min


Te ný zákryt

2287 SB1

Magnitude

I

2.9

2287 = pi Scorpii Date

2009 duben 12

E. Longit. o ' " 11 0 0 12 0 0 13 0 0 14 0 0 15 0 0 16 0 0 17 0 0 18 0 0 19 0 0

(ned le)

Latitude o ' " 52 17 57 51 35 35 50 52 53 50 9 49 49 26 27 48 42 47 47 58 51 47 14 42 46 30 21

h 22 22 22 22 23 23 23 23 23

U.T. m s 58 44 59 0 59 20 59 44 0 11 0 43 1 18 1 57 2 41

Nominal site altitude

0m

Sun Moon TanZ PA WA Alt Alt Az o o 3 142 17.85 197.6 185.57 4 143 13.72 197.8 185.70 5 144 11.11 197.9 185.82 6 145 9.30 198.0 185.93 7 146 7.98 198.1 186.04 8 147 6.98 198.2 186.15 9 147 6.18 198.3 186.25 10 148 5.54 198.4 186.34 11 149 5.01 198.5 186.42

CA o -0.11S 0.02S 0.14S 0.25S 0.36S 0.47S 0.56S 0.66S 0.74S

Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). 2287 is triple : Graze Path of component #2 Graze Path of component #3 2287 = pi Sco,

2.82 to


1.98" 244.4 : 2.8 11.9 49" 129.0 4.40km North, and 3.7 secs. earlier cf. primary. 54.39km North, and 120.3 secs. later cf. primary. 2.85 Hp,

Type EB

Long +3.97 Lat +6.59 P +187.0 D +6.4 88%140 3.28 km/arcsec at mean distance of moon 1.45 deg/min

Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia 50 100 150 200 250 300 350 -3.1 2.1 3.4 4.0 4.3 4.5 4.6 4.7 -1.1 2.1 3.4 4.0 4.3 4.5 4.6 4.7 0.9 2.1 3.4 4.0 4.3 4.5 4.6 4.7 2.9 2.1 3.4 4.0 4.3 4.5 4.6 4.7 4.9 3.3 4.6 5.2 5.6 5.8 5.9 6.0

Te ný zákryt Date

2009 duben 29

E. Longit. o ' " 11 0 0 12 0 0 13 0 0 14 0 0 15 0 0 16 0 0 17 0 0 18 0 0 19 0 0

Latitude o ' " 52 5 48 51 23 57 50 41 48 49 59 25 49 16 55 48 34 20 47 51 46 47 9 18 46 26 59

1052 (st eda)

h 20 20 20 20 20 20 20 20 20

U.T. m s 21 46 23 7 24 28 25 47 27 4 28 20 29 34 30 45 31 54

F8

Magnitude

K

6.8

Nominal site altitude Sun Moon Alt Alt Az 31 271 30 272 29 274 28 275 27 276 26 278 25 279 24 280 23 281

TanZ 1.69 1.75 1.81 1.88 1.96 2.04 2.13 2.23 2.34

PA o 17.4 17.4 17.5 17.5 17.6 17.6 17.6 17.6 17.6

0m

WA o 13.56 13.62 13.67 13.72 13.75 13.78 13.81 13.82 13.83

CA o 12.52N 12.58N 12.63N 12.67N 12.71N 12.74N 12.76N 12.78N 12.79N

Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). Librations Illumination of moon Elongation of Moon Vertical Profile Scale Horizontal Scale Factor



Te ný zákryt Date

2009 duben 30

E. Longit. o ' " 11 0 0 12 0 0 13 0 0 14 0 0 15 0 0 16 0 0 17 0 0 18 0 0 19 0 0

Latitude o ' " 51 42 46 51 1 41 50 19 47 49 37 7 48 53 46 48 9 47 47 25 16 46 40 19 45 55 0

1191 M1

Magnitude

( tvrtek)

h 19 19 19 19 19 19 19 19 19

U.T. m s 38 19 40 6 41 55 43 44 45 33 47 23 49 13 51 2 52 51

L

6.8

Nominal site altitude Sun Alt -9 -10 -11

Moon Alt Az 43 247 43 249 42 251 41 253 41 255 40 257 39 259 38 260 37 262

TanZ 1.06 1.08 1.11 1.13 1.16 1.20 1.23 1.27 1.31

PA o 24.1 24.3 24.4 24.5 24.5 24.6 24.7 24.8 24.8

0m

WA o 14.88 15.00 15.11 15.20 15.29 15.37 15.44 15.50 15.55

CA o 13.17N 13.29N 13.39N 13.49N 13.58N 13.66N 13.73N 13.79N 13.84N

Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). 1191 = NSV 17645,

6.85 +/- 0.00 V ,


Type VAR:



Zákryty hv zd planetami V pr b hu roku 2009 se do káme sice pouze jediného, ale o to zajímav jšího zákrytu hv zdy planetou.

Zákryty hv zd planetkami Již koncem dubna 2008 byla na internetu zve ejn na p edpov zákryt hv zd planetkami pro rok 2009 zpracovaná Edvinem Goffinem (Belgie). Kompletní soubor naleznete na www stránce: ftp://ftp.ster.kuleuven.ac.be/dist/vvs/asteroids/2009/ Již z datumu publikování dat je z ejmé, že se jedná o p edpov nominální, která bude jist podléhat ad up esn ní, která teprve ukáží, o jak nad jné úkazy se bude jednat z pohledu pozorovatel v eské republice. P edpov di jsou rozd leny do osmi zón pokrývajících celou Zemi. Sou ástí p edpov dí jsou i podrobné vysv tlivky k uvedeným tabulkám. Nás nejvíce zajímá region 3 - Evropa, severní Afrika a St ední východ. Celkový po et zákryt hv zd planetkami p edpov d ných pro rok 2009 je úctyhodných 1206. Na region 3 jich z tohoto po tu p ipadá 241. Bohužel ne všechny tyto zákryty jsou vhodné pro sledování nám dostupnými dalekohledy a obecn užívanou technikou záznamu. Další okolností je skute nost, že region 3 v mnoha p ípadech zasahuje do oblastí zna n vzdálených od st ední Evropy. S hledem na tyto skute nosti jsem provedl výb r a vaší zvýšené pozornosti doporu uji následujících 17 úkaz :

Zákryty hv zd planetkami 2009 region 3 – Evropa, severní Afrika, st ední východ m

as UT katalog hv zda d h m

01/15 01/16 01/21 01/22 02/09 03/28 05/09 07/08 10/24 10/29 11/02 11/14 11/16 12/03 12/08 12/18 12/29

21:10 02:22 02:44 18:53 22:52 02:47 20:09 21:29 20:45 00:15 17:36 02:30 02:15 05:01 02:18 19:48 04:05

TYC 1864-00746-1 TYC 2956-00625-1 TYC 0196-01392-1 UCAC2 38744206 HIP 34278 TYC 6219-00276-1 TYC 1931-01394-1 TYC 0371-00513-1 TYC 1287-00327-1 TYC 1351-00554-1 TYC 0546-00184-1 HIP 22446 UCAC2 44249318 UCAC2 41155173 TYC 1861-01414-1 TYC 1813-01183-1 HIP 26592

jas. mag

planetka

10,4 11,4 11,2 11,0 11,3 10,7 11,8 11,6 10,0 11,1 11,6 8,6 11,1 11,7 8,9 11,3 6,6

Latona Alikoski Eunike Edda Patricia Muschi Vincentina Prothoon Fatme Holmia Ulula Paulina Regina Roswitha Volga Deborah Luisa

pr m. trv. pok. km s mag 75 71 165 39 63 27 98 32 92 32 41 38 48 50 57 59 70

6,6 5,6 11,2 17,1 5,7 3,2 3,9 3,7 20,1 3,3 3,4 3,2 4,9 3,7 4,5 5,3 5,2

2,6 2,7 1,0 3,9 3,7 3,5 3,0 5,7 4,2 3,5 2,4 5,2 3,7 2,9 5,5 3,3 6,3

Zbývá jen doufat, že v pr b hu roku 2009 se v up esn ných p edpov dích objeví další úkazy, které pro nás budou ješt zajímav jší n ž dnešní nabízená nominální nabídka. A jak si tyto úkazy ohlídat?

I pro Evropu jsou stále ve v tší mí e zpracovávány tzv. p edpov di v poslední minut zp es ující podle aktuálních údaj nominální p edpov . Nejsnáze je získáte prost ednictvím internetu na adrese: http://asteroidoccultation.com/ (S. Preston; USA). V ele doporu uji, co nejvíce využívat tyto služby, nebo vám mohou být dobrým vodítkem p i výb ru, na který úkaz se soust edit a který s klidným sv domím vypustit ze svého pozorovacího programu. Další informace lze získat i na jiných místech internetu. Anglické stránky jsou: http://www.euraster.net/ (E. Frappa; Francie), http://astrosurf.com/eaon/ (J. Schwaenen; EAON). Zbývá jen doufat, že v pr b hu roku 2009 se v up esn ných p edpov dích objeví další úkazy, které pro st ední Evropu budou ješt zajímav jší n ž zve ejn ná nominální nabídka. S ohledem na stále nar stající po et tzv. transneptunických t les, pohybujících se na vzdálených drahách na okraji slune ní soustavy a na skute nost, že i pro tuto skupinu objekt se objevuje stále v tší množství p edpov dí zákryt , je v nována jedna samostatná tabulka i jim. Pravd podobnost pozitivního m ení je v tomto p ípad pom rn malá s ohledem na nejistotu drah. Na druhou stranu v jejich prosp ch hovo í v tšinou velké p edpokládané pr m ry t chto objekt . Zachycení zákrytu hv zdy transneptunickým t lesem by bylo ur it velkým úsp chem a zajímavostí. Pro se tedy nepokusit. Bohužel v tšina p edpov dí se týká mimo ádn slabých hv zd, což jsem v tomto p ípad neeliminoval. m

d

02/04 02/20 03/07 04/13 05/15 05/20 05/22 06/30 09/29 11/28 12/04 12/20 12/24

as UT katalog hv zda h m 17:26 05:10 01:22 20:59 00:19 21:47 22:43 23:45 01:24 20:08 18:47 00:32 01:44

UCAC2 41841566 5015-00815-1 UCAC2 26685052 UCAC2 28919310 UCAC2 26685788 UCAC2 28030394 UCAC2 26255513 UCAC2 28945167 UCAC2 42184235 UCAC2 39993099 0621-00849-1 0711-00811-1 UCAC2 40312098

jas. mag 12,2 11,7 13,3 13,7 13,1 13,6 11,7 13,8 11,7 13,6 10,8 10,8 13,3

planetka 1999 2003 1999 2003 2005 2000 2001 2002 1986 1995 2001 2000 2003

TR CO HG FA GB FV KE MS TR YY UP YH YN

11 1 12 130 187 53 77 4 6 3 18 2 179

pr m. trv. pok. km s mag 69 55 120 105 115 76 120 603 33 66 219 91 132

7,7 10,7 8,8 4,2 5,0 3,3 5,2 24,1 4,4 3,2 13,3 3,9 5,2

11,2 8,1 10,2 9,9 9,0 9,9 11,6 6,7 5,4 10,0 12,2 11,5 10,2

Ze t inácti uvedených zákryt se ani jediný neodehrává za „spoluú asti“ hv zdy jasn jší než 10.8 mag. Z toho vyplývá, že ke sledování t chto zatím vzácných úkaz bude obtížné používat metody pozorování, na které jsme zvyklí. Použitelný zp sob získání asu by ale v tomto p ípad mohl být založen na využití zajímavé novinky, kterou je stanovování as zákryt hv zd ze statických jednotlivých snímk po ízených CCD kamerou, které umož uje pozorování podstatn mén jasných hv zd než p i snímání televizní kamerou nebo p i vizuálním sledováním.

Jak pozorovat zákryty hv zd planetkami? V ase kolem udané p edpov di (v tšinou ±5 minut, u zp esn ných p edpov dí pak sta í interval podstatn kratší) je nutno sledovat pozorn zakrývanou hv zdu, kterou musíte po celou dobu pozorování bezpe n vid t (v p ípad , že hv zda je na hranici pozorovatelnosti, rad ji sledování v bec neprovád jte). ekáte na okamžik, kdy hv zda na n kolik sekund zmizí za planetkou. Práv ur ení absolutních as vstupu a výstupu hv zdy zpoza planetky je požadovaným výsledkem. Stejn hodnotným výsledkem však m že být i konstatování, že úkaz na daném stanovišti nenastal. Jasnost planetky je v tšinou tak nízká, že p i zákrytu hv zda skute n „zmizí“ (jas planetky je mimo dosah užitého dalekohledu). Protokol o sledování zákryt hv zd planetkami, bez rozdílu zda je výsledek pozitivní i negativní, prosím, zasílejte na následující adresy: [email protected] Eric Frappa, Euroaster [email protected] Gilles Regheree, EAON [email protected] Jan Mánek, IOTA [email protected] Karel Halí , Hv zdárna v Rokycanech V p ípad pozitivního výsledku kopii zašlete též na adresu: [email protected] David Dunham Formulá o pozorování zákrytu hv zdy planetkou získáte nap . na www stránce Euroaster: http://www.euraster.net/ (vpravo naho e report) nebo EAON: http://astrosurf.com/eaon/Report%20form.htm . Hlášení je nutno vyplnit co nejd íve po provedení pozorování a ihned odeslat na výše uvedené adresy. Tímto zp sobem máte zaru eno, že se vaše informace dostanou k dalšímu zpracování a publikaci.

Zatm ní Slunce a M síce V roce 2009 nastávají dv zatm ní Slunce, prstencové a úplné (26.1.09 a 22.7.09). Dále dojde ke ty em zatm ním M síce, z nichž ale t i budou polostínová a tvrté pak áste né (9.2.09, 7.7.09, 6.8.09 a 31.12.09). Vzhledem k tomu, že ob zatm ní Slunce se st ední Evrop zdaleka vyhnou a polostínová zatm ní M si e jsou okem prakticky nepozorovatelná, eká nás v roce 2009 pouze áste né zatm ní M síce.

Prstencové zatm ní Slunce 26. ledna 2009 Zatm ní u nás není viditelné. Maximální fáze úkazu bude 0,92824 (v jednotkách slune ného pr m ru). Pozorovatelnost bude problematická vzhledem ke skute nosti, že pás prstencového zatm ní za íná v jihovýchodním Atlantiku, prochází jižn od Afriky do Indického oceánu, kde kon í jižn od Filipín. Úplné zatm ní Slunce 22. ervence 2009 Úkaz je z eské republiky nepozorovatelný. Velikost zatm ní je 1,07990 (v jednotkách slune ního pr m ru), což odpovídá délce úplné fáze až 6 min 38,9 s a ší e pásu je maximáln 258,4 km. Tyto hodnoty d lají z ervencového úkazu nejdelší úplné zatm ní Slunce v pr b hu celého 21. století. Pás totality za íná v Arabském mo i, prochází Indií, zasáhne Nepál, Bhútán a Bangladéš, protne st ední ínu a jižn od Japonských ostrov se bude pohybovat jihovýchodním sm rem Tichým oceánem. Po p ekro ení rovníku kon í západn od Francouzské Polynésie a severn od Cookových ostrov . áste né zatm ní M síce 31. prosince 2009 Nevelké áste né zatm ní M síce bude pozorovatelné i z našeho území. M síc bude vysoko nad východním až jihovýchodním obzorem po celou dobu úkazu. Zatm ní má velikost 0.076. Další údaje naleznete v grafické podob na další strance Almanachu.

Úplné zatm ní M síce 31. prosince 2009

Vzájemné úkazy m síc planet Vedle klasických zákryt , zatm ní a p echod Galileovských m síc za, p ípadn p ed planetou Jupiter lze v této rodin t les, ale i u dalších rodin satelit (Saturn, Uran) sledovat ješt jeden typ zajímavých úkaz . Obecn jsou ozna ovány jako „vzájemné úkazy m síc “ (Mutual Events). Jedná se o vzájemné p ekrývání (zákryty - occultation) nebo zatmívání (zatm ní - eclipse) tve ice nejjasn jších p irozených satelit planety Jupiter i obdobné úkazy mezi jasnými m síci dalších velkých planet navzájem. Výhodou je, že i nejv tší Jupiterovy m síce nemají atmosféru a jejich stíny vržené do prostoru tak jsou velmi ostré a jednozna n ohrani ené. B hem vzájemného zatm ní nebo zákrytu se sv tlo p icházející od p íslušného satelitu na n kolik minut sníží natolik, že je to dob e zachytitelné speciální aparaturou a n kdy i post ehnutelné vizuáln . V porovnání s úkazy probíhajícími mezi vlastní mate skou planetou a jejími satelity je t chto vzájemných úkaz m síc podstatn mén a jsou sou asn vždy soust ed ny pouze do ur itých období (kolem asu rovnodennosti). Jejich vzácnost vyplývá také z výrazn menších rozm r zú astn ných objekt . Geometrická konfigurace satelit b hem vzájemných úkaz umožní z po ízených pozorování (sv telných k ivek) získávat jejich pozice s p esností na n kolik kilometr . Na samém za átku roku 2009 se m žeme setkat s kon ící sérií vzájemných úkaz m síc planety Saturn. Ješt zajímav jší ovšem bude práv startující perioda vzájemných úkaz Jupiterových Galileovských m síc . V p ipojené dvojici tabulek jsou shrnuty nejnad jn jší úkazy roku 2009 po ítané pro sou adnice Hv zdárny v Rokycanech. Všechny uvád né zákryty a zatm ní probíhají výše než 10° nad horizontem a výška Slunce je v tší než -12°.

Vzájemné úkazy Saturnových m síc : datum R M

D

2008 12 19 2008 12 24 2009 2009 2009 2009 2009

1 1 1 8 1 12 1 24 1 26

as UT H M S

úkaz

pokles pom. mag

trv. vzd. zast. s rSat.

2 12 49. 2 2 2.

4 OCC 5 P 3 OCC 2 P

0.439 0.297 0.064 0.142

935 75

5.9 3.5

0.400 0.630

1 3 2 1 1

0.074 0.218 0.217 0.088 0.139

121 103 124 201 246

3.1 3.4 3.7 3.0 3.0

0.808 0.307 0.239 0.410 0.386

3 10 41. 4 8 42. 22 9 19. 4 26 23. 1 46 39.

OCC OCC OCC OCC OCC

3 2 3 3 3

P T P P A

0.040 0.275 0.206 0.145 0.145

Vzájemné úkazy Jupiterových m síc : datum R M

D

as UT H M S

úkaz

pokles pom. mag

trv. vzd. zast. s rJup.

0.297 0.234 0.404 0.358 0.282

229 396 0 294 446

6.4 5.7 6.8 6.3 5.8

0.535 0.509 0.718 0.471 0.447

2009 2009 2009 2009 2009

7 7 7 7 7

16 16 23 24 24

21 23 23 0 1

52 0. 4 59. 12 35. 16 46. 15 9.

1 1 4 1 1

ECL OCC ECL ECL OCC

2 2 2 2 2

P P P P

0.280 0.181 0.139 0.367 0.214

2009 2009 2009 2009 2009

8 4 8 8 8 12 8 15 8 16

21 20 1 23 20

53 51. 44 5. 54 2. 54 9. 45 57.

3 1 3 1 1

ECL ECL ECL ECL ECL

2 3 2 3 3

P A P P A

0.778 0.306 0.996 0.282 0.333

0.465 675 0.554 312 0.465 865 0.450 359 0.488 1662

9.3 5.5 9.4 5.5 5.6

0.224 0.312 0.027 0.378 0.306

2009 2009 2009 2009 2009

8 8 8 8 8

17 17 24 24 25

21 21 1 23 0

5 17 29 32 15

53. 9. 38. 43. 49.

1 1 1 1 1

OCC ECL ECL OCC ECL

2 2 3 2 2

P P P T P

0.420 0.525 0.156 0.425 0.468

0.624 0.436 0.255 0.626 0.373

762 601 342 947 831

5.8 5.7 6.3 5.7 5.3

0.081 0.375 0.549 0.059 0.426

2009 9 2009 9 2009 9 2009 9 2009 10

1 1 8 8 3

20 3 22. 21 5 16. 22 27 33. 23 44 2. 18 31 24.

1 1 1 1 1

OCC ECL OCC ECL OCC

2 2 2 2 2

P P P P P

0.192 0.349 0.195 0.561 0.161

0.231 0.311 0.233 0.495 0.189

713 460 599 449 386

5.9 6.3 5.9 6.5 5.8

0.514 0.500 0.510 0.336 0.573

2009 2009 2009 2009 2009

10 3 10 10 10 16 11 2 11 4

20 20 21 18 16

36. 11. 41. 25. 35.

1 1 3 2 1

ECL OCC OCC OCC OCC

2 2 2 3 2

P P P A P

0.625 0.153 0.110 0.261 0.184

0.613 0.177 0.184 0.284 0.218

307 352 498 350 295

6.7 5.7 8.9 3.4 5.2

0.246 0.590 0.621 0.209 0.530

2009 2009 2009 2009

11 11 11 12

19 9 58. 17 30 54. 17 49 27. 17 45 17.

1 2 3 1

OCC OCC OCC OCC

2 1 2 2

P A P P

0.219 0.426 0.122 0.378

0.266 0.586 0.208 0.547

292 238 371 268

5.0 2.8 7.3 4.1

0.467 0.042 0.590 0.166

11 23 28 13

23 48 14 53 50

V prvních sloupcích je udán datum a as st edu úkazu v UT. Následuje popis úkazu. OCC znamená zákryt, ECL zatm ní. ísla p ed a za touto zkratkou ozna ují zú astn né m síce. Následující písmeno pak udává zda se jedná o áste ný (P), úplný (T) p ípadn prstencový (A) zákryt nebo polostínové (P), áste né (U), úplné (T) i prstencové (A) zatm ní (viz obr. na p edchozí stránce). Další sloupce udávají pom rnou zm nu jasu a zm nu jasnosti v mag, vzdálenost „postiženého“ m síce od planety (v jejích polom rech) a pom r zastín ní i zákrytu (0 – centrální; 1 – vn jší dotyk; u zatm ní m že být i v tší než 1). Detailní p edpov di, návody na pozorování i adresy s tím jak a kam p edávat napozorovaná data, naleznete na stránkách pozorovací kampan : http://www.imcce.fr/fr/presentation/equipes/GAP/travaux/phemu09/index_en.html

Výzva pozorovatel m zákryt hv zd planetkami Hv zdárna v Rokycanech má dlouholetou tradici v oblasti pozorování zákryt hv zd t lesy slune ní soustavy. V posledních letech se na západ ech, ve spolupráci s Hv zdárnou ve Valašském Mezi í í, v nujeme p edevším tzv. te ným zákryt m a zákryt m hv zd planetkami. S ohledem na vývoj situace, kdy význam ady oblastí spadajících pod širší ozna ení „zákryty hv zd t lesy slune ní soustavy“ pozbývá svoji p vodní smysluplnost, prakticky samovoln zanikla i velice dob e organizovaná sí pozorovatel zákryt hv zd M sícem. V sou asné dob je z ejmé, že jedinou prací, která má v tomto sm ru i v dnešní dob neoddiskutovatelný smysl pro rozvoj poznání v oblasti astronomie, je m ení as zákryt hv zd malými t lesy slune ní soustavy (p ípadn ú ast na pozorovatelských kampaních jako jsou vzájemné úkazy m síc planet, zákryty hv zd planetami a jejich m síci, jinými slovy v oblastech, kde je možno využít „zákrytá skou“ techniku a zkušenosti). Stále se zvyšující po et a zlepšující se p esnost p edpov dí zákryt hv zd planetkami m vedla k tomu, abych se pokusil o znovuoživení sít pozorovatel , jejichž zálibou je sledování zákryt . Po et pro st ední Evropu vhodných zákryt hv zd planetkami není p íliš velký, ale b hem roku se vždy najde ada ješt „použitelných“ zákryt a ob as dojde i na skute n nad jný úkaz. A práv pro tyto p ípady by m la fungovat co nejhustší sí zkušených pozorovatel vybavených pot ebnou technikou, p ípadn i s možností vyjet na mobilní pozorovací stanovišt , aby se poda ilo co nejrovnom rn ji m eními as pokrýt celý profil planetky. Pro takovéto p ípady je nutno znát p edem technické možnosti jednotlivých pozorovatel a mít šanci je v co nejkratší dob aktivovat. Práv proto bylo vybudování sít optimální možností k získávání zajímavých a v ur itém ohledu až jedine ných výsledk relativn jednoduchými prost edky a to za vynaložení minimálních náklad . Vyzkoušet si užite nost expedi ního pozorování „planetkových“ zákryt v kombinaci s pevnými stanicemi jsem dostal p edevším p i pozorování zákrytu hv zdy TYC 5757-00353-1 planetkou Bertholda 26. srpna 2003, kdy se za spolupráce Hv zdárny v Rokycanech, Hv zdárny a planetária Plze a Západo eské pobo ky AS poda ilo po etné skupin pozorovatel zm it asy z 15 stanoviš a získali tak velice ucelenou adu, která pokryla tém celou centrální ást tvaru planetky o ší i více než 100 km. Z dlouhodobých zkušeností s podobnými pozorovatelskými aktivitami jednozna n vyplývá, že je nutné, aby byly založeny na aktivit konkrétních pozorovatel a ne na anonymních organizacích. Proto se také obracím na konkrétní jednotlivce, kte í by se m li stát leny sít . Podobné zkušenosti a z nich vyplývající organiza ní charakter mají také nadnárodní zákrytá ské organizace jakými jsou IOTA (International Occultation Timing Association) i EAON (European Asteroidal Occultation Network) Zapojení se do sít pozorovatel „planetkových“ zákryt nikoho samoz ejm k ni emu nezavazuje. Jedná se p edevším o získání informací, které budou soust ed ny na jednom míst a z nichž bude možno vycházet p i plánování a uskute ování pozorování jednotlivých konkrétních úkaz . Cílem je p i maximálním využití pevných pozorovacích stanic a jejich p ípadného dopln ní stanicemi mobilními získat vždy co nejširší pokrytí celého profilu sledované planetky i jejího bezprost edního okolí. Z ú asti v síti plyne pouze to, že její lenové budou dostávat informace a získají šanci zapojit se smyslupln do skupinového pozorování. lenové sít jsou s co nejv tším p edstihem seznamováni s pot ebnými daty o konkrétních vytipovaných zákrytech a po výzv (pokud možno p edávané prost ednictvím e-mailu) dají zp t v d t, zda za dobrého po así po ítají se svou ú astí na m ení as ze své stanice, p ípadn že jsou p ipraveni vyjet na mobilní stanovišt . Pokud jste ochotni se do výše popsané sít , která má již více než t i desítky len zapojit, prosím vás, o co nejkompletn jší vypln ní formulá e „osobní karta“, který v elektronické podob naleznete na internetových stránkách Hv zdárny v Rokycanech (hvr.cz). Údaje budou sloužit jako základní podkladový materiál pro plánování budoucích pozorovacích kampaní. Již nyní vám d kuji za spolupráci a doufám, že naše spole ná snaha povede k ješt v tšímu po tu vícenásobných pozitivních m ení z oblasti st ední Evropy. S pozdravem Karel HALÍ Hv zdárna v Rokycanech

Hvzdárna v Rokycanech

Recommend Documents