MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
Humánně-geografický atlas mikroregionu Lipník nad Bečvou Diplomová práce
Lenka STŘÍLKOVÁ
Vedoucí práce: doc. RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
Brno 2014
Bibliografický záznam
Autor:
Lenka Střílková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Humánně-geografický atlas mikroregionu Lipník nad Bečvou
Studijní program:
Geografie a kartografie
Studijní obor:
Geografická kartografie a geoinformatika
Vedoucí práce:
doc. RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
Akademický rok:
2013/2014
Počet stran:
84 + 6
Klíčová slova:
atlas; mikroregion; Lipensko; Lipník nad Bečvou
Bibliographic Entry
Author:
Lenka Střílková Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
Human Geographical Atlas of a Microregion Lipník nad Bečvou
Degree programme:
Geography and Cartography
Field of Study:
Geographic Cartography and Geoinformatics
Supervisor:
doc. RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
Academic Year:
2013/2014
Number of Pages:
84 + 6
Keywords:
Atlas; Microregion; Lipensko; Lipník nad Bečvou
Abstrakt Cílem této práce je vytvoření socioekonomického atlasu mikroregionu Lipensko. V první části práce byla provedena detailní fyzicko-geografická a socioekonomická charakteristika vybraného mikroregionu. Byla zde řešena témata jako geomorfologie, geologie, vodstvo, klimatické poměry, ochrana přírody, průmysl, doprava, občanská a technická vybavenost a turistické zajímavosti a kulturní akce. V další části této práce byly popsány a stručně zhodnoceny vybrané tematické atlasy z území České republiky. Dalším krokem byla projekční práce připravovaného atlasu, kde se řešila celková koncepce a struktura atlasu a zásady jeho tvorby. Na tuto kapitolu navazuje kapitola další, ve které se řešil návrh mapových znaků. Závěr práce je věnovaný popisu jednotlivých map vytvořených v rámci atlasu. Výsledkem práce je atlas mikroregionu Lipensko, který byl vytvořen v programu ArcGIS s využitím databáze Data200.
Abstract The main task of this thesis is creating socio-economic atlas of Microregion Lipensko. In the first part of this thesis there were detailed physical-geographical and socio-economic characteristics of the Microregion Lipensko performed. There were the topics such as geomorphology, geology, hydrography, climate conditions, industry, transport, tourist attractions, cultural events solved. In another part of this thesis there were described and evaluated selected the thematic atlases of the Czech Republic. The next step was a part, where were concept and structure of prepared atlas solved. This chapter is followed by the other one, where was the creating of map symbols solved. The conclusion of this thesis is devoted to the description of individual maps of the atlas. The result of the work is the atlas of Microregion Lipensko, which was created in the ArcGIS programme using the database Data200.
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student:
Lenka Střílková
Studijní program:
Geografie a kartografie
Studijní obor:
Geografická kartografie a geoinformatika
Ředitel Geografického ústavu PřF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem:
Humánně-geografický atlas mikroregionu Lipník nad Bečvou Human geographical Atlas of a Microregion Lipník nad Bečvou
Zásady pro vypracování: Hlavním cílem této diplomové práce (DP) je vytvoření atlasu s vybranými humánně-geografickými charakteristikami pro svazek 11 obcí nazvaných mikroregion Lipník nad Bečvou. Pro splnění tohoto hlavního cíle DP postupujte přes následující dílčí cíle: - rešerše vybraných atlasů pro mikroregion s obdobnou tematikou - definujte účel atlasu a předpokládaný okruh uživatelů - analyzujte vhodná data pro studovanou oblast navrhněte koncepci atlasu i jednotlivých map, vč. znakových sad - vytvořte atlas v digitální podobě - do příloh DP doplňte tištěné ukázky z atlasu - diskutujte přednosti a nedostatky vytvořeného atlasu, nastiňte budoucí vývoj.
Rozsah grafických prací:
podle potřeby
Rozsah průvodní zprávy:
cca 60 až 80 stran
Seznam odborné literatury: DRÁPELA, M. V.: Vybrané kapitoly z kartografie. 1. vyd., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983, 128 s. SLOCUM, T. A.: Thematic cartography and geographic visualization. 2. vyd., Upper Saddle River, N.J. Pearson Prentice Hall, 2005, 518 s. ISBN 0-13-035123-7. VOŽENÍLEK, V. et al: Aplikovaná kartografie. 2. vyd., Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2001. 187 s. ISBN 802440270X. Vybrané atlasy mikroregionů s humánně-geografickou tematikou. Jazyk závěrečné práce:
čeština
Vedoucí bakalářské práce:
doc. RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
Podpis vedoucího práce:
............................................................
Datum zadání bakalářské práce:
listopad 2012
Datum odevzdání bakalářské práce:
do 7. května 2014
RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu
Zadání práce převzal(a): ................................................... dne: .............................................
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce, doc. RNDr. Tomáši Řezníkovi, Ph.D., za odborné vedení a rady při zpracovávání této diplomové práce a starostovi města Lipník nad Bečvou, Ing. Miloslavu Přikrylovi, za poskytnutí statistických dat. Také děkuji rodině a příteli za podporu při tvorbě diplomové práce.
Prohlášení Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Tomáše Řezníka, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne
_________________________ Lenka STŘÍLKOVÁ
OBSAH 1
ÚVOD .................................................................................................................... 10 1.1 Cíle práce ......................................................................................................... 10 1.2 Literatura ........................................................................................................ 10 1.3 Pojmy ............................................................................................................... 11
2
VYMEZENÍ OBLASTI ....................................................................................... 12
3
CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU ..................................................... 14
4
5
3.1
Geologie ...................................................................................................... 14
3.2
Geomorfologie ........................................................................................... 14
3.3
Vodstvo ...................................................................................................... 15
3.4
Klimatické poměry ....................................................................................15
3.5
Ochrana přírody ....................................................................................... 16
3.6
Doprava ..................................................................................................... 17
3.7
Průmysl ...................................................................................................... 18
3.8
Občanská vybavenost ............................................................................... 19
3.9
Technická vybavenost .............................................................................. 21
3.10
Cestovní ruch a kultura ........................................................................... 21
ATLASOVÁ TVORBA ...................................................................................... 23 4.1
Vysočina: Tematický atlas ....................................................................... 23
4.2
Tematický atlas Jihomoravského kraje .................................................. 24
4.3
Tematický atlas Olomouckého kraje ...................................................... 25
4.4
Tematický atlas Středočeského kraje ..................................................... 26
4.5
Tematický atlas Královéhradeckého kraje ............................................ 27
4.6
Atlas euroregionu Elbe/Labe ................................................................... 28
4.7
Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje ................................. 29
4.8
Hranicko - atlas rozvoje mikroregionu ................................................... 30
4.9
Atlas Deblínska ......................................................................................... 31
TVORBA ATLASU MIKROREGIONU LIPENSKO .................................... 33 5.1
Název a tematické zaměření atlasu ......................................................... 33
5.2
Účel atlasu ................................................................................................. 33
5.3
Druhy a typy map .................................................................................... 34
5.4
Systém měřítek ......................................................................................... 34
6
5.5
Kartografická zobrazení .......................................................................... 35
5.6
Obsah map a způsoby jeho znázornění .................................................. 35
5.7
Základní podklady .................................................................................... 38
5.8
Struktura oddílů a sled map .................................................................... 39
5.9
Maketa atlasu ............................................................................................ 40
5.10
Seznam názvů ........................................................................................... 41
NÁVRH MAPOVÝCH ZNAKŮ ........................................................................ 42 6.1
Znaky pro topografický podklad ............................................................ 43 6.1.1 Sídla ............................................................................................... 43 6.1.2 Vodní toky ..................................................................................... 44 6.1.3 Lesní plochy ................................................................................... 44 6.1.4 Silnice ............................................................................................. 45 6.1.5 Železnice ......................................................................................... 45 6.1.6 Administrativní hranice .................................................................. 45
6.2 7
Znaky pro tematický obsah ..................................................................... 46
ATLAS MIKROREGIONU LIPENSKO .......................................................... 49 7.1
Použité programy ...................................................................................... 49
7.2
Oddíly atlasu ............................................................................................. 49 7.2.1 Mikroregion Lipensko .................................................................... 50 7.2.2 Obyvatelstvo ................................................................................... 50 7.2.3 Hospodářství ................................................................................... 63 7.2.4 Doprava .......................................................................................... 67 7.2.5 Školství ........................................................................................... 70 7.2.6 Cestovní ruch .................................................................................. 71 7.2.7 Volby .............................................................................................. 72
8
DISKUZE .............................................................................................................. 74
9
ZÁVĚR .................................................................................................................. 76
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................. 77 SEZNAM LITERATURY ............................................................................................... 78 PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 85
1 ÚVOD Město Lipník nad Bečvou již vydalo několik publikací týkajících se města i mikroregionu. Tyto publikace byly zaměřeny na historii, byla znovuvydána kniha z roku 1930 o Lipníku, kniha historických fotografií a pohlednic, kniha o mikroregionu, mapa Lipenska a jiné. Jedna z věcí, co městu a celému mikroregionu ještě chybí, je atlas. Tento atlas by měl být zpracován v rámci této diplomové práce.
1.1Cíle práce Primárním cílem této diplomové práce je vytvoření socioekonomického atlasu mikroregionu Lipník nad Bečvou. Atlas je vytvořen především pro obyvatele mikroregionu a pro lidi, kteří by se o tomto regionu chtěli dozvědět něco více ze socioekonomického hlediska. Cílenými aplikacemi jsou podpora výuky regionálního zeměpisu na školách a podpora turismu v informačním centru. Pro naplnění tohoto primárního cíle bylo nezbytné zpracovat následující dílčí cíle. Nejdříve byl vytvořen projekční plán připravovaného atlasu, kde byla řešena celková koncepce a struktura atlasu a zásady jeho tvorby. Pro atlas byly také navrženy mapové značky a byla zpracována statistická data, která jsou obsahem většiny map. Dále byly vytvořeny mapové kompozice a jednotlivé listy atlasu, které byly logicky seřazeny a tematicky odlišeny.
1.2 Literatura Ke zpracování diplomové práce napomohla řada odborné literatury. První z nich je publikace Technická kartografie (LAUERMANN, 1978), která se zabývá především projektováním a redigováním map a atlasů. Z této publikace byla využita kapitola vědeckotechnické přípravy a redakčního řízení tvorby atlasu. Další odbornou literaturou jsou Vybrané kapitoly z kartografie (DRÁPELA, 1983), Aplikovaná kartografie I. – tematické mapy (VOŽENÍLEK, 2001) a Redakcia a konštrukcia máp a atlasov (PRAVDA, 1998), tyto publikace sloužily k definování některých kartografických pojmů. K charakteristice mikroregionu Lipensko napomohly knihy Lipník nad Bečvou: klíč k Moravské bráně (DVOŘÁČEK, 2002) a Mikroregion Lipensko (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). 10
Dalšími důležitými zdroji byly dokumenty, databáze a statistiky z internetových stránek Českého statistického úřadu, především Městská a obecní statistika a také Veřejná databáze, výsledky ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 a Volby.cz. Data pro hospodářská témata byla čerpána z Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, z Administrativního registru ekonomických subjektů, z portálu eAGRI. Data pro mapy dopravy pochází z Ředitelství silnic a dálnic (Sčítání dopravy z roku 2010) a z jízdních řádů IDOS (data byla využita ke zpracování mapy dopravní obslužnosti). Statistická data byla zpracovávána v programu Microsoft Office Excel 2007 (byly zde vypočteny různé ukazatele, jako například hustota zalidnění, index feminity, hrubá míra migračního salda apod.).
1.3 Pojmy Na začátku by měly být definovány pojmy atlas a mikroregion. Atlas je soubor map, který vyjadřuje informace o určitém území, územním jevu nebo skupině těchto jevů. Jednotlivé mapy atlasu musí být systematicky uspořádány tak, aby atlas podával celkový a všestranný pohled na daný prostor nebo na určitou tematickou oblast vztaženou k tomuto prostoru (VEVERKA, 2004, s. 14). Mikroregion není označení pro administrativní jednotky, ale především pro více či méně formalizovanou spolupráci obcí. Hlavním smyslem mikroregionů je snaha o společné řešení problémů, společný postup k dosažení plánů a propojení aktivit obcí v územní jednotce. Do mikroregionů je v České republice sdruženo přes 500 obcí (Mikroregion, Projektová a rozvojová agentura).
11
2 VYMEZENÍ MIKROREGIONU Mikroregion Lipensko (Obr. 1) je svazkem 11 obcí (Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou a Veselíčko, Lipník nad Bečvou je centrem tohoto mikroregionu) a má přes 14 tisíc obyvatel. Byl založen v prosinci roku 2001. Jeho hlavní funkcí je výměna informací, zkušeností, propagace v rámci cestovního ruchu a setkávání starostů na pravidelných poradách (Mikroregion Lipensko, 2010). Mikroregion Lipensko leží v údolí Moravské brány, některé obce leží na úpatí Oderských nebo Hostýnských vrchů. Dominují zde roviny a ploché pahorkatiny Hornomoravského úvalu, který je modelován sprašemi, aluviálními nivami vodních toků a terasovými akumulacemi štěrkopísků nacházejících se podél řeky Bečvy (Geologická mapa 1: 500 000, Česká geologická služba, 2003). Mikroregion má velmi dobré dopravní spojení s okolím. Prochází jím silnice č. 47 (Vyškov – Přerov – Ostrava), D47 (nyní součástí D1, Lipník nad Bečvou – Bělotín), R35 (Olomouc – Lipník nad Bečvou) a probíhá příprava na stavbu úseku D1 Přerov – Lipník nad Bečvou. Kromě silničního spojení je významná i železniční trať Přerov – Ostrava. Kromě mezistátní a vnitrostátní rychlíkové dopravy zde vede také II. a III. železniční koridor. Pro cyklisty byla vybudována cyklostezka Bečva, která vede podél řeky Bečvy (za Valašským Meziříčím také podél Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy) a měří 160 km (Mikroregion Lipensko, 2010). V regionu je mnoho turisticky atraktivních míst, jako je například hrad Helfštýn, samotné město Lipník nad Bečvou, které je památkovou rezervací, železniční viadukty u Jezernice, větrný mlýn v Kladníkách, zámek s parkem a vojenský hřbitov s pomníkem vojákům z napoleonských válek ve Veselíčku, kostel Povýšení sv. Kříže v Oseku nad Bečvou, archeologické vykopávky v Hlinsku nebo zbytky hradu Drahotuš nad obcí Podhoří, místní částí Lipníka nad Bečvou (Mikroregion, Město Lipník nad Bečvou, 2010). Mikroregion je kromě kulturních památek zajímavý také památkami přírodními, mezi něž patří například přírodní rezervace Škrabalka nebo evropsky významné lokality – Veselíčko (výskyt netopýra velkého), Dolní a Prostřední Svrčov (lokalita kuňky ohnivé), Bečva, Lesy u Bezuchova (Mikroregion Lipensko, 2010). 12
Obr. 1: Mikroregion Lipensko
13
3 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU Na následujících stranách bude provedena detailnější charakteristika mikroregionu Lipensko. Tato charakteristika se bude týkat geologie, geomorfologie, vodstva, klimatických poměrů, ochrany přírody, dopravy, průmyslu, občanské a technické vybavenosti a cestovního ruchu.
3.1 Geologie Lipensko leží na hranici dvou geologických jednotek – Českého masivu a Západních Karpat. Podle charakteru hornin můžeme zjistit, jak vypadala krajina okolo Lipníka v prvohorách. Nejstaršími horninami jsou devonské vápence. Díky hercynskému vrásnění vznikly štěrkovité a písčito-jílovité sedimenty – slepence, droby a břidlice. V druhohorách se zde nacházela poušť, která byla zvětrávána a erodována – docházelo k zarovnávání povrchu. V období křídy vznikl krasový reliéf na podloží vápenců (krasové jeskyně u Hranic). Za dnešní podobu okolí Lipníka mohou geologické události ve třetihorách – alpinské vrásnění. V této době vznikla kerná sníženina Moravské brány. Tato sníženina byla zatopena mořem, na jehož dnu se usadily nánosy štěrků, vápnitých písků s jílů. Ve čtvrtohorách docházelo k opakovaným záplavám řeky Bečvy, díky kterým vznikly říční nivy (DVOŘÁČEK, 2002, s. 100-102).
3.2 Geomorfologie Mikroregion Lipensko leží v geomorfologickém celku Moravská brána. Moravská brána vznikla při poklesu jihovýchodní části Nízkého Jeseníku před spodním tortonem. Na jihozápadě přechází do Hornomoravského úvalu, na severovýchodě do Ostravské pánve, na severozápadě sousedí s Nízkým Jeseníkem, na jihovýchodě s Kelečskou a Příborskou pahorkatinou. Moravskou bránu lze rozdělit na oderskou a bečevskou část. Reliéf vznikl na spodnotortonských a pleistocenních sedimentech, je mírně zvlněný, nížinný, s měkkými tvary. Mikroregion Lipensko leží v bečevské části Moravské brány. Pro tuto část jsou typické rozvodní hřbety, rozevřená, často suchá a asymetrická údolí a úpady (DEMEK, 1965, s. 224-227).
14
3.3 Vodstvo Největším levostranným přítokem Moravy je řeka Bečva, která vznikla soutokem Rožnovské a Vsetínské Bečvy poblíž Valašského Meziříčí. Řeka dále pokračuje k Hranicím, kolem Lipníka nad Bečvou a dále protéká Přerovem. Za Troubkami se vlévá do Moravy (NĚMEC, KOPP, BARTOŠ, 2009, s. 208). Řeka Bečva významně ovlivňuje vodní režim na středním i dolním toku Moravy. Nejvíce vody řekou protéká v březnu, nejméně v září. Řeka je značně výškově rozmanitá. Nejvyšším bodem v povodí je Čertův mlýn s výškou 1 207 m n. m., nejnižším místem je okolí ústí Bečvy do Moravy (195 m n. m.). Délka řeky je 61,2 km, plocha celého povodí Bečvy je 1 626 km2 (NĚMEC, HLADNÝ, 2006, s. 202-203). Mikroregionem dále protékají potoky Trnávka, Loučka, Lubeň, Hlásenec, Strhanec, Lukavec, Jezernice, Svinec a Šišemka. Mezi Lipníkem a Osekem byla vybudována vodní nádrž Jadran, u Veselíčka leží nádrž Mlýnec, Lukavec, Loučský rybník a kaskádovité rybníky Hejnice (Mapy.cz, Seznam.cz, 2011).
3.4 Klimatické poměry Mikroregion leží v celkem pěti klimatických oblastech. Osek nad Bečvou a Oldřichov leží v pásu T2 (teplý, mírně suchý), Veselíčko, Lipník nad Bečvou a část Týna nad Bečvou leží v pásu MT11 (mírně teplý), Jezernice, část Týna nad Bečvou, Lhota, Hlinsko, Kladníky a část Dolního Újezdu leží v pásu MT10, část Dolního Újezdu a část obce Bohuslávky leží v pásu MT9 a část Bohuslávek leží v pásu MT7. Čím je číslo menší, tím je oblast chladnější (MapoMat, AOPK ČR, 2012). Průměrná roční teplota vzduchu byla v roce 2012 na území mikroregionu 8-9°C (Průměrná roční teplota v roce 2012, ČHMÚ, 2013), roční úhrn srážek byl v loňském roce 600-700 mm (Úhrn srážek v roce 2013, ČHMÚ, 2014).
15
3.5 Ochrana přírody Na území mikroregionu zasahují regionální a nadregionální biokoridory a biocentra ÚTP ÚSES 1ČR. Regionální biokoridor je na území v okolí Hlinska a mezi Dolním Újezdem a Veselíčkem. Regionální biocentrum je na území u Veselíčka, Oldřichova, Hlinska, mezi Lipníkem a Týnem nad Bečvou a kolem hradu Helfštýn. Nadregionální biokoridor je na území kolem řeky Bečvy a u místní části Lipníka nad Bečvou – Podhoří (MapoMat, AOPK ČR, 2012). Mezi Lipníkem a Týnem nad Bečvou se nachází přírodní rezervace Škrabalka. Tato přírodní rezervace je fragment luhu v údolní nivě kolem mrtvého ramene řeky Bečvy s významným ptačím hnízdištěm (Přírodní rezervace Škrabalka, ČSOP Lipník nad Bečvou, 2007). Škrabalka byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1952. Roste zde přes 70 druhů vyšších rostlin (např. šípatka středolistá nebo žebratka bahenní). Rezervace Škrabalka je botanickým unikátem díky výskytu kriticky ohrožené bledule letní. Celá rezervace je důležitým ptačím biocenem (DVOŘÁČEK, 2002, s. 106). V mikroregionu jsou další tři přírodní památky – Prostřední a Dolní Svrčov u Veselíčka, přírodní památka Týn nad Bečvou a přírodní památka Lesy u Bezuchova u obce Kladníky. V oblasti je celkem pět památných stromů. Na Veselíčku je památná lípa u Floriana, další památná lípa je v Hlinsku, v místní části Lipníka nad Bečvou – Nové Dvory roste hrušeň Šidlo, v Podhůře Wawerkův dub a na hradě Helfštýn jírovec (MapoMat, AOPK ČR, 2012). Tab. 1: Koeficient ekologické stability (2012) obec Bohuslávky Dolní Újezd Hlinsko Jezernice Kladníky Lhota
hodnota koeficientu 2,22 0,53 1,14 0,22 0,25 0,18
1
Hlavní podstatou územně technických podkladů územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Tvorba územních systémů přispívá k naplňování Úmluvy o biologické rozmanitosti, k níž Česká republika přistoupila v roce 1994 (Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2011).
16
obec hodnota koeficientu Lipník nad Bečvou 0,42 Oldřichov 0,1 Osek nad Bečvou 0,18 Týn nad Bečvou 5,12 Veselíčko 2,23 zdroj: Veřejná databáze, ČSÚ (2012) Koeficient ekologické stability (Tab. 1) se počítá jako poměr druhů pozemků – stabilních (ekologicky příznivých) a nestabilních (ekologicky nepříznivých). Mezi stabilní pozemky se řadí chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půda a vodní plochy. Mezi nestabilní pozemky patří orná půda, zastavěné plochy a ostatní (Koeficient ekologické stability, ČSÚ, 2007). Koeficient pohybující se v intervalu 0,1 < KES < 0,3 značí území nadprůměrně využívané se zřetelným narušením přírodních struktur. Území s koeficientem ekologické stability 0,3 < KES < 1,0 je intenzivně využívané, zejména zemědělstvím. Pokud se koeficient pohybuje v intervalu 1,0 < KES < 3,0, je krajina vcelku vyvážená, technické objekty jsou v relativním souladu s dochovanými přírodními strukturami. Koeficient s hodnotou vyšší než 3,0 je typický pro přírodní krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem (Využití půdy, Metodická podpora regionálního rozvoj). V mikroregionu Lipensko je na tom nejhůře obec Oldřichov, Lhota a Osek nad Bečvou, nejlépe si stojí Týn nad Bečvou, Bohuslávky a Veselíčko.
3.6 Doprava Mikroregion má výborné spojení s okolím. Prochází jím dálnice D1 ze směru od Ostravy, která od Lipníka pokračuje jako R35 na Olomouc. Dalším důležitým tahem je silnice č.47 ze směru Hranice na Moravě, která pokračuje po silničním obchvatu města směr Osek nad Bečvou a Přerov (Mikroregion Lipensko, 2010). Na křižovatce silnic č.47 a č.437 nad ulicí Horecko v Lipníku se nachází nejrizikovější místo v celé České republice. V posledních letech se tam stalo nejvíce dopravních nehod. V letošním roce má být na místě křižovatky postavený kruhový objezd. V blízké době se má také dostavět poslední úsek dálnice D1 Lipník nad Bečvou – Přerov - Říkovice v celkové délce 14 300 metrů. 17
Původně se se stavbou mělo začít už v roce 2013, poté byla odložena na jaro 2014 a nyní se mluví o roce 2016 (Dálnice D1 Přerov-Lipník, ŘSD ČR, 2013). Dalším významným dopravním spojením je železnice Přerov – Ostrava. Železnice procházející Lipníkem je součástí druhého železničního koridoru Břeclav – Bohumín. V mikroregionu leží dvě železniční zastávky, jedna v Lipníku a druhá v Oseku, postavená v roce 2002. Železnice zde byla vybudována v roce 1842, kdy tudy vedla Severní dráha císaře Ferdinanda. Trať měla vést od severu Evropy na jih Moravskou bránou a měla spojit Vídeň s Krakovem. Stavba dráhy byla v roce 1842 ukončena v Lipníku nad Bečvou a další stavba pokračovala až v roce 1844 (v Rakousku propukla v roce 1841 hospodářská krize). První vlak přijel do Lipníka 15. srpna 1842 (DVOŘÁČEK, 2002, s. 80-82). Stavba železnice pomohla regionu k hospodářskému rozvoji. Přes Lipník nad Bečvou vedou také některé dálkové autobusy. Podél řeky Bečvy vede cyklostezka Bečva. Údolím Moravské brány je značena také cyklotrasa Jantarová stezka a trasa Greenways (Mikroregion Lipensko, 2010).
3.7 Průmysl K průmyslovému rozvoji došlo v Lipníku nad Bečvou na přelomu 19. a 20. století. Začaly zde vznikat průmyslové závody. Největší z nich byla továrna na sirky SOLO, která byla založena v roce 1908 (název SOLO měla až od roku 1921). Denně zde bylo vyrobeno 800 000 krabiček sirek. Továrna zaměstnávala 250 osob. Po znárodnění průmyslu se továrna v roce 1958 stala součástí národního podniku SOLO Sušice. Sirkárna v Lipníku nad Bečvou byla zavřena v roce 2002 (DVOŘÁČEK, 2002, s. 83). Dalším
významným
průmyslovým
závodem
v Lipníku
byly
průmyslové
velkozávody Fr. Wawerka, založené v roce 1896. Firma vyráběla cihly a cement. V roce 1910 byl závod rozšířen o strojírny. Za první světové války spadl podnik pod vojenskou správu. V té době se zde vyráběly kovoobráběcí stroje. Podnik měl v té době 800 zaměstnanců. Za druhé světové války se zde vyráběla dělostřelecká munice. Po znárodnění byla výroba zúžena pouze na obráběcí stroje. V roce 1994 vznikl nový podnik TOS Lipník, a.s., v roce 1995 STROJTOS Lipník, a.s. (DVOŘÁČEK, 2002, s. 83-84).
18
Továrna Jana Vilímka vyráběla mýdlo a krystalovou sodu. Po znárodnění podniků zde byla přestěhována vyškovská tiskárenská firma (DVOŘÁČEK, 2002, s. 84). Závod KAZETO, který vznikl v roce 1802, vyráběl flanely, houně, technické plstě, papuče. Název KAZETO získal podnik až v roce 1961 a výroba byla přeorientována na kovové komponenty a vulkánfíbr pro výrobu kufrů. V roce 1994 vznikla společnost MetalPlast Lipník nad Bečvou (DVOŘÁČEK, 2002, s. 84-87). V roce 2001 začala být budována průmyslová zóna, která měla snížit nezaměstnanost ve městě. V průmyslové zóně byl zatím postaven centrální sklad Penny Marketu (DVOŘÁČEK, 2002, s. 87). Dalšími významnými průmyslovými podniky jsou M-MOOS, spol. s r.o. v Lipníku vyrábějící obráběcí stroje, Paulla, s r.o. v Lipníku vyrábějící pekařské výrobky, Řeznictví Kunovský, s.r.o. v Bohuslávkách, TRUMF International, s r.o. v Dolním Újezdě vyrábějící kořenící směsi a Wienerberger, s r.o. v Jezernici vyrábějící stavební hmoty (ARES, Ministerstvo financí ČR, 2013).
3.8 Občanská vybavenost V celém mikroregionu je celkem 24 školských zařízení. Mezi ně patří mateřské školy, základní školy – nižší stupeň (1. – 5. ročník), základní školy – vyšší stupeň (1. – 9. ročník), střední školy (Gymnázium, Střední průmyslová škola stavební a Integrovaná střední škola elektrotechnická v Lipníku nad Bečvou) a Základní umělecká škola Antonína Dvořáka v Lipníku. Patnáct školských zařízení leží v Lipníku nad Bečvou, dvě jsou v Dolním Újezdě a Jezernici, Oseku nad Bečvou, Týně nad Bečvou a jedno na Veselíčku (MOS, ČSÚ, 2012). Dále se zde nachází 13 knihoven včetně poboček, jedno kino v Lipníku nad Bečvou, 15 kulturních zařízení, v Lipníku je středisko volného času a dvě galerie (výstavní síně), jedna galerie je v Týně nad Bečvou (MOS, ČSÚ, 2012). V mikroregionu se nachází také 48 zdravotnických zařízení, ordinací. Řadí se mezi ně léčebny pro dlouhodobě nemocné (v Lipníku nad Bečvou), ordinace lékaře specialisty (11 ordinací v Lipníku nad Bečvou), stomatologické ordinace (8 ordinací v Lipníku, jedna 19
v Dolním Újezdě), ordinace lékaře pro děti a dorost (celkem 4 ordinace), ordinace lékaře pro dospělé (3 ordinace), nemocnice (v Lipníku nad Bečvou a detašované pracoviště v Oseku nad Bečvou), dále jsou zde 4 ambulantní zařízení, 3 lůžkové zařízení a dalších 11 zařízení lékárenské péče. V Lipníku nad Bečvou je také několik lékáren a dva domovy s pečovatelskou službou (MOS, ČSÚ, 2012). Pracoviště České pošty je možné navštívit v Lipníku nad Bečvou, v Dolním Újezdě, Jezernici, Oseku nad Bečvou, Týně nad Bečvou a na Veselíčku. V ostatních obcích se nachází alespoň poštovní schránky (Informace o poštách, Česká pošta, 2014). V mikroregionu jsou také dva supermarkety, Penny Market a Lidl, oba leží v Lipníku nad Bečvou. V Lipníku také působí občanská sdružení zaměřená na ochranu kulturního dědictví. Patří sem například Moravská brána, Okrašlovací spolek Lípa nebo Piaristická kolej v Lipníku (Město Lipník nad Bečvou, 2010). Další občanská kulturní sdružení jsou uvedena v Tab. 2. Tab. 2: Občanská kulturní sdružení v mikroregionu sdružení obec Kornet music Lipník nad Bečvou Moravská brána Lipník nad Bečvou Občanské sdružení Lipnicium Lipník nad Bečvou Piaristická kolej Lipník nad Bečvou Romské sdružení Amary Fajta Lipník nad Bečvou Salon Roma Lipník nad Bečvou Sdružení přátel mariáše Lipník nad Bečvou WIFI-Loučka Lipník nad Bečvou - Loučka Záhoří, o.s. Veselíčko zdroj: Město Lipník nad Bečvou (2014), Obec Veselíčko (2013) V několika obcích vychází také místní noviny, v Lipníku jsou to Lipenské listy, v Bohuslávkách Bohuslávské listy, v Jezernici Jezeráček, v Oseku nad Bečvou Osecké noviny, v Týně nad Bečvou Týnské listy a na Veselíčku Veselíčské noviny (Město Lipník nad Bečvou, 2014; Osek nad Bečvou, 2014; Obec Veselíčko, 2013).
20
3.9 Technická vybavenost Všechny obce mikroregionu Lipensko mají veřejný vodovod (kromě obce Kladníky a Lhota), kanalizaci a plynofikaci. V Oldřichově, Oseku, Veselíčku a v Lipníku je navíc i čistírna odpadních vod. Ve většině obcí se nachází sbor dobrovolných hasičů, v Lipníku je navíc i hasičský záchranný sbor a pracoviště městské policie a policie České republiky. Městská policie je i v Oseku nad Bečvou (RIS, Centrum pro regionální rozvoj ČR, 2010). Vlaková stanice je pouze v obcích Lipník nad Bečvou a Osek nad Bečvou. Autobusová zastávka je v každé obci mikroregionu. V Lipníku a v Oseku je i autobusová zastávka dálkové linky (RIS, Centrum pro regionální rozvoj ČR, 2010). V Lipníku se také nachází sběrný dvůr sloužící k odběru elektrozařízení, nebezpečného odpadu, kovu, autobaterií a velkoobjemového odpadu a působí zde také Technické služby města Lipník nad Bečvou (Město Lipník nad Bečvou, 2014).
3.10 Cestovní ruch a kultura Největší množství turisticky atraktivních míst se nachází v Lipníku nad Bečvou, město bylo roku 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Historické jádro Lipníka je vymezeno hradbami. Uvnitř hradeb lze nalézt kostel sv. Jakuba Většího s farou, zvonici, bývalou synagogu, radnici, kapli sv. Josefa a měšťanské domy. Na severní straně je hřbitov s kaplí sv. Petra. V ulici Bratrská leží piaristický klášter s kostelem sv. Františka Serafinského a zámek, který nyní slouží jako městský úřad. K zámku patří také zámecká zahrada s parkem a střešní zahrada. Ve městě se dále nachází židovské hřbitovy, Wawerkova vila (funkcionalistická vila z roku 1937), kaple sv. Rocha a meditační zahrada. Město bylo v roce 2006 spolu s hradem Helfštýn přijato do Kruhu evropských kovářských měst. Dalšími lákadly je motokárová dráha, minigolf, skatepark nebo cyklostezka Bečva mající délku 160 km. Ve městě se také v průběhu roku koná mnoho kulturních a sportovních akcí – Záhorské slavnosti (přehlídka folklórních souborů), Svatojakubské hody, hudební festival Dvořákův Lipník, výstava Kov ve městě (prezentace kovářského umění v ulicích města, která se koná každý rok od června do září) a závod horských kol Author Šela Marathon (Město Lipník nad Bečvou, 2014).
21
V roce 2012 navštívilo Lipník nad Bečvou 2 528 hostů, z toho z České republiky bylo 2 228 hostů. Počet přenocování byl 5 063, z toho bylo 4 174 přenocování hostů z České republiky (Veřejná databáze, ČSÚ, 2012). V mikroregionu Lipensko je i mnoho dalších atraktivních míst. Největším lákadlem je hrad Helfštýn ležící u Týna nad Bečvou. V Týně se nachází také dům, kde pobýval Bedřich Smetana při návštěvě obce, lesní stezka Gabrielka pojmenovaná po dceři Bedřicha Smetany, která zde zemřela na tuberkulózu a její hrob na místním hřbitově. Na hradě Helfštýn se každý rok koná kovářská soutěž Hefaiston a také Hradní bál a mezinárodní závod historických vozidel, který startuje v Lipníku nad Bečvou. V mikroregionu je možné také navštívit muzeum Záhoří, ranč Mustang a archeologické muzeum na Veselíčku, Študentovu lesní naučnou stezku v Bohuslávkách nebo železniční viadukt v Jezernici, kde se také konají Sportovní hry mikroregionu Lipensko. V Oseku nad Bečvou se každý rok koná sportovní akce nazvaná Osecký triatlon (Město Lipník nad Bečvou, 2014).
22
4 ATLASOVÁ TVORBA Do této kapitoly byly vybrány dostupné tematické regionální atlasy – Vysočina: tematický atlas, Tematický atlas Jihomoravského kraje, Tematický atlas Olomouckého kraje, Tematický atlas Středočeského kraje, Tematický atlas Královéhradeckého kraje, Atlas euroregionu Elbe/Labe, Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje, Hranicko – atlas rozvoje mikroregionu a Atlas Deblínska. Tyto atlasy byly vybrány proto, že jsou tematické, stejně jako připravovaný atlas mikroregionu Lipensko. Z velké části to jsou tematické atlasy krajů. Atlasy byly popsány a stručně zhodnoceny. Zhodnocení těchto atlasů napomohlo k vytvoření vlastního atlasu. Při hodnocení atlasů se hodnotí celková harmonie obsahu a jeho vyjádření, vyváženost, kompaktnost aj. Atlas se hodnotí jako celek, přihlíží se k jeho úplnosti, vnitřní vyváženosti a míře podrobnosti, hodnotí se jednotnost použitých zobrazení, měřítek, forem jazyka mapy a barevné řešení (VEVERKA, 2004, s. 161-162). U jednotlivých map atlasu se hodnotí obecné údaje, kompozice map, matematické prvky, úplnost a náplň obsahu, obsahová správnost a aktuálnost obsahu, čitelnost map, věrnost znázornění reality a geometrická přesnost, kvalita technického provedení kartografické interpretace, estetika map a vědecká hodnota (VOŽENÍLEK, 2001, s. 153-155).
4.1 Vysočina: tematický atlas Atlas kraje Vysočina byl vytvořen, aby obyvatelé kraje i ostatní obyvatelé mohli poznat kraj trochu jinak, například aby se dozvěděli, kde převládá průmysl, kde zemědělství, kde bydlí nejvíce lidí, kde a jak často prší a podobně (Vysočina: Tematický atlas, 2008). Atlas má formát A4 a na 35 stranách můžeme získat údaje v oblasti přírody (geomorfologické členění, využití země, klima, kvalita životního prostředí), obyvatelstva (hustota zalidnění, vývoj počtu obyvatel 2001-2006, úmrtnost, porodnost), hospodářství (zemědělství, míra zornění, cena zemědělské půdy, lesní hospodářství, průmysl, investice a zahraniční kapitál), dopravy (hlavní dopravní cesty), školství, zdravotní a sociální péče (školská zařízení, zdravotnická zařízení, lůžková zařízení pro seniory), kultury a cestovního ruchu (kulturní památky a podnikatelská aktivita v cestovním ruchu, chaty a 23
chalupy), bydlení a bytové výstavby (rodinné domy, nejstarší byty), voleb (volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006, volební účast) a na začátku atlasu jsou kromě úvodního slova hejtmana základní informace o kraji doplněné o obecně zeměpisnou mapu a administrativní členění. K atlasu je přiložena mapa administrativního členění kraje Vysočina v měřítku 1: 300 000. V atlase byla použita tato měřítka: 1: 700 000 (mapy na polovinu stránky), 1: 6 000 000, 1: 1 400 000 (malé mapy kraje), 1: 2 000 000. U některých map v atlase chybí popisky územních celků nebo názvy obcí na fyzicko-geografických mapách pro lepší orientaci. Většina map v atlase je chudá na obsah a je graficky málo zaplněná (pouze kartogramy znázorněny jevy doplněny o vrstvu měst). Popisky v mapách jsou někde tučně a jinde ne. Bylo by dobré přidat vrstvu silnic a vodních toků, například v mapě cestovního ruchu.
4.2 Tematický atlas Jihomoravského kraje Atlas Jihomoravského kraje obsahuje základní informace a témata týkající se tohoto kraje. Atlas je ve formátu A4, má 48 stran a obsahuje tyto oddíly: Jihomoravský kraj se představuje (charakteristika regionu, partnerské regiony Jihomoravského kraje), obecně zeměpisná mapa (na dvoustránce), obyvatelstvo (hustota zalidnění, vývoj počtu obyvatel 1992-2009, podíl obyvatel ve věku 65 a více let, cizinci, religiozita), kultura a cestovní ruch (etnografické oblasti, kulturní památky a zajímavosti, hromadná ubytovací zařízení, turistické atraktivity Jihomoravského kraje, Lednicko-valtický areál, Moravský kras, sport), školství (Střední školy a vyšší odborné školy, seznam vysokých škol), zdravotnictví/sociální služby (lůžková zdravotnická zařízení, zdravotnická záchranná služba, zařízení sociálních služeb), administrativní mapa (na dvoustraně obsahující přehledné mapy), regiony (mikroregiony, disparity, regiony se soustředěnou podporou státu, plány okresních měst), příroda (geomorfologie, geologická mapa, radonové riziko, vodstvo, využití ploch, kvalita životního prostředí), doprava (silniční síť, železniční síť), hospodářství (zemědělství, lesnictví a rybářství, vinařství, graf podíl odrůd bílého a červeného vína, průmysl, brownfieldy, bytová výstavba v obcích) a vybrané ukazatele (nej… Jihomoravského kraje, Jihomoravský kraj v číslech).
24
Byla použita měřítka 1: 25 000 000 (mapa Evropy na polovině stránky), 1: 50 000 000 (malá mapa Evropy), 1: 450 000 (mapy na dvoustránce), 1: 900 000 (mapy na polovině stránky), 1: 1 800 000 (malá mapa kraje), 1: 5 500 000 (malá mapa ČR), 1: 35 000 000, 1: 15 000 (plány okresních měst). Na
atlase
spolupracovali
Český statistický úřad
v Brně,
Krajský úřad
Jihomoravského kraje a zpracován byl firmou Kartografie Praha, a.s. Tematický atlas Jihomoravského kraje je jedním ze čtyř mnou vybraných atlasů, které vydalo nakladatelství Kartografie Praha. Každý z těchto atlasů má jinak uspořádané oddíly a tyto oddíly jsou u všech atlasů jinak rozsáhlé. Tento atlas je ze všech atlasů tohoto nakladatelství nejrozsáhlejší, má 48 stran. Atlas Jihomoravského kraje má poněkud nelogické uspořádání oddílů. Na začátku atlasu je zařazen oddíl obsahující obecně zeměpisnou mapu, následují oddíly socioekonomického charakteru a v polovině je oddíl zabývající se přírodou. Poté opět následují oddíly socioekonomické. Také oddíl Kultura a cestovní ruch by bylo vhodnější zařadit spíše na konec. V atlase jsou zařazena témata typická pro Jihomoravský kraj. Samostatná strana je věnována vinařství v kraji, část strany vyjmenovává slavné sportovce pocházející z jižní Moravy, jsou zde charakteristiky oblastí cestovního ruchu, mapy Lednicko-valtického areálu nebo Moravského krasu. Všechny mapy i grafy jsou dobře čitelné a srozumitelné a kartografické znaky snadno rozlišitelné.
4.3 Tematický atlas Olomouckého kraje Cílem atlasu bylo uceleně a souhrnně popsat Olomoucký kraj. Olomoucký kraj byl druhý kraj, který vydal tematický atlas. Atlas obsahuje informace a statistické údaje z různých oblastí a sfér činnosti. Kromě tištěné verze vznikla i webová podoba atlasu. Tento atlas má 32 stran a je vytvořen ve formátu A4. Mezi oddíly atlasu patří: Olomoucký kraj se představuje, příroda (vodní zdroje, využití ploch, ochrana přírody), obyvatelstvo (hustota zalidnění, stěhování obyvatel), hospodářství (míra nezaměstnanosti 25
hospodářské oblasti, zemědělství, bytová výstavba, zahraniční a domácí investice), doprava
(hlavní
dopravní
tepny,
silniční
doprava,
železniční
doprava),
zdravotnictví/sociální služby (zdravotnická zařízení, počet obyvatel na 1 lékaře, zařízení sociálních služeb), školství, kultura (kulturní památky a zajímavosti, technické památky, knihovny), cestovní ruch (turistika), sport, mikroregiony, Czech POINT a Olomoucký kraj v číslech. Při tvorbě atlasu byla použita tato měřítka: 1: 5 500 000 (malá mapa celé ČR), 1: 1 600 000 (malé mapy kraje), 1: 800 000 (mapy na půl stránky), 1: 500 000 (mapy na celou stránku). V atlase jsou obsaženy také grafické a textové marginálie, grafy a tabulky a seznam zajímavých webových stránek. Atlas vznikl ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Krajským úřadem Olomouckého kraje. Vydavatelem je Kartografie Praha, a.s. Tento atlas má na rozdíl od atlasu Jihomoravského kraje logicky uspořádané oddíly, na začátku se atlas věnuje fyzickogeografickým tématům, poté následují témata socioekonomická. Od ostatních vybraných atlasů tohoto nakladatelství má tento atlas navíc oddíl Czech POINT. Vizualizace se v atlasech nakladatelství Kartografie Praha příliš neliší. V tomto atlase si však autoři více pohráli s bodovými symboly (barevné a názorné symboly pro pěstování a chov, počet uchazečů na jedno volné pracovní místo znázorněny pomocí panáčků a povedené jsou také symboly použité v tématech zahraničních a domácích investic nebo sport a turistika). Vzhledem ke tvaru Olomouckého kraje nebyla u hlavních map v měřítku 1: 800 000 využita celá polovina strany a proto vzniklo na některých stranách nevyužité prázdné místo, kde by se hodilo vložit buď krátký text, nebo obrázek.
4.4 Tematický atlas Středočeského kraje V atlase se poukazuje na řadu výjimečných rysů, které se v posledních letech objevily. Ukazuje rozmístění zahraničních investic a změnu struktury průmyslu v čase a
26
také ukazuje plány do budoucna v oblasti rozvoje dopravních sítí a aktuální situaci v oblasti životního prostředí, zdravotnictví, školství, kultury. Atlas má formát A4 a na 24 stranách lze získat údaje z oblasti přírody (obecně zeměpisná mapa, využití ploch, ochrana přírody, znečištění ovzduší), obyvatelstva (hustota zalidnění, vývoj počtu obyvatel 1991-2001, historické osídlení, migrace obyvatel, věková pyramida), hospodářství (hlavní hospodářské oblasti, těžba a průmysl, zemědělství, komerční zóny, zahraniční a domácí investice), dopravy (hlavní dopravní tepny, středověké obchodní cesty, výhled rozvoje silniční a železniční sítě), školství/zdravotnictví (školská zařízení, speciální školství, zdravotnická zařízení), kultury (kulturní památky a zajímavosti, kulturní instituce, festivaly a další kulturní akce), cestovního ruchu (turistické oblasti a volný čas, soustředění chat a chalup) a na začátku atlasu je představení Středočeského kraje doplněné administrativní mapou. V atlase byla použita měřítka 1: 900 000 (mapy na polovinu stránky), 1: 5 500 000 (malá mapa ČR), 1: 1 800 000 (malá mapa kraje). Na tvorbě atlasu se podíleli zaměstnanci Krajského úřadu Středočeského kraje, Český statistický úřad a Kartografie Praha, a.s. Na to, jak rozsáhlé území atlas zobrazuje, není publikace příliš rozsáhlá, větší pozornost by si zasloužil například oddíl Cestovní ruch. Také obal by mohl být atraktivněji zpracovaný. Mapy jsou kvalitně graficky zpracované, dobře čitelné a srozumitelné.
4.5 Tematický atlas Královéhradeckého kraje Atlas Královéhradeckého kraje má 32 stran ve formátu A4. Stejně jako ostatní tematické atlasy je rozdělen do několika oddílů: Královéhradecký kraj se představuje (administrativní mapa, charakteristika regionu), příroda (obecně zeměpisná mapa, využití ploch, ochrana přírody, znečištění ovzduší), hospodářství (hlavní hospodářské oblasti, těžba a průmysl, zemědělství, míra nezaměstnanosti, zahraniční a domácí investice), doprava (hlavní dopravní tepny, výhled rozvoje silniční sítě, středověké obchodní stezky), 3D mapa Královéhradeckého kraje (doplněná o znaky okresních měst a znak celého kraje), obyvatelstvo (hustota zalidnění, vývoj počtu obyvatel 2001-2007, migrace obyvatel), školství/zdravotnictví (krajské školství, zdravotnická zařízení), kultura a cestovní ruch 27
(národní kulturní památky a památkově chráněné území, kulturní památky a jiné pamětihodnosti, kulturní instituce, turistika), sport, mikroregiony (mikroregiony 2007) a Královéhradecký kraj v číslech. V atlase byla použita měřítka 1: 600 000 (mapy na polovinu stránky), 1: 5 500 000 (malá mapa ČR), 1: 1 200 000 (malá mapa kraje), 1: 340 000 (3D mapa, mapa na dvoustránce). V atlase jsou kromě map také grafy, tabulky a textové a grafické marginálie. Stejně jako u atlasu Jihomoravského kraje, i zde by měly být oddíly jinak uspořádány. Podle mého názoru by měl být oddíl Obyvatelstvo umístěn před oddílem Hospodářství. V atlase by mohla být zakomponována témata charakteristická pro tento kraj. I tato publikace nakladatelství Kartografie Praha je dobře zpracovaná, přehledná a srozumitelná.
4.6
Atlas
euroregionu
Elbe/Labe
jako
prostředek
vzájemného
přeshraničního poznávání Publikace vznikla jako výstup stejnojmenného projektu, realizovaného a finančně podporovaného v rámci programu Phare CBC. Atlas vznikl jako třetí projekt Atlasu euroregionu Elbe/Labe. První projekt vznikl v roce 2000 s podtitulem „v číslech, grafech a mapách“, druhý projekt vznikl o pět let později, v roce 2005, s podtitulem „statistické ukazatele na úrovni okresů a obcí v mapách a tabulkách“. V tomto projektu (Atlas euroregionu Elbe/Labe jako prostředek vzájemného přeshraničního poznávání) jsou rozšířena některá témata přibližující řeku Labe, výrobní zóny, cestovní ruch a přeshraniční vazby. Atlas je významným příspěvkem k poznávání pohraničního regionu. Vznikal za spolupráce Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (katedra geografie) s Institutem geografie Technické univerzity v Drážďanech. Na tvorbě se podíleli také pracovníci sekretariátu EEL, Českého statistického úřadu a Krajské správy v Ústí nad Labem. Atlas je ve formátu A4, má 128 stran a je v kroužkové vazbě. Atlas je rozdělen do oddílů: EEL a administrativní jednotky (česko-saské euroregiony, administrativní členění Česka a Německa, administrativní členění euroregionu Labe), přírodní podmínky 28
(geomorfologické členění, klimatická regionalizace, hydrografická síť, podíl zemědělské půdy, zalesnění), obyvatelstvo a trh práce (celkový přírůstek obyvatelstva, index růstu obyvatelstva, podíl cizinců na celkovém obyvatelstvu, migrační saldo, ekonomická aktivita), hospodářství a společnost (největší průmyslové podniky, výrobní zóny, řeka Labe – dopravní význam, struktura škol, turistické zajímavosti), přeshraniční vazby (silniční hraniční přechody, Phare CBC: společný fond malých projektů, investiční projekty Phare CBC a program obnovy lesa). Atlas je dvojjazyčný (česko-německý), je použito pouze grafické měřítko. Pod každou mapou je uveden autor tématu, kdo téma zpracoval, zdroj dat, loga katedry geografie v Ústí nad Labem, univerzity v Ústí nad Labem a Technické univerzity v Drážďanech a zobrazení. Kromě map jsou zde i tabulky, grafy a fotografie. Zobrazení na mapách se liší, u některých map je použito Křovákovo zobrazení, u některých zobrazení UTM (i když se jedná o stejné území). U mnoha map chybí popisky územních celků. Díky tomu, že je atlas dvojjazyčný, není tolik přehledný – především tabulky. Je zde obsaženo velké množství statistických dat. Bylo by lepší ubrat statistiky a přidat grafické a obrázkové prvky nebo krátké textové komentáře. Téma trh práce by se hodil spíše do oddílu Hospodářství a společnost, než do Obyvatelstva. Atlas není moc poutavě zpracován, ale pro potřeby studia euroregionu je to užitečná publikace.
4.7 Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje Cílem tohoto atlasu je postihnout procesy a jevy, kterými Moravskoslezský kraj v posledních deseti letech prochází a také posoudit a interpretovat geografické rozmístění dotací Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Atlas je rozdělen do 9 oddílů: Poloha a vymezení Moravskoslezského kraje (vymezení struktury osídlení, počet obyvatel a jeho vývoj), Demografická struktura Moravskoslezského kraje (rozložení obyvatelstva, migrační procesy, stárnutí populace), Sociální struktura Moravskoslezského kraje (nezaměstnanost, vyplácení dávek hmotné nouze,
vzdělanostní
struktura,
kriminalita,
index
sociální
problémovosti
v Moravskoslezském kraji), Ekonomická struktura Moravskoslezského kraje (obsazená pracovní místa, zaměstnaní ve službách a průmyslu, cestovní ruch v Moravskoslezském kraji), Dotace ROP MS do dopravní infrastruktury (dotace do silniční infrastruktury, do 29
dopravních prostředků veřejné dopravy a do cyklostezek), Dotace ROP MS do cestovního ruchu, Dotace ROP MS do infrastruktury sociálních služeb, Dotace ROP MS do školství, volnočasových aktivit a projektů občanské vybavenosti a Dotace ROP MS do ostatních oblastí a celkové dotace. Tento atlas je přehledně zpracovaný. Na každé dvoustraně je mapa, většinou doplněná o vedlejší mapu, tabulky, případně grafy a vysvětlující text. Atlas je zaměřen na problematická témata tohoto kraje, i z toho důvodu zde možná chybí mapy dopravní sítě, religiozity, zemědělství apod. Více než polovina atlasu se zabývá dotacemi. Tento atlas je velmi aktuální (byl vytvořen v roce 2012), ale vzhledem k tématům, která jsou v atlase hojně zastoupena (dotace, ekonomické ukazatele apod.), bude většina jeho obsahu brzy nedostačující.
4.8 Hranicko – atlas rozvoje mikroregionu Hranicko
- atlas rozvoje mikroregionu vznikl za spolupráce
Hranicka
s geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2008. Na atlasu se podíleli Vít Voženílek, Helena Kiliánová, Jana Kadlčíková, Jaroslav Burian a dalších 16 autorů. Vydán byl Vydavatelstvím Univerzity Palackého v Olomouci. Atlas byl pojat jako tematická regionální atlasová encyklopedie, která je rozdělena do šesti oddílů a celkem obsahuje 52 tematických map, kartodiagramů a kartogramů v měřítku 1: 100 000, 72 map v měřítku 1: 200 000 a 52 mapových výřezů v měřítku 1: 6000 zachycujících detailní situace. Kromě map lze v atlasu nalézt i množství tabulek, grafů, fotografií a textu. Atlas je rozdělen do několika oddílů: mikroregion Hranicko (legislativní vymezení, geografické vymezení, obce mikroregionu, geografická charakteristika, vývoj území), udržitelný rozvoj (indikátory udržitelného rozvoje), přírodní prostředí (neživá příroda, vodstvo, podnebí, krajina, rostlinstvo, živočišstvo, půdy, reliéf), sociální prostředí (obyvatelstvo, zdravotnictví, školství, kultura a sport, domovní fond, ochrana obyvatel), ekonomické prostředí (průmysl, služby, cestovní ruch, zemědělství a lesnictví, inženýrské sítě, odpadové hospodářství), strategické prostorové environmentální plánování (územní
30
plánování, územní rozvojové konflikty, konflikty se sesuvy, konflikty s kvalitními půdami, hodnocení rozvoje území Mikroregionu Hranicko). Tento atlas je velmi rozsáhlý a má možná zbytečně velký formát. Více než klasický atlas je to atlasová encyklopedie s výrazným podílem textu. Hlavní mapy s měřítkem 1: 100 000 jsou vytvořeny na celou stranu a obsahově jsou velmi chudé, některé mapy v atlase jsou možná zbytečné (například mapa sportovních akcí, které se konají od května do září – v této mapě v měřítku 1: 200 000 je jen pár bodových symbolů a jedna komunikace, hodily by se zde i názvy konaných akcí). Atlas je velmi detailně napsaný a pro studium mikroregionu je to velmi užitečná publikace, bylo by však lepší, kdyby byl atlas a kniha vydaný zvlášť a atlas měl menší formát a větší grafickou zaplněnost.
4.9 Atlas Deblínska Atlas Deblínska (deblínský region zahrnuje obce: Deblín, Úsuší, NelepečŽernůvka, Vohančice, Březina, Heroltice, Lažánky, Svatoslav, Braníškov, Maršov a části obcí Pejškov a Pánov) je regionální publikací a je výstupem projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschpnost - Trvalá udržitelnost součástí implementace ŠVP na ZŠ Deblín. Umožňuje detailně porozumět území a pochopit mnoho souvislostí, představuje jevy ze současnosti i minulosti. Základní výzkumný projekt se vytvářel na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (geografický ústav). Atlas je rozdělen do pěti tematických částí: Poloha Deblínska (družicový snímek, mikroregiony na Deblínsku), Přírodní krajiny Deblínska (geologická stavba, topoklima, biochory, půdní typy, biogeografické regiony, typy reliéfu a vybrané tvary), Kulturní krajiny Deblínska (ortofotosnímek z roku 1953 a 2009, využití krajiny, kulturní krajinné jednotky), Socioekonomický obraz Deblínska (počet obyvatel, hustota zalidnění, dojížďka za prací, zaměstnanost, volební preference, mentální mapa Deblínska, podnikatelská aktivita, náboženství), Deblín v detailu (katastrální území, půdní subtypy, výškopis, císařský otisk stabilního katastru, III. vojenské mapování – mapové výřezy, mentální mapa Deblína), které obsahují 60 mapových kompozic v souřadném systému S-JTSK. Byla použita měřítka 1: 60 000 (pro Deblínsko) a 1: 30 000 (pro katastrální území Deblína). 31
Atlas obsahuje jak mapy autorské, tak i mapy znovu interpretované a převzaté a upravené pro Deblínsko. Pro tvorbu atlasu byly použity různé mapové podklady (např. Císařské otisky map Stabilního katastru, mapy III. vojenského mapování, černobílá ortofotomapa z 50. let 20. století, ortofotomapa z roku 2009). V atlase se objevují také anamorfované mapy, 3D vizualizace, prostorové modelace, archiválie a mentální mapy. Je možné zde nalézt také grafy, fotografie, obrázky a komentáře. Atlas Deblínska obsahuje velké množství informací, jak z oblasti přírody, tak i ze sociální geografie. Podle mého názoru by u některých map bylo vhodnější použít méně výrazné barvy. Vrstvu silnic a vodních toků bych přidala i do map zabývajících se socioekonomickým tématem. Naopak bych chtěla vyzdvihnout vysvětlující texty k jednotlivým ukazatelům. Tab. 3: Přehled tematických atlasů atlas Vysočina: Tematický atlas Tematický atlas Královéhradeckého kraje Tematický atlas Středočeského kraje Tematický atlas Jihomoravského kraje Atlas Euroregionu Elbe/Labe Tematický atlas Olomouckého kraje Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje Atlas Deblínska Hranicko-atlas rozvoje mikroregionu
vazba sešit
počet stran počet oddílů 35 9
formát A4
sešit
32
11
A4
sešit
24
8
A4
sešit
48
12
A4
kroužková sešit
126 32
5 13
A4 A4
kroužková
83
9
30x31cm
vázaná vázaná
77 174
5 6
29cm A3
32
5 TVORBA ATLASU MIKROREGIONU LIPENSKO Před samotnou tvorbou atlasu se musí vyřešit celková koncepce a struktura připravovaného atlasu, zásady jeho tvorby a úpravy (tzv. projekční plán atlasu). Na začátek se stanoví účel atlasu, požadavky na obsah a podrobnost informací, stanoví se rozsah atlasu a vymezí se znázorňované území. Dále se určí rozměry formátu atlasu, obecné požadavky na způsob znázornění obsahu jednotlivých druhů a typů map (LAUERMANN, 1978, s. 108).
5.1 Název a tematické zaměření atlasu Předběžný název se zpřesňuje současně s konkretizací účelu a celkovým tematickým zaměřením mapového díla. V názvu by se mělo kromě rozsahu znázorňovaného území objevit také stručně formulované konkrétní tematické zaměření atlasu (DRÁPELA, 1983, s. 99). Název pro připravovaný atlas byl zvolen Socioekonomický atlas mikroregionu Lipensko. Z toho důvodu, že se atlas zabývá socioekonomickými tematikami na území mikroregionu Lipensko.
5.2 Účel atlasu V této části tvorby jsou objasněny důvody, proč se atlas vydává, jaký je jeho hlavní účel a jakému okruhu uživatelů je určen. Je zde upřesněn rozsah území, obsahové zaměření, charakter díla, předpokládaný formát a požadavky na podrobnost informací (LAUERMANN, 1978, s. 109). Účel atlasu musí být jednoznačně určen. Z účelu musí být zřejmý cíl atlasu, okruh budoucích uživatelů a způsob užití a práce s mapou (DRÁPELA, 1983, s. 99). V atlase je znázorněno území jednoho mikroregionu (sdružení 11 obcí), atlas je tematický, socioekonomický a jedná se o atlas příruční. Atlas byl rozdělen do sedmi tematik, které se zabývají polohou mikroregionu, obyvatelstvem, hospodářstvím, dopravou, školstvím, cestovním ruchem a volbami. Volbu témat určovala především dostupnost dat. Počet stran atlasu je 27 na formátu A4. 33
Socioekonomický atlas mikroregionu Lipensko je určený především pro širokou laickou veřejnost (předpokládá se, že největším počtem čtenářů tohoto atlasu budou obyvatelé mikroregionu). K tomuto bylo přihlíženo při tvorbě jednotlivých map. Byly použity běžné metody, které jsou pro neodborníky snadněji čitelné. Ke snadné čitelnosti a přehlednosti map přispívá také přiměřená podrobnost informací. Hlavním cílem tohoto atlasu je informování obyvatel o různých socioekonomických tématech týkajících se mikroregionu, ve kterém žijí.
5.3 Druhy a typy map Druhy a typy map atlasu jsou voleny tak, aby odpovídaly účelu atlasu (LAUERMANN, 1978, s. 109). V tomto atlase jsou zařazeny mapy tematické. Na začátku atlasu je umístěna administrativní mapa území a mapa polohy mikroregionu. Poté následují mapy řazené do oddílů podle určitého tématu (obyvatelstvo, hospodářství, doprava, školství, cestovní ruch, volby).
5.4 Systém měřítek Výběr měřítka závisí na formátu atlasu, na velikosti zobrazovaného území a na účelu. Musí být splněna podmínka, aby struktura měřítek umožňovala komplexní hodnocení jevů z více map současně.
Vychází se ze základního měřítka, v němž je
znázorněno území, kterému je přikládána z hlediska účelu největší váha. Měřítka doplňkových map závisí na velikosti území, které je na nich znázorněno. Mapy stejného typu by měly mít stejné nebo blízké měřítko (LAUERMANN, 1978, s. 117-119). Měřítko ovlivňuje podrobnost a přesnost znázornění obsahu. Měřítko má také vliv na plošný rozsah území znázorňovaného na jednom mapovém listu (DRÁPELA, 1983, s. 101). Volbu měřítka map ovlivňují tyto faktory: význam zobrazovaného území, zvláštnosti mapovaného území, formát mapového listu, přehlednost a čitelnost. Měřítko lze definitivně stanovit až po důkladných rozborech obsahu, značkového klíče, po zpracování a analýze vzorových ukázek map (LAUERMANN, 1978, s. 23). Jako základní měřítko hlavních map (mapy zabírající dvě třetiny stránky) bylo zvoleno měřítko 1: 100 000, měřítko 1: 150 000 u vedlejších map mikroregionu zabírajících jednu třetinu stránky, u vedlejších map mikroregionu 1: 200 000, zabírajících 34
šestinu stránky, měřítko 1: 40 000 v mapě zobrazující město Lipník nad Bečvou a měřítko 1: 6 000 000 v mapách zobrazujících Českou republiku. V atlase bylo použito grafické a číselné měřítko. Grafické měřítko však nebylo použito u všech map, bylo vynecháno u map České republiky, u map mikroregionu v měřítku 1: 200 000 a u mapy města Lipník nad Bečvou.
5.5 Kartografická zobrazení Jedním z důležitých úkolů při tvorbě atlasu je použití vhodných kartografických zobrazení. Mělo by být maximálně omezeno kartografické zkreslení (LAUERMANN, 1978, s. 120). Pro mapy znázorňující území České republiky bylo v roce 1922 Josefem Křovákem navrženo Křovákovo zobrazení, které vyhovovalo protáhlému tvaru tehdejší republiky. Křovákovo zobrazení je dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze s jednou nezkreslenou rovnoběžkou φ = 49°30‘ (TALHOFER, 2007, s. 130). Pro zpracovávaný atlas bylo vybráno právě Křovákovo zobrazení v systému S-JTSK, které se běžně používá pro mapy zobrazující území České republiky.
5.6 Obsah map a způsoby jeho znázornění Návrh obsahu mapy je jedním z nejnáročnějších úkolů při zpracování mapového díla. Obsah mapy musí být v souladu s jejím účelem a tematickým zaměřením. Bohatost a rozsah obsahu jsou ovlivněny druhem a typem mapového díla, charakterem území a zvláštnostmi tematického zaměření (DRÁPELA, 1983, s. 100). K vytvoření tematických map atlasu mikroregionu Lipensko sloužily metody kartogramu a kartodiagramu, které se v socioekonomických atlasech často využívají. Dalšími využívanými metodami byly metody bodových, liniových a plošných znaků. Bodové znaky lze využívat k vyjádření bodových či plošných jevů. Mohou se dále dělit na geometrické, symbolické, obrázkové, siluetové, písmenkové a číslicové (VOŽENÍLEK, 2001). V atlase byly využity pouze bodové znaky geometrické a symbolické.
35
Parametry liniových znaků se dělí na strukturu, tloušťku, směr a výplň. Liniové znaky můžeme dále dělit do tří hlavních skupin: identifikační, hraniční a pohybové (VOŽENÍLEK, 2001). V atlase jsou liniovými znaky zobrazeny silnice, vodní toky, železnice, administrativní hranice, turistické trasy a cyklostezka. Z těchto prvků patří mezi hraniční liniové prvky administrativní hranice, ostatní linie jsou identifikační. Metoda plošných znaků se nejčastěji používá pro znázorňování kvalitativních charakteristik. Z hlediska způsobu vymezení rozlišujeme plochy ohraničené, přesně neohraničené, otevřené a dynamické. Podle prostorového uspořádání rozlišujeme plochy izolované, dotykové a překrývající se. Pro odlišení jednotlivých ploch lze využít barev, rastrů (bodových, čárových a dezénových, písmenkových a číslicových) a popisu (VOŽENÍLEK, 2001). V atlase mikroregionu Lipensko jsou plošnými znaky zobrazeny sídla a plochy katastrálních území. Plochy katastrálních území jsou plochy dotykové, plochy sídel jsou plochy izolované. Kromě topografického podkladu je obsahem každé mapy v atlase tematická nadstavba. V následujících odstavcích budou popsány znázorňovací metody a obsah map podle jednotlivých oddílů atlasu. Mikroregion Lipensko Obsahem této mapy jsou plochy katastrálních území mikroregionu Lipensko i sousedních mikroregionů. Mikroregiony jsou vyjádřeny choropletovou mapou, každý mikroregion je znázorněn jinou barvou. Choropletovou mapou jsou vyjádřeny také kraje České republiky. V Olomouckém kraji je znázorněna poloha mikroregionu. Mikroregion je navíc vedle této mapy vyobrazen v menším měřítku. Obyvatelstvo Všechny
mapy
v tomto
oddíle
jsou
řešeny
buď
kartogramem,
nebo
kartodiagramem. Tyto dvě metody jsou nejlepším a nejsrozumitelnějším prostředkem k vyjádření socioekonomických charakteristik. Ve všech mapách jsou charakteristiky rozděleny do tří tříd a v mapě znázorněny v odstínech oranžové. Výjimku tvoří pouze mapa stěhování obyvatel a vývoj počtu obyvatel, kde byla použita bipolární barevná škála. V mapě hustoty zalidnění a vývoje počtu obyvatel je 36
proporcionálními
symboly
znázorněn počet obyvatel (čím větší počet obyvatel, tím větší symbol). V mapě indexu stáří je průměrný věk vyjádřen pomocí chernoff faces. Použité diagramy jsou buď sloupcové, nebo kruhové. Pokud by cílovou skupinou nebyla laická veřejnost, bylo by možné některé mapy spojit do jedné a využít například multivariantních znaků nebo metodu Ring map2, ale z důvodu lepší srozumitelnosti a čitelnosti byly zvoleny právě metody kartogramu a kartodiagramu. Hospodářství Také v tomto oddílu jsou hojně využity kartogramy. Kartogramem je zde vyjádřen podíl zemědělské půdy, počet podnikatelů na 100 obyvatel obce, index ekonomické závislosti, podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva, dokončené byty na 1000 obyvatel a míra nezaměstnanosti. V mapě podílu zemědělské půdy je bodovými symboly vyjádřen počet zaměstnanců v zemědělských podnicích. Dále jsou zde využity sloupcové a kruhové diagramy. Doprava Mapa dopravní sítě obsahuje informace o silnicích, které jsou zde rozděleny podle tříd (dálnice, rychlostní silnice, silnice I., II. a III. třídy) a o železnicích. Silnice i železnice jsou vyjádřeny liniovými znaky. Silnice I. třídy jsou rozděleny na dvouproudé a čtyřproudé. Všechny třídy silnic jsou odlišeny výplní a šířkou linie. Silnice jsou také označeny názvem silnice (kromě silnic III. třídy). Obsahem map dopravní obslužnosti do okresního a krajského města je koeficient dopravní obslužnosti, který se počítá z počtu dopravních spojení, vzdáleností a dobou jízdy mezi cílovými body. Mapy dopravní obslužnosti jsou vyjádřeny kartogramem. V mapě intenzity dopravy byla použita data ze Sčítání dopravy v roce 2010. Liniemi jsou zde znázorněny intenzity dopravy (vozidlo/24hodin) na vybraných úsecích silnic.
2
Ring map je metoda vizualizace, která ukazuje prostorové, atributové či časové prvky v rámci jedné mapy. Obsahuje kruhovou grafiku ukazující změny v čase nebo v atributech a prostorové rozložení určitého jevu v podobě mapy (KUBÍČEK, 2013).
37
Školství V mapě zabývající se školstvím v mikroregionu je kartogramem znázorněn syntetický ukazatel vzdělanosti a diagramem struktura obyvatelstva podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Cestovní ruch V mapě turistických tras a zajímavostí jsou barevně odlišenými liniemi znázorněny turistické trasy a cyklostezka a bodovými znaky vybrané památky a zajímavosti. Tato mapa navíc obsahuje vrstvu lesních ploch. Mapa sportovišť obsahuje informace o počtu sportovišť (tento počet je znázorněn kartogramem) v obcích a symbolickými znaky jsou znázorněny druhy těchto sportovišť. Volební preference Poslední mapou v atlase je mapa volebních preferencí (volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR). V této mapě jsou kartogramem obsaženy informace o volební účasti v jednotlivých obcích mikroregionu a diagramem jsou znázorněny preference politických stran.
5.7 Základní podklady Podklady musí být stejnorodé a nezastaralé, musí být ve stejném zobrazení a stejném nebo větším měřítku než je mapové dílo a jejich účel, obsah, způsob znázornění i stupeň generalizace se co nejvíce přibližuje požadavkům na novém díle (LAUERMANN, 1978, s. 40, s. 129). Podklady pro topografický podklad musely splňovat tyto požadavky: musely pokrývat území mikroregionu Lipensko a jeho přilehlého okolí, musely obsahovat minimálně vrstvy silnic, železnic, vodních toků a administrativních hranic a tyto vrstvy musely být zobrazitelné v požadovaném měřítku. Tyto podmínky splnily tyto tři databáze: ArcČR 500, ZABAGED a Data200. S ohledem na cenu však byla použita databáze Data200. Databáze Data200 je digitální geografický model území České republiky, který svou přesností a stupněm generalizace odpovídá měřítku 1: 200 000. Databáze vznikla na základě projektu EuroRegionalMap (ŘEZNÍK, 2008). Z této databáze byly použity vrstvy 38
administrativních hranic, silnic, vodních toků, lesních ploch, železnic a železničních zastávek. Podklady pro tematickou nadstavbu map byly čerpány z různých databází a organizací (tyto databáze a organizace jsou zobrazeny v Tab. 4). Tab. 4: Zdroje dat pro mapy Socioekonomického atlasu mikroregionu Lipensko Oddíl Mikroregion Lipensko Obyvatelstvo Hospodářství Doprava Školství Cestovní ruch Volby
zdroj dat Mikroregion Lipensko, Registr komunálních symbolů, Regionální informační servis Český statistický úřad (Městská a obecní statistika, Veřejná databáze, Sčítání lidu, domů a bytů 2011) Portál eAGRI, Český statistický úřad, Agrochov Jezernice, Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí, Administrativní registr ekonomických subjektů IDOS Jízdní řády, Ředitelství silnic a dálnic ČR Český statistický úřad (Městská a obecní statistika, Sčítání lidu, domů a bytů 2011) Český statistický úřad (Městská a obecní statistika) Český statistický úřad (Volby.cz)
5.8 Struktura oddílů a sled map Dále musí být vyřešen i optimální sled map a jejich uskupení do oddílu atlasu (LAUERMANN, 1978, s. 131). Atlas mikroregionu Lipensko je členěn do 7 oddílu, které dohromady obsahují 34 map. Sled těchto map v jednotlivých oddílech je vyobrazen v Tab. 5. Tab. 5: Sled map v oddílech Oddíl Mikroregion Lipensko
Obyvatelstvo
Mapy Administrativní mapa Poloha mikroregionu Hustota zalidnění Stěhování obyvatel Vývoj počtu obyvatel 2002 – 2012 Počet mužů a žen Rodinný stav obyvatel Sňatečnost/rozvodovost/potratovost Index stáří Index stáří v České republice Věkové složení obyvatelstva 39
Hospodářství
Doprava Školství Cestovní ruch
Volby
Dojížďka do zaměstnání Dojížďka do zaměstnání podle doby cesty Dojížďka do škol Dojížďka do škol podle doby cesty Podíl věřících Podíl věřících v České republice Podíl zemědělské půdy Podnikatelská aktivita Index ekonomické závislosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Bytová výstavba Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v ČR Dopravní síť Dopravní obslužnost do okresního města Dopravní obslužnost do krajského města Intenzita dopravy Vzdělanostní struktura obyvatelstva Turistické trasy a zajímavosti Lipník nad Bečvou Sportoviště Volební preference – volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Volební účast v ČR
5.9 Maketa atlasu Po vyřešení sledu map se v měřítku vydání zpracovává maketa atlasu. Maketa obsahuje návrh obsahového, výtvarného a grafického řešení, vnitřní rámy všech map s uvedením přesných názvů stran a názvů jednotlivých map, výřezy doplňkových map a plánů měst s návrhem umístění legend a vysvětlivek, návrh úpravy a grafického řešení seznamu názvů a návrh uspořádání tiráže atlasu (LAUERMANN, 1978, s. 134-135). Maketa atlasu mikroregionu Lipensko je zobrazena na Obr. 2.
40
Obr. 2: Makety atlasu mikroregionu Lipensko
5.10 Seznam názvů Seznam názvů bývá důležitou částí většiny atlasů. Tento seznam obsahuje zásady použití seznamu názvů, použité zkratky, abecední seznam všech zeměpisných názvů, které se na mapách vyskytují, seznamy odborných termínů apod. (LAUERMANN, 1978, s. 136). Ve zpracovávaném atlase nebyl tento seznam vytvořen. Atlas neobsahuje žádné zkratky a jediné zeměpisné názvy, které byly v atlase použity, jsou názvy obcí a název řeky Bečvy.
41
6 NÁVRH MAPOVÝCH ZNAKŮ Mapový znak je základním prostředkem mapového vyjadřování. Je to grafická jednotka, která má tři vlastnosti: formu, obsah a polohu v mapě. Forma znaku je souhrn vlastností, ze kterých jsou nejdůležitější tvar, velikost, barva, struktura, intenzita a orientace. Obsah znaku je vlastnost jevu reprezentovaná pojmem. Poloha znaku je lokalizace znaku v mapě, ta se určuje minimálně dvěma způsoby: pomocí souřadnic nebo pomocí logických prostorových vztahů k jiným znakům mapy (PRAVDA, 1998, s. 35). Navržené mapové znaky musí být svojí formou vhodným modelem významu a funkce objektů a jevů, které zobrazují. Mapové znaky musí být názorné, lehce zapamatovatelné a musí jich být únosný počet. Je třeba respektovat fakt, že plocha ostrého vidění je 1 cm2 (VEVERKA, 2004, s. 28-29). Tvorbou mapových znaků se zabývá morfografie – konstrukce mapových znaků jako mapových syntagem. Mapová syntagma se skládá z mapových morfém a mapové morfémy z mapových grafém. Složená mapová syntagma je nazývána jako synsyntagma. Při skládání mapových synsyntagem, syntagem, morfém a grafém se používají tyto operace: konsociace, konjugace, ordinace, distribuce, konexace, afixace, rotace, konvertace, komplementace, rastrování, kolorace a změna rozměrů (PRAVDA, 1993). Bodové znaky byly vytvořeny v programu CorelDRAW Graphic Suite X6 (Obr. 3). Znaky byly exportovány ve formátu emf a použity v programu ArcGIS. V programu CorelDRAW byly vytvořeny znaky pouze pro mapu indexu stáří, turistických tras a zajímavostí, Lipníku nad Bečvou a mapu sportovišť. Plošná vrstva sídel byla vytvořena vektorizací WMS vrstvy Ortofoto (Prohlížecí služba WMS-Ortofoto, ČÚZK, 2014), stejně jako vrstva turistických tras a cyklostezky. Ostatní znaky byly vytvořeny v programu ArcGIS (program má obsaženu knihovnu značek).
42
Obr. 3: Ukázka tvorby mapového znaku v programu CorelDRAW
6.1 Znaky pro topografický podklad Topografický podklad slouží k určení topologie jednotlivých prvků mapované tematiky a prostorově lokalizuje prvky tematického obsahu mapy. Obsahuje pouze prvky topologicky důležité - vodstvo, komunikace, sídla, administrativní hranice apod. (VOŽENÍLEK, 2001). V mapě jsou pro topografický podklad použity vrstvy sídel, vodních toků, silnic a administrativních hranic. Ve vybraných mapách je použita také vrstva železnic a železničních zastávek a lesních ploch. 6.1.1 Sídla Pro tvorbu atlasu byly vybrány obce mikroregionu a obce, které leží za hranicí mikroregionu, a které zároveň leží v použitém mapovém výřezu. U všech těchto obcí byla vytvořena nová plošná vrstva z WMS vrstvy Ortofoto (Prohlížecí služba WMS-Ortofoto, 43
ČÚZK, 2014), tato plocha znázorňuje plochu vybrané obce. Pro plošné znázornění obcí byla vybrána šedá barva, světlejší pro výplň, tmavší pro obrys (Obr. 4).
Obr. 4: Ukázka znaku a popisu sídel 6.1.2 Vodní toky Další použitou vrstvou je vrstva vodních toků. U této vrstvy neproběhla generalizace, v atlase jsou znázorněny všechny vodní toky ležící ve vybraném území. Pro vizualizaci vodních toků byla vybrána modrá barva a u vrstvy byla zvolena průhlednost 70 %, aby tato vrstva příliš nenarušovala tematickou nadstavbu (Obr. 5).
Obr. 5: Ukázka znaku vodních toků
6.1.3 Lesní plochy Vrstva lesních ploch byla použita pouze u mapy turistických tras zajímavostí. Pro lesní plochy byla zvolena světle zelená barva bez ohraničení (Obr. 6). U vrstvy byla zvolena průhlednost 30 %.
Obr. 6: Ukázka znaku lesních ploch
44
6.1.4 Silnice U vrstvy silnic byly použity všechny třídy silnic (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I., II. i III. třídy). Dálnice a rychlostní komunikace jsou znázorněny trojitou linií, byla použita šedá barva pro obrys a pro prostřední linii a bílá barva pro výplň linie. Silnice I. a II. třídy jsou vizualizovány stejně, dvojitou linií s šedou barvou pro obrys a bílou barvou pro výplň. Silnice III. třídy jsou znázorněny pouze šedou jednoduchou linií (Obr. 7). U všech silnic byla zvolena průhlednost 50 %, ze stejného důvodu jako u vrstvy vodních toků.
Obr. 7: Ukázka znaků komunikací (dálnice a rychlostní komunikace, silnice I. a II. třídy a silnice III. třídy) 6.1.5 Železnice Jelikož mikroregionem prochází pouze jedna železniční trať, nebyla tato vrstva generalizována. Znak znázorňující železnici je znázorněn jako půdorys železničních kolejí. U vrstvy železnic byla použita šedá barva a nastavena průhlednost vrstvy 50 % (kromě mapy dopravní sítě), aby tato vrstva nenarušovala tematickou nadstavbu. Železniční zastávky jsou znázorněny jako čtverce šedé barvy (Obr. 8).
Obr. 8: Ukázka znaku železnice a železniční zastávky 6.1.6 Administrativní hranice Hranice mikroregionu má odlišné ohraničení než hranice samotných obcí. U této hranice byla použita černá přerušovaná linie s šedou maskou (Obr. 9).
45
Obr. 9: Ukázka znaku hranice mikroregionu
6.2 Znaky pro tematický obsah Tematický obsah je souhrn prvků obsahu mapy tvořící mapovanou tematiku nebo s ní úzce souvisejí. Tvoří hlavní část obsahu tematických map. Vyjadřuje výsledky vědeckého výzkumu a statistických šetření (VOŽENÍLEK, 2001). Pro mapu indexu stáří byly vytvořeny znaky pro průměrný věk obyvatel v obcích mikroregionu. Znaky byly vytvořeny jako chernoff faces (Obr. 10). Byly vytvořeny tři znaky. Pro nejnižší průměrný věk byl vytvořen usmívající se obličej v zelené barvě, pro nevyšší průměrný věk byl vytvořen mračící se obličej v červené barvě a pro prostřední hodnoty byl vytvořen neutrální obličej ve žluté barvě. Při tvorbě těchto znaků byly využity morfografické operace konexace a kolorace.
Obr. 10: Ukázka znaků pro vyjádření průměrného věku Pro mapu turistických tras a zajímavostí byla vytvořena liniová vrstva turistických tras a liniová vrstva pro cyklostezku (Obr. 11). Barvy turistických tras odpovídají skutečnému barevnému značení. Tato vrstva vznikla vektorizací WMS vrstvy Ortofoto (Prohlížecí služba WMS-Ortofoto, ČÚZK, 2014) v programu ArcGIS a poté byla provedena generalizace metodou zjednodušování (byl zjednodušen průběh linie). Dále byly vytvořeny bodové znaky pro turistické zajímavosti, přírodní památky, zříceninu, zámek a vodní dílo (Obr. 12). Tyto znaky jsou geometrické (turistická zajímavost, přírodní památka, zřícenina a zámek) a symbolické (vodní dílo). Při jejich tvorbě byly využity morfografické operace konexace (spojovaní), konjugace (skládání) a kolorace. 46
Obr. 11: Ukázka znaků pro cyklostezku (oranžová) a turistické trasy
Obr. 12: Ukázka znaků pro turistickou zajímavost, přírodní památku, zříceninu, zámek a vodní dílo Pro město Lipník nad Bečvou byla vytvořena zvlášť mapa, protože se ve městě nachází více památek a na mapě celého mikroregionu by bylo území města příliš zaplněno. Na Obr. 13 jsou ukázány pouze symboly památek, které jsou v Lipníku oproti celému mikroregionu navíc. Tyto znaky jsou jak symbolické (kostel, židovská památka), tak geometrické (autobusové nádraží) a při jejich tvorbě byly využity morfografické operace konvertace (převrácení), konexace a kolorace.
Obr. 13: Ukázka znaků pro kostel, židovskou památku a autobusové nádraží Pro mapu sportovišť byly vytvořeny bodové znaky pro koupaliště, hřiště, tělocvičnu, stadion a ostatní sportoviště (Obr. 14). Tyto znaky jsou symbolické, svou barvou a tvarem připomínají objekt, který mají znázorňovat. Znak pro koupaliště je v modré barvě a tvarem připomíná vodní vlny. Znak pro hřiště připomíná fotbalový míč, znak pro tělocvičnu basketbalový míč, a proto, že jsou tělocvičny kryté, je tento míč umístěn do budovy. Znak stadionu připomíná půdorys atletického stadionu a pro ostatní sportoviště byl vytvořen znak připomínající běžce. Při tvorbě těchto znaků byly využity morfografické operace konexace, konjugace, kolorace a distribuce.
Obr. 14: Ukázka znaků pro koupaliště, hřiště, tělocvičnu, stadion a ostatní sportoviště 47
Silnice znázorněné na mapě dopravní sítě mají odlišnou vizualizaci, než silnice, které jsou na ostatních mapách součástí topografického podkladu. Dálnice a rychlostní silnice jsou znázorněny trojitou linií se zeleným obrysem a žlutou výplní. Čtyřproudá silnice I. třídy je znázorněna rovněž trojitou linií, ale s červeným obrysem a žlutou výplní. Dvouproudá silnice I. třídy je znázorněna linií, která má menší šířku a má červený obrys a žlutou výplň. Silnice II. třídy má šedý obrys a žlutou výplň a šířka této silnice je stejná jako šířka u dvouproudé silnice I. třídy. Silnice III. třídy je linie s nejmenší šířkou a šedým obrysem a bílou výplní. Mapa je doplněna také o dálniční úsek, který se v budoucnu teprve začne stavět. Tento dálniční úsek je znázorněn stejně jako dálnice a rychlostní silnice, které už byly postaveny. Liší se však barvou. Obrys tohoto dálničního úseku má šedou barvu a výplň je bílá. Také železnice se v této mapě liší od topografického podkladu na jiných mapách. A to tím, že zde je průhlednost vrstvy 0 %. Ukázka těchto znaků je zobrazena na Obr. 15.
Obr. 15: Ukázka znaků pro dálnice a rychlostní komunikace, čtyřproudé silnice I. třídy, dvouproudé silnice I. třídy, silnice II. třídy, silnice III. třídy, plánovaný úsek dálnice a železnice
48
7 ATLAS MIKROREGIONU LIPENSKO Atlas byl vypracován ve formátu A4 a byl rozdělen do 7 oddílů (oddíly jsou barevně odlišeny). Každá strana je rozdělena na dvě části. V prvních dvou třetinách strany je hlavní mapa v měřítku 1: 100 000 s daným ukazatelem, ve třetí třetině strany je potom menší mapa mikroregionu v měřítku buď 1: 200 000, nebo 1: 150 000 nebo tabulka, graf, mapa České republiky, fotografie nebo text, týkající se daného tematického oddílu. U všech map byl použit stejný font písma – Arial. Ve všech hlavních mapách je velikost písma názvů sídel 9 typografických bodů. Jediná změna je pouze u administrativní mapy, kdy u názvů místních částí byla použita velikost písma 8 typografických bodů a kurzíva a u názvů mikroregionů velká písmena ve velikosti 9 typografických bodů.
7.1 Použité programy Při zpracování této závěrečné práce bylo použito několik programů sloužících k tvorbě map, mapových znaků, tabulek a grafů. Jedním z nich je program ArcGIS 10.23, ve kterém byly vytvořeny všechny mapové kompozice. Dalším je program CorelDRAW Graphic Suite X64, který sloužil pro tvorbu bodových mapových znaků pro mapu sportovišť, turistických zajímavostí a indexu stáří. Grafy a tabulky použité v atlase byly zpracovány pomocí programu Microsoft Office Excel 2007. Pro tvorbu konečné podoby atlasu byl použit program Adobe Illustrator CS6 a pro zkompletování pdf souborů program PDF Creator.
7.2 Oddíly atlasu Atlas mikroregionu byl rozdělen do sedmi tematických oddílů, které byly od sebe odlišeny barvami: Mikroregion Lipensko (modrá), Obyvatelstvo (oranžová), Hospodářství (hnědá), Doprava (zelená), Školství (žlutá), Cestovní ruch (fialová) a Volby (šedá). V následujících odstavcích budou popsány jednotlivé oddíly a mapy v nich obsažené.
3
Verze 10.2 programu ArcGIS je nejaktuálnější verzí tohoto programu. Oproti předešlým verzím nabízí inovace ve vizualizaci dat, geoprocessingu nebo v možnostech serverových a cloudových technologií. Byla zlepšena možnost správy a sdílení dat prostřednictvím ArcGIS Online (Novinky v ArcGIS 10.2, ARCDATA PRAHA). 4 Program CorelDraw je grafický editor pracující s vektorovou grafikou. Pro tvorbu bodových mapových symbolů byl vybrán pro snadnou práci s programem a pro možnost exportu do formátu emf.
49
7.2.1 Mikroregion Lipensko Tento oddíl (v atlase má modrou barvu) obsahuje text s charakteristikou mikroregionu a jeho vymezením, znaky jednotlivých obcí (kromě obce Oldřichov, která nemá svůj vlastní znak), administrativní mapu mikroregionu s vyznačením sousedních mikroregionů a mapu s vyznačením polohy mikroregionu v rámci České republiky a Olomouckého kraje. V mapě jsou vyznačeny také místní části obcí mikroregionu. Loučka, Nové Dvory, Podhoří a Trnávka jsou místní části Lipníka nad Bečvou, Staměřice a Skoky jsou místní části Dolního Újezdu a Tupec je místní část Veselíčka. Z mapy lze vyčíst, že mikroregion Lipensko sousedí s dalšími šesti mikroregiony, a to s mikroregionem Bystřička, Pobečví, Podlesí, Hranicko, Záhoran a Záhoří-Helfštýn, který má s mikroregionem Lipensko společné čtyři obce - Hlinsko, Lhotu, Kladníky a Týn nad Bečvou. S mikroregionem Lipensko sousedí v jeho severní části také Vojenský prostor Libavá. Každý mikroregion je barevně odlišen s využitím chorochromatické mapy. Mikroregion Lipensko je navíc od ostatních odlišen jinou administrativní hranicí. Pro vizualizaci čtyř obcí, které náleží do dvou mikroregionů, byly použity šrafy s barvou obou mikroregionů, do kterých příslušné obce spadají. Názvy mikroregionů jsou v atlase velkými písmeny a červenou barvou, aby byly dobře odlišitelné od názvů obcí. Ze stejného důvodu jsou názvy místních částí kurzívou. 7.2.2 Obyvatelstvo Oddíl týkající se obyvatelstva je nejrozsáhlejší. Jsou zde mapy znázorňující stárnutí populace,
vývoj
počtu
obyvatel,
migrační
saldo,
religiozitu
obyvatelstva,
sňatečnost/rozvodovost a jiné. Mapy jsou doplněny grafy a diagramy (diagram náboženského vyznání obyvatelstva, graf přírůstku obyvatelstva, věková pyramida aj.). Pro kartogramy jsou v tomto oddíle použity odstíny oranžové barvy, až na kartogramy, které znázorňují bipolární jevy. Oranžovou barvou jsou orámovány také mapy, grafy i celé stránky, z důvodu vizuální odlišitelnosti od oddílů s jiným tematickým zaměřením.
50
Hustota zalidnění a počet obyvatel Hustota zalidnění udává počet obyvatel na jednotku plochy v daném území (nejčastěji se využívá počet osob na km2). V mapě je hustota zalidnění vyjádřena kartogramem, který je rozdělen do tří tříd. Nejtmavší barva je použita pro území s největší hustotou zalidnění, nejsvětlejší barva pro území s nejmenší hustotou zalidnění. Největší hustotu zalidnění mají obce Lipník nad Bečvou a Bohuslávky. Naopak nejmenší hustotu zalidnění vykazují obce Jezernice, Týn nad Bečvou, Kladníky, Hlinsko, Osek nad Bečvou a Veselíčko. Průměrná hustota zalidnění v obcích mikroregionu je necelých 107 osob na km2. Data v mapě se vztahují k roku 2012. Hustota zalidnění celého mikroregionu je 140,2 obyvatel/km2. Tato hodnota je vyšší než hustota zalidnění v celém kraji i než celorepublikový průměr (Tab. 6). Bodově je v mapě znázorněn počet obyvatel. Bodové symboly jsou také rozděleny do tří tříd, a to podle počtu obyvatel. Morfografická operace, pomocí které byly symboly vytvořeny, se nazývá změna rozměrů, v tomto případě magnifikace (zvětšení). Tab. 6: Srovnání hustoty zalidnění v obcích, mikroregionu, Olomouckém kraji a České republice za rok 2012 hustota zalidnění územní jednotka počet obyvatel rozloha [km2] [obyv./km2] Bohuslávky 329 2,9 113,8 Dolní Újezd 1 213 7,9 153,2 Hlinsko 218 5,0 43,4 Jezernice 662 9,3 71,3 Kladníky 171 3,5 49,4 Lhota 325 3,2 100,6 Lipník nad Bečvou 8 240 30,6 269,4 Oldřichov 136 0,9 143,2 Osek nad Bečvou 1 216 13,0 93,3 Týn nad Bečvou 840 12,0 70,0 Veselíčko 886 13,2 67,3 mikroregion 14 236 101,5 140,2 Olomoucký kraj 637 609 5 267,6 121,1 ČR 10 516 125 78 866,0 133,0 zdroj: ČSÚ
51
Stěhování obyvatel Vybraným ukazatelem charakterizující stěhování obyvatel je hrubá míra migračního salda. Ta udává podíl přírůstku obyvatel stěhováním na 1000 obyvatel středního stavu v dané územní jednotce. Pokud je hodnota hrubé míry migračního salda kladná, došlo k přírůstku obyvatel stěhováním, pokud je hodnota záporná, došlo k úbytku obyvatel stěhováním. Hrubá míra migrační salda je bipolárním ukazatelem, a proto je vyjádřena kartogramem s bipolární barevnou škálou. Byla vytvořena spojitá legenda, intervaly na sebe navazují. V mikroregionu Lipensko je migrační saldo záporné v obcích Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Oldřichov a Bohuslávky. Z těchto obcí se v roce 2012 více obyvatel vystěhovalo. Největší rozdíl v absolutním počtu vystěhovalých a přistěhovalých byl zaznamenán v populačně největším Lipníku nad Bečvou, ze kterého se v roce 2012 vystěhovalo o 18 lidí více, než se do něho přistěhovalo. Naproti tomu největší kladné hodnoty hrubé míry migračního salda vykazovaly v roce 2012 obce Dolní Újezd, Jezernice, Lhota a Kladníky. Ve všech těchto obcích byla hrubá míra migračního salda za rok 2012 vyšší než 10 ‰. V rámci celého mikroregionu byla hrubá míra migračního salda rovněž kladná a dosahovala hodnoty téměř 4 ‰. Celkově tak došlo v mikroregionu Lipensko k přírůstku obyvatel stěhováním. Hodnota hrubé míry migračního salda je nadprůměrná oproti celorepublikovému průměru a je také vyšší než hodnota za Olomoucký kraj, kde byla hrubá míra migračního salda záporná, tudíž zde došlo k úbytku obyvatel stěhováním (Tab. 7).
Tab. 7: Srovnání přistěhovalých, vystěhovalých a hrubé míry migračního salda v obcích, mikroregionu, Olomouckém kraji a České republice v roce 2012 obec přistěhovalí vystěhovalí hrubá míra migračního salda Bohuslávky 3 5 -6,1 Dolní Újezd 29 16 10,7 Hlinsko 4 3 4,6 Jezernice 21 10 16,6 Kladníky 5 1 23,4 Lhota 7 2 15,4 Lipník nad Bečvou 154 172 -2,2 Oldřichov 1 4 -22,1 Osek nad Bečvou 32 23 7,4 Týn nad Bečvou 13 20 -8,3 52
obec Veselíčko mikroregion Olomoucký kraj ČR zdroj: ČSÚ
přistěhovalí vystěhovalí hrubá míra migračního salda 22 19 3,4 291 275 3,9 934 990 -0,1 30 296 20 005 0,9
Vývoj počtu obyvatel Stejně jako u stěhování obyvatel, byla i zde pro kartogram použita bipolární barevná škála, protože i zde je znázorňovaný jev bipolární (obyvatelstvo za poslední roky buď přibylo, nebo ubylo). Legenda je i zde spojitá. Ve vývoji počtu obyvatel se projevuje jednak rozdíl v počtech narozených a zemřelých, jednak rozdíl v počtech přistěhovalých a vystěhovalých. Mapa je dále doplněna o počet obyvatel v obcích. Změna počtu obyvatel byla vypočítána pomocí bazického indexu. Tento index porovnává hodnoty ukazatele vzhledem k počátečnímu období (v tomto případě je to rok 2002). Zjišťujeme, o kolik se změnila hodnota ukazatele v určitém období oproti počátečnímu období. Prostřednictvím mapy znázorňující vývoj počtu obyvatel mezi roky 2002 a 2012 můžeme zjistit, že úbytek obyvatelstva nastal ve čtyřech obcích, v Lipníku nad Bečvou, Týnu nad Bečvou, Bohuslávkách a Oldřichově. Naproti tomu největší procentuální nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán v obci Kladníky. V absolutních hodnotách ubylo nejvíce obyvatel ve sledovaných letech v Lipníku nad Bečvou (213), naopak nejvíce lidí přibylo v Oseku nad Bečvou (110). K této mapě patří také vývojový graf za jednotlivé roky v období 2002 – 2012, ve kterém je znázorněn vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých, narozených, zemřelých a celkový přírůstek obyvatel. Také je zde vývojový graf počtu obyvatel mezi roky 1869 – 2012. Nejvíce obyvatel měl mikroregion v roce 1930 (15 500), počet obyvatel začal vzrůstat po 1. světové válce, během které nastal pokles počtu obyvatel. Po roce 1930 nastal opět pokles způsobený důsledky 2. světové války. Snižování počtu obyvatel pokračovalo i v 60. a 70. letech. Mezi roky 1980 a 1991 došlo k mírnému nárůstu a od roku 1991 se počet obyvatel již nijak výrazně nezměnil.
53
Tab. 8: Srovnání počtu obyvatel v obcích, mikroregionu, Olomouckém kraji a České republice v letech 2002 a 2012 územní jednotka počet obyvatel (2002) počet obyvatel (2012) rozdíl Bohuslávky 340 329 -11 Dolní Újezd 1 125 1 213 88 Hlinsko 202 218 16 Jezernice 666 662 -4 Kladníky 129 171 42 Lhota 321 325 4 Lipník nad Bečvou 8 453 8 240 -213 Oldřichov 128 136 8 Osek nad Bečvou 1 106 1 216 110 Týn nad Bečvou 867 840 -27 Veselíčko 824 886 62 mikroregion 14 161 14 236 75 Olomoucký kraj 637 401 637 609 208 ČR 10 203 000 10 516 125 313 125 zdroj: ČSÚ Jak v celém mikroregionu, tak i v Olomouckém kraji a celé České republice došlo za posledních 10 let k přírůstku obyvatel, a to jak stěhováním, tak i rozením. V Olomouckém kraji přibylo mezi sledovanými roky 208 obyvatel, v celé republice více než 300 tisíc obyvatel (Tab. 8). Tento početní nárůst je způsobem hlavně kladným migračním saldem, kdy Česká republika navyšuje svůj počet obyvatel především díky vyššímu počtu imigrantů oproti počtu emigrantů. Struktura obyvatelstva podle pohlaví Počet mužů a žen je v mapě vyjádřen pomocí sloupcového diagramu. Tento diagram má dva sloupce, červený sloupec pro počet žen, modrý sloupec pro počet mužů. Legenda pro tento diagram byla vytvořena ručně. Nejvyšší hodnota byla zaokrouhlena směrem nahoru a k této hodnotě byl vytvořen sloupec se stejnou šířkou, jakou má sloupec diagramu v mapě. Výška byla vypočítána procentuálně pomocí nejvyššího sloupce v mapě. Vytvořený sloupec byl poté rozdělen na několik dílků pomocí pomocného sloupce a procentuálního odečítání. V mikroregionu převažují ženy (7 152 žen, 6 948 mužů), ale ne ve všech obcích. V Dolním Újezdě, Jezernici, Oseku nad Bečvou a Týně nad Bečvou převažují muži. 54
V kartogramu byl použit index feminity. Index feminity ukazuje počet žen na 100 mužů. Největší index feminity je v obcích Hlinsko a Kladníky, nejmenší v obcích Dolní Újezd, Osek nad Bečvou, Jezernice a Týn nad Bečvou. Za obec Oldřichov nejsou data dostupná. Srovnáním celého mikroregionu, Olomouckého kraje a České republiky, můžeme zjistit, že index feminity je ve všech těchto územních celcích podobný. Počet žen je ve všech těchto celcích vyšší než počet mužů (Tab. 9).
Tab. 9: Srovnání počtu mužů a žen v obcích, mikroregionu, Olomouckém kraji a České republice za rok 2012 územní jednotka počet mužů počet žen index feminity Bohuslávky 161 168 104,35 Dolní Újezd 614 599 97,56 Hlinsko 101 117 115,84 Jezernice 335 327 97,61 Kladníky 75 96 128,00 Lhota 161 164 101,86 Lipník nad Bečvou 4038 4202 104,06 Oldřichov Osek nad Bečvou 611 605 99,02 Týn nad Bečvou 422 418 99,05 Veselíčko 430 456 106,05 mikroregion 6 948 7 152 102,94 Olomoucký kraj 311 608 326 001 104,62 ČR 5 164 349 5 351 776 103,63 zdroj: ČSÚ Rodinný stav obyvatel V mapě znázorňující rodinný stav obyvatel je pro vyjádření tohoto stavu použit diagram. Nejmenší podíl mají rozvedení a ovdovělí, převažují svobodní a ženatí/vdané. Nejvíce svobodných je v obci Oldřichov (44 %), nejvíce ženatých/vdaných je v obci Lhota (51,63 %). Tab. 10 srovnává podíl svobodných, ženatých/vdaných, rozvedených a ovdovělých v mikroregionu Lipensko, Olomouckém kraji a České republice. Tyto podíly jsou ve všech územních celcích vcelku vyrovnané. I tak můžeme pozorovat, že v mikroregionu je větší podíl ženatých/vdaných a ovdovělých a menší podíl rozvedených než v celé České republice i Olomouckém kraji.
55
Tab. 10: Srovnání rodinného stavu (%) v mikroregionu, Olomouckém kraji a České republice za rok 2011 svobodní ženatí/vdané rozvedení ovdovělí mikroregion 38,5 45,6 7,3 8,4 Olomoucký kraj 39,6 43,0 9,8 7,5 ČR 39,9 42,3 10,3 7,3 zdroj: ČSÚ (2011) Sňatečnost, rozvodovost a potratovost Intenzita sňatečnosti (uzavírání sňatků) se vyjadřuje hrubou mírou sňatečnosti (počet sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu). Její hodnoty reagují na změny v populaci. Vývoj hodnot hrubé míry sňatečnosti se odráží ve vývoji porodnosti. Vedle dlouhodobého vývoje se sledují i sezónní trendy (rozložení sňatků v průběhu roku). Intenzita sňatečnosti v rozvinutých evropských zemích v současnosti klesá. Sňatky jsou nahrazovány nesezdaným soužitím. Stejně jako sňatečnost, má i rozvodovost význam pro studium porodnosti. Rozvedené osoby v reprodukčním období života přestávají plodit děti a negativně tak ovlivňují porodnost. Na druhou stranu rozvod stimuluje založení nového manželství a tím i rození dalších dětí. Jedním z ukazatelů rozvodovosti je hrubá míra rozvodovosti (počet rozvodů na 1 000 obyvatel středního stavu). Potratovost je speciálním typem úmrtnosti. Při analýze potratovosti se sleduje výskyt potratů ve vztahu k celé populaci, k ženám v reprodukčním věku nebo k živě narozeným dětem. Jedním z ukazatelů potratovosti je hrubá míra potratovosti (počet potratů na 1 000 obyvatel středního stavu) (KALIBOVÁ, PAVLÍK, VODÁKOVÁ, 1996). Sňatečnost, rozvodovost a potratovost jsou v mapě znázorněny pomocí výše zmíněných hrubých měr jednotlivých ukazatelů (počet sňatků/rozvodů/potratů na 1000 obyvatel středního stavu ve sledovaném časovém období, v tomto případě průměr ročních hodnot za roky v období 1991 až 2012). Tyto mapy byly vypracovány jako vedlejší v měřítku 1: 200 000. Počet sňatků, rozvodů a potratů byl rozdělen do třech intervalů a byla použita spojitá legenda. Nejnižší počet sňatků byl zaznamenán v obci Jezernice, nejvyšší počet sňatků v obcích Dolní Újezd, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Hlinsko. Nejnižší počet rozvodů byl v obci Lhota, nejvyšší naopak v obcích Veselíčko, Osek nad Bečvou, Lipník nad Bečvou a Týn nad Bečvou. Pokud srovnáme hodnoty hrubé míry sňatečnosti s hrubou 56
mírou rozvodovosti, zjistíme, že hodnoty hrubé míry sňatečnosti jsou o dost vyšší než hodnoty hrubé míry rozvodovosti (Tab. 11). Tab. 11: Srovnání hrubé míry sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v obcích, mikroregionu, Olomouckém kraji a České republice hrubá míra hrubá míra hrubá míra obec sňatečnosti rozvodovosti potratovosti Bohuslávky 4,4 1,6 5,0 Dolní Újezd 5,3 1,8 3,0 Hlinsko 5,4 1,8 5,2 Jezernice 3,4 1,7 1,8 Kladníky 4,7 2,0 9,2 Lhota 4,6 0,7 3,4 Lipník nad Bečvou 5,1 2,8 5,3 Oldřichov 4,4 1,4 5,0 Osek nad Bečvou 5,5 2,4 4,6 Týn nad Bečvou 4,4 2,3 3,1 Veselíčko 4,8 2,1 4,8 mikroregion 4,9 2,4 4,6 Olomoucký kraj 4,8 2,8 4,3 ČR 5,4 2,9 5,3 zdroj: ČSÚ Období do roku 1990 je možné charakterizovat relativní vyrovnaností v mírách sňatečnosti. V 80. letech každoročně uzavíralo sňatek zhruba 80 tisíc párů. Československo patřilo k zemím s vysokým podílem osob uzavírajících sňatek a současně s nízkým věkem při vstupu do manželství.
V 90. letech se s nástupem individualismu, seberealizace,
kohabitace (nesezdaných soužití) a s oslabením všeobecné podpory rodin tato situace naprosto změnila. Rázem se začal projevovat sestupný trend uzavírání sňatků. Koncem 90. let a na začátku nového století se počet sňatků pohyboval kolem 50 tisíc. Po roce 2008 počet sňatků klesl pod tuto hodnotu a v současnosti se pohybuje na historicky nejnižších hodnotách. Naproti tomu rozvodovost začala poměrně rychle narůstat již od 50. let až do roku 1990. K narůstající rozvodovosti v éře socialistického Československa přispívalo hned několik faktorů, např. vysoká sňatečnost a v nízkém věku, vysoký podíl vynucených manželství, nedostatek bytů, nízká religiozita obyvatelstva apod. (SEIDENGLANZ, 2010). Po roce 1990 se počet rozvodů ustálil zhruba na hranici 30 tisíc rozvodů ročně a tento stav 57
přetrval i do dnešní doby. Před rokem 2010 se počet rozvodů pohyboval nad touto hranicí, od roku 2010 je možné pozorovat pokles počtu rozvodů pod hodnotu 30 tisíc. Vývoj v České republice je možné převést i na menší regionální území. Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti měl v mikroregionu Lipensko podobný trend jako v celé České republice, což je možné sledovat na přiložených grafech v atlase, kdy sňatečnost po roce 1990 klesala a v současnosti je možné pozorovat její stagnaci, rozvodovost se naproti tomu v letech 1991 – 2012 nijak výrazně neměnila. Vývoj potratovosti má také stejný trend jak v mikroregionu, tak v České republice. Po roce 1990 je možné v našem státě pozorovat postupné snižování potratovosti, ke kterému největší měrou přispělo rozšíření moderní antikoncepce. Stárnutí obyvatelstva Stárnutí populace je jedním ze současných demografických problémů, se kterým se Česká republika potýká. Jednou z příčin tohoto procesu je prodlužování naděje na dožití. Lidé se dožívají stále vyššího věku, snižuje se míra úmrtnosti a přibývá tak podíl starých lidí v populaci. Po roce 2010 se stárnutí obyvatelstva začalo zrychlovat, protože do důchodového věku vstupují silné poválečné ročníky. Další příčinou tohoto procesu jsou reprodukčními problémy, které u nás nastaly po roce 1989, s nimiž souvisí výrazný pokles porodnosti. Mladá generace změnila svůj životní styl, mladí lidé dávají přednost seberealizaci, vstup do manželství a založení rodiny se odkládá do stále vyššího věku a tím pádem klesá kromě sňatečnosti (viz předchozí oddíl) také porodnost (BURCIN, FIALOVÁ, RYCHTAŘÍKOVÁ, 2010). V příštích letech se neočekává zlepšení této situace, protože od začátku 90. let klesá rok od roku početnost jednotlivých ročníků. Stárnutí obyvatelstva má vliv také na sociální a ekonomickou situaci, protože se zvyšuje podíl ekonomicky neproduktivních osob v poproduktivním věku. Zvyšují se tedy nároky na důchodové zabezpečení, na zdravotní služby pro starší obyvatele (KALIBOVÁ, PAVLÍK, VODÁKOVÁ, 1996). Stárnutí obyvatelstva je možné sledovat na základě několika ukazatelů. Jedním s nich je podíl osob starších 65 let v dané populaci, dále index stáří (podíl obyvatel ve věku 65+ na obyvatelstvu do 15 let) a také průměrný věk, který představuje aritmetický průměr
58
věků všech obyvatel v dané populaci. Všechny tyto ukazatele začaly již v 90. letech narůstat a v současné době jsou na historicky nejvyšší úrovni. Tab. 12: Srovnání stárnutí obyvatelstva v mikroregionu, Olomouckém kraji a České republice za rok 2011 podíl obyvatel starší index stáří index stáří územní jednotka průměrný věk 65 let (2001) (2011) Bohuslávky 22,5 43,1 108,0 157,5 Dolní Újezd 15,3 40,5 69,9 102,8 Hlinsko 17,9 42,1 112,9 118,2 Jezernice 15,7 41,4 81,4 142,5 Kladníky 16,9 39,5 114,3 93,6 Lhota 16,0 41,9 116,7 144,4 Lipník nad Bečvou 15,9 41,0 85,6 109,9 Oldřichov 12,5 38,4 84,6 77,3 Osek nad Bečvou 12,9 39,8 76,8 79,8 Týn nad Bečvou 19,1 42,3 110,1 119,4 Veselíčko 16,7 40,2 82,5 112,1 mikroregion 16,0 40,93 86,3 109,5 Olomoucký kraj 16,4 41,2 82,4 116,5 ČR 16,2 41,1 85,2 110,4 zdroj: ČSÚ K hlavním ukazatelům stárnutí populace patří index stáří, který je v atlase za jednotlivé obce zobrazen pomocí kartogramu. Čím tmavší je barva na mapě, tím je v obci větší podíl starých osob na nejmladší generaci. Tento podíl je nejmenší v obcích Osek nad Bečvou, Oldřichov a Kladníky – index stáří je zde méně než 90, naproti tomu největší podíl starých osob vůči dětské složce je v obcích Bohuslávky, Jezernice, Týn nad Bečvou, Lhota a Hlinsko – index stáří je větší než 110). Index stáří za mikroregion byl v roce 2011 nižší než index stáří za celou Českou republiku i za Olomoucký kraj, můžeme tedy říci, že proces stárnutí populace není na úrovni mikroregionu Lipensko tak výrazný jako ve větších územních jednotkách (Tab. 12). Jak vidíme v grafu v atlase, tak vývoj indexu stáří v letech 2001 a 2011 rok od roku stoupá. V dalších letech je možné předpokládat další nárůst tohoto ukazatele. Bodově je v mapě vyjádřen průměrný věk obyvatel jednotlivých obcí. Lze si všimnou, že v obcích, kde je nejnižší index stáří, je i nejnižší průměrný věk a naopak. Tyto ukazatele spolu logicky korelují. Pro tento jev byly v mapě vytvořeny figurální znaky – chernoff faces, tzv. obličejové symboly. Průměrný věk byl rozdělen do tří tříd. Třída 59
s nejnižším průměrným věkem je znázorněna usmívajícím se obličejem a zelenou barvou. Prostřední skupina je znázorněna neutrálním obličejem a žlutou barvou. Kategorie s nejvyšším průměrným věkem je znázorněna mračícím se obličejem a červenou barvou. Věkové složení obyvatelstva V kartogramu je vyjádřen počet obyvatel v obcích mikroregionu. Více než tisíc obyvatel mají obce Lipník nad Bečvou, Dolní Újezd a Osek nad Bečvou. Nejmenší počet obyvatel, méně než 500, žije v obcích Bohuslávky, Oldřichov, Hlinsko, Lhota a Kladníky. Diagramem je znázorněné věkové složení obyvatelstva. Obyvatelstvo v každé obci je rozděleno do skupin podle věku: 0 – 14 let, 15 – 29 let, 30 – 44 let, 45 – 59 let, 60 – 74 let a 75 let a více. Data pochází ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011. Nejmenší podíl obyvatel zaujímá skupina obyvatel ve věku 75 let a více, nejpočetnější jsou skupiny ve věku 15 – 29, 30 – 44 a 45 – 59 let. Pro celý mikroregion byla vytvořena také věková pyramida. Mikroregion Lipensko má v současnosti regresivní typ věkové pyramidy, kdy dětská složka nedosahuje zastoupení postreprodukční složky obyvatelstva. Z dlouhodobého pohledu dochází ke snižování celkového počtu obyvatel a ke stárnutí populace, jak shora věkové pyramidy (přibývání počtu starých osob), tak také zdola (snižování počtu osob ve věku 0 – 14 let). Tento typ věkové pyramidy je typický jak pro celou Českou republiku, tak i další vyspělé evropské země.
60
Obr. 16: Věková pyramida mikroregionu Lipensko za roky 2001 a 2011 zdroj: ČSÚ Obr. 16 srovnává věkové složení obyvatel mikroregionu za roky 2001 a 2011. Rok 2011 je znázorněn barvou (oranžová pro ženy a zelená pro muže), rok 2001 pouze obrysem. Lze pozorovat, že po nižší porodnosti koncem 90. let letech došlo k oživení porodnosti. Věkový interval 0 – 4 let je větší než intervaly ve věku 5 – 10 a 10 – 14 let, které byly ještě v roce 2001 početnější. Také lze zpozorovat vyšší nárůst obyvatel v poproduktivním věku v roce 2011 oproti roku 2001. Dojížďka do zaměstnání a do škol Byly vytvořeny celkem čtyři mapy zabývající se dojížďkou do zaměstnání (2 mapy) a do škol (2 mapy). Jedna mapa se vždy zabývá počtem dojíždějících podle cíle dojížďky a druhá počtem dojíždějících podle doby cesty. Hlavní mapy jsou v měřítku 1 : 100 000, vedlejší mapy v měřítku 1: 150 000. Kartogramem je řešen podíl dojíždějících, sloupcovým diagramem dojížďka podle cíle dojížďky (v rámci obce, v rámci okresu, v rámci kraje, do jiného kraje) nebo ve druhém případě dojížďka podle doby cesty. Legenda k diagramu byla vytvořena ručně, stejným způsobem jako u struktury obyvatelstva podle pohlaví.
61
Největší podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání je v obcích Bohuslávky, Osek nad Bečvou, Oldřichov a Hlinsko. Nejmenší podíl obyvatel je naopak v obci Jezernice. Největší podíl obyvatel vyjíždějících do škol je na Veselíčku, v Dolním Újezdě, Hlinsku, Lhotě a Kladníkách. Nejmenší podíl obyvatel vyjíždějících do škol je v Lipníku nad Bečvou, což se samozřejmě způsobeno dobrou vybaveností základními a středními školami v tomto mikroregionálním centru. Průměrná doba dojížďky obyvatel mikroregionu do zaměstnání a do škol je 15 – 29 minut. Mimo obec vyjíždí do zaměstnání nejvíce obyvatel z Bohuslávek, Dolního Újezdu, Veselíčka, Oseka nad Bečvou, Hlinska, Lhoty a Kladník. Do škol vyjíždí mimo obec nejvíce obyvatel z Dolního Újezdu, Veselíčka, Bohuslávek, Oldřichova, Hlinska, Lhoty, Kladník a Týna nad Bečvou. Jsou to obce, kde se většinou nenachází žádná škola. Náboženství Další mapou je mapa znázorňující podíl věřících (míru religiozity) obyvatel a podíl věřících podle náboženského vyznání na celkovém počtu obyvatel (oba údaje jsou v procentech). Podíl věřících je vyjádřen kartogramem. Nejsvětlejší barva náleží obcím s nejnižší mírou religiozity, nejtmavší barva obcím s vyšším podílem věřících. Nejnižší míra religiozity je v Bohuslávkách s hodnotou 24,5 %. Nejvyšší je naopak v Hlinsku s hodnotou 35,9 %. Průměrná hodnota za celý mikroregion je 30,2 %. V mikroregionu Lipensko je větší podíl věřících obyvatel než v kraji nebo České republice (Tab. 13). Mapa je doplněna o kruhový diagram, který obyvatelstvo obce rozděluje podle náboženské víry na věřící, bez vyznání a na obyvatelstvo, u nichž nebyla víra zjištěna. Podíl věřících není zanedbatelný, a to především na vesnicích. Ve všech obcích však převažuje podíl obyvatel, u nichž nebyla jejich víra zjištěna. Nejvíce vyznávané náboženství je římskokatolické (nejvíce dosahuje v obci Lhota – 62,7 %, průměr je 50,0 %). Nejméně vyznávaným náboženstvím je pravoslavné a českobratrské evangelické náboženství (průměrná hodnota pravoslavného náboženství je 0,1 % a průměrná hodnota českobratrského evangelického náboženství je 0,2 %). Data pochází ze Sčítání osob, domů a bytů z roku 2011.
62
Tab. 13: Srovnání podílu věřících osob, osob bez vyznání a osob, u kterých nebyla náboženská víra zjištěna v mikroregionu, Olomouckém kraji a České republice v roce 2011 (%) věřící bez vyznání nezjištěno mikroregion 30,2 22,4 47,4 Olomoucký kraj 24,0 32,2 43,8 ČR 20,8 34,5 44,7 Zdroj: ČSÚ (2011) 7.2.3 Hospodářství Tento oddíl je druhý nejrozsáhlejší. Na pěti stranách atlasu jsou názorně popsány jevy jako podíl zemědělské půdy, bytová výstavba, ekonomicky aktivní obyvatelstvo, podnikatelská aktivita nebo nezaměstnanost. Tyto strany jsou od ostatních odlišeny hnědou barvou, která je použita jak u ohraničení jednotlivých map a grafů, tak i u lemování celé strany. Zemědělství V mapě vyjadřující podíl zemědělské půdy je metodou kartogramu znázorněn podíl zemědělské půdy. Největší podíl zemědělské půdy je v obcích Dolní Újezd, Jezernice, Osek nad Bečvou, Oldřichov, Lhota a Kladníky. Nejmenší podíl zemědělské půdy je v obcích Veselíčko, Hlinsko a Týn nad Bečvou. V mapě jsou také proporcionálními symboly znázorněny zemědělské podniky podle počtu zaměstnanců. Čím vyšší je počet zaměstnanců, tím větší velikost má symbol. Největší počet zaměstnanců mají podniky Agrochov Jezernice, a.s. a KOBZ s r.o. Jezernice sídlící v Oseku nad Bečvou. Tyto dva podniky mají 25 – 49 zaměstnanců. Zemědělské družstvo Podhradí v Týně nad Bečvou má 10 – 19 zaměstnanců, MORAVA – HOP s r.o. v Lipníku má 6 – 9 zaměstnanců a SADY Pospíšil, s r.o. na Veselíčku má 1 – 5 zaměstnanců. Jeden zemědělský podnik je i v Dolním Újezdě (Podzámčí zemědělská, a.s.), ale počet zaměstnanců tohoto podniku není znám. V celém mikroregionu převažuje zemědělská půda (39 %), druhý největší podíl má orná půda (29 %) a dále lesní půda (13 %), ostatní plochy (6 %), trvalé travní porosty (4 %), ovocné sady (3 %), zahrady (3 %), vodní plochy (1 %), zastavěné plochy (1 %) a chmelnice (1 %).
63
V mikroregionu se pěstuje především ozimá pšenice, mák, ječmen, cukrovka, řepka, hořčice a kukuřice. Chovají se zde prasata a skot. Mikroregion Lipensko patří do kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. Kukuřičná výrobní oblast je typická pro rovinatý a mírně zvlněný terén s nadmořskou výškou kolem 200 m. Průměrné roční srážky v této oblasti jsou pod 500 – 600 mm se silným výparem a průměrná roční teplota je 9°C a více. Nejčastěji se vyskytující půdní typy v této oblasti jsou černozem, nivní půdy a hnědozem. Řepařská výrobní oblast je taktéž typická pro rovinatý a mírně zvlněný terén, s nadmořskou výškou zpravidla do 350 m. Průměrná roční teplota v této oblasti je mezi 8 a 9°C a průměrné roční srážky se pohybují kolem 600 mm. Půdními typy v řepařské oblasti jsou černozemě, hnědozemě a mírně podzolované půdy (GÖTZ, NOVOTNÁ, 1995, s. 20). Podnikatelská aktivita V kartogramu je vyjádřen počet podnikatelů na 100 obyvatel obce. Nejvyšší počet podnikatelů je v obcích Lipník nad Bečvou, Jezernice, Veselíčko a Osek nad Bečvou. Nejméně podnikatelů je v obci Lhota. Sloupcovým diagramem je dále znázorněn počet fyzických a právnických podnikatelských osob (počet živnostníků a počet podnikatelských subjektů). Ve všech obcích převažuje počet živnostníků nad počtem podnikatelských subjektů. Index ekonomické závislosti Index
ekonomické
závislosti
(zatížení)
udává
poměr
počtu
obyvatel
v postproduktivním a předproduktivním věku k počtu obyvatel ve věku produktivním. Čím nižší je výsledná hodnota indexu, tím příznivější je poměr mezi ekonomicky neaktivní a aktivní složkou obyvatel (Ehomer.cz, Ministerstvo pro místní rozvoj). Tento index je v mapě znázorněn kartogramem. Nejlépe na tom jsou obce Oldřichov a Lhota, tyto dvě obce mají hodnotu indexu ekonomické závislosti nižší než 40,0. Nejhůře si stojí obce Kladníky, Týn nad Bečvou a Bohuslávky, kde index přesahuje hodnotu 50,1. 64
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Mezi aktivní obyvatelstvo se řadí lidé, kteří mohou vykonávat práci. Patří mezi ně jak zaměstnaní, tak i nezaměstnaní (starší 15 let). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je v mapě znázorněn kartogramem. Největší podíl je v obcích Lipník nad Bečvou, Bohuslávky, Dolní Újezd, Jezernice, Týn nad Bečvou a Lhota. Nejmenší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je v obci Kladníky. V diagramu je znázorněno ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle sektorů národního hospodářství (zemědělství, lesnictví, rybolov, průmysl, stavebnictví, obchod, opravy motorových vozidel, doprava, pošty a telekomunikace, veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení, školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnost). Nejvíce zastoupeny jsou sektory zemědělství, lesnictví, rybolov, průmysl, stavebnictví, obchod a opravy motorových vozidel.
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v sektoru zemědělství,
lesnictví a rybolov má největší podíl v Oldřichově (47,06 %), průmysl v Dolním Újezdě (24,68 %), stavebnictví v Bohuslávkách (38,10 %), obchod a opravy motorových vozidel v Jezernici (43,00 %), doprava, pošty a telekomunikace v Hlinsku (9,52 %), veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení v Oldřichově (11,76 %) a školství, zdravotnictví a veterinární a sociální činnost v Lipníku nad Bečvou (4,76 %). Největšími
průmyslovými
podniky
v oboru
potravinářství
jsou
TRUMF
International, s r.o. v Dolním Újezdě, Paulla, s r.o. v Lipníku nad Bečvou a Řeznictví Kunovský, s r.o. v Bohuslávkách. Největšími strojírenskými průmyslovými podniky jsou FERMAT STROJE LIPNÍK, s r.o. a M-MOOS, spol. s r.o. v Lipníku nad Bečvou. Dřevozpracujícím, papírenským a polygrafickým průmyslovým podnikem je Metal Plast Lipník n.B.,a.s. V Jezernici sídlí podnik průmyslu stavebních hmot Wienerberger Jezernice, s r.o. (ARES, Ministerstvo financí ČR, 2013). Bytová výstavba V kartogramu jsou znázorněny dokončené byty na 1000 obyvatel (průměr v období let 2001 – 2011). Nejvíce bytů bylo dokončeno v Lipníku nad Bečvou a dále v Dolním Újezdě a v Oseku nad Bečvou.
65
Vývoj počtu domů v mikroregionu má vzestupnou tendenci. V roce 1869 bylo v celém mikroregionu 1495 domů. Tento počet v průběhu let postupně stoupal, až na rok 1970, kdy nastal menší zlom. V roce 1970 bylo v mikroregionu 3001 domů a v roce 1980 to bylo 2905. V posledních letech však počet domů opět stoupal. Podle SLDB z roku 2011 bylo v mikroregionu 3649 domů. Nezaměstnanost Mapa s mírou nezaměstnanosti (vyjádřena kartogramem) je doplněna strukturními diagramy vyjadřujícími podíl zaměstnaných osob podle sektorů hospodářství (primér, sekundér a terciér). Největší míra nezaměstnanosti je v obcích Bohuslávky, Jezernice a Kladníky, nejnižší je v obcích Hlinsko, Oldřichov a Veselíčko. Ve všech obcích převažuje zaměstnanost v terciéru, nejmenší je zaměstnanost v priméru. Největší počet zaměstnaných osob je v Lipníku nad Bečvou a v Dolním Újezdě (to může být dáno firmou Trumf v Dolním Újezdě). K mapě s mírou nezaměstnanosti patří také vývojový graf, kde je znázorněn vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionu mezi lety 2005 – 2011 (starší ani novější data nebyla pro obce k dispozici). Z grafu lze vyčíst snižování míry nezaměstnanosti mezi lety 2005 a 2008 a také prudký nárůst během roku 2009, který byl způsoben hospodářskou krizí (míra nezaměstnanosti stoupla téměř o 6%). Po roce 2010 došlo opět ke snižování míry nezaměstnanosti.
Tab. 14: Srovnání míry nezaměstnanosti a podílu zaměstnaných podle sektorů hospodářství v mikroregionu, Olomouckém kraji a České republice podíl zaměstnaných podle sektorů hospodářství územní jednotka míra nezaměstnanosti primér sekundér terciér Bohuslávky 16,2 7,9 45,2 46,9 Dolní Újezd 12,6 6,3 38,4 55,3 Hlinsko 8,5 3,3 45,1 51,6 Jezernice 16,7 12,0 32,6 55,4 Kladníky 19,0 5,2 44,8 50,0 Lhota 12,9 0,8 43,2 56,0 Lipník nad Bečvou 13,6 2,4 33,1 64,5 Oldřichov 11,7 17,9 32,1 50,0 Osek nad Bečvou 14,1 5,8 41,1 53,1 Týn nad Bečvou 14,3 2,6 33,0 64,4 66
územní jednotka míra nezaměstnanosti Veselíčko 10,7 mikroregion 13,66 Olomoucký kraj 12,3 ČR 8,6 zdroj: ČSÚ; Ministerstvo práce a sociálních věcí
podíl zaměstnaných podle sektorů hospodářství primér sekundér terciér 4,1 37,5 58,4 6,2 38,7 55,1 4,6 41,0 54,4 3,1 38,1 58,8
Míra nezaměstnanosti je všech obcích mikroregionu výrazně vyšší než hodnota míry nezaměstnanosti za celou republiku (kromě obce Hlinsko, tady je míra nezaměstnanosti nižší než v celé České republice). Některé hodnoty jsou vysoké i ve srovnání s Olomouckým krajem (Tab. 14). Srovnáním podílu zaměstnaných podle sektorů hospodářství lze zjistit, že hodnoty za celý mikroregion jsou srovnatelné s hodnotami za kraj i za republiku. Výrazné rozdíly jsou patrné ve srovnání hodnot jednotlivých obcí s hodnotami za kraj a Českou republiku. Například v obcích Jezernice a Oldřichov je podíl zaměstnaných v priméru výrazně vyšší než v kraji a republice.
7.2.4 Doprava Oddíl týkající se dopravy se v atlase rozkládá na dvou stranách. Na první straně je mapa dopravní sítě mikroregionu a menší mapy dopravní obslužnosti do okresního a do krajského města, na druhé straně je mapa intenzity dopravy s doplňujícím textem. Tento oddíl je odlišen zelenou barvou. Dopravní síť Mapa dopravní sítě je jednou z mála map, která není řešena kartogramem. Hlavní je zde vrstva silnic, která je rozdělena podle třídy silnic (dálnice a rychlostní silnice, silnice I. třídy, která je dále dělena na silnice dvouproudé a čtyřproudé, silnice II. třídy a silnice III. třídy). Je zde také vyznačen úsek dálnice, jehož výstavba proběhne v příštích letech. Tento úsek má jinou vizualizaci než dálnice, která je již postavena. Plánovaná dálnice se od již postavené liší barvou. Linie jsou šedě a výplň je bíle. Kromě vrstvy silnic je důležitá také
67
vrstva železnic doplněná o železniční zastávky (v Lipníku nad Bečvou a v Oseku nad Bečvou). Silnice ani železnice nebyly zjednodušeny, ani zde nebyl proveden výběr. Prostorovou
komunikační
strukturu
sítě
lze
zkoumat
podle
strukturně
morfologických znaků – deviality (zakřivení), hustoty, konektivity a hierarchie. Pro mikroregion Lipensko byla vypočítána hustota a konektivita komunikační sítě. Hustota komunikační sítě je jedním ze základních ukazatelů, které charakterizují dopravní zajištění státu či oblasti. K výpočtu hustoty dopravní sítě se využívá délka sítě v kilometrech a plocha území ve stech kilometrech čtverečních (BRINKE, 1999, s. 39-41). Hustota dopravní sítě v mikroregionu Lipensko je 141,28 km/100 km2 (hustota silniční sítě je 129,75 km/100 km2, hustota železniční sítě je 11,53 km/100 km2). Hustota silniční sítě v České republice je asi 70 km/100 km2. Konektivitou označujeme stupeň propojení uzlů sítě. Čím vyšší konektivita, tím vyšší počet vzájemných spojení mají uzly sítě, a doprava je tedy rychlejší a výkonnější. Konektivita se počítá jako poměr skutečného počtu spojnic mezi uzly sítě k maximálnímu počtu spojnic mezi uzly (BRINKE, 1999, s. 42-43). Konektivita sítě v mikroregionu Lipensko je 0,28. Dopravní síť lze hodnotit také pomocí akcesibility. Akcesibilita popisuje snadnost pohybu mezi uzly v dopravní síti. Tento ukazatel se počítá pomocí vzdálenosti. Nejdříve se změří nejkratší vzdálenosti z každého uzlu sítě do jiného uzlu sítě a zapíše se do tabulky (Tab. 15). Pro každý uzel se vypočítá celková suma vzdáleností ke všem ostatním uzlům. Tato suma se poté vydělí počtem uzlů dopravní sítě, výsledkem je index akcesibility (průměrná vzdálenost každého uzlu od ostatních uzlů v dopravní síti). Uzel s nejmenším indexem je nejdostupnější (SEIDENGLANZ, 2010). Nejnižší index akcesibility má Lipník nad Bečvou, je tedy nejdostupnější. To je dáno tím, že leží v centrální části mikroregionu. Naopak nejvyšší index akcesibility má Jezernice, která je tedy nehůře dostupná. Tab. 15: Akcesibilita v silniční síti v obcích mikroregionu Lipensko 1 2 3 4 5 6 7 8 2,7 11 5,1 13 12 5,8 9,2 1 Bohuslávky
9 7,2
10 9,3
11 4,9
2 Dolní Újezd
2,7
-
9,6
7,4
12
11
5,1
6,7
4,5
8
2,2
3 Hlinsko 4 Jezernice
11 5,1
9,6 7,4
11
11 -
2 11
3,6 10
5,2 5,3
8,9 11
6,5 10
5,8 8,9
12 9,7
5 Kladníky
13
12
2
11
-
2,6
7,6
9
11
5,9
14
68
12 6 Lhota 7 Lipník nad Bečvou 5,8
11 5,1
3,6 5,2
10 5,3
2,6 7,6
6,7
6,7 -
10 6
11 4,9
3,4 3,9
13 7
8 Oldřichov
9,2
6,7
8,9
11
9
10
6
-
2,5
8,7
6,1
9 Osek nad Bečvou
7,2
4,5
6,5
10
11
11
4,9
2,5
-
8,1
3,8
10 Týn nad Bečvou
9,3
8
5,8
8,9
5,9
3,4
3,9
8,7
8,1
-
10
11 Veselíčko
4,9
2,2
12
9,7
14
13
7
6,1
3,8
10
-
suma
80,2 69,2 75,6 89,4 88,1 83,3 57,5 78,1 69,5 72,0 82,7
index akcesibility 7,3 zdroj: Jízdní řády IDOS
6,3
6,9
8,1
8,0
7,6
5,2
7,1
6,3
6,5
7,5
Dopravní obslužnost V atlase byly pomocí kartogramu zpracovány dvě mapy dopravní obslužnosti. Jedna mapa znázorňuje dopravní obslužnost do okresního města (Přerov), druhá mapa znázorňuje dopravní obslužnost do krajského města (Olomouc). Dopravní obslužnost se počítá pomocí koeficientu dopravní obslužnosti, který zahrnuje počet dopravních spojení mezi 6:00 a 20:00 hodin, vzdálenost mezi cílovými body v kilometrech a dobu jízdy mezi cílovými body. Do koeficientu byla započítána jak autobusová, tak i železniční doprava. Nejlépe na tom jsou obce Osek nad Bečvou a Lipník nad Bečvou a to hlavně díky tomu, že z těchto obcí se do okresního i krajského města lidé dostanou jak autobusem, tak i vlakem. Do okresního města se nejhůře dostanou lidé z Veselíčka, Bohuslávek, Jezernice a Oldřichova, do krajského města je nejhorší spojení z Veselíčka, Bohuslávek, Hlinska a Týna nad Bečvou.
Intenzita dopravy Mapa intenzity dopravy byla vytvořena pomocí výsledků Celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Výsledky sčítání poskytují informace o intenzitách automobilové dopravy na dálniční a silniční síti v České republice v roce 2010. Na dálnicích byla intenzita dopravy zjištěna pomocí automatických detektorů dopravy, na silnicích byla intenzita dopravy určena z výsledků terénních průzkumů. Hodnoty jsou ročním průměrem denních intenzit dopravy ve vozidlech za 24 hodin (Celostátní sčítání dopravy v roce 2010, ŘSD ČR). 69
Největší intenzita dopravy je na silničním úseku silnice R35 ze směru od Olomouce po dálniční obchvat u Lipníka nad Bečvou. Za jeden den zde projede přes 25 000 vozidel, z nichž největší podíl zaujímají osobní a dodávková vozidla, nejméně zde projede jednostopých motorových vozidel. Druhá největší intenzita dopravy byla zaznamenána na dálničním úseku silnice D1 od dálničního obchvatu u Lipníka nad Bečvou směrem na Ostravu. Za 24 hodin zde projede zhruba 22 000 vozidel. Třetí největší intenzita dopravy je na silnici č. 47 v úseku od silničního obchvatu u Lipníka nad Bečvou směrem na Hranice na Moravě. Denně zde projede asi 13 000 vozidel. V úseku od Lipníka nad Bečvou přes Osek nad Bečvou až do Prosenic (silnice č. 47) je intenzita dopravy kolem 9 000 vozidel za 24 hodin. O něco menší intenzita (6 000 vozidel za den) je na silničním obchvatu města Lipník nad Bečvou a na části městského okruhu. Nejmenší
intenzita
dopravy byla zjištěna na silnicích č. 437, 434, 4373, 4371. Legenda k mapě byla umístěna zvlášť mimo samotnou mapu, protože je rozsáhlejší a v případě umístění k mapě by zasahovala i do území mikroregionu. 7.2.5 Školství Tento oddíl zahrnuje pouze jednu stranu. Na této straně je umístěna mapa vzdělanostní struktury obyvatelstva, seznam školských zařízení a fotografie Střední školy stavební v Lipníku nad Bečvou. Oddíl je odlišen žlutou barvou. Tato barva je použita také v kartogramu. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Mapa vzdělanostní struktury obyvatelstva je znázorněna kartodiagramem. Kartogramem je vyjádřen syntetický ukazatel vzdělanosti a diagramem vzdělanost obyvatelstva (základní (vč. neukončeného), vyučení a střední odborné bez maturity, úplné střední s maturitou, vyšší odborné a nástavbové a vysokoškolské vzdělání). Ve všech obcích převažuje obyvatelstvo se základním vzděláním, vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity a s úplným středním vzděláním s maturitou. Největší podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním je v Lipníku nad Bečvou. Syntetický ukazatel vzdělanosti charakterizuje úroveň vzdělanosti obyvatel starších 15 let. Ukazatel byl vypočítán jako vážený průměr, každé kategorii nejvyššího ukončeného 70
vzdělání byla připojena určitá váha (SCHALLEROVÁ, 2009). Podle tohoto ukazatele je nejvzdělanější obyvatelstvo v Lipníku nad Bečvou (SUV = 2,38), dále v Týně nad Bečvou (2,36), v Oseku nad Bečvou (2,33) a na Veselíčku (2,32). Nejméně vzdělané obyvatelstvo je v Hlinsku (2,10), v Bohuslávkách (2,13), v Kladníkách (2,13) a ve Lhotě (2,14). Dolní Újezd má hodnotu SUV 2,21, Jezernice 2,30 a Oldřichov 2,23. Tab. 16: Srovnání syntetického ukazatele vzdělanosti v mikroregionu, Olomouckém kraji a České republice podíl obyvatel se podíl obyvatel syntetický základním a územní jednotka s vysokoškolským ukazatel neukončeným vzděláním vzdělanosti vzděláním Bohuslávky 18,9 3,8 2,13 Dolní Újezd 17,3 6,0 2,21 Hlinsko 21,5 6,7 2,10 Jezernice 15,4 6,2 2,30 Kladníky 21,5 4,0 2,13 Lhota 20,6 4,6 2,14 Lipník nad Bečvou 16,1 10,0 2,38 Oldřichov 20,8 5,6 2,23 Osek nad Bečvou 14,9 7,9 2,33 Týn nad Bečvou 13,4 7,7 2,36 Veselíčko 15,4 7,3 2,32 mikroregion 19,7 10,4 2,31 Olomoucký kraj 15,8 9,8 1,49 ČR 17,6 12,5 2,06 zdroj: ČSÚ (2011) Podle Tab. 16 je syntetický ukazatel vzdělanosti v mikroregionu v porovnání s krajem i republikou vyšší, lze tedy říct, že v mikroregionu Lipensko má obyvatelstvo vyšší úroveň vzdělanosti. 7.2.6 Cestovní ruch Tento oddíl na dvou stranách obsahuje mapu turistických tras a zajímavostí, fotografii zříceniny hradu Helfštýn, kulturní památky v Lipníku nad Bečvou, mapu sportovišť, seznam sportovních oddílů a klubů v mikroregionu a fotografii ze závodu horských kol Author Šela Marathon. Oddíl je rozlišen fialovou barvou.
71
Turistické trasy a zajímavosti Turistická mapa je další mapou, kde nebyl použit kartogram. Podkladem jsou vrstvy silnic, železnic, vodních toků a lesních ploch. Hlavními vrstvami jsou vrstvy s turistickými trasami a cyklostezkou Bečva, které byly vytvořeny vektorizací z WMS vrstvy Ortofoto (Prohlížecí služba WMS-Ortofoto, ČÚZK) a bodová vrstva s přírodními a kulturními památkami. Vzhledem k tomu, že ve městě Lipník nad Bečvou je větší počet památek, bylo město zpracováno zvlášť ve větším měřítku. Vytvořené turistické trasy byly generalizovány metodou zjednodušování. Pro generalizaci byl v ArcGIS použit nástroj SmoothLine. Byl zde vybrán algoritmus PAEK algorithm5 a nastavena smoothing tolerance 1000 m. Do mapy turistických zajímavostí byly tyto zajímavosti vybrány na základě měřítka mapy. Jsou zde vyobrazeny přírodní památky a rezervace, zámky, hrady a zříceniny, vodní nádrže. Sportoviště Na mapě týkající se sportu je kartogramem vyjádřen počet sportovišť a bodovými znaky jsou znázorněna jednotlivá sportoviště (koupaliště, hřiště, tělocvična, stadion, ostatní sportoviště). Tyto symbolické znaky byly vytvořeny v programu CorelDRAW (viz Návrh mapových znaků). Největší počet sportovišť se nachází v Lipníku nad Bečvou (30 sportovišť), ve Lhotě není žádné sportoviště.
7.2.7 Volby Samostatný oddíl mají také volby. Tento oddíl má šedou barvu a obsahuje pouze dvě mapy a diagram. První mapa znázorňuje volební účast a preference politických stran v mikroregionu, druhá mapa znázorňuje volební účast v České republice. Diagramem je vyjádřena preference politických stran v České republice. V mapách i v diagramu byla použita data z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z roku 2013.
5
PAEK algoritmus (Polynomial Approximation with Exponential Kernel) shlazuje linie. Každá vyhlazená linie může mít více vertexů, než původní linie. Čím menší je hodnota parametru smoothing tolerance, tím větší je detail, který bude zachován. V programu ArcGIS lze využít také algoritmus Bezier Interpolation, tato metoda vyhlazuje linie bez využití smoothing tolerance, vytváří Beziérovy křivky (ArcGIS Desktop, 2011).
72
Volební preference Mapa volebních preferencí byla řešena formou kartodiagramu. V kartogramu jsou data s volební účastí. Nejvyšší volební účast byla v obcích Dolní Újezd, Osek nad Bečvou, Oldřichov, Hlinsko a Lhota, nejnižší volební účast byla v Kladníkách. Průměrná volební účast za celý mikroregion byla 59,21. Diagram srovnává preference politických stran. Mezi tyto strany patří Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), TOP 09, Občanská demokratická strana (ODS), Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL), Úsvit přímé demokracie, ANO 2011, Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM). Politické strany, které měly preferenci nižší než 5 %, byly zahrnuty do kolonky ostatní. V mikroregionu Lipensko měly největší volební preference strany ČSSD, ANO 2011 a KSČM. Pro srovnání byla vytvořena také mapa volební účasti v krajích České republiky a diagram s preferencemi politických stran v České republice. Volební účast v mikroregionu byla stejná jako v celém kraji a ve srovnání se zbytkem republiky byla průměrná. Pokud srovnáme diagramy preferencí v republice a v mikroregionu, zjistíme, že v republice byly na předních příčkách ty samé strany, jako v mikroregionu (ČSSD, ANO 2011 a KSČM). V mikroregionu je však oproti republice malý podíl preferencí stran TOP 09 a ODS (někde i nulový).
73
8 DISKUZE Podobnou tematikou se v minulosti zabývaly například také tyto práce – bakalářská práce Bc. Davida Barka – Koncepce atlasu rozvoje mikroregionu Voticko (BAREK, 2013), bakalářská práce Bc. Petra Svobody - Koncepce atlasu rozvoje mikroregionu Čertovo břemeno (SVOBODA, 2013), bakalářská práce Bc. Jaroslava Kříže - Koncepce atlasu rozvoje mikroregionu Sedlčansko (KŘÍŽ, 2012), bakalářská práce Bc. Petry Oherové Tematický atlas okresu Nový Jičín (OHEROVÁ, 2013), bakalářská práce Bc. Kateřiny Gajdošové - Návrh atlasu chráněného území (GAJDOŠOVÁ, 2013), bakalářská práce Bc. Františka Kotšmída - Koncepce atlasu pro potřeby veřejné správy za účelem plánování udržitelného rozvoje SO ORP Soběslav (KOTŠMÍD, 2013) a diplomová práce Mgr. Kateřiny Vlachové - Turistický atlas Jihomoravského kraje (VLACHOVÁ, 2013). Všechny tyto práce mají něco společného – jedná se o atlasy (tematické nebo zaměřené na jednu tematiku) vybraného území. Zde budou ale jmenovány odlišnosti, a to především, čím se tato práce odlišuje od výše jmenovaných prací. Závěrečné práce Bc. Davida Barka, Bc. Petra Svobody, Bc. Jaroslava Kříže a Bc. Františka Kotšmída se od sebe velice neliší, a to především v teoretické části práce. Obsahem této části je ve všech případech geografická charakteristika území, analýza vybraných atlasových děl, metodika atlasové tvorby a kapitola popisující jednotlivé oddíly atlasu. Praktické části prací se od sebe odlišují, a to především způsobem zpracování, zrcadlem atlasu, obsahem. Atlas Bc. Jaroslava Kříže obsahuje větší podíl textu než map, atlas Bc. Davida Barka i Bc. Petra Svobody má povedené grafické zpracování atlasu. Od právě jmenovaných prací se tato práce liší jak v teoretické, tak i v praktické části. V teoretické části je navíc řešena tvorba atlasů a návrh mapových značek. V atlase jsou obsaženy především mapy, v menší míře grafy, doprovodné texty jsou minimální. Závěrečná práce Bc. Petry Oharové neobsahuje teoretickou část, ale pouze samotný atlas okresu Nový Jičín. Atlas je pouze fyzicko-geografický a převažuje zde textová část nad mapami. Mapy by mohly být více propracované a obsahují zbytečně zeměpisnou síť. Bc. Kateřina Gajdošová se ve své závěrečné práci zaměřila na chráněná území, a to především na oblast v okolí soutoku řek Moravy a Dyje. Od této práce se práce slečny 74
Gajdošové liší tematikou a zobrazovaným územím, podobné si jsou práce kapitolami řešící projektovou přípravu atlasu. Mgr. Kateřina Vlachová ve své diplomové práci zpracovávala Turistický atlas Jihomoravského kraje. V textové části proto analyzovala již vydané turistické mapy a atlasy, zpracovala projektovou přípravu atlasu, pro svůj turistický atlas navrhla mapové znaky a navrhla webovou podobu toho atlasu. Zpracovávaná práce se od práce Mgr. Kateřiny Vlachové liší tematikou a analýzou geografických ukazatelů použitých v atlase. Hlavní předností tohoto atlasu je množství zpracovávaných demografických a socioekonomických okruhů. Díky srozumitelnému zpracování může atlas posloužit široké veřejnosti. Atlas je přehledně zpracovaný díky barevnému odlišení jednotlivých tematik. Nedostatkem atlasu je rychlé zastarání socioekonomických a demografických dat. Tato data se každým rokem mění a brzy tedy nemusí být aktuální. Tento problém částečně řeší forma atlasu. Atlas je v digitální formě a lze jej tedy průběžně aktualizovat. Při zpracování atlasu byl také problém se získáním některých dat. Určitá data za jednotlivé obce nejsou vždy dostupná (například hodnoty HDP, cena zemědělské půdy, návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení nebo průměrná měsíční mzda za jednotlivé obce).
75
9 ZÁVĚR Cílem této práce bylo vytvoření atlasu s vybranými socioekonomickými charakteristikami pro svazek 11 obcí nazvaných mikroregion Lipensko. Atlasy tak malého území jsou neobvyklým typem publikací. Mnoho atlasů zobrazujících menší území bylo zpracováno v rámci bakalářských a diplomových prací. Atlas byl vytvořen ve formátu A4 a byl rozdělen do několika oddílů podle vybraných tematik (Mikroregion Lipensko, Obyvatelstvo, Hospodářství, Doprava, Školství, Cestovní ruch a Volby). Nebyla vytvořena pouze mapová část atlasu, ale také jeho vazba, obsah a strany se zdroji dat. Pro tvorbu atlasu byl také navržen značkový klíč. Pro lepší srozumitelnost map byly mapy vytvořeny jednoduchými kartografickými metodami (z toho důvodu, že atlas je určen především pro širokou laickou veřejnost). Jelikož atlas zobrazuje malé území, byl problém s dostupností dat a s jejich aktuálností. Proto byly vytvořeny mapy, které je možné vytvořit z aktuálních a dostupných dat. Jelikož je atlas socioekonomický, data v něm obsažená rychle zastarávají. Také z toho důvodu je atlas v digitální formě. Dalšími důvody jsou lepší dostupnost a cena. Také volba barev v atlase byla uvažována pro digitální formu atlasu. Atlas by měl být umístěn na internetových stránkách mikroregionu, případně i města, jako to má i Tematický atlas Olomouckého kraje (který je vystaven na internetových stránkách Olomouckého kraje) nebo Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje. Tento atlas je určen především pro obyvatele mikroregionu a pro lidi, kteří se o tento region zajímají. Atlas mikroregionu i charakteristika a analýza jednotlivých ukazatelů může sloužit jako užitečná pomůcka při studiu této oblasti. Mapová podoba tabulkových hodnot je lépe srozumitelná. Atlas mikroregionu může být také využíván při výuce na školách a při propagaci regionu v turistických informačních centrech. Geografická analýza obsažená v úvodní části diplomové práce může sloužit pro tvorbu informačních materiálů. Atlas mikroregionu Lipensko je uložen na přiloženém CD. Do budoucna je možné uvažovat i o tvorbě fyzicko-geografického atlasu tohoto mikroregionu. Při jeho tvorbě by však byla nutná spolupráce odborníků na daná témata.
76
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
ARES
Administrativní registr ekonomických subjektů
ČHMÚ
Český hydrometeorologický úřad
ČR
Česká republika
ČSOP
Český svaz ochránců přírody
ČSÚ
Český statistický úřad
ČÚZK
Český úřad zeměměřický a katastrální
KES
Koeficient ekologické stability
MOS
Městská a obecní statistika
RGB
Red Green Blue
RIS
Regionální informační servis
ŘSD
Ředitelství silnic a dálnic
S-JTSK
Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální
SLDB
Sčítání lidu, domů a bytů
ÚSES
Územní systém ekologické stability
ÚTP
Územně technický podklad
WMS
Web Map Service
ZABAGED
Základní báze geografických dat
77
SEZNAM LITERATURY Tištěné zdroje: BAREK, D.: Koncepce atlasu rozvoje mikroregionu Voticko. 2013. BARTOŇOVÁ, D.: Demografická situace České republiky: proměny a kontexty 19932008. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 238 s. ISBN 9788074190247. BRINKE, J.: Úvod do geografie dopravy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, 112 s. ISBN 8071849235. DEMEK, J.: Geomorfologie Českých zemí. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965, 335 s. Demografie (nejen) pro demografy. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1996, 128 s. ISBN 8085850303. DRÁPELA, M. V.: Vybrané kapitoly z kartografie. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983, 128 s. DVOŘÁČEK, P.: Lipník nad Bečvou: klíč k Moravské bráně. 2002. ISBN 80-238-9914-7. GAJDOŠOVÁ, K.: Návrh atlasu chráněného území. 2013. GÖTZ, A., NOVOTNÁ M.: Geografie zemědělství ČR. Vyd. 2. Plzeň: Západočeská univerzita, 1996, 114 s. ISBN 8070822716. HRUŠKA TVRDÝ, L.: Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje. Vyd. 1. Ostrava: Accendo - Centrum pro vědu a výzkum, 2012, 83 s. ISBN 978-80-904810-6-0.
78
JANDOVÁ, N., PJENTAK M.: Mikroregion Lipensko, 2002, EUROPRINT spol. s r.o., Přerov JEŘÁBEK, M., KOWALKE H. a ORŠULÁK T.: Atlas Euroregionu Elbe/Labe jako prostředek vzájemného přeshraničního poznávání: Atlas der Euroregion Elbe/Labe als Mittel des gegenseitigen grenzüberschreitenden Kennenlernens. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Tomáš Mikulenka, 2005, 126 s. ISBN 80-239-6862-9. KOTŠMÍD, F.: Koncepce atlasu pro potřeby veřejné správy za účelem plánování udržitelného rozvoje SO ORP Soběslav. 2013. Královéhradecký kraj: tematický atlas. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2008, 1 atlas (32 s.). ISBN 978-80-7393-052-3. KŘÍŽ, J.: Koncepce atlasu rozvoje mikroregionu Sedlčansko. 2012 KUBÍČEK, P.: Kartografická vizualizace zdravotních dat – učební texty Masarykova univerzita, 2013 LAUERMANN, L.: Technická kartografie. Vyd. 1. Brno: Vojenská akademie Antonína Zápotockého, 1978, 319 s. Lipník nad Bečvou: město a okres: 1933. Editor Karel Žůrek, Miloslav Přikryl. Lipník nad Bečvou: Město Lipník nad Bečvou, 179 s. ISBN 978-80-260-2208-4. NĚMEC, J., HLADNÝ J.: Voda v České republice. Praha: Consult, 2006, 253 s. ISBN 8090348211. NĚMEC, J., KOPP J. a BARTOŠ M.: Vodstvo a podnebí v České republice v souvislosti se změnou klimatu. Praha: Pro Ministerstvo zemědělství ČR vydal Consult, 2009, 255 s. OHEROVÁ, P.: Tematický atlas okresu Nový Jičín. 2013. 79
PRAVDA, J.: Redakcia a konštrukcia máp a atlasov. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 1998, 87 s. ISBN 8022313009. ŘEZNÍK, T.: Mapové zdroje – učební texty Masarykova univerzita, 2008 SEIDENGLANZ, D.: Geografie obyvatelstva a osídlení – učební texty Masarykova univerzita, 2010 SEIDENGLANZ, D.: Geografie dopravy – učební texty Masarykova univerzita, 2010 SCHALLEROVÁ, I.: Komplexní socioekonomická charakteristika správního obvodu obce s rozšířenou působností Tišnov. 2009. SVOBODA, P.: Koncepce atlasu rozvoje mikroregionu Čertovo břemeno. 2013. TALHOFER, V.: Základy matematické kartografie: (skripta). Vyd. 1. Brno: Univerzita obrany, 2007, 156 s. ISBN 9788072312979. Tematický atlas Jihomoravského kraje. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2010, 1 atlas (48 s.). ISBN: 978-80-7393-137-7 Tematický atlas Olomouckého kraje. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2008, 1 atlas (32 s.). ISBN 978-80-7393-053-0. Tematický atlas Středočeského kraje. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2005, 24 s. ISBN 807011-871-7. TROJAN, J., TRÁVNÍČEK J.: Atlas Deblínska. 1. vyd. Brno: GEODIS Brno, 2011, 1 atlas (77 s.). ISBN 978-80-87473-00-9. VEVERKA, B.: Topografická a tematická kartografie 10. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004, 220 s. ISBN 8001023818. 80
VLACHOVÁ, K.: Turistický atlas Jihomoravského kraje. 2013. VOŽENÍLEK, V.: Aplikovaná kartografie. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, 187 s. ISBN 802440270x. VOŽENÍLEK, V.: Hranicko: atlas rozvoje mikroregionu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, 174 s. ISBN 978-80-244-1696-0. Vysočina: tematický atlas. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, 2008, 1 tematický atlas (35 s.). ISBN 978-80-2542080-5.
Elektronické zdroje: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: MapoMat [online]. Aktualizováno: 2012 [cit. 2014-04-12]. Dostupné na: <mapy.nature.cz> ARCDATA PRAHA: Novinky v ArcGIS 10.2 [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné na: <www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/software/arcgis/novinky-v-arcgis-10.2/> Centrum pro regionální rozvoj ČR: Regionální informační servis [online]. Aktualizováno: 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné na: <www.risy.cz/cs> ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA. Geologická mapa 1:500 000 [online]. 2003 [cit. 201302-16]. Dostupné na: <www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g500&y=670000&x=10 70000&r=250000&s=0> Česká pošta: Informace o poštách [online]. Aktualizováno: 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné na: <www.ceskaposta.cz/index>
81
Český hydrometeorologický ústav: Průměrná roční teplota v roce 2012 [online]. Aktualizováno: 2013-01-25 [cit. 2014-04-12]. Dostupné na: <www.infomet.cz/pix/pix1359754316-1.jpg> Český hydrometeorologický ústav: Úhrn srážek v roce 2013 [online]. Aktualizováno: 201402-03 [cit. 2014-04-12]. Dostupné na: <www.infomet.cz/pix/pix1392069273-6.jpg> Český statistický úřad: Městská a obecní statistika [online]. Aktualizováno: 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné na:
Český statistický úřad: Koeficient ekologické stability [online]. Aktualizováno: 2007 [cit. 2014-04-12]. Dostupné na:
Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné na: Český úřad zeměměřický a katastrální: Prohlížecí služba WMS-Ortofoto [online]. Aktualizováno: 2014. Dostupné na: ČSOP Lipník nad Bečvou: Přírodní rezervace Škrabalka [online]. Aktualizováno: 2007-0710
[cit. 2014-04-12]. Dostupné
na:
<www.csoplipnik.estranky.cz/clanky/prirodni-
rezervace-v-okoli/pr-skrabalka.html> ESRI: ArcGIS Desktop [online]. Aktualizováno: 2011 [cit. 2014-05-01]. Dostupné na: Mapy.cz [online]. Aktualizováno: 2011 [cit. 2014-04-10]. Dostupné na: <www.mapy.cz> Metodická podpora regionálního rozvoje: Využití půdy [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné na: <www.regionalnirozvoj.cz/index.php/148.html> 82
Město Lipník nad Bečvou [online]. 2014 [cit. 2013-02-23]. Dostupné na: <www.mestolipnik.cz/> Mikroregion, Projektová a rozvojová agentura, a.s. [online] [cit. 2014-03-08]. Dostupné na: <www.rozvoj.cz/WB-09-05%20Mikroregion.htm> Mikroregion Lipensko [online] Aktualizováno 2014-02-13 [cit. 2013-02-15]. Dostupné na: <www.mikroregion-lipensko.cz/mikroregion-lipensko/> Ministerstvo financí ČR: Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. Aktualizováno: 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné na: <wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz> Ministerstvo pro místní rozvoj: Ehomer.cz [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné na: <www.ehomer.cz/sidek/vysledky/region/?region=3&i=12> Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí [online]. Aktualizováno: 2011-03-15 [cit. 2014-04-20]. Dostupné na: <www.uur.cz/default.asp?ID=3803> Ředitelství silnic a dálnic ČR: Dálnice D1 Přerov-Lipník: stavba 0137 [online]. Aktualizováno: 2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné na: <www.rsd.cz/rsd/rsdcat.nsf/0/741487DA20C39F0AC125757B00532C13/$file/d1-prerovlipnik.pdf> Ředitelství silnic a dálnic České republiky: Celostátní sčítání dopravy v roce 2010 [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné na: <scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx> Obce v mikroregionu, Lipník nad Bečvou [online] Aktualizováno 2014 [cit. 2013-02-23]. Dostupné na: <www.mesto-lipnik.cz/cz/zivot-ve-meste/mikroregion/>
83
Obec Veselíčko [online]. Aktualizováno: 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné na: <www.obec-veselicko.cz/> Osek nad Bečvou [online]. Aktualizováno: 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné na: <www.oseknadbecvou.cz/> Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB 2011: Česká republika, kraje, okresy, správní obvody ORP a obce (včetně městských částí územně členěných statuárních měst) : průřezové : sčítání lidu, domů a bytů 2011 k 26.3.2011 [CD-ROM]. Praha: Český statistický úřad, c2013[cit. 2014-03-15]. ISBN 978-80-250-2335-8.
84
PŘÍLOHY
85
SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1: Obce mikroregionu Lipensko Příl. 2: CD, volná
Obsah CD Socioekonomický atlas mikroregionu Lipensko
86
Příl. 1: Obce mikroregionu Lipensko Bohuslávky Obec Bohuslávky se nachází pod Oderskými vrchy, šest kilometrů od Lipníka nad Bečvou v nadmořské výšce 295 metrů. První zmínka je z roku 1322, samostatnou obcí jsou Bohuslávky od roku 1990. Obci náleží velká plocha lesa (Obora), kde se nachází 200 let starý dub letní. V Bohuslávkách se nachází tyto památky: kaple Všech svatých, která byla postavena kolem roku 1800, pomníček Svaté Trojice z roku 1910, vzácný kříž z vápence z roku 1859, pískovcový kříž postaven na počest památce vojínů padlých v letech 19141918. Největším zaměstnavatelem v Bohuslávkách jsou jatka pro hovězí a vepřový dobytek Řeznictví Kunovský (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Dolní Újezd Pět kilometrů na severozápad od Lipníka nad Bečvou se v nadmořské výšce 280 až 350 metrů nachází obec Dolní Újezd a její místní části Staměřice a Skoky. Nejstarší písemné zmínky se datují do poloviny 14. století. V Dolním Újezdě se nachází kostel svatého Havla z 18. století, socha P. Marie Svatohostýnské, poutní místo ke sv. Antoníčku. Obec leží na křižovatce významných komunikačních tepen – dálniční přivaděč R 35 Olomouc – Lipník nad Bečvou, na něj naváže výstavba dalších dálničních úseků D1 a D47. Největším zaměstnavatelem je firma Trumf International – míchárna koření (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Hlinsko Čtyři kilometry na jih od Lipníka nad Bečvou, v nadmořské výšce 272 až 300 metrů se nachází obec Hlinsko. V okolí obce se nachází archeologické naleziště z doby neolitu. V Hlinsku nalezneme pomník Alfréda ze Skenů, kostel sv. Bartoloměje, zaniklá osada Hradisko, pozůstatky středověké tvrze (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Jezernice Čtyři kilometry severovýchodně od Lipníka se v nadmořské výšce 259 metrů nachází obec Jezernice. Od roku 1976 do roku 2000 byly Jezernice integrovány do Lipníka nad Bečvou. Součástí jsou i osady Přední a Zadní Familie. V obci leží kostel sv. Martina 87
z 15. století, socha sv. Jana Nepomuckého, pomník Svobody s bystou T. G. Masaryka a především železniční viadukty z roku 1842 – technická památka na Severní dráze císaře Ferdinanda. Největším zaměstnavatelem v obci je firma Agrochov Jezernice (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Kladníky Šest kilometrů jihovýchodně od Lipníka, na pokraji záhorského kraje, v nadmořské výšce 346 metrů, leží obec Kladníky. K obci patří dvůr Vidláč a samota Větřák. Vesnicí protéká potok Šišemka. V Kladníkách leží kaple Navštívení P. Marie, dřevěný větrný mlýn z roku 1829, socha sv. Antonína, socha sv. Josefa Pěstouna (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Lhota Čtyři kilometry jihovýchodně od Lipníka nad Bečvou v nadmořské výšce 352 metrů se nachází obec Lhota. Lhota je nejvýše položenou obcí v Záhoří. V obci se nachází kaple sv. Václava se zvonicí, socha Cyrila a Metoděje, památník padlých v 1. světové válce z roku 1929 (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou je centrem Mikroregionu Lipensko. Z jedné strany je obklopen Hostýnskými vrchy, z druhé strany Oderskými vrchy. Katastrální rozloha města je 4958 hektarů a leží v nadmořské výšce od 228 do 294 metrů. Lipníkem protéká řeka Bečva, do které se vlévají potoky Hlásenec a Loučský potok. Město má čtyři místní části: Loučka, Nové Dvory, Podhoří a Trnávka. První zmínka je z roku 1238. Ve městě žila početná židovská komunita, po které zde zůstaly židovské památky – synagoga, dva židovské hřbitovy. Dále se zde nachází kostel sv. Jakuba, kostel sv. Františka Serafinského, kostel Nejsvětější Trojice, piaristický klášter, městské hradby (nejzachovalejší na Moravě), zvonice, zámek se střešní zahradou, mariánský sloup a kašny na náměstí T. G. Masaryka. Ve 20. století zde působily velké firmy jako Solo a TOS, nyní jsou největšími zaměstnavateli strojírenská firma Strojtos, Metalplast (výroba kufrových a galanterních kování, podložek, těsnění a autodílů), Vojenské lesy a statky ČR. V roce 2001 ve městě začala výstavba průmyslové zóny, kde se nachází centrální sklad firmy Penny Market. 88
Lipník leží na hlavním železničním tahu Přerov – Bohumín, je zde silniční a dálniční obchvat města, v budoucnu se plánuje dostavění posledního úseku dálnice mezi Lipníkem a Přerovem. Městem prochází cyklostezka Bečva (Tovačov – Horní Bečva/Velké Karlovice) (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Loučka Čtyři kilometry severně od Lipníka v nadmořské výšce 296 metrů leží místní část Lipníka nad Bečvou Loučka. První zmínka pochází z roku 1374. V obci leží barokní kostel sv. Karla Boromejského z roku 1769, kaplička sv. Antonína, pamětní deska obětem 1. světové války z roku 1936 (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Nové Dvory Pět kilometrů od Lipníka nad Bečvou v nadmořské výšce 227 metrů leží jeho místní část Nové Dvory. V obci leží kaplička zasvěcená sv. Vendelínovi, socha Panny Marie Svatohostýnské, památný strom Šídlo vysazený při založení obce (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Podhoří Místní část Lipníka nad Bečvou se nachází sedm kilometrů severovýchodně od města v nadmořské výšce 346 metrů. Místní částí Lipníka je od roku 1976. Nad obcí leží zřícenina hradu Drahotuš z roku 1269. V obci se také nachází kostel sv. Havla, Peklo (hluboké říční údolí Jezerského potoka) (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Trnávka Severozápadně od Lipníka se nachází jeho místní část Trnávka. V Trnávce je k vidění kaple sv. Antonína Paduánského, kříž z roku 1829 (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Oldřichov Sedm kilometrů severozápadně od Lipníka v nadmořské výšce 222 metrů leží obec Oldřichov. V obci se nachází kaple sv. Filipa a Jakuba, památník padlých z 1. a 2. světové
89
války, socha sv. Josefa s Ježíškem, socha Panny Marie Svatohostýnské (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Osek nad Bečvou V nadmořské výšce 230 metrů se nachází Osek nad Bečvou. Obec leží na důležité obchodní a vojenské cestě vedoucí středem Moravské brány z Lipníka nad Bečvou do Přerova. Podle archeologických nálezů bylo toto místo osídleno už asi 1500 let př.n.l. V obci můžeme navštívit farní kostel Povýšení Svatého Kříže z roku 1791, farní hřbitov a ohradní zeď z 18. století, faru, kapli sv. Anny z roku 1840, vjezdovou bránu ze 17. století, osecký jez na řece Bečvě. Zaměstnavateli v obci jsou firma ALBO (stolařské práce), výrobna sýrů Syrmex a líheň kuřat Integra (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Týn nad Bečvou Obec Týn nad Bečvou leží čtyři kilometry jihovýchodně od Lipníka pod hradem Helfštýn. V Týně se nachází hrad Helfštýn (jeden z nejrozsáhlejších hradů ve střední Evropě), kostel Panny Marie, náhrobek Gabrielky Smetanové (v obci pobýval v roce 1854 Bedřich Smetana, jeho dcera tu toho roku zemřela na tuberkulózu, po ní je také pojmenována lesní stezka vedoucí z Týna po vrstevnici Maleníku), socha sv. Jana Nepomuckého. Jediným zaměstnavatelem v obci je Zemědělské družstvo Podhradí (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002). Veselíčko Veselíčko leží pět kilometrů západně od Lipníka nad Bečvou. K obci patří také místní část Tupec. Ve Veselíčku se nachází zámek a zámecký park (v zámku nyní sídlí dětský domov se školou), socha sv. Josefa, socha sv. Aloise, kaplička Panny Marie Lurdské, památník napoleonských válek (JANDOVÁ, PJENTAK, 2002).
90
