Fórum Hospodářských novin
Hrozí eurozóně zánik? Vyroste eurozóna z problémů? Lubomír Lízal, PhD. Fórum Hospodářských novin, Praha, 11.10.2011
Základní otázky
• Jakou budoucnost má euro a eurozóna a jaké dopady na ČR by měl její krach? • Přichází přijetí eura v ČR stále v úvahu? • Existuje řešení evropské dluhové krize? • Jak zajistit financování problémových evropských ekonomik? • Přibližuje se k nim i ta česká? • Měli bychom být při záchraně zadlužených zemí aktivní a jak?
2
OCA
• Mundell (1961) • stacionární očekávání
1. Plná mobilita pracovní síly • Jazykové a jiné bariéry?
2. Ekonomická otevřenost s volnými kapitálovými toky, cenová flexibilita a flexibility mezd • Mzdové předpisy?
3. Diverzita produktů a výrobních struktur • OK
4. Fiskální transfery pro případ 1. a 3. nejsou funkční, regionální nebo strukturální problémy • Není jednotný fiskál; neprobíhá reálná konvergence v EMU
• Mundell (1973) • mezinárodní sdílení rizika
• Asymetrické šoky jsou lépe absorbovány díky jednotné měně 3
Trocha empirie na začátek
• Kdo v minulosti opouštěl měnové unie? • Odcházejí ti slabší, kteří nedokáží držet krok, a zůstávají ti silnější, větší, úspěšnější? • Co ovlivňuje pravděpodobnost, že země, která byla součástí měnové unie, v období t už členem nebude?
Zdroj: Rose. (2007). Checking Out: Exits from Currency Unions, Journal of Financial Transformation
4
Nastane oživení?
• Vyrosteme z dluhů, nebo je budeme muset zaplatit? • V období po druhé světové válce zažila Evropa rozkvět • Jaká byla situace tehdy? • Jaká je situace dnes?
5
Odkud kam rostli ti úspěšní?
Japan (2000)
?
?
Korea (2000)
Zdroj: Lewis, William. (2004). The Power of Productivity 6
Příjmy státu tehdy a dnes
Zdroj: Lewis, William. (2004). The Power of Productivity
7
Výdaje státu tehdy a dnes
Zdroj: Lewis, William. (2004). The Power of Productivity
8
Dluh vybraných zemí
Zdroj: McKinsey Global Institute. (2010). "Debt and deleveraging: The global credit bubble and its economic consequences" 9
Velkým problémem je zadlužení
• Má výše veřejného dluhu vliv na hospodářský růst a funkčnost fiskální politiky? • Checherita & Rother (ECB WP, 2010): vládní dluh > 90-100 % HDP má negativní vliv na růst • Cecchetti, Mohanty & Zampolli (BIS WP, 2011): vládní dluh > 85 % HDP, dluh nefin. podniků > 90 % HDP & dluh domácností > 85 % HDP má negativní vliv na růst • Ilzetzki, Mendoza & Végh (NBER WP, 2010): vládní dluh > 60-70 % HDP převrací dlouhodobý fiskální multiplikátor do záporných hodnot, • otevřenost ekonomiky (podíl mezinárodního obchodu na HDP země > 60 %) významně snižuje fiskální multiplikátor 10
Veřejný + implicitní penzijní dluh veřejný dluh 2010 / HDP v % (IMF)
implicitní dluh penzijního systému / HDP v %
bez diskontování
diskontování sazbou 10Y státního dluhopisu
diskontování 2%
rok
Itálie
119
242
197
2007
USA
94
67
55
2008
Velká Británie
76
142
136
2010
Německo
84
118
95
2009
Finsko
48
152
150
2008
Švédsko
40
153
135
2008
Švýcarsko
55
44
39
2005
Dánsko
44
124
119
2010
Nový Zéland
32
78
51
2006
ČR
39
55
2008
Estonsko
7
56
2008
Maďarsko
80
111
2008
Polsko
55
234
2008
Slovensko
42
87
2008
Řecko
143
Španělsko
60
Lotyšsko
40
Litva
39
• U implicitního dluhu velmi záleží na horizontu předpovědi, metodě, míře diskontování, apod.
Zdroje: Beltrametti & Valle. (2011). Does the implicit pension debt mean anything after all?, CeRP Working Paper; Schneider. (2011). Penzijní dluh: břímě mladých, IDEA 11
Reakce na krizi 2008 HDP na hlavu v PPP $
Deficit/Přebytek
Veřejný dluh
2009
2010
Estonsko
20 320
17 713
18 527
Lotyšsko
17 181
14 306
14 504
Litva
19 138
16 581
17 235
Řecko
29 968
29 512
28 496
Estonsko
-2,3
-2,1
0,2
Lotyšsko
-7,5
-7,8
-7,8
Litva
-3,3
-9,2
-7,1
Řecko
-9,8
-15,5
-10,4
Estonsko
4,6
7,2
6,6
Lotyšsko
17,1
32,8
39,9
Litva
15,6
29,6
38,7
Řecko
110,7
127,1
142,8 12
Základní odpovědi
• Budoucnost eura a eurozóny závisí zejména na ochotě Německa platit dluhy jiných • Dopady krachu na ČR těžko předpovídat – ale doplatíme na to stejně jako země EMU • Ve stávající podobě je přijetí eura v ČR nepravděpodobné a nevýhodné, • nemáme OCA spíše s Německem, cost-benefit analýza?
• Řešení evropské dluhové krize: povzbudit růst fiskální expanzí zkrachovat, nebo zaplatit • Problém Řecka lze řešit jen řízeným defaultem, který už probíhá • V Česku dluh zatím není problém, ale jsme malá otevřená ekonomika, omezený vliv fiskálního aktivismu • Zda může být ČR při záchraně aktivní je vlastně politická otázka; z ekonomického pohledu jsme příliš malí
EMU bude jiná než dnes 13
Děkujeme za pozornost
www.cnb.cz Lubomír Lízal, PhD. člen bankovní rady ČNB
[email protected]
14
