HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice U Sádek

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici

Ulice U Sádek

Hostivice, březen 2008

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK: Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice U Sádek – pracovní verze k 4. březnu 2008

2

UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní souhrnné kapitoly a soubor sešitů věnovaných jednotlivým ulicím. Popis způsobu užívání čísel popisných a přehled všech hostivických ulic je uveden v sešitu s úvodními kapitolami.

Sestavil Jiří Kučera Při zpracování podkladů spolupracovali Josef Kučera a Alena Kučerová Neoznačené obrázky a fotografie: sbírka autora, autor, Josef Kučera a Alena Kučerová Plány na podkladu katastrální mapy nakreslila Alena Kučerová

Stránky jsou upraveny pro zmenšování při tisku na formát A5


3

Umístění ulice Ulice se nachází v historické části Litovic a vede od náměstí 1. máje až po jihozápadní okraj zástavby.

Podrobná mapa bude doplněna později.


Historie ulice Stavební vývoj Ulice vznikla po polovině 18. století, když v Litovicích začal rozvoj domkářské zástavby. Bývalí podruzi, nyní domkáři, si stavěli své domy v prostoru mezi staršími statky a Litovickým rybníkem, na pozemcích, které byly nejspíše obtížně hospodářsky využitelné. V ulici na sebe navazují čísla popisná přidělená při zavedení stálého číslování domů v roce 1770, což znamená, že stavební vývoj ulice byl dokončen již před tímto rokem. První majitele některých domů však známe až z mnohem pozdější domy. Domy od svého vzniku doznaly mnohých změn a byly zásadně přestavěny. V některých případech novostavba vzniklá v zahradě převzala číslo popisné od původního domu. Za zdůraznění stojí situace v nejjižnějším výběžku ulice, kde byl po roce 1941 zbořen dům s litovickým čp. 31.A. Na jeho pozemku později vznikl nový dům, který však dostal litovické čp. 23.B (nyní čp. 641).

Pojmenování ulice Ulice získala název U Sádek po sloučení Litovic s Hostivicí pravděpodobně v roce 1950. 1 Název má připomínat rybářské sádky, které se v dávné minulosti nacházely jihozápadně od ulice. Místní název U Sádek se objevuje již na mapě stabilního katastru z roku 1840, kde označuje pole od Litovic až k nynějšímu litovickému nádraží. Ještě na této mapě nacházíme západně od bývalého domu s litovickým čp. 31.A malou vodní plochu.

1

Výřez z polohopisné mapy Litovic s vyznačením parcelních čísel ukazuje ulici U Sádek v roce 1919

Podle vzpomínky Václava Čížka určila názvy litovických ulic v roce 1950 bezpečnostní komise MNV

4


5

Domy v ulici Litovický statek čp. 36 (nyní čp. 656) 2 Parcelní číslo původní: Parcelní číslo současné:

PK st. 27, k. ú. Litovice KN st. 27/1, k. ú. Litovice

Na starodávný gruntu řečeném Mrázovský hospodařil kolem r. 1600 Jan Mráz. Po třicetileté válce, roku 1654 jej držela vdova Anna Mrázová, která osívala jen jeden strych polí, i když jich ke statku patřil celý 1 lán polí, která byla pustá. Potah ani dobytek neměla. V roce 1688 převzal grunt po Jiřím Nedbalovi Jakub Bledej. Roku 1703 při něm bylo 23 kusů polí na 120 strychách a 5 luk 18 strychů. Roku 1728 se na statek přiženil Václav Osvald, který si vzal za manželku dceru Jakuba Bledého Kateřinu. Roku 1753 se provdala Osvaldova dcera za Františka Novotného a manželé převzali statek. Po jejich smrti zdědil roku 1791 grunt syn Josef a po něm 12. září 1828 jeho syn Jan s manželkou Kateřinou. Jan Novotný byl v letech 1870 až 1873 litovickým starostou. Roku 1870 přešel postupní smlouvou majetek na syna Františka Novotného, který v Litovicích v letech 1882–1895 starostoval, a po jeho smrti v roce 1895 byl majetek připsán jedinému nezletilému synu Rudolfovi, který se v roce 1903 z nešťastné lásky zastřelil. Statek pak zdědila matka Marie Novotná, rozená Králová. Ta prodala statek roku 1908 c. k. velkostatku, pole náležející k statku za 56 000 K a budovy za 8 000 K. Zakrátko však koupila obytné a hospodářské budovy zpět za 12 000 K. Později odkázala majetek svým sestrám Fr. Pajmové a M. Králové. Fr. Pajmová prodala obytné stavení malíři pokojů Antonínu Hroníkovi. V roce 1920 před sčítáním obyvatel a domů dostala budova v areálu statku, která zřejmě sloužila k bydlení, samostatné litovické čp. 60 (nyní K Rybníku 680). Původní hospodářskou budovu přestavěl Karel Bouša s manželkou rozenou Královou na obytný dům, který dostal v roce 1924 čp. 78 (nyní K Rybníku čp. 698).

2

Paměti obce Litovice, str. 135 a další, Kronika Litovic


6

Dům čp. 656 na snímku z 24. září 2000

Litovický statek čp. 41 (nyní čp. 661) 3 Parcelní číslo původní: Parcelní číslo současné:

PK st. 28, k. ú. Litovice KN st. 28, k. ú. Litovice

Na gruntu zvaném od starodávna Osvaldovská chalupa hospodařil v roce 1654 Jiřík, syn Osvaldův. Měl polí tři a půl kopy záhonů, choval potah a vrchnosti platil po 45 groších a 6 úročních slepic. Roku 1703 se ujal tohoto gruntu za 120 kop míšenských Mates Sobotka. Měl 5 kusů polí ve výměře 30 provazců, 2 kusy luk 4 ½ provazců a malou zahrádku. Vrchnosti platil o sv. Jiří a sv. Havlu po 1 kopě 2 groších. Desátek hostivickému faráři činil tři věrtele tři a půl měřice žita a 1 kuře. Dále platil faráři „letník“, tedy stálý plat tři krejcary z každé dojné krávy a 1 ½ krejcaru z jalové krávy ročně. Hostivickému kantoru odváděl po jedné měřici pšenice a žita a půl bochníku chleba. V roce 1757 převzal živnost Jiřík Sobotka. Ten rozdělil chalupu na dva díly a polovinu, které zůstalo původní čp. 12 (nyní čp. 632 na nám. 1. máje), dal své dceři Marii, která se provdala za Jana Jirotku. Druhý díl, při kterém zůstalo staré hospodářské stavení, dostal později čp. 41.

3

Paměti obce Litovice, str. 141–143


7

Podle zápisu v Purkrechtní knize z 28. května 1779 „nemohl Jiřík Sobotka pro veliké dluhy a nemožnost již hospodařiti své hospodářství déle udržet, pak úroky královské a vrchnostenské, tím míň svým věřitelům platit v stavu není, pročež on tu živnost neb krčmu na jeho prosbu své vlastní starší dceři Marii, co se vdala a Jana Jirotku za manžela sobě vzala, dědické právo odevzdati musí. Kdyby ale on, Jan Jirotka umřel, tak ta živnost celá manželce jeho připadnouti má, poněvadž starší syn Josef pro zlý chování se na vojnu dostal, tož taky kdyby v budoucnosti z vojny navrátiti se měl, podle otcovské vůle nikdá právo k tomu statku míti nebude, protože se ta živnost Janu Jirotkovi a jeho manželce připisuje.“ Po smrti manželů Jirotkových podle nového zápisu z 10. února 1802 „mladší syn Jiříka Sobotky František ujímá se pozůstalého statku, na kterýmžto Jan Jirotka časem hospodařil.“ V roce 1830 František Sobotka se ženou Veronikou postoupili statek synovi Josefovi a jeho manželce Marii rozené Soukupové. V roce 1856 převzal statek podle svatební smlouvy syn Václav a se ženou Kateřinou, kteří předali grunt roku 1882 synovi Václavovi a jeho manželce Marii rozené Rajtorové z Chýně. Ta roku 1898 ovdověla a o tři roky později se znovu provdala za Jana Malého. V roce 1925 předala dům své neteři Marii Chalupové, provdané za Antonína Tejnora. Antonín Tejnor v roce 1926 přestavěl obytné stavení a zvýšil ho o jedno patro. V roce 1930 se stal na 15 let starostou spojených obcí Litovice, Břve a Jeneček a po tuto dobu sídlil obecní úřad u něho v domě, protože obec neměla vlastní radnici.

Dům čp. 661 dne 14. dubna 2007


8

Další domy v ulici Dům čp. 643 (dříve litovické čp. 23.B) Parcelní číslo současné:

KN st. 524, k. ú. Litovice

Dům byl postaven před rokem 1980, kdy patřil Antonínu a Aleně Matějkovým. 4 Dům čp. 647 (dříve litovické čp. 27) Parcelní číslo původní: Parcelní číslo současné:


Roku 1820 byl majitelem domu tesař Jan Volf, v roce 1835 pak vdova Kateřina Volfová. Ta dům roku 1856 odevzdala synovi Josefu Volfovi, který ho v roce 1871 prodal Václavu Bouškovi. Postupní smlouvou přešlo vlastnictví roku 1892 na Marii a Františka Jelínka. Ovdovělá Marie Jelínková provdala se v roce 1899 za horníka Mikuláše Zaylu. Roku 1936 odevzdali domek Jaroslavu a Anně Novotné, kteří jej v roce 1938 prodali Antonii a Antonínu Žihlovi za 21 000 Kč. 5 Dům čp. 648 (dříve litovické čp. 28) Parcelní číslo původní: Parcelní číslo současné:


Dům patřil v roce 1790 vdově Barboře Průšové, která ho roku 1801 předala svému synovi Františkovi a jeho manželce Anně. Roku 1849 ovdovělá Anna Průšová prodala domek Františku Mölzrovi či Melcrovi a v roce 1882 přešlo vlastnictví na jeho syna truhláře Josefa. Ten dům v roce 1942 postoupil dceři Ludmile, provdané za Antonína Nováka. 6 Dům čp. 649 (dříve litovické čp. 29) Parcelní číslo původní: Parcelní číslo současné:


Roku 1802 byla majitelkou domu Terezie Wildová, v roce 1818 Kateřina Hanzlíková. Roku 1825 přešlo vlastnické právo na Petra a Kateřinu Kopejtkovy a v roce 1847 dům zdědil syn Jan a jeho žena Majdalena. Ti roku 1885 předali dům Antonínu a Terezii Kopejtkovým, kteří ho v roce 1911 postoupili své dceři Anně, provdané za železničního zřízence Josefa Arnolda. Manželé Arnoldovi dům v roce 1927 prodali truhláři Antonínu a Magdaleně Fialovým. 7

4 5 6 7

SÚ Hostivice, doklad o přečíslování domů a změnách názvů ulic v roce 1980 Paměti obce Litovice, str. 130 Paměti obce Litovice, str. 131 Paměti obce Litovice, str. 131


9

Dům čp. 650 (dříve litovické čp. 30) Parcelní číslo původní: Parcelní číslo současné:


Roku 1790 byl majitelem domu Martin Votruba, který ho v roce 1804 odevzdal svému synovi Janovi. Roku 1838 prodal Jan Votruba domek manželům Josefu a Kateřině Vlčkovým a ti jej postoupili v roce 1871 dceři Anně, provdané za Jakuba Kozáka. V roce 1904 přešlo vlastnické právo na zedníka Matěje a Annu Fialovy. Matěj Fiala dům v roce 1922 přestavěl a v roce 1938 ho zdědil jejich syn Bedřich Fiala. 8 Dům čp. 652 (dříve litovické čp. 32) Parcelní číslo původní: Parcelní číslo současné:


Roku 1839 vlastnila dům vdova Barbora Šturcová, po ní její syn Karel Šturc a od roku 1874 jeho dcera Terezie, provdaná za Josefa Koutného. Ten zemřel roku 1881 a ovdovělá Terezie Koutná odevzdala dům v roce 1926 synovi, železničnímu zřízenci Josefovi a jeho manželce Marii. Josef hned následující rok dům přestavěl a přistavěl. 9

Dům čp. 653 (litovické čp. 33) na snímku snad z roku 1931. Fotografii zapůjčil Václav Čížek

8 9

Paměti obce Litovice, str. 132; Kronika Litovic, str. 113 Paměti obce Litovice, str. 133; Kronika Litovic, str. 132


10



Domek patřil roku 1775 Václavu Jandovi, který v roce 1790 zemřel bez dědice. Roku 1840 byl majitelem Josef Staněk, po jehož smrti se přihlásila k dědictví Barbora Drvotová. Roku 1875 odevzdala domek své dceři Anežce, provdané za Jana Šmída a v roce 1903 přešlo vlastnictví na horníka Josefa a Annu Čížkovou, rozenou Šmídovou. Josef Čížek přistavěl v roce 1929 chlév a záchodky. 10 Dům čp. 654 (dříve litovické čp. 34) Parcelní číslo původní: Parcelní číslo současné:

PK st. 14, k. ú. Litovice KN st. 14/1, k. ú. Litovice

Prvním známým majitelem je Václav Kolařík v roce 1874. Roku 1825 zde byl domkář V. Kuchynka a v roce 1840 Jan Hokův a manželka jeho Marie, kteří roku 1859 postoupili dům dceři Marii, provdané za Josefa Horáka. Roku 1901 přešlo odstupní smlouvou vlastnictví na syna, železničního zřízence Josefa, který v roce 1928 postoupil domek synovi Václavu Horákovi a jeho manželce Karolině. Manželé Horákovi prodali 13. dubna 1932 dům s jedním korcem pole Bedřichu a Marii Hájkovým za 22 000 Kč.

Dům čp. 654 (litovické čp. 34) na snímku z 31. prosince 2003

10

Paměti obce Litovice, str. 133; zápisky L. Pergla 1919–1930 – stavební ruch


11



Roku 1789 dům patřil Kateřině Haklové a v roce 1795 Kateřině Hoškové. Těžko říci, zda nedošlo k přepisu a majitelka byla jen jedna. Každopádně Kateřina Hošková v roce 1802 prodala dům Martinu Osvaldovi. Roku 1833 ho po zemřelém otci zdědila dcera Josefa provdaná Veselá. Roku 1840 dům vlastnil Josef Hoch a roku 1855 ho ovdovělá Terezie Hochová předala synovi Josefovi a jeho ženě Marii. Dne 30. září 1895 celé obytné stavení v majetku vdovy Marie Hochové vyhořelo, vznikla škoda za 500 zlatých. R. 1911 odstupní smlouvou přešlo vlastnictví na (řetězo)kováře Josefa Řehoře a manželku jeho Anežku rozenou Hochovou. Josef Řehoř zde v roce 1924 přistavěl kovářskou dílnu. 11 Dům čp. 1135 Parcelní číslo původní: Parcelní číslo současné:

PK st. 12/2, k. ú. Litovice KN st. 12/2, k. ú. Litovice

V roce 1981 zakoupila místní organizace Českého svazu chovatelů od podniku Restaurace a jídelny Praha-západ, kterému patřil dům čp. 631 na náměstí 1. máje (hostinec U litovické tvrze, dříve U Prchalů) zbořeniště bývalého sálu restaurace U Prchalů. Sál chovatelé obnovili a zřídili z něj zázemí pro konání chovatelských výstav. Znovuzrozená budova dostala nové čp. 1135. Do trvalého užívání byly chovatelům převedeny od Státního statku Jeneč i přilehlé pozemky včetně stodoly, která patřila původně k litovickému statku čp. 10 (nyní čp. 631). Vznikl tak kvalitní prostor, ve kterém se konají dvakrát ročně okresní chovatelské výstavy. 12 Dům čp. 1237 Parcelní číslo současné:

?

Číslo popisné bylo tomuto domu přiděleno v srpnu 1993. 13

11 12 13

Paměti obce Litovice, str. 134; Kronika Litovic, str. 51 a 120 Spolky v Hostivici, pracovní materiál A. Štětky z prosince 2007 SÚ Hostivice, soupis přidělovaných čísel popisných. Dům ještě nebyl zapsán do katastru nemovitostí (výpis z internetového přístupu do KN k 2. březnu 2008)


12

Zaniklý dům v ulici Dům s litovickým čp. 31.A Parcelní číslo původní:

PK st. 8, k. ú. Litovice

Před rokem 1840 dům vlastnili Jan Bubla a jeho žena Kateřina, která ho po ovdovění prodala Josefu Habětínovi. Roku 1876 přešlo koupí vlastnictví na Matěje a Annu Kafkovy a později na jejich dceru Marii, provdanou za železničního zřízence Bohumila Hrdličku. Manželé Hrdličkovi zemřeli bezdětní a majetek přešel roku 1938 na bratra zemřelé Františka Kafku, od něhož dům koupil v roce 1941 Bedřich Fiala. Domek však už byl sešlý, nezpůsobilý k opravě, proto ho nový majitel rozboural a zbylo jen místo. 14 Na tomto uvolněném místě vznikl později nový dům s litovickým čp. 23.B (nyní čp. 643).

Poznámka Fotografie většiny domů v ulici nejsou k dispozici. Pokud se podaří získat snímky dalších domů, budou doplněny.

14

Paměti obce Litovice, str. 132

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice U Sádek

Recommend Documents