HORNOBOJANOVSKÝ ZPRAVODAJ
1/2015
ÚVODNÍ SLOVO STAROSTY harmonogramu poskytnuté dotace. Mne jako starostu nyní zaměstnává nezbytné vyplňování formulářů a statistik, které mi projdou rukama vždy na začátku každého nového roku. Kromě příchodu jara se můžeme také zanedlouho těšit na velikonoční svátky, které nám připomínají zrození a život všeho kolem nás. K jarnímu počasí přeji všem našim občanům hodně zdraví a dětem bohatou pomlázku.
Zima uběhla a jaro pomalu přichází. Slunce vystrkuje teplé prstíky a nám konečně nemrznou ruce a uši. Nebude to trvat dlouho a vše bude kolem nás pučet a rašit. Mírná zima pomohla nejednomu stavaři, který díky vlídnému počasí mohl pracovat bez přestání. Sami to můžeme z pohledu obce potvrdit, protože zde provádíme velkou stavební opravu technické infrastruktury na ulici Za Branou a počasí nám napomáhá k plnění časového
Jiří Šlancar
Zastupitelstvo obce Horní Bojanovice Zastupitelstvo obce se sešlo od vydání posledního zpravodaje na dvou veřejných zasedáních, kde se řešili zejména žádosti občanů, rozpočet obce na rok 2015 a koupě budovy bývalé provozovny Jednoty Mikulov. Výpis usnesení ze zasedání Zastupitelstva obce H. Bojanovice č.1/2015, ze dne 2. 2. 2015 Zastupitelstvo obce Horní Bojanovice schvaluje: - koupi nemovitosti budovy č.p.162 a pozemku st.317/1 o výměře 837m2, v katastru obce Horní Bojanovice, za dohodnutou cenu 1,9mil.Kč + poplatek za zprostředkování prodeje ve výši 57 475,-Kč. - dohodu o zprostředkování prodeje nemovitosti budovy č.p.162 a pozemku st.317/1 o výměře 837m2, v katastru obce Horní Bojanovice s firmou HT Reality s.r.o., Ríšova 251/2, Žebětín, 641 00 Brno, za dohodnutou cenu 57 475,-Kč. - kupní smlouvu se společností Jednota, spotřební družstvo v Mikulově, IČO: 00032247, se sídlem Mikulov, Kostelní nám.157/9, PSČ 692 01 na pozemek parcelního čísla st. 317/1 za cenu 100 000,-Kč a budovu č.p.162 za cenu 1 800 000,-Kč. - smlouvu o advokátní úschově, která je uzavírána za účelem koupi pozemku parcelního čísla st. 317/1 a budovy č.p.162 v katastru obce Horní www.hornibojanovice.cz
Bojanovice mezi společností Jednota, spotřební družstvo v Mikulově, IČ: 00032247, se sídlem Mikulov, Kostelní nám.157/9, PSČ 692 01, obcí Horní Bojanovice a advokátní kanceláří JUDr. Bc.Martin Kulhánek, Ph.D., advokát, IČ: 459 19 470, Pražákova 1008/69, 639 00 Brno. - vyřízení úvěru na částku 1,9mil.Kč k financování koupi pozemku parcelního čísla st. 317/1 a budovu č.p.162 v katastru obce Horní Bojanovice - smlouvu o úvěru na částku 1,9mil. Kč s Komerční bankou, a.s., Praha 1, Na Příkopě 33 č.p.969, 114 07, IČ:45317054 na částku 1,9mil. Kč. - nepeněžitý vklad obecního majetku vodovod „Inženýrské sítě pro podporované bydlení, I. Etapa, SO -02 vodovod“ a „Horní Bojanovice – prodloužení IS – ul. Nová“ do společnosti Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. - záměr na prodej obecního pozemku p.č.1919/7 o výměře 158m2. - směnnou smlouvu na části obecních pozemků p.č.1508/8, p.č.63/2 a p.č.3777/1 o celkové
výměře 25,06m2 v katastru obce Horní Bojanovice, za sousedící část pozemku p.č.62/2 o výměře 16m2 ve vlastnictví pana Josefa Červeného, Žižkova 542, Hrušovany u Brna 664 62. - směnnou smlouvu na části obecních pozemků p.č.850/1 a p.č.3728 o celkové výměře 259m2 v katastru obce Horní Bojanovice, za sousedící část pozemku p.č.849 o výměře 282m2 ve vlastnictví pana Bohumíra Kříže, Horní Bojanovice 198, 693 01. - nové znění směrnice k použití prostředků sociálního fondů (SKF). Zastupitelstvo obce Horní Bojanovice pověřuje: - pana starostu k podpisu dohody o zprostředkování prodeje nemovitosti č.p.162 na pozemku st.317/1 v katastru obce Horní Bojanovice o výměře 837m2, s firmou HT Reality s.r.o., Ríšova 251/2, Žebětín, 641 00 Brno, za dohodnutou cenu 57 475,-Kč. - pana starostu k podpisu kupní smlouvy se společností Jednota, spotřební družstvo v Mikulově, IČO: 00032247, se sídlem Mikulov, Kostelní nám.157/9, PSČ 692 01 na pozemek parcelního čísla st.
1
Hornobojanovský zpravodaj
1/2015
317/1 za cenu 100 000,-Kč a budovu č.p.162 za cenu 1 800 000,-Kč. - pana starostu k podpisu smlouvy o advokátní úschově, která je uzavírána za účelem koupi pozemku parcelního čísla st. 317/1 a budovu č.p.162 v katastru obce Horní Bojanovice mezi společností Jednota, spotřební družstvo v Mikulově, IČ: 00032247, se sídlem Mikulov, Kostelní nám.157/9, PSČ 692 01, obcí Horní Bojanovice a advokátní kanceláří JUDr. Bc.Martin Kulhánek, Ph.D., advokát, IČ: 459 19 470, Pražákova 1008/69, 639 00 Brno. - pana starostu k podpisu smlouvy o úvěru na částku 1,9mil.
Kč s Komerční bankou, a.s., Praha 1, Na Příkopě 33 č. p.969, 114 07, IČ:45317054 na částku 1,9mil.Kč. - pana starostu k podání žádosti o vklad stavby vodovodu „Inženýrské sítě pro podporované bydlení, I. Etapa, SO -02 vodovod“ a „Horní Bojanovice – prodloužení IS – ul.Nová“ do společnosti Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. - pana starostu k podpisu směnné smlouvy na části obecních pozemků p.č.1508/8, p.č.63/2 a p.č.3777/1 o celkové výměře 25,06m2 v katastru obce Horní Bojanovice, za sousedící část pozemku p.č.62/2 o výměře 16m2
ve vlastnictví pana Josefa Červeného, Žižkova 542, Hrušovany u Brna 664 62. - pana starostu k podpisu směnné smlouvy na části obecních pozemků p.č.850/1 a p.č.3728 o celkové výměře 259m2 v katastru obce Horní Bojanovice, za sousedící část pozemku p.č.849 o výměře 282m2 ve vlastnictví pana Bohumíra Kříže, Horní Bojanovice 198, 693 01. Zastupitelstvo obce Horní Bojanovice zamítá: - žádost paní Milady Frídlové, o pronájem části obecního pozemku parc.č.1508/7 v katastru obce Horní Bojanovice za domem č.p.209.
Výpis z usnesení ze zasedání Zastupitelstva obce H. Bojanovice č.2/2015, ze dne 4. 3. 2015 Zastupitelstvo obce Horní Bojanovice schvaluje: - návrh na vyřazení majetku dle fyzické inventury ze dne 5. -7.1.2015 v hodnotě 212 593,50 kč - dotace Svaz těl. postižených Hustopeče 3 000,- Kč DH Hornobojani 10 000,- Kč ČZS 20 000,- Kč Rybářský spolek 10 000,- Kč Sokol 30 000,- Kč Domovinka Němčičky 5 000,- Kč Diakonie ČCE – středisko BETLÉM Klobouky u Brna 5 000,- Kč - rozpočet na r. 2015 dle oddílů
paragrafů s příjmy a výdaji ve výši 10,235 100 mil. Kč. ZO pověřuje starostu k provádění rozpočtového opatření v hodnotě 500 000,- v příjmech i výdajích s tím, že toto rozpočtové opatření bude schváleno na nejbližším veřejném zasedání. Rozpočet byl řádně vyvěšen na úřední desce a v elektronické podobě. - rozpočet SKF na r. 2015 - poskytnutí obecních pozemků v katastru obce H.B. k vybudování fitness stezky bezplatně - vydání souhlasu s uspořádáním akce XI.agrotec petronas rally 2015 ve dnech 19.-20.6.2015 a zapůjčení obecních komunikací. - záměr na prodej obecních pozemků p.č.986/24, p.č.986/2 a p.č. St.370 v
katastru obce Horní Bojanovice. - žádost o vyřazení hmotného majetku MŠ Horní Bojanovice v hodnotě 11 007,30,- kč, vycházející z inventury ze dne 15.1.2015. - obecně závaznou vyhlášku obce Horní Bojanovice č.9, kterou se stanoví podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů v obci Horní Bojanovice. Zastupitelstvo obce Horní Bojanovice pověřuje: - finanční výbor kontrolou průběhu realizace a financování dětského hřiště Zastupitelstvo obce Horní Bojanovice bere na vědomí: -inventarizační zprávu o průběhu a výsledku inventarizace provedené ke dni 31. 12. 2014
CO NÁS ČEKÁ V LETOŠNÍM ROCE Naší obci byly v minulém roce poskytnuty dotace z programů životního prostředí ČR na revitalizaci zeleně lokální biocentra LBC1 a LBC2, na kterých se pracuje a budou v letošním roce dokončeny. Další dotace nám byla poskytnuta z operačního programu životního prostředí ČR na rekonstrukci technické infrastruktury na ulici Za branou, která bude dokončena do 5/ 2015. Dále jsme požádali o dotaci na rekonstrukci chodníku na ulici Hlavní z dotačního titulu státního fondu dopravní infrastruktury. V případě, že
2
nám bude dotace poskytnuta, bude tato akce hotová do konce letošního roku. Protože se o velmi finančně náročné projekty, neplánovali jsme další větší budovatelské akce. Pro letošní rok jsme se zaměřili spíše na dodělání rozpracovaných projektů a opravám v obci: • výsadba zeleně na svahu pod kostelem a před mateřskou školou • prodloužení veřejného osvětlení na ulici Za dvorem (Ďulínek) • demontáž nefunkčních sloupů veřejného osvětlení v parku za kulturním domem • revitalizace obecního hřbitova (vyčištění hrobových míst) • údržba zeleně • další plánované práce v obci.
Výsadba zeleně
Výsadba zeleně
www.hornibojanovice.cz
1/2015
Hornobojanovský zpravodaj
O D PA DY – Čárové kódy V letošním roce proběhla změna označování popelnic na komunální odpad a bioodpad. Tento nový systém nám bude umožňovat sledování množství odpadu z jednotlivých domácností a tím i sledovat třídění odpadů. Životnost těchto kódů je cca 6 let. Problematika třídění odpadů v obcích je neustálým tématem, protože obce vynakládájí nemalé částky na likvidaci. Dle předběžných informací vzrostou od příštího roku poplatky za odpady o 100,-Kč na občana a to s nástupem platnosti novely zákona o odpadech. Břeclavský okres je poslední část ČR, kde se poplatky za komunální odpad drží na nejnižší hladině ceny a to 500,-Kč/osoba. Poplatky, které jsou běžné a vychází ze zákona o odpadech, začínají cenou 700,-Kč. Velikou výhodou, kterou naše obec má, je to, že jsme podílníky ve firmě Hantály Velké Pavlovice, prostřednictvím níž se nám daří ceny za odpady držet na tak nízké hladině. Proto, aby tato společnost mohla nadále s cenou pracovat v náš prospěch, je nutné součinnost všech podílníků. Tato součinnost spočívá v řádném třídění jednotlivých
Hřbitov V minulém roce jsme započali čištění a rekultivaci hrobových míst na místním hřbitově. Tuto práci bylo nutné začít z důvodu vzhledu hrobových míst (padlé náhrobky, rozpadená obruba hrobu), a to hlavně těch, o které se nikdo nestará, a jsou opuštěné. Možnost vyčištění hrobového místa byla vždy řádně konzultována s předcházejícím uživatelem a dále byly odstraněny hroby, na požádání samotných uživatelů. Tato služba byla občanům provedena bezplatně. V letošním roce budeme v pracích pokračovat a žádáme tímto občany, kteří nadále hrobová místa užívají, o součinnost při údržbě našeho hřbitova a zajišťování řádného technického stavu kamenných částí. www.hornibojanovice.cz
Č Á R OV É K Ó DY
odpadů, které pak společnost Hantály může zobchodovat a vytvářet tak potřebné finanční prostředky na provoz firmy a pro nás tak udržet přijatelnou výši poplatku za odpady. Protože v odpadech, které jsou vyváženy v popelnicích, jsou i nadále velké rezervy ve vytřídění, vyzýváme tímto naše občany k maximálnímu úsilí při třídění. Základní třídění odpadů, které jsou zbytečně do popelnic vyhazovány jsou plasty, papír a voskované obaly od nápojů. Plasty v komunálním odpadu jsou z 90% tvořeny obaly z potravin (od nápojů, od potravin, čistících a pracích prostředků, sáčky, igelitové tašky ze supermarketů atd.). Je mnoho variant, jak se k odpadu postavit a záleží na každém z Vás, jak nám s ním pomůže. Jako poslední nesmíme zapomenout na obecní vyhlášku o třídění odpadů v obci, která nám všem tuto povinnost výslovně nařizuje a je naší povinností řádně třídit. Bioodpad V minulém roce jsme v naší obci rozdali popelnice na bioodpad, který tvořil a nadále ještě tvoří část komunálního odpadu, který je
vhazován do popelnic na komunální odpad. Snahou v třídění bioodpadu je navrácení této komodity zpět do přírody a to vytříděním a recyklací na kompostárně. Projekt sběru v naší obci je na začátku a loňský rok nám měl ukázat, jakou cestou ve sběru bioodpadu se dát. Někdo tento odpad zužitkovává sám v domácích kompostárnách a ten kdo nemá možnost nebo nechce tento odpad schraňovat, musí zákonitě tento odpad vyvézt. Pro sběr tohoto odpadu slouží tedy již zmíněné popelnice. Je nám jasné, že bioodpadu je nejvíce ve vegetačním období přírody, kdo seče trávníky, těžko mu postačí pouze jedna popelnice. Nabízíme proto možnost zapůjčení další popelnice na bioodpad. Další variantou pro likvidaci bioodpadu zejména ve vegetačním období je plánované rozmístění velkých plastových kontejnerů s objemem 1100l po obci, a to již v letošním roce. V minulém roce bylo v naší obci svezeno 48tun bioodpadu a v letošním roce si z recyklace dovezeme 16tun biokompostu. Ten bude použit na výsadbu zeleně v obci a obnovu zelených ploch.
SBĚR POUŽITÉHO ELEKTROZAŘÍZENÍ Dne 7. 4. 2015 proběhne v naší obci obecními pracovníky sběr použitého elektrozařízení. Ne každý občan má dostatek času a síly na odevzdání použitého spotřebiče na sběrný dvůr. Proto chce obec našim občanům pomoci od zavazejícího a většinou nefunkčního zařízení. Žádáme proto občany, aby toto zařízení (pračky, ledničky, sušičky, sporáky, vysavače, fény, televizory, vařiče, rádia a další malé i velké spotřebiče a elektrozařízení z domácností, ale i z dílen), nachystali před dům. Na požádání bude našimi pracovníky z domu objemné a těžké zařízení vyneseno. Co s daným elektrozařízením provedeme? Naše obec je zapojena prostřednictvím sběrného dvora do programu zpětného odběru elektrozařízení se společností Elektrowin, od které za odevzdané zařízení dostáváme finanční odměnu. Podmínkou zpětného odběru je kompletní zařízení a to i s připojovacím kabelem.
3
Hornobojanovský zpravodaj
TJ SOKOL INFORMUJE O SVÉ ČINNOSTI
1/2015
TJ Sokol Horní Bojanovice začal Nový rok turnajem ve stolním tenise, na kterém se umístnili v pořadí: 1. místo David Sedláček, 2. místo Bedřich Buchta, 3. místo Pavel
Lang a na 4. místě Michal Lízal. V lednu se zúčastnili ve Velkých Pavlovicích trenérských zkoušek – Josef Hoštický, Jiří Otřísal a Václav Kuba, které úspěšně zvládli. 28.
února jsme uspořádali tradiční ostatkovou zábavu, kde nám k tanci a poslechu zahrála kapela „Jam Miros“. Tato zábava se vydařila, což potvrdilo velké množství masek.
Družstvo přípravky Hornobojanovská přípravka se v zimním období zúčastnila tří halových turnajů. V Hustopečích obsadila 3. místo, v Uherčicích 4.místo a ve Valticích 6.místo. Na hráčích šlo vidět, že se už těší na jarní sezónu, která začne v dubnu (viz. rozpis).
části soutěže IV. třídy sk. C 5. místo se ziskem 13 bodů (skóre 12-15, bilance 4 vítězství, 1 remíza, 4 prohry, nejlepší střelec Radovan Mach 3 branky). Nebýt nevyrovnaných výkonů a absencí hráčů, mohlo být naše postavení v tabulce mnohem lepší. Zimní přípravu družstvo absolvovalo z větší části ve sportovní hale gymnázia ve Velkých Pavlovicích. Po zimě nám nedělá největší starosti kondice hráčů, ale stav hřiště, které je zdecimováno řáděním krtka a hlavně podzemní vodou. Jelikož
se v jarní části soutěže uskuteční 7 zápasů z celkových 9 na domácí půdě, z toho důvodu se stalo hřiště našim největším problémem. Byla uskutečněna brigáda, kde se provedla opatření, která doufejme přispějí ke zlepšení stavu hrací plochy. Závěrem bych chtěl všechny fanoušky pozvat na naše utkání v jarní části soutěže, kde budeme potřebovat Vaši podporu a snad Vás potěšíme pohlednou hrou, brankami a dobrými výsledky.
Josef Hoštický, Zdeněk Dulínek
Družstvo mužů Naše mužstvo obsadilo v podzimní
Rozpis utkání družstva přípravky: 19.4.2015 13:45 Horní Bojanovice – Krumvíř 25.4.2015 10:30 Boleradice – Horní Bojanovice 3.5.2015 14:00 Horní Bojanovice – Nikolčice 10.5.2015 14:00 Horní Bojanovice – Velké Němčice 16.5.2015 13:00 Uherčice – Horní Bojanovice 25.5.2015 17:00 Horní Bojanovice – Starovice 30.5.2015 13:00 Klobouky – Horní Bojanovice
Martin Toncar
Rozpis utkání družstva muži: 11. 4. 2015 16:00 hod. Velké Němčice B – Horní Bojanovice 19. 4. 2015 16:00 hod. Horní Bojanovice – Zaječí B 26. 4. 2015 16:00 hod. Horní Bojanovice – Uherčice 3. 5. 2015 16:30 hod. Horní Bojanovice – Kobylí 10. 5. 2015 16:30 hod. Horní Bojanovice – Diváky 17. 5. 2015 16:30 hod. Němčičky – Horní Bojanovice 24. 5. 2015 16:30 hod. Horní Bojanovice – Křepice B 31. 5. 2015 16:30 hod. Horní Bojanovice – Starovice 6. 6. 2015 16:30 hod. Horní Bojanovice - Kurdějov
DRÁHY AUTOMOBILOVÝCH ZÁVODŮ XI. AGROTEC PETRONAS RALLY 2015 Vážení občané, v termínu 19.-20. 6. 2015 budou naší obcí procházet dvě závodní dráhy automobilových závodů XI. AGROTEC PETRONAS RALLY 2015. S úplným uzavřením komunikací v rámci závodu dojde v cca 6-ti hodinových intervalech a to : V pátek 19. 6. 2015 pro RZ 2/4 Diváky v době od 18.30 – 00.30 hod.
4
na komunikacích mimo obec –od sýpky směrem za areál bývalého JZD ve směru na Kurdějov k lesu a dále bude pokračovat na Diváky. Druhá trasa bude v sobotu 20. 6. 2015 pro RZ 5/18 Bořetice v době od 9.00 do 16.00 hod. na komunikacích v okrajové části obce i mimo obec a to od sběrného dvora směrem pod hřiště směrem na Dlouhé, ke kostelu,
kde se napojí na státní komunikaci a dále bude pokračovat na Němčičky. V uvedené hodiny bude uzavřen průjezd na Boleradice. Na Hustopeče průjezd nebude omezen. Upozorňujeme, že tyto trasy budou od 17. 6. 2015 mapovány a proto vyzýváme ke zvýšené bezpečnosti. Tato akce bude pod dozorem policie. www.hornibojanovice.cz
1/2015
Hornobojanovský zpravodaj
Spolek Barvínek se představuje Barvínek, z. s. je spolkem rodičů dětí z Horních Bojanovic a vznikl v listopadu 2014. První plánovanou akcí byl mikulášský večírek s jarmarkem, který se vydařil. Výtěžek půjde na organizaci zábavy pro děti, které spolek v letošním roce plánuje – výlet do zoo, pálení čarodějnic a den dětí. Přesné termíny naleznete na webových a facebookových stránkách obce. Rádi přijmeme mezi sebe nové členy spolku, kteří mají chuť se zapojit. Za spolek Barvínek Hana Šalášková
DH HORNOBOJANI Vážení příznivci dechové hudby, plesová sezóna skončila a my už se pomalu připravujeme na tu hodovou. Prozatím se rýsuje jako poměrně nabitá, což nás samozřejmě velmi těší, a je to pro nás důkazem toho, že naše práce za poslední roky nepřišla vniveč. Letos v rámci hodové sezóny zavítáme nejen do nám již důvěrně známých lokalit, ale i do obcí, kde se budeme prezentovat poprvé a doufáme, že ne naposled. Ještě předtím, než se hodová sezóna rozběhne na plno, nás ale čekají i jiné akce, na které bych Vás chtěl tímto prostřednictvím pozvat. Jednou z akcí je „Den fyziatricko – rehabilitačního oddělení“ břeclavské nemocnice. Jedná se o dobročinnou akci, jejíž výtěžek připadne právě tomuto oddělení. Akce se koná v neděli 26. 4. 2015 od 14 hodin v areálu zámečku Pohansko. Jako každý rok s námi v průběhu odpoledne
bude vystupovat cimbálová muzika Hudci. Další akcí je „Den seniorů“ v Horních Bojanovicích, který se koná v sobotu 23. 5. 2015 od 16 hodin. V letošním roce se také zúčastníme dvou festivalů. Jedním z nich je přehlídka dechových hudeb v Dolních Loučkách, která se uskuteční 1. 8. 2015. Druhým je samozřejmě přehlídka dechových hudeb „Už sa scházajú“, na jejíchž přípravách už od začátku roku
pracujeme. Letošní, v pořadí již šestý ročník, se uskuteční v neděli 12. 7. 2015 od 14 hodin v areálu volného času v Horních Bojanovicích. Můžete se těšit na pět účinkujících, kteří k nám letos zavítají z Moravy, Čech, i Slovenska. O veškerých podrobnostech budete včas informováni. Za DH Hornobojani Jiří Friedberg, kapelník
Vejce jako dar, magický, rituální i léčebný prostředek, obětina, pokrm, velikonoční kraslice i předmět dětských her Tolik funkcí zastávalo vejce v průběhu vývoje lidské kultury. Současné Velikonoce prezentují vajíčko v podobě kraslice jako odměnu koledníkům, dar i předmět zdobení. Ve vývoji tradiční lidové www.hornibojanovice.cz
kultury patřilo vejce do skupiny hlavních svěcených velikonočních pokrmů a mělo nezastupitelnou úlohu v magických úkonech. Stalo se významnou součástí her dětí a mládeže a v neposlední řadě vystupovalo také
jako platidlo, naturálie a součást poddanských dávek a služebních příjmů, podobně jako vánoční koleda. Lidé si z pozorování jevů přírody přenesli vejce do svých představ a obřadů jako symbol
5
Hornobojanovský zpravodaj zrození světa a bohů, vzkříšení, znovuobrození plodnosti a růstu. Užívali je jako pohřební milodar i předmět obdařený zvláštní mocí. Mýty o stvoření světa z vejce jsou zaznamenány u Egypťanů, v Číně, Indii, u Indiánů v Peru a v Polynésii. Také starověcí Řekové věřili, že jejich bohové se narodili ze stříbrného vejce, které vytvořil Chronos, bůh času. Legendy o vejci světa si vyprávěli lidé na Baltu a Ugrofinové. Velmi rozšířená už od Antiky je tradice ukládání vejce do hrobu. Slepičí a pštrosí vejce nalezená v antických hrobech spolu s jejich napodobeninami v keramice a v kameni měla zemřelému přinést sílu v záhrobním životě. Sloužila jako usmiřující oběť, aby se zesnulý již nevracel mezi živé i jako ochrana proti démonům. Vyobrazení vajec nacházíme na hrobních malbách, kamenných reliéfech a na keramice v různých oblastech světa, v Asii, na Novém Zélandě i v Evropě včetně Moravy. Křesťanství přejalo starověkou symboliku vejce a jeho význam ve smyslu znovuzrození života a aplikovalo je na podobenství o zmrtvýchvstání Krista. Církev zavedla jeho svěcení do Velikonočních obřadů kolem roku 1200. Vejci, svěcenému na Zelený čtvrtek, připisovala lidová víra zvláštní moc (pojídání mělo posilující účinek, pomáhalo od zimnice, přetíraly se jím ruce a nohy, aby nebolely). Obřad svěcení vajec reguloval jejich požívání po dlouhém předvelikonočním půstu. Očistný, ochranný, posilující i obětní význam vejce zapříčinil jeho nezastupitelnou úlohu a užívání v lidovém léčitelství. Věřilo se především v jeho schopnosti převzít škodlivou látku či nemoc z člověka do sebe. Vejce se koulela nemocnému po těle a následně je postižený rozšlapoval, čímž se zbavoval své nemoci. Podobně měla vejce povzbudit a ochránit zasetou půdu při zemědělských magických rituálech (zahrabávání vajec nebo skořápek do půdy, pod chlév či ovocné stromy, koulení kolem žita, aby dobře rostlo či
6
1/2015 stáda dobytka, aby se nerozuteklo). Blahonosný význam mělo vejce při první koupeli dítěte, do níž se vkládalo, „aby bylo novorozeně kulaté, hladké, hezké a aby nezabloudilo“. Nálezy vaječných skořápek v základech domů u nás i v Evropě dokládají jejich ochrannou funkci před bleskem a jinými pohromami. Ozdobnou či původně snad i ochrannou funkci měly řetězy z nezdobených výdunků vajec na figurách smrtky či na
jarních májkách při obchůzkách. Velikonoční dar malovaného vejce má bohatou historii, jež je doložena již v koptských komunitách v Egyptě v 10.–12. století. Zdobená vejce se darovala a vystupovala v dětských hrách. Hry s pomlázkovými vejci rozšířené v evropské tradici jako pospolité zábavy chasy i dospělých na náměstích či loukách, se udržovaly porůznu ještě po druhé světové válce a místy i později. Šlo o ťukání, sekání, méně často koulení vejci po nakloněné ploše, vyhazování vajec do výšky aj.. Předpokládanou velmi starou tradici zdobených vajec u nás dokládá archeologický hrobový nález ženy z počátku 11. století z Velkých Hostěrádek u Klobouk. U jejího těla se vyskytovaly zbytky vaječné skořápky nabarvené patrně na červeno s vyškrabanými ornamenty. Soudíme, že to vycházelo z víry, že vejce opatřené barvou a ornamentem zesiluje svou nadpřirozenou moc. V evropské kulturní tradici se obyčej darování zdobeného vejce o Velikonocích rozvíjel v různém sociálním, etnickém a náboženském prostředí. Zvlášť v baroku nabyl na zdobnosti. Nákladně dekorovaná vejce
a jejich imitace rozdávali panovníci členům dvorské družiny. Patrně nejstarší zpráva o funkci velikonočního vejce jako daru u nás – výkupu za mrskání ve světských vrstvách městské společnosti – pochází z roku 1610. Lidové legendy však vidí vznik kraslic poněkud jinak. Vyprávění, tradované ve Skalce u Kyjova, v Moravské Nové Vsi a v Kunovicích tak, jak je zaznamenal Antonín Václavík ve své knize Výroční obyčeje a lidové umění (Praha 1959), popisuje: „Dyž védli Krista Pána na smrť, byli tak velice ukonaní od ťažkého kříža a hrbolatej cesty, až padali na zem. Kapky potu zmíšané z krvjú im stékaly po umučených lícách. Spomínali na svojich učeníků, z kerých im žádný nedošeu pomoct nést jejich ťažké břemeno. Tu uviděli na cestě sedláka. Ten šeu aj ze svojim synem do města prodávat vajca. Dyž došli blízko, povídau syn otcovi: „Tato! Pánbu sa vám odměňá, esli im pomožete nést kříž.“ Dyž tata viděli, jak namáhavo odsúděnec šlapů, pomohli im kříž nést. Na Golgotě suožili strýc kříž a šli ze synem do města, aby ešče do večera prodali vajca. Až dyž v městě odkryli koš, uviděli, že sa stau veliký div. Místo bíuých vajec tam byly samé pěkné malované. Vajca šly na rvačku. Kupci im ich draho zapuatili. Tož tak byu sedlák odměněný. Od tých dob ludé malujú na Velikú noc pěkné vajca a dávajů ich miuým luďom na památku.“ Podle verze z Krásného na Horácku vznikla červená vejce tak, že se slepice nazobaly pod křížem Kristovy krve. Poslední zmíněná legenda ukazuje, že základním, nejstarším a nejvýznamnějším barvením vajec bylo v červené barvě. Odtud vznikl také název kraslice – který pochází ze staročeského slova krásliti i krásiti, tj. okrášlovati, související původně s výrazem krásný ve významu červený. V lidovém prostředí měla červeň význam síly a života i barvy odpuzující zlo. Křesťanský výklad odkazuje na památku prolití krve Ježíše Krista. V Čechách a na západní Moravě se také Velikonoce označovali červeným svátkem a pondělí dnem „červeným“. Pro velikou Boží lásku jdeme si k vám pro pomlázku; www.hornibojanovice.cz
1/2015
Hornobojanovský zpravodaj
vajíčko nám dejte červené, krví Krista zbarvené, neb jenom bílé, pošpěšte dát čile. Zato vaše slepičky, ponesou rok celičký. (úryvek koledy z Poděbradska). „Okrášlené vejce“ zmiňuje ve 14. století v literatuře kronikář a kazatel Tomáš Štítný ze Štítného. Slovo „kraslice“, patrně severovýchodočeského původu, se pak objevuje v nejstarších českých slovnících. Do obecné mluvy však začalo pronikat až na konci 19. století a lidové prostředí je přijalo ještě mnohem později (ještě ve 20. století se v různých regionech dávalo přednost pojmenování malované, červené vajíčko, rejsky, straky, pomlázka či malovna). Vedle červeného vejce jsou již v hluboké minulosti známá zlatá či pozlacená vejce, jejichž barva měla symbolizovat slunce a světlo. Byla rozdávána na dvorech anglických, francouzských, ruských i dánských panovníků i prodávána na trzích. Červeň a žluť měla i v lidovém prostředí prosperitní významy. Žlutá barva zastupovala barvu slunce, obilí, medu a zlata. Až do počátku 20. století se vejce barvila přírodními barvivy (odvar z jarního osení, z olšové, dubové, březové, jabloňové kůry, z ovsa, sena, dřínového květu, v cibulových slupkách). K dosažení syté červené a červenohnědé barvy se užívalo vývaru třísek dřeva z brazilského státu Pernambuk – (prizyly červené) – zvané fryžulky. Koncem 19. století začaly přírodní rostlinné pigmenty nahrazovat anilinové barvy a v průběhu 20. století práškové potravinové báze. Protože kultovní smysl původně nemělo darování vejce, ale požití jeho obsahu, zdobila se tradičně vejce vařená. Po vymizení prvotního významu je začaly nahrazovat
vyfouknuté skořápky. V té době se již zdobení kraslic stává na venkově specializovaným uměním, které zejména na Moravě dosáhlo na přelomu 19. a 20. století velmi vysoké výtvarné úrovně. Dospělo nejen k nevšední rozmanitosti a pozoruhodné nápaditosti, tak také k velmi vysoké technické propracovanosti. Na Moravě se stýkají dva základní z hlediska evropského vývoje odlišné typy zdobení. Východní, pro něž je typický geometrický ornament se znakovým obsahem (Slovácko, Valašsko) a západní, jenž zpracovává hvězdicovité motivy na obou koncích vejce a volně sestavené, většinou naturalistické prvky na pouklu (západní Morava – Horácko, Podhorácko, Jihlavsko). K archaickým výzdobným technikám patřilo, také u nás užívané, vykrývání ornamentu voskem a namáčení vejce do barvy, podobně jako v jiných východoevropských a středoevropských státech. Na východní a jihovýchodní Moravě dosáhla tato technika dokonalých forem. Vyjímečné bylo na Kyjovsku a brněnském Kloboucku zdobení vajec jinobarevným voskem, s jehož tradičními podobami se do dnešních dnů mohou chlubit také Horní Bojanovice. Ke starším způsobům zdobení patřilo také leptání výzdoby kyselinou solnou nebo lučavkou zv. „šalvostr“ (jižní Valašsko, Slovácko, české země, Slovensko, německy mluvící země a další země Evropy). Mladší technika, rovněž hanácko-slovácká, zpracovává povrch vejce vyškrabáváním, tzv. gravírováním (Kyjovsko, Rožnovsko, brněnské Kloboucko). Tvůrci kraslic vyrývají do obarvené skořápky naturalistický vegetabilní ornament, často napodobující bílou výšivku, později také antropomorfní,
zoomorfní zdobení, případně množství nápisů s různým obsahem. Jinou skupinu tvoří barvené kraslice polepované slámou (Čechy, Haná, Litovesko, Prostějovsko, Vyškovsko, Slovensko), nebo sítinou (Drahanská vrchovina, Luhačovicko, Uherskohradištšsko a Hodonínsko, Slovensko, Německo, Polsko, Chorvatsko, Srbsko). Ke kutilským pracem pak patří zejména okované kraslice (jižní, východní Slovensko, Maďarsko, Srbsko). Imitace vajec se objevují, jak jsme již psali výše, v archeologických vykopávkách také ze slovanských pohřebišť z 9.–12. století a pravděpodobně plnily funkce magických předmětů. V církevním, šlechtickém a měšťanském prostředí se objevují vejce fajánsová, porcelánová, dřevěná i vosková jako náboženský, užitkový i dekorativní předmět. Plnila funkci šperků, hraček, vyráběli je skláři, šperkaři, porcelánky i kláštery. Zajímavostí byla tzv. kukátková vejce, kdy se vaječná skořápka pečlivě rozříznutého slepičího vejce naplnila plastickým papírovým výjevem (převážně pašijovým), jenž se pozoroval přes průsvitný papír nebo celuloid. V neposlední řadě vznikala čokoládová a cukrová vejce nahrazující ve 20. století kraslice a dodnes se stala běžnou součástí Velikonoc. Během minulého století se význam malovaného vejce oslabil. Zvýšil se podíl věcí zhotovených či komerčních navazujících tvarově na tradiční i novodobé symboly Velikonoc. Mgr. Šárka Prokešová Seznam použité literatury: FROLCOVÁ, V.: Velikonoce v české lidové kultuře. Praha 2001. HALL, J.: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha 1991. JEŘÁBEK, R.: Výtvarná kultura. In: Lidová kultura na Moravě. Vlastivěda Moravská, Země a lid, svazek 10, Strážnice, Brno 2000. STAŇKOVÁ, J. – BARAN, L.: Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska. Praha 1987. VÁCLAVÍK, A.: Výroční obyčeje a lidové umění. Praha 1959. VEČERKOVÁ, E.: Kraslice. In: Kolektiv autorů: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, A–N. Praha 2007. VEČERKOVÁ, E.: Kraslice na Moravě. Brno, 2003. ZÍBRT, Č.: Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha 2006.
VÝROČNÍ 70 LET OD OSVOBOZENÍ OBCE 16. dubna 2015 to bude již 70.let od osvobození naší obce Horní Bojanovice 16.4.1945 Rudou armádou. Tuto významnou událost si naše obec připomene v pátek 17. 4. 2015 v 17 00 hodin odhalením pamětní desky na místním hřbitově, kde byli pochovaní padlí vojáci. K této významné události se nám v písemné podobě dochovaly následující fakta. www.hornibojanovice.cz
7
Hornobojanovský zpravodaj Duben 1945 -osvobození Rudou armádou Útok Rudé armády na jižní Moravu, označovaný jako Bratislavskobrněnská operace, byl zahájen 25. března 1945, kdy byla překročena řeka Hron a došlo k likvidaci odporu Němců severně i jižně od Dunaje. Brněnská část operace byla zahájena 5. dubna. Vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského překročila řeku Moravu a vybudovala si předmostí u Břeclavi a Hodonína. Osvobozovací boje na Břeclavsku započaly 6. dubna 1945 pod Lanžhotem a tvrdé střety probíhaly až do 11. dubna. Následující den zahájily sovětské jednotky útok na Hodonín, který byl osvobozen 13. dubna 1945. V neděli ráno, dne 15. dubna, zahájila vojska 2. ukrajinského frontu další fázi útoku na Brno. Jednotky 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny generálporučíka Issy Alexandroviče Plijeva, podporované 7. mechanizovaným sborem osvobodily Velké Bílovice, odpoledne bojovaly o Velké Pavlovice. Protitankové úpravy na březích Trkmanky znesnadnily postup tankových jednotek, a tak první vojáci, kteří se objevili v Pavlovicích, náleželi k jezdeckým jednotkám. Přicházeli promočení, protože k postupu využili přístup korytem říčky Trkmanky. Za nimi následovaly tankové jednotky, které ještě ,,z chodu“ obdržely rozkaz pokračovat v útoku směrem na Starovičky a Hustopeče. Osvobozovací boje v Horních Bojanovicích zahájily 15. dubna 1945 v 18. hodin tři pluky 243. střelecké divize. 910. střelecký pluk byl na severozápadním okraji Kuntinova východně Horních Bojanovic. 912. pluk vedl boj mezi Bořeticemi a Němčičkami. 906. střelecký pluk byl severně Velkých Pavlovic a postupoval na kótu 298 m Tabulka. Během noci z 15. na 16. dubna Němci pod tímto tlakem vyklidili Horní Bojanovice a ráno po 5. hodině podnikly průzkum do obce 910. střelecký pluk a 243. střelecká divize s kozáky 4. gardového jezdeckého sboru (jejich velitelem byl od 12. 4. 1945 Fjodor Alexandrovič
8
1/2015 Katkov), dále 8. jezdecká divize a tanky 63. mechanizované brigády od 7. mechanizovaného sboru. Podle vojenské evidence mrtvých patřili rudoarmějci, kteří padli na katastru Horních Bojanovic, k těmto uskupením: 6. gardová tanková armáda 4. mechanizovaný sbor 6. gardová tanková armáda 208. samohybná lehká dělostřelecká brigáda 63 mechanizovaná brigáda 5. gardový tankový sbor 391. protitankový dělostřelecký pluk 10. gardová jezdecká divize 34. oddíl bojové protitankové dělostřelecké brigády 11. dělostřelecká divize 8. jezdecká divize Při osvobozovacích bojích padlo 18 vojáků Rudé armády. Jejich první pohřby se uskutečnily na návsi kolem kříže a v Panské zahradě. Později došlo k exhumaci a k pohřbu u zadního vchodu na hřbitov – podél zdi směrem k hrobce Kierových. Seznamy padlých vyhotovoval člen národního výboru Antonín Truhlář, který ovládal azbuku. Válečné děje však pro Horní Bojanovice neskončily jejich osvobozením. Dalšího dne 17. dubna v okolí obce palba utichla, ale od Klobouk bylo slyšet střelbu a po setmění bylo vidět zář ohňů. Klobouky byly osvobozeny téhož dne večer, Němci se stáhli k Častkovci a Martinicím. Tvrdé boje probíhaly celou noc a celý den. Dne 18. dubna přijely do Horních Bojanovic další posily, děla a kaťuše a zahájily palbu, která trvala dvě hodiny. Na jejich postavení zaútočila německá letadla a jedno z nich bylo sestřeleno v trati „Dlouhý“. Jeho pilot zahynul a byl pohřben na místě havárie. V Horních Bojanovicích byly zřízeny dva vojenské lazarety (ve škole a v hostinci Bartoloměje Vejvančického), kam byli sváženi zranění z fronty. Ve dnech 22. a 23. dubna bylo v obcí velitelství 6. gardové tankové armády a pobýval zde její velitel generálplukovník Andrej Grigorjevič Kravčenko. Bydlel v domě č. 64 na „Horním konci“, jehož obyvatelstvo bylo z
bezpečnostních důvodů evakuováno. Odjezd vojáků Rudé armády z Horních Bojanovic se uskutečnil 11. května 1945. Po nějakou dobu pak zůstala v obci stráž skladišť a hlídky formující německé zajatce (jejich shromaždiště bylo v domě č. 46).
Andrej Grigorjevič Kravčenko Ještě v roce 1945 rozhodli zástupci Rudé armády, že v Hustopečích vznikne centrální pohřebiště pro padlé vojáky z hustopečského okresu a z části bývalého mikulovského okresu, kteří nebyli uloženi na hřbitově v Ořechově. Během ledna 1946 došlo k exhumaci a převozu rudoarmějců z 55 obcí Hustopečska a Mikulovska. Z Horních Bojanovic bylo tehdy převezeno 14 těl.
Pohřeb rudoarmějců na návsi Hřbitov byl vybudován za stávajícím městským hřbitovem na náklady Místního národního výboru (MNV). V přední části byly umístěny rovy sovětských důstojníků (v počtu 98), v pozadí byla vykopána velká a hluboká jáma ve tvaru podkovy, kam byli uloženi řadoví rudoarmějci (v počtu 1777). Zde spočinuli i padlí z Horních Bojanovic. Předání hřbitova vojenskou www.hornibojanovice.cz
1/2015
Hornobojanovský zpravodaj
částí – polní pošta 03077 (Воинская часть Полевая почта 03077) v zastoupení gardovým majorem Igorem Jakovlevem a kapitánem Ležněvem do péče MNV Hustopeče bylo provedeno 3. března 1946. Zástupce Hustopečí, předseda MNV Josef Sedláček k tomuto aktu uvedl: „Bylo to vítězství, které se stalo mezníkem v životě každého z nás, v životě našeho města, naší země, Pomník A. G. Kravčenka a jeho ženy na našeho národa a státu. Počítali jsme Novoděvičím hřbitově v Moskvě. Oba v r. 1945 hroby s rudou hvězdou nad hlavami
padlých bojovníků. Bylo jich bolestně mnoho… Dřímou svůj věčný sen v půdě našeho města, do které byly svezeny jejich tělesné pozůstatky. Kolik nadějí, kolik plánů leží zde pochováno – daleko od své vlasti, od svých rodin a přátel. Nejsou to stíny mrtvých, ale svědomí lidstva..“ Zdroje: Schildberger Vlastimil Žampach Vojtěch: Směr Brno, Brno 1975 www.memorial.ru Městské muzeum a galerie Hustopeče IX./5.
pobývali v Horních Bojanovicích
Farní kronika - Stanislav Žáček Únor 1945 Dělají se zákopy u Šakvic, Trachtína, Podivína a Velkých Pavlovic. Boleradští vozí z lesa silné klády do Hustopeče. Březen 1945 Zákopy se dělají na Prateckém kopci, u Kobylnic, Otmarova a Blučiny. Začíná nebezpečná činnost letecká. V Zaječí hoří na nádraží nafta – cisternové vozy. Zákopy na říčce Cézavě u Slavkova, mezi Žatčanami a Měnínem a u Blučiny. Zbrojařské podniky umísťovány pod zem. 15. března 7. výročí protektorátu Čechy a Morava. Ale s jakými pocity? Koncem měsíce přicházejí divoké zprávy. V Brtnici 750 uprchlíků – Němců ze Slezska, ve Velkém Meziříčí také! Duben 1945 V dubnu každého dne velké události. Po silnici přes Hustopeče ve dne v noci pochodují vojska. V dědině zamlklost a schovávání. Několik vojenských aut. Vojenská polní kuchyně. 8. 4. ještě obec bez vojáků – jen divoké zprávy. Ze dvora odvádějí pacholci dobytek k Brnu. 12. 4. první dva němečtí vojáci přišli do fary a žádali snídani a ptali se: „Wie steht der Krieg?“ Chtěli k Linci. 13. 4. pátek. O půlnoci kolona – proviant a munice. Rádio přestalo vysílat. Ráno od 8. do 10. hodiny nové kolony. O 12. hodině napsáno na faře 1 Unteroffizier, 2 Mann a na dvoře vůz. Grenadierrregiment 42. Munice na vozu na dvoře. Kočí byl voják z Bayreuthu (Wagnerstadt). Odpoledne od Boleradic stále auta www.hornibojanovice.cz
osobní i nákladní, vojáci sem tam i na koních. Jiná auta, motocykly zpět – asi spojky. Auta s červeným křížem. 14. 4. sobota. Velmi rušný den. Plno německých vojáků. Byla u nás 3 veliká auta na dvoře a velmi hovorný voják z Kolína (Köln). 15. 4. neděle. Život na vesnici utichl. Lidé již schovaní v krytech. Bylo slyšeti blízkou střelbu, viděti několik německých zaprášených aut z fronty a vyhublých vojáků. Střelbu slyšeti z jihu a z jihovýchodu. O 9. hodině sloužil jsem mši sv. ale bylo nás tam jenom asi 20. Všude ticho, letadla jako by přestala létat. Ale najednou o 1. hodině přiletěla ruská bombardovací letadla a bombardovala Horní Bojanovice asi 10 minut. Přečkali jsme to ve farském sklepě. Bylo zapáleno 5 domů a zabiti 2 sousedé: Tomáš Kopčík a Vavřín Šeda. Též nějací němečtí vojáci a koně. Za hodinu podruhé přiletěla letadla a střílela něco málo z kulometů. Po silnici víc a víc německých vojáků, zdá se, že z fronty. Též německá polní policie, pancéřové vozy. Do krytu sklepního jsme utíkali vícekrát, naposledy o čtvrté hodině. Pak přistávala letadla. Kolony vojáků z nákladními auty po silnici. V dálce se ozývají děla. 16. 4. pondělí. Den bitvy a zabrání Bojanovic. 17. 4. úterý. Byl na faře plukovník a telegrafistky, kteří řídili a proráželi svým plukem kupředu. Přijeli v pondělí dopoledne a dnes ráno odjeli. 18. 4. středa. Stálé střídání vojáků. 19. 4. čtvrtek. O půl 8. hodině pohřeb zabitých občanů: Kopčíka a Šedy. Velká bitva u Martinic a
Častkovce. Noclehoval kapitánmohamedán z Asie a asi 6 vojáků. 20. 4. pátek. Z našeho dvora odjely 4 vozy, 7 koní s kapitánem z Asie. 21. 4. sobota. Na dvoře 25 vojáků, koně, kuchyň, 2 ohromná auta. V sobotu večer výstup s vojákem, který chtěl do sklepa. 22. 4. neděle. O 13. hodině přijel divizní generál. Ubytovali se zde vojáci, kuchyň, je tu i paní generálová s dítětem. Spala s dítětem v prostředním pokoji. Byli zde až do středy. 25. 4. středa. O 10. hodině přijelo před faru auto a paní generálová s dítětem na ruce nastoupila rychle a odjeli dál k Boleradicím. 26. 4. čtvrtek. Dobyto Brno. Od 26. 4. do 5. 5. jsme měli různé vojáky na noc na faře a 5. 5. byl v kanceláři kapitán a v prostředním pokoji 4 vojáci. Ti zde byli nejdéle a sice až do 11. 5. Bylo to v pátek po svátku Nanebevstoupení, když odjeli. Květen 1945 9. květen – den kapitulace Německa. Vítězství. Dne 11. 5. v pátek v 9 hodin odešli z fary poslední vojáci.
Kronika naší obce Byli to jezdci, jakých jsme nikdy v životě neviděli… Průběh osvobozovacích bojů podle kronikáře obce Horní Bojanovice Matěje Pátka: V pátek 13. dubna první německé oddíly na ústupu v obci. Vozatajstvo, kde byli vesměs „vlasovci“. Motor, vozidla, tanky, protiletecká děla, která
9
Hornobojanovský zpravodaj zaujala palebná postavení na návrší u kapličky, střílejí na letadla, které je ustavičně pronásledovala. Vojsko ubytováno po domech, palebná postavení děl na mlatech domů, jen hlavně děl vyčnívají z vrat. Telefonní linky rychle zřizovány směr k lesu Boleradice-Diváky. Obec přeplněna Němci, kteří sedmý rok vysávají české zemědělce, střílejí a popravují inteligenci a dělnictvo, nejlepší syny národa. Ty máme dnes v obci, jsme v jejich moc, neb dosud jsou pány osudu nad naším bytím nebo nebytím. Snaží se svým inteligentním vystupováním vůči občanům zastřít vše, co je každému známo, to zlo, co napáchali a nakonec ještě lstí hada dokumentovati své sympatie k českému lidu. Mnozí prosí o civilní oděv, chtějí za noci utéci od svých oddílů. Jsou mezi nimi Slezáci (sudetští). V podnapilém stavu se hádají, nadávajíce si Hitlerových pacholků, „bavorských psů“ aj. Německá vítězná morálka uhasíná. První pomoc ve válečném pásmu s nepřítelem. Jen mužové hlídají svá stavení a chrání své majetky, ženy a děti pohltily kryty. Noc probíhá klidně, jen cizí řeč doléhá k uchu pozorujícího. Jen stráže probíhají obcí. Nikdo nesmí býti na ulici. Jen služba hasičského sboru, kteří za dne předem zjistili všechny kryty, by v případě bombardování věděli, kdo a kde v krytu se nachází, snad zasypán apod. Ježto v noci byl klid, při časných ranních hodinách vylézá opět vše z krytů a uchyluje se domů. Je sobota 14. dubna. Den probíhá dosti klidně, jen letecké průzkumy za dne a ustavičné skrývání se do sklepů. Též Němci velmi ustrašeni, bojí se velice ruských letadel a běhají stále do úkrytů. Jen doplňující přesuny německých tanků a dělostřelectva naplňují obec a zvyšují válečné napětí. Není již místa na silnici pro přeplněnost motorových vozidel se střelivem a děl. Druhá noc se opakuje tatáž jako předchozí. Ve větších sklepích jest až po 30–50 osob. Jest to smutný pohled na kryt, kde na zemi leží v peřinách děti a starší lidé, matky s kojenci neb malými dětmi dřímají vsedě. Matné světlo lampy nebo svíčky znečišťuje stejně
10
1/2015 nezdravý vzduch sklepení neb krytu, děti pláčí, chtějí domů, nebo hrobové ticho zneklidňuje a jen vzdechy prozrazují, že jsou tam lidé. Jen útěcha v modlitbách posiluje naději ve šťastné překonání situace. Ano, dnes se máme všichni rádi, dnes jsme svorni jako nikdy jindy a snad – již nikdy.
Sovětští vojáci podílející se na osvobozování Horních Bojanovic
Neděle 15. dubna. V dopoledních hodinách ruské letecké bombardéry křižují nad obcí. Dunění děl prozrazuje, že je již fronta na blízku. Jsme opět z krytů ven a pozorujeme u „panského“ sklepa co se děje. Vrbice, Bořetice, Velké Pavlovice hoří. Tyto obec jsou již bombardovány. Znovu nad obcí ruský letoun, na kterého střílí od kapličky německé protiletadlové dělo. Střely však minuly cíle a letoun se vrací zpět směrem, odkud přijel. Zjistil totiž, že nepřítel je v obci a odletěl. Stále se objevují výzvědná ruská letadla a běháme opět do krytů. Uvádím zajímavý příběh z této kritické doby bombardování obce, stařečka Jana Kuby č. 52, 82letého bodrého venkovana, který nechtěl vůbec do krytu, seděl klidně na dvoře, kouřil dýmku. Všichni při objevivším se letadle strachy pádili do sklepů, i němečtí vojáci, ale on nikdy. Na upozornění a dokonce i prosby, aby se schoval, že jej zabijí, ale on s klidem odpovídá: „Ale co je mě po tem, indá to nebévalo,“ a klidně si opět zapálil fajfku a hověl si na krásném jarním sluníčku, co všichni druzí v krytu se třásli strachem. Tím dědeček svými humornými výroky obveseloval ustrašené sousedy, kteří dohnáni tímto propukli i ve smích. Tu právě o 12. hodině polední vynořila se čtyři ruská letadla od lesů a nízkým letem bombardovala
obec. Sotva si uvědomíme situaci, prší střely kulometů jako déšť. Hned pak v zápětí bomby, střídavě s kulomety a již dým zahaluje obec. Hoří! Hoří! – slyšet od zvědavců, kteří přes takové nebezpečí života pozorují. Pro dým z bomb není rozpoznati místa požárů. Ruské letouny krouží nad obcí a množí zkázu. Letadlo opouští obec. Vše vychází z krytů zhlédnout způsobené škody. Hoří domy: Sladký Čeněk č. 145, Kutálek Vilém č. 25, Kunyt Jan č. 26, Machač Matěj č. 142. Mnoho dalších domů poškozena střelami z kulometů na krytině a oknech. Hasičský sbor byl však okamžitě u požárů a pomáhal zachraňovati. Mnoho se zachrániti nedalo, ježto zápalné bomby zničily vše do základů. Na dolním konci též zmatek. Němečtí vozatajci, právě se chystající k odjezdu, zasaženi na plno bombou u domu č. 7 Antonína Šedy, byli rozmetáni, mrtví a ranění. Za dvorem v blízkosti lihovaru, kde bylo uskladněno 350 hl lihu, plným zásahem úplně zničena 2 německá nákladní auta, která úplně shořela i s nákladem. Při bombardování 15. 4. se Tomáš Kopčík, rolník č. 39, a Vavřín Šeda, zedník č. 36 opozdili ukrýti, byli zasaženi střelami z letounů za rohem domu Josefa Sedláčka č. 42, kde byli nalezeni mrtvi. Ulice obce naplněny zápachem a černým dýmem z bomb a hořících stavení. Obyvatelstvo strachy zalézá do krytů, uvědomující si teprve nyní nebezpečí na životech a majetku. Odnáší všechno do bezpečí před zkázou ohně. Němci konají rozsáhlé opatření pro obranu, rozestavujíce stále děla a tanky po návrších nad obcí. Je kritické napětí jak u ustrašených německých vojáků, tak u obyvatel obce. Dunivé otřesy země prozrazují rychle se blížící hlavní bojové linie. Nastává opět noc, nejobávanější ze všech, obavy před SS-many, kteří jsou nasazení v předních pozicích a při ústupu se mstí na českém obyvatelstvu. Obec bez obyvatel je v noci z 15. na 16. dubna. Domy opuštěny a všechno ukryto pod zemí nebo ve sklepích. Jen Němci konají služby. Jen hospodáři spravují dobytek k večeru a za noci mizí ve tmách krytů. Nevaří se, není chuti k jídlu. Noc prochází klidně. Tu www.hornibojanovice.cz
1/2015 k půlnoci veliký ruch. Služby ohlašují poplach. Na ulicích velký křik a ruch. Auta, vozy, děla a všechno odjíždí, opouští navždy obec. Jen jednotlivé jednotky střeží ústup a jeden těžký tank zastavuje pod „Starý hory“, kde zaujímá palební postavení. Velké napětí. Mnozí zkušení z minulé války pozorujeme a předpovídáme brzké osvobození a nástup Rudé armády. Kolem 2.–3. hodiny ranní na 16. dubna trousí se poslední vojsko frontové, SS-mani chodí i po domech, co se jim hodí, berou, ježto domy jsou liduprázdné. Nebaví se a kvapem přes zahradu směrem ke Kurdějovu. Nemají čas na pomstu, lid je ukryt. A tak rychle mizí oddíl za oddílem v noční tmě. Je 16. dubna 1945 půl šesté ráno, slyšíme na okraji obce od kostela zvuk harmoniky. Všechno vychází z krytů a spěchá na ulici, před hlídky Rudé armády v obci. Vítáme je, líbáme naše osvoboditele, neb jsme opět svobodní občané českoslovenští. Rudoarmějci uprášení, uřícení potem přijímají naše pohostinství a v kvapu za nepřítelem. Pijí víno, rychle děkují a spěchají za ustupujícími Germánci, jak sami se vyjadřují. Sotva se probíráme z radostného překvapení, tu jízdní hlídka (kozáci) tryskem pádí k lesu. Jak se dovídáme, je to 2. ukrajinská armáda generála Malinovského. V několika minutách valí se proudy vojska ulicemi obce, není místa, vráží se do zdí domů. Masy vítězné armády valí se proudy od Němčiček přes Hlaviny, Pod Puclejty, Dlouhý, přes pole neznajíce překážky. Směr Pod Novosady a k lesu u Nikolčic. Všechny koně z obce byli odebráni k válečným úkonům. Jízda měla koně již unavené, raněné, proto je vystřídala našimi koni. Byli to jezdci, jakých jsme nikdy v životě neviděli. Naše koně z větší části nenosili a nebyli zvyklí na sedlo. Proto se báli, bili, ale marně. Jak kozák zařval, kůň se třásl strachy a jel. V obci nezůstal ani jediný kůň. Obec doslovně nabita rudoarmějci. Každý dům i chaloupka přeplněny do posledního místa. Fronta postupuje na Nikolčice, Křepice, Borkovany k Brnu. Na návrších lesů u Nikolčic a klobouckých lesů u Martinic Němci kladou odpor. Postup vázne a dokonce naši ustupují. www.hornibojanovice.cz
Hornobojanovský zpravodaj 18. dubna v ranních hodinách je slyšet již na blízku rachot kulometů. Jsme zděšeni, připraveni na útěk. Na návsi a v zahradách se stavějí děla a kaťuše, které zahajují palbu. Po dvou hodinách jsou Němci vyřízeni a fronta již postupuje na Blučinu, Hrušovany; Brno obleženo. Německý letoun se objevuje nad obcí, ale přesné rány z děla sráží jej k zemi. Padá hořící na panské „Sedmilány“ (Dlouhý). Pilot z části ohořelý pohřben na místě dopadu. Letadlo se úplně roztříštilo…“ Starosta obce Václav Jordánek ovládá ruštinu, a tím je usnadněno rychlé jednání s důstojníky. Ve stájích velkostatku je zřízen koňský lazaret, péče o koně je velmi přísná, protože kozáci si potrpí na pěkné koně. Každý den kozáci na koních určují nástup k práci. Mnozí jsou ustavičnou prací rozezleni. Bůh buď milostiv, kdo by utekl! Lidé si pracovní povinnost organizují sami. Jak by ne, kozáci mají vše: tabák, víno a spirt, a to láká. My – civilisté jsme bez kuřiva. Vědro s vínem na stůl a nyní na zdraví: všichni, ale po ruském způsobu (pije se z půllitrových hrnků) na „ex“. Odepřeš-li, jsou uraženi. Někdy i trpké zklamání, ale to je právo války, odpouštíme. Vojenský lazaret je zřízen přímo ve škole a v hostinci Vejvančického. Ranění jsou přiváženi z fronty (Židlochovice) a zde léčeni. Dívky čistí obvazy, perou prádlo, obstarávají kuchyni. Střídání tisíců vojáků. Nejoblíbenější byla pracovní určení ke kuchyním Červeného kříže, za kterou byla odměna: stále „pokušať“, tj. jíst a pít. Kuchaři stále nutili a nosili jídlo, jen maso a zase maso. Nejoblíbenější jsou pro rudoarmějce „mašinky“ – jízdní kola, na nichž se mnozí učí jezdit, a hodinky. 9. května v ranních hodinách přišla armádním rozkazem telefonická zpráva. Kapitulace německých armád. Mír. 11. května odjezd Rudé armády. Zůstávají stráže skladišť a hlídka formující německé zajatce, kteří se trousí po jednom. Shromaždiště zajatců je v domě č. 46 Cyrila Pregrta. Zde jsou vyslýcháni, poskytnut chleba a spirt a po přezkoušení vojenské
legitimace jsou posíláni do Hustopečí, do tábora. Rakušané jsou ve výhodě a jsou posíláni hned domů. Zajatci i jsou překvapeni hezkým chováním Rusů.
Návštěva rodinných příslušníků padlých vojáků Na přelomu dubna a května 2014 navštívila hustopečský hřbitov Rudé armády paní Natalia Petrovna Čikova z města Kotelniki, které se nachází jihovýchodně od Moskvy. Přijela se svým bratrem Michailem a sestrou Irinou a dalšími příbuznými, protože se po několika letech pátrání ve vojenských archivních pramenech dozvěděla, že její dědeček Michail Dmitrijevič Činkov padl 16. dubna 1945 v obci Horní Bojanovice a je pochován v Hustopečích. Už nic nestálo v cestě tomu, aby rodina, která celá desetiletí věděla jen to, že dědeček ve svých 36 letech padl kdesi v Československu, přijela na „místo činu“. Před odjezdem nechala paní Natalia zhotovit pamětní desku, na níž kromě dědečkova jména nechala zvěčnit i jména jeho dvou druhů – Nikolaje Ivanoviče Jerošina a Vasilije Stěpanoviče Surnina, kteří rovněž patřili k 11. dělostřelecké divizi a zemřeli ve stejný den na stejném místě. Oběma bylo 21 let. Deska byla připevněna na podstavec památníku Rudé armády v Hustopečích a paní Natalia dostála svého slibu a krátce po svém návratu do Ruska nám 19. května 2014 poslala podrobné údaje o svém dědečkovi. Můžeme tak získat představu o tom, jaký život čekal rodiny těch rudoarmějců, kteří u nás a za nás opustili své pozemské bytí. MICHAIL DMITRIJEVIČ ČINKOV (1909 Novaja Karga – 1945 Horní Bojanovice) Natalia Petrovna Čikova (roz. Činková) Můj dědeček, Michail Dmitrijevič Činkov, se narodil v roce 1909 ve vesnici Novaja Karga ve StaroSindrovském (Staroe Sindrovo) rajónu tehdejší Mordvinské autonomní sovětské socialistické republiky. Do řad Rudé armády byl povolán 1. ledna 1942. Od května do října 1942 působil v 308. dělostřeleckém pluku 144. střelecké divize jako řadový vojín.
11
Hornobojanovský zpravodaj
Michail Dmitrijevič Činkov Poté (od 16. listopadu do 16. dubna 1945) pokračoval v 674. houfnicovém dělostřeleckém pluku 40. houfnicové dělostřelecké brigády. Padl 16. dubna 1945 a byl pochován na jižním okraji vesnice Horní Bojanovice (Československo). V osobním spisu pluku bylo o jeho úmrtí zaznamenáno: „Zemřel smrtí chrabrých v boji s německofašistickými okupanty.“ Byl vyznamenán medailí „Za odvahu“ a medailí „Za bojové zásluhy“. Dědeček zemřel v pouhých 36 letech. Podle vyprávění naší babičky to byl velmi dobrý a citlivý člověk. Uměl všechno, o takových se u nás říká, že mají zlaté ruce. Stavěl domy; sousedé mu nosívali na opravu různé hospodářské nářadí; vyráběl stoly, lavice, postele… V kolchoze vykonával, co mu poručili – od orání po řídící práce. Rodina Činkových byla pokládána za zámožnější, rodina mé babičky spíše za chudou. Jak to tehdy bylo zvykem, o manželství rozhodovali rodiče ženicha a nevěsty. Tak si má babička Praskovja vzala dědečka Michaila ne z lásky, ale proto, že tak rozhodli jejich rodiče. Nikdy toho ale nelitovala. Měli se navzájem rádi, narodily se jim čtyři děti: tři synové (Petr, Alexej, Nikolaj) a dcera Tamara, které nebyl ani rok, když dědeček odešel do války.
12
1/2015 Do začátku války spolu prožili 10 let. Staršímu synu Petrovi – mému otci – bylo v té době 9 let a na jeho bedra dopadla tíha práce v domácím hospodářství. Náš otec pracoval i jako pastýř ovcí v kolchozu a jednou se mu stalo, že vyčerpáním usnul a někdo všechny ovce odvedl do sousední vesnice, prostě je ukradl. Když ho babička našla, běhal bosky po pokosené trávě, hledal stádo ovcí a velmi plakal, nohy měl dopíchané do krve. Babičce se podařilo najít zloděje a za 5 litrů vodky vykoupila ovce a přihnala je zpět do vesnice. V roce 1943, kdy byla nouze o potraviny, jezdil jako desetiletý až 300 km na nákladním vlaku, a to v zimě v opravdu chladném počasí k příbuzným pro pytlík brambor, aby bylo jídlo pro malé bratry a sestru. I jinak pomáhal matce starat se o malé děti. Babičku mu za to byla vděčná celý svůj život. Moje babička, Praskovja Andrejevna Činkova, byla věřícím člověkem, nehledě na politické zákazy u ní doma vždy visely ikony (tváře svatých) a ona se stále modlila a zachovávala všechny církevní svátky. Samozřejmě, že pro ni bylo těžké vychovávat děti bez dědečka, ale byla silnou osobností. Babička chovala krávu, ovci, slepice i selátka, měla také svůj pozemek, na němž pěstovala brambory, řepu,
mrkev a jinou zeleninu. V chladném období zimy žili všichni dohromady: děti, selata, telata v domě. Babička po celý život pracovala v kolchoze a je nepochopitelné, jak ještě stihla šít a dětem zajišťovat oblečení. Vesničané k ní chodívali pro pomoc s různými neduhy, léčila je modlitbou a různými odvary z bylin, které sama sbírala a sušila. Chodili k ní až do jejich posledních dnů a ona všem pomáhala. K takovým babičkám se u nás v Rusku obrací velké množství lidí i dnes, takže i lékaři, když si s něčím neví rady, řeknou: „Jděte k babce.“ „Babkou“ označují dnes ty lidi, kteří odstraňují neduhy s pomocí modlitby. Svůj dar se ale babičce nepodařilo předat nikomu, protože kromě ní byli v rodině prakticky všichni ateisty. Babička vychovala velmi dobré děti, dvě z nich i vystudovaly a pracovaly na vedoucích postech. Můj otec Petr po službě v armádě odjel pracovat do Moskvy, kde se seznámil s mou matkou – Marií. V roce 1957 byl poslán na základě komsomolského příkazu na budování závodu na sever do Magadanské oblasti. Moje matka jela s ním, vzali se tam a já se tam v roce 1958 narodila. Mám bratra Michaila, který dostal jméno na počest padlého dědečka, a sestru Irinu. Můj otec byl pracujícím
Dům Činkových v obci Novaja Karga www.hornibojanovice.cz
1/2015
Hornobojanovský zpravodaj
člověkem, frézařem-modelářem, měl vždy učně, kteří ho měli rádi a vážili si ho. Tatínek měl zlaté ručičky po dědečkovi – on nám šil i oblečení (měl švédský šicí stroj), zhotovoval různé nástroje, vyráběl nábytek a nejvíce byl oblíben proto, že výborně vařil. Zemřel v květnu 1994 a bylo mu 62 let.
Byl to přísný člověk, který si zvykl na to, že jej všichni poslouchají. V současnosti je v penzi, špatně slyší a z jeho přísnosti nezůstalo nic. Je to obyčejný, dobrý a milující dědeček. Má dva syny a tři vnuky. Dcera Tamara si na otce nepamatuje, zná ho jen z babiččiných vyprávění
Památník padlých v obci Novaja Karga Spolu s babičkou žil na vesnici syn Alexej (můj kmotr), který zemřel tragicky při automobilové nehodě. Byl dobrým a tichým člověkem. Miloval přírodu a byl včelařem. V lese byla kolchozní včelnice a on se o ni staral; včelíny stávaly i v zahradě u domu. Strýc má dceru Larisu, která v současnosti žije v domě dědečka ve vesnici Novaja Karga. Každý rok k nám do města Orjol, kam mí rodiče přijeli po skončení stavby v Magadanu, chodily zásilky od babičky a kmotra s ořechy, sušenými hřiby, sušenou rybou, uzeným špekem i medem. Babička umřela 30 let po dědečkovi – v únoru 1984, bylo jí 75 let. Syn Nikolaj odjel z domu na studia svérázně – na střeše vagónu, aby neplatil lístek z malého množství peněz, které měl. Studoval i pracoval současně. Byl komunistou do morku kostí, proto rozpad SSSR nesl velmi bolestně; pro něj to byla tragédie, protože vždy zastával vysoké posty a dlouhou etapu svého života byl ředitelem velkého cementářského závodu. www.hornibojanovice.cz
a z vyprávění vesničanů. Lidé na něj vzpomínali jako na velmi zdvořilého, starostlivého a pracovitého člověka. A takový obraz si nesla po celý život v sobě. Starší bratři ji milovali a chránili ji před všemi nepříjemnostmi. Ona nikdy nezapomněla na moment, kdy přinesli zprávu o otcově smrti a kdy se vrátil z války soused a dal jí bonbón, se kterým radostně běžela k mamince a dlouhou nemohla pochopit, proč se kvůli tomu matka tak hořce rozplakala?
Plakala proto, že její děti nikdy více neuvidí svého otce, že od svého otce nikdy nedostanou bonbóny, že je otec nepohladí po hlavičce, neuvidí, jak rostou, a že ona sama bude muset být matkou i otcem zároveň. Teta Tamara vystudovala, byla aktivní členkou strany, dlouhé roky vedla naftový plynárenský podnik. Je to cílevědomý a moudrý člověk. Lze se na ni kdykoliv obrátit o radu a pomoc. Dveře jejího domu jsou pro nás vždy otevřeny. Vychovala dvě překrásné dcery. Mladší dceru vychovala sama (stejně jako babička), protože její manžel zemřel v důsledku nemoci v mladém věku. V současné době je na penzi, ale nedokáže odpočívat – stará se o zahradu a sad. Pěstuje zeleninu a ovoce. Nejvíce miluje své dcery a dvě vnučky. Tak takovou stopu na Zemi zanechal můj dědeček Michail Dmitrijevič Činkov: tři syny a dceru, tři vnuky, pět vnuček a už dva pravnuky a čtyři pravnučky. Pravnoučkovi jsou tři roky a jmenuje se jako pradědeček – Michail Činkov. Děkujeme našemu dědečkovi za jeho hrdinský čin, za vítězství, za život a doufáme, že my i naše děti i celé lidstvo nebude muset znovu prožít hrůzy, k nimž došlo ve druhé světové válce. Srdečně zdravím a děkuji obyvatelům Horních Bojanovic a Hustopečí za ochranu památky a paměti našich mrtvých rudoarmějců, kteří padli při osvobození Vaší vlasti od fašistů. Zpracovala: Mgr. Soňa Nezhodová, Ph.D
František Balšínek ukazuje příbuzným M. D. Činkova, kde v dubnu 1945 pochovával jejich dědečka
13
Hornobojanovský zpravodaj
1/2015
Seznam padlých vojáků Rudé armády v Horních Bojanovicích jméno 1 2 3 4
narození
Dmitrij Jakovljevič 1904 Tomsino, Kyjevská oblast Věrtileckij Nikolaj Andrejevič Pjanov 1919 Solovjevka, Kirovská oblast seržant Fedor Michailovič Burdeňjuk 1904 Lipovenka, Oděská oblast
úmrtí
poslední vojenské nasazení
22. 4. 1945 6. gardová tanková armáda 4. gardový mechanizovaný sbor 16. 4. 1945 63. mechanizovaná brigáda 16. 4. 1945 63. mechanizovaná brigáda
Dmitrij Timofejevič Vasilčenko Jefim Stěpanovič Ostapenko
1903 Grišinin, Voronežská oblast
16. 4. 1945 63. mechanizovaná brigáda
1911 Tovsta
7. 5.1945
6 7
Michail Semjonovič Markin
1901
Stěpan Semenovič Pavlik st. seržant
1901 Charkov
8 9
Afanasij Ivanovič Zažiralov
1899 Oděská oblast
10. 5.1945 6. gardová tanková armáda 208. samohybná lehká dělostřelecká brigáda 10. 5. 1945 6. gardová tanková armáda (40 SP)
1907 Charkovská oblast
16. 4. 1945 10. gardová jezdecká divize
1917 Zajezd, Sumská oblast
16. 4. 1945 34. oddíl bojové protitankové dělostřelecké brigády 16. 4. 1945 11. dělostřelecká divize
5
Ivan Fedorovič Krochmal gardový svobodník 10 Alexandr Frolovič Procenko gardový seržant 11 Nikolaj Ivanovič Jerošin ml. seržant 12 Michail Dmitrijevič Činkov
13 Vasilij Stěpanovič Surnin 14 Fedor Jakovlevič Patkin st. seržant 15 Vasilij Semenovič Kuliš 16 rudoarmějec neznámého jména 17 rudoarmějec neznámého jména 18 rudoarmějec neznámého jména
1924 Čaplygino, Moskevská oblast
5. gardový tankový sbor 391. protitankový dělostřelecký pluk
1909 Novaja Karga, Mordvinská ASSR 1924 Kožuněvo, Udmurtská ASSR
16. 4. 1945 11. dělostřelecká divize
1913 Korkino, Turkmenská SSR
16. 4. 1945 8. jezdecká divize
1925 Zagin, Černigovská oblast
16. 4. 1945 8. jezdecká divize
16. 4. 1945 11. dělostřelecká divize
17. 4. 1945
program akcÍ v našÍ obci 17. 4. 2015 Odhalení pomníku 2.světové války v 17.00 hodin 23. 5. 2015 Den seniorů v 16.00 hodin 27. 6. 2015 Cykloputování Krajem André 8.-9. 8. 2015 Krojované hody 14
www.hornibojanovice.cz
1/2015
Hornobojanovský zpravodaj
Poděkování a pozvánka z BETLÉMA Vedení obce Horní Bojanovice se rozhodlo v letošním roce poskytnout finanční příspěvek na činnost Diakonie ČCE – střediska BETLÉM v Kloboukách u Brna, za který velmi děkujeme. Středisko nejen díky obci Horní Bojanovice, ale i řadě dalších štědrých dárků již 25 let poskytuje sociální služby lidem s těžkým zdravotním postižením. Během své existence středisko ze sponzorských darů a grantů vybudovalo celkem 3 domovy, v nichž v současné době poskytuje celkem 5 sociálních služeb. Všechny naše služby jsou určeny lidem z regionu Jihomoravského kraje. A v roce, kdy si připomínáme čtvrtstoletí existence střediska BETLÉM, také budeme otevírat novou, již 6. službu. V nedaleké obci Brumovice za necelé dva roky vyrostl přímo v centru obce nový dům, který bude poskytovat chráněné bydlení mladým lidem s těžkým mentálním a kombinovaným postižením. Chráněné bydlení rodinného typu nabídne místo 12 dospělým osobám s mentálním postižením vyžadujícím vyšší míru pomoci druhé osoby. Objekt tvoří dva samostatné byty (domácnosti), každý pro šest osob. Vstup a technické zázemí mají obě části společné a nechybí ani výtah. Chceme, aby obyvatelé Mirandie, se co nejvíce přiblížili životu svých vrstevníků, dopoledne budou docházet do sociálně-terapeutických dílen, odpoledne budou pomáhat při úklidu, práci na zahradě a čas budou mít i na procházky a společné aktivity. O víkendu a o svátcích budou jezdit na výlety a rekreační www.hornibojanovice.cz
pobyty, případně navštěvovat rodiče. Služba chráněného bydlení Mirandie je plánována jako alternativní varianta k tzv. ústavní péči, což je plně v souladu s „Koncepcí transformace pobytových sociálních služeb“ zpracovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Svým pojetím bude chráněné bydlení Mirandie odpovídat nejnovějším trendům v oblasti sociálních služeb s maximální mírou humanizace a respektu k právům každého člověka. Realizace tohoto náročného projektu v hodnotě přesahující 23 mil. Kč se uskutečnil především
díky podpoře z ROP Jihovýchod ve výši 85% uznatelných nákladů. Potřebné vlastní zdroje střediska BETLÉM pomáhají naplnit štědří dárci a partneři svými dary. Jako včera se jeví 26. červen roku 2013, kdy jsme slavnostně poklepávali základní kámen a přitom již připravujeme slavnostní otevření Mirandie. Za ty necelé dva roky se v Brumovicích udál jistý zázrak: v centru obce stojí krásný nový dům, jehož účel a využití poznáte jen z pamětní desky na jeho fasádě vedle vstupních dveří. Jinak svou architektonickou koncepcí zcela zapadá do běžné venkovské
zástavby a my věříme, že i jeho noví obyvatelé se stanou součástí života obce a že zde naleznou svůj druhý domov a to nejen jako místo svého pobytu, ale především jako místo, kde se cítí bezpečně a kde je jim dobře. Chcete s námi prožít radostnou událost a prohlédnout si nový domov? Přijeďte v neděli 3. května do Brumovic, kde se přímo v prostorách Mirandie od 14 hodin bude konat slavnostní otevření tohoto domova. V programu zazní duchovní i lidové písně, biblické slovo a pozdravy vzácných hostů, následovat bude přestřižení pásky u hlavního vstupu do objektu Mirandie a jeho prohlídka. Slavnostního přestřižení pásky se ujmou významní hosté z řad Českobratrské církve evangelické, Diakonie ČCE, představitelé místní samosprávy a zástupci generálního partnera projektu z hnutí Rotary International. Pamatujeme i na rozmanité občerstvení, kávu, vínečko - aby se nám pak dobře besedovalo. Při příjezdu a parkování dbejte pokynů organizátorů. Jana Lexová, vedoucí úseku fundraisingu a vnějších vztahů Diakonie ČCE-střediska BETLÉM
15
70. VÝROþÍ OSVOBOZENÍ HUSTOPEþÍ A HUSTOPEþSKA RUDOU ARMÁDOU
MęSTO HUSTOPEþE
PROGRAM PŏIPOMÍNEK
13. – 17. dubna 2015, Hustopeÿe Festival osvobození (Kino Hustopeÿe, zaÿátek vždy v 18.00) 13. 4. Bojovali za vlast 16. 4. Osud ÿlovĚka 14. 4. AŘ žije republika 17. 4. Balada o vojákovi 15. 4. Boj o Moskvu
12.30 14.00
17. dubna 2015, Horní Bojanovice Odhalení pomníku padlých vojákŢ Rudé armády (HŐbitov Horní Bojanovice)
16. dubna 2015, Hustopeÿe Pietní akt (hŐbitov Rudé armády v Hustopeÿích) OtevŐení nové expozice dĚjin mĚsta (MĚstské muzeum a galerie Hustopeÿe)
PŐehlídka ÀlmŢ s tématikou bojŢ Rudé armády za druhé svĚtové války a osvobození þeskoslovenska od nacistické okupace.
17.00
18. dubna 2015, Staroviÿky Klub vojenské historie Staroviÿky, Mikroregion Hustopeÿsko 10.00–16.00 Oslava 70. výroÿí osvobození obce Staroviÿky s historickou bojovou ukázkou a pŐehlídkou vojenských jednotek a techniky
17.00
19. dubna 2015, Hustopeÿe VĚÿná památka – ǎDZȃǹǬȋ ǻǬǸȋǾȈ Koncert mužského pĚveckého sboru Láska opravdivá - pravoslavná duchovní tvorba a skladby Leoše Janáÿka, BedŐicha Smetany a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Koncert na poÿest vojákŢ Rudé armády, kteŐí padli pŐi osvobozování 55 obcí Hustopeÿska a Mikulovska. (Kostel sv. Václava a sv. Anežky þeské v Hustopeÿích)
16
www.hornibojanovice.cz
1/2015 Hornobajonovský zpravodaj