Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Olomouci a okolí
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne
...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce, paní Ing. Ivici Linderové, PhD., za čas, který mi věnovala, odborné vedení, cenné rady, připomínky a výbornou komunikaci. Chci poděkovat celé své rodině, obzvlášť mé mamince a také přátelům. Všem jsem vděčná za podporu a trpělivost, kterou se mnou měli během celého studia.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Olomouci a okolí bakalářská práce
Autor: Nikola Kozelková Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Nikola Kozelková
Abstrakt KOZELKOVÁ, Nikola: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Olomouci a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 51 stran. Cílem bakalářské práce je zhodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Olomouci a okolí. Teoretická část se zabývá výkladem pojmu sociální cestovní ruch, legislativou týkající se cestovního ruchu pro zdravotně postižené, charakteristikou této skupiny účastníků a předpoklady a přínosy rozvoje cestovního ruchu pro zdravotně postižené. Praktická část hodnotí potenciál lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů rozvoje cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Olomouci a okolí.
Klíčová slova Bezbariérovost. Cestovní ruch pro všechny. Potenciál cestovního ruchu. Sociální cestovní ruch. Zdravotně postižení návštěvníci.
7
Abstract KOZELKOVÁ, Nikola: Evoluation of tourism potenciál for disabled visitou in Olomouc and its surroundings. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava. 2016. 51 pages.
The aim of the thesis is to evaluate the potential of tourism for disabled visitors in Olomouc and its surroundings. The theoretical part deals with the interpretation of the concept of social tourism, legislation affecting tourism for the disabled, characteristics of this group of participants and assumptions and benefits of tourism development for the disabled. The practical part evaluates the potential of localization, implementation and selective preconditions for tourism development for the disabled in Olomouc and its surroundings.
Klíčová slova Accessibility. Disabled visitou. Tourism for all. Tourism potenciál. Social tourism.
8
Obsah Seznam tabulek ............................................................................................................... 11 Úvod................................................................................................................................ 12 1. Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením .......................................... 13 1.1. Cestovní ruch osob se zdravotním postižením .................................................... 13 1.1.1. Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením.. 14 1.1.2. Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v ČR .. 15 1.1.3. Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu ..................................... 16 1.1.4. Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob ..... 19 1.2. Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením................................ 22 1.2.1. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ...... 22 1.2.2. Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............. 23 1.2.3. Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě......................................................................................... 24 2. Analýza potenciálu Olomouce a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob ............................................................................................................. 29 2.1. Cíl a metodika zkoumání ..................................................................................... 30 2.2. Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob32 2.2.1. Přírodní atraktivity ........................................................................................ 32 2.2.2. Kulturně – historické atraktivity ................................................................... 33 2.2.3. Kulturně – společenské zařízení ................................................................... 34 2.3. Realizační předpoklady ........................................................................................ 36 2.3.1. Ubytovací zařízení ........................................................................................ 37 2.3.2. Pohostinská zařízení...................................................................................... 37 2.3.3. Sportovně – rekreační zařízení...................................................................... 38 2.3.4. Bezbariérová přeprava .................................................................................. 39 2.3.5. Cestovní kanceláře, cestovní agentury .......................................................... 40 9
2.4. Selektivní předpoklady ........................................................................................ 40 2.5. Zhodnocení potenciálu Olomouce a okolí pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ................................................................................................ 41 Závěr ............................................................................................................................... 43 Seznam použité literatury ............................................................................................... 44 Seznam příloh ................................................................................................................. 49 Přílohy............................................................................................................................. 50
10
Seznam tabulek Tabulka 1: Členění zdravotního postižení ...................................................................... 17 Tabulka 2: Klasifikace tělesného postižení .................................................................... 18 Tabulka 3: Dělení mentálního postižení ......................................................................... 19 Tabulka 4: Technické požadavky na hygienické zařízení .............................................. 28 Tabulka 5: Hodnotící kritéria .......................................................................................... 31 Tabulka 6: Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených .... 31 Tabulka 7: Seznam přístupných cyklostezek .................................................................. 32 Tabulka 8: Hrady a zámky .............................................................................................. 33 Tabulka 9: Bezbariérový skanzen ................................................................................... 34 Tabulka 10: Bezbariérové církevní památky .................................................................. 34 Tabulka 11: Muzea ......................................................................................................... 35 Tabulka 12: Bezbariérová kina a divadla ....................................................................... 36 Tabulka 13: Počet bezbariérových ubytovacích zařízení ............................................... 37 Tabulka 14: Počet bezbariérových pohostinských zařízení ............................................ 38 Tabulka 15: Bezbariérová sportovně-rekreační zařízení ................................................ 39 Tabulka 16: Výsledné bodové ohodnocení kritérií ......................................................... 42 Tabulka 17: Výsledné hodnocení potenciálu .................................................................. 42
11
Úvod Rozvoj cestovního ruchu jako globálního fenoménu dnešní doby, se týká téměř všech, ať už jsou to samotní účastníci cestovního ruchu nebo provozovatelé objektů poskytující služby cestovního ruchu. Dopady cestovního ruchu jsou jak pozitivním, tak negativní. V současné době je velmi důležité provozovat trvale udržitelný cestovní ruch. Cestovní ruch je prostředek, díky němuž účastnící uspokojují své potřeby, proto je velmi důležité vyvíjet neustále nové trendy v oblasti cestovního ruchu a umožňovat účast na cestovním ruchu všem. Ne všichni mají to štěstí, aby mohli cestovat svobodně a bez překážek. Proto se stává jedním z fenoménu novodobého cestovního ruchu jeho vývoj pro zdravotně postižené návštěvníky. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Olomouci a okolí. V teoretické části se budeme zabývat znaky a charakteristikou cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky, objasníme si pojem sociální cestovní ruch, vývoj cestovního ruchu pro zdravotně postižené a ukážeme si statistiky zdravotně postižených osob nejen v České republice a v Evropě. Také se seznámíme s druhy zdravotního postižení a organizacemi, které podporují vývoj cestovního ruchu pro tyto osoby. V praktické části budeme hodnotit potenciál cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky. Na základě subjektivního hodnocení a hodnoticích tabulek zjistíme, jak je dané místo, v našem případě Olomouc a její okolí, připravené pro návštěvu zdravotně postižených osob.
12
1. Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Cestovní ruch je významnou součástí národního hospodářství a v průběhu 20. století v dobách průmyslové revoluce se stal nedílnou součástí života ve vyspělých zemí (Linderová, 2013). Podle Gúčika (2001, In Linderová, 2013) má cestovní ruch dobré podmínky k rozvoji za předpokladu, že bude existovat možnost svobodného pohybu lidí, existence primární nabídky, dostatek volného času a zkracování fondu pracovní doby, což se může stát díky dobrému technickému, ekonomickému a sociálnímu rozvoji. Nejméně důležitou podmínkou k rozvoji cestovního ruchu je fakt, že nejdříve musí mít lidé uspokojeny jejich základní životní potřeby a pak se mohou soustředit na uspokojování těch zbytných potřeb, jako je právě účast na cestovním ruchu. Současná definice cestovního ruchu podle Gúčika (2000, In Linderová 2013) označuje cestovní ruch jako „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestovním a pobytem mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase“. Přitom cílem účasti na cestovním ruchu je získání tzv. komplexního zážitku, tedy dosáhnout odpočinku, poznání, zdraví, rozptýlení a zábavy či kulturního a sportovního vyžití. Ve výkladovém slovníku cestovního ruchu (Zelenka, 2012) je definován jako aktivita osob cestujících mimo místo jejich trvalého bydliště za různým účelem. Motivem účasti na cestovním ruchu může být zábava, rekreace, vzdělávání, pracovní cesty, apod. Jak bylo řečeno výše, podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu je cestování, pobyt mimo místo trvalého bydliště a uspokojování vlastních potřeb. (Linderová, 2013)
1.1.
Cestovní ruch osob se zdravotním postižením
Cestovní ruch pro osoby se zdravotním postižením je součástí sociálního cestovního ruchu. Ten má za cíl usnadnit přístup k cestovnímu ruchu pro skupiny lidí, které by jinak nebyly schopny se ho účastnit. Vzhledem k faktu, že ve světě neustále roste počet osob s různým zdravotním postižením, je důležité věnovat velkou pozornost umožnit těmto lidem využívat služby cestovního ruchu. (Linderová, 2015) Lidé s omezenou schopností pohybu a orientace mají stejné motivy k cestování, jako lidé bez omezení. Chtějí cestovat, odpočívat, relaxovat, poznávat nová místa, dopřát si nevšední zážitky, změnit své prostředí, apod. Jediným a zároveň stěžejním „problémem“ mohou být jejich specifické potřeby k účasti na cestovním ruchu. A právě 13
proto existuje přístupný cestovní ruch, cestovní ruch pro všechny nebo také sociální cestovní ruch. Snaží se o to, aby těmto lidem byla poskytnuta možnost účastnit se cestovního ruchu i s jejich speciálními potřebami. Pro osoby se zdravotním postižením je téměř ve všech případech nutné bezbariérové prostředí. Výhodou vytváření bezbariérového prostředí je to, že jej nebudou využívat jen osoby, kterým to je primárně určeno, ale přinese to užitek všem. (Kazuist, 2010) 1.1.1. Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Sociální cestovní ruch vychází z Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Podle ní má každý občan bez ohledu na to, jaké má bydliště, sociální postavení nebo finanční situaci, právo na volný čas a na svobodné rozhodnutí jak ho bude trávit. Cílem sociálního cestovního ruchu je umožnit všem skupinám obyvatel cestovat, obzvláště znevýhodněným skupinám jako jsou senioři, mládež nebo například zdravotně postižení jedinci. Také se snaží o poznávání cizích kultur mezi sebou navzájem a o toleranci mezi národy. [16] Jak již bylo řečeno, sociální cestovní ruch nebo také cestovní ruch pro všechny se týká čtyř skupin obyvatelstva – mládeže, rodin s dětmi a s nízkými příjmy, zdravotně handicapovaných a seniorů. Cestovní ruch mládeže se stává vysoce rozšířeným po celém světě. Školy svým studentům nabízí různé výměnné pobyty, kdy studenti tráví několik měsíců v zahraničí a studují tam. Dále je nabízeno také velké množství jazykových kurzů v zahraničí či zahraničních praxí pro studenty. Velmi oblíbené jsou au pair pobyty nebo dobrovolnická činnost. Studentům jsou díky mezinárodním studentským kartám poskytovány různé slevy. Rodiny s dětmi vyžadují v cestovním ruchu speciální požadavky přizpůsobující se nejen jejich finanční situaci ale hlavně dětem. Věk a počet děti ovlivňuje výběr cílové destinace a rozsah poskytovaných služeb. Finanční situace může být u těchto rodin ovlivněna například splácením hypoték a úvěrů na bydlení či výší mateřské dovolené. Typické pro rodiny s dětmi bude využívání služeb cestovního ruchu v době hlavní sezóny, kdy děti mají prázdniny a rodiče dovolené. Další skupinou jsou senioři, jejichž počet, co se týká účasti na cestovním ruchu, neustále roste. To je způsobeno prodlužujícím se věkem, příjmy seniorů a také zvyšující se kulturou cestování, které se stává čím dál více pohodlnější. Senioři jsou výhodnou skupinou pro provozovatele služeb cestovního ruchu, protože 14
jsou ochotní cestovat i mimo sezónu a obvykle také požadují kvalitní služby, za které si náležitě zaplatí. Mezi nejoblíbenější formy cestovního ruchu seniorů patří rekreační pobyty u moře, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, pěší turistika, nákupní cestovní ruch nebo například okružní plavby. (Indrová, 2008) Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je 15% světové populace zdravotně postižena, proto je Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) přesvědčena, že přístupnost turistických zařízení, výrobků a služeb pro všechny by měla být jednou ze základních principů udržitelného cestovního ruchu [35]. Cestovní ruch zdravotně postižených návštěvníků má speciální požadavky, které je třeba respektovat. Jedná se hlavně o speciální technické požadavky při výstavbě budov poskytujících služby cestovního ruchu. Při výstavbě je nutno přemýšlet dopředu nad tím, aby se vozík mohl bez problémů dostat bez pomoci asistenta dovnitř do budovy, aby v případě restaurace měl člověk na vozíku dostatečný prostor pro pohyb a sezení u stolu. Také je potřeba brát v úvahu umístění desky stolu, umyvadel, záchodu, ale třeba i kliky u dveří či u okna aby je zdravotně postižený na vozíku mohl bezproblémově využívat. Pro osoby nevidomé je důležité používat Braillovo písmo a zvukové signály, pro neslyšící je dobré mít dostatečné informace v podobně letáčků nebo brožur. (Linderová 2013) 1.1.2. Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v ČR Počátek sociálního cestovního ruchu se datuje ke konci 19. století, kdy vznikaly průmyslové
společnosti.
V této
době
totiž
bylo
umožněno
znevýhodněným
pracovníkům a jejich dětem vycestovat do zahraničí. (McCabe, 2012) V současné době se cestovní ruch neustále vyvíjí a mění podle potřeb zákazníka. Existuje velké množství nových trendů v nabídce cestovního ruchu. Mezi novodobé trendy cestovního ruchu patří například kulinářský cestovní ruch, zdravotní, temný, filmový nebo právě cestovní ruch zaměřený na seniory a osoby se zdravotním postižením, kteří se stávají pro provozovatele cestovního ruchu lákavými zákazníky. I osoby se zdravotním postižením, ať už se jedná o osoby na invalidním vozíku, nevidomé nebo neslyšící mají chuť poznávat nová místa a cestovat. (Kotíková, 2013) Podle výběrového šetření osob se zdravotním postižením, které prováděl Český statistický úřad v roce 2013, je v České republice více jak milion zdravotně postižených osob což znamená více než 10 % celkové populace našeho státu. Bohužel počet 15
zdravotně postižených osob roste. Z hlediska rozdělení zdravotně postižených na muže a ženy, připadá 52 % postižených na ženy a 48 % na muže. Nejvyšší počet postižených je ve věkové kategorii od 60 do 74 let. Co se týče vzdělanosti zdravotně postižených osob, zhruba 74 % všech má ukončené základní nebo střední vzdělání. Z výše uvedeného šetření vyplývá, že nejrozšířenější je postižení vnitřních orgánů, dále je to tělesné, duševní, mentální, zrakové a sluchové postižení. Z celkového počtu je nejčastější příčinou vzniku zdravotního postižení nemoc, která zapříčinila postižení u 65 % nemocných. Druhou nejvíce rozšířenou příčinou je vrozené postižení, dále stáří a úraz. Nejvíce trpí osoby se zdravotním postižením středně těžkého postižení [5]. I statistiky Evropské unie uvádí, že 10 – 15 % občanů Evropské unie je zdravotně postižených. Můžeme tedy říci, že nějakým typem zdravotního postižení trpí každý desátý občan Evropské unie. (Linderová, 2012) 1.1.3. Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu Zdravotně postižení jedinci jsou osoby, u kterých na základě zdravotního poškození došlo ke snížení tělesných funkcí a tím k jejich znevýhodnění oproti ostatním účastníkům cestovního ruchu. Postižení, se kterým se člověk buďto narodí, nebo ho získá v průběhu života, znamená v tomto případě dlouhodobou změnu zdravotního stavu, která je nevratná. Lidé s handicapem jsou považovány za znevýhodněné jedince, kteří jsou díky jejich postižení omezeni v plnění určité role, která je od lidí v rámci jejich věku, pohlaví nebo sociálního hlediska, očekávána. Postižení může být mentální, smyslové a tělesné. Podle UNWTO je zdravotně handicapovaný člověk takový člověk, jehož fyzická nebo mentální neporušenost je částečně nebo úplně redukována, buďto od narození nebo v důsledku nehody, nemoci či stáří. Bariéry, které zdravotně postižený člověk musí překonávat při účasti na cestovním ruchu, můžeme rozdělit na vnitřní a vnější. Vnitřní jsou takové, které člověk musí překonat sám v sobě. Cestování pro handicapované totiž není vůbec lehké a jako první potřebují odvahu. Aby využívání služeb cestovního ruchu bylo pro tyto osoby snadnější, je potřeba, aby jejich vnější bariéry byly co nejmenší. To znamená odstranit překážky v podobě schodů, dopravy nebo nedostatku informací ohledně bezbariérovosti. (Kotíková, 2013) Osobám zdravotně postiženým se vydávají průkazy, které potvrzují jejich postižení a získávají díky nim velké množství mimořádných výhod. Existují tři druhy průkazů.
16
1. stupeň – TP (těžké postižení) – Nárok na průkaz má osoba se středně těžkým postižením pohyblivosti nebo orientace. Osoba je schopna doma samostatné pohyblivosti a orientace, venku je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy s nerovným terénem. Držitel průkazu má nárok na vyhrazené místo ve veřejných dopravních prostředcích, avšak cenu jízdného si musí zaplatit. Má také právo na přednost při jednání na úřadech, pokud při čekání musí delší dobu stát. Majitel průkazu nemá nárok na parkovací kartu pro zdravotně postižené, na druhou stranu má nárok na vydání Euroklíču. [23, 30] 2. stupeň – ZTP (zvlášť těžké postižení) – Držitel tohoto průkazu je schopný samostatné orientace v domácím prostředí, venku se jedná pouze o krátké vzdálenosti. Kromě výhod, které mají držitelé TP, může osoba vlastnící tento typ průkazu využívat bezplatnou přepravu veřejnou městskou dopravou. Pro autobusovou a vlakovou přepravu platí 75 % sleva na jízdném. Také může držitel průkazu využívat parkovací kartu, která ho opravňuje stát zdarma na parkovištích na místech pro invalidy a vozíčkáře. Tahle parkovací karta platí ve všech státech Evropské unie. Držitel je také osvobozen od dálničních poplatků. [23, 30] 3. stupeň – ZTP/P (zvlášť těžké postižení s průvodcem) – Tyto průkazy jsou vydávány osobám s potřebou průvodce. Postižený je buďto schopný se značnými obtížemi chůze doma, nebo vůbec nechodí. Venku není schopna samostatné chůze a je na invalidním vozíku. Pro držitele průkazu platí všechny výhody, které jsme si uvedli u předešlých typů průkazů. Navíc platí doprava zdarma nejen pro postiženého, ale také pro jeho doprovod. [23, 30] Tabulka 1: Členění zdravotního postižení Podle druhu
Podle doby vzniku
Smyslové (zrakové, sluchové, duální) Tělesné (postižení hybnosti, mobility, vnitřní nemoci) Mentální (duševní onemocnění) Kombinované
Podle intenzity Lehké
Vrozené Středně těžké Těžké Získané Velmi těžké
Zdroj: zpracováno podle Krhutová, 2011.
17
Tělesné postižení je postižení pohybového aparátu, tedy hlavně horních nebo dolních končetin. Může být vrozené, které vzniká během těhotenství a porodu nebo získané, které může vzniknout v jakékoliv etapě lidského života. K těmto postižením patří například amputace končetiny po nehodě, k vrozeným dětská mozková obrna. Tělesné postižené je způsobeno také stářím člověka, to se pak projevuje například artrózou kloubů. Podle postižené části těla rozeznáváme obrny centrální a periferní, deformace, malformace a amputace. Obrny centrální a periferní se týkají nervové soustavy, tedy mozku, míchy a obvodového nervstva. Jedinci s touto nemocí mají problémy s chůzí, musí využívat různé pomůcky, většinou vozík a to elektrický. Je potřeba, aby pro ně byly poskytnuty služby ve zcela bezbariérovém prostředí. Deformace znamená nesprávný tvar části těla, jsou to vady, které se získávají jak při narození, tak i v průběhu života. Patří sem například skoliózy páteře, nesprávné držení těla, vyvráceni noh nebo ploché nohy. Velmi zásadní je u takto postižených osob rehabilitace. Malformace je vrozená vývojová vada, většinou končetin, která může být specifikována jako částečné chybění končetin nebo jako stav, kdy končetina nasedá přímo na trup. Různé infekce, zhoubné nádory, úrazy či cévní choroby můžou být důvodem k amputaci, tedy k umělému odnětí části nebo celé končetiny. [39] Tabulka 2: Klasifikace tělesného postižení Třída
Postižení
Vadné držení těla Amelie Dysmelie Vrozené rozštěpy páteře Ortopedické vady páteře III. Amputace a deformace končetin Degenerativní onemocnění svalstva Stavy po úrazech pohybového ústrojí s trvalými následky Dětská mozková obrna IV. Akutně nemocní jedinci Zdroj: zpracováno podle nicm.cz, 2016. II.
Výrazně sníženou úroveň rozumových schopností mají osoby s mentálním postižením. Tyto osoby trpí nízkým intelektem, zhoršenou schopností se učit a pamatovat, těžce udrží pozornost, myšlení nebo řeč a mají problémy s chováním se v kolektivu. Mentální postižení se projevuje u dítěte do dvou let věku. Rozděluje se podle výše IQ zdravotně postiženého jedince do čtyř skupin. [2] 18
Tabulka 3: Dělení mentálního postižení Výška IQ
Druh mentálního postižení
IQ 50 - 69
Lehká mentální retardace
IQ 35 - 49
Středně těžká mentální retardace
IQ 34 - 21
Těžká mentální retardace
IQ nižší než 20
Hluboká mentální retardace
Zdroj: zpracováno podle sluzbypostizenym.cz, 2016.
Ke smyslovým postižením patří onemocnění zraku a sluchu. Orientaci v prostoru a schopnost samostatného pohybu ovlivňuje zrakové postižení. To můžeme rozdělit do tří stupňů. První je slabozrakost, která působí potíže v běžném životě díky slabé zrakové ostrosti očí, v těchto případech nepomáhají ani dioptrické brýle. Další skupinou jsou osoby, které něco málo vidí, ale nejsou již schopny prostorové orientace, to jsou lidé s očním onemocněním zvané zbytky zraku. Člověk, který není absolutně schopen vnímat zrakem, trpí slepotou. Sluchové postižení je označováno jako nejtěžší v rámci komunikace. Jedinci se cítí izolovaně. Sluchové vady můžeme jednak také rozdělit na vrozené a získané, ale také na nedoslýchavost, hluchotu a ohluchlost. Nedoslýchavost může být lehká, kdy člověk není schopen vnímat zvuk do 40 dB, v praxi to znamená, že člověk s tímto postižením neslyší šepot a tichý hovor. Střední nedoslýchavost, tedy stav, kdy člověk není schopen vnímat klasický rozhovor dvou lidí, nastává v rozsahu 40 – 70 dB. Těžká nedoslýchavost nastává v případě, kdy člověk není schopen vnímat zvuky do 90 dB. Hluchotu můžeme také rozdělit do dvou skupin. A to na totální hluchotu, kdy člověk neslyší vůbec nic a na praktickou, v takovém případě postižený má zbytky sluchu. K ohluchlosti člověk přichází během svého života. [39] 1.1.4. Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob V současné době existuje poměrně velké množství různých organizací a podpor pro cestování nejen osob zdravotně postižených osob ale i sociálně znevýhodněných. Díky neustále se zlepšující technice se může v dnešní době vozíčkář dostat na spoustu míst a čím dál více populární interaktivní prvky umožňují nevidomým či neslyšícím přiblížit se světu, který oni nejsou schopni vnímat.
19
Organizace podpory cestování zdravotně postižených osob ISTO (International Social Tourism Organisation) je mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu, založená roku 1963, jejímž cílem je podporovat možnosti trávení volného času všem, tj. mladým lidem, rodinám, seniorům a také osobám se zdravotním postižením. Kromě toho slibují respektování udržitelného cestovního ruchu a solidární turistiky s ohledem k místnímu obyvatelstvu a přírodnímu a kulturnímu dědictví. ISTO chce zvýšit povědomí vlád, mezinárodních institucí, místních a regionálních orgánů v oblasti sociálního cestovního ruchu. Organizuje světové konference, regionální fóra a poskytuje informace ohledně cestovního ruchu pro všechny prostřednictvím webových stránek a různých publikací. V současné době má 160 členů v 35 zemích Evropy, Ameriky a Asie. [29] ENAT (European Network for Accessible Tourism) je společnost sdružující evropskou síť pro bezbariérové cestování. Cílem je, aby evropské destinace cestovního ruchu, produkty a služby byly přístupné všem cestujícím a propagované po celém světě, aby Evropa se stala dostupnou destinací, kde všichni účastníci cestovního ruchu mohou volně cestovat a užívat si nové zážitky byť jsou určitým způsobem znevýhodněni. [8] Ve Francii roku 1982 vytvořila vládní organizace ANCV systém prázdninových šeků, které umožňují cestovat většině obyvatel. Prázdninové šeky vydávají podniky v rámci výdajů na dovolenou zaměstnanců, kteří je mohou využít na ubytování, stravování, kulturní a společenské aktivity. Také jsou šeky nabízeny v několika programech s cílem odbourat všechny formy sociálního vyloučení z cestovního ruchu. Jeden z nich je zaměřený na seniory, kterým je umožněno využívat služeb cestovního ruchu za zvýhodněnou cenu, samozřejmostí je nabízení programu all inclusive zahrnující ubytování, dopravu, stravování, animační programy a fakultativní výlety. Další program se zaměřuje na rodiny s nízkými příjmy, kterým jsou nabízeny výhodné nabídky dovolené jak v rekreačních střediscích, kempech, tak i u moře. Také dostávají ANCV šeky v určité hodnotě k cestování vlakem do všech cílových destinací ve Francii. Program se také zaměřuje na podporu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby, kterým by mělo být zpřístupněno co nejvíce dopravních sítí, ubytovacích a pohostinských zařízení, samozřejmě v mezích udržitelného rozvoje cestovního ruchu. (Linderová, 2010b)
20
Národní organizace španělského sociálního cestovního ruchu Imserso umožňuje každoročně vycestovat stovkám tisíců seniorů na španělské pobřeží. Za seniory se v tomto případě označují osoby starší 65 let, v případě ovdovění 55 let. Cílem organizace je nejen zlepšit životní podmínky seniorům, ale také zmírnit výkyvy sezóny v destinacích a udržet pracovní místa i v mimosezóně. (Linderová, 2010a) Programy podpory cestování zdravotně postižených osob Jedním z poslání Evropské unie je umožnit cestování pro všechny bez výjimky. Na tuto problematiku se zaměřuje v programu Calypso, který vznikl v roce 2008. Calypso se snaží odstranit sociální nerovnost v cestovním ruchu, protože i v dnešní době je spousta skupin obyvatel, kteří mají horší podmínky pro cestování. Cílovými skupinami jsou senioři, mladí lidé, zdravotně postižení občané a rodiny v obtížné sociální situaci. Zároveň program podporuje samotné destinace zvýšením cestovního ruchu mimo hlavní sezónu a vytváření dalších pracovních míst a nových obchodních příležitostí. [6] EDEN (European Destinations of Excellence) je projekt Evropské komise. Hlavím cílem tohoto projektu je podporovat udržitelnost rozvoje cestovního ruchu v celé Evropské Unii. Každý rok je stanoveno téma a následně hodnoceno, které objekty z jednotlivých států Evropské unie splňují sociální, kulturní a environmentální udržitelnost dané oblasti cestovního ruchu. Oceněny bývají zpravidla méně známé destinace. V 7. ročníku projektu EDEN 2012/2013 bylo tématem cestování bez bariér. O titul evropské excelentní destinace mohly soutěžit ty lokality, které dlouhodobě pracují na odstranění překážek a zpřístupňování atraktivit cestovního ruchu pro návštěvníky nejenom se zdravotním postižením, ale také pro rodiny s dětmi, seniorům a dalším. Podmínkou bylo, aby daná destinace byla vybavena například turistickými stezkami pro zdravotně postižené, nevidomé či neslyšící nebo bezbariérovým přístupem do muzeí, hradů či zámku apod. V České republice se zúčastnilo celkem 15 destinací a vítězem se stalo Lipno. [7, 10] Euroklíč je speciální projekt států Evropské unie, který vznikl již v roce 1986 na žádost ředitelství německých dálnic, které chtělo zajistit jednotný přístup na WC pro zdravotně postižené osoby. V současné době je do projektu zapojeno kolem dvaceti zemí Evropy a evidováno je vydání více než milionu euroklíčů. Klíče jsou vydávaný pouze osobám s průkazkou TP, ZTP nebo ZTP/P. Uchazeč splňující podmínky k vydání zaplatí poplatek a naskytne se mu možnost na certifikovaných místech projektu zdarma 21
využívat bezbariérová WC. V České republice je vydavatelem euroklíčů Svaz tělesně postižených ČR. Instalaci zámků na sanitární zařízení zabezpečuje společnost HELO. [11]
1.2.
Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením
Potenciál cestovního ruchu je chápán jako souhrn podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu na určitém území. Gúčik (2004, In Linderová, 2012) hovoří o potenciálu cestovního ruchu z ekonomického hlediska, kdy je důležitá jeho kapacita, struktura a využívání infrastruktury cestovního ruchu. Z geografického hlediska vymezil pojem potenciál Mariot (1983, In Gúčik 2004, In Linderová 2012). Stanovil, že potenciál cestovního ruchu je chápán jako soubor územních podmínek a předpokladů rozvoje cestovního ruchu, jako způsobilost území poskytnout podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. 1.2.1. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Předpoklady rozvoje cestovního ruchu můžeme podle Mariota a jeho funkčněchronologického členění rozdělit na lokalizační, realizační a selektivní. (Linderová, 2013) Lokalizační předpoklady jsou takové, které tvoří potenciál pro tvorbu produktu cestovního ruchu a určují místo jeho lokalizace. Mezi lokalizační předpoklady patří přírodní a kulturně-historické atraktivity a kulturně-společenské zařízení. Tyto předpoklady vyjadřují vhodnost daného území pro určitou atraktivitu. Lokalizační faktory nám určují, jakým směrem se cestovní ruch bude rozvíjet, jaká forma cestovního ruchu tam bude zastoupena (Linderová, 2013). Při aplikování lokalizačních předpokladů na cestovní ruch pro zdravotně postižené můžeme mluvit např. o prohlídkách hradů, zámků nebo muzeí, kde by se měl nacházet samozřejmě kromě bezbariérově upraveného přístupu i dobře vyškolený personál. Ten by měl být nápomocný pro handicapované účastníky, podávat výklad ve znakové řeči, poskytovat informační texty v Braillově písmu nebo seznamovat nevidomé s co největším možným množstvím haptických modelů. Je také důležité brát v úvahu odpočinek a potřeby zdravotně postižených. Mít dostatek laveček k odpočinku a bezbariérových toalet. (Indrová, 2008)
22
Realizační předpoklady jsou tzv. nadstavbou předpokladů lokalizačních. Díky nim se cestovní ruch může realizovat. Patří sem ubytovací a pohostinská zařízení, sportovně-rekreační zařízení, možnosti bezbariérové přepravy a nabídka zájezdů místních cestovních kanceláří a agentur pro zdravotně postižené návštěvníky (Linderová, 2013). Při aplikaci na cestovní ruch pro zdravotně postižené to znamená v rámci cestovních kanceláří a agentur nabízet speciální zájezdy pro handicapované osoby a mít perfektní informace ohledně oblasti kterou chtějí účastníkovi prodat. V dopravě je důležitá existence bezbariérových spojů, na nádražích disponovat asistenty, kteří pomohou handicapovaným lidem, mít k dispozici zvedací plošiny na invalidní vozík a hlavně mít dobře naplánovaný nástup a výstup vozíčkářů z vlaku či autobusu. V ubytovacích zařízeních je nutné myslet na dostatečný prostor na pokojích, aby vozíčkář se mohl bezproblémově pohybovat. Také je dobré, aby daná ubytovací jednotka v případě potřeby, měla svůj invalidní vozík, který by mohla hostovi kdykoliv okamžitě zapůjčit. V pohostinských zařízeních je dobré, aby existoval alespoň jeden lístek v Braillově písmu a byl dostatečně velký prostor minimálně u jednoho stolu kvůli prostornosti invalidního vozíku. (Indrová, 2008) Selektivní předpoklady stimulují vznik a následně také rozvoj cestovního ruchu. Řadí se sem politické, demografické, administrativní, personální, sociologické a další faktory. Selektivním předpokladem je něco, čím dané území disponuje oproti konkurenci. (Linderová, 2013). Z hlediska zdravotně postižených účastníků cestovního ruchu nás budou zajímat organizace a projekty, které podporují jejich rozvoj. 1.2.2. Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Podpora cestovního ruchu pro osoby se zdravotním postižením se v současné době stává čím dál více rozšířenou. Lidé s handicapem mají díky neustále se vyvíjejícím technologiím lepší přehled o možnostech, které jim jsou nabízeny. Vzhledem k počtu lidí se zdravotním postižením, kterých bohužel neustále přibývá, je potřeba vytvořit vyhovující podmínky v oblasti cestovního ruchu. Zdravotně postižení lidé se stávají novými potenciálními zákazníky, kteří budou chtít uspokojovat své potřeby právě pomocí služeb cestovního ruchu. Většinou cestující se svými rodinnými příslušníky, známými nebo kamarády, čímž služeb cestovního ruchu využívá více lidí. Dalším přínosem proč vytvářet vyhovující podmínky pro cestování
23
zdravotně postižených osob je ten, že většinou jsou tito lidé v invalidních důchodech, což znamená, že mají téměř neomezené množství volného času a tak mohou cestovat i mimo hlavní sezónu. A to se stává největším lákadlem pro turistické destinace. Většinou si musí vystačit s finančními prostředky z období hlavní sezóny a propouštět na zimní období zaměstnance. Díky mimosezónním zájezdům, budou mít zdravotně postižení levnější dovolenou a provozovatelé, nejen ubytovacích a stravovacích zařízení v destinaci, nebudou mít tak velké ztráty v mimosezóně. (Indrová, 2008) Výhodou cestovního ruchu handicapovaných osob je také fakt, že tito lidé si s ohledem na uzpůsobení životních podmínek v destinaci budou zájezdy rezervovat s velkým předstihem a tím budou mít provozovatelé určitou finanční jistotu. (Indrová, 2008) 1.2.3. Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě. Právo zdravotně postižených na účast na cestovním ruchu Jak je řečeno v Listině základních práv a svobod České republiky, „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“ To samozřejmě platí i pro cestovní ruch. Ať už se jedná o osoby na vozíčku, či nevidomé nebo neslyšící, každý z nich má stejné právo k účasti na cestovním ruchu jako zdravý člověk. [31] Antidiskriminační zákon, navazující na výše zmíněnou Listinu základních práv a svobod občana České republiky, blíže specifikuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace. Zákon pojednává i o osobách zdravotně postižených. Diskriminací se v jejich případě rozumí, pokud jim není umožněno vykonávat nějakou pracovní činnost, či jim není povoleno zúčastnit se odborného vzdělání. Přitom za zdravotně postižené jsou považování v tomto zákoně všichni tělesně, smyslově, mentálně či jinak dlouhodobě postižené. [22] O právu zdravotně postižených na účasti na cestovním ruchu hovoří i Globální etický kodex cestovního ruchu, který vydala Světová organizace cestovního ruchu. V článku číslo 2 se pojednává, že by se měla dodržovat lidská práva nejvíce zranitelných skupin osob, ke kterým, kromě jiných, patří i zdravotně postižení. Článek 7 říká, že právo na turistiku mají všichni a obzvlášť by tohle právo mělo být podporováno a umožněno osobám se zdravotním postižením. [9]
24
V České republice je v současné době vydán nový Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 – 2020. Plán, který je vydáván a aktualizován již od roku 1992, se snaží o odstranění bariér pro zdravotně postižené osoby, kterým není zpřístupněn plnohodnotný způsob života. Podle plánu je potřeba neustále odstraňovat bariéry u veřejných budov, dopravy ale také například u systému vzdělávání a zaměstnávání zdravotně postižených osob. Jak již bylo zmíněno, i osoby se zdravotním postižením mají mimo jiné právo na účast na cestovním ruchu. Díky tomuto národnímu plánu představující nutnost odstranění bariér ve všech sférách veřejného života by měli mít zdravotně postižení lepší přístup i k využívání služeb cestovního ruchu. Obzvláště při dopravě a vstupu do budov. [36] Využívání dopravních prostředků Využívání dopravních prostředků pro zdravotně postižené osoby je ukotveno v nařízeních Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 181/2011 o právech a cestujících v autobusové a autokarové dopravě nařizuje možnost využívání autobusové a autokarové přepravy pro zdravotně postižené cestující stejným způsobem jako to mají ostatní cestující. Osoby se zdravotním postižením mají právo na pomoc na autobusových terminálech a ve vozidlech, tato pomoc by měla být poskytnuta bezplatně a personál by měl být patřičně proškolen. Školení by měl pořádat dopravní přepravce společně s organizacemi, které zastupují zdravotně postižené osoby. Při budování nových autobusových terminálů by se automaticky měla zohlednit potřeba zdravotně postižených osob a vytvořit pro ně potřebné podmínky k cestování. Všechny informace o dopravních spojích by měly být na vyžádání také v Braillově písmu a jiných komunikačních zařízeních. Dopravci a provozovatelé terminálů odpovídají za škodu nebo ztrátu invalidních vozíků a jsou povinni zajistit dočasný invalidní vozík, který by měl mít stejné technické vybavení jako ten původní. [28] Také nařízení č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě říká, že i osoby zdravotně postižené by měly mít možnost využívat železničním dopravu stejným způsobem jako ostatní občané a to bez omezení protože i tito lidé mají právo na svobodný pohyb a svobodu volby bez jakékoliv diskriminace. Pro osoby na vozíčku je důležitá existence speciálního vybavení ve vlaku a vůbec celková dostupnost vlakové soupravy. Pro nevidomé a neslyšící by měly fungovat akustické a vizuální systémy 25
s informacemi o odjezdech vlaků či zpoždění. Samozřejmostí je přeprava těchto osob bez jakéhokoliv příplatku. Zdravotně postiženou osobou je chápana každá osoba s omezenou schopností pohybu a orientace v důsledku pohybového, smyslového tělesného postižení a mentálního postižení. Podle nařízení tyto osoby vyžadují odpovídající pozornost. Železniční společnosti nesmí odmítnout přepravu zdravotně postižených osob a na požádání jsou povinny vydat veškeré informace o možnostech přepravy těchto osob a dostupnosti a výbavě vlaků. Není-li ve vlaku doprovodná posádka, která by byla nápomocna při cestování, společnost se musí určitým způsobem postarat o to, aby zdravotně postiženým byla poskytnuta bezproblémová vlaková přeprava. [27] Pro leteckou přepravu je vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. Bezbariérové budovy ubytovacích a pohostinských zařízení Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb stanovuje obecné technické požadavky na stavby tak, aby je bylo možné využívat osobami nejen zdravotně postiženými (tím jsou myšleny všechny osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením), ale i seniory, těhotnými ženami nebo matkami s kočárky. Ubytovací zařízení v této vyhlášce je myšleno jako stavba občanského vybavení, pro které tyto podmínky platí, pokud nabízí ubytování pro více jak dvacet osob ať už je to celoroční nebo sezónní typ hotelu. Chodníky před ubytovacími a pohostinskými zařízeními musí umožňovat samostatný a snadný nájezd k budově. Také je určen počet vyhrazených parkovacích míst pro zdravotně postižené v závislosti na celkovém počtu parkovacích míst. Obecně platí, že na každých dvacet klasických parkovacích míst připadá jedno speciální místo pro zdravotně postižené. Tato místa mají větší rozměr, jsou speciálně označena, a umístěna v co nejmenší vzdálenosti od budovy. Vchod do objektu musí být na úrovni chodníku či silnice. Pokud se nachází nějaká menší bariéra, je možné ji vyrovnat pomocí speciálních plošin, ramp nebo výtahu. Pro nevidomé je důležité vytyčení přirozené nebo umělé vodící linie, které jsou pro zorientování nevidomého člověka základním a nejdůležitějším prvkem. Je jasné, že do této vodící linie nesmí zasahovat žádné překážky trvalého ani dočasného charakteru. 26
Přirozenou vodící linii se myslí taková linie, která je přirozenou součástí daného prostředí. Jsou to například obrubníky trávníku, stěny domu nebo zábradlí se zarážkou pro slepeckou hůl. Mezi umělou vodící linii patří drážky v dlažbě nebo betonu. Vzhledem k tomu, že jak ubytovací tak pohostinská zařízení mají záchody určené pro veřejnost, je povinností mít jeden dámský a jeden pánský v bezbariérovém provedení. Pokud se v budově nachází pouze dva záchody, jeden pro ženy a druhý pro muže, stačí, když bude bezbariérový jeden z nich a přístupný pro obě pohlaví. [21, 37] Debarierizace kulturně-historických památek S debarierizací kulturně-historických památek souvisí Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb o které se hovoří výše. Problém u těchto kulturně-historických památek z hlediska bezbariérovosti spočívá hlavně v tom, že většinou jsou tyto budovy historicky vzácné a chráněné jako památka, což znamená, že nebývají povolovány stavební zásahy do objektu. Například na hradech a v zámcích, v budovách starých stovky let, je absolutně nepřístupné budování výtahu. Proto by mohl tento problém být vyřešen speciální plošinou, která by ležela na schodech a po které by se vozíčkář dostal do jinak nepřístupných míst. To stejné platí například i v případě bezbariérové přístupnosti kostelů. Bezbariérové budovy sportovně – rekreačních zařízení I zdravotně postižené osoby mohou určitým způsobem sportovat a proto by se mělo aktivním handicapovaným lidem co nejvíce ulehčit přístup ke sportu. U sportovišť a závodišť je podle vyhlášky o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb důležité kromě bezbariérového řešení samotných sportovišť i řešení hygienických zařízení a šaten. Je potřeba dbát zvýšeného zájmu na manipulaci nejen s invalidním vozíkem ale i se speciálním sportovním vozíkem. Veřejné bazény, relaxační a rehabilitační vodní prostory musí mít vyřešený přístup do vody pomocí schodů, zvedáku nebo schodů se zvýšeným okrajem. [37]
27
Tabulka 4: Technické požadavky na hygienické zařízení Hygienické zařízení WC kabina Záchodová mísa
Technické požadavky 1600 mm x 1600 mm - bez asistence, 2200 mm x 2150 mm s asistencí Sedátko 460 mm nad zemí, od boční stěny vzdálena minimálně 450 mm, mezi čelem mísy a zadní stěnou kabiny minimálně 700 mm
Umyvadlo
Musí umožnit podjezd osoby na vozíku
Vodorovné madlo vede mísy
800 mm nad podlahou
Svislé madlo vedle umyvadla
Minimální délka 500 mm
Zrcadlo
Spodní hrana v maximální výšce 900 mm nad podlahou a horní hrana minimálně ve výšce 1800 mm
Signalizační systém Umístěno v dosahu záchodové mísy, 600 až 1200 mm nad nouzového volání podlahou. Z dosahu podlahy nejvýše 150 mm. Zdroj: zpracováno podle tzb-info.cz, 2016.
28
2. Analýza potenciálu Olomouce a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob Potenciál cestovního ruchu je souhrnem všech předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu na určitém území. Hodnocením potenciálu cestovního ruchu určitého území zjišťujeme jeho konkurenceschopnost s porovnáním s jinými místy. Potenciál by měl být neustále rozvíjen a zlepšován, avšak s ohledem na únosnou kapacitu destinace. (Zelenka, 2012) Okres Olomouc je největším okresem Olomouckého kraje. Má rozlohu 1 620 km2 a nachází se v něm celkem 96 obcí. Čtyři z nich, Olomouc, Litovel, Uničov a Šternberk, jsou zároveň obcemi s rozšířenou působností. Okres se nachází v úrodné části zvané Haná, podnebí je zde teplé a příznivé a díky tomu se řadí k nejúrodnějším oblastem státu. [4] Obrázek 1: Administrativní rozdělení okresu Olomouc
Zdroj: Český statistický úřad, dostupné z https://www.czso.cz/csu/xm/okres_olomouc
29
2.1.
Cíl a metodika zkoumání
Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Olomouce a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. K tomu jsme si stanovili pět výzkumných otázek:
1) Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Olomouci a okolí? Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována? 2) Jak jsou pohostinská zařízení v Olomouci a okolí připravena na návštěvu zdravotně postižených osob? 3) Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci v Olomouci a okolí? 4) Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v Olomouci a okolí? Ke zpracování praktické části bakalářské práce jsme použili jak primární, tak sekundární zdroje dat. Primární data byla získána vlastním výzkumem a to na základě telefonních rozhovorů s jednotlivými subjekty cestovního ruchu, emailové komunikace a samozřejmě osobní návštěvy některých míst. Ze sekundárních zdrojů byly využity webové stránky obcí a zařízení cestovního ruchu a také propagační materiály poskytnuté v Turistickém informačním centru Olomouc. Abychom byli schopni zhodnotit zkoumaný potenciál rozvoje cestovního ruchu v Olomouci a okolí, stanovili jsme několik kritérií, které jsou považovány za stěžejní pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. K těmto kritériím patří bezbariérová ubytovací zařízení, bezbariérová pohostinská zařízení, bezbariérová sportovně-rekreační zařízení a možnosti trávení volného času, dále sem patří existence bezbariérových kulturně-historických památek, nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky a také existující webové informační portály pro zdravotně postižené osoby.
30
Tabulka 5: Hodnotící kritéria Hodnotící kritérium
Charakteristika méně než 10 % všech UZ více než 10 % všech UZ Bezbariérová ubytovací zařízení více než 15 % všech UZ více než 20 % všech UZ méně než 10 % všech PZ více než 10 % všech PZ Bezbariérová pohostinská zařízení více než 15 % všech PZ více než 20 % všech PZ bezbariérové koupaliště/aquaparky (ano/ne) Sportovně - rekreační zařízení fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano/ne) jiná sportoviště (ano/ne) méně než 10 % turistických stezek více než 10 % turistických stezek Přístupné cyklotrasy a turistické méně než 10 % cyklotras stezky více než 10 % cyklotras přizpůsobeny sjezdovky a trasy běžeckého lyžování hrady/zámky/kostely přístupné s doprovodem hrady/zámky/kostely částečně přístupné hrady/zámky/kostely úplně přístupné muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem Kulturně - historické památky muzea/galerie/skanzeny částečně přístupné muzea/galerie/skanzeny zcela přístupné divadla přístupná s doprovodem divadla přístupná částečně nebo úplně nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v Cestovní kanceláře tuzemsku (ano/ne)
Body
Webové informační portály ano/ne Zdroj: zpracováno podle Linderová, 2012
0 1 2 3 0 1 2 3 2/0 2/0 2/0 2 3 2 3 3 1 2 3 1 2 3 1 2 1/0 1/0
Na základě subjektivního hodnocení jednotlivých kritérií cestovního ruchu dostaneme celkové bodové ohodnocení dané oblasti, tedy Olomouce a okolí. Podle výsledného počtu bodu zjistíme, jaký potenciál cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby naše oblast má. Potenciál může být základní, průměrný, zvýšený nebo výborný. Tabulka 6: Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených Bodové hodnocení Kvantitativní hodnocení Kvalitativní hodnocení 0 až 9 1 základní 10 až 19 2 průměrný 20 až 28 3 zvýšený 29 až 37 4 výborný Zdroj: Linderová, 2012, a Regionalizácie cestovného ruchu v Slovenskej republike, 2005
31
2.2.
Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob
Lokalizační předpoklady jsou prvotním důvodem k tvorbě produktu cestovního ruchu. Jsou stěžejní ve volbě místa, kde cestovní ruch bude probíhat. Mezi lokalizační předpoklady patří přírodní atraktivity, kulturně-historické a kulturně-společenské atraktivity. 2.2.1. Přírodní atraktivity Do přírodních atraktivit lokalizačních předpokladů cestovního ruchu patři např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, turistické stezky, cyklostezky, vinařské stezky, jeskyně, ale třeba také botanické a zoologické zahrady. Ve zkoumané oblasti se nachází šest cyklotras, které mají asfaltový povrch. Což znamená, že invalidní vozík se po cestě může bez problémů pohybovat. Žádná z cyklostezek neobsahuje bezbariérové prvky pro nevidomé nebo neslyšící. Z celkového počtu 25 cyklostezek v okrese Olomouc je bezbariérových 6 což představuje 24 % přístupných cyklostezek pro invalidní vozík. [3] Tabulka 7: Seznam přístupných cyklostezek Číslo cyklotrasy
Trasa
6009 Paseka - Šternberk 6030 Mariánské Údolí - Hlušovice 6052 Troubelice - Dlouhá Loučka 6056 Příkazy - Lhota nad Moravou 6104 Bohuňovice - Moravská Huzova 6107 Šternberk - Lhota nad Moravou Zdroj: zpracováno podle cyklotrasy.cz, 2016.
Délka 57,5 km 17 km 10 km 6 km 6 km 15,5 km
V okrese Olomouc se nachází také 9 pěších tras, bohužel ani jedna z nich není bezbariérově přístupná. Botanická zahrada v Olomouci nabízí nevidomým a slabozrakým speciální zahradu, kde je přizpůsobena dlažba, bezpečnostní prvky i vyvýšené záhony. Také zde najdete velké množství zajímavých rostlin, které budete moct vnímat všemi smysly. [33]
32
Také Zoologická zahrada na Svatém Kopečku je zcela bezbariérová. Navíc nabízí v průběhu letních měsíců tzv. Dotykovou ZOO, kde si nejen zrakově postižený člověk může osahat, pohladit, potěžkat velké množství exponátů ptáků, srstí zvířat, schránek plazů a mnoho dalšího. Dotyková ZOO se nachází v dolní části areálu. [33] 2.2.2. Kulturně – historické atraktivity Z kulturně-historických atraktivit nás z hlediska bezbariérovosti
bude zajímat
přístupnost hradů, zámků, kostelů a skanzenů v Olomouci a okolí. V okrese Olomouc se nachází pouze dva hrady. Hrad Bouzov, který je pro své romantické zátiší vyhledávám nejen svatebčany, ale i fotografy a turisty z širokého okolí, má pouze bezbariérový přístup k II. nádvoří a to s asistencí. [18] Naopak Hrad Šternberk nabízí nejen speciální parkovací místa pro vozíčkáře v prostorách hradu, speciální vstup do hradu, ale i samotný jeden prohlídkový okruh, který je zcela bezbariérový. Bezbariérový vstup je otevřen po domluvě při prodeji vstupenek. [19] Jediný zámek v okrese, Náměšť na Hané má bezbariérový přístup na nádvoří zámku, bezbariérové WC a přízemí zámku, tedy trasu označenou A, vozíčkář zde bude mít možnost vidět předsálí, velký sál, červený salon, kuřácký salonek, knihovnu a arcibiskupské kočáry. Další části zámku bohužel nejsou přístupné, neboť zámek jako historická budova nedisponuje výtahem. [38] Tabulka 8: Hrady a zámky Bezbariérovost Název
Město
Hrad Bouzov Bouzov BD ND ND Hrad Šternberk Šternberk ČB ND ND Zámek Náměšť na Hané Náměšť na Hané ČB ND ND Vysvětlivky: ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné. Zdroj: Vlastní zpracování, 2016
Asi 10 km od Olomouce se nachází jedinečný soubor staveb lidové architektury, tzv. Hanácký skanzen v Příkazích. I tady je bezbariérový přístup.
33
Tabulka 9: Bezbariérový skanzen Bezbariérovost Název
Město
Hanácký skanzen Příkazy Vysvětlivky: BB – zcela bezbariérové, ND – nedostupné.
BB
ND
ND
Zdroj: vlastní zpracování, 2016.
Zdravotně postižení návštěvníci mohou využít také bezbariérový přístup do církevních památek. Všechny se nacházejí přímo v Olomouci. Částečná bezbariérovost u památek znamená, že se v objektu nachází haptický model historického objektu. Prostřednictvím modelu mohou osoby s postižením zraku získat představu o velikosti, tvaru a jedinečnosti budovy. Modely jsou popsány také Braillovým písmem. [33] Tabulka 10: Bezbariérové církevní památky Bezbariérovost Název
Město
Katedrála sv. Víta Olomouc BB ND Chrám sv. Mořice Olomouc BB ČB Kaple sv. Jana Sarkandra Olomouc BB ND Chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Olomouc BB ČB Kopečku Kostel sv. Michala Olomouc ND ČB Katedrála sv. Václava Olomouc ND ČB Kostel sv. Gorazda Olomouc ND ČB Sloup Nejsvětější Trojice Olomouc BB ND Vysvětlivky: BB – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, ND - nedostupné
ND ND ND ND ND ND ND ND
Zdroj: vlastní zpracování, 2016
2.2.3. Kulturně – společenské zařízení Z kulturně-společenských zařízení budeme zkoumat bezbariérovost muzeí, divadel a kin v Olomouci a okolí. V okrese Olomouc najdeme velké množství zajímavých muzeí a většina z nich je alespoň částečně bezbariérově přístupná. Arcidiecézní muzeum v Olomouci je kromě jedné expozice, ke které je přístup po točitém schodišti, zcela bezbariérové. Muzeum moderního umění bezbariérový přístup nemá. [25] 34
Vlastivědné muzeum Olomouc má bezbariérový přístup po celém muzeu. Jedna z expozic – Příroda Olomouckého kraje – dokonce obsahuje interaktivní prvky, které si může návštěvník osahat a díky audio technice o expozici něco poslechnout. Muzeum historických automobilů Veteran Arena Olomouc je bezbariérově přístupná pouze ve své dolní části, kde jsou také vystavené exponáty. K exponátům v patře se bohužel vozíčkář nedostane, protože přístup k nim je pouze po schodišti. V muzeu Olomoucké pevnosti je bezbariérově přístupná expozice Barokní prachárny, kde je na schodech plošina, součástí muzea je Pevnost poznání, která je bezbariérově přístupná díky výtahu. Muzeum veteránů ve Slatinicích se nachází ve velké jednopodlažní stodole, kde se invalidní vozík zcela bez problémů dostane. Expozice času ve Šternberku je bezbariérově přístupná, najdeme tu výtah a v místech, kde jsou schody plošinu pro výjezd invalidního vozíku. Muzeum má také pár interaktivních prvků, které si může návštěvník osahat. Muzeum vězeňství v Uničově, má bezbariérový přístup pouze v přízemí, avšak i zde může vozíčkář nahlédnout do cel. Tabulka 11: Muzea Bezbariérovost Název
Město
Arcidiecézní muzeum Olomouc BB ND Muzeum moderního umění Olomouc ND ND Vlastivědné muzeum Olomouc BB ČB Veteran Arena Olomouc ČB ND Letecké muzeum Olomouc ND ND Muzeum olomoucké pevnosti Olomouc ČB ND Pevnost poznání Olomouc BB ND Muzeum veteránů Slatinice BB ND Expozice času Šternberk BB ČB Muzeum vězeňství Uničov ČB ND Vysvětlivky: BB – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, ND – nedostupné.
ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND
Zdroj: vlastní zpracování, 2016.
35
V okrese Olomouc se nachází tři bezbariérová kina. Dvě z nich jsou v nákupních centrech v Olomouci, která jsou kompletně bezbariérové. Třetí kino s názvem Metropol, také v Olomouci, je zcela bezbariérové díky speciálnímu bočnímu vchodu, kde jsou nájezdy pro vozík a následně až do kinosálu plošina, která zajistí bezproblémový přístup vozíku až k filmovému plátnu. Pro vstup na invalidním vozíku je nutné nahlásit tuto skutečnost dopředu. Součástí kina je kinokavárna, která je také bezbariérová. Jediné bezbariérové divadlo ve zkoumané oblasti je Moravské divadlo v Olomouci, které má speciální bezbariérový vstup a samozřejmostí je i WC avšak je potřeba, vstup s vozíkem také nahlásit dopředu. Divadlo také nabízí pro osoby s částečnou vadou sluchu speciální sluchátka s indukční smyčkou, která jsou zdarma k zapůjčení. [24] Tabulka 12: Bezbariérová kina a divadla Bezbariérovost Název
Město
Cinestar – OC City Olomouc Olomouc BB ND Premiere Cinemas – Šantovka Olomouc BB ND Metropol Olomouc BB ND Moravské divadlo Olomouc BB ND Vysvětlivky: BB – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, ND – nedostupné.
ND ND ND ČB
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016
2.3.
Realizační předpoklady
Realizační předpoklady rozvoje potenciálu cestovního ruchu můžeme chápat jako určitou nástavbu nad lokalizačními předpoklady. Primárně nás bude zajímat nabídka lokalizačních předpokladů, to bude ten důvod, proč bychom na dané místo jeli. Realizační předpoklady pro nás budou hnacím motorem, zda-li si dané místo opravdu vybereme nebo se podíváme po nějakém jiném, právě s lepší nabídkou realizačních předpokladů. Patří sem ubytovací, pohostinská a sportovně-rekreační zařízení, možnosti bezbariérové přepravy a nabídky zájezdů cestovních kanceláří a agentur pro zdravotně postižené.
36
2.3.1. Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení je prostor, kde je veřejnosti poskytováno ubytování. Je součástí základní infrastruktury cestovního ruchu, většinou bývá spojeno s dalšími službami, jako je např. stravování, ať už plného nebo částečného rozsahu. Ubytování může být poskytováno celoročně nebo sezónně a liší se od sebe velikostí, rozsahem či kvalitou poskytovaných služeb. (Zelenka, 2012). Ubytovací zařízení dělíme podle druhu do kategorie hotel, motel, penzion a ostatní ubytovací zařízení kam patří ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy, chaty a bungalovy. [17] Podle Českého statistického úřadu se v okrese Olomouc nachází 98 ubytovacích zařízení, z nichž 19 je bezbariérových. Bezbariérovost byla zjišťována z pohledu vozíčkáře. Informace jsme zjišťovali na webových stránkách jednotlivých ubytovacích zařízení a na portále booking.com. Z dostupných informací jsme zjistili, že pouze jeden z hotelů je vybaven pro zrakově postižené návštěvníky. Jedná se o hotel V Ráji v klidné části města Olomouc. Pokoj přizpůsobený pro tělesné postižené je vybaven signalizačním systémem pro zrakově postižené. [15] Tabulka 13: Počet bezbariérových ubytovacích zařízení Celkový počet ubytovacích zařízení
Počet bezbariérových ubytovacích zařízení
Podíl bezbariérových ubytovacích zařízení k celkovému počtu (v %)
98
19
19,4
Zdroj: vlastní zpracování, 2016.
2.3.2. Pohostinská zařízení Mezi pohostinská zařízení patří restaurace, pizzerie, hostince, kavárny, cukrárny, vinárny, pivnice, bary a další. V okrese Olomouc se podle České hospůdky.cz, nejrozsáhlejšího katalogu restaurací v České republice,
nachází
celkem 249 pohostinských zařízení.
Z toho
52
pohostinských zařízení má bezbariérový přístup. Bezbariérovost jsme řešili z pohledu vozíčkáře a informace jsme získávali na internetových stránkách restaurací a serveru 37
České hospůdky.cz. Při návštěvě některého ze zařízení doporučujeme ověřit bezbariérovost telefonicky přímo v restauracích. Byl zjišťován pouze přístup do restaurace, nezjišťovali jsme vyhrazená parkovací místa pro handicapované a vyhovující bezbariérovost sanitárních zařízení. Tabulka 14: Počet bezbariérových pohostinských zařízení Celkový počet pohostinských zařízení
Počet bezbariérových pohostinských zařízení
Podíl bezbariérových pohostinských zařízení k celkovému počtu (v %)
249
52
20,9
Zdroj: vlastní zpracování, 2016.
2.3.3. Sportovně – rekreační zařízení I sportovně-rekreační zařízení nabízejí možnost zdravotně postiženým návštěvníkům trávit v nich volný čas. V rámci výzkumu jsme se zajímali, jestli se v okrese Olomouc nachází bezbariérové aquaparky a kryté bazény, fotbalové a hokejové stadiony, případně další objekty ke sportovnímu vyžití. V Olomouci se nachází jeden aquapark se speciálním programem Vodní svět bez bariér. Cílem tohoto projektu je zpřístupnit co nejvíce vodních atrakcí a služeb občanům zdravotně postiženým. V současné době se bezbariérový přístup týká téměř všech atrakcí. Kromě Space Bowl a jednoho tobogánu může člověk se zdravotním handicapem využít všechny služby, které aquapark nabízí [1]. S bezbariérovým přístupem je ještě vybaven v Olomouckém okrese krytý plavecký bazén v Uničově. V Olomouci také najdeme moderní stadion fotbalového klubu Sigma Olomouc. Osoba na invalidním vozíčku má možnost návštěvy stadionu a zhlédnutí fotbalového zápasu. Bezbariérový vchod se nachází na jižní straně stadionu u vchodu číslo 12. I u hokejového stadionu klubu HC Olomouc se nachází bezbariérový přístup. Dokonce se tu hraje i sledge hokej. Univerzita Palackého v Olomouci nabízí možnost využívání bezbariérové sportovní haly.
38
Tabulka 15: Bezbariérová sportovně-rekreační zařízení Bezbariérovost Název Aquapark Plavecký bazén Fotbalový stadion Sigma Hokejový stadion Sportovní hala UPOL Zdroj: vlastní zpracování, 2016.
Město Olomouc Uničov Olomouc Olomouc Olomouc
BB BB BB BB BB
ND ND ND ND ND
ND ND ND ND ND
2.3.4. Bezbariérová přeprava Jedna z hlavních myšlenek projektu Bezbariérová Olomouc je svoboda pohybu pro všechny obyvatele a návštěvníky. To se město snaží poskytnout díky bezbariérovému cestováni veřejnými dopravními prostředky. V samotné Olomouci první bezbariérový spoj projíždějící celou Olomoucí vznikl již roku 1993. Tehdy se jednalo o vůz vybavený výsuvnou plošinou. V současné době jsou k dispozici nízkopodlažní spoje, jejichž seznam je dostupný na internetových stránkách Dopravního podniku města Olomouc. Budoucí vize je taková, že všechny linky budou vybaveny nízkopodlažním spojem. [32] Nejen v rámci Olomouce se myslí na zdravotně postižené osoby. Celkově celý Olomoucký kraj má projekt Cestování bez bariér, který na vyznačených linkách poskytuje komfort pro cestující. Integrovaný dopravní systém olomouckého kraje slibuje bezplatnou přepravu nejen pro zdravotně postižené návštěvníky, ale také pro průvodce nevidomého člověka či psa, zavazadla dle určených rozměrů. Handicapovaní mají jisté místo k přepravě, které jim musí být uvolněno. Vozík se samozřejmě také přepravuje zdarma. Co se týče nevidomých osob, vozidla jsou opatřena hlasovými výstupy a zastávky bývají osazeny vodícími pásy. Na webových stránkách Koordinátora integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje můžeme zjistit, že v okrese Olomouc se nachází celkem 509 autobusových zastávek, z toho 403 je bezbariérových. Můžeme tedy říci, že potenciál přepravy osob se zdravotním postižením je v této oblasti díky téměř 80 % bezbariérových zastávek velmi dobrý. [20]
39
2.3.5. Cestovní kanceláře, cestovní agentury V současné době se na území okresu Olomouc nenachází žádná specializovaná cestovní kancelář nebo agentura, která by nabízela zájezdy pro zdravotně postižené návštěvníky. V nákupním centru Galerie Šantovka v Olomouci najdeme cestovní kancelář Firo-tour, která nabízí poměrně velké množství hotelů vhodných pro handicapované klienty. V nabídce je např. Řecko, Turecko, Španělsko, Malta, Itálie či Egypt. V nabídce je i velké množství hotelů v České republice a na Slovensku. V Praze se nachází cestovní kancelář Good Places, s.r.o., která se specializuje na tvorbu individuálních zájezdů do destinací jako je Indie, Irán, Egypt, Nepál, Uzbekistán a další. Výhodou je, že si klient sám navrhne termín zájezdu, který přesně vyhovuje jeho požadavkům, stanoví si individuální program, cestuje jen s přáteli nebo rodinou, nejezdí ve velkých skupinách cizích lidí a cena zájezdu je obvykle levnější. Cestovní kancelář také myslí na zdravotně postižené návštěvníky. Jsou schopni v cílových destinacích najmout člověka, který bude nápomocen handicapovanému, pomůže s vozíkem, opatří speciální velké auto do kterého se vejde vozík, v případě odborné kvalifikace se může stát i pečovatelem dotyčného. Ve většině destinací mají k dispozici svého průvodce pro neslyšící, díky němuž je i sluchově postiženým jedincům umožněn odborný průvodcovský výklad daného místa. [12] V České republice je známých i několik webových portálů, které poskytují důležité informace handicapovaným lidem. Asi nejznámější je portál Helpnet.cz. Informační portál je určený pro osoby se specifickými potřebami, charakterizuje základní zdravotní postižení a obsahuje důležité informace ohledně legislativy, kompenzačních pomůcek, vzdělávání nebo třeba o zaměstnávání zdravotně postižených osob. [14]
2.4.
Selektivní předpoklady
Selektivními předpoklady se dané území odlišuje oproti ostatním, jsou stimulantem pro vznik a rozvoj cestovního ruchu. Můžeme je rozdělit na objektivní a subjektivní. Mezi objektivní faktory patří politické, demografické, administrativní, urbanizační, personální, ekologické a sociologické vlivy. Subjektivními faktory jsou marketingové a psychologické faktory. (Linderová, 2013)
40
Pro okres Olomouc jsme jako výborný selektivní předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob vybrali projekt Bezbariérová Olomouc. Projekt, jehož cílem je zpřístupnění veřejného života všem obyvatelům i návštěvníkům, vznikl v roce 2001. Je třeba si uvědomit, že bezbariérovost se netýká jen handicapovaných lidí, tedy lidí se zdravotním, sluchovým, zrakovým nebo mentálním postižením. I senioři, těhotné ženy, lidé s dětským kočárkem nebo děti do tří let se zahrnují do skupin osob, kterých se bezbariérovost týká. Ale i pro osoby s úrazy nebo s cestovními kufry je bezbariérové prostředí velkým přínosem a zlehčením každodenního života. Nikdo z nás by neměl brát zpřístupnění bezbariérového veřejného života na lehkou váhu, protože každý z nás se jednou, dřív či později, ocitne v situaci, kdy bezbariérovost využije a velmi ocení. [stránky olomouc] V projektu Bezbariérová Olomouc spolu úzce spolupracují zástupci dopravy, školství, sociálních služeb, stavebních úprav a informovanosti. Prvním náznakem vzniku projektu byl rok 1993, kdy vznikl speciální bezbariérový spoj napříč Olomoucí. V současné době má Olomouc velmi dobré bezbariérové podmínky v městské i příměstské dopravě. [stránky olomouc] Státní fond dopravní infrastruktury z programů podporujících zpřístupňování míst osobám se sníženou schopností pohybu a orientace spolufinancuje velkou část bezbariérových pěších tras. V současné době se nachází po Olomouci devět bezbariérových částí, které spojují centrum s okrajovými oblastmi. [stránky olomouc]
2.5.
Zhodnocení potenciálu Olomouce a okolí pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením
Na základě subjektivního hodnocení jednotlivých předpokladů rozvoje cestovního ruchu můžeme nyní pomocí tabulky, kterou jsme uvedli v metodice zkoumání potenciálu přidělit body každému z hodnoceného kritéria. Zda-li byl daný objekt zcela bezbariérově přístupný, částečně, s doprovodem nebo vůbec jsme posuzovali z pohledu osoby na invalidním vozíku.
41
Tabulka 16: Výsledné bodové ohodnocení kritérií Hodnocené kritérium Charakteristika Bezbariérová ubytovací zařízení více než 15 % všech UZ Bezbariérová pohostinská více než 20 % všech PZ zařízení Sportovně - rekreační zařízení
Body
Cestovní kanceláře Webové informační portály Zdroj: vlastní zpracování, 2016.
3
bezbariérové koupaliště/aquaparky - ano
2
fotbalové, hokejové a jiné stadiony - ano
2
jiná sportoviště - ano
2
Přístupné cyklotrasy a turistické méně než 10 % turistických stezek stezky více než 10 % cyklotras
Kulturně - historické památky
2
2 3
hrady/zámky/kostely přístupné s doprovodem
1
hrady/zámky/kostely částečně přístupné
2
hrady/zámky/kostely úplně přístupné
3
muzea/galerie/skanzeny čístečně přístupné
2
muzea/galerie/skanzeny zcela přístupné
3
divadla přístupná částečně nebo úplně
2
nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku - ne
0
ne
0
Olomouc a okolí získala celkem 29 bodů. Tím se řadí mezi oblast s výborným potenciálem cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky. Je třeba si však uvědomit, že zjištěný potenciál se týká především osob s tělesným zdravotním postižením. Bohužel lidem se zrakovým a sluchovým postižením je i přes velký potenciál oblasti přístupno málo objektů cestovního ruchu. Tabulka 17: Výsledné hodnocení potenciálu Bodové hodnocení 0 až 9 10 až 19 20 až 28 29 až 37 Zdroj: vlastní zpracování, 2016.
Kvantitativní hodnocení 1 2 3 4
Kvalitativní hodnocení základní průměrný zvýšený výborný
42
Závěr Vývoj cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky je velmi důležitou součástí trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu, na který je kladen velký důraz. Vzhledem k tomu, že počet zdravotně postižených neustále roste, je nezbytné vytvořit co nejlepší podmínky pro to, aby mohli žít plnohodnotným životem do míry, co jim to jejich zdravotní postižení dovolí. Cílem práce bylo zhodnotit a analyzovat potenciál cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Olomouci a okolí. Jednalo se o subjektivní názor na jednotlivé předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Ve všech případech jsme hodnotili přístupnost z pohledu osoby na invalidním vozíku, protože ti mají nejtěžší podmínky při překonávání bariér. Zkoumaná oblast, Olomouc a okolí, dopadla při hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky velmi dobře. Vysloužila si 29 bodů a tím se její potenciál značí jako výborný. Velké množství bezbariérových míst se nachází přímo v Olomouci. Díky projektu Bezbariérová Olomouc, který funguje od roku 2001, je ve městě přístupných velké množství objektů nejen cestovního ruchu. Právě díky tomuto projektu se může Olomouc a okolí pyšnit výborným potenciálem cestovního ruchu po zdravotně postižené. Olomouc a její okolí má sice již zmíněný výborný potenciál cestovního ruchu pro zdravotně postižené ale jedná se především o bezbariérovost z hlediska člověka tělesně postiženého. Byť se na zkoumaném území nachází místa, která jsou vhodná i pro nevidomé a neslyšící, v porovnání s místy vhodných pro tělesně postižené, jich je málo. Bylo by také dobré, kdyby Olomouc vytvořila vlastní webové stránky projektu Bezbariérová Olomouc. V současné době se informace o projektu nachází jako odkaz na oficiálních webových stránkách města. Webový portál ohledně projektu by mohl zahrnovat kompletní výčet bezbariérových míst nejen v Olomouci, ale i jejím blízkém okolí. Zjišťování informací ohledně bezbariérovosti není totiž lehké a většinou je potřeba osobní návštěvy nebo telefonického rozhovoru k zjištění situace. Závěrem bychom určitě mohli doporučit návštěvu Olomouce a jejího okolí zdravotně postiženým návštěvníkům jakéhokoliv věku či zájmu. Určitě si každý přijde na své a najde si díky velkému množství bezbariérových míst to,
co
ho zajímá. 43
Seznam použité literatury Tištěné zdroje INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch pro všechny: [odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu]. V Tribunu EU vyd. 1. Praha: Tribun EU, 2008. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-407-5. Dostupné také z: http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:193b7ed0-d92e-11e4-8565-005056827e52 KAZUIST, spol. s.r.o., Přístupný cestovní ruch v kostce. Příručka v rámci projektu Athena, 2010, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/12.00018. Dostupné také z http://www.kazuist.cz/download-ba68b0d612/ KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. KRHUTOVÁ, Lenka. Sociální práce a lidé se zdravotním postižením. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013. ISBN 2336-2332. LINDEROVÁ, Ivica. 2010a. Best practices v sociálnom cestovnom ruchu Španielska. In Sborník z třetí mezinárodní konference. Best practices v cestovním ruchu. Brno : Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o., 2010, s. 49 – 56. ISBN 978-80-87300-06-0. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. LINDEROVÁ, Ivica. Ekonomické a sociokultúrne dopady sociálneho cestovného ruchu. Procceding of Hradec Economic Days 2015, Vol II, pp. 138 – 144, University of Hradec Králové, February, 2015. Available at: http://fim2.uhk.cz/hed/images/KOMPLET_2_CJ.pdf LINDEROVÁ, Ivica. Hodnotenie potenciálu Českej republiky pre rozvoj cestovného ruchu zdravotne postihnutých návštevníkov. Ekonomická revue cestovného ruchu. 2012, 45, 1, s. 1-18. ISSN 0139-8660. LINDEROVÁ, Ivica. 2010b. Postavenie sociálneho cestovného ruchu v systéme cestovného ruchu Francúzska. In Folia Turistica 1. Zborník vedeckých prác. Banská Bystrica : Slovak-Swiss Tourism, 2010, s. 130 – 141. ISBN 978-80-89090-77-8.
44
LINDEROVÁ, Ivica. Pripravenosť na poskytovanie služieb v cestovnom ruchu zdravotne postihnutým návštevníkom v Českej republike. In Aktuální problémy cestovního ruchu „Cestovní ruch – destinace – regionální rozvoj“: sborník z mezinárodní konference. ŠÍP, Jiří. . .. Jihlava: VŠPJ. 2013. s. 117-127. ISBN 978-8087035-70-2. McCABE, S., MINNAERT, L. & DIEKMAN, A. 2012. Social Tourism in Europe. Theory and practice, 2012, 216 p. ISBN 978-1-84541-233-3. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-8802. KAZUIST, spol. s.r.o., Přístupný cestovní ruch v kostce. Příručka v rámci projektu Athena, 2010, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/12.00018 Online zdroje [1] Aquapark Olomouc. Programy [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.aqua-olomouc.cz/programy2.asp [2] Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje, o.p.s. [online]. [cit. 2016-0418]. Dostupné z: http://www.sluzbypostizenym.cz/sluzby/cilove-skupiny [3] Cyklotrasy.cz. Olomoucký kraj [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/seznam.phtml?filtr=&druh=&id_nuts_2=0&kraj=12& okres=0&id=0&typ=32,336&nazev=&lng=0 [4] Český statistický úřad. Okres Olomouc, Charakteristika okresu Olomouc [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11276/17839886/okres_Olomouc.pdf/24d8fda0-00c0439c-b539-6aa6adceab4b?version=1.1 [5] Český statistický úřad. Výběrové šetření zdravotně postižených osob [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyberove-setreni-zdravotnepostizenych-osob-2013-qacmwuvwsb [6] ECalypso. Tourism for all [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://ecalypso.eu/steep/public/section.jsf?id=27 45
[7] Eden – CzechTourism. Předchozí ročníky [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.eden-czechtourism.cz/predchozi-rocniky/eden-2012-13/ [8] ENAT. European Network for Accessible Tourism: Tourism for all [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.accessibletourism.org/?i=enat.en [9]Ethics and Social Responsibility. Czech Republic [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://ethics.unwto.org/sites/all/files/docpdf/czechrepublic.pdf [10] European Commission. European Destinations of Excellence [online]. [cit. 201604-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/growth/toolsdatabases/eden/about/index_en.htm [11] Euroskop. Cestování osob se zdravotním postižením [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/596/sekce/cestovani-osob-se-zdravotnimpostizenim/ [12] Good Placec. Cestování pro fyzicky postižené a invalidy [online]. [cit. 2016-0420]. Dostupné z: http://www.goodplaces.cz/index.php?r=cestovani-pro-zdravotnepostizene [13] Hanácké skanzen v Příkazích. Oficiální webová prezentace [online]. [cit. 2016-0329]. Dostupné z: https://www.hanackeskanzen.cz/cs [14] Helpnet. O portálu [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/o-portalu [15] Hotel V Ráji [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.hotelvraji.cz/hotel/ [16] Hotel-spa management. Sociální cestovní ruch [online]. [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://hotel-spa.ihned.cz/c1-54607020-socialni-cestovni-ruch [17] Hotelstars. Metodika klasifikace [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace [18] Hrad Bouzov. Oficiální prezentace státního hradu [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: https://www.hrad-bouzov.cz/cs
46
[19] Hrad Šternberk. Oficiální prezentace státního hradu [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: https://www.hrad-sternberk.cz/cs [20] Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje. Autobusové zastávky, okres Olomouc[online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.kidsok.cz/data/clanky/10/dokumenty/autobusove-zast-okres-ol.pdf [21] Liga vozíčkářů. Bariéry [online]. [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://ligavozick.skynet.cz/ip/bariery_skolici_pomucka/Obsah/kapitola_3_cast_1.htm [22] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Antidiskriminační zákon [online]. [cit. 201604-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z198_2009 [23]Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zdravotní postižení [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8 [24] Moravské divadlo [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.moravskedivadlo.cz/ [25] Muzeum umění Olomouc. Pro návštěvníky [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://olmuart.cz/pro-navstevniky/ [26]Národní informační centrum pro mládež. Klasifikace tělesného postižení [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/klasifikce-telesneho-postizeni [27] Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1371/2007 o právech a cestujících v železniční dopravě [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/8170AF40-53E1-4BBA-89CBEE9BA0A39273/0/pravacestujvzeldoprave.pdf [28] Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 181/2011 o právech a cestujících v autobusové a autokarové dopravě [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011R0181&rid=1 [29] OITS-ISTO. A fair and sustainable tourism for all [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.oits-isto.org/oits/public/index.jsf [30] Pohyblivost.cz. Články, informace [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.pohyblivost.cz/co-je-to-karta-prukaz-tp-ztp-a-ztpp.php
47
[31] Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Listina základních práv a svobod [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html [32] Projekt Bezbariérová Olomouc [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/obcan/socialni-sluzby/projekt-bezbarierova-olomouc [33] Projekt Bezbariérová Olomouc. Pro volný čas [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/obcan/socialni-sluzby/projekt-bezbarierovaolomouc/pro-volny-cas [34]Technická zařízení budov. Požadavky nové vyhlášky zabezpečující bezbariérové užívání staveb [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://voda.tzb-info.cz/normy-apravni-predpisy-voda-kanalizace/6579-pozadavky-nove-vyhlasky-zabezpecujicibezbarierove-uzivani-staveb [35] UNWTO. Accessible Tourism [online]. [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://ethics.unwto.org/en/content/accessible-tourism [36]Vláda České republiky: Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015-2020 [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/dokumenty/narodni-plan-podpory-rovnychprilezitosti-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim-na-obdobi-2015-2020-130992/ [37] Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb [online]. [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/f015224c-ff91-4cad-a37bdc0dc1072946/Vyhlaska-MMR-398_2009 [38] Zámek Náměšť na Hané. Kudy a jak na zámek [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://zamek.namestnahane.cz/kudy-a-jak-na-zamek/ [39]Zahrady smyslů. Kdo se řadí k tělesně postiženým [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zahradysmyslu.euweb.cz/stazeni/zahradyTPpdf/rozdeleni.pdf
48
Seznam příloh Příloha 1: Seznam ubytovacích zařízení přístupných pro vozíčkáře .............................. 50 Příloha 2: Seznam bezbariérových pohostinských zařízení ............................................ 50
49
Přílohy Příloha 1: Seznam ubytovacích zařízení přístupných pro vozíčkáře Název ubytovacího zařízení
Adresa
Kategorie
Hotel Golf Resort Clarion Congress Hotel Olomouc
Dolany, Véska 89 Olomouc, Hodolany, Jeremenkova 1082
Hotel ****
NH Olomouc Congress
Olomouc, Nová Ulice, Legionářská
Hotel ****
Hotel V Ráji
Olomouc, Hanáckého pluku 1162
Hotel ****
Business Hotel Alley
Olomouc, Michalské stromořadí 1061
Hotel ****
Hotel Trinity
Olomouc, Pavelčákova 445
Hotel ****
Hotel S-Port Véska
Dolany, Véska 91
Hotel ***
Hotel Akadmie
Hlubočky, Hrubá Voda 59
Hotel ***
Hotel Flora
Olomouc, Nová Ulice, Krapkova 439
Hotel ***
Hotel Senimo
Olomouc, Pasteurova 905
Hotel ***
Hotel Arigone
Olomouc, Univerzitní 20
Hotel ***
Ibis Olomouc Centre
Olomouc, Wolkerova 1197
Hotel ***
Hotel Prachárna
Olomouc, Řepčín, Křelovská 91
Hotel ***
Hotel Hesperia
Olomouc, Slavonín, Brněnská 385
Hotel ***
Hotel Zámek
Hotel ***
Hotel Gol Garni
Velká Bystřice, Zámecké náměstí 773 Oomouc, Nová Ulice, Legionářská 1165
Hotel Palác
Olomouc, 1. Máje 869
Hotel garni
Penzion U Bláhů
Dolany 8
Penzion
Hotel ****
Autocamping Šternberk, Dolní žleb 2416 Zdroj: Zpracováno podle czecot.cz, 2016
Hotel garni
Kemp
Příloha 2: Seznam bezbariérových pohostinských zařízení Pohostinské zařízení Restaurace Goliáš Potrefená Husa Restaurant Podkova Café Mahler Staročeská restaurace Hotel Hanácký Dvůr Restaurace Drápal Restaurace U Rytíře Restaurace U Zlaté koule Gastroland
Město Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc
Typ Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace
50
Příloha 2: Pokračování Restaurace Meteor U Červeného volka Restaurace Na bazéně Restaurace Mexicana U Huberta Hotel Trinity 818 Restaurant Fontana Café Restaurace V ráji Hotel Hesperia Hacienda Hospůdka U Flóry Restaurace Muzeum Šenk pod Jedovou Restaurace U Marušky Miracle Café Restaurant Caesar Café Restaurant Konvikt Gusto Restaurant Best Sportcentrum Porto Bistro Alibaba Hostinec U Kapličky U Kuděje Sportbar Atrium Sportbar Fiorentina Casablanca Café Bar Pivovarek Melicharek Sladký Méďa Centrum Jungle Cukrárna Vanilka Kavárna Betreka Kavárna Opera Kavárna národní dům Beauty Cafe Kavárna a čajovna Pohoda Triscaffp Kavárna U Médi Bar 60´s My Café Inferno Bar Myslivna Litovel
Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Litovel Dolany Přáslavice Mrsklesy Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Grygov Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Horka nad Moravou Olomouc Olomouc Šternberk Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Uničov Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Uničov Litovel
Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace, kavárna Restaurace, kavárna Restaurace, vinárna Restaurace, sportbar Pizzerie Bistro Hospůdka Hospůdka Hospůdka Hospůdka Hospůdka, kavárna Pivnice Cukrárna Cukrárna Cukrárna Kavárna Kavárna Kavárna Kavárna Kavárna, čajovna Kavárna, bar Kavárna, bar Bar Bar Bar Bar
Zdroj: zpracováno podle České-hospůdky.cz, 2016. 51
