HODNOCENÍ GENERATIVNÍCH FÁZÍ ROSTLINNÝCH DRUHŮ ZASTOUPENÝCH VE SMĚSÍCH PĚSTOVANÝCH V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 512 – 518, ISSN 0139-6013

HODNOCENÍ GENERATIVNÍCH FÁZÍ ROSTLINNÝCH DRUHŮ ZASTOUPENÝCH VE SMĚSÍCH PĚSTOVANÝCH V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU Evaluation of the generative stages of plant species represented in the mixture grown in arid climate Raab S.1, Lošák M.2, Janků L.3, Knotová D.4, Pelikán J.4 1

Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., 2 OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., 3 Agrostis Trávníky, s.r.o., 4 Zemědělský výzkum, spol. s r.o.

Abstrakt V rámci projektu ,,Modelový projekt biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu“ byly vytipovány, navrženy a sestaveny tři typy jetelotravních směsí: regionální, krajinná a jednoletá. Tyto směsi byly vysety na čtyřech pracovních plochách: Ratíškovice, Troubsko, Zubří a Rousínov. Současně byly na lokalitě v Ratíškovicích do půdy zapraveny pomocné půdní látky pro zlepšení biologických, chemických a fyzikálních vlastností půdy. V letech 2009 a 2010 byly postupně odebírány vzorky z generativních částí rostlin v době zrání jednotlivých druhů. Dále byly u jednotlivých druhů trav a bylin srovnány HTS a celková klíčivost semen na jednotlivých lokalitách. Klíčová slova: jetelotravní směsi, generativní fáze, pomocné půdní látky, HTS, klíčivost Abstract Within the project ,,A pilot project of prevention of soil biological degradation under conditions of arid climate” were selected, designed and assembled three types of legume-grass mixtures: regional, landscape and annual mixture. These compounds were to be hidden four working areas: Ratíškovice, Troubsko, Zubří and Rousínov. At the same time at the site in Ratiskovice incorporation into soil to improve the biological, chemical and physical properties of soil. Between 2009 and 2010 were successively sampled from the generative parts of plants during the ripening of individual species. Furthermore, in different species of grasses and herbs were compared HTS and total germination of seeds at different locations. Key words: legume-grass mixtures, generative stages, soil conditioners, HTS, germination Úvod Na výsušné lokalitě v Ratíškovicích na Hodonínsku je realizován již čtvrtým rokem pilotní projekt řešící problémová stanoviště s kritickým nedostatkem vody. Nedostatek vody je pro rostliny limitujícím stresovým faktorem. Míra odolnosti rostlin proti vodnímu stresu je v průběhu vegetačního období různá. Vodním stresem trpí rostliny zejména v jarním a letním suchém období. Důsledkem je snížení rychlosti fotosyntézy, respirace a klesá příjem CO2 (Kincl, Krpeš, 2000). Z důvodu zvyšování aridity krajiny, jež je dopadem klimatických změn, je nutno hledat řešení která pomohou tuto situaci zmírnit. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že klimatické změny mají již v současné době podstatný dopad na hospodářství, kvalitu života a na ekosystémy (http://www.eea.europa.eu/themes/climate). Za nejpřirozenější způsob obnovy je možno považovat přirozenou sukcesi. Tento proces je ale dlouhodobý a závislý na zdroji diaspor z okolí. (Straková et al., 2008).

512


Základním kritériem kvality osiva je procento klíčivosti. Klíčivost osiva se hodnotí za standardních, optimálních laboratorních podmínek. Polní podmínky však pouze zřídka odpovídají podmínkám laboratorním. Přestože k nejdůležitějším semenářským znakům kvality osiva patří vysoká klíčivost, pro pěstitele jsou rozhodujícími kritérii polní vzcházivost a vyrovnanost vzcházení. (Hosnedl 2003). Polní vzcházivost je dána celým souborem vlastností semen jako je stáří semen, dormance, zdravotní stav, anatomická stavba, tvrdosemennost, energetický obsah semen, obsah zásobních látek v semeni a jejich poměr, podmínky prostředí, v němž semena klíčí, což jsou mikrobiologické, půdní, klimatické, příprava půdy před setím atd. (Bláha 2005). Materiál a metodika Byly navrženy a sestaveny tři druhy jetelotravních směsí (Knotová et. al. 2010): krajinná směs s přídavkem jetelovin (výsevek 200 kg.ha-1), regionální směs (100 kg.ha-1) a jednoletá směs (70 kg.ha-1). Tyto směsi byly vysety na čtyřech agroekologicky odlišných pokusných lokalitách v Ratíškovicích, Troubsku, Rousínově a Zubří. Kontrolní variantou byla plocha ponechána bez výsevu. Tab. 1 uvádí složení jednotlivých směsí vysetých na všech lokalitách. Jako krajinné směsi bylo použito osivo komerční směsí VV17 pro sadové mezipásy do níž byly přidány jeteloviny a směs regionální a jednoletá byla navržena pro konkrétní podmínky daného stanoviště v Ratíškovicích. Na všech lokalitách byly postupně odebírány vzorky z generativních částí rostlin v době zrání jednotlivých druhů (na každé lokalitě v jiném termínu v závislosti na podmínkách prostředí) a do seče porostu. Odběr probíhal následovně: na jednotlivých lokalitách bylo v každém pokusu ze všech opakování odebráno 20-30 stébel (lodyh), případně hlávek (u jetelovin) ve fázi plné zralosti (89 fáze BBCH) u druhů, které pokrývaly nad 20% plochy pokusu na rozbor osiva, klíčivost a HTS. Kromě toho bylo zjišťováno množství fertilních stébel (lodyh) jednotlivých druhů z plochy 1 m2. Na všech lokalitách byl také proveden odběr fertilních částí zralých druhů z jednotlivých směsí na hodnocení hmotnosti tisíce semen (HTS) a klíčivost. Výsledky a diskuze Dosažené výsledky jsou soustředěny v tabulkách a grafech. Tab. 1 podává přehled o výnosových charakteristikách druhů společných pro všechny lokality v roce 2009. Jednalo se o druh Lolium multiflorum v jednoleté směsi a druh Arrhenatherum elatius v regionální směsi. U počtu fertilních stébel na 1 m2 byly u druhu Arrhenatherum elatius počty poměrně vyrovnané s výjimkou lokality Ratíškovice. Výnosy semen u tohoto druhu byly nejvyšší v Zubří a v Rousínově. U druhu Lolium multiflorum byly nejvyšší počty fertilních stébel na lokalitě Troubsko a dále následovaly lokality Ratíškovice a Zubří. Výnosy semen u tohoto druhu byly nejvyšší v Troubsku a Rousínově. Tab. 2 uvádí výnosové charakteristik dalších sklizených druhů (Festuca rubra, Festuca ovina, Trifolium repens a Plantago lanceolata) na lokalitách Troubsko, Rousínov a Zubří. Druh Plantago lanceolata vykazoval na lokalitě v Zubří větší počet lodyh z 1 m2 než v Rousínově, avšak v Rousínově měl vyšší výnos semen z 1 m2. Druh Festuca sp. na lokalitě v Troubsku měl v krajinné směsi značně větší počet stébel na 1 m 2 i větší výnos semen z 1 m2 než ve směsi regionální. Trifolium repens odebraný z krajinné a regionální směsi na lokalitě v Zubří měl větší počet stébel z 1 m2 u regionální směsi, ale větší výnos semen z 1 m2 u krajinné směsi.

513


Tabulka 1 - Složení vysetých směsí Jednoletá Druh Phalaris canariensis Lolium multiflorum var. westerwoldicum Panicum miliaceum Bromus sp.

Krajinná % Druh % 15,0 Festuca rubra - výběžkatá 38,3 19,0 25,5 Festuca rubra - trsnatá 6,0 Festuca ovina 12,8 10,0 Poa pratensis 7,7 0,9 Agrostis tenuis

Trávy celkem 50,0 23,0 Trifolium repens Medicago lupulina 1,0 Lotus corniculatus Cicer arietinum 6,0 Securigera varia Trifolium campestre 4,0 Onobrychis viciifolia Melilotus albus 7,0 Anthyllis vulneraria Lupinus albus Phacelia tanacetifolia 1,0 Carthamus tinctorius 8,0

Netrávy celkem Směs celkem

50,0 100,0

Regionální Druh Agrostis capillaris Anthoxanthum odoratum

% 2,0 6,5

Arrhenatherum elatius Cynodon dactylon Festuca ovina Festuca rubra Festuca rupicola Festuca valesiaca Koeleria macrantha Phleum pholeoides Poa angustifolia Poa pratensis

5,0 6,0 19,9 6,0 4,8 2,1 9,4 1,9 0,2 6,0 85,1 69,5 3,0 Achilea millefolium 0,5 3,0 Anthyllis vulneraria 4,7 3,0 Artemisia 0,5 3,0 Astragalus cicer 0,2 3,0 Astragalus lasiopetalus 1,4 Coronilla varia 6,0 Dianthus carthusianorum 0,1 Hypericum perforatum 0,5 Lathyrus sylvestris 1,2 Lotus cornicullatus 0,5 Lupinus polyphyllus 0,4 Medicago falcata 0,0 Onobrychis viciifolia 7,6 Plantago lanceolata 1,9 Plantago media 0,1 Silene vulgaris 0,2 Trifolium alpestre 0,2 Trifolium medium 0,0 Trifolium repens 3,3 Trifolium rubens 0,4 Veronica teucrium 0,1 Vicia pisiformis 0,7 Vicia villosa 0,1 14,9 30,4 100,0 100,0

514


Tabulka 2: Výnosové charakteristiky druhů společných pro všechny lokality v roce 2009

Lokalita

Druh

Lolium multiflorum Arrhenatherum elatius Lolium multiflorum Troubsko Arrhenatherum elatius Lolium multiflorum Rousínov Arrhenatherum elatius Lolium multiflorum Ratíškovice Arrhenatherum elatius Zubří

Směs jednoletá regionální jednoletá regionální jednoletá regionální jednoletá regionální

Počet Výnos fertilních Výnos semen semen v g z stébel na v g z 1 stébla 1 m² 1 m² 706,60 0,1 70,66 226,66 0,04 80,5 1231,66 0,32 393,39 285,00 0,08 23,26 454,20 0,47 213,93 240,00 0,26 61,2 971,10 0,13 121,39 82,22 0,07 5,51

Tabulka 3: Výnosové charakteristiky všech sklizených druhů na všech lokalitách v roce 2009

Lokalita

Druh

Festuca rubra Rousínov Festuca ovina Plantago lanceolata Trifolium repens Zubří Trifolium repens Plantago lanceolata Festuca sp. Troubsko Festuca sp.

Směs krajinná krajinná regionální krajinná regionální regionální krajinná regionální

Počet Výnos semen stébel/lodyh v g z 1 stébla na 1 m² 108,88 0,1 85,76 0,1 89,32 0,72 135,54 0,03 160,00 0,03 144,44 0,35 1685,00 0,09 177,78 0,09

Výnos semen v g z 1 m² 11,0 8,15 64,31 6,34 4,89 51,19 156,03 15,41

V gr. 1 je provedeno srovnání celkové klíčivosti na jednotlivých lokalitách v roce 2009 v %. Na těchto lokalitách nebyly aplikovány pomocné půdní látky. Nejvyšší klíčivosti byly zaznamenány u většiny hodnocených druhů na lokalitách Troubsko a Rousínov. Na těchto lokalitách byly hodnoty klíčivosti prakticky vyrovnané ve všech typech směsí. Výjimku tvořil druh Trifolium repens (výrazně vyšší v Troubsku) a Anthyllis vulneraria (vyšší v Rousínově) v krajinné směsi. Stejně se tento druh projevil v Rousínově také v regionální směsi. Na lokalitě Zubří vykazovala sklizená semena mnohem menší klíčivost s výjimkou druhů Plantago lanceolata a Lolium multiflorum.

515


Graf 1: Srovnání celkové klíčivosti na jednotlivých lokalitách v roce 2009 [%]

Porovnáním HTS na třech lokalitách – Troubsko, Rousínov a Zubří v gr. 2 bylo zjištěno, že nejvyšší HTS byly zaznamenány na lokalitách Troubsko a Rousínov. Největší rozdíl byl zaznamenán u druhu Onobrychis vicifolia na lokalitách v Troubsku a Rousínově a téměř žádné rozdíly u druhu Lolium multiflorum na všech třech lokalitách. Graf 2: Srovnání HTS na jednotlivých lokalitách v roce 2009

V gr. 3 je provedeno srovnání HTS u jednotlivých odebraných druhů v roce 2009 a 2010 na lokalitě v Ratíškovicích. Zde byly použity pomocné půdní látky (A – agrisorb, L – lignit, Z – zeolit, K – kontrola). Větší HTS byly zaznamenány u většiny odebraných druhů v roce 2010

516


kromě druhu Arrhenatherum elatius v regionální směsi při dodání zeolitu a druhu Lolium multiflorum v kontrolní variantě jednoleté směsi. Graf 3: Porovnání HTS u jednotlivých druhů v letech 2009 a 2010

Závěr U druhů Lolium multiflorum a Arrhenatherum elatius pěstovaných v různých agroekologických podmínkách se projevil vliv stanoviště na počet fertilních stébel a výnos semen. U klíčivosti sklizených semen se výrazný vliv stanoviště projevil pouze u druhů Trifolium repens a Anthyllis vulneraria (zde pouze v regionální směsi). U ostatních druhů a typů směsí nebyly výrazné rozdíly mezi lokalitami. Taktéž u hmotnosti tisíce semen se výrazné rozdíly mezi lokalitami neprojevily. U druhů Arrhenatherum elatius, Lolium multiflorum a u Festuca sp. byl ve většině případů prokázán vliv ročníku na hmotnost tisíce semen. Literatura Bláha, L. 2005: Důvody rozdílů mezi laboratorní klíčivostí a polní vzcházivostí. Sborník referátů ze semináře Osivo a sadba 10. 2. 2005: 78-80. ISBN 80-213-1286-6. Hosnedl, J. 2003: Klíčivost a vzcházivost osiva. Sborník referátů ze semináře Osivo a sadba 6. 2. 2003: 24-29. ISBN 80-213-0997-0. Kincl, M., Krpeš, V.: Základy fyziologie rostlin. 2. vyd. Ostrava, Montanex, 2000, 221 s. ISBN 80-7225-041-8. Straková, M., Straka, J., Michalíková, L. a Hartman I., 2008: Praktické zkušenosti s půdními kondicionéry při zatravňování extrémních stanovišť. Trávníky 2008: 16-19. ISBN 8086802-12-4. URL: http://www.eea.europa.eu/themes/climate 6.1.2010

517


Poděkování: Příspěvek vznikl při řešení výzkumného projektu financovaného MŠMT ČR č. 2B08020 „Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu“ a při řešení výzkumného záměru financovaného MŠMT ČR č. MSM 2629608001. Kontaktní adresa: Ing. Simona Raab, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Zahradní 1, 664 41 Troubsko, [email protected]

518

HODNOCENÍ GENERATIVNÍCH FÁZÍ ROSTLINNÝCH DRUHŮ ZASTOUPENÝCH VE SMĚSÍCH PĚSTOVANÝCH V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU

Recommend Documents