HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR. Nemáme změnit svět, ale sebe a své okolí. Čekáte-li nečekaně dítě volejte

HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR 2 – 3 Zprávy 4 – 7 Centrum naděje a pomoci 7 Miminka na školách... 8 – 9 Umělý potrat 9 Povídka Martina Petišky 10 Nesoudíme. Pomáháme 11 Z vašich dopisů 12 Z poradny Aqua vitae 13 Akce pro život 14 – 16 Poslání mužů 3 / 2014 / Informační oběžník Hnutí Pro život ČR / září 2014

Nemáme změnit svět, ale sebe a své okolí dost prostředků změnit současný stav kolem nás, zvláště když si uvědomujeme desítky a desítky denně zabíjených dětí v naší zemi prostřednictvím potratů, abortivní antikoncepce a během procesu umělého oplození. Je to ale konec konců jen pýcha, která se staví nad moudrost Stvořitele a přehlíží to, co máme za dary. Každý máme jiné možnosti. Poslanec nebo soudce jich má víc, maminka u dětí méně. Naší povinností ale není změnit svět. Naší povinností je využít na sto procent situace a dary, které jsme dostali, a zbytek nechat na Bohu. Proto pomáháme matkám, sledujeme zákony, píšeme, prosíme, navrhujeme, vysvětlujeme atd., i když je to zdánlivě bez-

nadějné. Proto jsme také vděčni za každou pomoc. Proto se modlíme za politiky, gynekology, biskupy a všechny, kteří mají ve společnosti vliv. S čím jsme si jisti, že kultura života nakonec zvítězí. Radim Ucháč

Čekáte-li nečekaně dítě volejte 800 108 000 prolife.cz Informační stránky Hnutí Pro život ČR

linkapomoci.cz celorepubliková poradna pro ženy v tísni

nesoudimepomahame.cz projekt pomoci ženám nuceným k potratům

modlitbyzanejmensi.cz modlitby za obnovu kultury života

Foto: expertbeacon.com

Kultura života – rodina, děti, naděje budoucnost, svoboda, láska. Ale i námaha, kultivace rozumu, úsilí o vnitřní řád, oběť, práce, boje s vlastním sobectvím a pohodlím a na věčnosti odměna. Každý jsme ve svém nitru roztržen mezi sobectvím a láskou a záleží jen na nás, kterou cestou se vydáme. Naopak kultura smrti a nenávisti nabízí rychlou rozkoš, pohodlí, nezodpovědnost, svévoli. Nedílnou její součástí je ale také vyprahlost, bolest, utrpení, zloba a na věčnosti samota. Můžeme naříkat, kam se svět žene, když s hrdostí dává na odiv perverze a Desatero je vysmíváno. Ale k ničemu to není. Můžeme být plni hořkosti vůči Bohu, že nedává

Zprávy

Hnutí Pro život ČR zaslalo připomínku k návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění připravený Ministerstvem zdravotnictví. Připomínka požaduje zajištění kvalitní lékařské péče pro neplodné páry směřující k léčbě příčin neplodnosti, místo aby byly odesílány k podstoupení umělého oplození. Umělé oplození vede k destrukci mnoha desítek tisíc lidských embryí a má vážné psychické, sociální i zdravotní rizika pro páry, které jej podstupují. Hnutí Pro život ČR v připomínce uvádí, že „umělé oplodnění v současné době podstupují ženy, u kterých není vyloučeno, že otěhotní přirozeným způsobem, neboť se nevynakládá odpovídajícího úsilí k nalezení příčin neplodnosti a k početí konvenčními prostředky. Tím dochází k plýtvání prostředky z veřejného pojištění, zbytečnému vystavování žen zdravotním rizikům a k vytváření lidských embryí se všemi závažnými právními a etickými důsledky, které z toho plynou.“ prolife.cz

Foto: fertilitycenter.am

Hnutí Pro život připomínkuje návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v souvislosti s distribucí potratových tablet schválil edukační materiál pro lékaře i pacientky, z něhož v rozporu se zákonem vyplývá, že usmrcení nenarozeného dítěte může proběhnout mimo zdravotnické zařízení a to se všemi zdravotními i psychickými důsledky pro matku. Proto byla na SÚKL podána žaloba a návrh na zrušení opatření obecné povahy. Gynekologové, kteří by provedli chemický potrat podle edukačního materiálu, by se tak vystavili jednak postihu podle trestního zákona (§ 160 TZ) a zároveň i riziku žalob v případě jakýchkoliv zdravotních komplikací. Schválené potratové tablety jsou určeny k usmrcení nenarozeného dítěte během prvního trimestru těhotenství. Žena je po jejich požití odeslána mimo zdravotní zařízení a k vypuzení mrtvého dítěte může podle výrobce dojít během několika následujících dní, což je v rozporu s českou legislativou. Hnutí Pro život ČR spolupracovalo na podání žaloby, protože schválený chemický potrat je dalším přímým útokem na život nenarozených dětí, posiluje trend nezodpovědného přístupu mužů a vede ke zneužívání žen, které jsou po potratech nuceny vyhledávat psychologickou pomoc. Hnutí Pro život ČR apeluje na představitele státu, aby v případě nečekaných těhotenství nabízeli ženám a rodinám pravou pomoc a ne pouze sváděli k usmrcení jejich dítěte. prolife.cz

Iniciativa Jeden z nás se domáhá spravedlnosti před evropským soudem

Foto: VWAmFot

Státní ústav pro kontrolu léčiv žalován kvůli potratové tabletě

turtlebayandbeyond.org

Polsko: nebezpečný precedent zneuznání výhrady svědomí Uznávaný polský porodník prof. Bogdan Chazan byl odvolán z postu ředitele nemocnice Sv. Rodiny ve Varšavě primátorkou polského hlavního města Hannou Gronkiewicz-Wal-

září 2014 / strana 2

Každý je jedinečný, vzácný a nenahraditelný od početí do přirozené smrti.

Foto: nltimes.nl

Iniciativa Jeden z nás napadla květnové sdělení Evropské komise u Soudního dvora Evropské unie. Stížnost dopodrobna rozebírá sdělení Komise a dochází k závěru, že je nedostatečné a tudíž porušuje závazky Komise. Soud se bude muset také zabývat otázkou, zda Nařízení EU 211/2011, které je právním podkladem pro evropské iniciativy občanů, dává Komisi právo poskytnout nedostatečnou odpověď nevítaným občanským iniciativám. Očekává se i odpověď na otázku, zda iniciativy občanů jsou nástrojem tzv. participativní demokracie. Pokud soud vyhoví požadavkům iniciativy Jeden z nás, znamenalo by to ukončení monopolu na straně Komise. Soud však může dojít k závěru, že Komise má v těchto záležitostech téměř neomezenou pravomoc a že tedy své odmítnutí příp. nemusí odůvodnit vůbec. Ve hře je i odmítnutí stížnosti z nějakého formálního důvodu. V obou případech by se tento mechanismus participativní demokracie, navržený samotnou EU v roce 2011 na základě Lisabonské smlouvy, stal prázdným slibem. Součástí iniciativy Jeden z nás byl legislativní návrh, který žádal Komisi, aby v souladu s kompetencí EU podpořila ochranu lidského života od početí. Návrh zahrnoval požadavek ukončení veřejného financování aktivit, které ničí nebo zamýšlejí zničit lidská embrya zejména v oblastech výzkumu, rozvojové pomoci a veřejného zdraví. Nejen zástupci iniciativy Jeden z nás, ale téměř dva miliony petentů nyní čekají na odpověď, k čemu je vlastně evropská občanská iniciativa dobrá. A Soudní dvůr EU musí reagovat.

Zprávy

Foto: wiadomosci.wp.pl

tzovou. Svůj krok zdůvodnila tím, že prof. Chazan porušil polskou potratovou legislativu, když odmítl provést potrat a ženu neodeslal do alternativního zdravotnického zařízení. Levicové a feministické skupiny rozpoutaly proti prof. Chazanovi kampaň za jeho odvolání poté, co jako lékař odmítl provést potrat dítěte s rozsáhlými vrozenými chorobami. Prof. Chazan matku vyrozuměl o vážnosti situace a jí i dítěti nabídl širokou škálu odborné pomoci a osobní doprovázení. Dítě, počaté v procesu in-vitro (kde se riziko vrozených vývojových vad výrazně zvyšuje), se narodilo 30. června, ale 9. července večer zemřelo. Pro-life skupiny v Polsku hodnotí odvolání ředitele nemocnice Sv. Rodiny jako porušení svobody svědomí a neodůvodněnou osobní odvetu. Vyzvali širokou veřejnost k protestu a vyslali také požadavek na změnu zákona, který by měl chránit svobodu svědomí lékařů. Dr. Chazan dostal také pokutu ve výši 70 tisíc zlotých (cca 420 000 Kč) za porušení zákona. Když se ho novináři ptali, zda je pokuta pro něj vysoká, řekl, že „cena lidského života je nevyčíslitelná“. res.claritatis.cz

Hnutí Pro život ČR nesouhlasí s oslavou homosexuality – Prague Pride

Foto: simplicityphotography.com

prof. Bogdan Chazan

prolife.cz

Irsko: Důsledek přijatého potratového zákona

prolife.ie


BABY HOPE:

FORCIBLY DELIVERED, ALONE, AND LEFT STRUGGLING FOR HIS LIFE IN INTENSIVE CARE.

The Content is being used for illustrative purposes only and any person depicted in the Content is a model.

Nedávno byl v Irsku poprvé použit „sebevražedný dodatek“ loni schváleného potratového zákona. Mladá žena nepocházející z EU byla ve své zemi znásilněna. Přicestovala do Irska, kde jí v azylovém centru doporučili potrat v Anglii. Nebyla však schopná zaplatit poplatek a skončila u lékaře, kterému řekla, že má sebevražedné úmysly, aby mohla podstoupit potrat. Imigrantce nebyla nabídnuta žádná psychologická péče. Porodník v nemocnici konstatoval, že dítě je již životaschopné a nabídl předčasný porod dítěte – neboť i tak lze vyložit irským zákonem definované ukončení těhotenství v případě hrozby sebevraždou. Žena to nejprve odmítla a započala hladovku, soud však nařídil její výživu proti její vůli. Nakonec souhlasila s porodem dítěte, chlapce, císařským řezem ve 25. týdnu. Nyní čelí ještě větším traumatům a její dítě je na neurčitou dobu na jednotce intenzivní péče. Irští pro-life aktivisté na tyto velmi neetické postupy upozorňovali. Opakovaně varovali, že nový potratový zákon může zapříčinit umělé vyvolání porodu extrémně nedonošeného dítěte bez lékařského opodstatnění. Irský parlament loni schválil, že „ukončení těhotenství“ označuje „lékařský zákrok, během něhož nebo v jehož důsledku je ukončen život nenarozeného dítěte“ s poznámkou pod čarou, že „pokud je dítě životaschopné a život matky ohrožen a nejlepším postupem je předčasné vyvolání porodu nebo císařský řez“. Po porodu má zdravotnický personál zajistit potřebnou péči o novorozence podle klinických směrnic a nejlepší praxe. Někteří legislativci počítali s tím, že hlasují pro potrat, jiní naopak počítali s tím, že život dítěte bude zachráněn. Irští pro-life aktivisté žádají, aby kvůli zásadním legislativním vadám byl potratový zákon co nejdříve zrušen. V tomto případě byla zranitelná a rozrušená žena místo pomoci nucena projít zbytečným utrpením a bezmocné dítě v inkubátoru bojuje o život. Irský potratový zákon nepomáhá zachraňovat životy žen ani jejich dětí.

THIS IS THE RESULT OF FINE GAEL’S ABORTION ACT. leták irské pro-life organizace vysvětlující okolnosti případu


Foto: thelifeinstitute.net

Hnutí Pro život ČR nesouhlasí s konáním festivalu Prague Pride, který má za cíl propagaci neplodného homosexuálního životního stylu. Touha po společenském uznání vede homosexuální komunitu k požadovaní nezasloužených privilegií, která náleží rodině. Pouze rodina může zajistit budoucnost české společnosti. Udílení privilegií, která mají prostřednictvím zákonů postavit homosexuální styl soužití na roveň manželství, vede k celospolečenské devastaci postavení rolí otce, matky a rodiny. Homosexuální agenda je využita k ideologickému útoku na základy společnosti. Zvláště alarmující je požadavek homosexuální lobby na adopci dětí. Dítě má právo a potřebuje ke svému vývoji stabilní prostředí zajišťované celoživotním svazkem otce a matky, nikoliv aby bylo obětováno homosexuální lobby. Hnutí Pro život ČR proto prosí představitele státu, aby nezneužívali veřejnou moc k budování utopické společnosti, ale měli na zřeteli dobro rodin, které jediné mohou zastavit vymírání české společnosti. Hnutí Pro život ČR podpořilo Pochod pro rodinu organizovaný Mladými křesťanskými demokraty (MKD). Předseda MKD Petr Jurčík upřesnil: „Cílem této akce je poukázat na současný stav v naší společnosti, kdy zájmy tradiční rodiny nejsou dostatečně hájeny a to i v kontextu rozličných snah o uzákonění adopcí homosexuálními páry.“

Foto: 2x cenap.cz

Centrum naděje a pomoci

manželé Jaroslav a Ludmila Lázničkovi

Hřivny se nezakopávají... V březnu 2014 si Centrum naděje a pomoci (CENAP) připomnělo 20 let od svého založení. 20 let práce v oblasti ochrany života od početí po přirozenou smrt, 20 let práce pro rodiny. Z malé poradny přirozeného plánování rodičovství se za tu dobu vyvinula organizace působící v rámci nejen České republiky. Zakladatelka CENAP MUDr. Ludmila Lázničková, gynekoložka a vedoucí organizace, má za sebou celou škálu přednášek, a to i v zahraničí, nejen v rámci Evropy, ale i v USA. Paní doktorko, Vy jste nejprve promovala jako dětská lékařka. Přesto působíte jako gynekoložka, co Vás vedlo ke změně oboru? Ludmila: Od roku 1991 jsem se věnovala propagaci a poradenství v oblasti symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství, označované zkratkou STM PPR. Je to nejen vysoce spolehlivá metoda, pokud se manželé potřebují vyhýbat početí dítěte, ale má významný diagnostický potenciál. Ze záznamů můžeme vyčíst příčiny různých gynekologických problémů, i jak je řešit. V 90. letech v celé České republice nebyl jediný gynekolog, který by dokázal


respektovat to, co říká cyklus ženy v rámci symptotermální metody. Naopak jsme se setkávali s tím, že lékař, místo aby problém smysluplně řešil, předepsal hormonální antikoncepci – údajně léčebně. Jaroslav: Ještě v době před manželstvím jsme byli v kontaktu s P. Ladislavem Kubíčkem. Tento kněz, původně lékař, gynekolog, nás provázel nejen začátkem manželství. Když v roce 1991 manželka absolvovala při třech malých dětech kurz PPR, otci Ladislavovi se svěřila, že jsme v PPR objevili pro naše manželství něco, co nás posunulo v našem vztahu jednoznačně dál.

A otec Ladislav ve svém dopise Lídě poznamenal: „Však jsem se za vás již dlouho modlil. Něco v tom Brně dělejte. Ten titul nemáš zbytečně. Hřivny se nezakopávají.“ Ludmila: Stále si vybavuji, jak jsem ten dopis zasunula opravdu hodně hluboko do šuplíku. Říkala jsem si, že na šíření PPR nemám, že jsem jen maminka na mateřské, a až půjdu do práce, budu pracovat jako dětská lékařka. Navíc v podmínkách České republiky pracovat jako gynekolog v souladu s morálním učením katolické církve bylo vždy velice náročné, a to trvá dodnes. Jenže mezitím jsme občas něco



manželé Lázničkovi během mezinárodní konference v Římě (papežský palác)

Sama jsem tímto byla překvapená. Ukázalo se, že s podporou potravinových doplňků a se správným načasováním nasazení léků do dvou let otěhotnělo a porodilo 80 % klientek. o PPR řekli – nejprve to bylo mezi známými v rámci modlitebního společenství manželů a podobně. Postupně se na nás začali obracet lidé se svými problémy, které se týkaly praktikování PPR z různých aspektů. Uvědomovala jsem si, že při vysvětlování PPR jde o zdraví, a ve svém důsledku i o život. Že to nemůže být nějaké amatérské „pokecání si“, ale že je opravdu nutné, aby poradenství fungovalo v rámci určité instituce. V tom mne tehdy podporoval i již manželem zmiňovaný otec Ladislav Kubíček, a tak postupně v Brně vznikla „Pracovní skupina PPR“, později se tato organizace přejmenovala na CENAP – Centrum naděje a pomoci. Určitým vzorem pro mne byla právě Arbeitsgruppe NFP z Německa, jejich profesionalita, spolupráce s univerzitami a ženskými klinikami. V rámci Arbeitsgruppe NFP byla rozvinutá spolupráce nejen mezi lékaři, ale i psychology a pedagogy v rámci

rozsáhlého týmu. Takto byla postupně vypracována špičková metoda STM PPR, nyní označovaná jako sensiplan. I s podporou dalších kněží jsem měla možnost zúčastnit se zahraničních seminářů, stáží a konferencí, seznámit se s různými metodami PPR, které jsou vyučovány v Evropě i na americkém kontinentě. Díky těmto zkušenostem jsem postupně objevovala celý význam PPR. Uvědomovala jsem si nedocenitelný význam orientace v záznamu v cyklu v gynekologii. S psychickou podporou profesora Freundla z ženské kliniky z Düsseldorfu a otce Ladislava pak byl již krůček k rozhodnutí pro změnu odbornosti. Dnes jsem moc ráda. Práce mne baví, gynekologie

a především práce s těhotnými představuje krásnou, smysluplnou práci. Jaroslav: Pracovat na gynekologii v souladu s morálním učením katolické církve není vůbec jednoduché. Za celou dobu do atestace, co manželka pracovala v nemocnici, nejen že neprováděla potraty, ale podařilo se jí několik žen podpořit, aby své rozhodnutí jít na potrat změnily. Podařilo se jí podpořit několik nastávajících maminek, aby nepodstoupily sterilizaci, několika lidem již tehdy poradila tak, že nakonec došlo k úspěšným otěhotněním bez umělého oplodnění. To vše se ovšem nesetkávalo s příliš velikým nadšením ostatního personálu v nemocnici. Ani nyní, kdy pracuje samostatně v ambulanci, situace vůbec není jednoduchá. Je to práce „proti proudu“. To, co pojišťovny štědře hradí, manželka nedoporučuje nebo rozmlouvá. Nepředepisuje hormonální antikoncepci ani se nepodílí na umělém oplodnění, snaží se podpořit své pacientky k přijetí každého dítěte, tedy nejen že neodesílá na žádné potraty, ani nedoporučuje vyšetřování na vývojové vady na začátku těhotenství – tedy hodně času věnuje aktivitám, které nejsou pojišťovnami ani jinak zaplacené. Ludmila: I když je to další finanční zátěž, tak pro provoz gynekologické ambulance vidím jako důležité, že ambulance je úzce provázána s našimi poradnami CENAP. Důležitá je poradna přirozeného plánování rodičovství, poradna při řešení neplodnosti, radíme při obtížích s kojením, a od začátku činnosti organizace máme tzv. „Poradnu pro ženy dívky“. Je to poradna, kde se snažíme pomáhat k přijetí každého dítěte. Hledáme řešení při obtížích v souvislostech s rodičovstvím, když se objeví různé sociální či vztahové problémy. Jsou to velice citlivé otázky, na které v gynekologické ambulanci již opravdu není čas a prostor. V poradně je možné si v klidu sednout a problém rozebrat z více stran. Poradenství poskytujeme nejen osobní formou, ale i telefonicky či e-maily. Součástí prostor Centra naděje a pomoci je kromě poradny i další místnost pro přednášky. V říjnu zde bude probíhat akreditovaný seminář „NAPROHELP, úspěšná cesta k dítěti“. Proč vlastně NAPROHELP? Otázkám řešení neplodnosti jsme se v oběžníku Hnutí

Vždy je potřebné si zachovat vzájemnou úctu – jednoho k druhému a také k počatému dítěti.




pro život věnovali již v roce 2011, tehdy tento termín ještě nebyl používaný. Ludmila: Ano, je to pravda. Ale i tehdy, tak jako dlouhé roky před tím, se hovořilo při řešení neplodnosti o významu orientace v záznamu menstruačního cyklu, o významu STM PPR. Já jsem také vždy hovořila o společné plodnosti páru, o významu potravinových doplňků pro zlepšení reprodukčního zdraví obou. Jenže často jsem se setkávala s námitkou typu „Manželka se měří už dva roky, a stejně neotěhotněla“, “Užívám ten a ten potravinový doplněk, a stejně jsem neotěhotněla“, „Podstoupili jsme určitá vyšetření a žena stejně neotěhotněla“. Snažila jsem se vysvětlovat, že přístup k řešení nechtěné neplodnosti musí být komplexní. Nestačí „jen se měřit“, „jen polykat potravinové doplňky“, „jen podstupovat vyšetření“ – navíc často naprosto zbytečně, a už vůbec ne „jen polykat léky“, které navíc často zdraví spíše poškozovaly. Je nutné umět ze záznamu STM PPR vyčíst, co dělat dál a jakou léčbu správně nasadit, jaká další vyšetření podstoupit. Absolvovala jsem též semináře ohledně naprotechnologie, ale jako gynekoložka jsem se nedokázala ztotožnit s tím, že bych předepisovala tolik škodlivou stimulaci ovulace, stejně jako nesouhlasím s podrobným rozebíráním hlenového příznaku, když řada žen, které mají potíže s otěhotněním, má veliké problémy s popisem hlenového příznaku. Uvědomovala jsem si, že v řešení nechtěné neplodnosti člověk musí přistupovat s pokorou, že to, co můžeme nabídnout, je pomoc, ne technologie. Navíc v rámci NAPROHELP vždy mluvíme i o možnostech osvojení dítěte – domnívám se, že plodnost manželské lásky nespočívá jen v tom, že se podaří porodit vlastní dítě, ale v tom, že dítě plně přijímáme. Ve svých výstupech píšete, že úspěšnost NAPROHELP je 80 %. Ludmila: Ano. Je to tak. Sama jsem tímto byla překvapená, když jsem si prošla záznamy těch, kdo se na nás obrátili. Ukázalo se, že s podporou potravinových doplňků a se správným načasováním nasazení léků


Foto: cenap.cz

„...Něco v tom Brně dělejte. Ten titul nemáš zbytečně. Hřivny se nezakopávají.“

podle STM PPR sensiplan do dvou let otě- žívali možnost konzultovat svoje záznamy. Díky internetu je možné během jednoho hotnělo a porodilo 80 % klientek. Pak je zde další aspekt. Ve své ambulan- dne nejen záznam do CENAP zaslat, ale ci mám řadu žen, které v době, kdy si přály, i obdržet zpět vyhodnocení. Možná to chce otěhotněly naprosto bez problémů. Nelze určitou pokoru, ale tato zpětná vazba přije tedy počítat jako tzv. „neplodné“. Když náší manželům jistotu a klid. Vědí, že jsou ale za mnou kdysi do ambulance přišly, uží- v neplodném období. Jistě je možné hodně valy tzv. léčebně hormonální antikoncepci se naučit jen na základě zaslaných knížek. pro nepravidelnosti cyklů nebo bolestivou Více pomůže absolvování kurzu PPR, ale menstruaci. Protože u nás se antikoncepce nepředepisuje ani léčebně, hormonální antikoncepce byla vysazena, zaléčily se příčiny tehdejších potíží. Díky orientaci v záCentrum naděje a pomoci znamu pomocí symptotermální pořádáwakreditovaný metody tyto ženy jednoznačně vzdělávacíwseminář vědí, jak jejich vaječníky fungují, a i když třeba mají cykly padesát dnů dlouhé, mají je vlastně zdravé. Tyto ženy, pokud by dále poúspěšná cesta k vlastnímu dítěti kračovaly s tzv. léčebným užíváním antikoncepce, by byly jednoOdbornýwjednodenníwseminářw značně adeptky na zařazení do kategorie „neplodných“. Proto jewurčenwprowvšechnySw také ve svých materiálech varuji kteříwsewproblematicew před užíváním hormonální antikoncepce. Vždy můžeme situaci, řešeníwneplodnostiwvěnují3 kdy je hormonální antikoncepce SeminářwsewkonáwvwBrněw nabízena jako tzv. lék, řešit jinak. nawuliciwVodníw13Sw Samozřejmě vůbec není důvod si vwCentruwnadějewawpomociw ničit zdraví užíváním hormonální antikoncepce z toho důvodu, 4prvníwposchodí93 aby nedošlo k otěhotnění. Pokud vwsobotuw183103w2014w se praktikuje symptotermální metoda sensiplan, mají manželé odw9:00wdow17:00whod3 vysoce spolehlivou metodu. Vícewinformacíwnaleznetewnawwww3cenap3czw Jaroslav: Aby byla zajištěna spolehlivost metody PPR, vidíme 4akreditovanéwvzdělávání9 jako důležité, aby manželé vyu-

NAPROHELP


Miminka na školách...

Pak se zkoumají zárodky, jak se vyvíjejí, a zdravotník rozhoduje, který zárodek bude zaveden do dělohy, který bude zmražen, a který zlikvidován jako neperspektivní. nejlepší je pro začátek kontrola vlastních záznamů odborníky. Ludmila: Kontrola záznamů STM je důležitá také při NAPROHELP. Většina žen, kterým se nedaří otěhotnět, má problém s nedostatečnou hladinou určitých hormonů, které snadno můžeme doplnit ve formě léků. Musí být ale nasazeny správně. Tedy opravdu až po ovulaci, v souladu se skutečným průběhem cyklu. Ne podle nějakého výpočtu postaveného na mýtu, že cyklus musí trvat 28 dnů a ovulace musí probíhat 14. den cyklu. Přece to, že žena má 16. či 18. den cyklu, ještě vůbec nemusí znamenat, že je po ovulaci. Naopak, více než 20 % žen mívá ovulaci výrazně později, až po 23. dni cyklu. Celá naše praxe stojí na vědomí, že každá žena má svoje individuální cykly a každý cyklus má svůj vlastní obraz. Právě respektování tohoto základního principu přináší vysokou úspěšnost jak v řešení nechtěné neplodnosti, tak naopak při zajištění spolehlivé metody vyhnutí se početí. V rámci NAPROHELP je tedy cyklus sledován pomocí symptotermální metody. Jak je tomu v případě umělého oplodnění? Tam se také sleduje ovulace. Ludmila: Ano, na základě ultrazvukových vyšetření se sleduje, jak rostou folikuly. Ve folikulu, česky měchýřku, se připravuje vajíčko k ovulaci. Případně se ještě odebírá krev a měří se hladiny hormonů. Pokud se neprokáže, že by u ženy do 14. dne probíhala ovulace, žena dostává léky na tzv. stimulaci ovulace. Tento lék působí hodně negativně na děložní sliznici, která je méně přátelská počatému zárodku. Především pak způsobí to, že se v cyklu začne vyvíjet více folikulů. V běžném přirozeném cyklu se vyvíjí k ovulaci jen jeden folikul. Nikdo z nás není schopný ovlivnit, který folikul, a tedy které vajíčko, se bude vyvíjet. Proto i kdyby po stimulaci lékař vybral jen jedno vajíčko, již i to je eticky špatně. Kdo dal člověku právo, aby rozhodl, že bude oplodněno právě toto vajíčko, a ne to jiné , které se vyvíjelo v jiném folikulu? Většinou se odebere z více folikulů více vajíček, ta se oplodní často také po předchozím cíleném výběru z milionů spermií těmi „nejlepšími“ – zase tedy proběhne

eticky sporný výběr. Pak se zkoumají zárodky, jak se vyvíjejí, a zdravotník rozhoduje, který zárodek bude zaveden do dělohy, který bude zmražen, a který zlikvidován jako neperspektivní. Pokud uznáváme, že lidský život začíná početím, dosaďte si za slovo „zárodek“ slovo „člověk“. Tedy, který člověk bude zaveden, zmražen… Po předchozí stimulaci sliznice v děloze nebývá příliš přátelská k počatému dítěti. I to je další z důvodů, proč se tak často dítě v děloze dál nevyvíjí a proč je těhotenství po umělém oplodnění výrazně více ohroženo možností spontánního potratu, odumřením dítěte v děloze. Samozřejmě, pokud se do dělohy zavede více zárodků, je zde pravděpodobnost vícečetného těhotenství se všemi dalšími důsledky. Nesouhlasím ani s předepisováním léků na stimulaci ovulace bez umělého oplodnění. Příliš mnoho žen zbytečně trpí vedlejšími účinky v důsledku aplikace těchto léků – tzv. hyperstimulačním syndromem. Stejně jako se v naší ambulanci nepředepisuje antikoncepce, nepředepisuje se ani stimulace. Mám zkušenost, že po odhalení příčin, proč dosud k ovulaci nedochází, při správné léčbě, k ovulacím a následně k početím dochází. V rámci přirozeného cyklu, bez asistence lékaře, a v kráse manželského objetí. Jaroslav: Domníváme se, že vždy je potřebné si zachovat vzájemnou úctu – jednoho k druhému a také k počatému dítěti. Dítě bychom měli vnímat jako dar. S tím souvisí i otázky testů v těhotenství, které žena nemusí podstupovat. To je další bolest dnešní doby, se kterou se u nás v CENAPu setkáváme. Těch bolestí je celá řada, ale spolu s týmem dalších spolupracovníků bychom chtěli dávat lidem naději, že pro ně existuje řešení, které je zdravé, morálně nezávadné, ekologické, v „bio-kvalitě“, pro věřící v souladu se záměrem Stvořitele. Děkujeme za rozhovor a přejeme, aby se celému týmu CENAP v jejich práci dařilo, nejen při práci s jednotlivými klienty, pacientkami, ale i v rámci pořádání odborných seminářů. Nejbližší bude v sobotu 18. října 2014. Přihlásit se je možné na webu www.cenap.cz v sekci akreditované semináře.


Miminka na školách... Věnuji se prevenci rizikového chování v oblasti sexuality. Na školách realizuji programy na téma integrace zdravé sexuality do vztahů. Jsem členem Aliance výchovy ke vztahům i realizátorkou rozvojových programů etické výchovy, kde je tato oblast jedním z aplikačních témat. Programy zahrnují druhý stupeň základních škol. Do deváté třídy jsou programy realizovány odděleně pro chlapce a dívky. Malé modely miminek vyráběné Hnutím Pro život ČR jsem potkala na jedné z konferencí prevence a získala několik kusů jako dárek. Využila jsem je na následné besedě s žáky (chlapci) jako dárek, odměnu v soutěži. Někteří model dostali, jiní prohlédli, pochovali. Mladí a děti jihnou, když drží v ruce model miminka. Vyprávíme si o tom, jak tluče srdce, umí sevřít ručičku v pěst, cítí a jeho otisky prstů se již podobají těm v dospělosti. O potratech s dětmi a mladými nemluvím. Nemusím. Ta otázka vzejde od někoho z nich: „A pokud jde ta maminka na potrat?“ Zcela vážně jim vysvětlím možnosti, velmi citlivě i způsoby ukončení života. Ti, kteří soudí a hájí právo dítěte na život, nejsem já, ale oni. Chtějí, aby dítě mělo právo žít, a myslí si, že matka by je měla mít ráda už nyní, i když je ještě nezná a nevidí. Se staršími, pokud chtějí, mohu hovořit i o důsledcích umělého ukončení těhotenství na ženu, i v oblasti psychických důsledků. Hovoříme o tom, že je třeba nesoudit a podpořit. Využívám příběhů z vlastní praxe matky, ale i toho, kdo doprovázel lidi v obdobných těžkých situacích. Ing. Marie Nováková, Praha Za poslední dva roky se dostalo na české školy mnoho set modelů miminek ve 12. týdnu těhotenství.


Foto: The Life Issues Institute

Umělý potrat

Umělý potrat a zabití nemluvněte... Každé dítě je bez výjimky neopakovatelným dobrem. Od okamžiku, kdy je ženské vajíčko oplozeno, začíná nový život, který není ani životem otce, ani matky, ale životem nového živého člověka, který se vyvíjí sám pro sebe a sám řídí svůj vývoj. Nikdo by se nestal člověkem, kdyby jím nebyl už v tomto okamžiku. Proto umělý potrat a zabití nemluvněte vždy byly a jsou i dnes hanebnými zločiny.

Sama se rozhodni Od základní školy je všem dívkám a chlapcům vtloukáno do hlav, že potrat je výsostná doména ženy. Muž do toho nemá co mluvit. Jen a pouze samotná žena se musí rozhodnout – sama. Ženy tak už často předem rezignují, aby se o své obavy podělily, a mají pocit, že to, že jsou při rozhodování osamoceny, je normální. Podobně muži si netroufají říci jasné slovo – povzbudit, podržet, pomoci. Samota ale vytváří pokřivenou a nelítostnou situaci. Žena nebyla stvořena k tomu, aby otěhotněla sama, aby žila sama, aby dítě vychovávala sama. Chybí-li při rozhodování podpora muže, je žena již předem vmanipulována do kruté situace, ve které musí sebrat všechny síly, aby byla naděje, že ji ustojí a najde sílu bojovat za dítě. Postoj otce dítěte je zpravidla zcela klíčový.

Potrat – začarovaný kruh násilí Řešení nečekaného početí Snad kromě výjimek neexistuje žena, která by na potrat šla svobodně. Prakticky vždy jej podstupuje ze strachu – z partnera, rodičů, zaměstnavatele, budoucnosti, z obavy o své zdraví, a to navíc v době, kdy je vlivem hormonálních změn psychicky nesmírně zranitelná.


Umělý potrat je vždy krutým činem, při kterém je zabíjeno dítě, hluboce zraňována matka a zneužíván lékař. Přitom lékař a matka jsou na tom paradoxně mnohem

hůře než ono nevinné a bezbranné dítě. Pro každého je nakonec mnohem horší být útočníkem než obětí, být mučitelem než obětí. Zestárnout a i zemřít s vědomím neodpuštěné viny nesmírně bolí. Umělý potrat: • je zabitím nevinné lidské bytosti – tedy vraždou; • bere dítěti i to poslední, co má – život a možnost ho rozvinout podle vlastních představ a i přes obtíže, které mu někdy rodiče svým sobectvím postavili do cesty; • je zdrojem zotročení žen – je pošlapána přirozenost žen, kvůli absenci ochranných zákonů je žena vydána napospas vydírání a vůli partnera; • zraňuje matku – pro ni je často až heroické dítěti život nenechat vzít přes tvrdé odmítání a nucení ze strany partnera, rodičů, zaměstnavatele, školy, atd.; • je příčinou zdravotních problémů – hlavně rakoviny prsu a neplodnosti; • zraňuje lékaře – stát je nutí do role nájemného vraha a ten, aby se z toho ne-

Kvůli absenci ochranných zákonů je žena vydána napospas vydírání a vůli partnera. Každý je jedinečný, vzácný a nenahraditelný od početí do přirozené smrti.

Povídka Martina Petišky

•

•

• •

zhroutil, přesvědčuje sebe, že matkám pomáhá; vede ke vzrůstu násilí ve společnosti – učí každého vyřešit problém násilím na bezbranném; v případě znásilnění dělá z oběti (ženy) agresora (vůči dítěti, které čeká) a roztáčí tak dál spirálu násilí; ničí soucit s nemocnými – jsou vyhledáváni a usmrcováni ještě před narozením; vychází ze sobectví a nezodpovědnosti.

Přímou příčinou potratů je sobectví a současný konzumní styl života. U kořenů této mentality je materialismus, jejímž ovocem je nespočet mrtvých, týraných, mučených, a který zplodil i nacismus a komunismus. Z materialismu a sociálního darwinismu plyne i dělení lidských bytostí na méně a více lidské – základ všeho rasismu. Jako méně lidské jsou dnes zabíjeny lidské bytosti před narozením a připravuje se eutanazie, protože nemocní mají nižší „kvalitu života“ a tím i lidskost. V některých zemích jsou dnes legální i vraždy nemluvňat.

Foto: Flickr, nope327

Strach a materialismus

Tuhle panenku jim dáme... Když se dítě náhodou dozví o tom, že jsou na světě potraty, bývá to pro ně nepředstavitelné.

Nejen pro věřící „Život každé lidské bytosti je nutno absolutně respektovat již od chvíle početí, poněvadž člověk je na zemi jediným tvorem, kterého Bůh chtěl pro něj samého, a nehmotná duše každého člověka je bezprostředně stvořena Bohem. Celým svým bytím v sobě nosí obraz Stvořitele. Lidský život je posvátný, protože již od svého počátku je výrazem Božího stvořitelského díla a má stále zvláštní vztah ke Stvořiteli, jenž je jeho jediným cílem. Jen Bůh je Pánem života od jeho počátku až do konce. Nikdo si za žádných okolností nemůže osobovat právo přímo zničit nevinnou lidskou bytost.“ (Donum Vitae. O respektování rodícího se lidského života a o důstojnosti plození)

Existuje řešení Umělý potrat nezachraňuje životy žen, ani není nezbytný. Nejsme zlí, že bychom jitřili svědomí žen a ty stejně neměly jiné řešení. Ronald Reagan říkal, že „neexistují snadné odpovědi, ale jednoduché odpovědi. Musíme mít odvahu udělat to, o čem víme, že je správné“. A každá žena, která se obrátí na Linku pomoci poradny Aqua vitae, se dočká pomocné ruky, aby svoji situaci mohla vyřešit a z dítěte se jednou radovat. Radim Ucháč

Čekáte-li nečekaně dítě volejte 800 108 000

Jsme z malé vesničky, kam ještě jaksi nepronikla osvěta. Tak děti se diví, litují, bojí... „Maminko, tuhle panenku jim dáme.“ „Komu?“ Dívám se překvapeně na dceru, nese ke mně svou nejoblíbenější panenku. „Komu ji chceš dát ?“ „Těm dětičkám.“ „Dětičkám?“ „Těm, co se nemohly narodit.“ Chápu... osvěta přece jenom dolehla už i do naší vesnice. Potraty... někde se někdo o tomhle bavil a děti to zaslechly a teď si asi o tom spolu povídaly. Snažím si představit, jak by asi bylo mně v pěti letech, kdybych se poprvé dozvěděla, že některé maminky se rozhodnou, že se dítě nenarodí. Pro děti jsou takové věci asi dost nepředstavitelné. „Můžu jim dát tu panenku ?“ „Ne.“ „Proč ne?“ „Ne.“

Děti jsou ještě prodechnuté rájem.


Váhám... „Já jim ji dám ráda.“ Mlčím. „Ony třeba nemají panenky.“ „Ony... ony nepotřebují panenky.“ „Ony je dostávají od svých maminek ?“ Mlčím. Děti nechápou smrt. Ještě jsou prodechnuté rájem, ze kterého přišly. A v ráji není smrt... „Ony je... nedostávají od maminek, ale...“ Dcera přeruší moje rozpaky. „Ale jejich maminky je mají rády ?“ Mlčím. Uvažuji, co bych měla říct. Pro takový věk a takové téma jaksi nemám správných slov. „Ale ano, maminky je mají rády,“ říkám. Dcera si oddychne. „Moc rády ?“ Mlčím. A pak se rozhodnu. „Moc.“ Dcera spokojeně chová svoji nejmilejší panenku. „To je dobře, že je mají maminky rády.“ Usměje se. „Chodí je pusinkovat, viď?“ povídka Martina Petišky


Nesoudíme. Pomáháme

Stačí jen soucit a všímavost

Projektem Nesoudíme. Pomáháme (http:// nesoudimepomahame.cz) se snažíme upozornit společnost, že v naší zemi jsou ženy nucené k umělým potratům, a to nejen přímým nátlakem a ekonomickou situací, ale zejména lhostejností, absencí pomoci, neodpovědností otců, překrucováním pravdy a bagatelizací. Pokoušíme se otevřít téma potratů jako celek. Vycházíme z předpokladu, že edukací společnosti je možné změnit smýšlení obyvatel i mainstreamový postoj.

Nečekaně těhotné nejsou jen mladé dívky Mnoho lidí se domnívá, že nečekaně těhotné ženy jsou zejména velmi mladé dívky z neutěšených rodinných poměrů. Není to pravda, protože nečekaně těhotné bývají nejčastěji ženy žijící v manželstvích nebo pevných svazcích a pro umělý potrat se rozhodují při druhém, třetím, anebo čtvrtém těhotenství. Několik let jsme přemýšleli, jak bychom mohli nečekaně těhotným maminkám pomoci, aby se nemusely rozhodovat pod nátlakem. Před několika lety přišli vedoucí poradny Aqua vitae Zdeňka Rybová a prezident Hnutí Pro život ČR Radim Ucháč s nápadem, který určitý čas dozrával. V roce 2013 tak vznikl unikátní preventivní projekt Nesoudíme. Pomáháme pro nečekaně těhotné ženy, které se cítí nuceny otcem dítěte, rodiči, nebo nejrůznějšími okolnostmi k umělému potratu. Po celé České

Foto: Flickr, grizabel

Těhotná žena, která je často nemilovaná a bez prostředků, není obvykle pánem situace. Volba, kterou jí okolí automaticky nabízí, je umělé ukončení těhotenství – nyní dostupné i chemickou cestou. Lze pochopit, že se ženě v této situaci může jevit umělý potrat jako jediná možnost…

republice máme dobrovolnické rodiny, které budoucí mamince nabízí pomoc, jak se trefně říká, „tady a teď“.

Pomáhat můžeme všichni Hledáme zcela běžné, normálně fungující rodiny. Ve smyslu normální je obsaženo i to, že v každém manželství vznikají neshody, lidé se hádají a usmiřují, mají různé názory, hledají kompromisy... Taková rodina pak má zázemí, zkušenosti a kapacitu pomáhat. Ví, že je potřeba hledat východisko a ne momenty, které situaci naopak zhoršují. Pod nátlakem, ve stresu a v nedostatku času udělá člověk často špatná a bohužel mnohdy nezvratná rozhodnutí, jejichž důsledky jej pak provází do konce života. Maminky nejvíce ocení osobní provázení, denní přímý kontakt, snahu komunikovat o problémech a pak je společně i řešit. Pro jiné ženy je přechodně nesmírně důležitá materiální, hmotná nebo i finanční výpomoc. Existuje mnoho situací, v nichž se těhotná žena ocitá. Pomoci může úplně každý podle svých aktuálních možností. Může se jednat o „adopci maminky“, nabídnutí

Mnoho lidí se domnívá, že nečekaně těhotné ženy jsou zejména velmi mladé dívky z neutěšených rodinných poměrů. Není to pravda. září 2014 / strana 10

Pomoci může úplně každý podle svých aktuálních možností. např. již zmiňované emoční podpory, výbavičky, občasné pohlídání staršího dítěte, pomoc s péčí o novorozence, krátkodobé ubytování, jídlo, finance... Neméně podstatná je i informovanost o celém projektu ve společnosti. Naše „adoptivní rodiny“ vycházejí z celého názorového a společenského spektra, mají však jedno společné: úctu k životu a ochotu podpořit ty, kdo mají odvahu bojovat za své nenarozené děti. Stačí jen prostá všímavost a citlivost vůči svému okolí, kdy si budeme všímat potřeb našich blízkých (denně se průměrně 62 žen rozhoduje o potratu) a budeme je umět efektivně nasměrovat k pomoci. Ta může být osobní i zprostředkovaná, tzn. např. můžeme sdělit bezplatné telefonní číslo, na které je možné zavolat i anonymně, v našem případě na Linku pomoci Aqua vitae (800 108 000), anebo vyhledat regionální centra, kupříkladu při charitních zařízeních, která mají zkušenost s poradenstvím. Radka Válková koordinátorka projektu nesoudimepomahame.cz


Z vašich dopisů

Jsem manželovi neskonale vděčná Když jsem zjistila, že jsem těhotná, neustále jsem plakala a bála se všeho, co přijde. Nedokázala jsem si představit, že bych nešla studovat a měla dítě. Nejvíce za všeho jsem se bála reakce mých rodičů. Dokonce jsem začala uvažovat o potratu. A právě v tomto okamžiku zasáhl Duch svatý. Vojta se zachoval jako správný chlap. Nesnažil se zodpovědnost hodit na mě a potrat okamžitě odmítl. Vojta mě požádal o ruku a oznámili jsme, že čekáme miminko. Maminka byla ze mě velice zklamaná

Nabídka materiálů K004

Ach, ten Sokrates... – dialog Sokrata s gynekologem, filosofem a psychologem o umělých potratech

K003

Když rozkvete rumiště – životopis Nancy Hamiltonové, postiženého děvčátka, jehož život byl obohacením pro celou společnost

L004

Nesoudíme. Pomáháme – leták s nabídkou pomoci ženám nuceným k umělému potratu

L002

Aqua vitae – informace o poradně pro ženy provozující zelenou linku dostupnou zdarma z celé ČR

M001

Model dítěte ve 12. týdnu těhotenství

M002

Ručičky počatého dítěte v 10. týdnu po početí ze starostříbra vhodné k připnutí na oděv.

F001

Němý výkřik – bývalý ředitel potratové kliniky dr. Bernard Nathanson vysvětluje průběh umělého potratu

F003

Počet

Svoboda volby – dokument ukazující bez jakýchkoliv tabu výkon umělého potratu

Adresa:

E-mail:

Materiály lze objednat na http://prolife.cz. Vyplněný formulář lze zaslat na adresu Hnutí Pro život ČR, Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha nebo na [email protected].


a trvalo jí dlouho, než se s tím vyrovnala. Těhotenství bylo komplikované, ale nakonec jsme si vymodlili zdravého chlapečka. Nedávno měl Honzíček půl roku a je veselé a spokojené dítě. Neustále děkujeme Bohu, že jsme se stali rodiči. Kdyby mě tenkrát Vojta nepodpořil, nikdy bych se nesmířila s tím, že jsem zabila svoje dítě. Velice si za to manžela vážím a jsem mu neskonale vděčná. Klára

Foto: Flickr, marco monetti

Díky za práci, kterou děláte. Díky vašim propagačním materiálům, výchově v katolické rodině a podpoře manžela jsem před půl rokem přivedla na svět zdravého chlapečka. Narodila jsem se v rodině praktikujících katolíků. V období puberty mi maminka neustále připomínala důležitost předmanželské čistoty. S touto myšlenkou jsem souhlasila a pohrdavě pohlížela na páry žijící před manželstvím sexuálním životem. Ženy, které se rozhodly jít na potrat, jsem odsuzovala a tvrdila, že já bych své dítě zabít nemohla. V 18 letech jsem se ve „spolču“ seznámila s Vojtou, do kterého jsem se zamilovala, a o pár měsíců později jsme spolu začali chodit. Pomáhal mi se všemi starostmi a neustále mě podporoval. Oba jsme se rozhodli pro předmanželskou čistotu a sex až po svatbě. Po pár měsících jsme ale boj s fyzickou přitažlivostí prohráli a já jsem otěhotněla. Bylo mi 19, právě jsem odmaturovala a byla jsem přijata na vysokou školu. Všichni moji příbuzní a přátelé počítali s tím, že ze mě bude za pět let paní magistra.

Nesoudíme. Pomáháme Čekáte nečekaně dítě a cítíte se nucena k umělému potratu? Pomůžeme vám, abyste nemusela jednat pod nátlakem. volejte: 800 108 000 necekanetehotna.cz kampan-poradna.indd 1

22.2.2014 19:03:44

Dobrý den, také jsem loni nechtěně otěhotněla, ale třetí neplánované dítě jsem si nechala a před třemi měsíci je porodila. Máme holčičku. Na potrat jsem nešla také díky vám a obrázkům a videím ze Stop genocidě. Bylo to těžké rozhodnutí, ale nyní vím, že jsem udělala správně. Svoji neplánovanou dceru nadevše miluji. Markéta R.


Z poradny Aqua vitae

Pomohli jsme zachránit dva životy

Slečna Alena ze severních Čech nám dala v poradně zabrat. Začínala jako klientka s úmyslem sebevraždy. Její první telefonát byl úzkostný, absolutně zmatený a vyplynulo z něj jediné: že to tady prostě hodlá zabalit. Netušili jsme, co je za tím, ani co předcházelo tomuto jejímu rozhodnutí. Věděli jsme jen, že je zraněná a zoufalá. Doufali jsme, že postupně odhalíme kořeny problému a budeme je moct řešit a ukázat tak světlo na konci tunelu. Bylo těžké s ní mluvit, vše směřovalo do finále: plánuji sebevraždu a udělám to. Nevidím jinou cestu.

Do rána dožít nehodlám Není snadné pracovat s klientkou, která uvažuje o sebevraždě a jeví velké odhodlání. Snažili jsme se jí během hovoru dát najevo, že její úmysl ukončit svůj život bereme vážně. Zároveň jsme nezastírali, že tento plán nepovažujeme za správný, ani moudrý a že by bylo dobré společnými silami hledat alternativní východisko. S takovou klientkou hrajete o čas a nejinak tomu bylo i zde. Snažili jsme se o to, aby alespoň ten večer svůj plán nerealizovala a vydržela do rána. Pak bychom mohli hledat další formy pomoci. S Alenou to ale v této režii nevyšlo. Nechtěla do rána v žádném případě přežít, chtěla „to tady definitivně skončit“. Snažili jsme se jí poskytnout vše potřebné, aby své razantní plány odložila. Dostala kvalitní krizovou intervenci: probrali jsme důvody vedoucí k sebevraždě, vše jsme se snažili prohovořit, nakolik nám to míra Aleniny důvěry k nám dovolila. U všech našich kli-

Foto: Flickr, markb

V poradně Aqua vitae jsme řešili případ ženy, která chtěla ještě tu noc spáchat sebevraždu. Až později jsme se dozvěděli, že jednou z příčin jejího zoufalství je nečekané těhotenství.

entů nám záleží na tom, abychom jim pomohli – stejně tak to bylo v případě Aleny. Ona však stále trvala na svém: do rána dožít nehodlám.

Jedinou nadějí bylo osobní setkání Zbývala jediná naděje. Svitlo světélko s nabídkou osobního setkání. Poradnu provozujeme v Praze. Vzpomněli jsme si na spřízněný kontakt v severočeském regionu a ještě kolem půl desáté večer jsme kolegyni-amatérku kontaktovali. Vysvětlili jsme, oč jde a oč teprve půjde. Mladá kolegyně nezastírala obavy z nedostatku kompetence a my je sdíleli s ní, protože nám vždy záleží na maximální profesionalitě v míře poskytnuté pomoci. Šli jsme do vody doslova naslepo. Alenu jsme nakonec s touto mladou paní zkontaktovali a došlo k jejich vzájemnému setkání asi hodinu po skončení prvního telefonátu. Alena jí sdělila, že je krátkou dobu těhotná (což nám na lince neřekla), nikoho nemá, s rodiči se dávno ve zlém rozešla, není s to vztahy obnovit, nic ji netěší a nemá důvod žít. V dětství a dospívání byla opakovaně sexuálně zneužita, krátce

Nabízela se jediná možnost akutní pomoci: nocleh někde u lidí, kde by mohla být oněch pár hodin pod důslednou kontrolou, aby neprovedla nějakou hloupost. září 2014 / strana 12

po svých patnáctých narozeninách okusila drogy a čtyři roky „v tom“ lítala naplno. Teď už má závislost za sebou, ale nechce do svého života přivést dítě, když svůj život sama nenávidí. Nabízela se jediná možnost akutní pomoci: nocleh někde u lidí, aby neprovedla nějakou hloupost. Azylový pobyt absolutně odmítala, sjednané lůžko na psychiatrickém oddělení krizové intervence nejprve přijala, ale pak od domluvy ustoupila. Přes noc nakonec zůstala u přátel; na jejich jméno a bydliště si vzpomněla při dalším telefonátu na naši linku. Přátelé ochotně souhlasili, trochu tušili, že je to s Alenou vážné a naše informace jim tušení potvrdily.

Prubířský kámen se šťastným koncem Alena je nyní krátce po porodu. O dítě se stará, pobývá zatím v azylovém domě. Je to šťastný konec, ale mnoho z nás v něj dlouho nemohlo uvěřit. Celé těhotenství jsme Alenu provázeli v rámci krizové intervence, byla pro nás prubířským kamenem hranic vlastních možností při snaze pomoct konkrétnímu člověku a provést jej nesmírně náročnou, akutní životní psychickou krizí. Nebyla prvním klientem v naší poradně s úmyslem sebevraždy, a i když stále pomáháme s otázkou života a smrti v oblasti zápasu o život počatých dětí, stejně se nám klepala ruce i kolena. Nebojíme se to přiznat. Ostatně – nejsme v tom výjimeční. Zdeňka Rybová


Akce pro život

Zveme na akce pro život Znojmo, 19. září 2014

Zlín, 24. října 2014

Po c h o d z a č í n á v 1 5 h o d i n u Mariánského sloupu na Masarykově náměstí.

Po c h o d z a č í n á v 1 6 h o d i n u kostela sv. Filipa a Jakuba. [email protected]

[email protected]

Havířov, 7. října 2014 Pochod začíná v 17 hodin na prostranství vedle Kulturního domu Leoše Janáčka. [email protected]

pro_life_letak_A5.indd 1

Všechny pochody pro život jsou zveřejňovány na adrese pochodprozivot.cz

14.07.14 22:30

Pražský průvod

Olomoucký průvod

ODVAHU K ŽIVOTU

ODVAHA K ŽIVOTU

1. října od 17.00 do 18.30

20. října od 16.30 hodin

Mariánské náměstí – Staroměstské nám. – Celetná – Na Příkopě – Můstek Kontakt: [email protected], 732 846 273

Život je vždy dobro

a zabití nevinného dítěte nemůže být nikdy řešením problémů. Vždy je lepší zvolit život než smrt.

Biskupské náměstí – Denisova – Horní náměstí – třída Svobody – Riegrova – Horní náměstí Kontakt: [email protected], 602 858 800

Život je vždy dobro

a je krásné, když můžeme vidět úsměvy a oči našich dětí, které jsme nechali žít.



Poslání a zodpovědnost mužů

Poslání a zodpovědnost mužů Přednáška dr. Wandy Póltawské, spolupracovnice Jana Pavla II., v Krakově v listopadu 2013

V mužském, stejně jako v ženském těle, jsou orgány, které Stvořitel stvořil pro sebe. Lidské tělo je dokonalé z hlediska biologické struktury. Avšak chtěla bych rozlišit orgány, které slouží jen k udržování života a které nevnímáme. Nikdo z nás neví, co dělají zrovna teď játra nebo slinivka břišní. Jsou orgány, které Stvořitel dává pro smyslové poznávání světa, proto máme oči a uši. Jsou orgány, které umožňují činnost – u muže zejména kostra a svaly – můžete například skákat na lyžích. Muži ale nechápou, že mají orgány, které Stvořitel stvořil pro sebe, pro svou tvůrčí moc, neboť nepovolává nové lidi k životu sám, ale ve spolupráci s otcem a matkou. Muž často nechápe hodnotu a posvátnost svého těla, úkol svého těla, protože pohlavní orgán, který není jen sexuálním nástrojem, je orgánem rozmnožujícím. Sexuálním je celé tělo muže, pata i nos jsou také sexuální, protože mají genetické znaky. Tento pohlavní orgán má být zahrnut úctou, a co víc, právo k užívání tohoto orgánu má výlučně ten, jehož Stvořitel stvořil jako otce, komu dal toto poslání.

Boží původ člověka Lidé si neuvědomují, že jsou stvořeni. Jan Pavel II., filosof, jehož antropologii personalismu přednáším lidem šedesát let, shrnul svou filosofickou činnost do jedné věty: Všechny problémy člověka – individuální, rodinné i národů – řeší dědičná genealogie – Boží původ člověka. Nejsi stvořen lidmi. To není pravda. Jsi stvořen Stvořitelem a Stvořitel má na tebe právo.

Člověk povolán společně tvořit Existuje jeden výrok Jana Pavla II. na toto téma disproporce a proporce, a sice: Člo-


Foto: thegreatescapemorzine.co.uk

Přijmout zodpovědnost znamená vytvořit novou koncepci muže. Muže, který se nebude považovat za toho, který si se ženou jen pohrává, ale který zná své tělo. Tělo muže, stejně jako tělo ženy, je posvátné. Připomínám vám Teologii těla Jan Pavla II.

Muž nikdy nesmí jednat tak, aby byl příčinou vzniku života dítěte, které bude zabito skrze ženu. To ona spolkne pilulku, ale je to jeho vina. věk – stvoření – je závislý na Stvořiteli. Ale jaká proporce, jaká závislost? Vždyť je to člověk, který se obrátí v prach. A nad ním je všemocný Stvořitel. Není disproporce. Disproporci mění v proporci. Kdo? Bůh, ne člověk. Člověk se nepřibližuje k Bohu, ale Bůh k člověku. V čem? Chce společně s ním tvořit. Rodičovství, to je vrchol Boží lásky k člověku. Tvůrce se dělí o svou stvořitelskou moc. Netvoří nové lidi sám, ale je potřebný On (Bůh), otec a matka. Otec jako zážeh, jiskra, která je nutná, aby vznikl život. Ale kde? No právě. Hovoří o posvátnosti lidského těla, o posvátnosti těla ženy. Rodící orgány ženy nazval svatostánkem života a ženu strážkyní života. A pojmenoval i mužský pohlavní orgán (v polštině nejsou pro takové pojmenování hezká slova, jsou to slova vulgární). Ale on našel způsob, jak ho pojmenovat. Je to místo tvé mužské odpovědnosti. Tvoje zodpovědnost, to je tvůj rozmnožovací orgán. Jak s ním naložíš? Není ti dovoleno s ním nic dělat, dokud to Stvořitel nedovolí. Je tu pro Něho. Bůh stvořil lidské tělo pro sebe, aby

dalo materiál, hmotu, neboť člověka stvořil Bůh tělesného a zároveň duchovního.

Na kolena před ženou A tak promlouvá Jan Pavel II. k mužům: Na kolena před ženou, na kolena před ženou, neboť v ní se uskutečňuje zázrak vzniku lidského života. Ne v muži. Muž dává svou část, ale kdo spojuje buňky? Lidé nechápou, že to není lidský čin, že to je přímé působení v režii Ducha svatého, Oživitele. Neboť na počátku lidského života jsou potřeba dva biologické faktory, ne jeden. Musí být ještě prostor, který sjednocuje působení muže a ženy, to je jejich působiště. Ty jsi zodpovědný, kde působíš, s kým působíš a proč. Zda je ti dovoleno, nebo ne. Mužské konání je rozhodující pro život dítěte. A muž toto konání realizuje způsobem nezodpovědným.

Přísaha před oltářem A proto je vaší odpovědností připomínat takovou koncepci muže, kde muž rozumí a přijímá, že uchová panictví do manželství. Protože jen tehdy mu je dovoleno užít pohlavní orgány pro Boha, skrze Boha, pro



Nikdo nemá nárok na otcovství, pokud nezajistí osud ženy a dítěte. Nejen za dítě, aby ho žena nezabila, ale i za ženu, které nesmí ublížit. lidi, pro stvořené dítě. Pokud vykoná závaznou přísahu před oltářem, že bude věrný a že svou ženu do smrti neopustí. Ale co dělají dnešní muži? Dívky mění jako rukavice. Ale váš první úkol, pánové, je šířit koncepci mužského panictví. Ale kdo o tom mluví? Nikdo tomu nevěří, protože jsou to takoví holobrádci, kteří si hrají se svým orgánem a je jedno, jestli mu je patnáct, dvacet pět, třicet, padesát nebo osmdesát.

Krásná láska – na celý život Je mnoho mužů, kteří nevědí, že jsou otci. Nikdo nemá nárok na otcovství, pokud nezajistí osud ženy a dítěte, neboť to je oběť, nejen za dítě, aby ho žena nezabila, ale i za ženu, které nesmí ublížit. Ale proč? Proto, abychom zachránili jednu velkou věc, velkou lásku, kterou Jan Pavel II. nazývá „krásná láska“, krásná, to je výjimečná. On a ona navždy, na celý život. Není větší štěstí než být jedinou ženou milovaného muže.

Zodpovědnost muže Nikdo nemá právo na otcovství, dokud nezajistí osud ženy a dítěte. Ale jaké jsou životopisy mužů? Od dívky k dívce. Ženy považují za věc, jako panenku pro zábavu a s dítětem se nepočítá. A proč? Proč dospělý muž, který žije s ženou, nechápe, že on je otcem, a není možné setkání muže a ženy, aby byla potlačena plodnost. On je otcem vždy. Jak nakládá se svým otcovstvím? Přisvojuje si rodičovské chování a nemá k tomu právo. Ale ani v manželství nemá právo libovolně nakládat se svým tělem, konat tělesně jen proto, že má na to chuť. Protože mužské konání je vždy ve vztahu k životu. Muž není nikdy od otcovství osvobozen. Proč na to zapomíná? A proto nesmí nikdy konat tak, aby jeho čin byl příčinou vzniku života dítěte, které bude zabito skrze ženu. To ona spolkne pilulku, ale je to jeho vina, protože to on ji staví do této situace. Žena z nějakých důvodů cítí, že nemůže být matkou, a možná

ani nechce. A je lépe, když toto dítě alespoň nezabije. A je problém vědomí, že život dítěte záleží na muži. Všechny děti na celém světě, zejména v Evropě, ale všude na celém světě, jsou zabíjeny proto, že se prokázalo, že jejich otcové jsou nezodpovědní.

Modlitby za nejmenší modlitby za nejmensi.cz

Ctnost poslušnosti Vy chcete být zodpovědní. Za co? Máte být odpovědni za své jednání a za jednání všech mužů okolo vás. Aby toto téma bylo jasné. Aby se muž nestyděl říci, že nebude konat tělesně, protože věří tomu, že není ten, kdo život dává, ale pouze slouží životu. O sobě Jan Pavel II. prohlásil, že je služebník služebníků Božích. Muž má sloužit životu. Jak? No právě. Ve Varšavě mi jeden kněz říkal: „Ten váš papež ukřivdil mužům, protože ženám napsal pět dokumentů a mužům žádný.“ Ale ne, vážený otče, pro vás je dokument Redemptoris Custos (Ochránce Vykupitele) – o svatém Josefovi. Ale vy to nechcete slyšet. Jakým vzorem je svatý Josef? Nic neříká, nic neřídí, je poslušný andělovi i Bohu. A vy všichni chcete řídit, panovat, rozhodovat. On nic, on jenom poslouchal. A tato ctnost poslušnosti je nepopulární, a tak svatý Josef je nepopulární, a proto rodiče jméno Josef nedávají. Stále podepisuji různá věnování pod nejrůznější jména. Nejsou děti, které se jmenují Josef, protože se to otcům nelíbí. Jsou to Darkové, Artuři… Sv. Josef má být pro vás vzorem.

Nedotýkej se ženy Nedotýkej se ženy, která není tvou manželkou. A jestli je to tvá manželka, nesmíš se jí dotýkat tak, abys jí ubližoval, protože křivda se děje vždy, když je někomu skrze něčí jednání ubližováno. Jan Pavel II. měl však eschatologickou vizi, nejenom zde zachraňovat nenarozené dítě, ale je třeba i péče o samotnou matku – proto domy pro osamělé matky. Napsal dopis biskupům a diecézanům, že se Církev postará o každou dívku, aby mohla porodit své dítě, aby se mohla radovat z mateřství. Ano, ihned zachránit dítě, které už je. Avšak viděl i dál, chtěl vytvořit jinou civilizaci.

Civilizace lásky Současnou civilizaci, kterou nazval civilizací smrti a nenávisti, chtěl přeměnit v civilizaci lásky a života. Chtěl vychovat pokolení mužů a žen, kterým ani na mysl nepřijde, že je možné zabít dítě, že je možné být nevěrným, smilnit. Věřil v to a mladým lidem říkal: „Vy jste moje naděje. Avšak je potřeba, aby muž ovládnul své já, své tělo. A proto chlapcům


Vyprosme lékařům obrácení a zastavení potratů ve vašem městě

„Je naléhavě potřebná velká modlitba za život, která by prostoupila celý svět. Prostřednictvím speciálních iniciativ i v každodenních modlitbách jednotlivců i církevních společenství, v rodinách i v srdcích jednotlivých věřících ať zaznívá k Bohu, tvůrci a milovníku života naléhavá prosba.” Jan Pavel II., Evangelium Vitae modlitby za nejmenší 800 108 000

24. 9. 07:30 Praha, kostel sv. Ignáce Každou poslední středu v měsíci je sloužena mše sv. za ochranu lidského života. Poté se vydává růžencový pochod k modlitbě před porodnicí u Apolináře.

25. 9. 16:00 Olomouc, porodnice FN každý poslední čtvrtek v měsíci modlitba růžence za zastavení zla potratů, poté mše svatá u dominikánů

3. 10. 21:00 poutní místo P. Marie Pomocné u Zlatých Hor každý první pátek v měsíci noční křížová cesta za ochranu nenarozeného života

7. 10. 16:00 Zlín, porodnice nemocnice každé první úterý v měsíci modlitba růžence

10. 10. 17:30 Tišnov, kostel sv. Václava každý druhý pátek v měsíci modlitba růženec za ochranu lidského života od početí do přirozené smrti, poté mše sv. a krátká adorace s požehnáním

11. 10. 13:30 O-Poruba, kaple FN každá druhá sobota v měsíci modlitba za ochranu lidského života od početí do přirozené smrti a poté mše sv.

18. 10. 20:00 Zašová, kostel Navštívení Panny Marie Noční bdění – adorace. Ve 22:00 následuje mše sv. za zastavení potratů v naší zemi.



říkal: „Nauč své tělo být tělem bratra. Na kolena před ženou. Ona tě kojila, ona tě v bolestech porodila.“ Co z tohoto mladí muži chápou? Jak nakládají muži se svým tělem? Hrají si s ním. A kromě toho si říkají, že mohou změnit, co chtějí, a je neuvěřitelné, co se s mužem stalo. A to pro potěšení, které trvá dokonce ani ne minuty, ale vteřiny. Chápete? Muž riskuje svou věčnost, věčnost ženy a zavrhuje dítě, na které nebere ohled.

Svatá má být tvoje rodina, tvá manželka i tvoje děti Nemáš právo dotýkat se ženy, která není tvou manželkou, protože máš 6. přikázání. Nerozumíš? Pokřtění, biřmovaní, svátostně oddaní páchají smrtelné hříchy, které vedou přímo do pekla. Světem vládne nedostatek moudrosti. Svatý otec je taktní. Říká nedostatek moudrosti, a já říkám, že panuje hloupost! Muži nepoužívají rozum, ženy také nepoužívají rozum. Jestli ti rozum napovídá, že jsi stvořením závislým na svém Stvořiteli – neznám vás všechny, ale vím o vás s jistotou, že všichni zemřete a jestli, člověče, víš, že zemřeš, ty, i všichni ostatní, tak tuto jedinou jistou událost zohledni, neboť budeš skládat účty z toho, jak jsi žil. Poněvadž tělo je ti dáno zdarma, duše zdarma, ale nebe je ti dáno jako úkol, musíš si na ně svým životem vydělat, máš

Ženy považují za věc, jako panenku pro zábavu, a s dítětem se nepočítá. se stát svatým. A svatá má být tvoje rodina, tvá manželka i tvoje děti.

Nemáš právo dotýkat se ženy Nemáš právo dotýkat se ženy, která není tvou manželkou, protože je ti dáno 6. přikázání. Co? Nerozumíš? Pokřtění, biřmovaní a ti, kteří žijí ve svátosti manželství, páchají těžké, smrtelné hříchy, které vedou přímo do pekla. A nemyslí na to, protože v peklo nevěří. Protože paní Póltawská je taková pověrčivá, v peklo věří, a oni ne. Říkají: „Já jsem věřící, ale nepraktikující.“ Říkají: „Jsem věřící, ale s vírou to nepřeháním.“ Anebo mi říkají: „Vy se máte dobře, protože jste dostala milost víry, ale já tu milost nemám. Mě Pán Bůh takovým stvořil.“ Kdo tě stvořil? Pán Bůh ti dal rozum a rozum ti diktuje způsoby chování. Milost je samozřejmě darem. I víra je dar. Ale Jan Pavel II. říkal toto: „Víra je milostí. Ale rozum ti říká, odkud ses vzal, a jestli nebudeš chtít, tak neuvěříš. Musíš rozumem začít hledat. Pokud jsi, důkazem existence Stvořitele je jeho tvor. Důkazem existence Stvořitele je stvořený svět. A proto ti tvůj lidský rozum má napovědět, že

nejsi jen zvířetem, že nemáš žádné období páření. Žádný muž nepodléhá jen pudovým zákonům přírody, protože má rozum, protože má rozum a vůli. To není svět zvířat, že když je březen, tak všichni kocouři musí…

Bojovat proti proudu světa Před třemi lety byla vydána moje kniha. Po několika měsících jsem obdržela dopis od jednoho muže, který mi napsal: „Přečetl jsem vaši knihu. Je krásná. A po přečtení jsem dospěl k závěru, že všechny problémy rodiny by nevznikaly, pokud bychom my muži přijali zodpovědnost za naše ženy a děti a šli první v řadě.“ To je shrnutí. První v řadě, to je ten, kdo zajišťuje ty, kteří jdou za ním. To je váš program. Vy první v řadě. Neohlížejte se na nic jiného. Ale v současnosti to znamená jít proti proudu světa. Panictví, čistota, zdrženlivost, věrnost jsou odhazovány, protože nejsou moderní. Vy musíte bojovat proti proudu světa, to je váš úkol. Proti proudu světa. Amen. přeložili Radka a Krzysztof Kliśovi

Hnutí Pro život ČR – informační oběžník Hnutí Pro život ČR ISSN: 1214-4096 Registrace: MK ČR E 14715 Kontakt: Hnutí Pro život ČR, Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha, [email protected], http://prolife.cz Bankovní spojení: 2900089089/2010, var. sym.: 5030 Hnutí Pro život ČR je zaměřeno na vzdělávání veřejnosti s cílem obnovovat úctu k lidskému životu od početí do přirozené smrti. Svou činnost vyvíjí výhradně z darů drobných dárců. Dary lze podle § 15 odst. 1 zákona 586/1992 Sb. uplatnit pro snížení základu daně.

HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR. Nemáme změnit svět, ale sebe a své okolí. Čekáte-li nečekaně dítě volejte

Recommend Documents