HLUCKÉ
Hlucké noviny
noviny LEDEN - ÚNOR - BŘEZEN 2014
Foto www.mestohluk.cz Štěpán Mitáček
1
číslo 1/2014 Vydává Město Hluk • Cena 15 Kč
www.mestohluk.cz
Rodičovský ples
Hlucké noviny
Milí čtenáři, skončila plesová sezóna a také utichlo fašankové veselí, senioři pochovali basu. Ukončením všech zábav začíná postní doba, v křesťanství období duchovní přípravy na Velikonoce, které každý z nás jinak prožívá, jinak slaví. Jak je Hlučané prožívali před padesáti lety, se můžete dočíst na stránkách našich novin. Každý z nás se kromě práce věnuje něčemu, co má rád, co mu přináší radost. Příležitostně vás proto budeme seznamovat s Hlučany, jejichž zajímavé koníčky je nejen těší, ale jsou v nich i úspěšní. Od března známe nového krále i jeho královskou družinu, která se pomalu chystá na svou roli. Na krojovém plese předvedli, že jsou odhodláni nejen chránit svého krále, ale také pokračovat v tradici svých dědů. Přeji všem jezdcům, jejich rodinám i organizátorům co nejhladší průběh příprav. Iveta Mátlová
Fašanková obchůzka
Pozvánka na připravované kce 22. 3. 2014 6. 4. 2014 10.-12. 4.2014 12. 4. 2014 20. 4. 2014 25. 4. 2014 27. 4. 2014 4. 5. 2014 16. 5. 2014 30. 5. 2014
Koncert The Sweet Národní šampionát mažoretek Bazar krojů II. Postaraj sa o svůj kroj II. Malované vajíčko na červené šňůrce Vůně (beseda) Přehlídka DDM „Už bude máj“ Setkání tří králů Klebetnice - křest nového CD Ať žijí duchové (divadlo ZŠ Hluk)
sportovní hala sportovní hala tvrz tvrz památkové domky knihovna sportovní hala kopec sv. Antonína tvrz tvrz
Více informací se dočtete na www.mestohluk.cz.
Foto Štěpán Mitáček
www.mestohluk.cz
3
4
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Z jednání zastupitelstva Penkův statek – opět není jasno Na prvním zasedání zastupitelstva letošního roku, ve středu 26. února, byla opět otevřena problematika Penkova statku. Starosta Jan Šimčík navrhl zastupitelstvu, aby zrušilo usnesení ZM 22/2013/06, v němž zastupitelstvo města schválilo
zachování zdí Penkova statku a začlenění do návrhu rozpočtu roku 2014 částku 3 miliony Kč na sanaci střech dle návrhu projektové dokumentace, předložené Spolkem za ochranu a obnovu Penkova statku. Starosta podal návrh, aby tyto 3 miliony byly přesunuty na protipovodňová opatření Mikroregionu Ostrožsko, v němž má Hluk své zastoupení. Přesunutí financí zdůvodnil nejasným využitím Penkova statku a tím, že částka vypočítaná spolkem je nedostatečná. Zdůraznil, že vyjadřuje svůj osobní názor, a nesouhlasí s opravou Penkova statku. O možnosti využití částky k jiným účelům informoval před zasedáním zastupitelstva Spolek za ochranu a obnovu Penkova statku. Jeho zástupce, Miroslav Šuránek, reagoval otevřeným dopisem, který byl na zastupitelstvu přečten. V dopise se uvádí, že na základě starostova upozornění si spolek nechal vypracovat další, třetí návrh rozpočtu na opravu střechy u Milana Baroně, který opravy vypočítal na 4 miliony korun (v částce není zahrnut věnec a demontáž stávající střechy). Po zjištění této skutečnosti podal spolek městu novou nabídku: Spolek by si za jednu ko-
runu pronajal statek (na jeden rok) na dobu nutnou k výměně střechy (vymění obě střechy, nad stájemi na severní straně a nad sýpkou na straně východní). Všechny náklady po celou dobu opravy by nesl spolek. Město by po dokončení prací přebralo ukončené dílo a převedlo na účet spolku pouze schválené 3 miliony. Všechny výdaje, přesahující 3 miliony, by uhradil spolek. Dále spolek nabídl bez náhrady uhradit práce statikem určené jako nutné (stáhnutí zdiva ocelovými pruty u kina a zazdění otvoru vyplaveného vodou). V případě, že by se taková spolupráce osvědčila, chtěl by spolek stejným způsobem postupovat i v případě odvodnění stavby. Nabídka spolku je však podmíněna výběrem vlastních dodavatelů. Rozpoutala se dlouhá debata o právních vztazích pronájmu, veřejných zakázkách, o obavách z navýšení částky na opravu, statice budovy, jejím odvodnění, ale především o smysluplném využití Penkova statku. Zastupitelé starostův návrh nepodpořili. Usnesení ZM 22/2013/06 zůstává v platnosti. Vzhledem k zajímavým nabídkám spolku byli jeho zástupci přizváni na následující zasedání Rady města.
Směrnice k příspěvku na rekonstrukci Zastupitelstvo schválilo novelu Směrnice k příspěvku na rekonstrukci. Drobné změny jsou provedeny v bodech 2, 6 a 7. Příspěvek je občany využíván. V současné době je podáno 23 žádostí o příspěvek.
Ve volné diskuzi občanů byla:
• upomínkována bezpečnost dětí na „dolním konci“ u křižovatky na Uherské Hradiště. Na přechodu u Martinkového bude před osmou hodinou, kdy jdou děti do školy, hlídat jejich bezpečnost někdo z vyškolených pracovníků místního hospodářství. • na podnět občanů zahájilo Město jednání s družstvem Dolňácko, aby tak, jak bylo zvykem, umožnilo Hlučanům tzv. „řádky“ – tj. aby si Hlučané mohli nasadit vlastní brambory apod. Zemědělské družstvo Dolňácko a.s. zrušilo tzv. řádky z důvodu platnosti nového občanského zákoníku, který ukládá získat písemný souhlas všech majitelů pozemků, na kterých by „řádky“ byly. To je samozřejmě velká administrativní zátěž, proto se družstvo rozhlodlo tuto službu dále neposkytovat. Iveta Mátlová
Domovní odpad
Na konci loňského roku přišel do redakce Hluckých novin e-mail, v němž paní Melíšková vzpomíná na svého tatínka, Matouše Míška, hluckého rodáka:
Poslední den v roce 2013 chci věnovat krátkou vzpomínku otci Matouši Míškovi V květnu loňského roku byl oceněn nejvyšším vojenským vyznamenáním in memoriam můj strýc Cyril*, mladší bratr mého otce. Otec odsloužil na Podkarpatské Ukrajině základní vojenskou službu, absolvoval Policejní školu v Užhorodě a byl nasazen do těžkých bojů s maďarskými teroristy, kteří pronikali přes území naší republiky do Polska. Vraždili naše vojáky, měli vypsané odměny na hlavy čs. bojovníků – 1000 pengö = 5000 Kč. Otec byl policejní strážník a účastnil se nejtěžších bojů. V lednu 1939 dostal písemné pochvalné uznání za statečnost a neohroženost od velitele praporu SOS (Stráž obrany státu) pplk. pěch. Oty Francla. Zároveň byl vybrán jako velitel 1. družstva, kde sloužil i jeho bratr Cyril. Bojovali ze všech sil, on sám nasazoval svůj život svou vynalézavostí a statečností – zvlášť v tu noc z 15. na 16. 3. 1939. Měnil své stanoviště, mátl křikem povelů pro 1., 2. a 3. družstvo, jen aby odvrátil zkázu svého družstva. Byl těžce raněn na hlavě, měl zlomeny všechny končetiny. Jeho bratr běžel pro pomoc a sám
www.mestohluk.cz
to odnesl zásahem do míchy, na toto smrtelné zranění pak zemřel. Táta byl převezen přes Polsko do Vojenské nemocnice v Praze a zachránili mu život. Moje baběnka tak nepřišla o oba syny. Po 2. světové válce byl táta v únoru 1948 vyhozen od policie a 10 let diskriminován. Nikdy nezapomněl na bratra Cyrila, na rodiče, ostatní sourozence a především na Hluk. Jeho rodiště bylo pro něj místem nejdražším a naučil mě mít vztah k Hluku i ke svým příbuzným. Město Hluk se velmi změnilo od roku 1948, kdy jsem je začala poznávat. Je to městečko plné hrdých, optimistických lidí, stačí si jen přečíst webové stránky Hluku. Přeji všem, mladým i starším, kteří tam žijí, pracují, zachovávají tradice a zároveň uchovávají a budují to pěkné místo na světě, mnoho zdraví, spokojenosti a optimismu do roku 2014. Mgr. Věra Melíšková–Míšková, Víceměřice okr. Prostějov
*Pozn. redakce: O Cyrilu Míškovi se psalo v Hluckých novinách 3/2013.
Klebetnice a Ženičky hlásí – v květnu budou křtiny Několik měsíců zkoušek, pár cest do nahrávacího studia, desítky hodin zpěvu, chvíle zábavy, ale také dřiny a nové CD může být na světě. Chybí jen dodělat poslední úpravy a požádat sponzory, milovníky lidových písniček, o finanční podporu k vydání nového CD. Už jen tento nelehký úkol musí splnit ženský soubor Klebetnice spolu s cimbálovou muzikou Ženičky a mohou chystat křtiny. Zpěvačkám a muzikantkám se v srpnu 2013 podařilo nahrát CD, které je již druhé v pořadí. První vyšlo v roce 2004 pod názvem „Už sa ně to stalo“ a je zcela vyprodáno! O jeho obsahu jsme vás informovali v loňském druhém čísle Hluckých novin. Jak se bude jmenovat připravované album, nechtějí Klebetnice ani Ženičky prozradit, chtějí překvapit. Dříve než pokřtí své nové album, si ještě zajedou zazpívat ve čtvrtek 8. května do TV NOE. Slavnostní křest bude v pátek 16. května na hlucké tvrzi. Srdečně jste zváni. IMat
V roce 2014 bude domovní odpad vyvážen každý lichý týden. Žluté plastové pytle, které se používají ke sběru a svozu plastů, mohou být s okamžitou platností používány také na sběr polystyrénu a obalů tetrapack. Poplatky za odpad se vybírají v pokladně MěÚ na celý kalendářní rok a jsou splatné dle obecně závazné vyhlášky č. 1/2013 do 30. 4. 2014.
5
www.mestohluk.cz
6
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Josef Lekeš vzpomíná
Plesy 2014
V polovině března oslavil kulaté narozeniny pan Josef Lekeš, dlouholetý přispěvatel do Hluckých novin. Prostřednictvím jeho vzpomínek, zkušeností a moudrostí nás nechává nahlédnout do světa našich předků, seznamuje s dávno zmizelými místy Hluku a připomíná nám události, na které bychom neměli zapomínat. K jeho významnému životnímu jubileu mu přejeme pevné zdraví a Boží požehnání. Za redakci Hluckých novin a jejich čtenáře Iveta Mátlová
Co mně připomínají letopočty končící číslem 4 Je to rok 1914, kdy začala I. světová válka, o které mně vyprávěl můj otec Matěj Lekeš, nar. 25. 2. 1889. V době vzniku 1. světové války mu bylo 25 let. Byl povolán jako četař (Zugführer) na ruskou frontu, aby tam se svou četou bojoval za císaře pána a jeho rodinu. Ve složitých podmínkách bojů na ruské frontě jeho četa jednou nesplnila určený úkol a on byl za to zbaven hodnosti a pro výstrahu také na několik hodin uvázán ke kůlu ve volném prostředí. Během dalších bojů se však jeho jednotka za jeho vedení vyznamenala a hodnost četaře mu byla vrácena. Když válka v roce 1918 skončila, vrátil se domů ke své rodině do Hluku. Jeho manželka Kateřina a tehdy již čtyřletá dcera Marie ho čekaly ve Hřbitovní ulici č. 709. V začátcích první ČSR pracoval otec jako zednický mistr. Práce měl dost, protože byl dobrý odborník i na specielní stavby, jako jsou domácí pece, kachlové sporáky, komíny, obklady a různé druhy fasád. Dalším rokem je rok 1924, kdy jsem se dne 17. března narodil doma, v ulici Hřbitovní čís. 709. Otec byl na mne určitě hrdý, protože byl na mne velice hodný. A matka byla také ráda, že jsem chlapec. Pocházela z křesťanské rodiny, a proto hned plánovala, že budu knězem. Její záměr se splnil tím, že mne v roce 1936 odvezli na studia do klasického Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. Ale moje zájmy v té době byly jiné. Byla to touha po létání a také slaboproudá elektrotechnika. Na tyto své zájmy jsem ale doplatil tím, že jsem pak dlouhé gymnazijní roky musel jezdit do Uherského Brodu na kole za každého počasí. Autobusová doprava tehdy totiž do Uherského Brodu nebyla. Navíc mne osud potrestal v posledním roce studia. Místo psaní
maturitních písemek jsem byl i se svými spolužáky, také narozenými v roce 1924, odeslán na nucené práce v Německu. Byl rok 1944, kdy už na východní frontě 2. světové války skončily tvrdé boje o Stalingrad (dnes Volgograd). Německá armáda s armádami svých spojenců ustupovala nenávratně na západ. Německu docházely síly nejen ztrátou vojenské techniky, ale i samotných vojáků. Tyto ztráty se musely doplnit nasazením všech německých mužů bez ohledu na jejich věk, ale schopných ještě bojovat. Ti dosud pracovali doma ve zbrojním nebo potravinářském průmyslu. Po odchodu na frontu museli být pak nahrazeni lidmi z oblastí okupovaných Německem. Proto německé „oberlandráty“ v protektorátu Čechy a Morava vydaly nařízení, kterým byli na nucené práce do Německa odesláni mladí lidé narození v roce 1924. Ti měli doplnit české, již dříve v Německu pracující ročníky 1921 až 1923. Z této povinnosti byly vyjmuty osoby pracující ve zbrojním průmyslu nebo zemědělství, a také vdané či těhotné ženy. Pokud si vzpomínám, z Hluku byli nucenými prácemi v Německu postiženi: Jan Blaha, Josef Lekeš z Lánu, František Malůš, František Šimčík, Ludvík Štefaník, Jaroslav Šuránek z ulice Hřbitovní, Antonín Vaněk, František Vaněk, Rudolf Večerka a Ing. Josef Lekeš z ulice Antonínské. Dnes z těchto spolužáků žijeme pouze dva: František Malůš a já. Dále jen tak, na okraj: Dalším znatelným rokem mého života byl rok 1964, kdy jsem měl 40 let. V září tohoto roku jsem odlétal se svou rodinou do Afghánistánu, kde jsem se svými spolupracovníky působil jako pedagog na právě otvírané škole. Bylo to v době, kdy tam vládl pokrokový král Mohammad Zahír Šách. Domů jsem se pak vrátil koncem ledna 1966. A ještě jednou, a tentokrát naposled
7
ve fatálním roku jsem byl vyslán zakládat školu v zahraničí. Bylo to v září roku 1974, kdy jsem ve svých 50 letech odlétal s první manželkou do syrského Damašku. Odtud jsme se druhý den přesunuli do Homsu. Po několika měsících pobytu v Sýrii manželka vážně onemocněla a musela odletět domů, aby se v Brně léčila. Po splnění mojí práce jsem se v lednu 1976 vrátil domů. Podle onkologů byl zdravotní stav manželky již dobrý. Ještě v lednu jsme dokonce oslavili manželčiny 50. narozeniny, ale pak v květnu téhož roku zemřela. V roce 1984 jsem se již jako 60 letý důchodce odstěhoval z Brna do rodného Hluku. V Hluku dne 30. ledna 2014 Napsal Ing. Josef Lekeš Foto: Jiří Dohnal
Myslivecký ples
Zahájení plesové sezóny je výsadou hluckých myslivců. Také v letošním roce byly připraveny zvěřinové speciality, originálně vyzdobený sál a dobrá kapela.
Vinařský ples
Vinařský ples láká stále více milovníků dobrého vína nejen z Hluku, ale především z okolí. Návštěvníci se těší na bohatý program, zajímavou tombolu a kapely zvučných jmen.
Krojový ples
Rodičovský ples
Zaplněná sportovní hala byla svědkem nevídané podívané. Žáci devátých tříd si kromě předtančení na hudbu ze seriálu „Odložené případy“ zatančili divokou „Pomádu“.
Ples seniorů
V plesové sezóně plesají také hlučtí senioři.
Slavnostní, významný a plný humoru, takový byl letošní krojový ples. Významný, neboť byl veřejnosti představen nový král jízdy králů 2014 – František Libosvár spolu s třicetičlennou družinou jezdců. Slavnostní, protože hluckého krále přijel pozdravit král ze Skoronic spolu s jezdci a šikovnými zpěvačkami. Plný humoru, neboť organizátoři připravili velmi pestrý program, v němž se snoubila úcta k dědictví předků spolu s pravou hluckou nadsázkou. Po skoronské zdravici se představili hlucké folklorní soubory. Menší z nich, Žarúžek, svým pásmem přesvědčil, že jízda králů bude mít jistě své pokračovatele. Malí jezdci vyvolávkami dokonale charakterizovali nového krále: „Hýlom, hýlom, počúvajte, František nemá čas na lásky, radši doma s dědů udí klobásky.“ Každého jezdce zvlášť představila, i s rodokmenem a nezbytnými hluckými přezdívkami, tetička Lekešová. Poté jezdci královské družiny vyvolávkami dokázali, že jsou odhodláni jet jízdu králů. Zlatým hřebem večera se bezesporu stalo divadelní ztvárnění kradení krále, v němž se promítla jak rivalita Hlučanů s Vlčnovjany, tak jedinečnost hlucké jízdy králů, v níž jezdci a organizátoři zdůrazňují hrdost k domovu, Hluku. IMat, foto: Štěpán Mitáček
www.mestohluk.cz
www.mestohluk.cz
8
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Loutkové divadlo Emil hraje dětem již čtyři roky Nejdříve jsme docházely na Dům dětí do Klubu maminek hrát si se svými dětmi. Nyní se zde scházíme každé pondělí, abychom mohly hrát hluckým dětem. Takové jsou počátky Loutkového divadla Emil, které existuje při Domě dětí již čtvrtým rokem. Za vznikem divadélka stojí prostá otázka paní Marie Sobkové, která jedno úterý roku 2010 zastavila Martinu Kolískovou a zeptala se jí: „Martino, máme tu krásné loutky, nechcete s děvčaty zkusit hrát divadlo?“ Stačilo se jen zmínit v Klubu maminek, uvidět loutky a divadélko bylo na světě. Pětice maminek – Martina Kolísková, Eva Křiváčková, Petra Hájková, Iveta Mátlová a Barbora Orsáková – se začala seznamovat s krásnými loutkami. Žádná z nás nikdy divadlo nehrála, nikdy nevodila loutku. Jak loutky správně vodit, aby se nevznášely, nám předvedla právě Marie Sobková, poté jsme začaly připravovat první pohádku „O perníkové chaloupce“. Nebylo snadné upravit scénář, naučit se text, dovyrobit kulisy a ušít potřebné oblečky. Se svou premiérou jsme si daly na čas, ale vyplatilo se. Na první představení přišlo více jak 120 dětí a dospělých. A ptáte se, proč se divadlo jmenuje zrovna Emil? Nejdříve jsme chtěly loutkové uskupení pojmenovat po stvořiteli těchto nádherných loutek – Emilu Hauptmannovi, rozhodly jsme se však pro malou slovní hříčku prvních pís-
men – Energické Matky Inspirované Loutkami. Od první premiéry uplynuly čtyři roky, v jejich průběhu jsme mezi sebe přijaly další dvě posily – Marcelu Šáchovou a Alenu Novotnou mladší. Naše divadélko nastudovalo 5 her, se kterými jsme odehrály desítky představení. Odpolední představení hrajeme především hlucké veřejnosti. Díky dopoledním představením, která hrajeme ve svém volnu, znají divadélko Emil také děti na prvním stupni základní školy a děti v mateřských školách v Dolním Němčí, Boršicích i Bojkovicích. Může se zdát, že pět divadelních her za necelé čtyři roky je malý repertoár. Vzhledem k času a skutečnosti, že si většinu rekvizit vyrábíme samy, je tento počet přímo úměrný času, který můžeme divadlu věnovat. Za ta léta fungujeme jako dobře naladěný orchestr, každá přidáme ruku k dílu tam, kde je třeba: Petra vybírá hudbu, Eva s Martinou vymýšlejí kulisy, které Marcela vyrobí; Barbora s Marcelou také obšívají marionety, Iveta přepisuje scénáře a zajišťuje propagaci; Alena vždy vystupovala v roli živého Kašpárka, kterou v současné době vystřídala
Zápis do 1. třídy Ve čtvrtek 6. 2. 2014 proběhl v budově staré školy zápis do prvních tříd.
za roli starostlivé maminky. Na co nestačíme, s tím ochotně pomáhá ředitel Domu dětí, Josef Vaškových. Doposud jsme hrávaly na Domě dětí ve velkém sále. Od prvopočátku jsme si přály vystupovat v městském kině, a pokud čas dovolí, také v okolních vesnicích. Naše neskromné přání nám na sklonku roku splnil Miroslav Šuránek, který našemu divadlu nechal vyrobit a daroval rozkládací hliníkovou konstrukci. Petr Pavelka divadélku daroval tolik nezbytné osvětlení, a Město Hluk přispělo finančně na pořízení opony a dalšího potřebného vybavení. Novou konstrukci jsme si poprvé vyzkoušely na slavnostním galavečeru „Sportovec města Hluk za rok 2013“, kde jsme s loutkami obohatily kulturní program. Dětem jsme se na novém pódiu představily v polovině března v městském kině s novou pohádkou „Červená Karkulka“. Věříme, že malí diváci spolu s rodiči ocenili sál hluckého kina, kde se mohli pohodlně usadit, hezky na loutky viděli a lépe nás v těchto prostorech slyšeli. Doufáme také, že je potěšil pravý mužský hlas nového ochotníka Tomáše Novotného, který vystřídal Barboru Orsákovou. Loutkové divadlo Emil by touto cestou chtělo poděkovat všem, kteří darem přispěli na novou divadelní scénu: Miroslavu Šuránkovi, Petru Pavelkovi a Městu Hluk. Dále Filipovi Jančovi za pomoc při položení a záchraně koberce a Jaroslavu Žandovskému za vyrobení přepravních vaků. Děkujeme! Iveta Mátlová Foto: Lukáš Baroň
www.mestohluk.cz
Zápisu se zúčastnilo 43 dětí. Zápis měl dvě části. Nejdříve děti putovaly pohádkovým vlakem známými pohádkami a pomohly pohádkovým postavičkám najít pět korálků jedné barvy, poskládat rozbitý hrníček, vymalovat řepu dědečkovi a zazpívaly písničku či zarecitovaly básničku. V druhé části děti pracovaly s paní učitelkou v lavici a prokazovaly své dovednosti v oblasti grafomotoriky, úrovni řeči, poznávání barev a geometrických tvarů. Na závěr dostaly děti dárečky, které byly pro ně připraveny ve školní družině.
9
FOTOZPRÁVY Tříkrálová sbírka
Štědrost Hlučanů rok od roku stoupá. Přesvědčilo se o tom 71 malých králů spolu s 26 vedoucími skupinek, kteří v rámci Tříkrálové sbírky obcházeli Hlukem. Svým zpěvem a milým úsměvem vykoledovali 135 500 Kč, což je o 9 189 korun více oproti loňskému roku. Všem lidem dobré vůle a koledníkům náleží velké poděkování.
Narozeniny TV Šlágr
Snad nikdy v historii sportovní haly se nepodařilo zaplnit její hlavní sál do posledního místa. Rekordní počet návštěvníků (přes 2 tisíce osob) z celé ČR i Slovenska přijel oslavit druhé narozeniny TV Šlágr.
Fašank
Slunečné, velmi teplé počasí, které pamětníci dlouho nepamatují, provázelo tradiční fašankovou obchůzku.
IMat Foto: Štěpán Mitáček
www.mestohluk.cz
10
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Hlucký slavíček V úterý 18. února se na tvrzi uskutečnila tradiční soutěž dětí ve folklorním zpěvu. Odvahu zazpívat našlo jen velmi málo zpěváčků. Proto pochvala náleží nejen vítězům, ale všem, kdo se soutěže zúčastnili. Odborná porota ve složení David Štefaník, Zdenka Hájková, starosta Jan Šimčík a porotce z lidu Josef Bachan rozhodla následovně: I. kategorie – předškoláci 1. Adéla Mitáčková 2. Matouš Jelének, Josef Křiváček
„LÁZNĚ“ vedle Pálenice Ano, myslím opravdu „lázně.“Chtěla bych tímto zavzpomínat na něco z dávné historie v našem městě. Není to tak dávno, co jsem se setkala s mladým mužem v nejlepším věku. Při vzpomínkách na všechno možné, na různé lidi a jejich přezdívky se mne taky zeptal, proč se říká „Bachánci – lázeňští“. To je téma, o kterém chci již delší dobu něco napsat.
II. kategorie – 1.–2. třída 1. Markéta Hrdinová 2. Bronislav Mitáček 3. Veronika Mátlová, David Zlínský III. kategorie – 3.–4. třída 1. Sebastian Žůrek 2. Monika Druckmülletrová 3. Anežka Braunerová, Esti Sochorcová IMat Foto: Eva Křiváčková
Folklorní soubor Dolňácko Folklorní soubor Dolňácko má za sebou další rok své existence. V roce 2013 jsme měli možnost vystupovat na mnoha akcích – Městský krojový ples, Košt slivovice, Folklorní podvečer, nedělní hodový program na památkových domcích na téma Půda v našem životě ve spolupráci s panem Ladislavem Šáchou, Slavnosti vína v Uherském Hradišti, odpolední program v partnerském městě Planá nad Lužnicí a adventní jarmark v Uherském Brodě. Hudební doprovod našich vystoupení zajišťovala CM Šefranica, CM Babica a CM Liša z Modré. Kromě našeho městského úřadu podpořila činnost souboru i Nadace Synot, a díky ní mohl soubor pořídit natahačky a fěrtůšky. Ráda bych poděkovala všem podporovatelům, muzikantům, ale také všem členům souboru a těm, kteří jim chystají kroje na vystoupení. Rádi mezi sebe přivítáme každého, kdo by si rád zazpíval a zatančil lidové tance. Jitka Nováková Foto: Štěpán Mitáček
Píší se třicátá až čtyřicátá léta minulého století. V Antonínské ulici je domeček - pálenice. To si myslím, že je téměř všem známé místo. Zde se vyrábí ty zázračné kapečky, které v malém množství léčí, ve větším zlepšují náladu. Co udělají ale po velké konzumaci, tak s tím se veřejně nikdo nechválí. Další pozemky kolem pálenice byly bez zástavby a sloužily protějším sedlákům jako prýzně na uskladnění řepy (ke krechtování). Prvním postaveným domkem po roce 1930 sousedícím s pálenicí byl domek patřící rodině pana Antonína Bachana. Ten započal se stavbu již se záměrem provozovat lázeňské služby pro veřejnost. Dům byl situován do dvou částí rozdělených chodbou. Jednalo se o část obytnou a směrem k pálenici o část lázeňskou. Ve třech kójích byly umístěny vany sloužící ke koupání. V zadní místnosti byl kotel, ve kterém se ohřívala voda. Tato voda obsahovala velké množství železa a jeho nános byl ve vanách značně znát jeho rezavou
www.mestohluk.cz
11
www.mestohluk.cz
barvou. Voda se čerpala ze studny ve dvoře. Stejnou vodu jsme měli i doma v naší studni. Zda byla voda léčivá, tak to nevím. Sloužila ale záměru poskytovat lázeňské služby veřejnosti. Lidé zde nacházeli odpočinek i očistu svého těla. Poskytovala se zde i masáž a na bolestivá místa byly přikládány skleněné baňky na úlevu od bolesti. Dnešní mladé generaci bych ráda vysvětlila, proč tato zařízení byla velmi účelová a vyhledávaná. Kdo v těch letech měl doma koupelnu? Až na vzácné výjimky snad nikdo. Nekoupali jsme se denně, jak je tomu zvykem v dnešní době. Přesto jsme netrpěli žádnými ekzémy ani různými kožními nemocemi. V sobotu se na sporáku ohřívaly hrnce s vodou a v malé dřevěné vance se první vykoupaly děti, dolila se voda a pak se teprve koupali jejich rodiče. Denní hygiena se praktikovala v plechovém umyvadle, u bečky s dešťovou
vodou, nebo přímo u studny. Z vyprávění mojí maminky, která se narodila na Rajčovně v jednom z památkových domků, vím, že v té době jediným vodním zdrojem byla studna stojící uprostřed prostoru mezi obytnými domy. Tam chodila většina obyvatel pro vodu. Současně to byla možnost ke krátkému setkávání a popovídání. Manželé Bachanovi vychovali dvě děti, syna Vavřina a dceru Marii. Ta spolu s manželem v padesátých letech lázně předělala na bytovou část. Jejich syn žil od svého mládí v Čechách, kde si založil svoji rodinu. Po nástupu do důchodu se vrátil do rodného Hluku. Nebylo mu dopřáno dlouhého žití, a tak brzy odešel tam, odkud není návratu. Jeho syn, kněz – Otec Antonín, měl od mládí velký vztah k rodišti svého tatínka. Velmi rád a často se vracel mezi svoji velkou rodinu. Dnes se těší zaslouženému odpočinku v důchodu tam, kde žili jeho předci, kde jsou rodinné kořeny, kde nachází domov. Na závěr děkuji všem, kteří mi poskytli informace a svoje vzpomínky k napsání výše uvedených řádku. I já se již dnes řadím mezi pamětnice. V těchto místech jsem prožívala svoje bezstarostné dětství a vše se mi dobře vybavuje i po létech. Vzpomínala Emilie Morozová
12
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Vzpomínání na Velikonoce Blíží se nejpěknější svátky jara a mladosti – Velikonoce. Proto bych se s vámi chtěla podělit ve vzpomínkách, jak jsme je prožívali před padesáti lety jako děti. Na Smrtnou neděli se děti loučily se zimou a vítaly jaro. Někde vynášela děvčata Morenu, či chodila s borkem. Byl to vršek z borovičky, často i vršek stromku od Vánoc, opentlený růžičkami a fáborky z flusu (barevného papíru). Oblékla se do jednoduchého kroje, chodila po domech a zpívala: „Stála Panenka Maria, jako růžička červená. I přišel k ní Anděl Páně, dal pozdravení té Panně. Ulekla se pozdravení, andělského navštívení. Nelekej se Panno čistá, máš porodit Pána Krista. Pána Krista porodila, žádné bolesti neměla. A Pán Kristus malé dítě a on chodil po všem světě. Chléb nám dával a rozdával, svou svatou krev nám pít dával. Jezte, píjte a hodujte, téjto noci mě ztratíte! Jak to Židé uslyšeli, hned za Ježíšem pospíchali. Hned ho jali, na kříž dali, ruce nohy přibíjali. Panna stála a plakala, svatá krev na ňu kapala. Tam, kde svatá krev kapala, tam růžička rozkvetla. Ostávejte s Pánem Bohem, až na věky věků amen!“
Kluci zase chystali klepače, hrkače či tragače. Odpoledne na Zelený čtvrtek až do poledne na Bílou sobotu chodili třikrát denně po dědině a hrkali, až uši zaléhaly. Nahrazovali tak zvuky zvonů, které „odletěly do Říma“. Přitom zpívali: „My klekání zvoníme, my památku činíme, že Kristus Pán pro nás umřel a na kříži za nás pněl. On to všecko podstoupil, by nás z pekla vykoupil. Všecky naše nepravosti, ráčil na sebe vzíti. Proto milý křesťane, modli se Anděl Páně, by ti Pán Bůh vše odpustil na přímluvu Marie!“ Navečer se všichni hrkáči sešli u kříže na návsi a modlili se bolestný růženec, ten měl často místo deseti zdrávasů, sedm i méně. Předříkávač to často zkracoval k velké radosti kluků, ale k nelibosti starších. Na Bílou sobotu chodili hrkáči po domech a vybírali na chudého
hřebca (výslužku) se slovy: „Tetičko, dajte nám něco na chudého hřebca, počúvajte, jak mu kosti hrkajú.“ Na důkaz pěkně zahrkali. Odměnou jim byla nebarvená vajíčka, někdy kápla i nějaká korunka. Pak si navařili škvařežiny a po zásluze hodovali. Hrkače uložili na hůru k roku a chystali pruty na tatary na šlahačku. Po třetí hodině o Velkém pátku se chodilo do kostela uctívat pět ran Ukřižovaného – „líbat pánbíčka“. Na Bílou sobotu o páté hodině byla radostná zvěst zmrtvýchvstání Ježíše Krista –„vzkříšení“. Skoro celá dědina se oblékala do svátečního a šli kolem kostela ve slavnostním radostném průvodu slavit. V Pondělí velikonoční začala pravá radost pro kluky a také později i děvčata – šlahačka. Tož, tak to chodilo za mého dětství. Škoda, že už se to pomalu vytrácí! Přeju všem požehnané prožití svátků velikonočních a děckám bohatú šlahačku. Marie Šťastná
Pomozte, prosím, archivovat dějiny Hluku
Hlučtí senioři vzpomínají Motto: Mládí nám pomalu odchází, ale vzpomínky zůstávají Pomalu a jistě nám plynou dny nového roku 2014. Začínáme se ohlížet, co všechno jsme za sedm let našeho velmi úspěšného setkávání na „Seniorských besedách“ dokázali. Ano, je tomu již opravdu sedm let, kdy jsme se poprvé sešli s návrhem na uspořádání těchto besed. První starost byla, kde tato setkání pořádat. Dne 21. 2. 2007 jsme se s žádostí obrátili na Městský úřad v Hluku. Setkali jsme se s velkým pochopením a byla nám nabídnuta možnost využití sálů na tvrzi. Naše první setkání jsme připravovali pod heslem „Už kamarádi pomalu stárnem“ a zkratkou CSKD. Pro nezasvěcené, zkratka znamená způsob pohoštění v rozsahu „co si kdo donese“, sám si sní a vypije. Hlavním organizátorem byl pan Ota Konečný, který za pomoci obětavých členů výboru zahájil dne 23. 3. 2007 tuto první seniorskou besedu. Po celý večer byla velmi dobrá nálada. Mužský sbor obohatil program krásnými moravskými písněmi, které potěšily všechny přítomné na srdci i na duši. Hudební doprovod zajistil pan Miroslav Šuránek. Nescházela ani kulturní vložka, o kterou se postaraly ženy z organizačního výboru. Jako host přišel na besedu zástupce MěÚ, místostarosta pan Antonín Kočí. Účast nebyla nad naše očekávání, ale i tak jsme se rozcházeli s nadšením v této akci nadále pokračovat. Všechno, co jsme za dlouhé období sedmi let vykonali a zorganizovali, máme zaznamenané v naší „Seniorské kronice“. Kroniku velmi pečlivě vede a vše důkladně zaznamenává pan Antonín Svadbík, za což mu patří velké poděkování. Naši činnost oceňují nejen hlučtí senioři, ale i hosté z dalekého okolí, kteří pravidelně a s velkou oblibou přijíždějí mezi nás. Nevíme, čím to je, že naši místní senioři i přes velkou propagaci mají malé zastoupení na těchto akcích. Prvním našim setkáním v letošním roce byl „krojový ples“. K tanci a poslechu velmi ochotně zahrála dechová hudba pod vedením starosty Jana Šimčíka. Jako honorář je uspokojilo upřímné seniorské „Pán Bůh zaplať“. Jedním z krojovaných ohajů byl na plese i jubilant a náš obětavý šéf Ota Konečný, který se dožil v plné svěžesti krásných seniorských let. Do dal-
KRONIKA
• V letošním roce si připomínáme stoleté výročí vypuknutí 1. světové války. Máteli doma uschované dopisy, pohlednice, dobové fotografie, nebo také deníky či vzpomínky svých předků z tohoto období, žádáme vás o jejich zapůjčení k naskenování. • Letos v listopadu uplyne 25 let od sametové revoluce. Pokud vlastníte fotografie, které by dokumentovaly, jak tato dějinná událost probíhala v Hluku, přineste je prosím kronikářce Marii Plačkové k okopírování. Děkujeme. Marie Plačková
www.mestohluk.cz
13
www.mestohluk.cz
ších let mu přejeme hodně zdraví a kupu obyčejného lidského štěstí, které je potřeba k příjemnému a šťastnému životu. Na seniorských besedách se scházíme pravidelně, každý měsíc, mimo letní prázdniny. Každá z těchto besed je organizována v jiném zábavném programu. Proto si vás dovolujeme pozvat na „Soutěž o seniorského slavíka“, která se uskuteční v úterý 8. dubna 2014 od 18 hodin na tvrzi. Přijďte mezi nás, vaše účast pro nás bude tou největší odměnou. Emilie Morozová Foto: Štěpán Mitáček
14
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Marie Mitáčková–Dvorská (1949) Marie Mitáčková–Dvorská je nejznámější hluckou zpěvačkou. Zpívala snad všechny hudební žánry, protože na zpěv má nadání „od Boha“. Nyní bydlí sice ve Zlíně, ale ani to mě neodradilo od toho, abych o Marii napsal pár řádek z jejího vyprávění. Zaslouží si toto vzpomenutí, protože pro Hluk by měla zůstat nesmrtelná. Marie Mitáčková–Dvorská (1949) – zpěvačka z Hluku Jedna z nejlepších folklórních zpěvaček v našem regionu Marie Mitáčková–Dvorská se narodila 7. 7. 1949 rodičům Janovi Mitáčkovi (1924–1995) a Antoníně, rozené Mitáčkové (1925–2013) jako jejich druhé dítě, v Hluku, v domě č. 500. Mitáčkovi měli už syna Františka (1943) a po Marii se narodila ještě Jana, nyní Poláková (1951). Otec Jan byl muzikant a hrával v dechovce na křídlovku, později na trubku. Matka hrávala v ochotnickém divadle a zpívala v kostelním sboru. Díky otci, který již v mládí poznal její hudební sluch a nadání na zpěv, a matce, která jí začala učit různé písničky, se pozvolna rozvíjelo i její zpívání. Později se k ní přidala i sestra Jana. Tak se stalo, že spolu vystupovaly už během školní docházky na soutěžích STM (Soutěž tvořivosti mládeže). Marie pak na okresních kolech v Uherském Hradišti vyhrála několikrát v sólovém zpěvu. Když bylo Marii 10 let, zpívala spolu s maminkou. Kde jinde by se měly ukázat než na Dolňáckých slavnostech v Hluku. Poprvé to bylo v roce 1959, kdy zpívaly spolu s cimbálovou muzikou Antonína Jančíka z Brna. Tady také Marie poznala i známé zpěváky folklóru – Jožku Severina a Boženu Šebetovskou. Právě na zmíněném vystoupení si děvčat Mitáčkových všiml Jaroslav Staněk, primáš Hradišťanu, který jim nabídl nějaká společná vystoupení. Tato spolupráce pak trvala 3 roky. Trio Mitáčkových zpívalo však hlavně v Hluku. Při svatebních obřadech v kostele je na harmoniu doprovázel varha-
ník Antonín Polášek; při vítání občánků zpívaly za klavírního doprovodu spolužačky Hany Sochůrkové a zpívaly také na dalších akcích, které pořádal tehdejší MNV za předsedování Josefa Kašpary. Holky byly činné i v tehdejším závodním klubu. Jejich trio účinkovalo v estrádách spolu se Zdenou Křivákem, Miroslavem Šuránkem (Šurvajzem) za doprovodu harmonikáře Ludvy Srnce. V roce 1965 složila Marie úspěšně přijímací zkoušky na konzervatoři v Brně. Pro velký počet uchazečů nebyla přijata a doporučení ke zkoušce v příštím roce nevyužila. Po skončení školní docházky se pak už Marie věnovala hlavně sólovému zpěvu. Spolupracovala například s aktivním Svazem žen, který uvedl pořad „Vzpomínky na Karla Hašlera“. Režisérka pořadu paní Poledníková, nyní Krylová, sem zařadila i árii Rusalky z Dvořákovy stejnojmenné opery. Vodníka s ní zpíval Josef Bachan starší. Na klavír je tehdy doprovázel známý hudebník z Uherského Hradiště – Josef Fojta. Marie dovedla zazpívat nejen folklór. Zkoušela to i v taneční hudbě. Několikrát si zazpívala v „Autopaláckém jazzu“, kde na trubku hrával i její otec Jan. V roce 1965 jí však přišla nabídka účinkování ve Velkém tanečním orchestru závodního klubu Mikrotechna, který vedl trumpetista Antonín Staněk. Po půl roce přešla kapela pod podnik Dopravní stavby. Po roce orchestr ukončil svoji činnost a Marie se přidala k malé kapele pod názvem Styl a poté K MINI -CLUBU. Právě tato skupina pravidelně vystupovala několik sezón v kavárně hotelu Morava a také v Grandu. Toto období ukončilo vstup profesionálních www.mestohluk.cz
kapel do zmíněných podniků. Aby to bylo pestřejší, přišlo období zpívání s dechovkou. První to byl Velký dechový orchestr z Újezdce u Luhačovic. Muziku založil a vedl František Škubal, tehdejší metodik na Okresním kulturním středisku. Tato muzika se později stala Lázeňským orchestrem v Luhačovicích. Hodně zásadním zlomem v jejím životě byl rok 1967. Tehdy Jožka Polách, a velmi šikovní muzikanti z Hluku, založili cimbálovou muziku „Dolňácko“. Marie se stala jejich sólovou zpěvačkou. Zde zpívala se Stanislavem Vlkem a také s vynikajícím Jožkou Pilátem. Nejméně 20 let patřila cimbálovka „Dolňácko“ ke špičkám v této oblasti. Z toho pramenily i nahrávky v brněnském rozhlase. A odtud to bylo jen krůček k vydání desek. Nejdříve to bylo v roce 1973 a potom v roce 1977, velká LP s názvem „ Na téj huckéj věži“ byla vydána v roce 1987. Marie se zúčastnila v roce 1971 i přehlídky cimbálovek v Ratíškovicích, tehdejší baště přehlídek hudby na Moravě. Tady se umístila na krásném 1. místě. Největší akce CM Dolňácko v roce 1975 a v dalších letech bylo natáčení seriálu Zdeňka Galušky „Slovácko sa nesúdí“. Tady se potkala s herci Oldřichem Velenem a vynikajícím Jozefem Krónerem. Dolňácko nahrálo většinu hudby, něco zbylo i na Šarovec – Marie tady zazpívala několik písniček. Je třeba se také zmínit o tom, že s Dolňáckem absolvovala Marie několik zahraničních výjezdů, a to dokonce do západních států.
15
V této době to byl totiž vcelku zázrak dostat se do Francie, západního Německa či Holandska. Dolňácku se to podařilo díky dobré diplomatické práci funkcionářů v SKP. V roce 1971 Marii oslovil Jaroslav Jakubiček z BROLNu (Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů) s nabídkou natáčet v brněnském rozhlase, čímž se zařadila mezi jeho sólisty. Celkově s BROLNem uskutečnila 51 nahrávek. Nezůstávala však pouze u jednoho hudebního žánru. Když v Hluku vznikla pod vedením Jana Hluckého malá dechovka, neodmítla spolupráci. Tato dechovka jezdila hlavně do lázní jak na Slovensko, tak do Čech. Tady s ní působil i její manžel Karel Dvorský (1942). Marie byla velmi činná. Neodmítla ani spolupráci s M-KLUBEM Františka Bláhy. To byla muzika, která působila v ZK v Uherském Hradišti. A i tady hrál její manžel Karel Dvorský. Psal se rok 1977, odchod od tohoto souboru a definitivní konec zpívání taneční hudby. V tomto roce následovala manžela do Zlína. V této době začala účinkovat s cimbálovkou Radovan z Napajedel. Bylo to díky rodákovi z Hluku, Františku Libosvárovi, který tady hrál na klarinet. V tomto roce obdržela s CM Radovan zvláštní cenu za sólový zpěv na krajské přehlídce cimbálových muzik v Hodoníně. V roce 1997 vydal brněnský rozhlas CD s názvem „Napajedla tam sú… za tichů Moravů“. Na tomto výběrovém CD účinkoval nejen CM Radovan, ale také CM Dolňácko. Zpívali tady Jožka Pilát, Cyril Bureš a v jedné skladbě (Dúbravěnka zelená) také trio děvčic Mitáčkových (Marie s Janou a maminkou). Marie se objevila i v televizi, v pořadu natočeném v roce 1985, v pásmu o Velikonocích „Vajíčko z lásky darované“. Je nutné se zmínit ještě o roce 1975. Tehdy se v Hluku spojili všichni výteční muzikanti a takto složená dechovka se vydala na pouť soutěží o „Zlatou křídlovku“. Dostali se až do finále ve Velkých Bílovicích, kde skončili na 2. místě. Říkalo se, že vítěz měl lepší diplomacii. Marie zde získala čestné uznání za pěvecký výkon. To bylo díky výborné úpravě skladeb Franty Říhy a Stanislava Vavřínka. V roce 1991 začala spolupracovat i se známým primášem Lubošem Málkem z uherskobrodské Olšavy. V této době se podílela na nahrávání CD „Pod Slováckým nebem“. Ve Zlíně, kde žije, zpívala nejprve s dechovkou Malenovjanka, poté koncertně vystupovala s Velkým dechovým orchestrem ZK Svit a též s dechovkou Slušovjanka, která byla sestavena z hudebníků Filharmonie B. Martinů Zlín. Poslední její CD bylo vydáno v roce 2002, zde Marii a další zpěváky (Jožku Piláta, Karla Hegnera, Cyrila Bureše a mužský sbor z Hluku) doprovází CM Babica z Hluku a CM Radovan. Všechny skladby upravil Franta Říha a Marie tady zpívá dvě písničky, jež jí věnoval B. Smišovský. I v současné době je aktivní. Zpívá stále se souborem Radovan z Napajedel. Zánik CM Dolňácko byl příčinou toho, že sešla, k její lítosti, z očí i z mysli v Hluku, na který má nádherné vzpomínky. Marie měla při této náročné práci rodinu, o kterou musela také pečovat. Má syny Vlastika (1968), Dušana (1974) a Michala (1980). Toto je povídání o jedné skvělé zpěvačce z Hluku, kterou dnešní hlucká generace zná už jen velmi málo. Antonín Zlínský
16
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Prvenství chovatele zpěvných kanárů Český svaz chovatelů (ČSCH) je širokospektrá organizace, která má své zastoupení také v Hluku. Veřejnosti je známá především základní organizace chovatelů drobného zvířectva, jež se představuje každoročně výstavou drobného zvířectva na školním dvoře. V Hluku mají zastoupení také různé specializované základní organizace. Ráda bych vám představila činnost a úspěch dvou Hlučanů, kteří se více jak čtyřicet let věnují chovu zpěvných kanárů. Josefa Křiváčka a Josefa Ličmana uchvátila krása harckých kanárů, proto si své chovy zaregistrovali v nejbližším městě, v Novém Městě nad Váhom. Po rozdělení republiky se stali členy ZO ČSCH ZK v Petřvaldě, jenž se řadí mezi nejkvalitnější organizace. Vyzpovídala jsem Josefa Křiváčka, jehož kanáří svěřenci získali na Místní a okresní soutěži ve zpěvu kanárů v Petřvaldě 1. místo, v okresní soutěži získali krásné 4. místo. Gratuluji k vítězství, které je jistě zasloužené. Dosáhl jste někdy podobného úspěchu? Za celou dobu, co se věnuji chovu kanárů, jsem se nejlépe umístil na 4. místě. Prosincového prvenství si opravdu vážím. I z toho důvodu, že v loňském roce postihl chov velký úhyn. Přišel jsem o téměř devadesát kanárů, stejně jako Josef Ličman. Po takovém úbytku je vždy složité připravit soutěžní kolekci. Jakým způsobem se připravují kanárci na soutěž? Soutěží jenom mladí kanáři, které odchováme zjara do července. Na podzim, koncem října se zaklecují do „školy zpěvu“ - to znamená, že přijdou do takzvaných budníků (čtyři klece nad sebou). Do školy zpěvu vybíráme na základě dědičnosti, nebo používáme zkušeného předzpěváka, od kterého se učí. Výuka trvá do konce listopadu. V tuto dobu se snažím je každý den tak půl hodiny poslouchat, abych vyčlenil ty kanáry, kteří nemají talent nebo disponují špatnými návyky. Tito musí být vyloučeni, aby neovlivňovali ostatní. Z těch nelepších samečků (zpívají pouze samečci) si pak musíme vybrat pouze čtyři, které posíláme do soutěží. Před soutěží kanárky zvykám na cizí prostředí tím, že je přenáším na různá místa, aby dokázali zazpívat kdekoliv. Je nutné podotknout, že soutěže se mohou kanáři zúčastnit pouze v tom roce, kdy byli odchováni. Tak se nestane, že by některý z kanárů vyhrál více ročníků za sebou.
17
Skautská zima mít na starost, anebo si jít jen tak projít trať. A perlička na závěr. Minulý závod jsme vyhráli první místo a odvezli si do Hluku putovní pohár. Letos jsme ho nedopatřením (nikdo si na to nevzpomněl) nechali doma a organizátoři se mohli uhledat. Nakonec jsme se přiznali, že ho máme my. Vzali to s humorem a slíbili, že když ho co nejdříve dodáme, tak nám to prominou. Pohár už je nyní tam, kde má být - u letošních vítězů. Počasí se letos velmi vydařilo, sněhu byla jenom trocha a všichni jsme si to užili.
U kanárů se hodnotí zpěv, co musí kanárci dokázat zazpívat? Většina zpěvných ptáků, nezpívá jednotně, ale v písni se střídají odlišné úseky, říkáme jim fáze či role. Některý kanárek má pěknou basovou roli, jiný píšťalu nebo dutozvonek. Čím je zpěv hlubší, přednesený v pomalém tempu, tím je kvalitnější. Pokud některou fázi kanár zazpívá s chybami, je to špatně a kolekce již nemá šanci na dobré umístění. Kanáři na své předvedení mají půl hodiny. Co ovlivňuje zpěv kanárů. Může to ovlivnit chovatel? Především je to dědičnost a důležité je krmení. Každé zrnko vybraného druhu krmení má velký vliv na zpěv kanárů. Podstatný je nejen druh, ale také jeho množství. Dále lze ovlivnit teplotou a výcvikem – kanáry cvičíme na světlo a provokujeme pískáním. Základem je ale talent. Proč jste registrováni v Petřvaldě? V blízkosti Hluku není jiná organizace? Petřvald jsme si vybrali, neboť je to nejkvalitnější organizace. Navíc je to hornická oblast, kde má chov kanárů nejdelší tradici. Při práci v dole patřila v minulosti klec s kanárem k výbavě horníka. Svým chováním totiž kanáři upozorňovali horníky na nebezpečné koncentrace důlních plynů, takže pro ně byli nepostradatelní. Gratuluji k prvenství a přeji, aby se v chovu dále dařilo. Děkuji za rozhovor
Iveta Mátlová
www.mestohluk.cz
Pravěký karneval
Rikitanův memoriál – zimní skautský závod První únorovou sobotu v měsíci jsme se jako každý rok vypravili zazávodit si. Závod nese jméno Rikitanův memoriál, podle bývalého vůdce našeho střediska ¬- Rikitana. Jedná se o zimní závod dvojic v různých věkových kategoriích. Soutěžit mohou děti od 6 do 17 let. Trať je rozdělena podle náročnosti na červenou a bílou. Na trati se nachází různá stanoviště s úkoly, se kterými se závodníci musí vypořádat, např. rozdělání ohně, morseovka, lanová lávka, odhad vzdálenosti či azimutový úsek. Samozřejmě čím dvojice zakončí závod dříve, tím lépe. Závod to vůbec není jednoduchý. Pokud napadne sníh, je mráz. Závodníci mají velmi ztížené podmínky a to je pak závod zajímavější. Letos se závodu účastnilo celkem 80 startovních hlídek (což je 160 závodníků) z celého okresu, ale i přespolních. Z našeho oddílu vyjelo závodit 10 šikovných členů. Někteří z nich se v závodu výborně umístili. Patří jim gratulace. Velké poděkování patří všem zúčastněným (Hanka Marečková, Terka Kadlčková, Zuzka Tomáštíková, Ondra Kadlček, Terka Križalkovičová, Marek Blaha, Jan Kovář). V kategorii roverů (15-17 let) se Filip Borýsek a Terka Hrabincová umístili na třetím místě a v kategorii skautů II. získala Bára Tomáštíková a Ondra Hanus krásné druhé místo. I ostatní závodníci se velmi snažili a do příštího roku více potrénují a budou zase o něco lepší. Dospěláci na závodě také nezaháleli. Mohli si vybrat stanoviště, které chtějí
www.mestohluk.cz
Kromě závodu jsme v lednu pořádali karneval pro děti z města. Tentokrát se s námi podívali do pravěku. Do doby, kde lidé teprve objevili oheň a chutnalo jim mamutí maso. Snažili jsme se udělat dětem maximální radost. Karneval byl protkán hry, které měly pravěký námět – lov mamuta, vpád cizí tlupy, sledování stop, sběr plodů, střelba kamenem. Nezapomněli jsme ani na módní přehlídku vybraných kostýmů. Vybrané děti se sešly na pódiu, kde společně s pravěkými ženami promenádovaly po pódiu. Děti byly nadšené a sklidily potlesk. Karnevalové odpoledne bylo velmi pěkné. Mnoho dětí odcházelo s obrovskou radostí. Mnohé z nich si odnesly i menší dárek, který vyhrály v tombole. Především to ale byl dobrý pocit a radost, že se jim někdo aktivně věnoval. Poděkování patří všem, kteří se do příprav karnevalu zapojili. Další čtení najdete na našem webu www.kon-tikihluk.cz. S+V Foto: Lukáš Baroň a STM
18
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Dům dětí a mládeže Hluk informuje Připravili jsme pro děti, jejich rodiče i ostatní zájemce tyto akce:
ZEMSKÉ FINÁLE MAŽORETEK neděle 6. dubna 2014 Letos se poprvé v Hluku uskuteční Zemské finále sólových disciplin mažoretek – v neděli 6. dubna ve sportovní hale od 9 do 17 hodin. Zhlédnete vystoupení sóla a dua, pochodová i s rekvizitami. Přijďte podpořit naše sólistky.
UŽ BUDE MÁJ neděle 27. dubna 2014 V neděli 27. dubna 2014 v 16:00 hodin se uskuteční na sportovní hale v Hluku tradiční přehlídka „Už bude máj“, kde vystoupí všechny naše mažoretkové skupiny, pop dance a dechový orchestr Kosenka. Přijďte prožít příjemné odpoledne.
DÁNSKO A LEGOLAND středa 21. – neděle 25. května 2014
Tradiční pětidenní poznávací zájezd do Dánska spojený s návštěvou muzea námořnictví a s dvoudenní návštěvou LEGOLANDU – pohádkové země dětí, známého parku s mnoha atrakcemi, věrnými kopiemi světoznámých staveb i uměleckých děl, měst, zvířat aj. věcí postavených z milionů malých kostiček lega. Vhodné i pro rodiče s dětmi.
MEZINÁRODNÍ DEN TATÍNKŮ neděle 15. června 2014 Všichni pokoříme lanové centrum TARZANIE, potom se postupně seřadíme na startu závodní motokárové dráhy v Trojanovicích (mrňouskové pojedou ve dvojsedadlové motokáře se svými tatínky), následuje přibližně dvouhodinová prohlídka technického muzea TATRY v Kopřivnici a kolem 20:00 budeme zase doma. Pouze pro tatínky (popř. dědečky) se svými ratolestmi.
Zprávičky z mateřské školy Cílem naší výchovy není, aby všechny děti byly stejné a stejně se chovaly, ale aby při vší rozmanitosti jevů a povah byly v životě i úspěšné a šťastné. V naší mateřské škole se snažíme připravit dětem klidné a pohodové prostředí bez stresu. Naším cílem jsou veselé a kamarádské děti, které se radují, hrají si, učí se, mají zájem o dění v mateřské škole a těší se do ní. Věříme, že čas prožitý v naší školce bude pro vaše děti radostnou zkušeností a důležitým vkladem do života. Naše děti mají ve školce o zábavu postaráno Skončily vánoční prázdniny a paní učitelky Marcela Šáchová, Ludmila Machalová a Veronika Zimčíková si k novému roku připravily tradiční příchod Tří králů, kteří popřáli všem dětem, paním učitelkám a provozním zaměstnancům hodně zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce. Jako každý rok, i letos jsme s dětmi navštívili kostel, jehož návštěvu pro nás zorganizovala paní učitelka Ludmila Habartová. Děti si prohlédly jak kostel a jeho vánoční výzdobu, tak i betlém, u kterého jsme si společně s dětmi zazpívali několik vánočních písní. V půli měsíce k nám zavítalo divadelní představení Marionety Brno. Zahráli dětem celkem tři pohádky – Kominíček a Majdalenka, O Sněhurce a Otesánek. Dětem se pohádky velmi líbily a představení si velmi užily. Poslední týden v lednu k nám přijeli žongléři a kouzelníci, kteří nás svým humorným vystoupením velmi pobavili. Děti si také vyzkoušely kouzlit, žonglovat a z vystoupení si odnesly zážitek. V únoru nás navštívilo Hoffmannovo divadlo, které nám zahrálo Kašpárkovu pohádku – O princezně, která se chtěla vdávat. A tradičně jsme s dětmi prožily karnevalový den, který pro nás připravily paní učitelka Marie Oharková, Veronika Zimčíková a Hana Pavlačková. Většina dětí již ráno dorazila do školy v kostýmu, od rána měly o zábavu postaráno. Zpívaly, tančily a během dne přijel také kouzelník, který připravil bohatý a zábavný program. Děti byly odměněny sladkostmi a také omalovánkou. Veronika Zimčíková Zápis dětí do mateřské školy bude v dubnu. Bližší informace na www.mshluk.cz
CYKLO GEOCACHING TÁBOR pondělí 7. – pátek 11. července 2014 Tábor zaměřený na pobyt spojený s cykloturistikou a lovem pokladů – GEOCACHINGEM. Bude koupání, vycházky, sportovní aktivity, soutěže, hry. Ubytování ve srubech autokempinku Žralok na úpatí Moravského krasu (Prostějovsko) u Plumlovské přehrady. Těšíme se na setkání při některých z našich aktivit.
Za pracovníky DDM Hluk Josef Vaškových
Bližší informace a podrobnosti získáte přímo v Domě dětí a mládeže Hluk, na telefonu 572 581 584, e-mailem:
[email protected] nebo na našem webu: www.ddmhluk.cz
www.mestohluk.cz
www.mestohluk.cz
19
20
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Společenská kronika leden - únor 2014
Čtenář na jevišti Dramatický kroužek naší školy se zapojil do celostátní akce „Rosteme s knihou“. Do projektu „Čtenář na jevišti“ si děti připravily jevištní čtení z knihy J. Wericha „Fimfárum“, a to příběh „O lakomé Barce“. Chtěli bychom velmi poděkovat panu Liboru Schneiderovi za pomoc při záznamu našeho představení a panu Štěpánu Mitáčkovi za perfektní zpracování záznamu.
21
„Líbilo se mi, že téma knihy bylo vybráno adekvátně k věku dětem. Na všech čtenářích bylo znát, že vědí a rozumí tomu, co čtou. Velmi oceňuji zapojení hudebních nástrojů a zpěvu – tedy i jiných dovedností, které děti mají.“ hj
Narození Prosinec 2013 Matěj Juřeník David Kovačovič
Únor: Klára Kadašiová
Leden Alexandra Buriánová Lukáš Mikeska Magdaléna Páčová Kristýna Šobáňová
Děti zaujaly porotu zpracováním příběhu, o čemž svědčí některé reakce porotců: „Pohádku předčítají 2 vypravěči a přitom ukazují na obrázky – video umožňuje vytvořit pohádku částečně „animovanou“ = velmi zajímavé. Některé části děti dohrávají v kostýmech a perfektních kulisách, velmi oceňujeme i živou hudbu, skvěle zpracované video včetně titulků.“
Úmrtí Prosinec 2013 Marie Libosvárová Marián Mečiar Marie Nemravová
Leden Ludmila Prajzová Josef Bachan Únor Marie Miková Anna Kotačková Oldřich Klas
V rámci změny zákona o osobních údajích žádáme všechny rodiče, kteří si přejí být pozváni na vítání občánků, aby se nahlásili na matrice Městského úřadu v Hluku nejpozději dva měsíce po narození dítěte. Děkujeme. Sestavila: Iveta Remeňová Foto: Anni
„Předloha stále láká mnoho souborů ke zpracování. Nápad uvozovat čtení jakousi kramářskou písní je zajímavý. Děti jsou velmi energické, šikovné.“
Žáci základní školy na lyžařském kurzu Lyžařskému kurzu letos předcházely nejen přípravy na něj, ale díky teplému počasí také váhání, zda vyrazíme v daném termínu, nebo přijmeme nabízený náhradní termín v polovině března. Na neděli a pondělí hlásili meteorologové mráz, sice nepříliš velký, ale na zasněžení technickým sněhem stačil. Jeli jsme a vyplatilo se. V neděli a v pondělí pracovala sněžná děla naplno. V pondělí si někteří žáci v blízké půjčovně dovybavili svou výstroj, podnikli jsme vycházky po okolí a rozdělili se do tří družstev. Nejlepší lyžaři letos vyšli na paní učitelku Jitku Jančíkovou, žákům s průměrnými lyžařskými schopnostmi se věnovala další paní učitelka tělesné výchovy Markéta Olejníková a se začátečníky se „trápil“ pan učitel Pavel Žajdlík. Občas mu pomohla děvčata z osmých tříd. Osmáci totiž doplnili málo početné 7. třídy. V úterý dopoledne jsme vyrazili na svah. Sjezdovka byla
každou chvíli jiná. Někdy výborná, jindy mokrá nebo zledovatělá. Hlavní však bylo, že jsme lyžovali až do pátečního poledne, než jsme odjížděli domů. Vynechali jsme jen středeční odpoledne, kdy už jsme si potřebovali odpočinout. Ostatně bazén nebo bowling v nedalekém hotelu Horal byl rovněž skvělý. Závěrem: • všichni se naučili lyžovat • vlek zvládli hned první den i původní nelyžaři • výborní byli instruktoři i paní zdravotnice • počasí bylo různorodé – teploty nad nulou i pod nulou, mlha, déšť, sluníčko • večerní program byl zábavný • žádný úraz • žádný „průšvih“ Pobyt na lyžařském kurzu byl zkrátka fajn. zš
BLAHOPŘÁNÍ
Dne 16. února 2014 se dožil 90 let náš milý tatínek, dědeček a pradědeček, pan František Malůš. Při příležitosti tohoto významného jubilea mu přejeme hodně zdraví, štěstí, Božího požehnání a ještě mnoho krásných chvil strávených se svými blízkými. Dcera Eva a syn František s rodinami.
Dne 25. února 2014 se dožila významného životního jubilea 80 let naše maminka, babička a prababička, paní Františka Malůšková. Za její obětavost a lásku jí děkují a do dalších let hodně zdraví a spokojenosti ze srdce přejí děti s rodinami. Přání je pro naši babičku, maminku i prababičku Aničku. My přejeme Ti hodně zdraví! Ať Tě život pořád baví! 23. března slavíš svých osmdesát, v ten den my budem v řadě stát, a vše nejlepší Ti vinšovat. Gratulanti: Grňákovi, Štěrbovi, Rybnikářovi a Němečkovi.
www.mestohluk.cz
www.mestohluk.cz
Dne 5. března 2014 oslavila paní Františka Pospíšková 80. narozeniny. Přejeme jí do dalších let zdraví a Boží ochranu. Dcery Jarmila a Jindřiška a syn Pavel s rodinami.
Dne 27. února 2014 oslavili diamantovou svatbu manželé Jarmila a Ludvík Srncovi. Všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví do dalšího společného života jim přejí dcera a syn s rodinami.
22
Hlucké noviny Kdo v srdcích žije – neumírá. Dne 2. ledna 2014 jsme vzpomněli 1. výročí, kdy nás navždy opustila naše drahá maminka, babička, prababička a praprababička, paní Marie Míšková. S láskou vzpomíná dcera Jarmila s celou rodinou. Čas tiše plyne, jen vzpomínky zůstávají. Dne 5. ledna 2014 jsme vzpomněli nedožitých 100 let našeho drahého tatínka, dědečka, pradědečka a prapradědečka, pana Jaroslava Nemravy. Vzpomínají synové s rodinami. Dne 13. ledna 2014 jsme si krátkou vzpomínkou připomněli 3 roky od úmrtí pana Jaroslava Straňáka. Vzpomínají příbuzní a kamarádi.
Čas tiše plyne, jen vzpomínky zůstanou. Dne 4. února 2014 jsme vzpomněli nedožitých 80 let našeho milovaného manžela, dědečka a pradědečka, pana Bohuslava Míška. 11. února 2014 uplynulo 14 let od jeho náhlé smrti. S láskou stále vzpomínají manželka Zdenka a vnuk Vladimír s rodinou. Čas tiše plyne, jen vzpomínky zůstávají. Dne 13. února 2014 tomu bylo 18 let, co nás navždy opustila naše drahá maminka, paní Štěpánka Kadlubová. Dne 24. února 2014 tomu byl 1 rok, co nás navždy opustila naše drahá maminka a babička, paní Hedvika Pospíšková, a 6. března tomu bylo 16 let, co nás navždy opustil náš drahý tatínek a dědeček, pan Štěpán Kadluba. S láskou vzpomíná celá rodina. Odešel jsi nám před devíti lety, ale plamínek tvého života zůstává v našich srdcích dál. Dne 23. února nás navždy opustil pan František Hrdina. Kdo jste ho měli rádi, vzpomeňte s námi. Manželka Marie, syn František s rodinou, syn Karel s rodinou a syn Pavel. I ticho někdy moc bolí. Dne 6. března 2014 uplynulo deset let od doby, kdy navždy utichlo srdce mého manžela, našeho tatínka a dědečka, pana Jana Huspeniny. S úctou a vděčností vzpomínají manželka a děti s rodinami. V životě jsou chvíle, se kterými se člověk nikdy nesmíří. Dne 9. března 2014 uplynuly 2 roky, kdy nám odešel náš milovaný syn, Marek Pekarovič. S láskou stále vzpomínají rodiče, bratři a celá rodina.
Vzpomínky
Hlucké noviny
Čas tiše plyne, ale vzpomínka v našich srdcích stále žije. Dne 10. března 2014 jsme vzpomněli 10. výročí úmrtí pana Josefa Štefaníka. 9. březen 2014 je dnem nedožitých 90 let jeho otce, pana Ludvíka Štefaníka. Vzpomíná celá rodina.
Utichlo srdce i hlas, měl jsi rád život, práci i nás. Dne 23. dubna 2014 vzpomeneme 9. smutné výročí úmrtí pana Lubomíra Stojaspala. S láskou a úctou vzpomínají matka, manželka, synové a sestra s rodinou. Všem, kteří vzpomenou s námi, děkujeme.
Dne 11. května 2014 vzpomeneme nedožitých 50 let pana Josef Hájíčka a 20. února jsme vzpomněli nedožitých 72 let jeho otce pana Josefa Hájíčka. Za vzpomínku děkuje manželka, syn s rodinou a dcera a vnučka Veronika.
Sedmého dne v měsíci máji odešel ten, jehož jsme měli rádi. Ozvěna volání zpátky nám vrátí. On se však nikdy nenavrátí. Přátelé, známí, vzpomeňte s námi, měl rád život i nás, byl dobrý člověk a kamarád. Dne 7. května 2014 vzpomeneme 20. výročí úmrtí pana Jaroslava Kolka. Manželka, dcera s rodinou a syn s rodinou.
V očích slzy stojí a v srdci to stále bolí. Proč jsi nám, tatínku, odešel tak brzy? Dne 22. března 2014 vzpomeneme 1. smutné výročí úmrtí pana Romana Bachana. S láskou vzpomíná manželka, syn Roman, dcera Veronika, maminka a celá rodina.
Dne 16. května 2014 uplyne 5 let, co nás navždy opustil manžel, tatínek, dědeček a pradědeček, pan František Šimčík. Za tichou vzpomínku děkují manželka Hedvika a děti s rodinami.
Utichlo srdce, uběhl čas, vzpomínku v srdci má každý z nás. Dne 6. dubna 2014 vzpomeneme 19. výročí úmrtí pana Gustava Škorpíka.Všem, kdo si vzpomenou, děkuje manželka Marie.
Odešel jsi náhle, nikdo to nečekal. Osud to možná chtěl, jen to moc uspěchal. Těžko je smířit se, že se už nevrátíš. Dne 19. května 2014 vzpomeneme 3. výročí úmrtí mého manžela, pana Petra Vaculíka. S láskou a bolestí v srdci stále vzpomíná manželka a děti s rodinami.
Dne 10. dubna 2014 uplyne 13 let, co nás navždy opustil manžel, tatínek, tchán, dědeček a pradědeček, pan Jaroslav Křivák.
Nic víc, než kytičku květů na hrob vám můžeme dát, za vše děkovat a stále vzpomínat... Dne 28. května vzpomeneme 15. smutné výročí úmrtí naší maminky a babičky paní Ludmily Sovišové a 2. dubna vzpomeneme její nedožité 65. narozeniny. V pátek 18. dubna uplyne 8 let od úmrtí našeho tatínka a dědečka, pana Františka Soviše. Za tichou vzpomínku děkují děti s rodinami.
Utichlo srdce, uběhl čas, vzpomínky v srdci má každý z nás. Dne 14. dubna 2014 vzpomeneme 21. výročí úmrtí paní Antoníny Mitáčkové. Za tichou vzpomínku děkuje dcera Marie s rodinou a rodina Slavíkova. Roky plynou jak tiché řeky proud, jen bolest trvá a nedá zapomenout. Dne 21. dubna 2014 vzpomeneme 5. výročí úmrtí našeho manžela, tatínka a dědečka, pana Jana Píšťka. Za tichou vzpomínku děkuje manželka a synové s rodinami. Odešel jsi náhle, nikdo to nečekal, osud tak chtěl, jen to moc uspěchal. Dne 22. dubna 2014 vzpomeneme 3. výročí od tragické smrti Martina Novosada. S láskou vzpomínají rodiče, bratr Milan s rodinou, rodina Konečná, Cíchova a ostatní příbuzní. www.mestohluk.cz
Statistika obyvatel města Hluk 2013 Počet obyvatel k 31. 12. 2013: 4361 obyvatel Narození: 44 dětí (18 chlapců, 26 dívek) Úmrtí: 44 obyvatel Přistěhování: 71 osob Odhlášení: 32 osob Počet svateb (na území města Hluk): 15 (8 před městským úřadem, 6 před římskokatolickou farností, 1 před náboženskou společností českých unitářů)
23
Dne 4. března 2014 uplynulo 5 let od úmrtí naší maminky, babičky, paní Ludmily Křiváčkové. Za tichou vzpomínku děkují synové Josef, Petr a Pavel s rodinami. Dne 26. dubna 2014 by oslavil 60. narozeniny pan Vojtěch Bachan. Za tichou vzpomínku děkuje sestra s manželem, neteř a synovci s rodinami. Těžko se s Tebou loučilo, těžké je bez Tebe žít. Láska však smrtí nekončí, v srdcích Tě stále budeme mít. Dne 15. února 2014 by se dožil 60 let náš tatínek, manžel a dědeček pan Josef Soukeník a 25. května tomu bude již 14 let, co nás navždy opustil. S láskou stále vzpomínají manželka a děti s rodinami. V neznámý svět šla jsi spát. Zaplakal každý , kdo měl Tě rád. Dne 30. března 2014 vzpomeneme 23. výročí úmrtí paní Jany Čičelové, roz. Ovsíkové. S láskou vzpomínají rodiče, sestra a bratr s rodinami. Kdo v srdci žije – neumírá. Dne 11. 4. 2014 vzpomeneme nedožité 100. narozeniny na ší maminky, babičky a prababičky paní Kateřiny Pospíškové a zároveň 2. července 2014 tomu bude 10 let od jejího úmrtí. S láskou a úctou vzpomínají syn a dcera s rodinami. V úctě kytičku na Tvůj hrob klademe, za vše, co jsi pro nás udělala, děkujeme. Dne 20. 6. 2014 vzpomeneme 7. výročí úmrtí paní Ludmily Mitáčkové. S láskou vzpomínají dcery s rodinami.
Setkání králů na Antoníčku 4. května v 15.30 bude na kopci svatého Antonína sloužena mše za zdar letošních jízd králů, které se budou konat v Hluku, Kunovicích a Vlčnově. Kdo by měl zájem jet na tuto akci autobusem, ať se přihlásí na městském úřadě u místostarostky Marie Plačkové. Účastníci v kroji budou obzvlášť vítáni.
www.mestohluk.cz
24
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Sportovec města Hluk za rok 2013 Poslední lednový den byli na hlucké tvrzi vyhlášeni nejlepší sportovci města Hluk za rok 2013. V průběhu slavnostního galavečera převzali ocenění nejlepší jednotlivci a kolektivy. Nově se ocenění dostalo mladým sportovním talentům a do síně slávy vstoupily výrazné osobnosti, které se zasloužily o rozvoj a propagaci hluckého sportu. Velký sál byl obsazen do posledního místa. Všichni netrpělivě očekávali, kdože je nejlepší sportovec, ale nejen to. Většina přítomných byla zvědava, co si pro ně připravil hlavní režisér celého galavečera Karel Bojko. Po loňském ročníku se zdálo, že není možné sportovce více pobavit – omyl, ocenění sportovci a zaplněný sál se neskutečně bavili. Byl to dynamický a nezapomenutelný večer plný příjemných překvapení. Navíc byl zcela v režii hluckých spolků! O první překvapení se hned v úvodu postarala marioneta vlka z hluckého loutkového divadla Emil. Tato loutková postavička „omylem“ (ale zcela v souladu se scénářem) prozradila konečné pořadí v kategorii jednotlivců! „Nejlepším sportovcem města Hluk za rok 2013 se stal Dušan Tesařík, druhé a třetí místo obsadili fotbalisti Zdeněk Botek s Martinem Zalubilem, a až čtvrtá se umístila loňská a předloňská vítězka Aneta Kučerová,“ řekl vlk. Druhé překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. Na pódium bylo pozváno pět osobností, které vstoupily do síně slávy. Byli jimi: Jiří Hrabovský, Jan Julínek, Jaroslav Machala, Antonín Ratajský a Marie Vavřínková. Milým, v pořadí třetím překvapením se stalo vystoupení dětí z hlucké ma-
teřské školy, které si pod vedením paní učitelky Hanky Chytilové připravily tanečně–fotbalové číslo. Po jeho skončení překvapily paní učitelku Hanku červenými růžičkami, které jí předaly, a tím popřály k jejímu životnímu jubileu. Folklorní soubor Dolňácko a jejich čtvrté překvapení vzalo všem přítomným dech. Za zvuku písně Michaela Jacksona vtančily do sálu tři krojované páry, které si nevšední choreografii náramně užily. Číslo završil Petr Šumbera krojovaným tancem moonwalk. Ocenění mladých talentů bylo letos novinkou a pátým překvapením. Za svou píli byli ohodnoceni: fotbalisti Martin Frühauf a Tomáš Ševčík, stolní tenista Antonín Mitáček a mažoretka Aneta Ševčíková. Mladé sportovce poté na pódiu vystřídaly mladé tanečnice z kroužku Domů dětí, které zatančily pop dance. Nebyl to jen tak obyčejný tanec, děvčata si překvapivě přizvala medvěda Bobíka, který se „vlnil“ v rytmu tance spolu s nimi. V průběhu večera se ocenění dočkaly také nejlepší kolektivy. Na třetím místě skončil oddíl armwrestlingu a druhé místo připadlo družstvu druholigových florbalistů. Nejvyšší příčku obsadili fotbalisté, po podzimní části vedoucí celek 1. A třídy. Sedmé překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. Nejlepší tým předvedl, že kromě fotbalu zvlád-
nou i zpěv. Divákům zazpívali hit Petera Nagyho „Aj tak sme stále frajeri“. Další překvapení přišlo vzápětí, neboť na scénu přiběhl pákař Dušan Tesařík se svým družstvem hluckých mažore-
Medailonky oceněných sportovců Kategorie – jednotlivci Dušan Tesařík (armwrestling) – český reprezentant a několikanásobný mistr republiky v armsportu. Úspěšný v národních i mezinárodních soutěžích: • mezinárodní Golemova ruka – zlato, bronz • mezinárodní Senecká ruka – bronz • mistrovství ČR – 2x zlato • mistrovství Evropy – 7. místo • ostatní turnaje – 5x zlato Zdeněk Botek (fotbal) – záložník TJ Spartak Hluk, zástupce kapitána. Zkušený playmaker mužstva, střelec rozhodujících branek – na jaře vstřelil 2 branky, na podzim 3 branky.
tek. Dušan spolu se svými svěřenkyněmi předvedli přítomným své nové taneční číslo. Diváci v sále nestačili uklidnit své bránice a již přicházely hlucké Klebetnice. Překvapivě oděny jako jeptišky! Nejdříve se snažily zapálit svíčky, ovšem toto jim zatrhl sám velitel hluckých hasičů, Ivan Kotačka. Když neuspěly se svíčkami, vrhly se na zběsilý tanec á la „Sestra v akci“. Tanečním vystoupením jeptišek – Klebetnic galavečer nekončil, nýbrž gradoval. Na závěr byli dekorováni, v úvodu prozrazení, jednotlivci. Z rukou starosty Jana Šimčíka převzal ocenění florbalista Robin Kolár, který se umístil na pátém místě. Čtvrté místo obsadila stolní tenistka Aneta Kučerová, dvojnásobná nejlepší sportovkyně města Hluk. Bronzový skončil nejlepší střelec fotbalového mužstva Martin Zalubil, kterého předstihl jeho spoluhráč Zdeněk Botek. Nejlepším sportovcem byl vyhlášen Dušan Tesařík, český reprezentant a několikanásobný mistr republiky v armsportu. Nabitým galavečer provázela sehraná moderátorská dvojice Iveta Remeňová a Martin Dostal. K ruce jim byly nejen pohotové, ale především sličné asistentky Michal Kotačka, Dalibor Králík a slečna Kuběna (Jakub Remeň). Iveta Mátlová
www.mestohluk.cz
Martin Zalubil (fotbal) – útočník TJ Spartak Hluk. Odchovanec Ostrožské Lhoty, který v roce 2008 přestoupil do Hluku. Nejlepší střelec mužstva roku 2013 (jaro – 8 branek, podzim – 9 branek). Střelec s pověstí zabijáka, který střílí důležité a krásné branky. Aneta Kučerová (stolní tenis) - členka reprezentace žen ČR. Nachází se na 11. místě českého žebříčku žen ve stolním tenise. Úspěšná v národních i mezinárodních turnajích: • Mistrovství ČR mužů a žen: dvouhra žen – 9. místo, čtyřhra žen – 5. místo, smíšená čtyřhra – 5. místo • extraliga žen: 5. místo s družstvem Spartak Hluk • Mezinárodní Mistrovství Estonska, Baltic Cup Tallin: 3. místo družstva žen, 5. místo dvouhra žen Robin Kollár (florbal) – odchovanec hluckého florbalu, který se již v 15 letech začal prosazovat mezi dospělými.
www.mestohluk.cz
I přes svůj nízký věk stihl okusit extraligu juniorů a mužů v ČR. Reprezentoval slovenského mistra z Trenčína v tamní extralize a na Euro Floorbal Cupu (Evropský pohár). Od začátku roku 2013 obléká opět dres Spartaku; byl jedním z hlavních strůjců historického postupu do 2. ligy. Po návratu do Hluku nastoupil k 9 utkáním s bilancí 8 výher a jedné remízy, ve kterých střelil úctyhodných 16 branek a na 17 přihrával – družstvo se tak dostalo z posledních příček tabulky na postupové místo. Robin je velkým příslibem hluckého florbalu, již dnes patří k hlavním lídrům týmu Spartaku. Kategorie – kolektivy: Fotbal – „A“ družstvo mužů (1. A třída) – stabilizovaný tým odchovanců a hráčů „domácí“ Ostrožské Lhoty, doplněný pouze dvěma krajánky. Mužstvo tvoří zkušená osa týmu Fojtík – Penner – Botek – Zlínský. V roce 2013 odehrálo 25 mistrovských zápasů, z nichž 17x vyhrálo, 4x prohrálo a 4x remízovalo. Ve stejném roce nastřílelo celkem 66 branek. Zatímco se na jaře 2013 nacházeli na 7. místě tabulky, na podzim 2013 dokázali vystoupat na první místo. Florbal – „A“ družstvo mužů (2. liga) – v sezóně 2012/2013 poprvé v historii dosáhlo družstvo na postup do celostátních soutěží – 2. liga mužů. Jedná se o aktuálně druhé nejvýše hrající družstvo mužů ve Zlínském kraji (po extraligových Otrokovicích). V roce 2013 vyrovnal tým i své maximum v pohárové soutěži České pojišťovny, kdy postoupil až do 4. kola a osmifinálové
25
brány nebyly daleko (mj. proti extraligovým Vítkovicím). Tým získává úspěchy i mimo hlavní sezónu na nejrůznějších turnajích a reprezentuje město Hluk i v zahraničí. Družstvo se objevilo v nominaci pěti nejlepších sportovních kolektivů okresu Uherské Hradiště.
Armwrestling – rovněž zařazeno do nominace pěti nejlepších sportovních kolektivů okresu Uherské Hradiště. Družstvo velmi úspěšné v národních i mezinárodních soutěžích: • domácí a mezinárodní: soutěže 26x zlato, 13x stříbro, 7x bronz • Mistrovství světa: 1x bronz • Mistrovství Evropy: 1x bronz • Mistrovství ČR: 8x zlato, 4x stříbro, 6x bronz Kategorie – mladí talenti Martin Frühauf (fotbal) – hráč starší přípravky a mladších žáků TJ Spartak Hluk. Malý šikovný hráč, který v každém zápase odvádí maximum pro tým. Nejproduktivnější hráč starší přípravky – za posledních 10 zápasů vstřelil 30 gólů. Střídavě startuje za 1. FC Slovácko (kategorie U10). Antonín Mitáček (stolní tenis) – velký talent hluckého stolního tenisu. Se stolním tenisem začal před čtyřmi lety a v současnosti již hraje v základu „A“ družstva mužů v regionálním přeboru 1. třídy, kde dokázal 16x zvítězit. V současné době je na 7. místě krajského žebříčku juniorů. Tomáš Ševčík (fotbal) – jako kapitán mužstva dotáhl tým mladších žáků k vítězství v krajské soutěži (z 22 zápasů –
26
Hlucké noviny
Hlucké noviny
21 výher, 1 prohra, 157 branek). V sezoně odehrál všech 22 zápasů a nastřílel 56 branek. Střídavě startuje za Kunovice, kde odehrál 11 zápasů a nastřílel 12 branek. Aneta Ševčíková (mažoretka) – sólistka v mažoretkových disciplínách. V dubnu 2013 získala zlato na Mistrovství Moravy a Slezska v Říčanech u Brna, v květnu 2013 na Mistrovství ČR v Ronově nad Doubravou vybojovala stříbro. Síň slávy Jiří Hrabovský vystudoval tělocvik na pedagogické fakultě a celý život spojil se sportem. Po promocích v Hranicích na Moravě se věnoval nácvikům spartakiád a jako trenér začal s fotbalem a atletikou. V roce 1984 se přestěhoval do Hluku a nastoupil na místo správce na nově postavenou sportovní halu. V devadesátých letech byl předsedou fotbalového oddílu. Za 25 let práce na sportovní hale se podílel na
pořadatelství stovek sportovních a kulturních akcí. Jan Julínek svoji fotbalovou kariéru zahájil hned po návratu z vojenské služby ve Veselí nad Moravou. V roce 1956 jej tam objevili dva významní hlučtí „lanaři“ (František Kašpara a Josef Jakubíček) a na jaře v roce 1957 začal Jan Julínek hrát za Spartak Hluk. Vzhledem k trvajícím problémům s kolenem se začal od podzimu 1970 zabývat funkcionářskou činností ve fotbalovém oddíle. Nejdřív jako zapisovatel a od roku 1972 jako jednatel, jímž byl až do roku 1988. V průběhu těchto let se stal na dva roky vedoucím „A“ mužstva. Po skončení funkcionářské činnosti se pan Julínek nepřestal o hlucký fotbal zajímat. Byl, a doposud je, pravidelným divákem na fotbalových utkáních Spartaku Hluk a současně stále doplňuje jedinečný archiv výsledků a fotografií hlucké kopané. Jaroslav Machala patří mezi zakládající členy oddílu basketbalu v Hluku.
Po přihlášení oddílu do mistrovských soutěží byl 20 let kapitánem a několik sezón nejlepším střelcem družstva. Při aktivní činnosti hráče se ještě stačil věnovat tréninku mládeže; mnozí jeho svěřenci hrají v současné době za hlucké družstvo mužů. Antonín Ratajský, všestranný sportovec, který se věnoval fotbalu, stolnímu tenisu, volejbalu a atletice. V roce 1965 začal hrát v Hluku za žáky fotbal a zůstal mu věrný až do „starých pánů“. V deseti letech si začal závodit v atletice a stolním tenisu. Na střední škole ve Strážnici se pustil do volejbalu a pokračoval v atletice, se kterou úspěšně reprezentoval školu na různých závodech, odkud si přivezl několik ocenění.
Podílel se na založení volejbalového oddílu v Hluku. V současné době dělá rozhodčího volejbalu a jako velký fanoušek hluckého fotbalu nevynechá jediné fotbalové utkání. Marie Vavřínková se neuvěřitelných 36 let aktivně podílela jako pedagog volného času při DDM na rozvoji pohybu dětí a mládeže v Hluku. V roce 1975 založila v Hluku taneční a pohybové kroužky, které se pod jejím vedením postupně rozšiřovaly. Až do roku 1996 se s nimi pravidelně účastnila tanečně–sportovních soutěží, v nichž svěřenkyně získávaly krásná ocenění jak v okresních, tak krajských kolech. Šestkrát postoupily na Národní přehlídku vítězů, v níž paní Vavřínková celkem 4x získala zvláštní cenu poroty za vlastní originální tvorbu. V roce 1997 založila v Hluku mažoretky, které se postupně rozrostly až do dnešních šesti skupin. Jako jejich trenérka je po dobu svého vedení přivedla k deseti republikovým a devíti evropským titulům. Sportovní komise Města Hluk
www.mestohluk.cz
27
Basketbal bojuje o postup Do nového roku vstoupilo družstvo mužů skvěle. Z šesti zápasů, pět výher a to všechny mimo naši palubovku. Nejlepší utkání proběhlo na domácí palubovce proti družstvu Mikulova. Jde poznat, že toto družstvo hrálo ještě minulou sezónu o soutěž nad námi. Zápas byl plný nervozity, s kterou dokázal pracovat pouze soupeř. Ve čtvrté čtvrtině nám utekl na konečný stav 66:75. Zápas na palubovce Velkého Meziříčí proběhl bez velkých problémů 64:47 a následně ve Vyškově 78:60. Byl to fyzicky náročný víkend. Dále na začátku roku proběhly zápasy v Ostrožské Lhotě (pro vytíženost haly v Hluku) proti Bystřici nad Pernštejnem 71:46 a Vysočině 57:47. Měli jsme z toho obavu, protože jsme zvyklí hrát na domácím letišti, ale vyšlo to, až na jeden případ, kdy Ivan Vinca skončil dost tvrdě na žebřinách z důvodu rychlosti při zakončení, naštěstí se z toho otřepal a na druhý den nastoupil. Zápas ve Slavičíně byl plný
emocí ze strany soupeře, ustáli jsme to a přivezli vítězství 66:59. Soupeři už si zvykli na to, že naším nejlepším hráčem je Ondra Plaček a mnohdy se ho i ve dvojici snaží ubránit. Do konce
Blahopřání a poděkování Hance Chytilové
www.mestohluk.cz
NOVÝ ODDÍL JÓGY Rozšiřujeme členskou základnu.
Dne 21. dubna 2014 oslaví naše kamarádka a cvičitelka Hanka Chytilová krásné kulaté životní jubileum. Hanka je zakladatelkou aerobiku v Hluku a jako cvičitelka se mu věnuje již přes třicet let. Řadu let se věnuje i velmi oblíbenému zdravotnímu cvičení na Domě dětí a mládeže v Hluku a k pohybu vede i ty nejmenší Hlučánky už od mateřské školy. Touto cestou jí chceme, za celý hlucký aerobik a zdravotní cvičení, velmi poděkovat za její dosavadní aktivitu a taky za čas, který nám věnuje. Do dalších let přejeme Hance všechno nejlepší, hodně zdraví, štěstí, pohody a stále tolik elánu při aktivitách, kterým se věnuje. Holky z aerobiku a zdravotního cvičení.
sezóny nám zbývají tři zápasy, a to proti Hodonínu doma v neděli 9. března v 10:00 na sportovní hale a dva výjezdy do Uherského Hradiště a Kyjova. Michal Ševec
Prosím, zájemci hlaste se na: tel.: 723 957 660 nebo e-mail:
[email protected] Harmonizační cvičení: • je určené pro všechny věkové skupiny a jakoukoliv fyzickou kondici • vede nás k lepšímu poznání sebe sama a přináší do našeho života zdraví a harmonii • obsahem lekce je cvičení i přednáška na zajímavé téma
Cvičíme ve sportovní hale v Hluku - přednáškový sál Po: 18 - 19 hod. (od věku 55+ let) senioři Čt: 20 - 20.30 hod (do věku 55 let) Do cvičení je možno se kdykoliv přidat! První lekce pouze za 20,-Kč.
Foto Štěpán Mitáček
Těší se Dana Růžičková, cvičitelka jógy
28
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Druholigový boj zvládají
Setkání s královskou rodinou aneb Jak si Petr Minařík plní svůj sen
Florbal v posledních letech zažívá pořádný boom. Za míčkem s dírkami se s hokejkou v ruce buď v tělocvičně, nebo venku honí kdekdo. Dalo by se říct, že tento druh sportu je hodně vyhledávaným. Ovšem přes to, kolik stovek, či spíše tisícovek mladých lidí se tomuto sportu věnuje, jsou v našem regionu pouze čtyři místa, ve kterých se v mužské kategorii hraje na určité úrovni. Nejvýše v loňském roce ale vystoupali florbalisté hluckého Spartaku, kteří se dokázali probojovat do celostátní druhé ligy.
Nedávno mě zastavil nadšený fanoušek freestyle motokrosu a upozornil na zajímavého mladíka. Protože úspěchy předcházely Petrovu pověst, požádala jsem jej o rozhovor. Ráda bych vám nyní představila Hlučana Petra Minaříka. Od dětství si přál jezdit motokros. Už v deseti letech mu učarovaly motorky, ve třinácti si sám jednu seskládal a začal s ní jezdit po poli. Rodiče záhy pochopili, že bude lepší pořídit pravou motokrosovou motorku, a tím předejít možným zraněním. Tak se před dvanácti lety začal dnes šestadvacetiletý Petr věnovat motokrosu. Nejdříve trénoval spolu se Zdeňkem Fuskem na motokrosové dráze v Kunovicích, poté vybudovali spolu s dalšími kamarády „motokrosový park“ ve Starých Horách v Hluku, a také založili OAM klub (Old Appel Mountain). Všichni členové klubu (Zdeněk Fusek, Jakub Hrabal, Adam Haj, Josef Kotačka, Štěpán Dohnal a Tomáš Lysáček) mají rádi motokros a jdou si za svým snem, i když každý jinou cestou. Petr skáče freestyle již šest let. I přes četné zlomeniny jej na motokrosu stále baví překonávat strach a zjišťovat své možnosti a limity. V posledním roce mu tento koníček otevřel také bránu poznání a nečekaných setkání. Loňský rok byl pro Petra neobyčejný hned z několika důvodů. Především
Petr v holandském Kerst Circusu
Postup unikl jen těsně
byl konečně bez zranění a mohl se tak více věnovat svému koníčku, i když ne v pravém slova smyslu. Kvůli deštivému počasí se sice nemohl učit novým trikům, zato se účastnil většího počtu akcí: Jako skokan FMX navštívil dvakrát Itálii, kde se mu líbila srdečná a bezprostřední atmosféra italských představení. Zúčastnil se všech českých Jamů a závodů Mistrovství ČR FMX. Dokonce se mu na konci sezóny
29
podařilo protlačit na Gladiátor games do Prahy, kde měl tu čest zatrénovat si se svým idolem Robbim Maddisonem (kaskadérem, jenž dubloval Daniela Craiga alias Jamese Bonda ve filmu Skyfall). Svůj úspěšný rok Petr zakončil šestnáctidenním působením v holandském cirkuse (Kerst Circus) v Haagu. V průběhu Vánoc zde skákal FMX show – denně pro více jak tisíc lidí předváděl skoky a různé triky. Jak Petr říká, byla to obrovská zkušenost. Setkal se zde nejen s artisty z různých koutů světa, ale také s holandskou královskou rodinou. Členové královské rodiny všem artistům poblahopřáli podáním ruky, dle protokolu však bylo zakázáno se s nimi fotit. Freestyle motokros však není jen zábava, je to především časově náročný a drahý koníček, proto by Petr chtěl poděkovat všem svým sponzorům, kamarádům a známým, kteří ho podporují. Věřím, že letošní sezóna bude pro Petra stejně úspěšná jako ta loňská. Fanouškům freestyle motokrosu přeji, aby mladíci z OAM klubu našli zase sílu zorganizovat stejně zajímavou show ve svém OAM parku, jakou předváděli svým fanouškům v minulých letech. Iveta Mátlová Foto: PM www.mestohluk.cz
Historie mužského florbalu v Hluku sahá do roku 2002, kdy parta nadšenců v čele s Igorem Dostalem a Michalem Ratajským klub zakládala. „V prvních letech hráli florbal vesměs hlučtí sportovci, od hráčů pozemního či ledního hokeje až po fotbalisty. Zvláštní bylo, že k nám dojížděli i kluci z Veselí nad Moravou, nebo Ratíškovic,“ vzpomíná na začátky před více jak deseti lety Igor Dostal, současný šéf klubu. Prvního významného úspěchu dosáhli spartakovci v kategorii juniorů, předcházel mu přechod florbalových juniorů z Uherského Hradiště do Hluku. V Uherském Hradišti v té době pro juniorský florbal nebyly vytvořeny odpovídající podmínky a právě Hlučané jejich činnost zastřešili. Další významný mezník v historii klubu nastal v roce 2006, kdy došlo k další spolupráci mezi hluckým a hradišťským florbalem. „Vznikl Slovácký florbalový klub, který měl ze začátku docela velké ambice. Jednalo se o projekt na vytvoření silného regionálního týmu ve všech věkových kategoriích. Ovšem po dvou letech tento projekt zanikl a v Hluku se opět začalo hrát pod hlavičkou Spartaku a tým se opět začal prokousávat regionálními soutěžemi,“ dodává Dostal. Již v sezoně 2011/2012 ale nebyli hlučtí florbalisté od historického postupu do celostátní druhé ligy daleko. Nepostoupili, přestože sezona patřila k těm nejvydařenějším. „Chyběl nám opravdu kousek, z postupu se tenkrát radovaly Klobouky u Brna. My jsme skončili těsně na druhém místě. Tehdy na trenérské lavičce seděl zkušený Michal Vrobel. V následující sezoně však již post hlavního trenéra osiřel. Hrajícím trenérem byl Pavel Rochovanský, kterému vypomáhal především zkušený Martin Tuhý. Obsazení postu trenéra je ve florbalu na této úrovni dosti problematické, proto si musíme vystačit z vlastních zdrojů,“ říká šéf klubu, který se drží hesla Hlučané sobě.
Na druhý pokus postup vyšel Vědomi si toho, že k postupu do vysněné druhé ligy chyběl jen kousek, zmobilizovali florbalisté všechny síly a do nové se-
www.mestohluk.cz
zony 2012/2013 šli s pokorou a současně s jasným cílem. Tím byl postup. Ještě než ale za svým cílem mohli pořádně vyrazit, zalovily v hluckých vodách extraligové Otrokovice. Na jejich pomyslné udici skončili talentovaní hráči Robin Kollár, Tomáš Janča a Tomáš Čechmánek. „Bez těchto tří hráčů, na kterých jsme chtěli postavit celou hru týmu, jsme vstoupili do nové sezony. Rozjezd byl ale velmi rozpačitý a tým se chvílemi objevoval i na samotném chvostu tabulky. O nějakém postupu jsme si v té době mohli nechat zdát. Skutečný přelom nastal před Vánocemi 2012, kdy došlo ke stabilizaci kádru, do kterého se navíc vrátil Robin Kollár, a vedení klubu se podařilo do týmu nalákat i talentovaného Tomáše Olberta z Uherského Brodu,“ popisuje šťastnější chvilky florbalového áčka Dostal. Do jarních bojů tak vyběhl na palubovku docela jiný mančaft. „Z úplného dna se nám podařilo probojovat až na samý vrchol. Sice jsme neskončili první, ale až druzí. To v ten moment ale nehrálo roli, protože vítěz soutěže Bučovice už předem ohlásil fúzi s Klobouky u Brna. Tím pádem bylo jasné, že bude postupovat tým z druhého místa, což jsme byli právě my. Postup jsme brali všemi deseti, protože začátek sezony byl hrozný a v úspěšnou sezonu už věřil málokdo,“ konstatuje spokojeně Dostal. Do Hluku tak poprvé v historii klubu nakoukla druhá florbalová liga, což se doposud žádnému jinému regionálnímu celku ještě nepodařilo.
Zatím bojují statečně Od loňského podzimu čekala na Hlučany velká premiéra, na kterou se v létě poctivě připravovali. „Věděli jsme, že nás čeká daleko obtížnější soutěž, než jsme byli dosud zvyklí. Co se týkalo kádru, chtěli jsme ho stabilizovat, či malinko doplnit, ale jak říkám, florbal není fotbal a hráče není kde v našem regionu brát. Naštěstí se nám podařilo posílit post brankáře o Richarda Podškubku. Když už to vypadalo, že je kádr připravený na sezonu, ozval se slovenský extraligový Trenčín, že má zájem o některé naše opory, a sice Tomáše Janču, Robina Kollára a Martina Hudečka. I když v rámci mezinárodního přestupu si je jenom půjčil na zápasy v Evropské lize,“ popisuje peripetie před startem ve druhé lize Dostal. Sice se jednalo o zapůjčení hráčů na tři měsíce, ale v reálu to dělalo téměř polovinu celé sezony, během které týmu citelně chyběli, proto byl rozjezd takový, jaký byl. „Místo stabilizace kádru jsme byli tam, kde před rokem, ale tentokrát v daleko těžších podmínkách druhé ligy. Obdobně jako v předešlé sezoně došlo k pozitivnímu obratu opět na přelomu roku. Zmiňovaní hráči se totiž vrátili z Trenčína zpět a navíc se nám uzdravili i klíčoví hráči bratři Pavel a Martin Krchňáčkovi. Po Novém roce se tak tým dostal do relativně klidných druholigových vod. Zajímavostí je, že pouze dva hráči odehráli v této sezoně všechny zápasy, a to Martin Tuhý a Vojtěch Duda. Taková je u nás realita,“ uzavírá Igor Dostal.
Radek Salaquarda (DOBRÝ DEN S KURÝREM)
30
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Na zimním Bobík Cupu 2014 získali Hlučané 3x stříbro Celkem 231 hráčů a hráček se zúčastnilo 3. ročníku halového turnaje v mládežnické kopané „zimní BOBÍK CUP 2014“, který se konal 1. a 2. března ve sportovní hale. V kategorii mladší přípravky zvítězilo družstvo TJ Tupesy, mladí hráči Spartaku Hluk skončili druzí. V kategorii starší přípravky vyhrálo družstvo ze slovenského Cífera a hráči Hluku (tentokrát jako „Výběr Dolňácka“) skončili opět druzí. V kategorii mladších žáků vyhrál opět ŠK Cífer, Spartakovci obsadili tentokrát až pátou příčku. Mezi staršími žáky suverénně dominovaly hráčky 1. FC Slovácko, mladí fotbalisti Spartaku Hluk získali do třetice stříbro. KB
Sobotního vyhlášení se zúčastnil i hlucký král František Libosvár s rodiči. Na snímku dále družstvo „Výběr Dolňácko“ a generální partneři turnaje, pan Josef Trubačík a Josef Kadlčík.
Fotbalový oddíl Spartak Hluk
byl Zlínským krajským fotbalovým svazem oceněn za příkladnou práci s mládeží v minulých letech a jako odměnu obdržel poukaz na odběr sportovního zboží. Gratulujeme a věříme, že tento trend vydrží i do budoucna!
www.mestohluk.cz
31
Rozhovor s fotbalovým trenérem mužů Václavem Uhlířem Mohl by ses představit jako fotbalista a trenér? Kde jsi začal hrávat fotbal, ve kterých mužstvech jsi hrával a co Ti jako hráči fotbal přinesl? S fotbalem jsem začínal v rodných Těmicích (okres Hodonín), kde jsem hrál za žáky. Při zápasech okresních výběrů si mě všimli funkcionáři Zlína, kde jsem přestoupil a strávil dorostenecký věk. Po nástupu na vojnu jsem oblékal dres kroměřížské Dukly. Odtud vedla moje cesta do Slávie Kroměříž, a potom do Slovácké Slavie Uherské Hradiště, kde jsem zažil postupy do druhé a první ligy. Další moje štace byl Kyjov, který tehdy s pomocí bohatého sponzora se snažil vybudovat mužstvo s výhledem na postup do II. ligy. Také v Kunovicích byly velké ambice, přesto jsme se spolu s Pavlem Charvátem ocitli na půl roku v Hluku v tehdejší župě. A odtud vedla naše cesta, moje a Pavlova, do SF Gerasdorf, což je předměstí Vídně. Další naše osudy se s Pavlem Charvátem rozešly. Pavel se vrátil domů a já jsem ještě zůstal v Rakousku v mužstvu SC Prottes. Jak v Gerasdorfu, tak i v Prottesu jsem hrával v Gebietslize. V Rakousku jsem strávil nakonec jedenáct let. Po návratu domů jsem hrával ještě v Kněžpoli, kde jsme vyhráli I. A. třídu, ale v Kněžpoli se rozhodli, že krajský přebor hrát nebudou. Fotbal je můj celoživotní koníček, který mám stále rád. Deset let byl i mým zaměstnáním. Trénuješ ve Slovácku dorost a v Hluku poměrně zkušené fotbalisty. Jak přistupuješ v trénincích v tak různých polohách? Mezi trénováním ve Slovácku a v Hluku je velký rozdíl. 1. FC Slovácko je prvoligový klub, kde působím jako asistent trenéra U19. Tady jsou vytvořeny profesionální podmínky a naším hlavním cílem je vychovat hráče pro A mužstvo 1. ligy. V Hluku trénuju především zkušené kluky a chci, aby je hlavně fotbal bavil a také dosahovali dobrých výsledků. Fotbal je vždy o soutěživosti a adrenalinu. Trénoval jsi někdy muže? Jak se zatím díváš na svoji činnost ve fotbawww.mestohluk.cz
lovém oddílu TJ Spartak Hluk. Popiš krátce jednotlivé hráče širšího kádru jedničky. U mužů jsem jednu sezonu působil v Kyjově. V Hluku jsem zatím spokojený. V mužstvu se vytvořila dobrá parta, což se projevuje i ve výsledcích. Taky se mi líbí, jak se v Hluku pracuje s mládeží. Hráče hodnotím pozitivně. Negativní věci patří do kabiny, nebo je hráčům sděluji osobně. Fojtík Josef – stálice v hlucké brance, 12 x v sezoně vychytal čisté konto Horák Zdeněk – obránce, na kterého je spolehnutí Penner Miloš – osobnost týmu, nejzkušenější hráč Machala Saša – inteligentní hráč s velkým přehledem Machala Jan – krajní obránce, s výbornou kopací technikou Bihari Radek – rychlý, technický hráč Botek Zdeněk – režisér a tvůrce naší hry Machala Ondřej – kapitán a opora týmu Dohnal Jan – talentovaný hráč s výborným krytím balonu Zalubil Martin – nejlepší střelec, dobře brání i útočí, nenahraditelný hráč Jurásek Štěpán – „kollerovský“ typ útočníka, platný při obranných standardních situacích
Zlínský Aleš – zkušený útočník, v soupeřově vápně pořád velmi nebezpečný Šimčík Petr – univerzální hráč, když nastoupil, nikdy nezklamal Masařík Michal, Křen Bronislav, Kuchař Tomáš – všechno mladí hráči, jejich čas přijde Jaká bude příprava I. mužstva na jaře? Bude nutné mužstvo posílit. A jaké jsou cíle celého kolektivu I. mužstva? Do jarní části sezony 2013/2014 vstupujeme se stejným kádrem. Jedinou posilou je Jan Miroš, který se vrací z hostování z Vlčnova. Přípravu jsme zahájili 21. ledna. Trénujeme třikrát týdně. V úterý a středu trénujeme v Hluku. Tréninky jsou zaměřeny na kondici. V pátek trénujeme na umělé trávě u hlavního stadionu v Uherském Hradišti, kde se věnujeme herní stránce. Přípravné zápasy hrajeme ve Veselí nad Moravou v rámci zimního turnaje za účasti domácího Veselí a účastníků I. A. třídy – Nedachlebice, Ostrožská Nová Ves, Dolní Němčí, Rohatce a I. B třídy – Strání, Ostrožské Lhoty. Cílem mužstva je hrát dobrý fotbal, pohybovat se na špici tabulky a pokusit se celou soutěž vyhrát. A nakonec je třeba dodat, že Václav je hodně spjatý s Hlukem, protože má za manželku Petru Mitáčkovou. Antonín Zlínský
32
Hlucké noviny
Hlucké noviny
Hlucký stolní tenis Oddíl stolního tenisu Spartak Hluk ukončil uplynulou sezónu s uspokojivými výsledky. V mužských kategoriích startovala v regionálním přeboru celkem 4 družstva. Největší důraz se soustředil na A družstvo, hrající prvním rokem nejvyšší soutěž – RP 1. tř. Cílem byla záchrana družstva v této soutěži, což se celkem bez problémů podařilo, a již tři kola před ukončením soutěže si družstvo zajistilo účast i pro příští ročník. Největším úspěchem celého oddílu bylo umístnění naší hráčky Štěpánky Pavlicové v celkovém hodnocení procentuální úspěšnosti celé soutěže. Stala se její absolutní vítězkou. Mezi nejlepší hráče této soutěže se zařadil i Robert Šimčík. Platnými hráči byli dále Stanislav Sadílek, Jan Hájek a Miroslav Vaškovic. B tým bojoval celou dobu o postup do RP 3. tř. a nakonec skončil na 3. místě, což mu umožnilo postup jako náhradnímu týmu. Na tomto úspěchu se podíleli P. Hájek, M. Vaškovic, V. Pospíšek, K. Pospíšek a A. Mitáček, který jako junior ukazoval, jakým může být talentem pro hlucký stolní tenis. C týmu, jenž hrál stejnou soutěž jako B tým, se tolik nedařilo. Pronásledovala ho marodka, trochu i smůla v některých klíčových zápasech, a nakonec skončil na 11. místě, což znamenalo sestup do nižší třídy. V tomto družstvu dostával příležitost i žák V. Dohnal, jenž zápas od zápasu prokazoval rychlý nárůst formy. Střídavě se dařilo R. Capandovi, Š. Pospíškovi, J. Mackovi, T. Nemravovi a J.Fantovi. D tým hrál základní soutěž. Zde byla dána možnost hraní dalším mladým nadějným hráčům, což splnilo naše očekávání. Vedle mladého R. Šimčíka hráli J. Hájek ml. M. Pavlica a P. Ševčík. Žáci hráli ve složení bratři T. a L. Schusterovi, dále T. Křapa a R. Šimčík. V soutěži se teprve zabydlovali, získávali potřebné zkušenosti, které budou úročit v následujícím období. Do nového ročníku 2013/2014 oddíl přihlásil opět 4 družstva dospělých a jedno žákovské družstvo. Po první polovině soutěží lze konstatovat, že všechna družstva si vedou nad očekávání dobře. A tým se pohybuje v polo-
vině tabulky. Velmi příjemným překvapením jsou výkony mladých hráčů A. Mitáčka a V. Dohnala. Vedle hlavního tahouna družstva a jednoho z nejlepších hráčů celé soutěže, R. Šimčíka, a velmi dobře hrajícího S. Sadílka, se družstvo v této soutěži a v tomto složení bez problémů udrží, což byl počáteční plán. Rovněž B tým se pohybuje v horní polovině tabulky a výkony M. Vaškovice, P. Hájka a K. Pospíška, s nimiž v družstvu střídavě nastupují i mladí hráči Mitáček a Dohnal, jsou zárukou konečného úspěchu a bezproblémového uchování této soutěže i pro příští rok. C tým nastoupil do nového ročníku s jasným cílem – celou soutěž vyhrát a postoupit do vyšší třídy. První polovinu soutěže s velkou převahou, bez porážky vyhrál, postoupil do vyšší třídy, kde se bude rozhodovat o dalším možném postupu. Všichni hráči po-
dávají výborné výkony. Bez porážky je zatím Š. Pospíšek a V. Dohnal. Velkými oporami jsou R. Capanda, K. Pospíšek; dobře hrají i L. Mořický a T. Nemrava. V týmu je připraven i J. Macek. Již nyní možno konstatovat, že družstvo má v soutěži tak velký náskok, že jen nějaké velmi nepříznivé okolnosti by jej mohly připravit o postup. Hráči D týmu sestoupili do základní třídy RP 6. Zde budou bojovat o postup. Nejlepší hráč družstva – J. Hájek zatím neokusil hořkost porážky, dobře mu sekundují žák T. Schuster, J. Fanta, M. Pavlica, P. Ševčík. Postup se jeví jako velmi reálný. Žáci po první polovině obsadili celkově 5. příčku ve své skupině, a postoupili do 1. ligy RP, což je úspěch. Nejlepším hráčem je Tomáš Schuster, velmi dobře mu sekunduje i Lukáš Schuster. V družstvu dále hraje Tomáš Křapa. Štěpán Pospíšek
www.mestohluk.cz
www.mestohluk.cz
33
34
Sedm let seniorských besed
Hlucké noviny
Hlucké noviny. Vydává Město Hluk, Hřbitovní 140, 687 25 Hluk, IČ: 00290939. Počet výtisků 850 ks. Grafické zpracování COMMART, reklamní a komunikační agentura, www.commart.cz, tisk ANP, Staré Město. Autor ornamentu Vladimír Šácha. Příspěvky zasílejte na MÚ Hluk Ing. Jitce Vackové, nebo Mgr. Ivetě Mátlové na e-mail:
[email protected]. Noviny řídí redakční rada. Příspěvky čtenářů neprochází jazykovou úpravou. Redakce si vyhrazuje právo na krácení příspěvků. Uveřejněné názory a stanoviska nejsou vždy totožné s názory redakce. Vychází čtvrtletně. Povoleno Ministerstvem kultury ČR pod č. MK ČR E 131 01. Toto číslo vychází k 17. 3. 2014. Uzávěrka příštího čísla je 23. května 2014.
www.mestohluk.cz
Foto: Štěpán Mitáček
Sportovec města Hluk 36
Hlucké noviny
Nejlepší jednotlivci
Nejlepší kolektivy
Síň slávy
Mladí talentovaní sportovci
Foto: Štěpán Mitáček
