HLÍNAfest 2015
MYŠLENKA Hlínafestu Název a číslo projektu: Clay Fest for V4, No. 21510509 autoři fotografií: Petr Celý, Natálie Dušková, Lenka Kukulová, Jakub Rajnoch autoři textů: Petra Brejšová, Jakub Rajnoch, Miroslava Vychytová
PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN MEZINÁRODNÍM VISEGRADSKÝM FONDEM | THE PROJECT IS CO-FINANCED BY THE INTERNATIONAL VISEGRAD FUND
V roce 2013 se v Lanškrouně zrodila myšlenka uspořádat sochařské sympozium, hned v následujícím roce byla realizována a město uspořádalo první ročník Hlínafestu. Čtyři veřejná prostranství v Lanškrouně a jedno v jeho polském partnerském městě Dzierżoniówě získala nový vzhled díky dílům sochařů, kteří tvořili své figurální plastiky před zraky lanškrounských obyvatel v rámci prvního ročníku Hlínafestu. Na první ročník Hlínafestu získalo město dotaci z Fondu mikroprojektů Euroregionu Glacensis. Letos požádalo o dotaci Mezinárodní visegrádský fond, který této zajímavé akci vyšel vstříc a podpořil ji částkou 9.000 EUR.
Díky finanční podpoře z visegrádského fondu i spoluúčasti města Lanškroun se Hlínafestu zúčastnili studenti, umělci a další zástupci ze všech zemí Visegrádské čtyřky. Konkrétně z polského Dzierżoniówa, maďarského Hajdúszoboszló, slovenského Kežmaroku a polského Serocku. Druhý ročník Hlínafestu spojoval stejně jako ten loňský výtvarné, taneční a hudební umění, obohatil kulturní léto ve městě a přinesl Lanškrounu pátou sochu. Na následujících řádcích si přečtete, jak socha vznikala, jak se lidem líbí a jaké doprovodné akce v Lanškrouně připravili, aby nové sochařské dílo ve městě přivítali. HLÍNAfest
| 3
PŘEDSTAVENÍ SOCHAŘE Jakub Rajnoch
Mgr. Jakub Rajnoch se narodil 30.11.1978 v Krnově, kde vystudoval gymnázium, je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současné době studuje na Akademii výtvarných umění v Praze v Ateliéru sochařství II. Trvale žije v Praze.
TVORBĚ předcházely návrhy Sochař přišel s několika nápady, které by mohly oživit nové veřejné prostranství v blízkosti zámku i jiná místa v Lanškrouně, jednalo se o abstraktní díla i hravé motivy. V rámci procesu tvorby návrhů byly vytvořeny tři varianty: Tkanička - abstraktní plastika skládající se ze čtyř částí Návrh vznikl jako reakce na oddělené plochy trávníku v zámeckém parku, jež se tato plastika snaží spojit v jeden celek. Jednotlivé tvarově a barevně sjednocené části plastiky tvoří dynamickou linku, která vizuálně prochází přes zatravněné plochy a pod chodníky, takže připomíná tkaničku „lezoucí“ místy ze země. U chodníku, jenž tvoří předěl mezi zámeckou věží a kostelem, na sebe díly plastiky navazují nad chodníkem (části se nedotýkají). I když je plastika tvořena několika segmenty, existuje v rámci zámecké zahrady místo, ze kterého se jednotlivé prvky „slijí“ do jedné dynamické linie narušující geometrickou uspořádanost parku. Intervence ve veřejném prostoru pomocí základních geometrických forem Návrh byl založen na instalaci (vložení objektu do míst, kam nepatří a tím dojde k upozornění na dané místo) většího množství objektů ve vybraných lokalitách města (včetně parku). Tyto instalace by nebyly permanentní. Umístění jednotlivých objektů by bylo určeno samotnými pozorovateli (tedy obyvateli města), kteří by měli možnost s objekty libovolně manipulovat. Podstatou tohoto návrhu je pozorování rozmístění jednotlivých objektů (každý obyvatel má své místo, o kterém si myslí, že je natolik zajímavé, že je vhodné pro instalaci) a zároveň i reakce obyvatel na rozmístěné objekty.
NOVÁ SOCHA v zámeckých zahradách Městský architekt Přemysl Kokeš vysvětlil, proč pro umístění nové sochy vybral nově upravené veřejné prostranství a proč raději nenavrhl oživit novým dílem některou jinou plochu v Lanškrouně: „Mám jistotu, že ušlechtilý prostor zahrad je připraven přijmout výraznou dominantu, která bude jakousi tečkou za úpravami zahrad a závdavkem na úpravy zámeckých nádvoří.“
4 | HLÍNAfest
Šálek Návrh navazuje na myšlenku narušit celkový řád a vizuální pořádek zámeckého parku prostřednictvím rozházených zapomenutých věcí. Vzhledem k tomu, že park je otevřen teprve krátce, je výběr šálku coby pohozeného předmětu spíše element určující potenciální budoucí využití místa, než aby reagoval na účel dosavadní. Velikost a materiál byl zvolen záměrně tak, aby byl objekt trvanlivý (tzn., snesl případnou manipulaci ze strany návštěvníků) a dobře viditelný z různých míst (jednak z travnatých ploch, ale také z vyvýšených).
HLÍNAfest
| 5
PROCES TVORBY SOCHY Občané města i turisté mohli Jakuba Rajnocha při práci sledovat na zámeckém nádvoří stejně, jako loni sledovali jeho spolužáky Matouše, Martina a Tomáše a dva zkušené polské sochaře. Už od minulého roku lanškrounští vědí, že vytvořit hliněný model, odlít jej do sádry a následně do betonu není jednoduché.
Sochař s návrhy plastik seznámil městského architekta Přemysla Kokeše i starostu města Radima Vetchého a společně vybrali námět převrhnutého kávového šálku v nadživotní velikosti (výška 1,3 m). Tento motiv mohl po loňských figurativních plastikách leckoho překvapit. Starosta Lanškrouna Radim Vetchý vysvětluje, co ho vedlo k výběru plastiky: „Plastika odráží plánovaný účel využití parku – pořádání pikniků a setkávání přátel, nadživotní velikost sochy umožňuje dětem prozkoumávat dno hrnečku. Instalací plastiky do zámeckých zahrad vznikl zajímavý hravý prvek.“
„Proces tvorby objektu se skládá z několika fází. V první fázi je potřeba výsledný objekt vymodelovat. Vzhledem k rozměrům jsem zvolil techniku využívající otočnou plochu v kombinaci s vyřezaným vnějším a vnitřním profilem šálku. Na tzv. točnu se usadila kovová konstrukce, která je schopna unést odpovídající množství hlíny nutné k vymodelování šálku aniž by se hlína bortila pod vlastní vahou. K točně se napevno přidělala rámová konstrukce držící oba profily v takové pozici, aby při otáčení točny s hlínou mohly do měkkého materiálu „vyřezat“ výsledný tvar šálku. Poté, co se takovým způsobem tělo šálku
„vykroutilo“, domodeloval jsem ručně ucho šálku (rovněž s kovovou konstrukcí, přichycenou ke konstrukci těla šálku). V následující fázi se vytvořila forma šálku, skládající se ze tří dílů vnějšího pláště a tří dílů vnitřního pláště. Samotnou formu tvoří několik vrstev sádry a juty namočené v sádře a celkově zpevněné dřevěnými latěmi. Po dokončení bylo potřeba formu sundat a následně zase složit, aby nedošlo k pokroucení tvaru, které by mohlo způsobit vysychání sádry s jutou. Před samotným vyléváním betonem bylo nutné formu ošetřit separací (šelak a leštidlo na parkety), aby sádra z formy nesála vodu a nespojila se s betonem. V závěrečné fázi se složená pevně svázaná forma šálku vylévala betonem (dnem vzhůru). Beton pak dva dny schnul. Po dvou dnech se forma rozebrala a provedly se retušovací práce, které spočívaly v odsekání sádry, očištění betonu apod.,“ popsal tvorbu sochy sochař Jakub Rajnoch.
6 | HLÍNAfest
HLÍNAfest
| 7
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ se studenty ze zemí visegrádské čtyřky
UKONČENÍ 2. ROČNÍKU Hlínafestu V neděli 2. srpna 2015 byl úspěšně ukončen druhý ročník Hlínafestu. Plastika šálku v nadživotní velikosti umělce Jakuba Rajnocha byla představena v zámeckých zahradách. V zahradách tančil slovenský folklorní soubor Magurák z Kežmaroku, vystoupily maďarské mažoretky z Hajdúszoboszló a několik lanškrounských kapel a zpěváků.
Hudební a taneční doprovod slavnostního zahájení zajistily soubory, které vystupovaly v rámci folklorního festivalu Čermenské slavnosti. Nové pódium v zámeckých zahradách vyzkoušeli i žáci tanečního oboru Základní umělecké školy Jindřicha Pravečka. Slavnostního zahájení se zúčastnili studenti a pedagogové ze 4 partnerských měst Lanškrouna: ze Szabó László Művészeti Iskola Hajdúszoboszló, Liceum Ogólnokształcące im. Jana Pawła II w Dzierżoniówie, Powiatowy Zespół Szkół Ponadgimnazjalnych w Serocku a Stredná umelecká škola Kežmarok, která se nacházejí na území visegrádské čtyřky a studenti lanškrounského gymnázia. Společně diskutovali o výtvarném umění, zúčastnili se přednášky o malíři Jindřichu Štyrském i filmového představení o fotografce Vivian Maier. Pod vedením Miroslavy Vychytové zachytili na svých obrazech atmosféru zahajovacího večera Hlínafestu. Partnerská města vyslala studenty, kteří mají zájem o výtvarné umění, své vědomosti v tomto oboru si doplnili při návštěvě galerií v blízké Litomyšli. Setkání se studenty ze zemí V4 přibližuje Miroslava Vychytová: „Páteční odpoledne patřilo setkání dvou desítek studentů z partnerských měst včetně několika lanškrounských gymnazistů.
Výtvarná učebna ZUŠ rychle ožila maďarštinou, polštinou, slovenštinou, češtinou a společnou angličtinou, když se mladí malíři pustili do úvodní seznamovací aktivity. Jednotažnou kresbou fixem měli nakreslit sami sebe, s portrétem se pak představit ostatním a přidat další informace o svém vztahu k výtvarnému umění. Tato prezentace prozradila, že jsou mezi námi budoucí profesionálky, které se kresbou, malbou a dalšími technikami zabývají denně - studentky Střední umělecké školy z Kežmaroku. Proto bylo třeba rozdělit se na dvě pracovní skupiny: dívky z Kežmaroku si samostatně vyhledávaly motivy, které chtěly zaznamenat uhlem, tužkou nebo křídou na papír, ostatní pokračovali ve dvojicích v naplánované práci. Náhodným výběrem z natištěných slov se skicoval základ pro budoucí obraz většího formátu. V průběhu zahajovacího podvečera Hlínafestu tak vznikala díla, jejichž výslednou podobu bylo možné zhlédnout na malířských stojanech v zámeckých zahradách nebo později v budově lanškrounské radnice.“
8 | HLÍNAfest
HLÍNAfest
| 9
Jak se nová socha lanškrounským líbí? Účastníci slavnostního ukončení Hlínafestu měli možnost vyjádřit svůj názor na sochu vhozením hliněné kuličky do označené sklenice, čímž určili, zda se jim hrnek líbí, nebo ne. U Lanškrouňáků socha zvítězila na plné čáře, a to poměrem 369:36 hliněnkám. O vyjádření k nové soše jsme požádali i spolupořadatelku Hlínafestu Miroslavu Vychytovou. „Opravdové umělecké dílo má vyvolávat emoce, provokovat nebo vést ke kladení otázek. Tenhle převrácený „šálek“ může člověka-pedanta rozčilovat (Co se to tu válí? K čemu kus betonu?), pohodáře uklidňovat (Tady bude dobře!), hračičku burcovat k aktivitě (Co by se s tím dalo …? Jak by to šlo postavit?) … A mě napadá otázka: Kde zůstal podšálek?,“ uvedla Mirka Vychytová.
HLÍNAFEST potřetí? Už nyní se rozhoduje o podobě třetího ročníku Hlínafestu. Pořadatelé plánují termíny, obsah festivalu, hledají nové cesty zapojení veřejnosti a oslovují mladé umělce, kteří by mohli strávit příští léto v Lanškrouně. Pokud po prolistování tohoto katalogu máte nápady, jak lanškrounský Hlínafest vylepšit, doplnit či oživit v příštím roce, neváhejte a přidejte se k nám!
10 | HLÍNAfest
HLÍNAfest
| 11
PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN MEZINÁRODNÍM VISEGRADSKÝM FONDEM THE PROJECT IS CO-FINANCED BY THE INTERNATIONAL VISEGRAD FUND
