Hlavní město Praha Mariánské nám Praha 1 Česká republika informační středisko:

225 let

Magistrátu hlavního města Prahy

Hlavní město Praha Mariánské nám. 2 • 110 01 Praha 1 • Česká republika informační středisko: + 420 236 002 428 e-mail: [email protected]

http://magistrat.praha-mesto.cz • www.praha.eu

225 let MHMP

ÚVOD Hlavní město Praha jako jednotná městská obec existuje teprve 225 let. Až do roku 1784 neexistovalo město Praha, nýbrž vnitřně členité souměstí, které tvořila čtyři samostatná královská města, jedno město poddanské a správně nesamostatné židovské ghetto. Uvnitř jednotlivých částí souměstí navíc bylo sedmnáct tzv. postranních práv, samostatných osad a okrsků nepodléhajících jurisdikci městské správy, nýbrž svým feudálním vrchnostem (pražskému nejvyššímu purkrabství, klášterům a kapitulám).

Hlavní město Praha

3

225 let MHMP

Dne 12. února 1784 rozhodl osvícený absolutista a proslulý reformátor císař Josef II. svým dvorským dekretem o spojení čtyř pražských měst – Starého Města, Nového Města, Menšího Města a Hradčan – v jednotné královské hlavní město Prahu, spravované jedním magistrátem. Současně panovník tomuto magistrátu podřídil všechna pražská postranní práva a jejich obyvatele. Pražští Židé byli zrovnoprávněni s ostatními Pražany a mohli se svobodně usazovat kdekoli ve městě, ghetto však přežilo a teprve roku 1848 bylo plně včleněno do organismu města jako jeho pátá čtvrť – Josefov. Poddanské město Vyšehrad až do roku 1848 patřilo své

centra a jejich ekonomické, administrativně správní, berní či vojenské důvody. Byla si rovněž vědoma toho, že již od 16. století a plně od doby Rudolfa II. pražské souměstí žilo jako jeden těsně srostlý městský organismus a že nejpozději od doby stavovského povstání a třicetileté války tvořilo také jeden urbanistický, fortifikační a strategický obranný celek – barokní pevnost, kterou všichni v Evropě nazývali jediným společným jménem Praha. Tato skupina Pražanů se snažila ovlivnit vývoj událostí vlastními sjednocovacími návrhy. Z pražských měšťanských kruhů vzešly nejméně dva (1771 až 1772, 1783) a posloužily jako podklad pro konečné císařské rozhodnutí. Byly dílem malostranského radního Jana Jindřicha Neubera, který prosazoval sjednocení z Pražanů nejsoustavněji a dlouhodobě.

Pamětní kniha o spojení pražských měst 1784 – titulní list

Vyhláška o spojení magistrátů čtyř pražských měst a o volbě nového purkmistra, dvou vicepurkmistrů a magistrátních radů

4


feudální vrchnosti, vyšehradské kapitule. Poté prožilo čtyři desetiletí samostatnosti a teprve 26. září 1883 schválil zemský sněm jeho připojení k městu Praze, jež tak získalo šestou městskou čtvrť. Sjednocovací snahy, prosazované tereziánskou a josefinskou státní byrokracií již od čtyřicátých let 18. století v rámci tzv. regulace magistrátů, narážely v pražských městech na silný odpor. Dosavadní městské rady a magistráty, vrchnosti postranních práv a konzervativní měšťanské skupiny úporně hájily staré tradice i své partikulární zájmy a snažily se unifikaci zabránit. Zároveň ovšem usilovaly o pohlcení autonomních subjektů ve své zájmové oblasti, a tak se rodily záměry podřízení či okleštění postranních jurisdikcí, sjednocení pouze levobřežní Prahy apod. Pouze menšina osvícenějších a vzdělanějších měšťanů chápala snahy vídeňského vládního

Císařský dekret z 12. února 1784 ukončil diskuse i spory a stanovil přesný postup sjednocení. Dne 1. dubna se konala volba čtyřicetičlenného měšťanského výboru z čelních měšťanů dosavadních čtyř měst (13 ze Starého Města, 12 z Nového Města, 10 z Malé Strany, 5 z Hradčan). Tento výbor 30. dubna zvolil první (celo)pražský magistrát. Jeho funkční období bylo čtyřleté a skládal se z dvaceti osmi právnicky vzdělaných a úředně zkoušených magistrátních radů, kteří tvořili radu magistrátu a záležitosti města řešili ve třech senátech: politickém (politicko-hospodářském), civilním a trestním (kriminálním). Z nich do funkce předsedy magistrátu a jeho politického senátu s titulem purkmistr byl zvolen JUDr. Bernard Augustin Zahořanský z Vorlíku. Pocházel z Nového Města pražského a dosud byl vysokým úředníkem apelačního a zemského trestního soudu. Byli zvoleni rovněž dva vicepurkmistři, z nichž jeden předsedal civilnímu a druhý trestnímu senátu. Takto zvolená rada magistrátu měla k ruce osm sekretářů a 58

225 let MHMP

RADNIČNÍ BUDOVY Magistrát se od samého začátku potýkal s nedostatkem místa. Proto bylo v letech 1784-1787 vložením pater a přepážek do veliké obecní síně přestavěno východní křídlo Staroměstské radnice a byly k ní připojeny další přiléhající budovy. V letech 1838-1848 pak nahradila tuto východní část radnice, jež byla nešetrně zbořena, pseudogotická novostavba architektů Nobileho a Sprengera. Ta byla zničena na konci Pražského povstání 8. května 1945.

Titulní strana Prager Oberpostamtszeitung z 3. 8. 1784 – zpráva o zahájení činnosti pražského magistrátu

dalších výkonných úředníků a zřízenců. Pražský regulovaný magistrát tvořilo tedy celkem 86 osob, které byly placeny výhradně z městských příjmů a důchodů. Vznikl efektivně fungující správní a soudní úřad, který nebyl orgánem městské samosprávy, nýbrž součástí absolutistické státní správy. Do pravomoci magistrátu spadalo všechno nešlechtické obyvatelstvo spojené Prahy včetně dříve privilegovaných či z městské působnosti vyňatých skupin, jako bylo duchovenstvo, členové univerzity, Židé, příslušníci tzv. postranních práv ad. Bylo to v té době asi 80 000 obyvatel města. Mimo působnost magistrátu zůstala pouze šlechta, pobývající v Praze občasně ve svých městských palácích. Do jeho pravomoci nepatřily ani státně bezpečnostní záležitosti. Pro ně byl zřízen zvláštní státní orgán, pražské městské hejtmanství, pozdější policejní ředitelství. Po schválení volby císařským dekretem se purkmistr ujal úřadu 19. července 1784. Celý magistrát oficiálně zahájil činnost 1. srpna,

avšak plná magistrátní rada se na prvním slavnostním zasedání ve svém úředním sídle na Staroměstské radnici sešla až 9. srpna 1784. Činnost rady magistrátu byla 9. srpna 1784 zahájena slavnostním děkovným projevem k císaři, který jménem pražského měšťanstva pronesl sedmdesátiletý Jan Tadeáš Habřina česky. Nová městská správa však podle císařského nařízení úřadovala výhradně německy. Z pražských městských knih a úředních dokumentů tak rokem 1784 zmizely i poslední české zápisy, které se zde do té doby ještě udržely. Staroměstská radnice, 1836


5

225 let MHMP

Nová radnice, 1913

Od roku 1945 je sídlem primátora hlavního města Prahy budova Nové radnice na Mariánském náměstí. Budova ale byla postavena už v letech 1908-1911 podle projektu Osvalda Polívky.

6


225 let MHMP

Nová radnice, 2009


7

225 let MHMP

Socha Rabín, autor Ladislav Šaloun

Průčelí budovy Nové radnice zdobí dvě sochy – Šalounovy plastiky rabbiho Löwa a Železného rytíře, který podle pověsti čeká na vysvobození z kletby za to, že v žárlivosti zavraždil svou dívku. Jeho oběť sedí soše u nohou. Během okupace byla rabínova socha odstraněna.

8


Socha Rytíř, autor Ladislav Šaloun

225 let MHMP

Rezidence primátora, 2009

V letech 1925-1928 přibyla na Mariánském náměstí také budova Městské knihovny, jejíž přibližně pětinu zabírá Rezidence primátora. Autorem této stavby byl František Roith. Rezidence slouží především k reprezentačním účelům, její součástí je také byt primátora. Ten ale obýval jediný z řady primátorů, a to Karel Baxa, který stál v čele metropole v letech 1919 až 1937. Hlavní město Praha

9

225 let MHMP

Roku 2004 se většina magistrátních odborů přestěhovala do Škodova paláce v Jungmannově ulici. Pozdně kubistická budova byla postavena pro Škodovy závody v roce 1929 podle návrhu Pavla Janáka. Přilehlá administrativní budova v Charvátově ulici byla dostavena roku 1937.

Škodův palác, Jungmannova ulice, 1933

10


225 let MHMP

PRAHA A JEJÍ BUDOVY Žofín Už v roce 1835 vyrostla na Slovanském, tehdy Barvířském ostrově první zděná stavba. Roku 1884 koupila Slovanský ostrov pražská obec a přestavěla původně jednopatrovou klasicistní budovu Žofína do současné podoby novorenesančního paláce.

Muzeum HMP Hlavní budova muzea byla postavena přímo pro Museum královského hlavního města Prahy v letech 1896 až 1898 v novorenesančním slohu podle návrhů architekta Antonína Balšánka. Dnes je tu mimo jiné umístěn Langweilův model Prahy.


11

225 let MHMP

Zámek v Troji Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679 hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka. Autorem projektu Trojského zámku byl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey. Dnes jsou v zámku vystaveny sbírky českého malířství 19. století z expozic Galerie hlavního města Prahy.

Obecní dům Na místě Obecního domu stál dříve Královský palác vybudovaný ve 14. století Václavem IV. V letech 1905-1912 byl Obecní dům postaven podle návrhů Oskara Polívky a Antonína Balšánka. Dnes Obecní dům hostí například koncerty festivalu Pražské jaro a další významné kulturní akce. Právě v Obecním domě byla 28. října 1918 vyhlášena samostatnost Československa.

12


225 let MHMP

Masarykovy domovy Dnes Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou. V dnešní nemocnici ale od roku 1928 do roku 1950 sídlily tzv. Masarykovy domovy – sociální ústavy hlavního města Prahy, které pečovaly o staré a nemocné lidi a také o nevyléčitelně nemocné děti. Otevřeny byly na desáté výročí vzniku republiky – 28. října 1928.

ZOO 28. září 1931 prošli bránou dnešní ZOO Praha první návštěvníci. Tehdy si ale prohlédli spíše staveniště. První zvířata byla ubytována ve vile profesora Jiřího Jandy, který se o vznik pražské zoo zasloužil. Pražská zoo byla časopisem Forbes vyhlášena sedmou nejlepší zoologickou zahradou na světě.


13

225 let MHMP

PURKMISTŘI A PRIMÁTOŘI Bernard Augustin Zahořanský z Vorlíku byl prvním purkmistrem magistrátu spojených pražských měst.

Jan Jindřich Neuber byl třetím purkmistrem spojené Prahy. O spojení pražských měst se ale právě on zasloužil snad nejvíce. Císaři Josefu II. několikrát spojení pražských měst navrhl, naposledy roku 1783.

Návrh malostranského radního Jana Jindřicha Neubera na spojení pražských měst, zaslaný Josefu II. roku 1783

14


225 let MHMP

František Dittrich, původně podskalský vorař, zbohatl díky obchodování s plaveným dřevem. Stál u zrodu Matice české i Měšťanské besedy, angažoval se také v událostech revolučního roku 1848. V roce 1861 byl zvolen do pražského zastupitelstva, o dva roky později se stal náměstkem primátora a o dalších sedm let později, v roce 1870, byl zvolen pražským primátorem. Funkci zastával jen tři roky, vzdal se jí kvůli vysokému věku.

JUDr. Otakar Klapka, primátorem se stal roku 1939. Funkci ale de facto nemohl vykonávat. Hlavní slovo měl na pražském magistrátu Klapkův náměstek Josef Pfitzner, který spolupracoval s okupanty. Primátor Klapka sice oficiálně s okupanty spolupracoval, na druhou stranu až pedantsky lpěl na dodržování všech vyhlášek a nařízení, čímž zdržoval například poněmčování názvů pražských ulic, odstraňování některých pomníků, ale také zavedení němčiny coby úředního jazyka na magistrátu. Klapka byl také od začátku ve spojení s protinacistickým odbojem, který z magistrátních peněz financoval. 9. července 1940 byl zatčen a o rok později, 4. října 1941, byl popraven v ruzyňské věznici.

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI SPOJENÉ SE SPRÁVOU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY František Palacký je autorem Stručných dějin Prahy vydaných roku 1836. Zasloužil se také o zřízení Archivu hl. m. Prahy. Svého žáka a asistenta Karla Jaromíra Erbena doporučil za archiváře. Byl také dlouholetým členem sboru obecních starších, tedy obdoby dnešního Zastupitelstva.

Karel Jaromír Erben byl prvním archivářem hl. města Prahy v letech 1851–1870. Ke konci života zastával funkci přednosty tzv. pomocných úřadů městských hl. města Prahy.


15

225 let MHMP

František Kysela – je autorem městského znaku. Dvě Kyselovy malby znaku HMP, předběžná a definitivní, byly ohněm zničeny při bombardování Staroměstské radnice a městského archivu 8. 5. 1945.

Milada Horáková - čestná občanka Prahy – nastoupila na Ústřední sociální úřad pražského magistrátu pod někdejšího vedoucího Petra Zenkla, později byla nejmladší vedoucí odboru pro mládež. Roku 1948 se na pražský magistrát vrátila, tentokrát jako sociální referentka Ústředního národního výboru.

VÝZNAMNÉ MEZNÍKY V ŽIVOTĚ MHMP Asanace 11. února 1893 byl vydán asanační zákon, podle něhož měla být v Praze provedena asanace Josefova a části Starého a Nového Města. V březnu zahájila činnost pražská asanační kancelář. Asanace jako taková trvala de facto 20 let, zabrala 90. léta 19. století a první desetiletí 20. století.

Metro - stavba metra

Růžena Pelantová, náměstkyně primátora v letech 1945–1948 za národně socialistickou stranu. Růžena Pelantová byla přítelkyní Milady Horákové. Růžena Pelantová zemřela v exilu v USA. Byla jmenována čestnou občankou Prahy.

16


Myšlenka metra se v Praze zrodila už v roce 1898, tehdy obchodník Ladislav Rott navrhl městské radě využít asanaci části města k výstavbě podzemní dráhy. Podobné návrhy se pak objevily i ve 20. a 30. letech 20. století. Před druhou světovou válkou dokonce začala stavba podzemní dráhy, ta ale byla přerušena válkou. První úsek metra byl otevřen až 9. května roku 1974, první vozy přepravovaly cestující na dnešní trase C mezi stanicemi Florenc a Kačerov. Roku 1978 byl zprovozněn první úsek trasy A, trasa B přibyla až roku 1985. V roce 2008 přibyly zatím poslední stanice metra, a to na trase C, která od té doby vede až do Letňan.

Stavba Nuselského mostu Dříve most Klementa Gottwalda. Dostavěn byl roku 1973, nicméně o přemostění Nuselského údolí uvažovalo město už za První republiky. Výstavba mostu začala roku 1967 demolicí sedmnácti domů v Nuselském údolí, pro provoz byl most otevřen o šest let později, 22. února 1973. Tubusem uvnitř mostu projelo první metro 9. května 1974.

225 let MHMP

Asanace Josefova a části Starého a Nového Města, 1906

Stavba metra a budovy Národního (Federálního) shromáždění u budovy Národního muzea, 1970

Stavba Nuselského mostu, 1970 Hlavní město Praha

17

225 let MHMP

225 LET SJEDNOCENÉ PRAHY 1835 V ulicích Prahy se poprvé objevují plechové cedule s názvy ulic. Do té doby byly názvy ulic psané přímo na omítce domů.

1853 Sbor pražských obecních starších převzal do vlastní správy čištění ulic. Vzorovou oblastí se stala Malá Strana, kterou uklízelo 30 metařů. Část z nich vykonávala také hasičskou službu. Tak byl položen základ k prvnímu profesionálnímu hasičskému sboru ustavenému roku 1856.

18


225 let MHMP

1920 6. února byl vydán zákon o vytvoření Velké Prahy. K Praze byly připojeny mimo jiné Bohnice, Braník, Břevnov, Malá Chuchle, Krč, Motol, Nusle, Podolí, Smíchov, Strašnice nebo část Modřan.

1939 1869 Vedle dosavadních popisných čísel byl zaveden také systém čísel orientačních. Na levé straně ulice jsou čísla lichá, na pravé čísla sudá – tento systém platí dodnes.

1882

15. března 1939 začala okupace Československa nacistickým Německem. Praha se stala hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava. Úředníci Magistrátu hlavního města Prahy v čele s primátorem Klapkou sice navenek s okupanty spolupracovali, nicméně se jim dařilo zástupcům okupantů výrazně komplikovat působení na magistrátu. Primátor Klapka byl kromě toho ve spojení s odbojem. Roku 1940 byl primátor Klapka zatčen a o rok později popraven.

V Praze byl zahájen veřejný telefonní provoz. Telefonní ústředna byla na Malém náměstí, síť měla zpočátku jedenáct účastníků. Současně byl vydán první telefonní seznam.

Pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí, 15. 3. 1939 Hlavní město Praha

19

225 let MHMP

Kostel Panny Marie před Týnem z okna zničené Staroměstské radnice

1945 4. května 1945 vypuklo Pražské povstání, které skončilo 9. května příchodem sovětské armády a osvobozením města. Během povstání vyrostlo v Praze přibližně 2000 barikád, tisíce lidí v bojích s nacisty padly nebo byly raněny. Při bojích o Prahu byla vypálena také Staroměstská radnice, která sloužila mimo jiné jako ošetřovna raněných.

20


Požár Staroměstské radnice při bojích na Staroměstském náměstí 8. května 1945

225 let MHMP

1968 Srpen 1968 – V noci z 20. na 21. srpna vstoupily na území Československa vojenské jednotky Varšavské smlouvy. Ta obsadila v první řadě letiště. Ráno 21. srpna přenášel Československý rozhlas boje na Vinohradské třídě. Vojskům Varšavské smlouvy se lidé postavili na odpor všude v Československu včetně Prahy. Při bojích byla poničena mimo jiné budova Národního muzea nebo budova Československého rozhlasu. Do československých ulic bylo nasazeno přes 6000 tanků. Sovětská armáda zůstala v Československu až do roku 1991.

1989 V lednu roku 1989 odstartovaly tzv. Palachovým týdnem demonstrace proti komunistickému režimu. 17. listopadu se vydal studentský průvod z Albertova na Národní třídu. Původně poklidná vzpomínka na studenta Jana Opletala zastřeleného roku 1939 se zvrhla ve střet s Veřejnou bezpečností, která průvod násilím rozehnala. Tím začala tzv. sametová revoluce, která vyústila v pád komunismu v Československu.


21

225 let MHMP

PRAHA DNES V roce 2002 byl do čela hlavního města Prahy poprvé zvolen MUDr. Pavel Bém. „Zdědil“ město ničivě zasažené tisíciletou vodou. Jeho první funkční období znamenalo napravování škod způsobených záplavami, zajištění bezpečnosti města pro případ další podobné katastrofy, ale také nastartování zlepšování životní úrovně Pražanů ve všech oblastech. V roce 2006 byl do čela Prahy zvolen podruhé.

Karlín, srpen 2002

Karlín, srpen 2009

22


225 let MHMP

Lanovka v ZOO Praha, srpen 2002

Dětský areál před opravami, srpen 2002

V srpnu roku 2002 zaplavila Prahu tisíciletá voda. Zasáhla ta nejcitlivější místa české metropole. Byla narušena doprava, utrpěly historické hodnoty, byl dramaticky zasažen běžný život Prahy. Povodně například zničily část pražského metra, zdevastovaly zoologickou zahradu, poničily historické centrum města i celé čtvrtě, zasáhly tisíce lidských životů. Zároveň ale probudily lidskou solidaritu, s jejíž pomocí se Praha postavila na nohy ještě krásnější, než byla.

Dětský areál opravený, 1. 3. 2003 Hlavní město Praha

23

225 let MHMP

Vizualizace tunelového komplexu Blanka

24


225 let MHMP

DOPRAVA Jedna z největších dopravních staveb v historii metropole a v současnosti největší dopravní stavba na území ČR – tunelový komplex Blanka – uleví historickému centru, životnímu prostředí a Pražanům samotným. Od května 2008 jezdí metro na trase C až do Letňan. Rozvoj pražské podzemní dopravy tím ale nekončí. V budoucnu přibudou stanice na trase A, přibýt má také čtvrtá trasa D. Síť tramvajových tratí v současnosti zahrnuje téměř 142 kilometrů. Poslední prodloužení vedlo do Radlic. Provoz této trati byl zahájen v roce 2008.


25

225 let MHMP

Škodův palác, Jungmannova ulice, 2009

26


Autoři fotografií: © Archiv hl. m. Prahy Josef Zeman Jan Kříženecký Alexander Jana Jelínková Ateliér Eckert Josef Vopravil Vojta Rudolf Jelínek Tomáš Třeštík Martin Malý © ČTK (foto) © ZOO Praha

Za poskytnutí fotografií děkujeme Vojenskému historickému ústavu Praha

Grafické zpracování Princo International, s.r.o. Náklad 1000 kusů

Hlavní město Praha Mariánské nám Praha 1 Česká republika informační středisko:

Recommend Documents