Hřídel Ložisko Spojka Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

21.6.2011

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Modul 03 - TP

ing. Jan Šritr

 Hřídel

 Ložisko  Spojka

Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

2

1

21.6.2011


ing. Jan Šritr

3

Materiál hřídelí : Konstrukční oceli : E295 (11 500), E335 (11 600), E360 (11 700), … Ušlechtilé oceli : C45E4 (12 050), 16MnCr5 (14 220), … Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

4

2

21.6.2011


ing. Jan Šritr

5

ing. Jan Šritr

6

Nosné hřídele fixují osy otáčení nebo kývání částí mechanizmů nebo strojů. Druhy nosných hřídelů (os) Rozlišují se pevné a otočné osy. Malé pevné osy se označují jako čepy. Pevné osy Na pevné ose zajištěné proti otáčení je nesený díl (např. kyvadlo) uložen na valivém nebo kluzném ložisku (obr. 2). Čepy Spojují pevný díl, např. stojan ložiska s pohyblivým dílem, např. kloubovým závěsem (obr. 3). Hrozí-li nebezpečí zadření čepu nebo závěsu při pohybu, používá se ložiskové pouzdro. Pak musí být ovšem zajištěno, aby ke vzájemnému pohybu docházelo jen v oblasti pouzdra, tj. aby se čep nepootáčel ve stojanu, což lze zajistit uložením s přesahem nebo zajištěním polohy čepu ve stojanu. Hřídele, spojky a brzdy

3

21.6.2011

Otočná osa tvoří s otočnými díly (např. s koly železničního vagonu nebo bubnem automatické pračky) pevný a stabilní celek bez ohledu na polohu ložisek (obr. 4). V případě nápravy železničního vagonu stačí (pro obě kola) dvě ložiska uložená v pevných pouzdrech.


ing. Jan Šritr

7

ing. Jan Šritr

8

Pohonné hřídele jsou poháněny motorem, spojkou, ozubeným, řetězovým nebo řemenovým převodem. Namáhání Pohonné hřídele bývají namáhány krutem i ohybem (obr. 1). Dimenzování. Průměr hřídele musí být takový, aby nebyla překročena přípustná napětí pro zvolený materiál při namáhání v krutu a v ohybu. Odstupňování průměru se řídí podle vnitřních průměrů odpovídajících jednotek (spojek, těsnění, ložisek a ozubených kol) a podle pořadí montáže (nasouváním na hřídel). V místě skokové změny průměru je hřídel vrubově namáhán, což snižuje jeho trvanlivost. Tento nepříznivý jev lze omezit zaoblením přechodů nebo zápichů (obr.2). Hřídele, spojky a brzdy

4

21.6.2011

Uložení. Pohonný hřídel je většinou uložen ve dvou ložiskách, která přenášejí radiální síly působící na hřídel dále na skříň (např. převodovky). Dlouhé štíhlé hřídele, klikové a vačkové hřídele spalovacích motorů musí být uloženy ve více než dvou ložiskách, aby nedocházelo k průhybu a ke chvění.


ing. Jan Šritr

9

ing. Jan Šritr

10

Pohonné hřídele je možné podle funkce dělit na hnací hřídele, převodové hřídele, vřetena, kloubové, klikové a vačkové hřídele. Hnací hřídele přenášejí točivý moment na jiné hřídele, stroje, nebo nástroje. Převodové hřídele přenášejí společně s ozubenými koly moment a otáčky s určitým převodovým poměrem.

Hnací hřídel (obr. 4) je poháněn přes pohonnou přírubu. Pohon přenáší moment buď přes levé ozubené kolo z, nebo přes pravé ozubené kolo Z2. Ozubená kola jsou střídavě zapínána do záběru zubovou spojkou. Hřídele, spojky a brzdy

5

21.6.2011

Hřídele obráběcích strojů přenášející pohyb pro obrábění (rotace obrobku nebo nástroje) a pohyby pro posuvy (obrobku nebo nástroje) se označují jako vřetena (obr. 1). Rychloběžná vřetena musí být zvláště pečlivě vyvážena.

Univerzální soustruhy mají kromě hlavního vřetena pro upínací hlavu ještě vodicí vřeteno, používané k automatickému posuvu při řezání závitu a vřeteno pro přísuv nástroje do záběru směrem k ose soustružení. Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

11

ing. Jan Šritr

12

Pro přenos otáčivého pohybu mezi nesouosými jednotkami s vzájemně pevnou nebo proměnlivou používají kloubové hřídele. Používají se hlavně v motorových vozidlech mezi převodovkou a hnanou nápravou a v traktorech k pohonu přídavných jednotek.


6

21.6.2011


o 

Mo Mo    Do  3 Wo d 32

M o max  A  a 

d 3

ing. Jan Šritr

13

ing. Jan Šritr

14

32 M o max    Do

F b  a l

F  pD1 l1  d A p2   pD 2 lA  d

p1 


7

21.6.2011

 k max 

Mk M   Dk  Wk  k Wk  Dk

d 3

16 M k   Dk

d 3

8P  2  n  Dk

Mk 

Wk 

P





 d3 16

P 2  n


M ored  M o2max  0,75( B  M k ) 2 

M o max  FB  a

B 

32

15

ing. Jan Šritr

16

  Do

 Do 3  Dk

d 3 Hřídele, spojky a brzdy

 d3

ing. Jan Šritr

32 M ored    Do

8

21.6.2011

Mk 

P





P  2   n

16 M k Mk   Dk  d   3 Wk   Dk

F

2  Mk D1

FA  (a  l1 )  F  a  0  FA 

Fa  (a  l1 )


FB  ing. Jan Šritr

17

ing. Jan Šritr

18

Mo max  Mored  Mo2 max  0,75( B  Mk ) 2 o 

M ored  Wo

Wo 

  d3 32


9

21.6.2011


ing. Jan Šritr

19


ing. Jan Šritr

20

10

21.6.2011


   





  

ing. Jan Šritr

21

ing. Jan Šritr

22

mechanické hydraulické pneumatické elektromagnetické zubové třecí pojistné rozběhové volnoběžné


11

21.6.2011

Tuhé spojky

Pevné (nerozpojovatelné)

Torzně tuhé spojky

Pružné spojky

Tvarové spojky Spojky

Pohyblivé (rozpojovatelné) Svěrné spojky

Bezpečnostní spojky

Speciální

Rozběhové spojky

Volnoběžné spojky


ing. Jan Šritr

23

ing. Jan Šritr

24

V případě pevné spojky mezi hnacím a hnaným hřídelem není možné odpojit za provozu hnaný hřídel od hnacího hřídele. Tuhé spojky Tuhé spojky se používají pro přenos pohybu a točivého momentu mezi souosými hřídeli, které musí být pevně spojeny i v axiálním směru. Nemohou vyrovnávat nesouosost hřídelů . Tuhé spojky jsou levné spojky malých rozměrů pro jednoduché pohony. Používají se také pro přenos velkých točivých momentů a velkých otáček. V nejjednodušším případě jsou tvořeny sešroubovanými přírubami, spojenými pevně s konci hřídelů. Přírubové spojky neumožňují přesné vystředění. Pevné kotoučové spojky umožňují středění přírub hřídelů pomocí středicích vložek nebo prstenců (obr. 3). Miskové spojky s kuželovým pouzdrem se používají pro spojování souosých hřídelů stejných průměrů (obr. 4). Pomocí drážkovaných kuželových svěrných ploch je možné ve spojce sevřít a tím fixovat oba spojované konce hřídelů. Tyto spojky se však nehodí pro proměnné a nárazové zatížení (kvůli možnému prokluzu).


12

21.6.2011

Tyto spojky přenášejí bez pružení a prokluzů otáčivý pohyb a současně mohou vyrovnávat přesazení hřídelů (menšího rozsahu). Zubové spojky se zakřivenými zuby mohou při malých rozměrech přenášet velké točivé momenty i velké rychlosti otáčení (obr. 1). Na koncích obou hřídelů jsou upevněny náboje se soudkovitě zakřiveným ozubením. Zakřivené zuby nábojů zapadají do ozubení pouzdra a umožňují tvarovým spojením přenos točivého momentu. Tyto spojky mohou vyrovnávat malé přesazení i malou úhlovou odchylku os hřídelů. Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

25

Kuličkový kloub je spojka umožňující při přenosu otáčivého pohybu i axiální posuv mezi hřídeli (obr.) Síly přenášejí kuličky fixované klecí a pohybující se v podélných drážkách hnacího i hnaného prstence. Kuličkový kloub dovoluje odklon směrů hřídelů až 20° a axiální posun až 30 mm. Stejnoběžné klouby se používají převážně při pohonu kol motorových vozidel. Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

26

13

21.6.2011

Pružné spojky mohou vyrovnávat radiální a axiální přesazení spojovaných hřídelů jako torzně tuhé spojky, jsou však torzně měkké (pružné). Díky poddajnosti v příčných směrech jsou tlumeny nárazy a kmitání a rozběh je měkčí. Pružné spojky se používají často k pohonu pracovních strojů s kolísajícím odporem, např. pístových čerpadel a pístových kompresorů. Jako pružící prvky se používají pryžové díly, šroubovité a listové pružiny a pryžové měchy (obr.). Kovové pružinové spojky jsou vhodné také pro vyšší provozní teploty. K pohybu bez vůlí musí být pružiny předepjaty i ve výchozí poloze. Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

27


ing. Jan Šritr

28

14

21.6.2011

Vlnovcové spojky přenášejí krouticí moment zvlněným kovovým měchem (vlnovcem) a používají se v různých oblastech strojírenství, např. při pohonu kuličkových šroubů CNC obráběcích strojů. Vlnovcová spojka má tlumicí schopnost a zaručuje klidný a rovnoměrný přenos krouticího momentu z krokových servomotorů i při nízkých otáčkách (obr.). Vlnovcové spojky přenášejí krouticí (točivé) momenty od 0, 1 N .m až 4 kNm při otáčkách až do 13000 min-1. Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

29

ing. Jan Šritr

30

Výhody •.přesný přenos točivého pohybu (bez vůle) a momentu, •.poměrně malý moment setrvačnosti, •.velká pevnost proti prokluzu, •.použití při teplotách do 250 °C, •.jednoduchá a rychlá montáž, •.bezpečný přenos točivého momentu i při vysokých otáčkách, •.vyrovnávání proměnlivosti (kmitání) axiální vzdálenosti a úhlové odchylky hřídelů, •.bezúdržbový provoz. Hřídele, spojky a brzdy

15

21.6.2011

Pohyblivé (rozpojovací) spojky se používají v případech, kdy provoz zařízení nebo např. motorového vozidla, vyžaduje vypínání (přerušování) pohonu bez zastavování motoru. Podle způsobu přenosu momentu rozlišujeme tvarové spojky, třecí spojky a spojky s kombinovaným přenosem sil pomocí tlaku (tvarovaných částí) a tření (svíraných částí). Ovládání (rozpojování nebo spojování) spojky bývá mechanické, hydraulické, pneumatické nebo elektromagnetické. V sepnutém stavu drží spojku většinou předepnuté pružiny, někdy též elektromagnet, např. zásuvný elektromagnet startéru (spouštěče). Pod pohyblivými spojkami máme zpravidla na mysli výsuvné spojky s axiálním pohybem spojovacích dílů. Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

31

Výsuvné tvarové spojky Přenos krouticího momentu se uskutečňuje tlakem mezi plochami do sebe zapadajících částí (zubů, čepů a stěn otvorů nebo zubů a stěn vybrání) spojkových dílů hnacího a hnaného hřídele (obr. 4). Ve spojeném stavu nevyžaduje většinou výsuvná zubová spojka vnější sílu udržující ji v záběru. Spojení pohyblivé (např. zásuvné) části spojky s hřídelem zajišťuje těsné pero nebo drážkový hřídel. Zubové spojky se používají v převodovkách. Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

32

16

21.6.2011

Třecí výsuvné spojky Přenos kroutícího momentu se uskutečňuje třením svíraných částí. Třecí plochy musí být při zapnuté spojce tlačeny k sobě svěrnou silou. Při každém zapnutí i vypnutí spojky dojde k prokluzu a uvolnění tepla, proto je třeba u třecích spojek zajistit chlazení alespoň přístupem okolního vzduchu. Podle počtu a tvaru třecích ploch se rozlišují jednokotoučové, vícekotoučové a kuželové spojky, a to suché nebo v olejové lázni. Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

33

ing. Jan Šritr

34

Lamelové spojky. Několik spojkových kotoučů (lamel) je uspořádáno za sebou střídavě jako hnací kotouče s vnějším ozubením (hnané vnějším bubnem s vnitřními drážkami) provedené jako třecí lamely a hnané kotouče s vnitřním ozubením (ocelové lamely) pohánějící vnitřní buben (náboj) s vnějšími drážkami. Pracují většinou v olejové lázni (tzv. mokrá spojka). V sepnutém stavu spojky jsou axiálně posuvné lamely stlačeny k sobě mechanicky, hydraulicky nebo elektromagneticky. Vícelamelová spojka má menší průměr a je dražší. Používá se u sportovních vozů i motocyklů. Hřídele, spojky a brzdy

17

21.6.2011

Bezpečnostní spojky -přerušují spojení mezi dvěma hřídeli při překročení mezního kroutícího momentu, tj. odporu hnaného hřídele. -momentové spojky mohou být střižné nebo prokluzové Bezpečnostní spojky střižné Jsou to nejjednodušší bezpečnostní spojky, tvořené střižnými šrouby, nýty, čepy nebo kolíky vloženými mezi příruby spojovaných hřídelů. Jsou dimenzovány tak, aby při překročení určité hodnoty kroutícího momentu došlo k jejich přestřižení


ing. Jan Šritr

35

Bezpečnostní spojky prokluzové Momentové třecí spojky jsou konstruované jako jednokotoučové nebo vícelamelové a přenášejí moment třením mezi třecími kotouči (z kevlarových a měděných vláken) a ocelovými kotouči (obr.). Mezní přenositelný resp. prokluzový moment se nastavuje předpětím (přítlačnou silou) přítlačných pružin. Při překročení mezního momentu spojka prokluzuje.


ing. Jan Šritr

36

18

21.6.2011

Momentové kuličkové spojky Jsou konstruované jako zaskakovací s kuličkovým věncem a talířovou pružinou, jejíž předpružení se nastavuje maticí se stupnicí s měřítkem pro mezní moment spojky (obr. 2). Při překročení mezního momentu jsou kuličky vytlačeny z důlků jednoho spojkového kotouče a druhý spojkový díl s kuličkovým věncem přestane být unášen a proklouzne. Při poklesu momentu zapadne spojka do nejbližší polohy s kuličkami v důlcích. Spojka je proto plně funkční hned po skončení stavu přetížení.


ing. Jan Šritr

37

Rozběhové spojky Rozběhové spojky bývají vestavěné většinou mezi pohonem (motorem) a pracovním strojem. Umožňují rozběh motoru (např. spalovacího) bez zatížení. Spojka automaticky sepne při dosažení nastavených otáček (např. odstředivá spojka u mopedu) a připojí k motoru převodovku nebo pracovní stroj.


ing. Jan Šritr

38

19

21.6.2011

Volnoběžné spojky (volnoběžky) Volnoběžné spojky pro volný chod (např. u jízdných kol) nebo proti přetočení (u startéru) přenášejí točivý moment jen v jednom směru otáčení pomocí západek, svěrných pouzder, válečků nebo kuliček, pohybujících se mezi hnací a hnanou částí spojky (obr.4). Otáčí-Ii se hnací hřídel (nebo náboj) rychleji než hnaný hřídel (ve směru otáčení pohonu), spojí se tvarově nebo třením s hnaným hřídelem. Otáčí-li se naopak hnaný náboj rychleji než hnací hřídel (např. po rozběhnutí spouštěného motoru), přesunou se kuličky do širších mezer a spojka se vypne (volnoběžka spouštěče má válečky bez klece).


ing. Jan Šritr

39

ing. Jan Šritr

40

Hydrodynamická spojka Jedná se v podstatě o skluzovou spojku, která využívá pro přenos kroutícího momentu hydrodynamický účinek kapaliny v lopatkových kolech, a to v čerpadlovém kole a v turbínovém kole. Vlivem odstředivé síly, která vzniká otáčením čerpadlového kola, kapalina obíhá z čerpadla do turbíny a zpět do čerpadla a unáší tak turbínové kolo. Hydrodynamická spojka pracuje vždy se skluzem a umožňuje plynulý rozběh hnaného stroje Hydrodynamická spojka 1 -hnací hřídel, 2 -hnaný hřídel, 3 -čerpadlové kolo (čerpadlo), 4 -turbínové kolo (turbína) Hřídele, spojky a brzdy

20

21.6.2011

Hydrodynamický měnič momentu je „vylepšená“ hydraulická spojka Momentový měnič násobí kroutící moment motoru a předává vyrovnaný a spojitý výkon na hnací nápravu vozidla. Měnič je složen z následujících čtyř částí: Čerpadlo-vstupní prvek poháněný přímo od motoru Turbína-výstupní prvek hydraulicky poháněný čerpadlem Stator–reakční prvek (násobič momentu) Spojka blokování měniče – mechanicky spojuje čerpadlo s turbínou. Není principiálně nutná, jejím účelem je zvýšit účinnost přenosu výkonu


ing. Jan Šritr

41

ing. Jan Šritr

42

Když se čerpadlo otáčí rychleji než turbína a stator je v klidu, dochází v měniči k násobení kroutícího momentu. Jakmile se otáčky turbíny přiblíží otáčkám čerpadla, začne se spolu s turbínou a čerpadlem otáčet stator. Přestane se pak násobit kroutící moment a měnič se chová jako kapalinová spojka. Spojka blokování měniče je umístěna uvnitř měniče Při sepnutí spojky blokování měniče dojde k přímému pohonu vstupu převodovky motorem. Eliminuje se tak prokluz měniče a zvyšuje se tak rychlost vozidla při nižší spotřebě paliva. Spojka blokování měniče se rozpojuje při nižších rychlostech nebo když jednotka TCM vyhodnotí podmínky provozu a rozhodne o jejím rozpojení.


21

21.6.2011


ing. Jan Šritr

43

Čelisťové bubnové Radiální Pásové Mechanické Čelisťové kotoučové Axiální Kuželové a lamelové Hydraulické Brzdy

Proudové Pneumatické

Elektrodynamické

Elektrické

Motory střídavé

Motory stejnosměrné Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

44

22

21.6.2011

Hřídelové brzdy


ing. Jan Šritr

45

Mechanické brzdy

- Všechny mechanické brzdy jsou třecí. Brzdného účinku se dosahuje silovým stykem (smykovým třením) -Brzdy se zapínají pružinami, odbrzďují se mechanicky, elektricky, hydraulicky nebo pneumaticky. Stavěcí pružiny musí fungovat i při přerušení přívodu energie. -Brzdy je také možné zapínat elektromagneticky a vypínat pružinami. Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

46

23

21.6.2011


ing. Jan Šritr

47

Podle použití Provozní brzda je používána jako základní typ brzdy k běžnému zastavování nebo snižování rychlosti Nouzová brzda se používá k zesílení brzdného účinku, pokud mimořádně nepostačí provozní brzda, případně jako záložní brzda v případě selhání provozní brzdy Záchranná brzda je typ brzdy určený zejména k odvrácení nehody nebo jiné mimořádné události; někdy ji mohou spouštět i cestující nebo osoby v blízkosti dopravní cesty Bezpečnostní brzda je zpravidla označení brzdy, která se automaticky spustí při některých závadách (utržení nosného lana výtahu nebo tažného lana lanovky či lyžařského vleku, přetržení vlaku nebo jízdní soupravy, vykolejení nebo jiné opuštění jízdní dráhy, selhání provozní brzdy atd. Odlehčovací brzda je pomocná brzda, která se používá souběžně s provozní brzdou nebo místo ní a jejím účelem je snížit zátěž provozní brzdy například v dlouhém klesajícím úseku Zajišťovací brzda slouží zejména k udržení vozidla nebo jiného zařízení v klidu nebo též k jeho dobrzdění z malé rychlosti Omezovač rychlosti brání překročení maximální rychlosti nebo jej ztěžuje Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

48

24

21.6.2011

Bubnová brzda je brzda, u níž brzdové elementy působí na vnitřní povrch válcové plochy tělesa (bubnu) spojeného s brzděnou součástí. Bubnové brzdy používané v motorových vozidlech jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. Bubnová brzda se skládá z brzdového bubnu, brzdové čelisti, štítu brzdy, rozpěrného mechanismu a vratných pružin. Brzdový buben je pevně spojen s rotující brzděnou součástí (u motorových vozidel s nábojem kola). Při brzdění jsou brzdové čelisti přitlačovány rozpěrným ústrojím na vnitřní plochu bubnu a tím vzniká tření, čímž se přeměňuje kinetická energie na energii tepelnou a vytváří se brzdná síla. Přítlačná síla může být vytvořena dvěma způsoby: hydraulicky pomocí rozpěrného válečku (provozní brzda) mechanicky pomocí rozpěrné páky (parkovací a nouzová brzda). Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

49

Brzdový buben Brzdové bubny se vyrábějí z šedé litiny, ocelolitiny nebo slitiny pevných kovů aby měl vysokou odolnost proti otěru. Bubny musí být tvarově i tepelně stálé a musí dobře odvádět teplo vznikající při brzdění. Brzdné plochy musí být jemně a přesně opracované aby se zajistil co nejlepší styk s brzdnými čelistmi. Brzdové čelisti Brzdové čelisti bývají vyrobeny z ocelového plechu a jsou konstruovány do tvaru půlměsíce s profilem "T" aby se při brzdění nekroutily. Na brzdových čelistech je nalepeno případně přinýtováno brzdové oboložení. Brzdové obložení je kompozitní materiál vyráběný práškovou metalurgií z pilin různých kovů a pojidel. Rozpěrné zařízení Rozpěrným zařízením jsou podle konstrukce brzdy jeden nebo dva rozpěrné válečky a čep. Rozpěrný váleček může mít jeden nebo dva pístky. Sešlápnutím brzdového pedálu se tlak kapaliny přenese na plochu pístku, ten se vysune a přitlačí brzdovou čelist k bubnu.


ing. Jan Šritr

50

25

21.6.2011

Výhody •Celé ústrojí brzdy je umístěno uvnitř bubnu a tak je chráněno proti nepříznivým vlivům nečistot z okolí •Oproti kotoučovým brzdám mají brzdy bubnové delší životnost obložení •Snadné spojení s parkovací brzdou Nevýhody •Při zahřátí vlivem delšího brzdění klesá brzdný účinek. Při přílišném přehřátí může dojít k deformaci brzdového bubnu a nerovnoměrnosti brzdění •Náběžná brzdová čelist je třecím momentem přitlačována k bubnu, čímž se stále zvyšuje brzdná síla a při překročení určité hranice může dojít k tzv. "zakousnutí" brzdy a vyvolání smyku vozidla. •Naopak úběžná čelist je třecím momentem ze záběru vytlačována, čímž se snižuje její brzdná síla a dochází k nerovnoměrnému opotřebení brzdových čelistí. Bubnová brzda byla používána během 20. století v osobních automobilech, dnes je na ústupu, ale u strojů pracujících v těžkých podmínkách (například zemědělské nebo lesnické stroje) se pro svou odolnost proti nečistotám používají stále. Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

51


ing. Jan Šritr

52

26

21.6.2011

Špalíková brzda svým výkonem tepelně zatěžuje kola, proto je použitelná pouze do rychlosti 160 km/h. Aby byla zachována účinnost špalíkové brzdy i ve vyšších rychlostech, musí být při zvyšování rychlosti ve vhodný okamžik zvýšen přítlak na brzdové špalíky, proto je špalíková brzda pro vyšší rychlosti konstruována jako brzda dvoustupňová Hřídele, spojky a brzdy

ing. Jan Šritr

53


ing. Jan Šritr

54

27

21.6.2011

Brzdící síla se vyvozuje třením brzdových trámců o kolejnice. Brzdové trámce jsou přitahovány ke kolejnicím magnetickým polem, vyvolaným elektromagnety uvnitř brzdových trámců pomocí elektrického proudu z vozové baterie.V klidové poloze drží brzdový trámec v oddálené poloze síla zvedacích pružin, která je při brzdění překonávána stlačeným vzduchem z jímek plněných z napájecího potrubí. Pracovní válce kolejnicové brzdy zajistí dosednutí trámce na kolejnici, teprve poté jsou spuštěny elektromagnety v trámcích. Elektromagnety mohou být nahrazeny magnety permanentními. magnetická kolejnicová brzda


ing. Jan Šritr

55

Magnetická kolejnicová brzda není závislá na odvalování kol po kolejnicích a slouží jako doplněk brzdy kotoučové. Její použití je nezbytné při rychlostech vyšších než 160 km/h. Magnetická kolejnicová brzda je funkční pouze při rychlostech vyšších než 50 km/h a při vyprázdněném brzdovém (hlavním) potrubí, tedy při použití rychlobrzdy.


ing. Jan Šritr

56

28

21.6.2011


ing. Jan Šritr

57


ing. Jan Šritr

58

29

21.6.2011

Brzda kotoučová, hydraulická MERITOR (Lucas) CC6 Brzda kotoučová, hydraulická MERITOR (Lucas) CC6. Dvoupístová kotoučová brzda s hydraulickým ovládáním pro kola 17.5" a menší.

Brzda kotoučová vzduchová MERITOR/ Lucas HVBS řada ELSA1


ing. Jan Šritr

59


ing. Jan Šritr

60

30

Hřídel Ložisko Spojka Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Recommend Documents