1
Sběr nebezpečných a velkoobjemových odpadů
Hasiči Dolany a Véska si Vás dovolují pozvat na
jarní : 16.5.2009 podzimní : 3.10.2009 U jarního svozu bude kontejner na velkoobjemový odpad umístěn komě známých míst i v Nových Sadech. Kontejnery budou rozmístěny v obcích od 7,30 – 12,00 hod., v Dolanech pouze před prodejnou JEDNOTY.
HASIČSKÝ PLES dne 28.2.2009 od 20:00 hod. v Dolanské sokolovně
K poslechu a tanci hraje skupina LUMENBEND. Připraven je zábavný program, bohaté občerstvení a tombola. Vstupné 60,- Kč Na Vaši návštěvu se těší hasiči Sál bude otevřen od 19.00 hod.
Sběr nebezpečných odpadů proběhne od 7,30 – 12,00 hod. na stejných místech jako velkoobjemový odpad. Před prodejnou Jednoty v Dolanech bude umístěn kontejner na svázaný starý papír. Nové kabiny na fotlbalovém hřišti v Dolanech.
Výpis z usnesení Rady obce za období 26.11.2008 do 2.2.2009 § 13, který stanoví soustavu stavebních úřadů a pověřuje starostu obce trvat na variantě č.1 – ponechat současný stav. - RO odsouhlasila „Dodatek č.10“ ke smlouvě o dílo s f. Remit s.r.o. Šternberk. - RO odsouhlasila odprodej dřevní hmoty obci Bělkovice Lašťany za cenu 900,-Kč/m2. - RO souhlasí se žádostí projekční kanceláře I & C Enegro a.s. o napojení nové trafostanice v areálu GOLF AREA mezi obcemi Véska a Pohořany. - RO projednala první návrh rozpočtu na rok 2009. - RO odsouhlasila projektovou dokumentaci pro stavební povolení most u Kartouzky. - RO odsouhlasila účast na „Dni malých obcí“ dne 12.3.2009 ve Vyškově. - RO neodsouhlasila záměr prodeje části obecního pozemku p.č. 755/32 travní porost v k.ú. Pohořany na Moravě. - RO odsouhlasila záměr pronájmu p. č. 382 travní porost v k. ú. Pohořany na Moravě o výměře 182 m2. - RO projednala zprávu o hospodaření v obecních lesích a žádá zpracovat rozbor výše těžby v roce 2008. - RO neodsouhlasila záměr prodeje části obecního pozemku p.č.1491/1 ostatní plocha ostatní komunikace v k.ú. Dolany u Olomouce - RO souhlasí s uzavřením Školní družiny Dolany v průběhu pololetních prázdnin 30. ledna 2009 a jarních prázdnin od 9.února do 13.února 2009. - RO souhlasí s uzavřením „Dohody o členství v JSDHO Dolany“ s panem Ing. Karlem Mazalem ke dni 1.3.2009. - RO odsouhlasila fin. příspěvek SDH Pohořany na dětský den pořádaný dne 7.února 2009 na TZ na Pohořanech. - RO souhlasí s uspořádáním plesu dne 31.1.2009 pořadatel SDH Véska a 7.2.2009 pořadatel FC Dolany v sále sokolovny v Dolanech. - RO nesouhlasí se zřízením MŠ na Pohořanech z ekonomických a demografických důvodů. - RO odsouhlasila finanční příspěvek obce Dolany za členství ve “Spolku pro obnovu venkova“ pro rok 2009 ve výši 2.000,- Kč. - RO doporučuje v rámci schváleného rozpočtu spolupodílet se na opravě komunikace v Dolanech nad hřištěm v max. výši 50 % nabídkového rozpočtu. - RO odsouhlasila převedení mandátní smlouvy na provozování vodovodu na Pohořanech a ve Vésce od VK AQUA Olomouc s.r.o. na INSTA CZ. Miroslav Brückner - tajemník
RO nesouhlasí se záměrem odprodat část pozemku p.č. 714/2 otatní plocha ostatní komunikace v k.ú. Dolany u Olomouce. - RO souhlasí s „Dodatkem č.1“ ke směrnicím o účetnictví ze dne 4.6.2007. - RO odsouhlasila udělení licencí k provozování veřejné linkové osobní dopravy pro dopravce k provozování Veolia Transport Morava a.s. Vítkovická 3133/5, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava na linku : 890793 Šternberk-Bělkovice-Lašťany-Samotišky - RO projednala dopis osadního výboru Pohořany a souhlasí s umístěním dětského hřiště na pozemku p.č. 576/4 v k.ú. Pohořany na Moravě. Akce bude zařazena do rozpočtu obce na rok 2009. - RO projednala žádost Ing. arch. Vrbice o umístění domovní ČOV na pozemku p. č. 318 v k.ú. Dolany u Olomouce. RO s umístění domovní ČOV nesouhlasí z důvodu možnosti napojení RD na splaškovou kanalizaci. - RO projednala žádost pana P. Mahra a souhlasí se záměrem pronájmu a stavbou přístřešku pro osobní automobil na části obecního pozemku p.č. 555/1 v k.ú. Dolany u Olomouce. - RO projednala a odsouhlasila „Plán finanční obnovy vodovodů a kanalizací“ s tím, že fin.prostředky budou kumulovány až v roce 2013 a dále rozhodla, že tento materiál bude příští rok dopracován a bude stanovena výše vytvářeného fondu obnovy. - RO odsouhlasila nabídku p. J. Černého Dolany 305 na zabezpečení objektů požární zbrojnice Dolany a ČOV Dolany proti vloupání. - RO souhlasí s přerušením provozu Školní družiny v Dolanech od 22.12.2008 do 2.1.2009, s přerušením provozu MŠ Dolany a MŠ Véska od 29.9.2008 do 2.1.2009 a ŠJ Dolany ve dnech 29.12.2008 – 2.1.2009. - RO odsouhlasila zvýšit nájem z pronajatých obecních pozemků (louky) v k.ú. Pohořany na Moravě Agrosystému Pohořany s.r.o z 1% na 3 %. - RO odsouhlasila novou nájemní smlouvu se ZUŠ Žerotín jejíž součástí bude platba inkasa. - RO vzala na vědomí výkaz plnění rozpočtu obce ke dni 31.10.2008 bez připomínek. - RO odsouhlasila finanční příspěvek FK Dolany - Véska o.s. na „Mikulášskou zábavu pro děti.“ - RO odsouhlasila finanční příspěvek ve výši 5.000,- Kč TJ Sokol Dolany na činnost s mládeží za rok 2008. - RO odsouhlasila proplacení pronájmu sokolovny v Dolanech TJ Sokol Dolany za „Hodovou zábavu“ pořádanou dne 20.9.2008 TS Máta. - RO projednala žádost turistického oddílu „Černá růže“ a „TS Máta“ o fin. příspěvek na činnost a rozhodla žádosti a rozhodnutí o výši příspěvku zařadit do rozpočtu na rok 2009. - RO projednala zákon čís. 451/208 Sb. poskytování cestovních náhrad § 2 stravné a rozhodla ponechat výši náhrady za stravné v současné výši : trvání pracovní cesty - 5 až 12 hod. 69,- Kč - 12 až 18 hod. 106,- Kč - nad 18 hodin 165,- Kč - RO stanovuje ke dni 1.1.2009 počet pracovních míst na údržbě na počet 3 prac. místa. - V souvislosti s přijetím zákona o policii ČR se ukládá FC Dolany jako provozovateli fotbalového areálu v Dolanech zpracovat návštěvní řád. - RO projednala připravovanou změnu stavebního zákona
Cukrárna na náměstí v Dolanech
Usnesení z 9. veřejné schůze zastupitelstva obce Dolany, konané dne 1.prosince 2008 v 17.00 hod. v Domě služeb Přítomno : 13 zastupitelů Omluveni : 2 zastupitelé Občanů : 10 Zastupitelstvo obce schválilo: - Programu jednání. - Činnost RO od 25.8.2008 12.11.2008. - Úpravy rozpočtu. - Rozpočtové provizorium na rok 2009. - OZV obce Dolany č.1/2008 o odpadech. - Plán financování obnovy vodovodů a kanalizace. - Smlouvu o dílo s GHC regio s.r.o. Olomouc. - Smlouvu o dílo na PD MŠ Dolany. - Smlouvu o dílo na PD školní hřiště. - Poskytnutí fin.částky FK Dolany – Véska o.s. - Omezující a sankční podmínky, za kterých je možno uskutečnit bezúplatný převod pozemku p.č. 535/14 v k.ú. Dolany u Olomouce do vlastnictví obce Dolany za podmínek za
kterých je možno uskutečnit bezúplatný převod pozemku p.č. 535/14 v k.ú. Dolany u Olomouce do vlastnictví obce Dolany. - OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2008, změna č. II Územního plánu obce Dolany, Véska, Pohořany. Zastupitelstvo obce schvaluje zrušení usnesení : - v bodě 5a) z 15. schůze Zastupitelstva obce Dolany, konané dne 15. května 2006. V tomto bodě byly schváleny omezující a sankční podmínky bezúplatného převodu pozemku par. č. 535/14 v k.ú. Dolany podle tehdy platných prováděcích předpisů. Zastupitelstvo obce souhlasí : - s prodejem části pozemku parc. čís. 940/4 ostatní plocha – ostatní komunikace o výměře asi 60 m2 v kat.území Pohořany na Moravě. - s uzavřením darovací smlouvy na par. č. 559/2 ostatní plocha – ostatní komunikace v k.ú. Dolany u Olomouce. Miroslav Brückner - tajemník
Skutečnost roku 2008 v investičních a rekonstrukčních akcích a plán na rok 2009 Ve schváleném rozpočtu roku 2008 obce Dolany jsme plánovali uskutečnit v oblasti komunikací opravu a zřízení parkovacích míst u pošty v objemu 0,5 mil. a opravu cesty ke hřbitovu v objemu 0,5 mil. Realizována byla akce u pošty.Cesta ke hřbitovu vzhledem k vyšším investičním nákladům, než jsme předpokládali, bude přesunuta do žádostí o dotace v roce 2009 na revitalizaci přístupových cest. Zároveň k této žádosti přidáme komunikaci ke sportovnímu areálu. Základní umělecká škola měla plánovanou rekonstrukci topení ve výši 0,42 mil. Na doporučení projektanta došlo ke změně záměru. Byla provedena nová regulace a zateplení budovy výměnou oken a vstupních dveří a tím vytvoření lepších podmínek pro zamyšlenou úsporu tepla. Akce byla provedena v srpnu a náklady byly 0,56 mil Kč. Ke zlepšení životního prostředí mají sloužit plánované revitalizace rybníků v Dolanech, Vésce a Pohořanech, z nichž jsme pro loňský rok plánovali rybník u kostela v Dolanech. Žádost o dotaci jsme nestihli podat z důvodu nedostatků ve vodoprávních povoleních Letos budeme žádat o dotaci pro rybníky v Dolanech a Vésce. Pro rybníky na Pohořanech připravíme podklady a dokumentaci, tak abychom mohli podat žádost v příštím roce. Přidělená dotace Min. financí ČR z rozpočtu nám umožnila realizovat kabiny pro FC Dolany na fotbalovém hřišti. Stavba je zkolaudována a slouží svému účelu. V areálu bylo dle plánu vybudováno volejbalové hřiště. Pro dostavbu je plánováno dokončení parkoviště a přístupu ve výši 0,45 mil. Kč
Podobně jako obec i občanské sdružení FC Véska – malá kopaná - obdrželo dotaci z rozpočtu MF ČR na kabiny ve výši 2 mil .Práce byly zahájeny demolicí stávajících kabin a budou ukončeny v únoru letošního roku Další akcí pro zlepšení prostředí je revitalizace hřbitova. Dotace ve výši 2,8 mil. byla přidělena a letos tak jak bylo plánováno byla zahájena kácením nežádoucích a přestárlých a náletových dřevin a ukončena bude letos. Společenské vyžití v kulturnějším prostředí plánujeme rekonstrukcí areálu Véska-stodola “8“ Zatím nezahájeno, přidělení dotace proběhlo včetně výběru dodavatele, zahájení bude v dubnu 2009 Dlouho připravovaná a potřebná stavba “Kanalizace Dolany - Véska - Pohořany“ byla při podávání žádosti z
důvodu nezařazení intenzifikace ČOV v krajském plánu PRVKUK vyřazena. Po dohodě s KÚ byl PRVKUK doplněn a žádost bude opakovaně podána tentokrát na celou trasu. Dále je v plánu vybudování dětského hřiště a veřejného osvětlení u hřiště na Pohořanech ve výši 0.15 mil. Kč a taktéž na Pohořanech zateplení stropu kulturního domu. U školských zařízení je plánována klimatizace MŠ v Dolanech a dětské hřiště ve Vésce v celkové výši 0,6 mil Kč. Projekčně bude připravována revitalizace hřbitova v Dolanech, rekonstrukce kotelny ZUŠ Dolany, a projekt topení KD Pohořany a turistické základny Pohořany. Na závěr je třeba dodat, že napsání článku předbíhá schválení v zastupitelstvu. Ing. J. Doležel, starosta
Foto z uvedení fotbalových šaten do provozu.
Fotbalový klub v Dolanech v roce 2009 Na pátek 16.1.09 jsme naplánovali každoroční výroční členskou schůzi, a při té příležitosti také oficiální otevření nových šaten. V šest večer tak byla oficiálně přestřižena pomyslná otevírací páska a pozvaní hosté i dolanští příznivci si mohli prohlédnout naše nové zázemí. Účast byla nad očekávaní vysoká. Mezi hosty byl starosta Dolan ing.Jan Doležel, předseda OFS Olomouc Stanislav Kaláb, ale i fotbalový trenér Petr Uličný. Pozvání přijali i bývalí hráči a činovníci našeho klubu. Všichni příchozí se tak na vlastní oči mohli přesvědčit, že to co se podařilo za necelého půl roku na hřišti vybudovat, je moderní a důstojné zázemí pro více jak stovku aktivních fotbalistů našeho klubu. To vše by se však nepodařilo bez podpory obecního úřadu v Dolanech a sponzorů, kteří různou měrou přispěli k úspěšnému dokončení stavby a které bych si zde dovolil jmenovat. Sponzoři: ELEKTROBAU Olomouc, ITEMA Olomouc s.r.o, DEHTOCHEMA BITUMAT s.r.o. - Bělá pod Bezdězem, SIPLAST - ICOPAL s.r.o - Praha 6, JUTA a.s - Dvůr Králové, Roockwool a.s - Praha 4, Union lesní brána a.s - Dubí u Teplic, Saint Gobain – Orsil s.r.o. – Častolovice, DCD IDEÁL s.r.o. - Dynín 88, Rigips, s.r.o. - Praha Malešice, Saint-Gobain – Terranova, a.s. - Praha 10, Tamadex spol. s r.o. – Hronov, Probaltape - Rožnov pod Radhoštěm, Spikas OLOMOUC s.r.o., Vario Vila International s.r.o – Uničov, Restoma s.r.o – Olomouc, Jad Stavitelství s.r.o. – Olomouc. Poděkování za pomoc při stavbě šaten: Jan Láta - Itema, Josef VelešíkStavební společnost Navrátil, Zdeněk Filip-Intop, Jan Jašíček-ISOmont, Radomír Riedl-dřevokonstrukce, Mirek a Jakub Janků-podlahy, Jiří Podlas-šatní boxy, Vladimír Tomášek-Restoma, Josef Pavlica-dlažby, Karel Dolák-Doka, Petr Nickl-sádrokarton a fasáda, Miroslav Mareš-půjčovna stavebních strojů, Vladimír Kolář-hromosvody, Zdeněk Chytil-zemní práce, Jiří Musil-správce areálu, Břetislav Valenta-kustod oddílu, zaměstnanci obecního úřadu Dolany, zaměstnanci Elektrobau a hlavně Jan Borůvka-Elektrobau, tahoun celého projektu. V loňském roce jsme se však nevěnovali jen výstavbě kabin, ale také především naší hlavní činnosti – fotbalu. V podzimí části soutěžního ročníku 2008/09 jsme přihlásili po několika letech do soutěže rovněž mužstvo benjamínků.Jako trenér se mužstva ujal náš bývalí vynikající hráč Česťa Veče-
Petr Uličný a Jan Borůvka - sportovní ředitel FC řa.Jako asistent mu pomáhal Tomáš Jirava. Soutěž benjamínků probíhá turnajovým způsobem ve čtyř členných skupinách, vždy jeden klub se stává klubem pořádajícím. Našim benjamínkům byly nalosovány do skupiny mužstva sousedních Bohuňovic, Bělkovic a Moravského Berouna. Po odehrání třech turnajů však byla podzimní část benjamínků předčasně zrušena z důvodu epidemie žloutenky v Bohuňovicích. U této věkové kategorie se nemá cenu zabývat bilancováním výsledků. Chtěl bych spíše vyzvednout práci již zmiňovaných trenérů, kteří dávají těmto malým začínajícím chlapcům první základy abecedy fotbalu. V letních měsících nastal problém s doplněním trenérů a vedením u starších žáků.Ten se nám nakonec podařil vyřešit. Jako vedoucí začal velmi aktivně pracovat Jan Ponížil, a trenérské duo Aleš Ligas a Ladislav Sklenář. Toto vedení nastartovalo naše starší žáky k výtečnému podzimu - 10 x dokázali zvítězit, jen třikrát prohráli a jednou odešli ze hřiště smírně. Tato skvělá podzimní bilance je zařadila na konečné třetí místo v tabulce. U družstva dorostu pokračoval ve vedení Jiří Musil a Petr Máčala. Po odchodu některých chlapců z dorostu se potýkali trenéři z akutním nedostatkem hráčů. Tento problém se jim podařil vyřešit, když mužstvo na poslední chvíli dokázali doplnit hráči z okolních vesnic, kde nebyly schopni ze stejného důvodu mužstva přihlásit do soutěže. Nakonec se však podařilo družstvu dorostu semknout a podávat velice slušné výkony. 7 x zvítězili, 4 x prohráli a 2 x remizovali. Tyto výsledky je dosadili na slušné 6 . místo tabulky. O naší „Benfice“ jste se mohli dočíst
již v minulém vydání zpravodaje, takže přejdu k našemu A-mužstvu. Po jarních záchranářských pracích pokračuje i v této sezóně v pozici trenéra Jiří Navrátil. Letní příprava probíhala převážně na našem stadionu v Dolanech.Mužstvo sehrálo většinou na domácím hřišti několik kvalitních přípravných utkání. Jako premiéru před prvním podzimním utkáním jsme absolvovali tradiční kvalitně obsazený memoriál v sousedních Chválkovicích. I přes slabší rozjezd se mužstvo stabilizovalo a nakonec se můžeme chlubit třetím místem v tabulce KP a úctyhodnými 32. body. Jaro jsme již poněkolikáté zahájili na memoriálu Oldřicha Vangora v Holici, který potrvá do 8. března. Ostrý start do jarní části se odehraje 21. března, kdy zajíždíme do Šternberka. Na první domácí zápas se můžete těšit 29. března, kdy hostíme mužstvo Kozlovic. Veškeré novinky a zprávy o posilách pro jaro, termínech zápasů a akcích se můžete dozvědět také na internetových stránkách www.fcdolany.cz. Z těch letošních plánovaných nefotbalových akcí bych rád zmínil jeden ze závodů horských kol “Kolo pro život„, který budeme společně s Jirkou Kaňkovským,tahounem Olomouckých cyklistů, a pod záštitou starosty naší obce v měsíci červnu spolupořádat. Věřím, že tato akce bude výbornou propagací nejen sportu, ale i naší obce, stejně jako tomu bylo v loňském roce při setkání Dolany v Dolanech. Závěrem Vám chci za celý klub popřát spokojený letošní rok, poděkovat za přízeň, kterou nám věnujete a věřím, že si na náš stadion i letos najdete cestu. Ivo Macharáček, sekretář FC Dolany
lidským pokolením, které bude samo tvořivé a bude si vážit štěstí, protože pozná i neštěstí. A bude ctít život, protože pozná i smrt.“ Vraťme se do dob pohanských kultů z hlediska nejrůznějších kultur. Zemský element byl v mnoha podobách uctíván i u starých Slovanů. Jedním z významných bohů, úzce spojovaných se Zemí, respektive pozemskou úrodou a plodností, byl Svantovít. Proto také jeho socha držela v ruce roh s nápojem, totožný s rohem hojnosti, a jeho svátek byl slaven po žních. Tehdy se lidé scházeli k jeho chrámu ( nejslavnější byl zdokumentován v Arkoně na ostrově Rujana na baltském pobřeží až do roku 1168 ) a přinášeli s sebou oběti. Stopy po kultu Svantovíta jsou zmiňovány i na Moravě. V Olomouci, podle tradice, proměnil svatý Metoděj původní Svantovítův chrám v chrám sv. Blažeje ( vítěz nad pohanstvem ), který stával u bývalé Kateřinské brány. Svantovít byl také dotazován jako věštec, zvláště v otázkách budoucí úrody. O tom vypráví staré záznamy takto: „Den před velkým svátkem vešel kněz Svantovítův do svatyně chrámové, do níž nesměl nikdo jiný vstoupiti, a čistě ji zelenými větvemi zametl, zatajuje v sobě dech, a když mu bylo vydechnouti, pospíchal ke dveřím, aby boha neposkvrnil dechem smrtelníkovým. Na druhý den, přede vším lidem, jenž stál shromážděn u dveří chrámových, vzal z ruky Svantovítův roh s nápojem, pohleděl, zda-li mnoho či nemnoho ubylo, a podle toho zvěstoval, bude-li na druhý rok úroda nebo neúroda. I dodával k tomu své napomenutí, kterak nakládat s darem božím. Poté vylil staré víno v oběť k nohám modly a naplnil prázdný roh vínem novým…“ Prorocký věhlas arkonského boha sahal až do severských zemí, dokonce i dánský král Sveno poslal do Arkony skvostný pohár za naplněné věštby. Svantovít byl tak proslulý, že ho kronikáři nazývali „ deus – dekorum – bůh bohů.“ Mezi další slovanská božstva, související se zemským živlem, patřila božstva jarní – Vesnik, Jaril, Jurja, Vesna, božstvo léta Živa a božstva plodivé síly a dobytka – Tur, Veles, Stado a Henil. Ve starém Egyptě byl uznáván bůh Země, zvaný Geb. Jedna z egyptských bájí vypráví o jeho zrození takto: „ Nejdříve byla tma a pravodstvo, jehož vlny se převalovaly bez účelu. V té době žil pouze bůh tohoto pravodstva Nóvev. Po čase se z vod vynořil zářící bůh Re v podobě skarabea. Před jeho jasem ustoupila tma, ale nebylo nikoho, komu by vládl. Proto vytvořil ze svých slin boha vzduchu Šu – Šova a bohyni vlhkosti Fernet. Těm se narodily děti – bůh Země Geb a bohyně nebe Nút. Tím se rozdělil svět na nebe a zemi a mezi ně vstoupil vzduch a oddělil je.“ Původně byl však bůh Geb považován za samotného praboha, který zplodil s bohyní Nút boha slunce Rea a potom i ostatní bohy. Nejznámější svatyni měl v Onu, kde byl uctíván jako jeden z členů „ Devatera bohů“ a zároveň jako první pozemský vládce, bájný předek všech budoucích panovníků. Byl zobrazován v lidské podobě s královskou korunou na hlavě, někdy však měl místo ní na hlavě husu, která byla hieroglyfickým znakem jeho jména. Byl pokládaný za personifikaci země, nositele rostlin, které bují na jeho zádech. Jeho podoba je známá převážně z reliéfů, nástěnných maleb a kreseb na papyrech, zachovalo se však i několik drobných bronzových sošek z pozdější doby. Řekové tohoto boha ztotožnili se svým Kronem ( tedy nikoliv, jak by mohlo logicky vyplývat, s bohyní země Gaiou ) a nazývali ho také Kéb. Keltové navazovali spojení s mocnostmi země na kultovních místech, která nazývali „nemeton“, což vychází z termínu „ Nemed = svatý“. Obřadům, v nichž probíhaly rituály k poctě zemských elementů, sloužily tzv.kultovní šachty a
ZEMÌ (IV.) Irena Šindláøová Země
Posledním ze čtyř živlů, kterým jsme v letošním roce věnovali pozornost, je Země. Tato je vnímána z mnoha nejrůznějších hledisek – jako Země ve smyslu naší rodné „modré planety“, jako souš či pevnina, jako archetypální bytost Matka Země, Bohyně Země – Gaia a mnohé další. V dnešní době se znovu objevuje fenomén, který navazuje na dávné vnímání Země jako živé planety, a to i ve vědeckých kruzích. Britský vědec James Lovelock vyslovil hypotézu, nazvanou Gaia, podle níž je Země živou planetou, harmonickým živoucím celkem, jehož narušením vzniká nemoc a naopak respektováním rovnováhy tohoto organismu se udržuje ve zdraví. Takto je připomínáno prastaré uctívání Matky Země, které bylo zaznamenáno prakticky u všech starých národů po celém světě. Toto univerzální ženské božstvo bylo v duchovní sféře vyjádřeno kultem Magna Mater – tedy Velké Matky. Řecký básník Hésiodos, který žil na přelomu 8.a 7.století před n.l., uvádí ve své básni Zrození bohů ( Theogonia) tři podoby Velké Matky, z nichž nejstarší je Gaia ( Gé, Gaea, Tella, Terra ), zrozená z Chaosu, druhou bohyní je Rheia, později ztotožněná s frýžskou Velkou bohyní – matkou Kybelou ( thrácká Kybebe ) a třetí z nich je Démétér, hlavní uctívané božstvo v Eleusis. Všechny tyto bohyně jsou spojovány s elementem země, který vychází z principu plodnosti a životadárnosti. Možná by nebylo od věci vzpomenout v této souvislosti jednu z nejstarších legend, popisující stvoření světa a zároveň obsahující klíč k tajným mystériím. Legenda vypráví: „Na počátku bylo všechno zahaleno v neproniknutelné Nic. Všude byl chaos, který v témže okamžiku pohlcoval i vyvrhoval sám sebe. Nic nestálo proti ničemu, nic nebylo v ničem a existence ničeho se rodila z vlastní záhuby. A potom se zažehla Boží jiskra. Ta prosvětlila celý nekonečný vesmír svou blahodárnou a mocnou inteligencí. Chaos dostal řád, zákony a smysl. Existence všeho začala být podmíněna dvěma protilehlými póly, mezi nimiž platila neměnná pravidla zrodu a zániku. Vznikla Země – Gaia, těžká hmota s temnými hlubinami a ta zplodila ze sebe sama Úrana – Nebe, plné jasu a záře. Nebe Zemi obklopilo a z tohoto spojení se zrodily děti Země a Nebe. Byli to obři se sto rukama, nesmírní Kyklopové, mohutní Titáni a mocné Titánovny. Otec Uranos se těchto strašlivých a silných potomků obával a proto je dal uvěznit v Tartaru v hlubinách Země. Gaia, pramáti tvorstva, se rozhodla osud svých dětí pomstít a ukula ze žhavého železa srp, pomocí něhož měl nejmladší z Titánů Kronos zbavit svého otce plodnosti a tím i nebeského panství. Kronos tak učinil, svrhl svého otce z trůnu a začal vládnout světu. Uranos však za to své syny proklel. Kronovi prorokoval zlý osud v podobě obrazu ničivého Času. Z kapek krve, které dopadly z jeho zranění na povrch Země, nechal zrodit bohyně pomsty a nenávistné Giganty, kteří později povstali proti samotným bohům. Plodivá Úranova moc potom přešla do moře. Mezitím se na Zemi objevili první lidé, kteří zde za Kronovy vlády prožívali pravý ráj. Neexistovaly nemoci, války a spory, Země dávala tomuto prvnímu lidskému pokolení bohatou úrodu. V řekách teklo mléko či božský nektar, lidé žili ve stálé blaženosti, bezstarostně a v klidu. Ale také bez práce, protože měly všeho dostatek. Netrvalo dlouho a lidé se těchto darů nabažili. Přestávali být šťastni a ztráceli smysl své existence. Proto bylo rozhodnuto, aby toto rajské pokolení zaniklo a bylo nahrazeno novým
čtyřúhelníkové šance. Toto uctívání zemského živlu vyústilo v kult mateřské bohyně Matky Země. Zřejmě nejstarší podobou této bohyně je Epona, která má dvě základní – zcela protichůdné – podoby. V jedné variantě legend se vyskytuje jako světlá, krásná žena, jedoucí na bílém koni plodnou zemí a ve druhé jako tmavá žena na černém oři, jedoucí pustou krajinou. Toto zpodobnění bylo personifikací duality tohoto světa – země, jako podmínky pro zrod i zánik života. Epona byla také jediným božstvem, které převzali i Římané, u nichž se stala ochránkyní koní a stájí. Na území římské říše bylo nalezeno přes 300 votivních nápisů a obrazů této bohyně. Už samotný název Epona vychází z galského „epo“ – tedy „kůň“ a koncovka „ona“ svědčí o božství. Další z mnohých bohyní, které ztělesňovaly princip Velké mateřské bohyně, byla keltská Brigit, jejíž základním atributem byl ohnivý šíp, kterým léčila i trestala. Její božský oheň byl téhož kosmického původu jako Slunce a byl znázorňován slunečním křížem – svastikou. Z antického období jsou doloženy mnohé oslavy, pořádané v souvislosti s uctíváním kultu zemských božstev. V měsíci dubnu, jehož latinský název aprilis mensis vychází ze slovesa aperire = otevírat ve smyslu „ měsíc rozvíjející se přírody, protože jaro vše otevírá“, se konaly slavnosti zvané Megalésie. Tyto byly pořádány k poctě bohyně Kybely, Veliké matky bohů. Ve Frygii, kde vznikl její kult, byla uctívána v podobě černého kamene, patrně meteoritu, který byl potom za 2.punské války převezen do Říma. Slavnosti Megalésie byly zavedeny roku 191 před n.l., v tyto dny byly provozovány hry v cirku a divadelní představení. Ulicemi procházely průvody vykleštěných kněží bohyně Kybely, kteří byli oblečeni do nachových hávů. Tloukli do bubínků a cimbálů a pískali na frýžskou flétnu. Za dob císařských se Megalésie zvrhly v prostopášnou a lascivní podívanou. Na počest bohyním země, úrody a plodnosti probíhaly v antickém světě i další slavnosti, jako např. Cereálie, tedy obřadné vysívání
obilí k poctě bohyně Ceres, Parilie, původně Palilie – svátek Paly, bohyně pastvin, Vinallia urbana – k poctě Libera, boha úrodnosti a mnohé další. Významnou antickou bohyní byla Démétér ( římská Ceres ), Matka Země, bohyně plodnosti, kterou umělci zobrazují jako zralou ženu s věncem klasů ve vlasech a se snopem v ruce. Byla uctívána především v Eleusis, zasvěcovacím středisku na západním okraji Athén. Zasvěcovací rituály bohyně Démétér patřily k nejzásadnějším antickým mystériím, která zasvěcencům odhalila nejen principy zemědělství, obdělávání půdy a podmínky plodnosti, ale vyvolení byli při nich seznámeni i s tajemstvím života a smrti. Původní počátky kultu této bohyně jsou kladeny na minojskou Krétu. Zemský element je také zastoupen mnohými mýtickými a pohádkovými tvory, které reprezentují nejrůznější duchové skal, kamenů a hor, obři, trpaslíci, horské víly a další. Zvláště hory a kameny byly u našich předků ve veliké úctě a byly chápány jako příbytky elementárních bytostí země, což potvrzují svým písemným svědectvím i nejstarší prameny – např. – Kosmova kronika, Homiliář opatovický a jiné. Další svědectví starých kultů předkládají nálezy obětních kamenů s vyhloubeninami, které se nachází po celém území Evropy a je prokázáno, že byly rituálně využívány od pravěku až téměř po současnost. Etnografové zaznamenali, že např. v Bělorusku až do počátku 20. století byly na tyto posvátné kameny kladeny oběti – různé pokrmy a květiny a dešťová voda, která se v prohlubině zachytila, byla považována za léčivou. Při těchto obřadech byly vzývány bytosti živlu země, aby jejich přízeň zaručila plodnost, úrodu a dostatek fyzických sil. Elementární bytosti byly a snad dosud jsou chápány jako určitá forma vědomí přírody a zároveň jako prostředek k uvědomění si toho, že Země je živou planetou, která má své projevy na fyzické, vitální, psychické i duchovní úrovni. Irena Šindlářová
Dolany letecky kolem roku 1960
Dolany v plánech olomouckého ženijního ředitelství
aneb jak se obce Dolany dotkla rozsáhlá modernizace olomoucké pevnosti v druhé polovině 19. století Michael Viktořík Stručný vývoj olomoucké pevnosti je možné dodnes spatřit fort II ve Chválkovicích a fort IV Za vlády Marie Terezie se Olomouc proměnila v jednu z v Bystrovanech. Na pravém břehu se nalézají forty XI ve nejmodernějších a nejdokonalejších rakouských pevností Slavoníně, XIII na Nové Ulici (přístupný veřejnosti), XV v (výstavba probíhala v letech 1742-1757). Zkouškou ohněm Neředíně, XVII v Křelově (přístupný veřejnosti), XX v Křeprošla jen jednou – v roce 1758, kdy odolala pruskému oblově a XXII na Lazcích. léhání. V dalších desetiletích již nebyla olomoucká pevnost Výstavbou objektů fortového věnce modernizace olomoucohrožována. Složitý bastionový systém byl jen udržován a ké pevnosti neskončila. Pevnostní inženýři museli zareapozvolna po stavební i taktické stránce zastarával. govat na zavádění drážkovaných děl, která měla mnohem větší dostřel a přesnost zásahu než děla s hladkými hlavněmi. Forty by nebyly dostatečně odolné jejich útoku. Proto bylo nezbytné v některých částech pevnostního rajónu prohloubit obranu. Před objekty fortového věnce měly být předsunuty konstrukčně odlišné a mnohem silnější skupiny pevnůstek (každou skupinu měly tvořit čtyři samostatné objekty). Olomoucká pevnost byla nejvíce zranitelná z prostoru Svatého Kopečku, Velkého Týnce a z prostoru kopce Baba ve směru na Prostějov. Vlivem minimálních finančních dotací a změn na mezinárodněpolitické scéně se však výstavba těchto navrhovaných objektů nerealizovala. Výjimkou je pevnůstka u Radíkova (Werk II), která byla vybudována v letech 1871-1874. Výstavbou tohoto objektu, jenž je v současnosti zpřístupněn veřejnosti, bylo dynamické období modernizace olomoucké pevnosti završeno. Poté vývoj směřoval opačným směrem. Od poloviny 70. let 19. století začalo pozvolné bourání staré bastionové pevnosti, které pokračovalo až do období první Československé republiky. K oficiálnímu zrušení olomoucké pevnosti Na přelomu 20. a 30. let 19. století se objevily první podošlo v roce 1888. V 90. letech 19. století pak erár rozprožadavky na rozšíření a celkovou modernizaci olomoucké dával mnoho vojenských objektů. Některé forty se dostaly pevnosti. Éra napoleonských válek jednoznačně ukázala, do rukou soukromníků a následně byly demolovány. jaký typ pevností bude v budoucnu sehrávat klíčovou úlohu. Moderní pevnost měla disponovat dostatkem ubytovacích Dolanská cihelna kapacit pro armádu, dostatkem depotů a po taktické stránVraťme se nyní do roku 1855, kdy již byly některé forty vyce měla aktivně ovlivňovat nepřátelské operace ve svém stavěny, jiné byly právě budovány a výstavba některých rozlehlém předpolí. Strategicky důležitá olomoucká pevnost dalších měla být brzy zahájena. V té době informoval olovšak žádný z těchto požadavků nesplňovala. moucký ženijní ředitel plukovník Ladislav Mareš nadřízené Pevnostní inženýři proto navrhli zesílit celkovou obranu orgány ve Vídni, že celková potřeba cihel na výstavbu všech Olomouce věncem pevnůstek a dělostřeleckých postavení, plánovaných fortů dosáhne 36 milionů kusů (15 mil. cihel které byly předsunuty před původní bastionové opevnění. na forty na pravém břehu řeky Moravy a 21 mil. na pevnůstByla tak vytvořena koncepce fortové (táborové) pevnosti. ky na levém břehu). Doposud byly veškeré cihly vyráběny Úkolem předsunutých pevnůstek (fortů) vybavených někona Nové Ulici, nedaleko fortu XIII. Mareš konstatoval, že lika desítkami děl bylo nejen aktivně operovat vůči útočícíse zásoby hlíny v této cihelně značně ztenčují a pravděpomu nepříteli, ale i krýt manévry vlastní armády v týle těchto dobně z ní nebude možné v budoucnu pokrýt potřebu cihel objektů (resp. v prostoru mezi věncem předsunutých pevna výstavbu vzdálenějších fortů na levém břehu řeky Moranůstek a starou pevností). Bastionová pevnost pak sloužila vy. Plukovník Mareš oznamoval nadřízeným orgánům, že výhradně jako zázemí pro ubytování několika tisíc vojáků a bude nezbytné vybudovat novou cihelnu nebo odkoupit už jako prostor pro uskladnění munice a zásob. zavedenou cihelnu. Sám preferoval druhou variantu. BuV okolí Olomouce bylo navrženo několik desítek detašodoucí druhá erární cihelna se dle jeho názoru měla vyskyvaných objektů. Vlivem mnoha okolností - zejména politictovat na levém břehu Moravy, aby nebyla výsledná cena kých a finančních, však nebyla jejich výstavba realizována. cihel zbytečně prodražována jejich přepravou. K budování fortové pevnosti došlo až na počátku 50. let 19. Generální ženijní ředitelství ve Vídni Marešovy požadavky století. V bezprostředním okolí Olomouce mělo být vystaa připomínky uznalo, a tak se mohlo během druhé poloviny věno podle projektu Julia Wurmba v několika etapách 25 roku 1855 začít s hledáním vhodné cihelny v bezprostředpředsunutých pevnůstek. ním okolí Olomouce. Nakonec byl výběr zúžen na tři cihelny, Nedostatek financí a neustálé přehodnocování Wurmbov jejichž okolí byla kvalitní hlína s minimem slínu. Jednalo va projektu způsobily, že se i na některé z těchto objektů se o cihelnu v Droždíně, Dolanech a v Čechovicích. Všechfortového věnce rezignovalo, jiné byly vystavěny pouze v na tato místa byla navštívena a posouzena cihlářským mizemním provedení. Pokud bychom se vydali v roce 1870, strem Franzem Paulem. V Dolanech nechalo dokonce olokdy byla výstavba fortů ukončena, do okolí Olomouce, viděmoucké ženijní ředitelství po dohodě s majitelem cihelny li bychom pouze 13 zděných fortů, z nichž se nám dodnes hostinským Josefem Foukalem vyrobit na zkoušku 125.000 dochovalo 8. kusů cihel, které byly následně srovnávány s cihlami vyroOlomouckou táborovou (fortovou) pevnost rozdělovala na benými na Nové Ulici. Dolanské cihly měly ostřejší hrany dvě pomyslné poloviny řeka Morava. Na jejím levém břehu
a rohy a vykazovaly větší kohezi. Všechny tyto vyrobené cihly, jejichž výrobní náklady byly nižší než u cihel z Nové Ulice, byly použity při stavbě fortu II ve Chválkovicích. U všech tří cihelen byly posuzovány a následně srovnávány tři základní faktory: vzdálenost ke staveništím, přístupové komunikace a hlavně síla ložisek hlíny. Jako první byla vyloučena cihelna v Čechovicích, která vykazovala ve všech ohledech nejhorší parametry. Naopak nejlepší parametry měla cihelna Vincenta Klose z Droždína. Oproti Dolanům, kde byla vrstva hlíny kolem 2,5 metru, dosahovala vrstva hlíny v Droždíně až 6,5 metru. Olomoucké ženijní ředitelství bylo rozhodnuto odkoupit Klosovu cihelnu i s veškerým zázemím, a to za odhadní cenu 2400 zl. Plukovník Mareš se však obával, že Vincent Klos začne smlouvat. Aby tomu zabránil, vstoupil do jednání o koupi cihelny i s Josefem Foukalem z Dolan. Tento taktický tah brzy přinesl své ovoce - Klos bez průtahů přistoupil na podmínky olomouckého ženijního ředitelství a v květnu 1856 svou cihelnu prodal. Dolanská cihelna tedy zůstala v soukromých rukách a pro erár vyráběla cihly už jen v rámci ojedinělých zakázek.
díkova. Ostatní objekty zůstaly vlivem nedostatku financí a kvůli změnám na mezinárodněpolitickém poli pouze na papíře. K jakému účelu měl dolanský werk sloužit, pokud by byl vybudován, a jak měl vlastně vypadat? Hlavním úkolem werku I nedaleko Dolan (poblíž kóty 418) bylo zamezit rozestavení nepřátelské baterie na Šternberské silnici a znemožnit nepřátelské operace v okolí Vésky. Projekt werku I se postupně vyvíjel, stejně jako koncepce celého opevnění Svatého Kopečku. Nedostatek financí nutil pevnostní inženýry projekt pevnůstky neustále zjednodušovat a zlevňovat. Původně měl mít dolanský werk permanentní podobu (tj. měl být zděný) a náklady na jeho výstavbu se měly pohybovat mezi 450-500.000 zl. (v roce 1873 už bylo uváděno pouze 350.000 zl.). Werk I a werk II byly v první polovině 70. let 19. století označovány za nejdůležitější objekty celé opevněné skupiny Svatý Kopeček. O významu dolanské pevnůstky vypovídá i skutečnost, že k její obraně bylo původně navrhováno 40 děl. Tento pohled byl postupně přehodnocen. Nejsilnějšími a nejvíce preferovanými objekty předsunuté skupiny se staly objekty II a III. Teprve po jejich dokončení měla následovat výstavba pevnůstek I a IV – ovšem ve zjednodušené a levnější podobě. Od druhé poloviny 70. let 19. století se uvažovalo o werku I už jen jako o zemním objektu, jenž byl vybaven pouze 17 děly a obsazen posádkou 280 mužů. Pevnůstka byla tvořena mohutným zemním valem, před nějž byl předsunut dva metry hluboký příkop. Uvnitř werku se pak nacházel krytý objekt (tzv. blockhaus) sloužící k ubytování posádky a k uskladnění munice a zásob.
Dolanská pevnůstka (werk I) Posuňme se v našem výkladu do roku 1866. V době prusko-rakouské války se totiž poprvé objevuje návrh na vybudování opevnění v oblasti Svatého Kopečku. Proč? Pevnostní inženýři předpokládali, že v případě delšího obléhání olomoucké pevnosti by se nepřítel pokusil tuto strategicky důležitou část předhůří Nízkého Jeseníku ovládnout a zaujmout zde postavení v dlouhé linii mezi Svatým Kopečkem a Velkou Bystřicí. Z tohoto prostoru byl výborný výhled na celou fortovou pevnost a navíc vhodně rozestavenými dělostřeleckými bateriemi bylo možné bezprostředně ohrožovat několik objektů fortového věnce. Obsazení těchto výšin měly zabránit čtyři pevnůstky (werky) umístěné u Dolan (werk I), Radíkova (werk II), Lošova (werk III) a Droždína (werk IV).
Čím více se blížil přelom 70. a 80. let 19. století, tím bylo patrnější, že se výstavba dolanského werku I nikdy nezrealizuje. Zdroje: Rakouský státní archiv – Válečný archiv ve Vídni, fondy: General Genie Direktion; Kriegsministerium, Kartensammlung Legenda k přílohám: Obr.1) Bastionová pevnost Olomouc. Po svém dokončení v roce 1757 patřila k nejmodernějším pevnostem v Evropě. Obr.2) Jeden z projektů čtyř pevnůstek (werků) předsunuté skupiny Svatý Kopeček. Drobné značky na valech znázorňují typ děl (tj. kanóny, houfnice a moždíře) Obr. 4) Návrh werku I. (převzato z publikace: Kuch-Breburda, M. - Kupka,V.: Pevnost Olomouc. Dvůr Králové n. L. 2003, s. 235.)
Celý projekt opevněné skupiny „Svatý Kopeček“ byl projednáván několik let, docházelo k jeho neustálému přehodnocování, posuzování a k vypracování jeho různých modifikací. Až na počátku 70. let 19. století bylo definitivně rozhodnuto o jeho realizaci – ovšem na etapy. Jako první (a jak již víme, také jako jediný) byl vystavěn werk II u Ra-
Tříkrálová sbírka Ve dnech 2. a 3. ledna 2009 proběhla v obci Tříkrálová sbírka, kterou tradičně pořádala Charita Česká republika a spoluorganizátorem sbírky byla Charita Olomouc, která výtěžek sbírky v obci Dolany a místních částech obce Véska a Pohořany ve výši 29.882,- Kč využije na humanitární pomoc a také jako spoluúčast k dotaci Evropské unie. Chtěli bychom poděkovat všem dárcům, kteří svým finančním příspěvkem umožní realizaci projektů Charity Olomouc. Miroslav Brückner - tajemník
KRASLICE - TRADICE A SOUČASNOST Snad žádná roční doba k sobě neváže tolik starých obyčejů jako jarní období. Ještě dnes známe vynášení Moreny a vítání nového života, symbolizovaného ozdobeným stromkem „letečkem“, v období Velikonoc barvení a zdobení vajíček, pomlázku, později otvírání studánek – tento krásný zvyk se udržuje už jen v některých oblastech, zato zdobení vajíček patří stále mezi velmi rozšířené nejen ve všech koutech naší vlasti, ale patří k lidovým obyčejům všech Slovanů. A všechny tyto staré zvyky, ať už mají kořeny v době pohanské či pozdější, byly ovlivněny křesťanskou symbolikou a přibližují nám smýšlení a způsob života dob minulých. Dnes nám zkrášlují a obohacují život i prostředí, v kterém žijeme. Starobylost, bohatost, ale též blízkost a pochopitelnost každému, jsou hlavní rysy lidového umění. Řada souborů zachovávající lidové tance a písně a současní lidoví mistři svědčí o tom, že lidová tvorba, zvyky, lidové umění nepatří k odeznělým hodnotám kulturního dědictví. Výrobky lidových tvůrců jsou spjaty s životem, s jeho potřebami, ale i snahou ozdobit své příbytky, potěšit darem blízké nebo symbolicky naznačit přání. Nebývaly to dary pompézní, ale drobné, prosté. V době přicházejícího jara, nového života, v době velikonoční, to byly a jsou ozdobená vajíčka – kraslice. Ty
byly pro naše předky už v době velkomoravské symbolem života a růstu, jak o tom svědčí vykopávky. Přisuzovala se jim moc ochránit život a zajistit zdar v práci. Dnes je moderní doba zbavila obřadních účinů, ztratily religiózní charakter, ale působí krásou vzorů, svou hodnotou estetickou. Při jejich výrobě lidoví tvůrci zachovávají prastarý obyčej, ale vlastním, osobitým přístupem jej dál rozvíjejí. Postupem času vynalezli množství technik: vyškrabování, leptání, malování voskem, lepení slámou. Tento způsob zdobení je typický pro oblast Hané. Je to pracná, zdlouhavá technika, vyžaduje trpělivost. Pracovním materiálem je sláma, ječmenná či ovesná. Vyberou se silnější stébla, nastříhají se od kolínka ke kolínku, podélně se rozřežou a vyškrabe se dřeň. Takto připravená sláma se nastříhá na potřebné tvary, nejčastěji trojúhelníčky, kosočtverce, proužky, kolečka a nalepováním na vyfouklá a obarvená vajíčka vznikají různé vzory ve tvaru hvězd, věnečků, cest. Ale nanést lepidlo špendlíkem na malé kousky slámy a zlehka je přitlačit na „véfuk“, není nic jednoduchého, chce to trpělivost. Nejčastější barvou kraslic je červená, ale uplatní se i zelená a modrá. Obzvlášť kontrastně působí sláma s barvou černou. Vždy ale volíme barvy syté, aby s bílou nebo žlutou slámou vytvářely kontrast.
Barvilo a barví se stále ve vývaru ze slupek červené cibule, v 19.století patřilo mezi oblíbené barvy kraslic tzv. barvivo Brazilčin, které se získávalo vyvařením třísek z fernambukového červeného brazilského dřeva. My dnes barvíme červeným práškem, rozpustným v teplé vodě, stejně tak i zeleným nebo modrým. Černou barvu na kraslice získávaly dřívější malířky vyvařením olšové kůry se zelenou skalicí, my dnes využijeme netradičně černou tuš. Natírání vajíček olejovou, případně fermežovou nebo jinou rychle schnoucí barvou je nestylové, netradiční, vůbec neodpovídá lidové výrobě. Příprava vajíček, materiálu a samotné lepení je práce zdlouhavá, ale radostná a pěkná. O tom svědčí i rýmovačka významné malířky kraslic Julie Kummerové - Kubíčkové z Dědic u Vyškova: „Že só toze fešácky te vajička hanácky, vestrojeny zlató slámó, proslavojó naši Hanó.“ A proč bychom se neměli chlubit krásnými věcmi, vždyť právě dnešní uspěchaný a technicky zaměřený člověk potřebuje vydechnout aspoň na chvíli a vidět kolem sebe radost, klid, poezii. Jitka Vyvozilová
Z činnosti klubu seniorů v Dolanech za rok 2008 Předkládám krátký přehled o práci klubu seniorů v naší obci za poslední období. Jsme rádi, že naše organizace je začleněna do Sdružení přátel vesnice olomouckého okresu, odkud čerpáme zkušenosti z práce jiných organizací. Nevím proč, ale když začínám hodnotit to, co nám přinesl uplynulý rok, uvědomím si, že jsme zase o rok starší. To není nijak dobré zjištění. Okolnost, která hranu této myšlenky otupí je, že jsme také o mnoho bohatší. Nemám na mysli výši důchodu, ale bohatství duševní, které nám přinesl uplynulý rok v našem klubu. Vždyť jen na besedách s pomocí videa jsme se dostali do míst, kam se mnozí nedostanou za celý svůj život. Zásluhou pana Bedřicha Šuby, paní Dvořákové a pana Jaroslava Kouřila jsme cestovali po krásách a památkách Norska, Finska a Turecka. Dvakrát jsme navštívili Muzeum umění v Olomouci, uskutečnili jsme výlet vlakem do Šumperka a autobusem do Znojma a Litovle. Besedovali jsme rovněž s naší paní spisovatelkou Irenou Šindlářovou z Pohořan a s našimi starosty panem Vojtěchem Pavlitou a Janem Doleželem o plánech a pracech při zvelebování obce. V průběhu roku jsme vzpomněli památných dnů – jako MDŽ a Mezinárodního dne seniorů, včetně významných výročí narození našich členů. Chtěli bychom také poděkovat představitelům obce za jejich podporu a finanční pomoc při zajišťování některých našich akcí. Zatím se nám naše práce daří a přispíváme tak k obohacení a zpříjemnění života důchodců. Jen bychom rádi přivítali mezi námi i mladší důchodce. Setkáváme se každý týden podle programu, který je vyvěšován ve skříňce u Jednoty a na tabuli u Šubů. Těšíme se na vaši účast. Za Seniorklub Bohuslav Fiala
Společenská kronika
VYZNAMNÁ ŽIVOTNÍ JUBILEA DUBEN: 03.04. - Ladislav Pospíšil z Dolan – 85 let 11.04. - Květuše Polešovská z Dolan – 75 let 23.04. - Marie Varmužová z DPS Véska – 85 let
Z důvodu pozdního nahlášení narození nebylo uvedeno v minulém zpravodaji jedno dítě: 28.11. – Sally Churavá, ve Šternberku.
KVĚTEN:
Od 01.12.2008 do 15.02.2009 se narodilo pět dětí:
01.05. 04.05. 07.05. 09.05. 11.05. 11.05. 12.05. 16.05. 19.05. 25.05. 26.05. 31.05. -
17.12.– Marek Dušek v Olomouci, 29.12. – Beáta Girašková ve Šternberku, 08.01.2009 – Martin Grossert a 14.01. – Tereza Beranová, obě v Olomouci a 14.01. – Lucie Netopilová ve Šternberku. Ke dni 15.02.2009 mají Dolany 1934, Pohořany 228 a Véska 267, celkem 2429 obyvatel, z toho mužů je 1192 a žen 1237. Od 01.12.2008 do 15.02.2009 se do naší obce přihlásilo 23 občanů, 5 občanů se z obce odhlásilo. Vzpomínáme: V prosinci jsme se rozloučili s paní Bedřiškou Musilovou z Pohořan, s panem Františkem Koupilem a s paní Kateřinou Herentinovou, oběma z Dolan.
Ludmila Čudová z Dolan – 70 let Soňa Vysloužilová z Pohořan – 65 let Jan Římský z DPS Véska – 70 let Oldřich Bača z Dolan – 60 let Marie Pokorná z Dolan – 85 let Jan Borůvka z Dolan – 70 let Miroslav Tajmr z Pohořan – 65 let Helena Kadlčíková z Pohořan – 60 let Jarmila Seidlerová z Dolan – 94 let Marie Vyvozilová z Dolan – 99 let Antonín Šuba z Dolan – 75 let Karel Lammel z Dolan – 60 let
ČERVEN: 04.06. 06.06. 11.06. 13.06. 19.06. 21.06. 23.06. -
V lednu jsme se rozloučili s panem Oldřichem Staňkem z Dolan. V únoru jsme se rozloučili s panem Josefem Cholastou z Pohořan
František Morbitzer z Vésky – 60 let Miroslav Eber z Dolan – 70 let Anna Mlčochová z Pohořan – 80 let Stanislav Hanzlík z Dolan – 70 let Josef Matúš z Dolan – 60 let Vlasta Nasswetterová z Dolan – 60 let Zdeněk Opletal z Dolan – 80 let Eva Raiskubová-matrikářka
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ SOCIÁLNÍCH A FINANČNÍCH PORADEN SPOLU S KRAJSKOU RADOU SVAZU DŮCHODCŮ ČR INFORMUJE Finanční poradnu mohou využívat držitelé průkazů ZTP, ZTP/P, senioři, sociálně slabší rodiny a rodiny s dětmi. Pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P nabízíme informace o slevách u vybraných pojištoven: • na pojištění domácnosti • na pojištění nemovitosti • na pojištění zákonné a havarijní osobních automobilů • na pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli Pro ostatní klienty Finanční poradny a ostatní zájemce nabízíme pomoc a informace o slevách: • na elektrickou energii u vybraného dodavatele – sleva až 10% • na dodávku plynu u vybraného dodavatele – sleva až 7% • na pohonné hmoty v síti vybraných čerpacích stanic • na služby vybraného mobilního operátora, pevné linky slevy až 10% • na pojištění domácnosti a nemovitosti slevy až 20 % • na zákonné a havarijní pojištění osobních automobilů slevy až 20% Prevence zadlužování,exekucí,všeobecných obchodních podmínek u bankovních a nebankovních úvěrů Informace – Svaz důchodců ČR, ve spolupráci s občanským sdružením sociálních a finančních poraden České republiky. Kontaktní místo – Unie Seniorů Jungmannova 25 Olomouc, za krajským úřadem Úřední den – každé úterý od 9.00 – do 12.00 hod. Tel.: 518321861, 739113115, 777246847 e-mail: fi
[email protected] Zpravodaj Naše ves. Redakční rada: Ing. Jan Doležel, Miroslav Brückner, Jiří Pospíšil, Jaroslav Mentlík.Grafická úprava a tisk Stetec, grafické studio Dolany, tel. 605 438 544 na náklady OÚ Dolany. Uzávěrka tohoto vydání byla 28.2.2009, uzávěrka příštího vydání bude 27.5.2009. Se svými příspěvky a inzercí se obraťte na p. Evu Raiskubovou, tel. 585 396 115, 585 396 538, fax 585 396 404,
[email protected]. Evid. č. MK ČR 12533.
