GPL redakčních systémů a jejich použití v konkrétních projektech

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informatiky a kvantitativních metod

Analýza GNU/GPL redakčních systémů a jejich použití v konkrétních projektech

Bakalářská práce

Autor:

Tomáš Cirkl, DiS Informační technologie, správce informačních systémů

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Lukáš Herout

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 20. 4. 2014

Tomáš Cirkl

Poděkování

Rád bych poděkoval Ing. Lukáši Heroutovi za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce.

Anotace práce Cílem této bakalářské práce je tvorba webové stránky s využitím redakčního systému vybraného na základě analýzy nejrozšířenějších GNU / GLP redakčních systémů dle předem nastavených kritérií. První část této práce je teoreticky laděná a snaží se přiblížit problematiku redakčních systémů, licencí a SWOT analýzy. Jsou zde zmíněny a popsány jednotlivé redakční systémy a také detailně rozepsána GNU / GPL licence. Druhá část práce obsahuje praktické využití SWOT analýzy za účelem výběru nejvhodnějšího redakčního systému podle předem stanovených kritérií. Praktická část poté pokračuje tvorbou samotné internetové stránky. Klíčová slova: redakční systém, SWOT analýza, WordPress, Drupal, Joomla!

Annotation The aim of this bachelor thesis is creation of a website using the content management system selected on the basis of analysis of the most widely used GNU / GLP content management

systems

according

to

predefined

criteria.

The first part of this thesis is theoretically minded and tries to closer the issue of content management systems, licenses and SWOT analysis. There are mentioned and described various content management systems and there is also in detail described the GNU / GPL license. The second part of the thesis contains the practical use of SWOT analysis to select the most suitable content management system according to predetermined criteria. The practical part continues with the creation of the website itself. Keywords: CMS, SWOT analysis, WordPress, Drupal, Joomla!

Obsah 1.

Úvod .......................................................................................................................... 7

2.

Redakční systémy ...................................................................................................... 8 2.1.

Základní funkce redakčního systému ..................................................................... 8

2.2.

Druhy redakčních systémů..................................................................................... 8

3.

Licence GNU / GPL .................................................................................................. 9 3.1.

Copyleft................................................................................................................ 10

3.2.

Historie GPL ....................................................................................................... 10

3.2.1.

Verze 1 ............................................................................................................. 11

3.2.2.

Verze 2 ............................................................................................................. 11

3.2.3.

Verze 3 ............................................................................................................. 11

3.3. 4.

Rozdíl mezi otevřeným a svobodným softwarem ................................................. 12 GNU / GPL redakční systémy ................................................................................. 13

4.1.

WordPress ........................................................................................................... 14

4.2.

Joomla! ................................................................................................................ 16

4.3.

Drupal.................................................................................................................. 17

5.

Internet ..................................................................................................................... 18 5.1.

Internetová doména ............................................................................................. 19

5.2.

Domain Name System .......................................................................................... 20

5.3.

HyperText Transfer Protocol............................................................................... 20

5.4.

Hosting ................................................................................................................ 21

5.5.

Uniform Resource Locator .................................................................................. 21

6.

SWOT analýza......................................................................................................... 22

7.

Praktická část ........................................................................................................... 24 7.1.

Kritéria pro tvorbu internetové stránky .............................................................. 25

7.2.

Parametry pro SWOT analýzu............................................................................. 26

7.3.

WordPress SWOT analýza .................................................................................. 27

7.4.

Joomla! SWOT analýza ........................................................................................... 31

7.5

Drupal SWOT analýza ......................................................................................... 35

7.5.

Porovnání GNU/GLP redakčních systémů .......................................................... 39

7.6.

Příprava instalace WordPressu .......................................................................... 39

7.7.

FTP klient ............................................................................................................ 40

7.8.

Instalace WordPressu .......................................................................................... 41

7.9.

Pluginy potřebné ke správné konfiguraci ............................................................ 48

7.10.

Návštěvnost stránek ............................................................................................. 54

8.

Závěr ........................................................................................................................ 55

9.

Seznam použité literatury ........................................................................................ 57 9.1.

Elektronické zdroje .............................................................................................. 57

10.

Seznam použitých zkratek ....................................................................................... 60

11.

Seznam použitých tabulek, obrázků a příloh ........................................................... 61

12.

Přílohy ..................................................................................................................... 64

1. Úvod Redakční systém neboli systém pro správu obsahu, je software zajišťující kompletní správu dokumentů, nejčastěji však webového obsahu. V dnešní době se redakčním systémem zpravidla chápe webová aplikace, která v základu umožňuje přidávat, upravovat nebo mazat dokumenty, zajišťuje správu uživatelů, statistiku přístupů a mnohé další. Redakční systém nemusí však nutně sloužit pouze k tvorbě informačních stránek, ale k dispozici jsou také systémy, na kterých lze jednoduše a bez znalosti programování vytvořit internetový obchod nebo slouží jako základ webové aplikace. Mezi nejpopulárnějšími redakčními systémy je největší zastoupení těch, které jsou distribuovány zdarma, pod všeobecnou veřejnou licencí GNU. Redakční systémy bývají napsány v PHP nebo .NET a využívají ke svému provozu databáze, nejčastěji pak typu MySQL, do kterých ukládají data. Cílem této práce je výběr nejvhodnějšího redakčního systému pro nově vznikající internetové stránky, které budou sloužit jako blog / internetový magazín na téma umění. Internetové stránky budou provozovány na GNU / GPL redakčním systému. Výběr a tvorba stránek bude založena na sestavených kritériích.

7

2. Redakční systémy Redakčním systémem se rozumí aplikace pro správu různých druhů informací a dat, nejčastěji však webového obsahu. Redakční systém se však zároveň stará i o jejich efektivní využití a zobrazení na některém z předpřipravených výstupů. V současné době se převážně jako redakční systém chápe webová aplikace, která v některých případech může být doplněna i programovým klientem. Pro redakční systém se také někdy používá alternativní označení CMS, které vychází z anglického content management system neboli publikační systém. [1]

2.1. Základní funkce redakčního systému Tvorba, modifikace a publikace dokumentů (například článků nebo stránek) nejčastěji prostřednictvím webového rozhraní, skrze jednoduchý online editor nebo jednoduchý systém formátování textu (k tvorbě dokumentů není nutné znát značkovací jazyk pro hypertext HTML), řízení přístupu k obsahu, nejčastěji přes správu uživatelů a možnost nastavení různých přístupových práv pro každého, integrovaná správa diskusí nebo komentářů, ať už k publikovaným dokumentům nebo k obecným, správa souborů, správa obrázků a tvorba galerií, kalendářní funkce, výstupy, například statistika přístupů. [1]

2.2. Druhy redakčních systémů Redakčních systémů existuje celá řada. Jejich rozdělení je možné nejlépe podle licence, pod kterou se vydávají, a to na uzavřené a otevřené (svobodný software). Uzavřené redakční systémy nelze nijak upravovat, někdy se jim také říká soukromé. Otevřené redakční systémy jsou volně dostupné a lze je volně upravovat a používat.

8

2.2.1. Svobodný software Nadace pro svobodný software (Free Software Foundation) definuje na svých internetových stránkách svobodný software jako software, který dává uživatelům svobodu spouštět, kopírovat, distribuovat a zlepšovat jej. [2] Detailněji lze uvést, že svobodný software musí splňovat všechny následující druhy svobody: Svoboda spustit program za jakýmkoliv účelem. Svoboda studovat, jak program pracuje a přizpůsobit ho svým potřebám. Základním předpokladem k výše uvedenému je přístup ke zdrojovému kódu softwaru. Svoboda redistribuovat kopie, abyste pomohli vašemu kolegovi. Svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení, aby z nich mohla mít prospěch celá komunita. Základním předpokladem k výše uvedenému je opět přístup ke zdrojovému kódu. Získání kopie svobodného softwaru však nemusí být vždy zdarma. Nadace pro svobodný software uvádí, že získání kopie může i nemusí být zpoplatněno. Zároveň však zdůrazňuje, že následná práva za kopii již musí bezpodmínečně splňovat všechny druhy svobody. Svobodný software tedy neznamená nekomerční. Nicméně však jsou zde i pravidla o způsobu distribuce svobodného software, která jsou přijatelná. Příkladem může být copyleft, což je pravidlo, které říká, že pokud redistribuujete program, nesmíte k němu již přidat žádná omezení, abyste tak odepřeli základní svobody ostatním. Copyleft tedy nijak neomezuje základní svobody, ale naopak je spíše chrání. [2] Hlavní licencí svobodného softwaru je licence GPL. První verzi této licence vydala Nadace pro svobodný software roku 1989 a v současnosti je již dostupná verze 3.

3. Licence GNU / GPL GPL je licence pro svobodný copyleftový software napsaná Richardem Stallmenem. Licence byla původně napsaná pro projekt GNU. Zkratka GPL vychází z anglického 9

General Public License, což se dá do češtiny přeložit jako Všeobecná veřejná licence. Nejrozšířenější touto licencí je GNU General Public License, zkráceně GNU / GPL. [3]

3.1. Copyleft Copyleft je speciální použití autorského práva. Při tvorbě odvozeného díla z díla, jež je dostupné pod licencí, která obsahuje copyleft, musí být u vytvořeného díla zachována a nezměněna licence. Neboli copyleft je hlavním způsobem jak udělat z programu svobodný software a požadovat, aby všechny jeho další modifikace a rozšířené verze byly rovněž svobodným softwarem. Název copyleft je anglickou slovní hříčkou, kde ze známějšího výrazu copyright, obsahujícího slovo right (právo, pravý, vpravo) bylo toto slovo nahrazeno slovem left (zanechaný, přenechaný, vlevo). Tímto se naráží na opak principu ve významu. Důkazem může být i obrácené logo copyleftu. [4] [5]

Obrázek 1 – Copyleft [6]

3.2. Historie GPL Licence GPL vznikla roku 1989 a napsal ji Richard Stallman za účelem tvorby univerzální licence, která by se dala použít pro jakýkoliv projekt a aby mohlo mnoho projektů sdílet stejný kód. Průlom pro využití licence nastal roku 1992, kdy ji Linus Torvalds použil jako základní licenci pro linuxové jádro. GNU GPL licence má v současné době tři verze. 10

Původní verze licence GPL byla založena na unifikaci podobných licencí používaných pro časné verze programů GNU Emacs, GNU Debugger a GNU Compiler Collection. Všechny tyto licence obsahovaly podobné podmínky jako moderní licence GPL, ale byly specifické pro každý program, což je činilo nekompatibilními. [3]

3.2.1. Verze 1 GNU / GPL byla vydána v lednu roku 1989 a snažila se řešit dva základní problémy, kterými softwaroví distributoři omezovali základní svobody. Prvním problémem bylo, že distributoři poskytovali pouze binární soubory, které byly spustitelné, ale ne čitelné nebo upravitelné lidmi. GNU / GPL verze 1 tento problém řeší určením, že každý softwarový distributor musí pod stejnými licenčními podmínkami poskytovat také lidsky čitelný zdrojový kód. Druhým problémem bylo, že softwaroví distributoři mohli přidávat dodatečná omezení, například při kombinování softwaru s jiným softwarem, na něhož se vztahují další restrikce týkající se distribuce. Z toho důvodu mohly být přidány další restrikce. GNU / GPL verze 1 toto řeší omezením, že modifikované verze softwaru musí být jako celek šířeny pod nezměněnou licencí. [3] [7]

3.2.2. Verze 2 Tato verze licence byla vydána roku 1991. Podle autora Richarda Stallmana obsahuje zásadní změnu v tom, že pokud někdo přidá omezení, které mu brání šířit software pod licencí GNU / GPL tak, aby respektoval svobodu ostatních uživatelů (například tím, že se software smí distribuovat jen v binární formě), nesmí ho šířit vůbec. [3] [7]

3.2.3. Verze 3 Nejnovější verze GNU všeobecné veřejné licence byla vydána roku 2007. Nejdůležitějšími změnami v této verzi oproti předchozím byly změny týkající se softwarových patentů, kompatibility svobodných licencí, definice pojmu zdrojový kód a hardwarové omezení modifikace softwaru. Dalšími důležitými změnami byla definice řešení poručení licence a možnost držitele autorských práv přidávání k licenci další povolení, podmínky nebo požadavky na distribuci díla. Díky tomu došlo k rozšíření kompatibility s dalšími svobodnými licencemi. [3] [7] 11

Server blackducksoftware.com na svých stránkách uvádí statistiku pro rok 2013, kde zobrazuje 20 nejpoužívanějších otevřených a svobodných softwarových licencí. V tomto seznamu figuruje licence GNU / GPL verze 2 s 33% zastoupením a GNU / GPL verze 3 s 12% zastoupením. V sestavené tabulce zaujímají tyto verze licence 1. a 3. příčku. Přičemž rozdíl mezi první a druhou příčkou je ctihodných 20%, více v Tabulce 1. Tabulka 1 - Nejpoužívanějších 10 svobodných a otevřených licencí [8]

Rank 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

License GNU General Public License (GPL) 2.0 Apache License 2.0 GNU General Public License (GPL) 3.0 MIT License BSD License 2.0 Artistic License (Perl) GNU Lesser General Public License (LGPL) 2.1 GNU Lesser General Public License (LGPL) 3.0 Eclipse Public License (EPL) Code Project Open 1.02 License

% 33% 13% 12% 11% 7% 6% 6% 3% 2% 1%

Open Source License Resource Center spravované Black Duck Software ukazuje, že licenci GPL používá okolo 46 % veškerého open source softwaru. Podstatná většina projektů je však vydávána pod licencí GNU / GPL verze 2, nicméně dlouhodobý trend dokazuje stále rostoucí přechod na novější licenci GNU / GPL verze 3.

3.3. Rozdíl mezi otevřeným a svobodným softwarem Název otevřený software vznikl překladem anglického výrazu open source, a ač se to tak může na první pohled zdát, nejde úplně o totéž. Rozdíl v definicích open source software a free software není nikterak velký. Odlišná je do určité míry zejména ideologická základna zastánců jednotlivých hnutí. Jako příklad rozdílu těchto dvou druhů software se uvádí, že aby mohl být počítačový program považován za svobodný, musí umožňovat nabyvateli změny zdrojového kódu počítačového programu bez nutnosti jejich následného zveřejnění. Na rozdíl od toho definice otevřeného softwaru tyto požadavky neobsahuje.

12

Z toho poté vyplývá, že některé programy, které jsou distribuovány pod licencí otevřeného softwaru, mohou tuto povinnost uložit. To může mít dopad i na oblast důvěrnosti informací a také to zasahuje do svobody rozhodování. Dalším výrazným rozdílem mezi otevřeným softwarem a svobodným softwarem je, že licenční podmínky u programu distribuovaného jako otevřený software mohou obsahovat požadavek, aby v případě další distribuce softwaru byl poskytovatel informován o redistribuci. Z těchto rozdílů je tedy patrné, že každý svobodný software je zároveň otevřeným softwarem, ale nikoliv naopak. Tedy každý otevřený software není svobodným softwarem. Z hlediska práv a povinností nabyvatele neznamená nabytí licence k otevřenému softwaru a svobodnému softwaru podstatný rozdíl. [9]

4. GNU / GPL redakční systémy Redakčních systémů šířených pod licencí GNU / GLP je celá řada, a proto se tato bakalářská práce bude zabývat pouze v současnosti třemi nejpoužívanějšími. Internetový server w3tech.com zabývající se poskytováním informací o různých typech technologií na internetu uvádí v prosinci roku 2013 tuto tabulku nejpoužívanějších redakčních systémů. [10] Tabulka 2 - Nejpoužívanější redakční systémy [10]

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

CMS WordPress Joomla! Drupal Blogger Magento

Celkové zastoupení na internetu 20,9% 3,2% 1,9% 1,2% 0,9%

Podíl na trhu mezi CMS 59,8% 9,2% 5,6% 3,3% 2,7%

Z tabulky Nejpoužívanějších redakčních systémů jsou hned první tři distribuovány pod licencí GNU / GPL. Jmenovitě tedy WordPress, Joomla! a Drupal, z čehož prvně zmíněný je s velkým náskokem podílu na trhu první. Pro porovnání informací je zde uveden kruhový diagram, který na svých stránkách uvádí server opensourcecms.com. Z diagramu je patrné stejné pořadí prvních tří redakčních systému na trhu. [11] 13

Graf 1 - Podíl redakčních systému na trhu [11]

4.1. WordPress Redakční publikační systém WordPress je svobodný otevřený software napsaný v PHP a MySQL. WordPress je vyvíjen a distribuován pod licencí GNU / GPL verze 2 a na trhu mezi redakčními systémy zaujímá první příčku. Od verze 3.0 byl do WordPressu integrován WordPress Multisite a je tedy možné na jednom jeho jádře vytvořit více stránek.

Obrázek 2 - Logo redakčního systému WordPress [12]

WordPress vznikl v roce 2003 jako oficiální nástupce sytému b2/cafelog. Největší nárůst byl u verze 1.5, která zaznamenala roku 2005 více než 900 000 stažení. [13]

14

4.1.1. Výhody redakčního systému WordPress Několik autorů – WordPress je vyvíjen otevřeně a každý se na jeho vývoji může podílet. Obsáhlý katalog pluginů – rozsáhlá komunita se odráží na počtu dostupných pluginů. SEO přátelský – SEO optimalizace je nedílnou součástí WordPressu. Jednoduchá úprava – systém tvorby šablon je velice jednoduchý a k úpravě je potřebná pouze základní znalost HTML a CSS. Flexibilita – WordPress může být provozován jako blog, prezentační stránka nebo internetový obchod. [14]

4.1.2. Nevýhody redakčního systému WordPress Bezpečnost – popularita a otevřený zdrojový kód může znamenat možné riziko. Nekompatibilita se starými verzemi – rychlý vývoj je třeba sledovat, a proto je důležitá podpora a aktualizace šablon a pluginů. [14]

4.1.3. Populární stránky používající WordPress To, že je WordPress univerzální redakční systém dokládá i portfolio stránek, které ho využívají. Na oficiálních stránkách projektu WordPress (wordpress.org) je obsáhlý seznam firemních i osobních stránek. Zde je uvedeno pár příkladů. Baťa (www.bata.com) Ebay blog (blog.ebay.com) CNN (www.cnn.com) Forbes (blog.forbes.com) Reuters (blog.reuters.com) The New York Times Company (www. nytco.com) BBC America (www.bbcamerica.com) Yahoo blog (blog.yahoo.com) Ford (ww.thefordstory.com) People magazíne (www.people.com) Pepsi (www.pepsi.com) [15] 15

4.2. Joomla! Redakční systém Joomla! je bezplatný otevřený systém, který slouží k publikování informací na internetu a intranetu. Je napsán v programovacím jazyce PHP a využívá i MySQL databázi. Název Joomla! vznikl anglickým fonetickým přepisem svahilského slova jumla, které v překladu znamená „všichni dohromady“ nebo „v celku“. Toto jméno je také symbolem pro vývojáře a i celou jeho komunitu. První verze redakčního systému Joomla! se na internetu objevila roku 2005 a jednalo se o kopii produktu Mambo 4.5.2.3., kde však byly opraveny některé bezpečnostní chyby. V současné době je nejnovější verzí 3.1.4. [16]

Obrázek 3 - Joomla! logo [16]

4.2.1. Výhody redakčního systému Joomla! Rozsáhlá komunita vývojářů – podobně jako WordPress i Joomla! je populární redakční systém s rozsáhlou komunitou vývojářů. Rozšíření – Joomla! má pět kategorií rozšíření komponenty, pluginy, šablony, moduly a jazyky. Redakční systém pro firmy – Joomla! byla od začátku vyvíjena jako redakční systém pro firmy a větší organizace. [14]

4.2.2. Nevýhody redakčního systému Joomla! Nedostatečná podpora SEO optimalizace Omezená podpora uživatelských rolí – Joomla! nedisponuje seznamem oprávnění, které lze udělit specifickým uživatelům. [14]

16

4.2.3. Populární stránky používající Joomla! Joomla! je velice oblíbený redakční systém, který používá mnoho známých firem nebo institucí, aby na něm provozovali své internetové stránky. Zde je několik příkladů těch nejzajímavějších. Harvard university (gsas.harvard.edu) Joomla! (www.joomla.org) The Hill (www.thehill.com) Linux (www.linux.com) United Nations Regional Information Centre for Western Europe (unric.org) MTV (www.mtvgreece.gr) [17]

4.3. Drupal Drupal je open source redakční systém, který v roce 2000 začal vytvářet Driese Buytaert. Tento redakční systém si zakládá na modularitě, a proto je možné na jeho jádře postavit jakékoliv internetové stránky.

Drupal je stejně jako WordPress a Joomla! napsán

v programovacím jazyce PHP a využívá ke svému provozu MySQL databázi. [18]

Obrázek 4 - Drupal logo [19]

17

4.3.1. Výhody redakčního systému Drupal Velmi flexibilní – na jádře redakčního systému Drupal lze vytvořit jakékoliv internetové stránky. Podpora SEO – Drupal je vyvíjen s ohledem na SEO optimalizaci. Uživatelské role – redakční systém Drupal disponuje různými úrovněmi oprávnění. Stabilita – kvalitní jádro a návrh databáze umožňuje Drupalu zvládnout vysokou zátěž. [14]

4.3.2. Nevýhody redakčního systému Drupal Malý počet pluginů – v porovnání s WordPressem a Joomlou! má Drupal menší katalog pluginů. Malý počet šablon – nejmenší komunita má dopad i na menší počet šablon dostupných pro Drupal v porovnáním s ostatními redakčními systémy. [14]

4.3.3. Populární stránky používající Drupal Jádro redakčního systému Drupal je velmi výkonné, a proto ho používá mnoho populárních stránek. Zde je seznam těch nejzajímavějších. Prima (www. iprima.cz) Bílý dům (www.whitehouse.gov) Stránky francouzské vlády (www.gouvernement.fr) Oficiální web města Londýn (www.london.gov.uk ) Universal Music (www.universalmusic.com) Human Rights Watch (www.hrw.org) [18]

5. Internet Za oficiální vznik Internetu se považuje propojení čtyř počítačů v síti ARPANET roku 1969. V této síti byly spojeny počítače těchto čtyř organizací - University of Utah, University of California (Santa Barbara), University of California (Los Angeles: UCLA) a Stanford Research Institute. Celý projekt financovalo americké Ministerstvo obrany. Cílem projektu bylo zajistit síť s vysokou odolností vůči chybám a narušení (např. při zničení některých komunikačních uzlů nebo částí). [20] 18

Internet je celosvětová počítačová síť. Počítače jsou v této síti mezi sebou vzájemně propojeny, díky čemuž spolu mohou komunikovat a sdílet informace. Internet je propojením již stávajících sítí, které mají určitou strukturu a rozdělení. Internet lze také definovat jako soustavu počítačů, které obsahují informace a sítě, které dovolují k těmto informacím přistupovat. Počítače v internetu pracují na modelu klient / server. Servery poskytují internetové služby, klienti tyto služby využívají. Službami Internetu je zasílání dat ke klientovi na jeho žádost. Mezi základní služby internetu patří například:

Word wide web – systém webových

stránek zobrazovaných pomocí webového prohlížeče; E-mail – elektronická pošta; File Transfer Protocol – protokol pro přenos soubor mezi počítači za pomoci počítačové sítě; Domain Name System – systém doménových jmen; Voice over Internet Protocol – služba telefonování pomocí internetu. [21]

5.1. Internetová doména Internetová doména neboli doménové jméno je jednoznačný identifikátor počítače nebo počítačové sítě připojené do internetu. Příkladem doménového jména je například seznam.cz nebo cs.wikipedia.org. Internetová doména se rozděluje do řádů: Doménu nejvyššího (prvního) řádu představují obecné domény, někdy také zvané generické, a národní domény. Generické domény jsou například com, net, org, edu a další. Příkladem národní domény je cz. Domény druhého řádu obyčejně prezentují název společnosti, produktu nebo projektu. Doménu druhého řádu je nutné zaregistrovat. Domény třetího řádu jsou samostatné sekce webu. Tyto domény se již nikde neregistrují a nejsou nikterak regulovány. Tímto způsobem lze pokračovat až k doméně libovolného řádu.

19

Obrázek 5 - Doménové řády [22]

Informace o doménách jsou fyzicky uloženy na tzv. jmenných serverech (Name Servers). A to jako přímá informace o IP adresách, náležících danému doménovému jménu, nebo formou odkazu na další jmenný server, který pro dané doménové jméno následuje v doménovém stromu, jedná se o tzv. delegaci. Tomu schématu odpovídá použití Domain Name Systemu (zkráceně DNS) v praxi. [22]

5.2. Domain Name System Domain Name System (někdy se také používá zkratka DNS) je systém doménových jmen. Tento systém tvoří servery a protokol DNS, které si navzájem vyměňují informace. Přenosové protokoly internetu identifikují uzly sítě za pomoci IP adres, které jsou jedinečné. Nicméně jelikož se jedná o čísla, jsou pro člověka těžko zapamatovatelné. Systém DNS tedy umožňuje přiřadit k IP adrese její symbolické jméno neboli alias. Doménová jména jsou rozdělena na domény jednotlivých úrovní a oddělena pomocí tečky. Díky tomuto rozdělení se zvětšil prostor pro tvorbu doménových jmen. Stačí pouze, aby jednotlivá doménová jména byla unikátní v rámci dané úrovně. I přesto už dnes není snadné najít správné jméno pro doménu a obzvláště obecné domény jako com nebo net mají již velké množství zaregistrovaných doménových jmen. Zda je již doména zaregistrována, se dá zjistit na různých stránkách. Například na nic.cz, regzone.cz nebo domeny.cz. [22]

5.3. HyperText Transfer Protocol HyperText transfer protocol (HTTP) se na internetu používá od roku 1990 k přenosu hypertextových dokumentů mezi serverem a prohlížečem, který se nachází na straně

20

klienta. V současné verzi však lze s pomocí HTTP přenášet jakékoliv soubory nebo například aktivovat vzdálené aplikace. HTTP funguje na principu dotaz / odpověď. Jednotlivé dotazy nejsou z pohledu serveru rozeznatelné. Proto se také HTTP také říká bezstavový protokol. Tato vlastnost byla v době uvedení vhodná pro jednoduché internetové prezentace, nicméně s postupem technologií a vznikem složitějších webových aplikací dochází k problémům. Jako příklad lze uvést košík v internetových obchodech. HTTP neumožňuje vložení obsahu do košíku a je nutné to obcházet jinými metodami, například použitím cookies. K HyperText Transfer Protocol existuje také jeho zabezpečená varianta HyperText Transfer Protocol Secure (HTTPS). [23]

5.4. Hosting Webhosting je služba, pomocí níž si pronajímáte prostor pro vlastní webové stránky na cizím serveru. Každý webhosting může poskytovat jinou úroveň služeb, nicméně nejdůležitějšími parametry jsou velikost diskového prostoru, podpora e-mailů, PHP a MySQL databáze, povolený objem přenesených dat a nástroje pro správu hostingu. Hosting může být poskytován zdarma nebo za úplatu a od toho je také odvozena kvalita získaných služeb. [24]

5.5. Uniform Resource Locator Pro Uniform Resource Locator se používá zkratka URL. Účelem URL je přesná identifikace dokumentů na internetu. Například URL adresa http://www.web.cz/slovnicek/url/. Lze z ní vyčíst adresu serveru skládající se z domény prvního řádu .cz, domény druhého řádu (web) a domény třetího řádu (www). Všechny domény jsou od sebe odděleny tečkou. URL adresa dále obsahuje cestu ke stránce v rámci struktury adresářů na serveru (/slovnicek/url/), které jsou odděleny lomítky. Poslední částí URL adresy je protokol, přes který je možné o tuto stránku požádat, v tomto příkladě se jedná o protokol HTTP. URL adresa může dále obsahovat jméno stránky včetně její koncovky, číslo portu, jméno a heslo, záložky a parametry stránky.

21

Formě URL, která byla použita u příkladu, se říká absolutní URL. Dále také existuje relativní URL adresa, která vychází z umístění aktuálního dokumentu. Pokud se využívá relativní URL adresa, je možné některé části vynechat. Například, pokud se odkazovaný dokument nachází na stejném serveru, není třeba v URL adrese tuto informaci uvádět. [25]

6. SWOT analýza SWOT analýza vznikla v letech 1960 až 1970 na Standford Research Institute, jako výzkumný úkol, který měl analyzovat příčiny neúspěchu při plánovacím procesu firem obsažených ve Fortune 500 pro Spojené státy americké a Velkou Británii. Firmy obsažené v tomto žebříčku měly své plánovací manažery a podrobné plány, a přesto se většina z nich potýkala s problémy a neúspěchy s jejich plněním. Tým vedený Albertem S. Humpreym analyzoval příčiny neúspěchu při plánovacím procesu těchto firem do kategorií: good in the present is Satisfactory (dobré v současné době je uspokojující), good in the future is an Opportunity (dobré v budoucnosti je příležitost), bad in the present is a Fault (špatné v současné době je ztráta), bad in the future is a Threat (špatné v budoucnosti je hrozba). Pracovně se pro toto rozdělení analyzovaných příčin neúspěchů do těchto kategorií říkalo SOFT analýza. V roce 1964 Urick a Orr při přednášce na konferenci zaměnili F za W a ze SOFT analýzy vznikla SWOT analýza. Samotný Stanford Research Institute SWOT analýzu jakožto nástroj dál rozvíjel, přičemž k rozvoji do dnešní podoby přispěla celá řada dalších autorů. SWOT analýza spadá do nástrojů strategického managementu. Nicméně její užití je možné i u jiných příležitostí, například u výběrových řízení na projektově orientované zakázky, v reklamě nebo PR. SWOT analýza prostřednictvím čtyř základních položek pomáhá k důkladnému promyšlení těch nejelementárnějších faktorů, které ovlivňují podnikání. Ke SWOT analýze je vhodné použít skupinový brainstorming, potažmo jiné formy kolektivní spolupráce. Výhodou použití těchto metod je, že více lidi má více pohledů na danou situaci.

22

Praktické využití SWOT analýzy je vhodné například při změně strategie společnosti, a to zejména protože umožňuje jednoduše, stručně a přehledně popsat situaci, ve které se společnost nachází a zároveň umožní přemýšlet nad dopady těchto zjištění. SWOT analýza se však stejně dá aplikovat a využít i v dalších projektech – pro přípravu strategie dílčího projektu, přípravu strategie pro vítězství, v soutěži či výběrovém řízení a v neposlední řadě i pro přípravu strategie bitvy či vojenské, ale také třeba lékařské, operace. SWOT analýza je tedy univerzální nástroj, pro který v zásadě neplatí žádná omezení a pravidla. Zkratka SWOT použitá v názvu je složena z počátečních písmen anglických slov Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Cílem a úkolem SWOT analýzy je přimět manažery a zaměstnance organizace, aby se zamyslely nad těmito prvky a vyvodily z nich příslušné důsledky. Silné a slabé stránky SWOT analýzy se řadí k vnitřním, neboli interním, faktorům. Interní faktory jsou definovány vnitřními vlivy, například lidským kapitálem, zkušenostmi, duševním vlastnictvím nebo vybavením. Příležitosti a hrozby jsou řazeny mezi vnější, externí, faktory. Teorie udává, že protože se jedná o vlivy mimo firmu, nelze je ovlivnit. Praxe je ovšem jiná, neboť při uvědomění hrozby je možné jí dostatečně předcházet. Zároveň firma může ovlivnit své příležitosti na trhu, například vývojem nového produktu. [26]

Obrázek 6 - SWOT analýza [27]

23

7. Praktická část Praktická část této bakalářské práce je zaměřena na výběr nejvhodnějšího GNU / GLP redakčního systému pro nově vznikající internetové stránky. CMS se bude vybírat z nejpoužívanějších GNU / GLP redakčních systémů, jmenovitě WordPress, Drupal a Joomla!. Nejvhodnější redakční systém, který se pro realizaci použije, bude určen porovnáním výsledných indexů získaných ze SWOT analýzy každého z nich. SWOT analýza bude vycházet z parametrů, vytvořených na základě zadaných požadavků na tvorbu internetové stránky, tyto požadavky jsou specifikovány v kritériích. Vzájemným porovnáním výsledků analýz se poté zjistí nejvhodnější GNU / GLP redakční systém, na kterém bude internetová stránka vytvořena a provozována. Aby bylo možné správně zhodnotit výběr redakčního systému pomocí SWOT analýzy do budoucna, je nutné se zaměřit na vnitřní a současně i vnější vlivy, které mohou budoucí vývoj internetových stránek podpořit nebo naopak zbrzdit. Vnitřní faktory jsou u SWOT analýzy rozděleny na silné a slabé stránky, vnější faktory poté představují potenciální příležitosti a hrozby. Nejde však pouze o statické popsání aktuálního stavu redakčních systémů, ale také je nutné se zamyslet i nad opatřeními, která pozitivní vlivy podpoří a naopak eliminují vlivy negativní. Na závěr analýzy je potřeba zvážit jaké faktory upřednostnit, a to na základě zhodnocení jejich důležitosti ve vztahu k realizaci internetové stránky. Součástí praktické části této bakalářské práce je také popis doplněných rozšíření redakčního systému, které je třeba provést, aby se docílilo plné požadované funkčnosti internetových stránek. Internetová stránka, pro kterou se redakční systém vybírá, bude sloužit jako blog nebo e-magazín na téma design a umění. Pro praktickou část bakalářské práce byla vybrána a zakoupena doména www.foxyidea.com, na které pak celý projekt vznikne. Obsah webu bude vytvářet několik redaktorů, kteří budou moci pouze přidávat příspěvky a editovat pouze své. Kromě nich zde ještě bude mít přístup editor, jehož práva budou rozšířená a bude moci zasahovat i do příspěvků jednotlivých redaktorů. Nejvyšším 24

uživatelem se všemi právy bude administrátor, na kterém bude nastavování správné funkčnosti internetových stránek. Stránky by měly být silně propojeny se sociálními sítěmi. Toho bude docíleno pomocí odkazů na profil stránky na sociálních sítích (Facebook, Twitter a Google Plus) a plovoucí lištou, přes kterou budou moci návštěvníci webu stránky sdílet. Protože se předpokládá, že největším zdrojem návštěvnosti pro internetové stránky budou vyhledávače, bude potřeba, aby šablona a redakční systém, na kterém internetové stránky poběží, byly přátelské k vyhledávačům a byly pro ně optimalizovány. Společně s tím bude třeba vytvořit mapu stránek, která se minimálně jednou denně aktualizuje a zašle správu internetovým vyhledávačům, čímž je informuje o novém obsahu k indexování. Komentáře na stránkách by měly být ošetřeny proti spamu a propojeny s web službou Gravatar. Gravatar umožňuje aktualizaci obrázků, tzv. avatarů, uživatelů, které jsou zobrazeny vedle textu komentáře. Dále bude třeba stránky propojit se službami Google Analytics, které umožňují měřit návštěvnost a další statistiky spojené s návštěvností. Příkladem je počet zobrazených stránek nebo okamžitá míra opuštění. Předchozí verze stránky byla vytvořena na redakčním systému WordPress, a proto s ním mají autoři zkušenosti a není u nich třeba provést školení.

7.1. Kritéria pro tvorbu internetové stránky Internetová stránka musí splňovat tato stanovená kritéria: Zdarma, postaveno na GNU / GLP redakčním systému. Podpora více uživatelů a uživatelských rolí. Administrace v českém jazyce. Možnost rozšiřitelností, flexibilita. Snadná dostupnost vzhledů zdarma. Vývoj a uživatelská podpora. Bezpečnost. Dohledatelnost ve vyhledávačích, SEO optimalizace. Podpora komentářů. Propojení s web službami Google Analytics a Gravatarem. 25

7.2. Parametry pro SWOT analýzu Parametry pro SWOT analýzu se získají ze zadaných kritérií pro tvorbu internetové stránky. Parametry se rovnou rozdělí pro účely SWOT analýzy na interní a externí.

7.2.1. Interní Interní parametry jsou ty, které se týkají přímo redakčního systému. Rozdělují se na Silné a Slabé stránky. Zdarma Uživatelské role Česká jazykové mutace Výkon [28] Možnost rozšíření Aktivní vývoj Uživatelská podpora SEO optimalizace Komentáře Účel

7.2.2. Externí Parametry externí se týkají okolí redakčních systémů. Nelze je plně ovlivnit vývojáři daných redakčních systémů. Dostupnost vzhledů z oficiálních stránek Volně přístupný zdrojový kód Napojení na webové služby Komunita Zkušenost s redakčním systémem

26

7.3. WordPress SWOT analýza Pro redakční systém WordPress byly parametry pro SWOT analýzu rozděleny následujícím způsobem.

7.3.1. Silné stránky 1. Zcela zdarma WordPress je dostupný ke stažení z oficiálních stránek www.wordpress.org zcela zdarma. 2. Podpora uživatelských rolí Již v základní verzi WordPress disponuje několika druhy uživatelských rolí. 3. Česká jazyková mutace O překlad redakčního systému WordPress se stará oficiální česká podpora. WordPress s českou administrací je možné stáhnout také ze stránek www.wordpress.org. 4. Rozšiřitelnost skrze pluginy Oficiální stránky v současné době obsahují více než 28 000 pluginů, které lze do WordPressu zdarma stáhnout. 5. Aktivní vývoj a časté aktualizace WordPress je v současné době aktivně vyvíjen stabilním týmem. 6. Podpora na oficiálním fóru Součástí oficiálních stránek je také podpora ve formě fóra, ale je pouze v angličtině. Nicméně existuje i česká neoficiální podpora. 7. Podpora SEO optimalizace WordPress je vytvářen s ohledem na vyhledávače a obsahuje podporu SEO optimalizace. 8. Podpora komentářů Součástí WordPressu jsou moderovatelné komentáře.

27

7.3.2. Slabé stránky 1. Výkon WordPress je primárně určen jako blogový nástroj, a proto je obtížné na něm stavět složitější webové prezentace. Může docházet k pomalému načítání stránek.

7.3.3. Příležitosti 1. Dostupnost vzhledů z oficiálních stránek Z oficiálních internetových stránek redakčního systému je možné si stáhnout přes 2200 vzhledů zdarma. 2. Rozsáhlá komunita Popularita WordPressu neustále narůstá a jeho komunita je z porovnávaných redakčních systémů zdaleka největší. 3. Podpora webových aplikací WordPress podporuje mnoho webových aplikací a nástrojů. Je tedy velmi jednoduché ho napojit na statistiku návštěvnosti. Propojení služby Gravatar dokonce umí jádro WordPressu samo. 4. Zkušenost s redakčním systémem Autoři, kteří budou na web přispívat, mají zkušenost s redakčním systémem WordPress.

7.3.4. Hrozby 1. Volně přístupný zdrojový kód WordPress je open source blogový nástroj, a proto jsou jeho zdrojové kódy volně přístupné. Z toho důvodu je zde bezpečnostní riziko. Z rozdělených parametrů se pro větší přehlednost sestaví tabulky, které budou obsahovat celkem dvě řady. V první řadě jsou vloženy Interní parametry, tedy Silné a Slabé stránky. Ve druhé řádce jsou Externí parametry – Příležitosti a hrozby.

28

Tabulka 3 - WordPress SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky Výkon

Zcela zdarma

Interní

Podpora uživatelských rolí Česká jazyková mutace Rozšiřitelnost skrze pluginy Aktivní vývoj a časté aktualizace Podpora na oficiálním fóru Podpora SEO optimalizace Podpora komentářů

Externí

Příležitosti

Hrozby

Dostupnost vzhledů z oficiálních

Volně přístupný zdrojový kód

stránek Rozsáhlá komunita Podpora webových aplikací Zkušenost s redakčním systémem

7.3.5. Výpočet indexu pro WordPress Jednotlivé kvadranty SWOT analýzy se přenesou do tabulek, které budou kromě parametru obsahovat také Váhu, Hodnocení, Výsledek a celkovou Sumu. Váha slouží k určení důležitosti položky a Hodnocení, znamená důležitost. Součet vah v kvadrantu se musí rovnat 1 a hodnocení je v rozmezí 1-5, přičemž 5 je nejlepší a 1 nejhorší. Výsledek se stává ze součinu Váhy a Hodnocení. Suma je součet Výsledků daného kvadrantu SWOT analýzy.

29

Tabulka 4 – Silné stránky WordPress

Silné stránky Zcela zdarma Podpora uživatelských rolí Česká jazyková mutace Rozšiřitelnost skrze pluginy Aktivní vývoj a časté aktualizace Podpora na oficiálním fóru Podpora SEO optimalizace Podpora komentářů Suma

Váha Hodnocení Výsledek 0,2 5 1 0,1 4 0,4 0,1 5 0,5 0,2 4 0,8 0,1 3 0,3 0,1 3 0,3 0,1 3 0,3 0,1 3 0,3 3,9

Tabulka 5 - Slabé stránky WordPress

Slabé stránky Výkon Suma

Váha

Hodnocení Výsledek 1 -2 -2 -2

Tabulka 6 - Příležitosti WordPress

Příležitosti Dostupnost vzhledů z oficiálních stránek Rozsáhlá komunita Podpora webových aplikací Zkušenost s redakčním systémem Suma

Váha

Hodnocení Výsledek

0,3 0,1 0,3 0,3

4 1 3 5

1,2 0,1 0,9 1,5 3,7

Tabulka 7 - Příležitosti WordPress

Hrozby Volně přístupný zdrojový kód Suma

Váha

Hodnocení Výsledek 1 -3 -3 -3

K získání celkového indexu stránky nyní potřebujeme sečíst výslednou sumu u Interních a Externích stránek. iinterní = suma silné stránky + suma slabé stránky 30

iexterní = suma příležitosti + suma hrozby Výpočet interního indexu: iinterní = 3,9 – 2 = 1,9 Výpočet externího indexu: iexterní = 3,7 – 3 = 0,7 Celkový index pro SWOT analýzu redakčního systému získáme sečtením interního a externího indexu. i = iinterní + iexterní i = 1,9 + 0,7 = 2,6 Celkový index neboli bilance, SWOT analýzy pro redakční systém WordPress je 2,6.

7.4. Joomla! SWOT analýza Pro redakční systém Joomla! byla vytvořena tato SWOT analýza.

7.4.1. Silné stránky 1. Zcela zdarma Jommla! je zdarma ke stažení z oficiálních stránek projektu www.joomla.org. 2. Podpora uživatelských rolí Joomla! v základu podporuje správu uživatelů a je možné nastavit i jejich uživatelské role. 3. Rozšiřitelnost skrze moduly Redakční systém Joomla! je možné rozšířit za pomocí modulů stažených z oficiálních stránek. 4. Aktivní vývoj a časté aktualizace Joomla! je stále vyvíjena a aktualizována. 5. Oficiální podpora Podpora redakčního systému Joomla! je možná pomocí fóra na oficiálních stránkách. 31

6. Podpora SEO optimalizace CMS Joomla! je možné nastavit, aby byl přátelský pro vyhledávače. 7. Podpora komentářů Do redakčního systému Joomla! je možné přidat komentářový modul.

7.4.2. Slabé stránky 1. Výkon Vhodný pro malé a středně velké stránky. 2. Česká jazyková mutace Redakční systém Joomla! nelze v základu stáhnout s českou administrací.

7.4.3. Příležitosti 1. Podpora webových aplikací Joomlu je snadné pomocí rozšíření propojit s Gravatarem a Google Analytics. 2. Komunita Joomla! je díky své popularitě tvořena velkou komunitou.

7.4.4. Hrozby 1. Volně přístupný zdrojový kód Joomla je redakční systém, jehož zdrojové kódy jsou volně ke stažení. To může znamenat potencionální bezpečnostní riziko. 2. Dostupnost vzhledů z oficiálních stránek Pro redakční systém Joomla! nelze z oficiálních stránek stáhnout žádné vzhledy. 3. Zkušenost s redakčním systémem Autoři nemají zkušenost s redakčním systémem Joomla!

32

Tabulka 8 - SWOT analýza Joomla!

Interní

Silné stránky

Slabé stránky

Zcela zdarma

Výkon

Podpora uživatelských rolí

Česká jazyková mutace

Rozšiřitelnost skrze moduly Aktivní vývoj Oficiální podpora Podpora SEO optimalizace Podpora komentářů

Externí

Příležitosti

Hrozby

Komunita

Volně přístupný zdrojový kód

Podpora webových aplikací

Dostupnost vzhledů z oficiálních stránek Zkušenost s redakčním systémem

7.4.5. Výpočet indexu pro Joomla Pro výpočet celkového indexu redakčního systému Joomla! je třeba sestavit tabulky, kde budou parametry každého kvadrantu doplněny o jejich Váhu a Hodnocení a bude spočítána jejich Suma. Tabulka 9 - Silné stránky Joomla!

Silné stránky Zcela zdarma Podpora uživatelských rolí Rozšiřitelnost skrze moduly Aktivní vývoj a časté aktualizace Oficiální podpora Podpora SEO optimalizace Podpora komentářů Suma

Váha Hodnocení Výsledek 0,3 5 1,5 0,1 4 0,4 0,2 4 0,8 0,1 3 0,3 0,05 3 0,15 0,15 3 0,45 0,1 3 0,3 3,9

33

Tabulka 10 - Slabé stránky Joomla!

Slabé stránky Česká jazyková mutace Výkon Suma

Váha Hodnocení Výsledek 0,2 -5 -1 0,8 -2 -1,6 -2,6

Tabulka 11 - Příležitosti Joomla!

Příležitosti Rozsáhlá komunita Podpora webových aplikací Suma

Váha Hodnocení Výsledek 0,3 1 0,3 0,7 3 2,1 2,4

Tabulka 12 - Hrozby Joomla!

Hrozby Dostupnost vzhledů z oficiálních stránek Volně přístupný zdrojový kód Zkušenost s redakčním systémem

Váha 0,3 0,4 0,3

Suma

Hodnocení Výsledek -4 -3 -5

-1,2 -1,2 -1,5 -3,9

K získání celkového indexu SWOT analýzy redakčního systému Joomla! je nyní zapotřebí sečíst Sumu Silných a Slabých stránek a Sumu Příležitostí a Hrozeb. Tím získáme interní a externí index, jehož součtem je tvořen výsledný index. Výpočet interního indexu: iinterní = 3,9 – 2,6 = 1,3 Výpočet externího indexu: iexterní = 2,4 – 3,9 = -1,5 Výpočet celkového indexu: i = 1,3 - 1,5 = -0,2 Celkový index neboli bilance, SWOT analýzy pro redakční systém Joomla je -0,2. 34

7.5

Drupal SWOT analýza

Pro redakční systém Drupal byly pro SWOT analýzu parametry rozděleny následujícím způsobem.

7.4.6. Silné stránky 1. Zcela zdarma Drupal je možné zdarma stáhnout z oficiálních stránek www.drupal.org. 2. Podpora uživatelských rolí Drupal podporuje správu uživatelů a různé nastavení uživatelských rolí. 3. Rozšiřitelnost skrze moduly Na oficiálních stránkách je k dispozici více než 14 000 modulů ke stažení zdarma. 4. Aktivní vývoj a časté aktualizace Drupal je stále vyvíjen a často jsou dostupné jeho aktualizace a nové verze. 5. Oficiální podpora Podpora redakčního systému Drupal se skládá z obsáhlé databáze návodů a fóra. Nicméně pouze v anglickém jazyce. 6. Podpora SEO optimalizace Za pomocí modulů je možné nastavit Drupal tak, aby byl přátelský pro vyhledávače. 7. Podpora komentářů Redakční systém Drupal je možné doplnit o modul s komentáři. 8. Výkon Drupal je výborně vytvořený redakční systém, který vydrží i velkou zátěž.

7.4.7. Slabé stránky 1. Česká jazyková mutace Redakční systém Drupal se nedá stáhnout v češtině, je nutné ji do něj ručně doinstalovat. 35

7.4.8. Příležitosti 1. Podpora webových aplikací Drupal je možné snadno napojit na Gravatar a Google Analytics. 2. Komunita odborníků Drupal komunita je tvořena především programátory. 3. Dostupnost vzhledů z oficiálních stránek Do redakčního systému Drupal je možné z oficiálních stránek stáhnout přes 1200 vzhledů.

7.4.9. Hrozby 1. Volně přístupný zdrojový kód Drupal je open source redakční systém a jeho zdrojové kódy jsou volně ke stažení. To může znamenat potencionální riziko v bezpečnosti. 2. Zkušenost s redakčním systémem Autoři nemají zkušenost s redakčním systémem Drupal.

36

Tabulka 13 - Drupal SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky Česká jazyková mutace

Zcela zdarma

Interní

Podpora uživatelských rolí Rozšiřitelnost skrze moduly Aktivní vývoj Oficiální podpora Podpora SEO optimalizace Podpora komentářů Výkon

Externí

Příležitosti

Hrozby

Podpora webových aplikací

Volně přístupný zdrojový kód

Komunita

Zkušenost s redakčním systémem

Dostupnost vzhledů z oficiálních stránek

7.4.10.

Výpočet indexu pro Drupal

Pro výpočet celkového indexu redakčního systému Drupal je opět třeba sestavit tabulku, kde budou parametry doplněny o jejich Váhu a Hodnocení. Tabulka 14 Silné stránky Drupal

Silné stránky Zcela zdarma Podpora uživatelských rolí Rozšiřitelnost skrze moduly Aktivní vývoj a časté aktualizace Oficiální podpora Podpora SEO optimalizace Výkon Podpora komentářů Suma

Váha Hodnocení Výsledek 0,2 5 1 0,1 4 0,4 0,2 4 0,8 0,1 3 0,3 0,05 3 0,15 0,15 3 0,45 0,1 2 0,2 0,1 3 0,3 3,6

37

Tabulka 15 - Slabé stránky Drupal

Slabé stránky Česká jazyková mutace Suma

Váha

Hodnocení Výsledek 1 -5 -5 -5

Tabulka 16 - Příležitosti Drupal

Příležitosti Podpora webových aplikací Dostupnost vzhledů z oficiálních stránek Rozsáhlá komunita Suma

Váha Hodnocení Výsledek 0,4 3 1,2 0,3 0,3

4 1

1,2 0,3 2,7

Tabulka 17 - Hrozby Drupal

Hrozby Volně přístupný zdrojový kód Zkušenost s redakčním systémem Suma

Váha Hodnocení Výsledek 0,6 -3 -1,8 0,4 -5 -2 -3,8

K získání celkového indexu SWOT analýzy redakčního systému Drupal je potřeba sečíst Sumu Silných a Slabých stránek a Sumu Příležitostí a Hrozeb. Výsledný index je poté dán součtem Interního a Externího indexu. Výpočet interního indexu: iinterní = 3,6 – 5 = -1,4 Výpočet externího indexu: iexterní = 2,7 – 3,8 = -1,1 Výpočet celkového indexu: i = -1,4 - 1,1 = -2,5 Celkový index neboli bilance, SWOT analýzy pro redakční systém Drupal je -2,5.

38

7.5. Porovnání GNU/GLP redakčních systémů Nejvhodnější redakční systém se nyní získá porovnáním celkových indexů vzniklých ze SWOT analýzy WordPressu, Drupalu a Joomly!.

Tabulka 18 - Souhrnná tabulka SWOT analýzy

Redakční systém WordPress Joomla! Drupal

Celkový index SWOT analýzy 2,6 -0,2 -2,5

Z tabulky lze vyčíst, že nejvhodnější redakční systém pro tvorbu zadané internetové stránky je WordPress, který získal celkový index 2,6. Na druhém místě se s celkovým indexem -0,2 umístil redakční systém Joomla!. Nejhůře vyšel ze SWOT analýzy redakční systém Drupal, jehož celkový index byl -2,5.

7.6. Příprava instalace WordPressu Ze SWOT analýzy nám vyšel jako nejvíce vyhovující redakční systém WordPress. K tomu, aby mohla být zahájena jeho instalace, je nejdříve nutné připravit hosting a doménu, na které se bude web provozovat. Dále je třeba stáhnout instalaci WordPressu z oficiálních stránek a nainstalovat FTP klienta pro nahrání souborů na hosting. Doménové jméno pro stránky bylo zvoleno foxyidea.com a hosting byl nastaven u VSHosting s.r.o., který plně vyhovuje parametrům pro bezproblémový a bezpečný provoz redakčního sytému WordPress. Instalační balíček WordPressu se po stažení rozbalí a pomocí FTP klienta se zkopíruje do správné složky na hostingu. Po tomto kroku je WordPress připraven k instalaci. Celá příprava je velmi jednoduchá a nenáročná. Samotný FTP klient potřebuje k připojení na hosting pouze adresu hostitele, která obvykle bývá ve tvaru ft.domena.cz nebo se také může jednat o IP adresu, dále uživatelské jméno a heslo pro vstup.

39

7.7. FTP klient Jako FTP klient lze použít internetový prohlížeč nebo specializovaný program, jmenovitě Total Commander, FilleZilla nebo další. Oba specializované programy je možné zdarma stáhnout z Internetu, například ze serveru www.stahuj.cz nebo www.slunecnice.cz. Pro připojení bude použit Total Commander. Potřebné údaje pro připojení na hosting jsou: Hostitel: 78.24.9.36 Login: foxyidea Heslo: nasdjfad1a58 Pro připojení stačí pouze v Total Commanderu vybrat z menu Síť -> Protokol FTP – připojit ke serveru… nebo využít klávesovou zkratku CTL+F, vybrat Nové připojení a vyplnit tabulku předpřipravenými údaji.

Obrázek 7 - FTP klient

Nyní se stačí pouze připojit, vybrat správnou složku a zkopírovat instalační soubory redakčního systému WordPress na diskový prostor hostingu.

40

7.8. Instalace WordPressu Samotná instalace WordPressu na hostingu je také velmi jednoduchá a obsahuje pouze několik kroků. K jejímu dokončení je nutné připravit prázdnou MySQL databázi a uživatele, který do ní má nastavený přístup. Pro zahájení instalace stačí zadat internetovou adresu stránky v libovolném prohlížeči a postupovat podle instalačního průvodce. Jako první se při otevření stránky objeví varovná hláška, která informuje o tom, že doposud nebyl vytvořen konfigurační soubor wp-config.php a vybízí k jeho vytvoření.

Obrázek 8 – Varování, chybí wp-config.php

Krok 1 – informace k instalaci Prvním krokem při instalaci WordPresu na hostingu je pouze informační sdělení, které říká, že pro dokončení instalace je třeba mít připravené následující údaje: Název databáze, Uživatelské jméno k databázi, Heslo pro přístup k databázi, Databázový server, Předpona tabulek (pokud chcete provozovat několik různých instalací WordPressu pod jednou databází). Dále je zde popis co dělat, když dojde k selhání automatické instalace pomocí internetového prohlížeče a návod na manuální tvorbu wp-config.php.

41

Krok 2 – konfigurace databáze V druhém kroku se provede konfigurace databáze tak, že se vyplní formulář pro připojení. WordPress má u každého políčka formuláře detailní popis. Obvykle stačí vyplnit pouze Název databáze, Uživatelské jméno a Heslo, ale pro zvýšení bezpečnosti je dobré si zvolit i jiný prefix, než je předdefinovaný wp_. Tento bezpečnostní krok je velmi důležitý, protože databáze je možné vysledovat podle názvu a touto drobnou a jednoduchou úpravou je možné toto riziko velmi výrazně snížit. U databázového serveru není třeba zadávat jeho přesnou adresu, ale stačí pouze ponechat localhost, a to z toho důvodu, že se na hostingu databáze nachází na stejném serveru jako stránka.

Obrázek 9 - Konfigurace databáze

Krok 3 – potvrzení spojení s databází Třetím krokem je pouze informace, zda se WordPressu podařilo propojení s databází. Zde patrně došlo k chybě u české lokalizace, protože tato informace o spojení není přeložená z angličtiny do češtiny.

42

Krok 4 – základní konfigurace Předposledním

krokem

je

základní

konfigurace

WordPressu

a

vytvoření

administrátorského účtu. Nastavení stránky se týkají položky Název webu a Viditelnost. Název webu mohou využívat některé šablony v hlavičce stránky jako nadpis, ale hlavně se zobrazí při načtení hlavní stránky webu jako parametr title a je tedy velmi důležitý z hlediska SEO optimalizace. Viditelnost se také týká SEO optimalizace stránky a udává, zda vyhledávací roboti mohou prohledávat a indexovat. Protože se stránky stále nachází ve fázi tvorby je dobré Viditelnost nepovolit. Díky tomu se lze vyhnout tomu, aby se stránky zobrazovaly ve vyhledávačích s chybnými popisky a s problémy s přeindexací. K tvorbě administrátorského účtu je třeba pouze vyplnit uživatelské jméno, heslo a email, na které přijde potvrzení o registraci uživatele a slouží i k případnému resetu hesla. Pokud se nechá pole hesla prázdné, WordPress heslo vygeneruje a pošle na email. Výbornou bezpečnostní vlastností je také indikátor síly hesla, který informuje o tom, jak lehké je heslo v případě útoku hrubou silou prolomit. Tato funkce WordPressu byla ve verzi 3.7 posílena a k tomu, aby se zobrazilo, že je použité silné heslo, je třeba použít kombinaci minimálně 7 znaků stávajících se z malých a velkých písmen, čísel a symbolů.

43

Obrázek 10 - Základní konfigurace

Všechny vyplněné informace v tomto kroku se dají později zpětně přes administraci WordPressu upravit. Krok 5 – instalace dokončena V posledním kroku je obsažena pouze informace, že je instalace WordPressu dokončena, a tlačítko do přihlašovacího formuláře administrace.

7.8.1. Tvorba dalších uživatelů Do internetového magazínu o designu a umění bude pravidelně přispívat několik redaktorů. Z toho důvodu je třeba vytvořit ve WordPressu další uživatele. WordPress nabízí dvě možnosti registrace uživatele. Manuální, kdy administrátor musí ručně nového uživatele vytvořit a jemu pak budou přihlašovací údaje automaticky zaslány na email, a registraci přes registrační formulář. Tato možnost je však po instalaci WordPressu zakázána a musí být v Základním nastavení aktivována.

Návštěvník se pak může

zaregistrovat sám pomocí registračního formuláře, který je dostupný na adrese www.foxyidea.com/wp-login.php?action=register.

Nicméně

možnost

automatické

registrace není z důvodu bezpečnosti vhodná, a proto je lepší vytvořit uživatele ručně. 44

Při manuální registraci je nezbytné vyplnit uživatelské jméno, heslo a email. K tomu se váže i zaškrtávací položka Poslat heslo, která umožňuje do zaslaného informačního emailu připojit i heslo. Jako poslední je třeba vybrat úroveň uživatele, která definuje oprávnění uživatele v administraci WordPressu. V základním nastavení disponuje WordPress pěti úrovněmi uživatelských rolí – Administrátor, Šéfredaktor, Redaktor, Spolupracovník a Návštěvník. Předdefinované oprávnění není možné ve WordPressu měnit, stejně tak jako vytvářet nové úrovně uživatelů. Pokud je to však nezbytné, lze využít pluginů, které tuto funkci spravují. Například plugin Role Scoper umožňuje úpravu oprávnění stávajících uživatelů. Při využítí WordPress Multisite vzniká ještě jedna speciální uživatelská úroveň – Super Administrátor. Tato uživatelská úroveň definuje univerzální práva napříč všemi stránkami sdružujícími se v rámci dané Multisite. Přehled základních uživatelských úrovní a jejich souvisejících oprávnění: Administrátor - neomezený přístup ke všem nastavením WordPressu. Šéfredaktor - může nejen publikovat a spravovat své vlastní příspěvky, ale třeba i zasahovat do příspěvků ostatních uživatelů. Redaktor - může publikovat a spravovat své vlastní příspěvky, stejně tak jako nahrávat soubory. Spolupracovník - může vytvářet a spravovat své příspěvky, ale nemůže je sám veřejně publikovat. Nemá povoleno nahrávat mediální soubory. Návštěvník - prakticky se jedná pouze jen o zaregistrovaného uživatele bez speciálních pravomocí v administraci WordPressu. Může pouze vkládat komentáře. Nemůže se podílet na tvorbě a správě obsahu webu. Internetový magazín bude obsahovat celkem tři uživatele. Administrátora, šéfredaktora a redaktora. Tito uživatelé se vytvoří manuálně, bez zaslání hesla. Bude tedy nutné, aby si šéfredaktor a redaktor při prvním přihlášení do administrace vyžádali reset hesla. Toho lze dosáhnout pomocí funkce Zapomenuté heslo, které při zadání

uživatelského

nebo registračního emailu zašle zprávu s odkazem na tvorbu nového hesla.

45

jména

7.8.2. Výběr šablony Pří výběru WordPress šablony je dobré předem určit všechny požadavky. Zde je třeba si uvědomit, že redakční systém WordPress v základu obsahuje pouze tři šablony, které jsou určeny pro blogy a nejsou tudíž pro internetový magazín příliš vhodné. Z důvodu nízkých nákladů není možná tvorba šablony na míru, a proto je třeba využít šablonu

zdarma,

například

z oficiálního

katalogu

šablon

dostupného

na

www.wordpress.org. Další možností je zakoupit šablonu z tržiště či od studia, které se specializuje na prodej a distribuci WordPress šablon a u nichž je výhodný poměr kvalita/cena. Renomované stránky, kde lze získat WordPress šablonu: www.wordpress.org – oficiální katalog, obsahuje více než 2200 šablon. Všechny šablony jsou zdarma. www.themeforest.net – tržiště s šablonami pro různé redakční systémy. Pro WordPress je zde více než 3800 šablon. Šablony se zde prodávají od $25. www.elegantthemes.com – jedno z nejstarších studií zabývajících se tvorbou WordPress šablon, aktuálně 87. Přístup ke všem šablonám lze získat zakoupením předplatného. Cena je stanovena na $39 za rok. Šablony z www.wordpress.org bohužel nejsou vhodné pro tvorbu internetového magazínu a to z několika důvodů. Šablony do oficiálního katalogu musejí splňovat přísná kritéria, která do značné míry svazují programátory a neumožňují jim dosáhnout takové kvality vzhledu, jak je tomu u tržišť a studií. Dále je zde velké množství šablon, které jsou zastaralé, a o které se jejich autoři již nestarají a představují tedy bezpečnostní riziko. Themeforest naproti tomu nabízí šablony, které jsou aktualizované, sledují nejnovější trendy ve vývoji redakčního systému WordPress a podporují jeho nejnovější funkce. Avšak šablony určené pro internetové magazíny jsou zde drahé a stejně, jako u oficiálního katalogu, zde přidávají šablony jednotlivé subjekty a může dojít k problému s podporou a aktualizacemi. Šablony na stránkách studia Elegantthemes jsou kvalitní a distribuovány pod licencí GNU GPL v2. Zároveň se jedná o stabilní firmu, která se tvorbou WordPress šablon zabývá již 46

od roku 2008. Šablony disponují propracovaným systémem aktualizací a podpory. Z celkového počtu 87 šablon jich je 23 zaměřeno pro tvorbu internetových magazínů. K tvorbě stránky byla vybrána šablona Nexus od studia Elegantthemes. Tato šablona nejvíce vyhovuje zadání projektu a plně splňuje vzhled i další požadované vlastnosti magazínu. K přednosti této šablony patří responsivní design, kvalitní zdrojový kód a možnost snadné lokalizace pomocí .po a . mo souborů. Náhled šablony Nexus je možný na adrese www.elegantthemes.com/preview/Nexus/.

Obrázek 11 - Náhled šablony Nexus

47

7.9. Pluginy potřebné ke správné konfiguraci SWOT analýza určila jako nejvhodnější redakční systém pro tvorbu internetové stránky WordPress. Nicméně ani ten plně nevyhovuje stanoveným požadavkům a bude ho tedy třeba doplnit vhodnými pluginy. Stejně, jako redakční systém WordPress i pluginy do něj použité budou stažené z oficiálních stránek. Plugin neboli zásuvný modul nebo také plug-in je software. Plugin nepracuje samostatně, ale jedná se o doplňkový modul jiné aplikace, který rozšiřuje její funkčnost. [29] Do WordPressu je možné přidat plugin několika způsoby – přes administraci WordPressu nahrát soubor ve formátu .zip z disku, přes zabudovaný vyhledávač v administraci (tento způsob je vhodný pro nahrání pluginů z oficiálního katalogu) a nahrát plugin přes FTP klienta. Nahrání souboru z počítače a nahrání přes FTP je vhodné pro pluginy, které nejsou v oficiálním katalogu a pro pluginy, které je třeba modifikovat před použitím. Protože magazín bude využívat pouze neupravené zásuvné moduly z oficiálních stránek, je tedy nejvhodnější a nejjednodušší způsob jak nahrát zásuvný modul do WordPressu je z jeho administrace. Pro instalaci pluginu stačí v levém menu kliknout na Pluginy a Instalace pluginů. Poté zadat klíčové slovo, autora, štítek, nebo název hledaného pluginu a zobrazí se tříditelný seznam odpovídajících pluginů, dostupných k instalaci. Ve výsledcích vyhledávání se kromě názvu zobrazí také jeho popisek, autor, verze a hodnocení.

Obrázek 12 - Vyhledávání pluginů v administraci

48

K tomu, aby šel tento způsob instalace zásuvného modulu použít, je nutné, aby měla cílová složka pluginů ve WordPressu nastavena přístupová práva na čtení a zápis. Cílová složka, kde se nacházejí všechny nainstalované zásuvné moduly´má na hostingu cestu …/wpconfig/plugins/. Vybranou šablonu Nexus bude třeba doplnit několika pluginy k tomu, aby se dosáhlo požadovaných funkcí, které byly specifikovány v zadání. Celkem se využije osm zásuvných modulů, které vylepší její SEO vlastnosti, propojení se sociálními sítěmi, získávání statistik, bezpečnost, vzhled a ochranu proti spamu.

7.9.1. Detailní popis použitých WordPres pluginů All in One SEO Pack Redakční systém WordPress v základním nastavení neobsahuje mnoho podpůrných prvků pro SEO optimalizaci stránek, a proto je třeba ho doplnit vhodným rozšířením. Jmenovitě jde o tři základní problémy, se kterými si WordPress ve svém základu neporadí. Rozdílná indexace stránek – stejný WordPress příspěvek je častokrát přístupný na několika různých URL adresách. Tento problém řeší kanonizace, pomocí níž je možné říci vyhledávacímu robotu, kterou stránku má indexovat, a kterou ne. Vzhled ve výsledcích vyhledávání – vyhledávače pro zobrazení informací ve výsledcích dokumentu,

vyhledávání především

používají pak

informace

titulek

stránky

obsažené (Title)

v hlavičce

HTML

a

popisek

meta

(name="description"). Oba tyto parametry lze ve WordPressu nastavit, nicméně jen velmi omezeně. Titulek stránky je shodný s názvem dokumentu a popisek je stejný pro všechny stránky napříč celým webem. Vzhled na sociálních sítích – podobně jako u vyhledávačů je tomu u sociálních sítí, kdy při sdílení stránky je třeba, aby se zobrazoval správně titulek, popisek a pokud je zde i obrázek.

49

Všechny tyto základní problémy se SEO optimalizací řeší WordPres plugin All in One SEO Pack. Po jeho aktivaci se v menu administrace WordPressu objeví položka All in One SEO, kde je možné nastavit všechny meta informace hlavní stránky i vzhled a složení titulků podstránek. Kromě této funkce také obsahuje funkci kanonizace neboli přirozené duplicity. Plugin All in One SEO Pack dokáže určit vyhledávacím robotům, která stránka je nejdůležitější pro indexaci a měli by ji upřednostnit ve výsledcích vyhledávání a v neposlední řadě také pomáhá se správným zobrazením sdílené stránky tím, že je možné nastavit open graph tagy. [30] Dalšími SEO funkcemi pluginu jsou automatické generování popisku stránek nebo nastavení klíčových slov. [30]

Obrázek 13 - Nastavení pluginu All in One SEO Pack

50

Google XML Sitemaps Pomocí tohoto pluginu lze automaticky generovat mapu stránek webu. Díky tomu vyhledávací robot zjistí seznam všech stránek seřazených podle jejich hierarchie. Hlavní výhodou mapy stránek je, že vyhledávací robot projde a oindexuje celý web, aniž by nějakou stránku vynechal. Google XML Sitemaps kromě klasického souboru umí také vytvořit komprimovanou variantu, která se rychleji odesílá a načítá. V nastavení pluginu je možné nastavit umístění generovaného souboru, jeho obsah, priority stránek a frekvence aktualizace. Zásuvný modul také umí při změně automaticky upozornit vyhledávací roboty na nový obsah. [31]

Obrázek 14 - Google XML Sitemaps

Google Analytics for WordPress Google Analytics je aplikace, která umožňuje sledovat, porovnávat a analyzovat informace o aktivitě návštěvníků dané internetové stránky. Nasbírané informace jsou poté výborným základem pro optimalizaci webové stránky. Aby aplikace fungovala, je nutné na stránky umístit sledovací skript, který se získá při vytvoření účtu v Google Analytics. Tento plugin zjednodušuje instalaci skriptu pouze na vyplnění čísla sledování. [32]

Obrázek 15 - Google Analytics for WordPress

51

Digg Digg Digg Digg je WordPress plugin, díky němuž je možné sdílet a doporučovat stránky webu na sociálních sítích. Po jeho aktivaci se začne zobrazovat plovoucí lišta s ikonami sociálních sítí. [33]

Obrázek 16 - Digg Digg plovoucí lišta

Akismet Akismet kontroluje všechny přidané komentáře a zjišťuje, jestli se jedná o spam nebo ne. Tento plugin je součástí základní instalace WordPressu a není třeba ho tedy instalovat, ale stačí ho pouze aktivovat. K samotnému spuštění je nutné se zaregistrovat na oficiálních stránkách www.akismet.com a získat klíč ke spuštění. Akismet také umožňuje automatické smazání spamových komentářů starších než měsíc. [34]

Obrázek 17 - Akismet administrace

52

WP jQuery Lightbox Tento plugin upravuje zobrazování zvětšených obrázků vložených do příspěvků a stránek. V základu WordPress otevírá obrázky v novém okně, což je nepraktické, zvláště v případě galerií. WP jQuery Lightbox umožňuje otevření obrázků ve vyskakovacím okně, které obsahuje i navigaci pro snadné listování mezi nimi. V jeho nastavení je možná další práce s obrázky, kdy k nim lze přidat odkaz ke stažení, automaticky upravit jejich velikost, aby se celé vešli na obrazovku, a další. [35]

Obrázek 18 – Nastavení WP jQuery Lightbox.

Wordfence Security Wordfence Security je komplexní plugin, který zlepšuje bezpečnost WordPressu. Obsahuje například firewall, antivir, přihlášení za pomocí mobilního telefonu, detekci škodlivých URL, aktuální přehled návštěvníků stránek, nebo informuje o neúspěšných pokusech o přihlášení. [36] W3 Total Cache Zlepšuje rychlost načítání stránek, objektů a rychlost spojení s databází tím, že ukládá data pro prohlížeče do mezipaměti. Využívá Content Delivery Network (CND), který umožňuje ukládání souborů blíže ke koncovým návštěvníkům stránek tak, že data zkopíruje na servery rozmístěné po celém světě. [37]

53

7.10. Návštěvnost stránek Návštěvnost stránek se začala měřit od 1. 10. 2013 a data pro vyhodnocení jsou do této bakalářské práce brána do 28. 2. 2014, tedy po dobu pěti měsíců. Za tuto dobu bylo na www.foxyidea.com vytvořeno 133 článků, které shlédlo 14 110 unikátních návštěvníků. Počet stránek za návštěvu je pouze 1,18, z čehož vyplývá, že většina návštěvníků zobrazila pouze jeden článek a odešla. Průměrná doba trvání návštěvy byla 1 minuta 35 sekund. Dnem s největší návštěvností se stala středa 29. 1. 2014, kdy magazín navštívilo 349 lidí. Další podrobné statistiky je možné vidět v Příloze č. 1. Stránky

pravidelně

navštěvovalo

pouze

12%

z celkového

počtu

návštěvníků.

Z geografického hlediska stránky nejvíce navštívili návštěvníci ze Spojených států amerických (12,12%), Španělska (7,53%) a České republiky (6,64%). Seznam 10 nejvíce zastoupených států a Vizualizace na mapě je obsažena v Příloze č. 2. Nejvíce návštěvníků přišlo z vyhledávačů (81,32%). Přímý vstup na stránky použilo 9,37% návštěvníků a sociální sítě (Facebook, Google+, Pinterest, Twitter, Tumblr a Youtube) přivedly 2,84% návštěvníků. Odkazující stránky přivedly 1032 návštěvníků, což odpovídá 6,44% z celkové návštěvnosti. Více v Příloze č. 3.

54

8. Závěr Ze SWOT analýzy nejpoužívanějších redakčních GNU / GPL redakčních systémů vyšel podle předpokladů nejlépe WordPress, který měl výsledný index 2,6. Redakční systém Joomla! se umístil na druhém místě, když jeho výsledný index byl -0,2. Nejhůře dopadl redakční systém Drupal, který získal ve SWOT analýze index -2,5. WordPress je primárně určen jako blogový nástroj, na který existuje velké množství kvalitních, volně dostupných blogových nebo magazínových šablon, jeho administrace je v základu dostupná v českém jazyce a má propracovaný systém uživatelů a komentářů. Díky rozsáhlé komunitě je pro WordPress na oficiálních stránkách k dispozici velké množství zásuvných modulů, s nimiž lze rozšířit jeho funkčnost a jednoduše ho propojit s webovými službami. Aby WordPress plně vyhovoval zadaným požadavkům, bylo třeba do něj nainstalovat osm pluginů. Jmenovitě All in One SEO Pack, který pomáhá vylepšit důležité SEO prvky na stránkách tak, aby se dosáhlo lepších pozic ve vyhledávačích, a tím i vyšší návštěvnosti z nich. Dalším nutným pluginem pro SEO optimalizaci byl Google XML Sitemap, který vytváří mapu stránky a upozorňuje vyhledávací roboty na nový obsah. K propojení se sociálními sítěmi se využil plugin Digg Digg, s jehož pomocí je možné sdílet stránky. Statistika návštěvnosti je měřena přes službu Google Analytics. Nicméně protože běžné vložení měřícího kódu na stránky WordPressu nestačí, protože dochází ke špatnému měření, bylo nutno použít pluginu Google Analytics for WordPress, který tuto chybu odstraňuje. Nevyžádané spam komentáře řeší plugin Akismet. WP jQuery Lightbox, který zlepšuje načítání zvětšených obrázků. Lepší bezpečnost je dosažena pomocí Wordfence Security a rychlejší načítání stránek za pomoci ukládání do mezipaměti umožňuje W3 Total Cache. Nejobtížnější část byla výběr šablony, kde bylo nutné vzít v potaz mnoho vlastností. Výrazný rozdíl se ukázal především mezi šablonami prémiovými a šablonami nabízenými ke stažení zdarma. Pro projekt internetového magazínu se ukázalo, že není možné vybrat šablonu zdarma, která by splňovala všechny požadavky na projekt.

55

Největší problém byl s podporou a aktualizacemi, které u šablon zdarma prakticky neexistují. Zároveň také, co se vzhledu týká, nedosahují šablony zdarma takové kvality, jak je tomu u šablon prémiových. Při tvorbě internetové stránky jsem si vyzkoušel práci s redakčním systémem WordPressu a prošel jsem si celou tvorbou webu od instalace, přes nastavení a tvorbu obsahu. WordPress na mě působí jako uživatelsky přívětivý, intuitivní redakční systém, který lze velmi snadno pomocí pluginů doplnit o další funkce, případně upravit již stávající funkce do potřebné podoby. Díky široké komunitě a aktivnímu vývoji je na oficiálních stránkách dostupné široké portfolio pluginů, které z WordPressu umožňují udělat jakýkoliv web.

56

9. Seznam použité literatury 9.1. Elektronické zdroje 1. Systém pro správu obsahu. Wikipedia.org. [Online] 12. 12 2012. [Citace: 12. 12 2012.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A9m_pro_spr%C3%A1vu_obsahu. 2. Definice svobodného software. gnu.org. [Online] Free Software Foundation, Inc., 20. 7 2013. [Citace: 12. 1 2014.] http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.cs.html. 3. GNU General Public License. wikipedia.org. [Online] 2. 12 2013. [Citace: 12. 1 2014.] http://cs.wikipedia.org/wiki/GNU_General_Public_License. 4. Co je to copyleft? gnu.org. [Online] Free Software Foundation, Inc., 30. 12 2011. [Citace: 12. 1 2014.] http://www.gnu.org/copyleft/copyleft.html. 5.

Copyleft.

wikipedia.org.

[Online]

13.

11

2013.

[Citace:

12.

1

2014.]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Copyleft. 6. Kučera, Ing. František. Co je to Copyleft. svobodnysoftware.frantovo.cz. [Online] 10. 6 2010. [Citace: 12. 1 2014.] 7. Peták, Tibor. GNU General Public License. gnugpl.cz. [Online] [Citace: 12. 1 2014.] http://www.gnugpl.cz/. 8. Top 20 Open Source Licenses. blackducksoftware.com. [Online] Black Duck Software, Inc., 2014. [Citace: 12. 1 2014.] http://www.blackducksoftware.com/resources/data/top-20open-source-licenses. 9. Open Source software. root.cz. [Online] Internet Info, s.r.o. [Citace: 12. 1 2014.] http://www.root.cz/specialy/licence/open-source-software/. 10. Usage of content management systems for websites. w3techs.com. [Online] Q-Success. [Citace: 12. 1 2014.] http://w3techs.com/technologies/overview/content_management/all. 11. opensourcecms.com. CMS Market Share. [Online] [Citace: 12. 1 2014.] http://www.opensourcecms.com/general/cms-marketshare.php. 12. WordPress. wordpress.org. [Online] [Citace: 12. 1 2014.] http://wordpress.org/. 57

13.

WordPress

portál.

cwordpress.cz.

[Online]

2014.

[Citace:

12.

1

2014.]

http://www.cwordpress.cz/. 14. Mikoluk, Kasia. Drupal vs Joomla vs WordPress: CMS Showdown. udemy.com. [Online] 18. 7 2013. [Citace: 10. 2 2014.] https://www.udemy.com/blog/drupal-vs-joomlavs-wordpress/. 15. Showcase. wordpress.org. [Online] http://wordpress.org/showcase/. 16.

Joomla!

wikipedia.org.

[Online]

11.

10

2013.

[Citace:

12.

1

2014.]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Joomla!. 17. 10 Most Popular Websites Using Joomla! magazine.joomla.org. [Online] Open Source Matters, Inc., 1. 7 2012. [Citace: 12. 1 2014.] http://magazine.joomla.org/issues/issue-july2012/item/800-10-most-popular-websites-using-Joomla. 18. Suchý, Jakub. O systému Drupal. drupal.cz. [Online] 2012. [Citace: 12. 1 2014.] https://www.drupal.cz/o-systemu-drupal. 19.

Buytaert,

Dries.

History

of

the

Druplicon

logo.

drupal.org.

[Online]

https://drupal.org/druplicon. 20. Vrabec, Vladimír. Co bylo, než vznikl český Internet? www.lupa.cz. [Online] 13. 8 2002. [Citace: 30. 3 2014.] http://www.lupa.cz/clanky/co-bylo-nez-vznikl-cesky-internet/. 21. Havlík, Jiří. Co je to internet ? vhvspeed.cz. [Online] 2012, 2014. 18 5. http://www.vhvspeed.cz/clanky/odborne-clanky/co-je-to-internet/. 22. O doménách a DNS. NIC. [Online] CZ.NIC, z. s. p. o., 2014. [Citace: 28. 3 2014.] http://www.nic.cz/page/312/o-domenach-a-dns/. 23. Štráfelda, Jan. HTTP. www.adaptic.cz. [Online] 2014. [Citace: 30. 3 2014.] http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/http/. 24. THINline interactive s.r.o. Co je to webhosting. www.cesky-hosting.cz. [Online] [Citace: 30. 3 2014.] http://www.cesky-hosting.cz/webhosting/co-je-webhosting/. 25.

Štráfelda,

Jan.

URL.

www.adaptic.cz.

http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/url/. 58

[Online]

[Citace:

30.

3

2014.]

26. Zikmund, Martin. Kde se vzala a k čemu všemu je vlastně SWOT analýza. businessvize.cz.

[Online]

3.

11

2010.

[Citace:

13.

1

2014.]

http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastne-swotanalyza. 27. Franěk, Petr. Analýza SWOT – příklady. filosofie-uspechu.cz. [Online] 30. 3 2012. [Citace: 13. 1 2014.] http://www.filosofie-uspechu.cz/analyza-swot-priklady/. 28. Pinto, Alex. Yottaa's Site Performance & Optimization Blog. yottaa.com. [Online] 1. 7 2013. [Citace: 21. 1 2014.] http://www.yottaa.com/blog/bid/301605/BenchmarkingPerformance-of-8-CMS-Platforms-Who-Is-Slowest. 29.

Plugin.

wikipedia.org.

[Online]

13.

7

2013.

[Citace:

21.

1

2014.]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Plugin. 30. Torbert, Michael. All in One SEO Pack. wordpress.org. [Online] 9. 12 2013. [Citace: 21. 1 2014.] http://wordpress.org/plugins/all-in-one-seo-pack/. 31. Arnee. Google XML Sitemaps. wordpress.org. [Online] 24. 11 2013. [Citace: 21. 1 2014.] http://wordpress.org/plugins/google-sitemap-generator/. 32. Valk, Joost de. Google Analytics for WordPress. wordpress.org. [Online] 25. 8 2013. [Citace: 21. 1 2014.] http://wordpress.org/plugins/google-analytics-for-wordpress/. 33. Yates, Andrew. Digg Digg. wordpress.org. [Online] 2013, 2014. 2 7. http://wordpress.org/plugins/digg-digg/. 34. Mullenweg, Matt. Akismet. wordpress.org. [Online] 1. 8 2013. [Citace: 21. 1 2014.] http://wordpress.org/plugins/akismet/. 35. Benjaminsson, Ulf. WP jQuery Lightbox. http://wordpress.org/. [Online] 9. 6 2013. [Citace: 18. 2 2014.] http://wordpress.org/plugins/wp-jquery-lightbox/. 36. Inc., Feedjit. Wordfence Security. wordpress.org. [Online] 14. 2 2014. [Citace: 18. 2 2014.] https://wordpress.org/plugins/wordfence/. 37. Townes, Frederick. W3 Total Cache. wordpress.org. [Online] 25. 11 2013. [Citace: 18. 2 2014.] http://wordpress.org/plugins/w3-total-cache/. 59

10. Seznam použitých zkratek Zkratka HTML SEO DNS FTP URL

Význam HyperText Markup Language Search Engine Optimization Domain Name System File Transfer Protocol Uniform Resource Locator

Vysvětlení (význam v překladu) Značkovací jazyk pro hypertext. Optimalizace pro vyhledávače. Systém doménových jmen. Protokol pro přenos souborů. Jednotný lokátor zdrojů.

60

11. Seznam použitých tabulek, obrázků a příloh Seznam použitých tabulek: Tabulka 1 - Nejpoužívanějších 10 svobodných a otevřených licencí [8] ............................ 12 Tabulka 2 - Nejpoužívanější redakční systémy [10] ........................................................... 13 Tabulka 3 - WordPress SWOT analýza............................................................................... 29 Tabulka 4 – Silné stránky WordPress ................................................................................. 30 Tabulka 5 - Slabé stránky WordPress ................................................................................. 30 Tabulka 6 - Příležitosti WordPress ...................................................................................... 30 Tabulka 7 - Příležitosti WordPress ...................................................................................... 30 Tabulka 8 - SWOT analýza Joomla! ................................................................................... 33 Tabulka 9 - Silné stránky Joomla! ....................................................................................... 33 Tabulka 10 - Slabé stránky Joomla! .................................................................................... 34 Tabulka 11 - Příležitosti Joomla! ........................................................................................ 34 Tabulka 12 - Hrozby Joomla! .............................................................................................. 34 Tabulka 13 - Drupal SWOT analýza ................................................................................... 37 Tabulka 14 Silné stránky Drupal ......................................................................................... 37 Tabulka 15 - Slabé stránky Drupal ...................................................................................... 38 Tabulka 16 - Příležitosti Drupal .......................................................................................... 38 Tabulka 17 - Hrozby Drupal................................................................................................ 38 Tabulka 18 - Souhrnná tabulka SWOT analýzy .................................................................. 39

61

Seznam použitých obrázků: Obrázek 1 – Copyleft [6] ..................................................................................................... 10 Obrázek 2 - Logo redakčního systému WordPress [12] ...................................................... 14 Obrázek 3 - Joomla! logo [16]............................................................................................. 16 Obrázek 4 - Drupal logo [19] .............................................................................................. 17 Obrázek 5 - Doménové řády [22] ........................................................................................ 20 Obrázek 6 - SWOT analýza [27] ......................................................................................... 23 Obrázek 7 - FTP klient ........................................................................................................ 40 Obrázek 8 – Varování, chybí wp-config.php ...................................................................... 41 Obrázek 9 - Konfigurace databáze ...................................................................................... 42 Obrázek 10 - Základní konfigurace ..................................................................................... 44 Obrázek 11 - Náhled šablony Nexus ................................................................................... 47 Obrázek 12 - Vyhledávání pluginů v administraci .............................................................. 48 Obrázek 13 - Nastavení pluginu All in One SEO Pack ....................................................... 50 Obrázek 14 - Google XML Sitemaps .................................................................................. 51 Obrázek 15 - Google Analytics for WordPress ................................................................... 51 Obrázek 16 - Digg Digg plovoucí lišta................................................................................ 52 Obrázek 17 - Akismet administrace .................................................................................... 52 Obrázek 18 – Nastavení WP jQuery Lightbox. ................................................................... 53

62

Seznam použitých příloh: Příloha č. 1 – Google Analytics (Návštěvnost) Příloha č. 2 – Google Analytics (Lokalita) Příloha č. 3 – Google Analytics (Zdroje návštěvnosti)

63

12. Přílohy Příloha č. 1

64

Příloha č. 2

65

Příloha č. 3

66