Mgr. Renata Kostlánová, kv ten 2012
Financováno z projektu . CZ.01.07/1.2.09/01.0010 GG OP VK Jihomoravského kraje. 1
ÚVOD ........................................................................................................................................ 3 1. PRACOVNÍ NÁPL ŠKOLNÍHO SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA ..................................... 3 2. DEPISTÁŽNÍ - ZÁCHYTOVÁ INNOST – JEDNORÁZOVÁ DIAGNOSTIKA ........... 5 3. ORGANIZACE SYSTÉMU PÉ E O D TI SE SPECIFICKÝMI PROBLÉMY ................ 5 4. CÍLENÁ INNOST S ŽÁKEM (SE SKUPINOU ŽÁK ) S VPU...................................... 6 5. SPECIFICKÉ PORUCHY U ENÍ A MOŽNOSTI JEJICH NÁPRAVY ............................. 9 5. 1. DYSLEXIE .................................................................................................................... 9 5. 2. DYSGRAFIE ............................................................................................................... 15 5. 3. DYSORTOGRAFIE..................................................................................................... 17 5. 4. SLUCHOVÁ PERCEPCE ........................................................................................... 20 5. 5. ZRAKOVÁ PERCEPCE.............................................................................................. 23 5. 6. PROSTOROVÁ A PL ORIENTACE .......................................................................... 25 5. 7. DYSKALKULIE .......................................................................................................... 35 6. VÝUKOVÉ PROGRAMY PRO REEDUKACI SVP ......................................................... 44 7. POUŽITÁ LITERARURA: ................................................................................................. 46
2
ÚVOD Tato práce vznikla v rámci projektu opera ního programu Investice do vzd lávání – Efektivní podpora žák se specifickými pot ebami z Letovic a okolí financovaného z Evropských strukturálních fond . Na základ zkušeností a práce s d tmi se speciálními vzd lávacími pot ebami p edkládáme reeduka ní metody, cvi ení, hry a další aktivity a nám ty vhodné nejen pro innost s d tmi se SVP. Olga Zelinková ve své knize „Poruchy u ení“ íká: „Metody p inášejí úsp ch pouze tehdy, když je o jejich správnosti p esv d en u itel. Metoda se stává ú innou teprve v rukách toho, kdo ji používá, kdo ji napl uje, oživuje svou vlastní zkušeností a individuálními charakteristikami, kdo ji modifikuje tak, aby pomohla dít ti, které naši pomoc pot ebuje.“ Tak a následující ádky pomohou všem, kdo d tem pomáhají.
1. PRACOVNÍ NÁPL ŠKOLNÍHO SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA Nápl práce školního speciálního pedagoga vychází ze specifika základní školy. Jednou ze základních podmínek je schopnost reagovat na reálné pot eby školy. Školní speciální pedagog je oprávn n realizovat pouze ty speciáln pedagogické innosti, ke kterým získal kompetence absolvováním specializací v rámci pregraduálního studia a dalších p íslušných výcvik nebo jiných vzd lávacích program . Zachycuje d ti, u nichž se vyskytuje riziko rozvoje SVP a pomáhá d tem, rodi m i u itel m tyto projevy kompenzovat. P i své innosti se soust edí p edevším na následující oblasti: P edcházení vzniku problému (prevence), depistážní innost P ímá innost • Vyhledává žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami (zdravotn postižené, SPU, zdravotn znevýhodn né, sociáln znevýhodn né, žáky mimo ádn nadané, žáky s hrani ními problémy) a žáky s rizikovým chováním • Ú astní se zápisu budoucích prv á k • Zachycuje rizikové skupiny d tí s podez ením na výše uvedené problémy a identifikuje potenciální problémy • Zprost edkovává stimula ní/rozvojové/socializa ní programy pro rizikové d ti • Spolupracuje s t ídním u itelem, výchovným poradcem, editelstvím školy i s ostatními pedagogy zapojenými do procesu vzd lávání • Spolupracuje s mate skými školami • Spolupracuje na primární prevenci poruch chování Nep ímá innost • P ipravuje, vyhodnocuje a zpracovává výsledky depistáží žák se speciálními vzd lávacími pot ebami Formulace pravd podobné p í iny problém ( innost sm ující k zajišt ní projev a p íznak potíží) • Provádí speciáln pedagogické diagnostické innosti v rámci školy • Posuzuje intenzitu problému a doporu uje odborné vyšet ení • Posuzuje výchovné a vzd lávací pot eby žáka
3
Interven ní innosti (cílená innost s problémovým žákem) P ímá innost • Realizuje individuální práci se žákem v rámci vyu ování (realizace speciáln pedagogické vzd lávací innosti, innosti reeduka ní, kompenza ní, stimula ní) • Realizuje speciáln pedagogické vzd lávací innosti, innosti reeduka ní, kompenza ní, stimula ní se skupinou žák mimo výuku • Realizuje individuální innosti s žákem za p ítomnosti rodi s následnou vzájemnou konzultací • Konzultuje s pedagogy p ípravu a vytvo ení individuálního vzd lávacího plánu • Pr b žn s pedagogy a rodi i vyhodnocuje navržená podp rná opat ení pro žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami • Pr b žn komunikuje s rodinou žáka se speciálními vzd lávacími pot ebami Nep ímá innost • P ipravuje diagnostické innosti, shromaž uje a analyzuje údaje o žákovi, vyhodnocuje a interpretuje výsledky vyšet ení, záznamy o žácích • Vyty í hlavní problémy žáka, stanoví individuální plán podpory v rámci školy i mimo ni (druh, rozsah, frekvenci, trvání interven ních inností) • Zajiš uje individuální i skupinové speciáln pedagogické vzd lávací innosti, innosti reeduka ní, kompenza ní, stimula ní • P ipravuje a vyhodnocuje výsledky individuální a skupinové práce se žáky • P ipravuje podklady a participuje na tvorb individuálního vzd lávacího plánu pro žáka, spolupracuje a konzultuje postup s odborníky poradenských za ízení (PPP, SPC) • Pr b žn vyhodnocuje ú innost podp rných opat ení, p ipravuje návrh na p ípadné úpravy • Upravuje školní prost edí, zajiš uje speciální pom cky, didaktické a diagnostické materiály
Metodické a koordina ní innosti P ímá innost • Realizuje doporu ení a opat ení ze zpráv odborného vyšet ení • Konzultuje s pedagogy p ípravu a pr b žné úpravy podmínek pro integraci žák se zdravotním postižením ve škole • Poskytuje pedagogickým pracovník m školy metodickou a didaktickou pomoc a informace v otázkách speciáln vzd lávacích pot eb, pomáhá p i jejich aplikaci • Poskytuje metodickou a didaktickou podporu pedagog m a asistent m pedagoga žák zdravotn postižených • Ú astní se náslech v hodinách u žák se zdravotním postižením Nep ímá innost • P ipravuje a pr b žn upravuje podmínky pro integraci žák se zdravotním postižením ve škole • Koordinuje speciáln pedagogickou pé i ve škole • Participuje na vytvá ení školních vzd lávacích program a individuálních vzd lávacích plán • Ú astní se na pracovních poradách školy a poradách vedení • Pomáhá vytvá et zdravé školní prost edí 4
Školní speciální pedagog se více zam uje na ešení výukových obtíží, resp. hledání optimálních vzd lávacích cest. Nej ast jší inností je depistážní innost (jednorázová diagnostika) a náprava SPU, b žnou sou ástí jeho innosti je pak konzultace s rodi i a u iteli, bez jejichž spolupráce by celý systém nem l smysl.
2. DEPISTÁŽNÍ - ZÁCHYTOVÁ INNOST – JEDNORÁZOVÁ DIAGNOSTIKA Na základ zakázky, kterou speciálnímu pedagogovi zadávají nej ast ji t ídní u itelé 1. stupn nebo rodi e d tí, nej ast ji 2. a 3. T ídy, provede speciální pedagog jednorázovou diagnostiku t chto d tí. Protože se jedná o výukové problémy spojené p edevším se tením a psaním, provede speciální pedagog (dále jen SP) u mladších d tí (1. – 2. t ída) test rizika poruch tení a psaní pro rané školáky spolu s reverzním testem, u d tí od 3. ro níku základní školy pak SP provádí ást testu ze souboru specifických test , který se používá na diagnostiku d tí v PPP, nebo využívá testovací materiál z díl ího oslabení výkonu, pro odhalení matematických schopností využívá specifické zkoušky z matematiky, vše p izp sobené pro vlastní testování a pro vlastní pot ebu. ást d tí svým výkonem spadá do tzv. pásma ohrožení, u nich se projevují ur ité odchylky, které se pravidelným cvi ením za spolupráce rodi , u itel i d tí vykompenzují, u n kterých d tí tyto odchylky mohou p er st v diagnostikované poruchy u ení. Veškeré záv ry školního speciálního pedagoga mají charakter doporu ení pro individuální domácí cvi ení s rodi i, úpravu vzd lávání žáka, za azení do pé e SP a bývají podkladem pro odborné vyšet ení v PPP. Svá doporu ení a realizovaná opat ení SP vždy konzultuje s rodi i i t ídním u itelem. Nej ast jší diagnostické a interven ní innosti: Test rizika SPU Reverzní test Soubor specifických zkoušek a test Díl í oslabení výkonu Specifické zkoušky z matematiky Metoda dobrého startu
3. ORGANIZACE SYSTÉMU PÉ E O D TI SE SPECIFICKÝMI PROBLÉMY Po odborné diagnostice v PPP lze zvolit jednu z následujících forem pé e o d ti se SVP a riziky poruch u ení: 1. Integrace d tí v b žné t íd – d tem se dostává specializované pé e ve spole nosti d tí bez poruch u ení p ímo ve vyu ování. Charakter pé e by tu m l mít r znou podobu vzhledem k druhu a stupni poruchy konkrétních d tí. 2. Práce asistentky pro nápravu SVP – vyškolené dys-asistentky zajiš ují individuální nápravu žák v odpoledních hodinách po vyu ování 3. Specializované t ídy – d tem je v nována systematická pé e. Nižší po et žák zde umož uje aplikaci celého komplexu nápravných metod. Nevýhodou této formy pé e je, že se jedná o selekci d tí se SVP. D ti nemají „tahouny“ ve výuce. 4. Individuální vzd lávací program pro žáka – IVP je formalizovaný proces zacházení s velmi specifickými vzd lávacími pot ebami, které nemohou být uspokojeny b žnou výukou ve t íd . Vychází z koncepce ak ního výzkumu a opírá se o trvalý cyklus plánování, stanovování cíl , pozorování a reflexi. 5
5. Odd lená výuka eského jazyka pro d ti se specifickou poruchou u ení – cílem tohoto zp sobu pé e je umožnit d tem s SVP systematickou a odborn vedenou výuku p edm tu, ve kterém se nejvíce projevuje jejich porucha a využíváním speciálních metod upravit poruchu natolik, aby se žáci byli schopni zapojit do b žného vyu ování a p ebudovat negativní postoj žáka ke tení, psaní a ke škole v bec. (Nad žda Jaskulová, autorka projektu „Odd lená výuka eského jazyka pro d ti se specifickou poruchou u ení“) Pro organizaci pé e o d ti s SVP jsme zvolili program, který je skloubením jmenovaných p ti forem. Cílem je vzd lávat žáky s SVP spole n se svými spolužáky (integrace d tí) za sou asného individuálního p ístupu. Skupinka žák se vzd lávacími pot ebami nebo s riziky tení a psaní i s oslabeným matematickým úsudkem z každé t ídy jedenkrát týdn dochází ke speciálnímu pedagogovi na hodinu tení nebo matematiky, kdy si pomocí speciálních metod a postup osvojují tení a psaní nebo si upev ují matematické schopnosti. Mají tak možnost nápravy dyslexie, dysgrafie, dysortografie a dyskalkulie aniž by docházeli do specializované t ídy.
4. CÍLENÁ INNOST S ŽÁKEM (SE SKUPINOU ŽÁK ) S VPU Rozvrh celého prvního stupn je slad n s rozvrhem speciálního pedagoga. Skupinka d tí v maximálním po tu 8 žák dochází k SP v hodin tení (jedná-li se o dyslexii, dysgrafii, dysortografii nebo rizika poruch tení a psaní) nebo matematiky (jde-li o oslabený matematický úsudek, oslabené matematické schopnosti nebo dyskalkulické projevy). V této hodin se jim SP maximáln v nuje. Žáci druhého stupn navšt vují speciálního pedagoga po vyu ování. Jejich rozvrh již nelze propojit s dopoledním vyu ovacím programem. I v t chto odpoledních blocích je žák m druhého stupn v nována maximální pé e. Protože ve skupinkách se objevují žáci s r znými problémy, je hodina zam ena na procvi ení co nejvíce oblastí: práci se slovy, s v tami, s textem, porozum ní slov m i textu, rozvoj zrakového i sluchového vnímání, sluchovou i zrakovou analýzu a syntézu, rozvoj PL i prostorové orientace, aplikaci gramatických pravidel, správnou techniku tení, tení s porozum ním, tená skou gramotnost, vyhledávání a práci s informacemi. Práce ve skupinkách je p izp sobena v ku i schopnostem žák , pln využíváme všech dostupných materiál , pracujeme s pracovními sešity ur enými k reedukaci, s pracovními listy vytvo enými speciálním pedagogem a s r znými pom ckami, didaktickými materiály i výukovými programy, využíváme r zné aktivity a hry k rozvoji školních dovedností. Problém vzd lávacích poruch u ení (jedná se p edevším o dyslexii a dysgrafii) lze odhalit p ibližn ve druhém až t etím ro níku základní školy. V pr b hu pátého ro níku by se m l tento problém vy ešit, vykompenzovat. V šestém ro níku pak bývá hlavním problémem d tí dysortografie, která nadále p etrvává. Dysortografie však nikdy nebývá diagnostikována samostatn , v tšinou je spojena s dyslektickými problémy. Reedukace se pak musí nastavit podle prvotního problému. Nejrozhodn jším obdobím pro odhalení problému a jeho nápravu je období druhé t ídy, kdy je as i prostor pro reedukaci, kdy dozrává zrakové i sluchové vnímání, naopak pátý a vyšší ro ník je pro odhalení problému a jeho nápravu p íliš pozdní, ale i zde se objevují d ti, se specifickými symptomy, které dosud své problémy kompenzovaly. Zna ným problémem pak bývají d ti, které se vyskytují v hrani ním pásmu, kde je základním problémem intelekt. 6
1. ro ník: D ti v prvním ro níku se teprve u í íst a psát, osvojují si písmena. U t chto d tí m žeme zaznamenat n které projevy, které by mohly p edznamenat rizikové faktory specifických poruch u ení. V tomto p ípad nehovo íme o poruše, ale o oslabení n kterých schopností nutných k osvojení trivia. Deficity se objevují v oblasti zrakového a sluchového rozlišování, zrakové i sluchové analýzy a syntézy, v oblasti zrakové i sluchové pam ti, v oblasti prostorové orientace, PL orientace, v intermodalit , v koncentraci pozornosti, v motorické koordinaci. Jednotlivé obtíže se mohou projevovat ve v tší i menší mí e. Na reedukaci participují rodi e formou doporu ených každodenních domácích cvi ení rozvíjející oslabené oblasti a t ídní u itel individuálním p ístupem ve výuce a kontrolou správného užívání doporu ených metod. 2. ro ník: Období druhé t ídy je nejrozhodn jším obdobím pro odhalení problému a jeho nápravu – dít je ušet eno mnoha nep íjemných d sledk selhávání, má šanci „dotáhnout“ spolužáky. D ti již mají osvojená všechna písmena. I p esto mají n které d ti potíže se tením. D vodem bývá špatný tecí návyk, objevuje se tzv. „dvojité tení“ nebo „tichý sklad“, kdy si dít slovo pro sebe nejprve slabikuje nebo písmenkuje a teprve potom ho p e te nahlas. Tyto d ti mají dále problémy s prostorovou orientací, s pohyby o í na stránce, se zrakovou i sluchovou analýzou a syntézou, se zrakovým rozlišováním reverzních tvar , se zrakovou pam tí a artikula ní obratností. U n kterých d tí se objevuje oslabení matematických schopností, mají problém s p edstavivostí, s upevn ním pozice ísla v íselné ad do 100, upevn ním pozice desítek, s aplikací správného postupu matematických operací s p echodem p es desítky, n které d ti mají velice krátkodobou pam , proto neudrží spoje násobení a d lení. V období druhé t ídy je nejv tší prostor pro reedukaci. D ti, které na základ zakázky absolvují jednorázovou diagnostiku SP, jsou následn za azeny do jeho pé e. innost je zam ena na práci se slovy i práci s textem, slovní h í ky, cvi ení na rozvoj zrakového i sluchového vnímání, na rozvoj PL i prostorové orientace, na aplikaci gramatických pravidel, na upev ování správné tecí techniky. V hodin využíváme pracovní listy s rozmanitými a lákavými texty a úkoly zam enými na porozum ní textu, ale i na dysortografické potíže. Vlastní text je vytišt n tak, že p ipomíná práci s okénkem – slabiky ve slovech jsou rozlišeny tu ností písma. Práci s textem je nutno prokládat dalšími reeduka ními metodami. (viz. p íloha) U d tí s oslabenými matematickými schopnostmi je práce zam ena na hry s ísly, manipulaci s p edm ty, upevn ní pozice ísla v ad do 100, upevn ní pozice desítek, aplikaci správného postupu p i matematických operacích s p echodem desítek. Využíváme pracovní listy Mgr. J. Bedná ové, Po ítání do 100. 3. ro ník: V období t etí t ídy se v tšinou potvrdí specifické poruchy u ení. U n kterých d tí v rámci dozrávání vnímání dochází ke kompenzaci problém . D ti již mají zralé zrakové i sluchové vnímání, ale sluchové rozlišování je t eba stále procvi ovat stejn jako cvi ení na rozvoj koncentrace a pozornosti. Práce ve skupince je zam ena na upevn ní správné tecí techniky, tení s porozum ním, práci se slovy, s v tami, s textem, aplikaci gramatických pravidel, procvi ování zrakové i sluchové analýzy a syntézy. Využíváme pracovní listy s rozli nými a 7
pro d ti p itažlivými texty. I v tomto ro níku jsou texty zpracovány metodou, která p ipomíná techniku tecího okénka (slabiky ve slovech jsou rozlišeny tu ností písma) a postupn p echázíme k text m, kdy je již zvládnuté slabikování a soust edíme se na správné tení slov a slov s p edložkou. V t chto textech jsou rozlišena tu ností písma jednotlivá slova. Práci s textem je t eba prokládat dalšími reeduka ními metodami. (viz. p íloha) innost s d tmi s oslabenými matematickými schopnostmi je zam ena na manipulaci s p edm ty, manipulaci s papírovými pen zi, upevn ní pozice ísel v íselné ad , upev ování pozice desítek, stovek, orientaci v íselné ad do 1000, používání správných postup p i matematických operacích. Využíváme pracovní listy Mgr. J. Bedná ové: Po ítání do 100 a Po ítání do 1 000 – 1. i 2. díl. 4. ro ník: innost se žáky tvrtého ro níku je zam ena na rozvoj tená ské gramotnosti, používání správné tecí techniky, na tení s porozum ním, správnou práci se slovy a v tami, práci s informacemi, posilování zrakové i sluchové percepce, rozvoj zrakové i sluchové analýzy a syntézy, upev ování a správnou aplikaci gramatických pravidel. U d tí s narušenou pozorností pokra uje cvi ení na rozvoj koncentrace a pozornosti. Pracujeme s pracovními listy s r znými zajímavými texty, kde jsou jednotlivá slova rozlišena tu ností písma, a p echázíme k list m bez zvýrazn ní slov. K text m pak bývají p i azeny úkoly na procvi ení porozum ní a aplikaci gramatických pravidel. Práci s textem prokládáme dalšími reeduka ními metodami podle typu obtížnosti jednotlivých žák . (viz. p íloha) U d tí s oslabenými matematickými schopnostmi a u d tí s dyskalkulií pomalu rozši ujeme íselný obor, zažité postupy aplikujeme na matematické operace s vyššími ády, pracujeme s tabulkou násobk a s její pomocí rozši ujeme obor násobilky. 5. ro ník: Od pátého ro níku je innost ve skupinkách zam ena na práci s textem, práci s obsahem, rozvoj tená ské gramotnosti, práci s informacemi, upev ování správné aplikace gramatických pravidel. V matematické oblasti je t eba stále opakovat základní matematické operace, které dít již zvládá a na zažitých postupech aplikovat a postupn rozši ovat íselný obor, pracujeme s tabulkou násobk a s p evodní tabulkou. 6. ro ník: V šestém a vyšším ro níku bývá hlavním problémem dysortografie a dyskalkulie, které se eší až do konce školní docházky. Velké problémy nastávají ve chvíli, kdy dít nemá zvládnuté u ivo prvního stupn nebo nemá pot ebné návyky d ležité k efektivnímu u ení. U n kterých d tí se m že p i p echodu na 2. stupe objevit specifická symptomatika. Je to zejména u d tí s dobrými studijními p edpoklady, které se nau ily své obtíže na 1. stupni kompenzovat, event. byly „zakryty“ velmi dobrými schopnostmi dít te, jeho zvýšeným úsilím nebo zvýšenou domácí p ípravou i tolerantním p ístupem u itele. P i zm n nárok školy, zm n v p ístupu u itel žák již není schopen využívat svých kompenza ních strategií, problémy ve tení, psaní nebo v matematice se pak mohou promítat do úsp šnosti dalších p edm t . Obtíže na 2. stupni mohou mít však i vývojový charakter, mohou se vztahovat k vývojovým prom nám tohoto období – dospívání. I zde je patrná široká variabilita. Objevíli se v n které z daných oblastí závažné problémy, je nutné je okamžit ešit.
8
5. SPECIFICKÉ PORUCHY U ENÍ A MOŽNOSTI JEJICH NÁPRAVY 5. 1. DYSLEXIE Dyslexie je nejznám jším pojmem z celé skupiny poruch u ení. Za alo se o ní hovo it nejd íve, protože nejnápadn ji ovliv ovala školní úsp šnost dít te. Pod pojmem dyslexie jsou za azovány všechny existující potíže spojené se tením. P i této poruše je úrove tení výrazn nižší než všeobecná inteligence. U dyslektických d tí je narušena schopnost analýzy a syntézy, obtížn nebo nedostate n se vytvá ejí asociace grafických znak s e ovými ekvivalenty, vázne chápání asových a prostorových vztah (posloupnost, rytmus). Dyslexie se podle Mat j ka objevuje již v samých za átcích školní výuky a p sobí, že úrove tení a psaní je v nápadném rozporu se zjišt nou úrovní intelektových schopností. TYPICKÉ PROJEVY DYSLEXIE • Zám ny písmen tvarov i zvukov podobných písmen (a – e, r – z, k – h, m – n, d – t) • Špatné rozlišování zrcadlových tvar (b – d, s – z) • Vynechávky písmen, slabik, slov nebo vkládání písmen, slabik, slov (zvl. ve slovech se shluky souhlásek, nap .: kostka – koska; trn – tren) • P esmykování, p ehazování sledu písmen a slabik ve slov (kus – suk; stavba – svatba; psát – spát) • Vynechávání nebo p idávání písmen, m n ní koncovek, hádání a domýšlení slov • Nesprávné tení délky hlásky, nerozlišování krátkých/dlouhých samohlásek • Obtíže ve skládání slabiky z písmen, slabikování (pozor na používání nesprávné techniky tení, tzv. „dvojité tení“) • tení je pomalé, namáhavé, neplynulé, nebo naopak p ekotné, slova jsou zkomolená, reprodukce teného je chudá, zapamatování teného je obtížné
REEDUKACE DYSLEXIE Má-li se dít nau it íst, je k tomu t eba souhry celé ady funkcí: 1. zrakové rozlišování tvar 2. sluchové rozlišování hlásek a slabik 3. zraková i sluchová pam 4. smysl pro orientaci 6. schopnost slu ovat jednotlivé složky ve funk ní celky 7. dokonalé vnímání a dokonalá p edstavivost Vzájemná souhra t chto funkcí vytvá í celkovou schopnost ke tení, která teprve umož uje výuku tení. U dyslektických d tí je vzorec t chto základních schopností narušen, n které z t chto zú astn ných složek jsou málo vysp lé nebo nevyzrálé, jiné fungují omezen nebo úpln chybí. Nem že tedy dojít ke vzájemné souh e jednotlivých složek a výsledkem je omezená schopnost nebo p ímo neschopnost nau it se íst. Práce s dyslektiky za íná motivací a následují p ípravná cvi ení. Texty by m ly být voleny tak, aby svou rozmanitostí lákaly ke tení.
9
Vhodné innosti zam ené na nácvik tení 1. P íprava na tení textu • Motiva ní rozhovor o lánku, který budeme íst • Aktivace slovní zásoby, vypráv ní na téma související s obsahem textu • tení slov vybraných z textu • tení celých v t • tení slov ze zp eházených slabik nebo písmen • tení slov s vynechanými písmeny • tení obtížných slov • Smyslová cvi ení na rozvíjení zrakového vnímání s užitím slov i obrázk z textu 2. Práce s textem Cílem t chto inností je „ohmatat“ si text p ed tením • Spo ítej odstavce, ádky • P e ti první/poslední v tu v odstavci • ti pouze první/poslední slovo v odstavci, na ádku • P e ti nap . druhé slovo na t etím ádku ve druhém odstavci • Vyhledej a p e ti nejdelší slova, slova, která mají písmeno M na za átku, na konci, uprost ed • Najdi slova za ínající/kon ící na po-; za-; apod. 3. tení textu – technika tení N které d ti i p esto, že znají všechna písmena, mají potíže se tením. Pak se musíme zam it na tení slabik. Posléze ze slabik íst slova – slabikovat. Fáze slabikování je p irozenou fází tení a u jednotlivých d tí trvá r zn dlouhou dobu. Tuto dobu nelze urychlit p áním rychlého plynulého tení, je t eba ji respektovat. Jakmile dít dosáhne ur itého stupn rozvoje tená ských dovedností, za íná spojovat slabiky v celek. Nejprve spojuje krátká dvojslabi ná slova. Získáváním zkušeností se tyto celky dále rozši ují, prodlužují a tení nabývá na plynulosti. Pokud na dít sp cháme, m že dojít k metodickým chybám, které dít ti znesnadní další osvojování tení. Nej ast jším tlakem na rychlost a požadavky na tení v celcích, kdy dít ješt není na tuto fázi p ipraveno, zp sobíme tzv. „dvojité tení“, „tichý sklad“, kdy si dít potichu slovo hláskuje, snaží se z hlásek pochopit význam a teprve pak slovo íká nahlas. Pak te s výraznými zárazy, velice pomalu a s námahou, se sníženým porozum ním textu. U vázaného slabikování ponecháme dít tak dlouho, jak je pot eba. (J. Bedná ová: teme se sk ítkem Alfrédem) Vhodné metody zam ené na techniku tení: • St ídavé tení – st ídav te jednu v tu/jedno slovo žák, jedno u itel • et zové tení – jednu v tu/jedno slovo p e te jeden žák, druhou druhý… Žáci na sebe postupn navazují. • Hromadné tení – nejprve p e te text skupin žák u itel a vysv tlí si slova, která d ti neznají. Potom hromadn te celá skupinka spole n s u itelem. D ti dostanou správný vzor tení, uv domí si správné dýchání a správnou intonaci. Nakonec tou d ti individuáln . Metoda vede ke klidnému plynulému tení se správnou intonací a k získávání tená ských zkušeností. • Zesilované tení – tení ve skupince – žáci si vylosují lístek s jedním slovem z textu, které postupn jeden po druhém p e tou, vyanalyzují na slabiky/písmena, p e tou jen 10
samohlásky/souhlásky apod. Toto sloví ko si pak dají p ed sebe. Celý text za ne íst nahlas u itel sám, dít se k n mu p idá, jakmile uslyší „své“ slovo a pokra uje v hlasitém tení s u itelem do konce lánku. Postupn se p idávají další d ti, až te nahlas celá skupinka. Metoda vede k plynulosti, pozornosti, soust ed ní, dodržení intonace, tená ské jistot a získávání tená ských zkušeností. • tení pomocí tecího okénka Hlavním ú elem této metody je cvi it správné pohyby oka po ádku, odstra ovat tzv. „dvojité tení“ a domýšlení konce slov. Porucha o ních pohyb je poruchou koordinace pohyb o í. V t chto p ípadech je typické p eskakování ádk , zmenšená vizuální orientace v odstavcích na stránce. P itom bývá zachována správná zraková diferenciace písmen, správná analýza hlásek a písmen. Je t eba „omezit svobodu“ pohyb o í. Poruchu poznáme tehdy, neosv d uje-li se pokyn „Pozorn sleduj ádek“. (K procvi ování o ních pohyb , rozlišování znak a písmen slouží i pracovní sešity P. Svobody) Nejprve využijeme okénka, potom následuje fáze využití záložky a v poslední fázi dít sleduje text pomocí prstu. Je to metoda velmi ú inná, pokud se dodržují následující podmínky: 1. Velikost vyst iženého okénka musí odpovídat velikosti písma. 2. Karti kou s okénkem pohybuje ten, kdo s dít tem pracuje, ne dít samo. 3. P izp sobíme rychlost pohybu okénka tená ským možnostem dít te. Vedeme je k tomu, aby dodržovalo tempo tení, aby etlo pomalu, ale plynule. 4. Pokud má dít problémy s formální stránkou tení a není schopno sledovat obsah textu, nevyžadujeme od n ho tení s p ednesem ani klesnutí hlasu u te ky apod., soust edíme se spíše na to, aby tení bylo klidné až monotónní. 5. Vedeme dít k tomu, aby si ne íkalo jednotlivé hlásky v duchu a teprve pak je nahlas spojovalo. Nep ipustíme tzv. „dvojité tení“. Dít u íme, aby si hlásku protahovalo a p idávalo k ní samohlásku, aby klidn , pomalu, ale plynule slabikovalo. 6. P i plynulém slabikování sledujeme, aby dít slabiky nevyráželo a tak slovo nesekalo. Proto je d ležité stále vyžadovat pomalý, klidný, monotónní p ednes. 7. tená za áte ník a dít s dyslexií nedokáže p i tení nahlas sledovat písmena, která te a zárove sledovat následující text. Tuto techniku ovládá zb hlý tená . U d tí s dyslexií dochází k agresivním zrakovým pohyb m. Abychom u dít te tomuto ulpívání na slabikách zabránili a nau ili je sledovat zrakem následující písmena a slabiky, posouváme okénko t sn p edtím, než dít tenou slabiku vysloví, a tím slabiku zakryjeme. D ležité je dít ti vysv tlit naše po ínání, jinak by si mohlo myslet, že chceme, aby etlo rychleji. Je tomu však práv naopak. 8. I zkušený tená odpo ívá (jsou to mikropauzy), n kdy si však musí v tu p e íst znovu. P i práci s okénkem musíme dít ti také umožnit odpo inek. teme tedy vždy 3 – 5 ádk a pak jeden ádek stejnou rychlostí, kterou etlo dít , p e teme sami. Dít se k nám p ipojí, nebo jen zrakem sleduje text. 9. Tento úsek je velmi intenzivní. Rodi e i dít v tšinou p ekvapí, že úsek, který etli p l hodiny, mají p e tený za deset minut. To by však m la být hranice pro tení s okénkem, u n kterých d tí posta í i 5 minut 2x denn . Druhý zp sob tení s okénkem je, že text postupn zakrýváme. Zabráníme tak tomu, že se dít vrací v textu a opakuje již p e tené. Dít má p ed sebou celý ádek, který mu postupn zakrýváme. Pohyb s okénkem musí být vytrvalý a plynulý, aby se dít snažilo o plynulé tení.
11
• tení v duetu (= ve dvojici) Tato metoda se využívá u d tí, které již mají zvládnutou dovednost tení, tou však nep esn , domýšlejí si nebo asto chybují. Spo ívá ve spole ném tení u itele nebo rodi e s dít tem. Rychlost tení musí být p izp sobena možnostem dít te, které má text aktivn sledovat. K tomu mají sloužit kontrolní chyby, které u itel nebo rodi ud lá. Chybou je zám na slova (nejlépe slovem podobného významu), vynechání slova, zdrobn lina nebo naopak zrušení zdrobn liny. Ze zkušenosti vyplývá, že není vhodné volit humorné chyby, ty narušují koncentraci dít te. Délka tení: 2 – 3 minuty a opakování 2 – 3x po krátkých pauzách. Metoda se cvi í 3 – 4 m síce každý den i o víkendu. Op t je tedy nutná úzká spolupráce s rodi i, d kladné vysv tlení a konzultace. Nepravidelnost ve tení nebo její nahrazování delším cvi ením v jiných dnech se nedoporu uje, je neefektivní. P i tení se m že používat podložka pod ádek. P edností této metody je, že je p irozená, nenáro ná a dít dostává správný vzor tení. Zlepšuje se p esnost tení i jeho rychlost, nejprve p i tení v duetu, pozd ji i p i tení samostatném. Ve škole m žeme použít tení i v žákovské dvojici, je však t eba vybrat k sob vždy dvojici d tí, které jsou na tom ve tená ských dovednostech podobn . • tení pomocí metody Fernaldové Tato metoda je vhodná pro d ti, které již mají dobrou strategii tení, ale jejich tení je pomalé. Metoda je proto vhodná nejen pro dosp lé s dyslexií, ale i pro malé tená e. Dít ti ur íme ást textu (asi 10 ádk ), který tentokrát nemá íst nahlas, ani potichu, ale jen p elétnout o ima. Zpo átku to bývá pro d ti nesnadný úkol, protože je nezvyklý. Sou asn se sledováním ádk si tužkou podtrhává slova, o kterých si myslí, že by mu p i tení d lala potíže. Ur í si ke tení t žká slova. Když takovým zp sobem p eb hne všech deset ádk , zkouší to znovu a op t náro ná slova podtrhne. Mohou to být stejná slova, která podtrhlo p i prvním pokusu, ale i další. Když skon í, podtržená slova si p e te. Teprve po této p íprav te ur enou ást textu. Z letmého tení již dít trochu zná text, nemusí se obávat obtížných slov, protože se s nimi již seznámilo, a proto te s v tší sebed v rou, což je pro dít s dyslexií velmi p ínosné a motivující. Metoda staví na nutnosti zbavit dít obav z neúsp chu a p ipravit podmínky k tomu, aby etlo rychleji a plynuleji. Fernaldová zd raz uje, že psychoterapeutický ú inek této metody je nesporný. Pro cvi ení doma: metoda se cvi í 2 – 3 m síce, pokud možno denn . Výb r textu musí, pokud možno, odpovídat zájm m a tecím dovednostem dít te. Jen tak m žeme u dít te vzbudit zájem o tení. S mén známými slovy dít ti zpo átku pom žeme. Pokud užíváme p i nácviku tení delší texty, m žeme se ve tení i st ídat. Projeví-li dít zájem a chce íst potichu, nebráníme mu. Nelze však takové tení zam nit na vlastní nácvik. 4. Práce s textem – barevné tení • Najdi slovo na danou slabiku a vyzna ho barevn • Najdi v tu, která za íná slovem… • Hledej a barevn zvýrazni všechna slova, která za ínají na, nap .: po• Hledej a barevn vyzna všechna slova, nap .: ŽELVA • Hledej a barevn vyzna všechna vyjmenovaná/p íbuzná slova • Hledej a vyzna m kké/tvrdé slabiky • Hledej v textu a podtrhni podstatná jména, slovesa apod. 12
5. Porozum ní tenému textu Schopnost íst nabývá smysl porozum ním obsahu. Vnímání teného bývá ovlivn no technikou tení a úsilím, které dít na tení musí vynaložit. K porozum ní obsahu se dít snažíme vést od po átku u ení se íst. M žeme volit r zné formy: • P i azování slov, pop . celých v t k obrázk m • tená detektiv – v textu jsou uvedené obsahové nebo logické chyby, po p e tení textu mají d ti na tyto chyby p ijít • tení textu, ve kterém jsou vynechaná písmena • tení textu, ve kterém jsou vynechaná slova: Dít te krátký text. Poté jej p e te znovu, ale text je upraven tak, že jsou n která slova vynechána. U itel m že utvo it více variant textu, v každé následující je více vynechaných slov. • B havé tení – d ti si p e tou krátký text, poté dostanou stejný text, ale s vynechanými slovy. Tato slova jsou rozmíst na po t íd . D ti mají za úkol doplnit tato slova správn do textu. B hají po t íd bez papíru, slova si zapamatují a napíší na míst . Procvi ujeme prostorovou orientaci, zrakovou pam a porozum ní obsahu.
Post ehovací slabiky Post ehovací slabiky jsou ur eny k nácviku tení slabik, jejich rychlejšímu vybavování p i tení souvislého textu. Zadávají se podle obtížnosti od nejjednodušších, otev ených slabik, po nejobtížn jší slabiky se shluky souhlásek. P ed prvním tením slabiky rozst íháme na jednotlivé karti ky. Dít ti karti ku na okamžik ukážeme, oto íme, dít si slabiku vybaví a ekne nám ji. Pozd ji m žeme karti ku otá et i rychleji. Dít by m lo slabiku vyslovit ve chvíli, kdy je již karti ka oto ena a ono nevidí písmena. Po zvládnutí jedné obtížnosti p echázíme k náro n jším slabikám. Pokud v b žném textu narazíme na slabiku, která je pro dít obtížná, je vhodné si o tyto slabiky soubor rozší it. Využití karti ek: - Hra na detektivní kancelá – rozložíme n kolik karti ek a dáme dít ti za úkol najít námi ur enou slabiku - Zkoušíme vymyslet slova na uvedenou slabiku - Pokud má dít potíže se zám nami písmen, rozložíme p ed dít karti ky se slabikami a dáme mu za úkol vyhledat slabiky, které obsahují ur ené písmeno - Pokud máme dva soubory slabik, m žeme hrát pexeso tená ské tabulky Jsou ur eny pro nácvik technické stránky tení. Postupuje se od nejjednoduššího ke složit jšímu. Tabulky se dají vhodn využít na r zné procvi ování – hledání podle daného klí e – vhodné pro práci s textem. Zám ny písmen ve tení Ve tení žáci nej ast ji zam ují písmena tvarov podobná (b-d; s-z; m-n; a-e), písmena zvukov podobná (sykavky, t-d), písmena lišící se árkou i há kem, ale i písmena zcela nepodobná. P í inou mohou být nedostatky ve zrakovém nebo sluchovém vnímání, nedostate n utvo ené spoje mezi hláskou a písmenem, nesprávná artikulace, ale i nepozornost, nedostate n zvládnuté tvary písmen, nedostatky v pravolevé a prostorové orientaci. Písmena mohou zam nit i d ti, které se snaží íst rychleji, než odpovídá jejich schopnostem, a které domýšlejí slova. P i všech zám nách nejprve zjistíme, zda dít 13
sluchem rozlišuje zam ované hlásky a zda je správn vyslovuje. Pokud tomu tak není, zam íme se i na tyto dovednosti. Možný postup: Rozlišování písmen b – d 1. Vyvození písmene „b“, spojování písmene s obrázkem (bi , bota, buben). tení slov a slabik s cílem upevnit znalost písmene a spojení hláska – písmeno. 2. Stejný postup zachováváme i p i d kladném spojení a zafixování písmene „d“. 3. Porovnávání obou zam ovaných písmen. D ti provád jí obtahování velkých tvar na tabuli, ohmatávají makety písmen (i se zavázanýma o ima), kreslí a modelují ob písmena (z modelíny, z plst ných drátk ). P itom slovy doprovázíme, jaké písmeno malujeme (modelujeme) a vymýšlíme slova, která na dané písmeno za ínají. 4. Práce s textem – vyškrtávání nebo vybarvování obou písmen rozdílnými barvami, podtrhávání slov, která tato písmena obsahují 5. tení slabik a slov, která obsahují pouze jedno z dvojice zam ovaných písmen 6. tení slov, která obsahují ob zam ovaná písmena. P i cvi ení zapojujeme co nejvíce smysl : - Hmat: obtahování písmen na tabuli, ohmatávání písmen ze d eva (p nové gumy, polystyrenu), modelování písmen z drátk , modelíny apod. - Sluch: rozlišování hlásek, spojování slyšené hlásky s písmenem, rozlišování slov obsahující hlásky, které d ti zam ují (ten – den; nám – mám) - Zrak: vyhledávání písmen v textu, vykreslování p edtišt ných masek, obtahování figur na pozadí - Kinestézie: vnímání innosti artikula ních orgán , vnímání zn losti hlásek, pohybové ztvárn ní písmen Zárove provádíme cvi ení pravolevé a prostorové orientace, artikula ní cvi ení a cvi ení sluchového vnímání. Podobný postup zachováváme i pro odstran ní zám ny jiné dvojice písmen. Pom cky a doporu ená literatura: Vytvo ené karty s písmeny (tiskací, psací, velká, malá) Pexeso ABECEDA (tiskací, psací) Dopl ova ky, skrýva ky, osmism rky, ty sm rky Vytvo ené texty sestavené z r zných druh písma, s dopl ova kami, s hádankami, s vybíráním slov z nabídky apod. Cvi ení pro dyslektiky I. – VI.: O. Zelinková ítanka pro dyslektiky I. – IV.: Z. Michalová; Tobiáš Nau m správn íst: H. Tymichová Život rytí e: K. Balharová; Computer media (www.computermedia.cz) Putování plné hádanek: K. Korba ová, I. Hladká; Albatros Pracovní sešit k náprav vývojových poruch v eském jazyce I. – II.; Tobiáš Když d tem nejde tení 1 - 3: S. Emmerlingová; Portál Dyslexie – texty a hry pro d ti s dyslexií: M. erná, I. Strnadová; Fragment Zábavná cvi ení pro rozvoj tení: P. Svoboda; Portál Cvi ení pro rozvoj tení: P. Svoboda; Portál U íme se íst s porozum ním 2. – 5. ro ník: R. Šup U íme se íst s porozum ním 5. – 7. ro ník: R. Šup
14
5. 2. DYSGRAFIE Dysgrafie je specifická porucha psaní. Dysgrafik si nem že zapamatovat tvary písmen, nedovede je napodobit, píše toporn , k e ovit , neúhledn až ne iteln , neudrží velikost písma, neudrží se na lince. Dysgrafie bývá v tšinou p idružena k dyslexii nebo dysortografii. Dysgrafie m že být i primární p í inou dysortografie, a to tehdy, jestliže samotný akt psaní od erpává dít ti tolik energie, že se dopouští v d sledku nedostatku kontroly dysortografických chyb. Grafický projev se stává pro dít tak namáhavým, že již nesta í uplat ovat nau ená gramatická pravidla v praxi. D je se tak zejména p i rychlém tempu psaní nebo p i neurotice, nap íklad p i diktátech. Pro psaní je nezbytná dobrá vizuomotorická koordinace spojující innost zraku s jemným pohybem prst a ruky. Záleží-li nám p i písemném projevu na tvaru písma, pak je lepší volit p epis nebo opis. Záleží-li nám na obsahu, ne na tvaru písma, pak volíme diktát – p i hodnocení se soust edíme p edevším na aplikaci nau ených pravidel. Vhodnou prací je práce pomocí „tahák “, které dít užívá p i kontrole diktát . Taháky si dít vypracovává svojí rukou tak, aby slova po sob p e etl.
TYPICKÉ PROJEVY DYSGRAFIE • Nezapamatování si tvar písmen • Zám ny písmen • Snížená kvalita písma – nedodržování tvar písmen a jejich nedopisování, zm ny sklonu písma, navazování jednotlivých písmen je neplynulé, p erušované • Dít píše k e ovit , toporn , držení psacího ná iní je neuvoln né, ztuhlé, není uvoln ný pohyb ruky p i psaní, dít p íliš tla í na psací ná iní • Tempo psaní je v tšinou pomalé, dít je rychleji a snáze unavitelné, v písemném projevu se objevují chyby plynoucí z nedostatku asu a p ílišného soust ed ní se na výkon
REEDUKACE DYSGRAFIE Vhodné innosti pro rozvoj motoriky Hrubá motorika • pohyby paží: mávání, kroužení (sekání kosou, let ptáka, plavání kraula), kroužení p edloktím • pohyby dlaní: vp ed, vzad, vpravo, vlevo, kroužení dlan mi (mávání, kývání), tla ení dlan mi proti sob , zavírání dlaní v p st a otevírání Jemná motorika Rozvoji jemné motoriky napomáhají každodenní innosti, manipula ní hry, tvo ivé a rukod lné innosti. • Masáže – r znými materiály: mí kování – s molitanovými mí ky, ježky kartá ování – jemn jším kartá kem na ruce • Hrášková koupel – v misce smícháme lušt niny, zah ejeme v mikrovlnce a dít se prohrabuje, roztahuje prsty, eventueln p emis uje lušt niny (uvolní se spasticita) 15
• • • • • •
•
•
•
Pohyby prst : dotýkání prst obou rukou (i bez zrakové opory), postupn dotýkání palce s dalšími prsty, oddalování a p ibližování prst , kroužení, hra „na klavír“ Sestavy z dlaní: dotyk špi kami prst o sebe (špi ka lod ), dotyk palc a ukazová k (brýle), hnízdo z dlaní Cvi ení pohybové pam ti: opakování cvik p edvedených u itelem, spojování cvik do krátkých sestav, sledování uvol ovacích cvik a jejich nápodoba zpam ti Práce se stavebnicemi, kostkami, skládankami, puzzlemi, mozaikami Spole enské hry – domino, pexeso, loto Rukod lné innosti – navlékání korálk , vytrhávání z papíru, lepení, ma kání papíru, modelování, šroubování šroubovákem, zatloukání kladívkem, šroubování mati ky, st íhání Poznávání p edm t pouze hmatem – nejd íve dít ti ukážeme p edm ty, umožníme osahání prsty, propojujeme vid ný a hmatový vjem. Poté dít ti p edm ty zakryjeme a dít poznává pouze hmatem. M žeme vytvo it hmatové sá ky i hmatové krabice, které mají pouze otvory pro ruce a p edm ty dob e zakrývají. Výb r vhodné plochy a psacího ná iní: plocha zprvu velká – A2, A3, pozd ji stále se zmenšující až na úrove linek; psací ná iní zpo átku siln jší pro úchop a voln klouzající po ploše – zna kovací fixy, trojhranné pastelky Výb r vhodné polohy pro nácvik – od stoje u tabule až po leh na zemi
Uvol ovací cviky Cviky provádíme nejprve na balicí papír nebo jinou velkou plochu ve svislém sm ru (pohyb sm rem dol je nejsnazší a dít má uvoln né záp stí), potom na šikmé ploše a nakonec plochu zmenšujeme na formát papíru, až je dít schopno provést nacvi ený tvar do linek na vodorovné podložce. Plynulost a rytmus cvik p i psaní podporujeme íkadly, písni kami nebo pouze slovním spojením. Uvol ovací cviky i pr pravné cviky provádíme n kolikrát. Nezam ujeme se na p esnost, ale na plynulost a rytmus pohyb . Provádíme je p ed každým psaním. P i cvi ení je vhodné dodržovat tato doporu ení: • Vracíme se k d íve provád ným cvi ením, p ed psaním i v pr b hu uvol ujeme ruku, provádíme hojn uvol ovací cviky a pr pravné cviky pro nácvik jednotlivých písmen. • Žáky nep et žujeme stálým psaním. Dáváme p ednost cvi ením krátkým, pe liv provád ným. • Nenutíme d ti ke každodennímu p episu, je to neú inné a kvalita písma se ješt více zhorší. • Nelze tolerovat nedbalost (je velmi obtížné ur it, kde kon í dysgrafie a kde za íná nedbalost). P i psaní je d ležité správné sezení, správné držení t la, poloha dolních kon etin, vzdálenost hlavy od papíru a držení psacího ná iní. To je p edpokladem plynulého psaní. Ruka se zlehka dotýká malí kem papíru, psací ná iní drží ve t ech prstech. Pom cky a doporu ená literatura: Trojhranný program R zné druhy násadek na psací ná iní Sešity pro t snopis nebo sešity s velkými linkami Prstové barvy, m kké tužky, fixy Nau m správn psát: H. Tymichová 16
Grafomotorika I. – III. Pracovní sešity pro rozvoj grafomotoriky a smyslového vnímání ve specializovaných t ídách; Tobiáš Jedním tahem: J. Bedná ová, R. Šmarda; Dyscentrum Mezi námi pastelkami: J. Bedná ová; CPress Co si tužky povídaly: J. Bedná ová; CPress Na návšt v u malí e: J. Bedná ová; CPress Cvi ení pro rozvoj grafomotoriky: P Svoboda; Portál 5. 3. DYSORTOGRAFIE Dysortografie je specifická porucha pravopisu a velmi asto bývá spojována s dyslexií. V tšinou se adila pod pojem dyslexie, protože tení a psaní spolu velice úzce souvisí. P i tení rozlišujeme grafický obraz a p evádíme ho na sluchový, p i psaní rozlišujeme sluchem jednotlivé hlásky a zaznamenáváme je graficky. TYPICKÉ PROJEVY DYSORTOGRAFIE (TZV. SPECIFICKÉ CHYBY) • Vynechávání písmen, slabik, slov • P idávání písmen, slabik, slov • P esmykování, p ehazování sledu písmen • Zám ny písmen i slabik sluchov podobných • Specifické asimilace, zvl. sykavkové (c – , s – š, z – ž) nebo nesprávné rozlišování hlásek zn lých a nezn lých (tzv. spodoby) • Nesprávné rozlišování i/y ve slovech se slabikami di – ti – ni/dy – ty – ny, zvl. v koncovkách slov • Nesprávné rozlišování – je slovech se slabikami b – p – v • Nesprávné rozlišování délky hlásek, nerozlišování krátkých a dlouhých samohlásek • Vynechávky diakritických znamének • Nerozlišování hranice slova v písmu, psaní slov ve v t dohromady, zvl. psaní slov dohromady s p edložkou a se zvratnými zájmeny • Prolínání dyslektických chyb do písemného projevu (nap .: zám na b – d), projevuje se zejména v opisu • Vliv pomalého osobnostního tempa p i psaní (žák nesta í vše napsat, nesta í si p i kontrole p e íst, co napsal, a tím pádem ani opravit chyby)
REEDUKACE DYSORTOGRAFIE Vhodné innosti zam ené na rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek • Ur i, zda jsou tato vymyšlená slova stejná nebo jiná (pis – pís; kolak – kolak) • Znázor ování slov s krátkými a dlouhými slabikami pomocí stavebnice (dít vyzna uje slabiku s dlouhou samohláskou dlouhým tvarem, krátkou samohlásku tvarem krátkým) • Grafické vyjád ení délky samohlásek (slabiku obsahující dlouhou samohlásku ozna ujeme svislou arou, krátkou slabiku te kou). Grafické znázorn ní umož uje lépe si uv domit délku samohlásek. Svislá ára p ipomíná árku nad písmenem. • Ke grafickému znázorn ní vyhledávají d ti slova ( /.. = p íhoda, výprava; ./ = volá, sedí)
17
• • • • • • • •
U itel diktuje slova, žáci píší pouze grafické znázorn ní ( eká = ./; náhoda = /..; pohádka = ./.) Pomocí grafických znázorn ní procvi ujeme slova pro diktát, využíváme je k oprav i p i nácviku obtížných slov. Dopl ování krátkých a dlouhých samohlásek do textu (Kr_vy s tel_tky se p_sou n_ louce.) Podtrhávání, kroužkování, škrtání nebo barevné vyzna ování krátkých/dlouhých samohlásek/slabik v textu Tvo ení v t se slovy, které se liší délkou samohlásek (Míla – milá; dráha – drahá) Cvi ení, ve kterých d ti zapisují pouze samohlásky (pop . jen dlouhé samohlásky) ze slov, která u itel diktuje (U: váha, prosí, b ží, haló; Žák: á,a,o,í, ,í,a,ó) Psaní diakritických znamének hned nad písmenem Použití dysortografických tabulek
Používání bzu áku • Rytmická cvi ení beze slov (u itel vy ukává rytmus, žáci po ítají, kolik zvuk slyšeli, potom napodobují rytmus vy ukáváním nebo vytleskáváním) • U itel íká slova, žák je p ehrává pomocí bzu áku • U itel p ehrává rytmické struktury, žák vyhledává odpovídající slova • Užití bzu áku p i pravopisných cvi eních a diktátech (u itel doprovází diktovaná slova zvukem bzu áku nebo individuáln pomáhá žák m lépe si uv domit délku samohlásek)
Vhodné innosti na rozlišování slabik dy, ty, ny/ di, ti, ni Práce s tvrdými / m kkými kostkami • U itel p ed íkává dvojice slabik, žák opakuje, ohmatává p íslušnou tvrdou i m kkou kostku • Vyhledávání slov s danou slabikou (žák ma ká nap . tvrdou kostku dy/dý, sou asn slabiku vyslovuje a vyhledává slova s touto slabikou, nap . dým, dýchá, ledy) • Ur ování slabik ve slovech: Za ínáme slovy, kde je schovaná slabika na za átku, potom na konci a na záv r uprost ed. U itel vysloví slovo, žák je opakuje a sou asn ma ká odpovídající kostku. • Rozlišování slov, která se liší tvrdostí slabik, dopl ování slov do v t: Na stole (tyká/tiká) budík. • Procvi ování slov, která obsahují více kritických slabik • Používání dysortografických tabulek Hra na tvr áky a na m k áky – tvrdé slabiky vyjad ujeme poskokem a tvrdým dopadem s boxerským postojem, m kké slabiky doprovázíme lehkým pohybem, výskokem a m kkým dopadem na špi ky Vhodná cvi ení na odstran ní vynechávání, p idávání, p esmykování (inverze) písmen, pop . slabik • Písemná a ústní analýza slov (U: st eda, žák opakuje st eda, píše s – t – – e – d – a. U: s – t – r – o – m, žák opakuje s – t – r – o – m, píše strom) • Tvo ení slov ze zp eházených písmen (k – h – n – i – a = kniha) • Podtrhávání správn napsaných slov (dnes – dnes – dsne) • Tvo ení slov ze zp eházených slabik (ka – liš – pam – pe = pampeliška) 18
Sou asn s uvedenými cvi eními je t eba rozvíjet sluchové vnímání a u it d ti správným návyk m psaní. Vhodná cvi ení na dodržování hranice slov ve v t • Vyzna ování slov ástmi stavebnice nebo písemn (domluvenými znaky), nap .: Maminka pe e buchty. = O O O • Ur ování po tu slov ve v t (U: Dnes ráno pršelo. Žák opakuje v tu a po ítá slova) • tení slov s p edložkami pomocí obrázk – U: ukáže obrázek, žák spojuje zobrazený p edm t s p edložkami na kartách, nap .: obrázek stolu; žák p idá p edložky a „ te“: na stole, pod stolem, u stolu… P itom si uv domuje, že st l z stává stále stejným pojmem s konkrétním obsahem. • Ve v tách p edepsaných slovy dohromady odd lit jednotlivá slova (Dnesjdudokina) nebo použít i slova s p edložkami a se zvratnými zájmeny (se, si) napsaná dohromady Nám ty na osvojování mluvnického u iva • Spojení s názorem (obrázková vyjmenovaná slova) • Slovní ek „obtížných slov“ k procvi ování pravopisu (slova, ve kterých dít nej ast ji chybuje) • Vyhledávání p íbuzných slov (U: myš, žák: myška, myší), pop . obrácen (U: p ed íkává slova p íbuzná, žák hledá a íká slovo ze základní ady vyjmenovaných slov) • Dopl ování i,í/y,ý ústn (U: íká slova nebo slovní spojení, žák íká pouze „tvrdé/m kké“, pop . p i adí k vyjmenovanému slovu nap .: U: liška Bystrouška; žák: liška – m kké, Bystrouška – bystrý – tvrdé; U: mýdlo; žák: mýt – tvrdé; U: bicí hodiny; žák: bicí = tlu e – m kké). Podobn lze pracovat i se vzory podstatných jmen, se spodobou, se shodou p ísudku s podm tem. • Zápis pouze na i,í/y,ý (U: íká mýdlo, žák píše pouze „ý“) • Dopl ovací cvi ení • STOP diktáty – p edzd vod ování pravopisu, zásada p edcházení chybám • Preferování ústní formy ov ování znalostí • Práce s didaktickou pom ckou DiPo (vyjmenovaná slova, podstatná jména, koncovky podstatných jmen, p ídavná jména) – velké množství karti ek vybízí k tvo ivosti. Jednotlivé soubory lze využít k r zným didaktickým i zábavným hrám, nap .: Kufr, Aktivity, b havé tení, autodiktát • Hra na tvr áky a na m k áky – viz. kapitola Hry nejen pro dyslektiky – hry se slovy !Pravopisné jevy d ti nejd íve zd vod ují, teprve potom píší! Nesmíme zapomenout navyknout d ti dokon enou práci po sob zkontrolovat! Pom cky a doporu ená literatura: Bzu ák, hudební nástroje, stavebnice s krátkými a dlouhými kostkami Stavebnice, r zné prvky znázor ující slovo, obrázky, karty Vytvo ené texty na procvi ování gramatických jev , na dopl ování, na vyhledávání chyb Soubor Cvi ení pro dyslektiky I. – III. Pracovní sešit k náprav vývojových poruch I. – II.; Tobiáš Tvrdé kostky se slabikami dy, ty, ny M kké kostky se slabikami di, ti, ni Soubory karet s psacími a tiskacími písmeny Karty s i,í/y,ý 19
Karty s párovými souhláskami Dopl ovací cvi ení DIPO – didaktické pom cky – Vyjmenovaná slova, Slovní druhy, Podstatná jména, Koncovky podstatných jmen, Shoda p ísudku s podm tem, P ídavná jména
5. 4. SLUCHOVÁ PERCEPCE Pro rozvoj sluchového vnímání d tí je nejd ležit jší asté povídání s dosp lými, poslouchání pohádek, zpívání písni ek, íkadla, básni ky, a to od nejútlejšího v ku dít te. Krom poslouchání pohádek a r zného vypráv ní m žeme také „naslouchat tichu“, sledovat zda slyšíme ticho nebo nejr zn jší zvuky. Dít zjiš uje, že velice málo kdy je okolí tiché. Zpravidla jsou slyšet zvuky (tikot hodin, šumící topení, lidské hlasy). Zárove je d ležité si íkat, odkud zvuk p ichází, co je jeho zdrojem. Rozvíjíme naslouchání, odlišení figury a pozadí, diferenciaci, koncentraci. Nám ty na rozvoj sluchového vnímání Pro dít s poruchou u ení nemusí být porozum ní mluvené e i vždy samoz ejmostí. P í inou m že být snížená schopnost vnímat soust ed n mluvenou e a rozum t jí. Cvi ení provádíme v klidném prost edí, vedeme dít k soust ed ní, zam ení pozornosti na sluchové vjemy. • Poznávání p edm t podle zvuku – cinkání klí , ma kání papíru, rozlišování dopravních prost edk , poznávání zví at podle zvuku • Ur ování délky zvuku – rozlišování délky slabiky (d ti vnímají 2/pozd ji 3/ tóny a ur ují, zda byly tóny stejn dlouhé; délku tón mohou znázor ovat graficky) • Ur ování intenzity zvuku – po p ehrání dvou tón dít ur í, který z nich byl siln jší • Ur ování kvality zvuku (práce s hudebním nástrojem) – práce s jedním tónem = práce pravé hemisféry • Poznávání písní podle melodie = práce levé hemisféry • Poslech vypráv ní, na jehož konci je otázka, na kterou má dít odpov d t Vhodné innosti zam ené na rozvoj sluchové diferenciace • Rozlišování slabik, ur ování, jsou-li stejné nebo jiné • Rozlišování slov – rozlišujeme slova um lá (klif – klaf; pork – pokr; niša – nyša; lelaj - lalej) i slova, která mají smysl (les – pes; vedl – vadl). Dít má rozeznat, která slova jsou stejná a která odlišná. Slova by m la být maximáln dvojslabi ná. V každé dvojici by m l být pouze jeden rozdíl – v m k ení, p esmyku, délce, zám n písmen. U itel/rodi p ed íkává slova v plynulém rytmu, cca každé 2 vte iny jednu dvojici, tak aby dít mezitím práv stihlo íci „stejné“/ „r zné“ a to, aniž by si tu kterou slovní dvojici tzv. „pro sebe“ potichu opakovalo. U itel/rodi by m l vyslovovat z eteln , ale m l by se vyvarovat i p ehnané artikulace. P i p ed ítání si u itel/rodi zakryje ústa papírem, aby dít nemohlo odezírat ze rt . • Ur ování hlásky, kterou se dv slova liší (U: kos – nos, žák opakuje kos – nos a ur í hlásky k – n; pil – šil: p – š; voda – vada: o – a). Nejsnazší je ur ování první hlásky ve slov , potom poslední a nejt žší je ur ování hlásky prost ední. • Ur ování hlásky, kterou nahradíme ve slov nos, aby vzniklo kos (pat í i do nácviku analýzy a syntézy). Dít slovo zopakuje, rozloží na hlásky a nahradí hlásku.
20
•
Ve cvi eních je t eba krom sluchového vnímání zapojovat co nejvíce smysl . D ti skládají slova z písmen, poté písmeno zam ní, navlékají písmena na drát, modelují je apod. Hra na tichou poštu – d ti sedí v kruhu, jedno dít pošeptá slovo nebo v tu sousedovi, ten p edá po kruhu dál. Poslední p ed výchozím hrá em vysloví, co slyšel. Srovnáváme s výchozím.
Vhodné innosti zam ené na rozvoj sluchové pam ti • Zapamatování hlásek, slabik, slov, íslic – zpo átku volíme tak, aby souvislost mezi nimi usnad ovala zapamatování, posléze naopak vybíráme zcela bez souvislosti • Rozvíjení v t – u itel vysloví holou v tu, každý žák zopakuje, co slyšel a p idá jedno slovo, rozvine v tu (nap .: Jdeme na procházku. Ráno jdeme ne procházku. Ráno jdeme vesele na procházku. Ráno jdeme vesele na procházku do lesa.) • Zapamatování melodie – U p ehraje žák m adu o t ech (pozd ji o p ti) tónech, poté adu opakuje a jeden tón zm ní; žák ur í, který tón to byl. • Práce s bzu ákem – percepce a reprodukce rytmu • Vy ukávání sestavy slabých a silných tón tužkou o st l a její reprodukce • U ení básni ek – pro cvi ení vybíráme ty ádkové íkanky nebo básni ky rozd lené do slok po ty ech verších. Vybíráme texty úm rné v ku i schopnostem dít te. 1. Nejprve seznámíme dít s celým textem, nap .: „Není lepší na tom sv t jako ert m v pekle, ve dne v noci p ikládají, p kn sedí v teple.“ 2. P e teme dít ti 1. ádek, dít po nás tento ádek zopakuje. „Není lepší na tom sv t “ 3. Následuje 2. ádek a dít jej po nás zopakuje: „jako ert m v pekle,“ 4. Znovu p ed íkáme dít ti 1. a 2. ádek dohromady a dít je po nás zopakuje: „Není lepší na tom sv t jako ert m v pekle,“ 5. Nyní p e teme 3. ádek, dít je po nás zopakuje: „ve dne v noci p ikládají,“ 6. Pak p ijde na adu 4. ádek, který dít zopakuje: „p kn sedí v teple.“ 7. Nyní dít ti op t p e íkáme 3. a 4. ádek: „ve dne v noci p ikládají, p kn sedí v teple.“ 8. Nakonec p e teme dít ti celou íkanku a dít by m lo celou básni ku správn zopakovat. Pokud dít zvládne kroky 1. až 6. správn , pokra ujeme 7. a 8. krokem, v opa ném p ípad opakujeme vždy n kolikrát ty úseky, kde dít chybuje, dokud si je nezapamatuje. Když dít ud lá chybu p i p e íkávání celého ty verší, u itel/rodi ji hned neopravuje, ale projde s ním znovu všechny kroky 1. až 8. Teprve když se p i dalším opakování dopustí znovu stejné chyby, tak ji opraví. asto se stává, že dít p i druhém opakování celého postupu chybu již neud lá. Pro dít je d ležité, aby nebylo stále p erušováno a opravováno. Je t eba zd raznit a pochválit, kolik ádk si zapamatovalo a ne kolik jich neum lo. Pozitivní motivace pomáhá dít ti i u iteli/rodi i. • P ed íkávání dvojice slov, dít odpoví jen za áte ními písmeny slov (nap .: strom – silnice; odpov : s – s) • Vytvá ení p íb hu – každý vymyslí jednu v tu • Hra P ijela teti ka z íny a p ivezla kouzelný kufr – d tem vysv tlíme, že kouzelný kufr m že obsahovat nejr zn jší p edm ty. První dít „vybalí“ první slovo: SLON. 21
•
Druhé slovo zopakuje a p idá další: SLON, KO KA. T etí všechna „vybalená“ slova opakuje a p idá další. P i pokra ování hry se ada slov rozši uje, slova si d ti pamatují v po adí, jak byla e ena. Je vhodné volit nám tové skupiny. Touto hrou rozši ujeme i slovník i uv domování si slov nad azených a pod azených, rozvíjíme abstraktní myšlení. Hra Až p jdu na severní pól – obdoba p edchozí hry
Vhodné innosti zam ené na rozvoj sluchové analýzy a syntézy Velice úzce spolu souvisí a v praxi je nelze od sebe odd lovat. Sluchová syntéza je mírn náro n jší. P i náprav vycházíme z diagnostických zjišt ní. Vybíráme cvi ení, která jsou pro dít ú elná, protože odpovídají jeho úrovni rozvoje jednotlivých funkcí. Cvi ení jsou se azena podle obtížnosti: Rozklad v ty na slova, tvo ení v t ze slov • Rozlišování slov ve v t – dít ti povíme v tu (zpo átku kratší, postupn po et slov zvyšujeme), dít má ur it po et slov (pozor! I p edložka je samostatné slovo!) • Ur ování po adí slov ve v t – ur i druhé, první, poslední slovo • Tvo ení v t z daných slov (sn žilo – venku - ráno) Rozklad slova na slabiky, skládání slabik ve slovo • Rozklad slov na slabiky – užití íkadel, vytleskávání, cvi ení spojená se serialitou – u itel a dít sedí naproti sob a u itel p edvádí pohybové sestavy složené z n kolika (nej ast ji ze t í) cvik . Dít tyto cviky napodobuje. Nejleh í jsou cviky na 3 rovinách: Nap .: -položíme dlan na stehna = 1. rovina -položíme dlan k ížem na ramena = 2. rovina -tleskneme p ed t lem do dlaní = 3. rovina Obtížn jší jsou sestavy na 2 rovinách: Nap .: -dlan položíme na stehna -sev eme dlan v p st a p sti položíme na stehna -tleskneme p ed t lem do dlaní
• • •
• • •
= 1. rovina = 1. rovina = 2. rovina
Nejobtížn jší jsou cviky na jedné rovin Nap .: -dlan položíme na stehna = 1. rovina -sev ené p sti položíme na stehna = 1. rovina -h bety ruku položíme na stehna = 1. rovina Slovem „položíme“ je myšleno d razné položení rukou na tu kterou ást t la, až to pleskne. Poznávání dané slabiky – tleskni/zvedni ruku/ uslyšíš-li danou slabiku Vyhledávání slov s danou slabikou – Kdo najde/vymyslí co nejvíce slov, nap .: na slabiku „ba-“ Vyanalyzování první (poslední, prost ední) slabiky ve slov (U: „ková “ dít rozloží na slabiky a opakuje slabiku „ko“) Obtížn jší variantou je zapisování slabik (U íká slova, nap . ková , motýl, balík…, žák zapisuje: ko, mo, ba…). Ur ování stejných slabik ve slovech: sype – lesy; dít zopakuje, rozloží na slabiky, ur í stejnou slabiku „sy“ Skládání slov ze slabik: po – le – tí – me; dít zopakuje a vysloví slovo, které složí Tvo ení nových slov zám nou slabik (využíváme slov s významem: lepí – píle; i slova um lá: tabo - bota) 22
• •
Tvo ení slov z p eházených slabik (le – no – ko = koleno). P i slabší sluchové pam ti píšeme slabiky na tabuli. Slovní kopaná na poslední slabiku, písmeno
Rozklad slov na hlásky, skládání hlásek do slov • Dít ur uje první hlásku slov, která mu p ed íkáváme (obtížn jší je ur it poslední hlásku slova, zvlášt jde-li o samohlásku, nejnáro n jší je poznání hlásek uprost ed) • Poznávání hlásky ve slov (Probudí nás hláska – žák reaguje dohodnutým zp sobem, slyší-li danou hlásku) • Vyhledávání slov, která obsahují danou hlásku na za átku, na konci, uprost ed (jmenuj slova, která za ínají písmenem…) • Rozklad slov na hlásky – vlastní nácvik analýzy a syntézy slova na hlásky, postupujeme podle obtížnosti (za ínáme na té úrovni, která dít ti d lá potíže): - slova typu les, pes - dvojslabi ná slova s otev enými slabikami bez souhláskových shluk : voda, ruka - dvojslabi ná slova s otev enými slabikami se skupinou souhlásek: pravý, plá e, svítá - trojslabi ná slova s otev enými slabikami: koleno, rameno dvojslabi ná slova s uzav enou slabikou: ko ka, kompot - jednoslabi ná slova s více souhláskami: strom, kluk - víceslabi ná slova: nemocnice, odhadli - slova za ínající p edponami nejne-: nejnebezpe n jší, nejnezralejší Doporu ujeme-li procvi ování sluchové analýzy nebo syntézy rodi m na doma, je vhodné dát rodi m k nácviku zásobu slov, jinak dochází k tomu, že jsou dít ti p edkládána stále stejná slova. Dít se je pak nau í skládat a rozkládat mechanicky. Jakmile se však setká se slovem stejné obtížnosti, které nenacvi ilo, op t selhává. Nácvik jde pom rn rychle kup edu, pokud rodi e s dít tem cvi í každý den. Sta í, když se dít ti p edloží asi 10 slov na rozklad a 10 slov na skládání. Postupujeme od jedné procvi ené a zautomatizované skupiny ke druhé. Další cvi ení: • Skládání slov z hlásek: v – e – z – e : žák opakuje a složí: veze • Tvo ení slov p esmyknutím hlásek (U: tma: žák: tma, t – m – a, nové slovo: tam) • Rozklad slov na hlásky a tvo ení nových slov (U: levá: žák: levá, l – e – v – á, nová slova vál, lev, vel) • Tvo ení nových slov p idáním hlásky (rada – brada; rak – mrak), ubráním hlásky (hlad – had; kráva – káva; jedle - jede), zám nou hlásky (brok – krok; máte – dáte; je í – me í) • Tvo ení nových slov z pomíchaných písmen (U: žvela; žák: ž – v – e – l – a, želva). Cvi ení je náro né na sluchovou pam , provádíme jej rad ji písemn . Pom cky a doporu ená literatura: Soubor Cvi ení pro dyslektiky: O. Zelinková Pracovní sešit k náprav vývojových poruch v eském jazyce I. – II.; Tobiáš Metody práce p i úprav poruch u ení u d tí 2. ro níku ZŠ
5. 5. ZRAKOVÁ PERCEPCE Vhodné innosti zam ené na rozvoj zrakové diferenciace • Najdi rozdíly, ur i, ím se obrázky liší 23
• • • • •
Podtrhávej písmeno „m“: d k m m m t m a k e m m r m j Vybarvi písmeno „b“: b o l b b h r u s n Najdi dva stejné obrázky Škrtni obrázek, který je jiný Pracovní listy zam ené na rozvoj zrakového vnímání
Vhodné innosti zam ené na rozvoj zrakové analýzy a syntézy Uv domování si ásti a celku úzce souvisí s vnímáním prostoru, technickým myšlením – práce se stavebnicemi, kostkami, skládanky, puzzle • Skládání rozst íhaných obrázk (nap . pohlednice, omalovánky) • Puzzle • Práce s mozaikami • Dokreslování obrázk nebo písmen • Skládání písmen z prvk • Skládání slov z ástí (cílem je globální vnímání slova; dít skládá slovo, které je rozst íhané na ásti ne na písmena) • Sestav slovo – U ukryje ve t íd písmena, která dávají dohromady n jaké slovo. D ti jednotlivá písmena hledají a pokoušejí se slovo sestavit. D ti hledají pouze o ima. • Písmenkový tverec – dít dostane karti ku s poházenými písmeny, složí z písmen správné slovo, vyská e slovo po písmenkách, ostatní ve skupince „hádají“, jaké slovo žák „píše“ (obm na: práce s hádankami, p e teme hádanku, vyluštíme, vyská eme vylušt ní po písmenkách) • P ekreslování ur itého obrazce zakresleného v síti • Pracovní listy zam ené na zrakovou analýzu a syntézu Vhodné innosti zam ené na rozvoj zrakové pam ti • Co se zm nilo v místnosti, na obrázku • D ti sledují 2 i více p edm t , po zakrytí je jmenují zpam ti. Požadujeme i ur ení polohy. • Krátkodobé exponování obrázk , písmen, slov, íslic, které pak dít opakuje • Exponování 3 písmen a více písmen, jejich vyhledávání a ozna ení mezi jinými písmeny • Hra pexeso • Shody a rozdíly – užíváme obrázky p edm t , nesmyslných tvar • Ur ení dvou popletených písmen • Modelování • Spojování písmen – spoj tiskací písmeno s písmenem psacím • Post ehování slov, které se liší jedním písmenem • Kimovy hry – zám rn si zapamatovat vid né p edm ty; jejich po et postupn zvyšujeme • P ekreslování zakrytého obrázku – tento úkol závisí i na grafomotorických schopnostech d tí Vhodné innosti zam ené na odlišení figury a pozadí • Vyhledávání p edm t na pozadí • Vyhledávání písmen na pozadí • Ur ení dvou písmen • Vyhledávání áste n ukrytých objekt v obrázcích 24
Vhodné innosti zam ené na rozlišování reverzních figur • Podtrhni tvary, které jsou stejné jako první tvar na ádku • Ozna stejné tvary • Vybarvi všechna písmena „a“ erven a „e“ mod e • Podtrhni tvar, který je stejný jako první tvar na ádku Post ehování, zv tšování rozsahu fixací • Rychlé post ehování písmen, která se objevují ve vý ezu uprost ed „okénka“ • Post ehování p edm t , písmen, slabik, slov ukázaných na co nejkratší dobu. Po et post ehovaných prvk se stále zv tšuje • Post ehování dvou slov, která se liší hláskou – U ukazuje slova na kartách a žáci mají slova nejen p e íst, ale i ur it písmena, kterými se odlišují, nap . kus - kos Pom cky a doporu ená literatura: Písmenkový tverec Zrakové vnímání – optická diferenciace I. – II.: J. Bedná ová; Dyscentrum Zrakové rozlišování: J. Bedná ová, PPP Brno, Zachova 1 Rozvoj zrakového vnímání 1. – 3. díl (Krtek Barbora): J. Bedná ová; Computer Press Shody a rozdíly: Z. Michalová; Tobiáš Metody práce p i úprav poruch u ení u d tí 2. ro níku ZŠ Cvi ení pro dyslektiky
5. 6. PROSTOROVÁ A PL ORIENTACE Pro dít je velmi d ležitý pohyb – spontánní hry, spole né vycházky d tí s rodi i, výlety, práce se stavebnicemi • Ukaž pravou ruku (oko, ucho, nohu) • Ukaž pravou rukou levou nohu • Polož nap . tužku vpravo, vlevo na lavici • Je autem vpravo, vlevo • Obdélník s r znobarevnými rohy – dít pojmenovává, jakou barvu má roh vpravo naho e…, kde je modrý roh… • Hledání cest v bludišti • Hledání ukrytého p edm tu ve t íd pomocí navád ní rovn , doprava, dop edu… • Kresebný diktát – nakresli doprost ed výkresu d m, vpravo od domu strom, vlevo plot… • Obdobou je diktát písmen, která d ti umís ují podle pokyn u itele po celé ploše papíru • Dome ek – papírový dome ek s devíti okny, do kterých lze umís ovat p edm ty • P edm ty, s nimiž dít manipuluje – strom a barevní ptá ci (dít pracuje podle pokyn u itele: modrý ptá ek sedí na strom naho e vpravo, vlevo, dole vpravo, vlevo…) • Výkres rozd lený na 4 (9) ástí, do jednotlivých díl umís uje dít p edm ty podle pokyn u itele: váza vpravo dole, pero naho e uprost ed… • Orientace na druhé osob – ukaž mou pravou ruku (oko, ucho, rameno); ukaž svou pravou rukou mou levou ruku
25
•
• •
Zasedací po ádek – d ti ur ují, kdo sedí vedle koho po pravici, levici, jak sedí za sebou. Pak se postupn oto í pravým bokem, levým bokem a zády k tabuli a zjiš ují, jak se pozice zm nily. Práce se stavebnicemi – stav ní podle p edlohy i vlastní tvo ivost Tangrany, iOTOBO
Pom cky a vhodná literatura: Shody a rozdíly – pracovní listy: Z. Michalová; Tobiáš Rozvoj vnímání a poznávání: V. Pokorná; Portál Mozaiky Tangramy – hra rozvíjející p edstavivost a tvo ivost, logické myšlení, jemnou motoriku, PL orientaci a prostorové vnímání. Jde o rozd lení tverce na 7 díl a z t chto získaných díl pak dít skládá obrazce a obrázky v cí, zví at a lidských postav v r zných situacích. P itom platí základní pravidla: 1. v každém obrazci musí být použito všech sedm ástí 2. žádné ásti se nesm jí p ekrývat 3. všechny dílky se mohou libovoln p evracet
iOTOBO – didaktická pom cka, tvo ivá magnetická mozaiková skláda ka, jejíž princip spo ívá ve skládání 3 tvar podle p edloh. Tato pom cka je založena na podobném principu jako tangramy, je však kreativn jší. iOTOBO umož uje získávat a rozvíjet širokou škálu schopností, nap .: - tvo ivost a obrazotvornost vytvá ením pestrobarevných obrázk - dovednost poznávat a rozlišovat r zné tvary - pam a prostorovou p edstavivost reprodukováním obraz na volnou plochu - PL orientaci - jemnou motoriku prost ednictvím práce s dílky a jejich pohybem po ploše spojenou s rotací tvar - rozvoj logického myšlení
HRY VHODNÉ NEJEN PRO DYSLEKTIKY Hry s písmeny – PRŠÍ (Z. Petržela) Název je odvozen ze za átku v tšiny her, kdy rozst íhané lístky ísel nebo písmenek padají, rozhazované u itelem, na jejich hlavy. Pom cka obsahuje všechna písmena abecedy. Na jedno dít po ítáme dv tabulky. Pom cka (tabulka) je uložena v p íloze.
Abeceda • U rozhází lístky s písmeny po t íd , d ti hledají lístky s písmeny a sestavují ásti ur ené abecední ady • Každé dít sestaví z nalezených lístk své k estní jméno (p íjmení) a spole n s ostatními se adí tato jména podle abecedy • Na daný povel si každý ze skupinky najde písmeno, na které za íná jeho jméno a za adí se do ady podle abecedy
26
Zásobárna slov; tvo ení slov • D ti b hají po ur itou dobu mezi rozházenými písmeny a sbírají lístky (lze p edem ur it i ur itý po et písmen). Po ur ité dob si na daný povel najdou místo a snaží se složit co nejvíce slov. • D ti vymýšlejí svá vlastní nová (lze vymezit i tematický okruh) a potom ostatním vysv tlují jejich význam: BUCHLAN = bicí hudební nástroj, který se rozeznívá silnými údery, ŠUMRA = lidový výraz pro líného kon • D ti si z nasbíraných písmen sestaví adu a vymyslí v tu, jejíž slova za ínají na jednotlivá písmena ady, nap .: N H L P Š V O = Nela H l Lehce Prostr ila Škvírou. • U íká písmena z ur itého slova a d ti hledají a skládají písmena na své místo. Poté se d ti z daných písmen snaží poskládat slovo ( U: N Y Z D I P R Á N = PRÁZDNINY); práce s písmeny – p itáhni si k sob jen samohlásky/souhlásky Skryté slovo – U schová ve t íd slovo rozložené na písmena, nap .: K – O – L – O – T – O – . Líste ky s písmeny schová tak, aby každý byl vid t. Potom vyzve žáky, aby každý z nich pátral po písmenkách, tajn si je zaznamenával, a až objeví všech sedm, sestavil z nich eské podstatné jméno v prvním pád , jednotného ísla. Dít u iteli p edá lístek s napsaným slovem „KOLOTO “. T i písmena – d ti najdou zvolená t i písmena, nap .: A M P • tvo íme slova za ínající jednotlivými písmeny (auto, myš, panenka) • tvo íme slova s ur itým cílem, nap .: všechna t i slova musí být zví ata • tvo íme v ty na daná písmena, nap .: Alenka má pero (po adí písmen obm ujeme) • Lze využít také k psaní. Šest písmen – zvolíme šest písmen, která d ti najdou (p ípadn už mají nachystaná na líste cích), nap .: E L S P O • D ti rovnají písmena v po adí podle diktátu u itele (žák ) • D ti rovnají písmena podle po adí obrázk na tabuli, které danými písmeny za ínají • D ti vytvá ejí slabiky z daných písmen, vymýšlí slova, která danými slabikami za ínají (kreslí obrázky slov, která na danou slabiku za ínají) • D ti vymýšlejí slova, která za ínají jednotlivými písmeny • D ti vymýšlejí slova s daným cílem (jména) • Vymýšlíme a zapisujeme z písmen co nejvíce slov • Vymýšlíme slova, která mají 4 písmena, slova dvouslabi ná apod. Slovní olympiáda – všechny lístky leží na podlaze písmeny obrácen k zemi. D ti pracují ve dvojicích. Každá dvojice si vybere 12 lístk do hry. Z nich se pak snaží složit sestavit co nejvíce slov. Zbylé lístky si nechává do hry, a pokud je na dvojici ada, m že je p ikládat ke slov m svých spoluhrá . Nejprve si však p ibere jeden lístek z „tajných“ lístk na zemi. Ke slov m ostatních spoluhrá m že p idávat svá nepot ebná písmena v tom p ípad , že vytvo í jiný tvar slova. M že m nit i tvary svých slov. Vít zem se stává ta dvojice, která se jako první zbaví všech lístk . Zvláštní slova – d ti (dvojice) vymýšlejí a sestavují: slova, která za ínají i kon í stejným písmenem (Alena, kluk…); slova, která jdou íst zleva i zprava (Oto, krk, oko…) Myslím si slovo – má 5 písmen, za íná na K a kon í na A (kráva, kapka…); za íná na slabiku KRA- a kon í na slabiku CE- (krabice, kraslice, krasavice…). Pozd ji m žeme výb r slov
27
omezovat – je to vyjmenované slovo, je to pod azené slovo ke slovu „jídlo“. Vít zí ten, kdo sestaví více slov. Deset slov – složením n kolika fólií získá u itel tvercovou sí o deseti ádcích s ur itým po tem okének. D ti mají za úkol v co nejkratším ase bezchybn sestavit všech deset slov o daném po tu písmen, nap .:
3 písmena
5 písmen
P E S L E S K O S
7 písmen S L A B K U L I N E T O
S R P E N K R Á V A L I N K A
I P
K A K A Ý R
Hru lze zt žovat dalšími p íkazy: - sestavujte p íbuzná slova k ad vyjmenovaných slov po B, nap .: B O P B B
-
Y T O V K A B Ý V A L O I B Y L O Y L I N K A Y T E L N Ý
sestavujte libovolná slovesa sestavujte slova z významového okruhu LES S O J K V T E H I B Š I Š K
-
A V Y Y
sestavte slova, jejich za áte ní písmena jsou v abecedním po ádku od písmene E. v tomto p ípad musí u itel vybrat takovou ást abecedy, aby bylo možné sestavit 10 slov. E B E N F I L M G A U H U S A CH R N Í
Setonova hra U itel sestaví z fólií tvercovou sí a do n kolika okének umístí líste ky s písmenky. D ti si p edlohu po ur itou dobu prohlížejí a potom se snaží umístit zapamatovaná písmena do jiné tvercové sít O
N P H
28
U
Hry se slovy Pexeso Pexetrio Maxi pexeso – pod písmeny A – P se skrývají slova, pod ísly 1 – 9 opaky k nim. D ti ve dvou skupinách odkrývají a hledají správné dvojice. Lze hrát i v obm nách: vyjm.slovo – p íbuzné slovo; podst. jméno – vzor; dvojice z Ve erní k apod. LOTO – na herní plán se p ikládají karti ky s písmeny tak, jak k sob dvojice logicky pat í. Obsah m že být rozmanitý podle u iva, které chceme procvi ovat, nap .: • velké tiskací a malé tiskací tvary písmen • psací a tiskací tvary písmen, slabik, slov • obrázek a písmeno, slabika, slovo, které k n mu pat í • íslo napsané íslicí a slovem • pohádkové nám ty (postavy, v ci, slova, …) • slova významem protikladná, souzna ná • slova s gramatickým jevem (ú/ , i/y, …) Co tam nepat í? – na tabuli máme r zné obrázky kv tin, domácích zví at, p edm t , které za ínají na stejnou hlásku. Jeden obrázek do skupiny nepat í, za íná jinak. Úkolem d tí je ur it spole nou vlastnost a vyd lit špatný obrázek. Místo obrázk m žeme použít karty se slovy. Obm na: Co k sob pat í? – d ti rozt ídí všechny obrázky podle po áte ních hlásek Bingo – U losuje karty s písmeny, žáci je umís ují do tabulky 5x5 polí tak, aby vzniklo co nejvíce slov 9x uhodni – ve 3 adách jsou po 3 napsaná slova, žáci se na n po ur itý asový limit dívají, následn u itel tabulku zakryje a klade otázky: Co bylo ve druhé ad poslední? Vyjmenuj podstatná jména, která se v tabulce ukrývala… Autobus – vzkaz na záda – žáci sedí za sebou v zástupu (nebo ve dvou zástupech). U itel poslednímu z nich vloží do ruky líste ek se slovem. Žáci musí po jednotlivých písmenech psát na záda žáka p ed sebou toto slovo (tiskacím velkým, malým, psacím). Pakliže máme dva zástupy a první ze zástupu napíše celé slovo správn na tabuli, jeho tým získává bod. Myslím si slovo – u itel nebo vybraný žák dává návodné indicie ostatním, kte í se snaží uhodnout požadované slovo. Kdo je odhalí, st ídá žáka, který si slovo myslel. Indicie se mohou týkat pouze j (je to slovo jednoslabi né, má 2 souhlásky a jednu samohlásku, za íná i kon í na souhlásku obojetnou, je to pod azené slovo ke slovu zví e, je partnerem ko i ce v pohádce pana apka) 29
M sto, jméno, zví e, v c – vymýšlení slov podle zadaných kategorií od jednoho po áte ního písmene v asovém limitu (lze hrát i na slovní druhy – podst.jméno, p íd.jméno, sloveso, p íslovce) Živá abeceda z t l – u itel íká písmena z abecedy a žáci (jednotlivci nebo dvojice i skupinky žák ) je v prostoru ve velké tiskací podob skládají ze svých t l Slovní fotbal – žáci po kruhu vymýšlí slovo podle poslední hlásky nebo slabiky slova p edchozího Asocia ní fotbal – u itel za íná a ekne libovolné slovo, pokra uje žák po levici v kruhu a íká první slovo, které ho napadne v souvislosti se slovem, které vyslovil u itel (PES – HLÍDA – NOC - …). V tomto duchu na sebe navazují i ostatní hrá i, až se putování po kruhu uzav e. Následn se obrací sm r a všichni na sebe op t navazují (Já jsem ekl NOC, protože Jana ekla HLÍDA . Já jsem ekla HLÍDA , protože paní u itelka ekla PES.). Slovní kulomet – dvojice žák sout ží proti sob . U itel zadá téma (JARO). Žáci si rozlosují, kdo za ne a následn se st ídají v odpov dích. Každý musí íci slovo, které souvisí s jarem. Jakmile protihrá neodpoví do 5 vte in, nebo odpoví špatn , získává protihrá bod a st ídají se dvojice. Hra je se dá použít i na slovní druhy a vyjmenovaná slova. B hací diktát – žáci bez pera a sešitu b hají k textu umíst nému na ur itém míst ve t íd a p episují jej do sešitu. Hru lze obm ovat v r zných variantách: 10 líste k s dopl ova kou i,í/y,ý – na vyjmenovaná slova, koncovky podst.jmen, koncovky shody p ísudku s podm tem; 10 líste k se jmény po t íd – se a a napiš jména podle abecedy; slova – od každého slovního druhu jedno – napiš v po adí 10 slovních druh , pády, vyjmenovaná slova… Obíha ka – žáci sedí ve skupinkách dle pot ebného po tu (i v p ípad malého po tu d tí lze každému žáku ur it více rolí). Žáci v každé skupince mají mezi sebe rozd leny stejné role (nap . ísla pád 1 – 7). U itel íká slova a podle toho, v jakém pádu je vysloví, musí žák s p íslušným pádem vstát, ob hnout svoji skupinku a sednout si zp t na své místo. Pakliže tak u iní správný žák skupinky a je vzhledem k ostatním skupinám zp t na míst první, získává pro svou skupinu bod. Tuto hru lze využít i pro násobilku. Transformátor – hláskovací sout ž – žáci stojí v kruhu, u itel zadá slovo (nap . šperkovnice) a žáci ho musí správn vyhláskovat. Každý ekne pouze jedno písmeno. Kdo se splete, vypadává a vymýšlí další slova pro hláskování. Na mimozemš any – u itel hláskuje slovo a žák ho „p eloží“ = vysloví jako celek, nap .: K – O – M – Á – R = KOMÁR. Pak si role vym ní. Lze hrát i ve dvojici d tí. Na robota – u itel ekne slovo, žák ho opakuje a doprovází pohybem: dlouhá slabika = dlouhý pohyb, krátká slabika = krátký pohyb Na tvr áky/na m k áky – u itel ekne slabiku/slovo, žák slabiku opakuje (slovo rozd lí na slabiky) a doprovází pohybem: tvrdá slabika = výskok + tvrdý dopad a tvrdý, boxerský postoj; m kká slabika = výskok + lehký, m kký dopad na špi ky a m kký, ladný pohyb 30
P ekládaná – žáci na líste ek napíšou p ídavné jméno, lístek ohnou a pošlou jej po kruhu sousedovi, všichni napíší podstatné jméno, p ehnou a pošlou dál, následuje sloveso apod. poslední žák líste ek rozbalí a p e te nov vzniklou v tu. Interpunk ní kostka – žáci si z papíru poskládají kostku, kde na každou její st nu napíší jeden interpunk ní znak (. ? ! „KÉŽ“ a ), následn kostkou hází. Podle toho, jaký znak padne, vymýšlí v tu. Padne-li , mohou íci vtip nebo hádanku. Kufr – žáci opisem popisují slovo, na které t ída/skupinka musí p ijít 5 v t k hádance – žák si vylosuje z klobouku slovo. Jeho úkolem je popsat ho pomocí 5 v t: 1. Do jaké kategorie pat í. 2. K emu se používá. 3. Která osoba s tím souvisí. 4. Zajímavost. 5. Co by se stalo, kdyby to nebylo (LETIŠT – Je to prostor, místo, které se využívá k doprav . Je spojeno s osobami jako pilot nebo letuška. Naše nejv tší je na Ruzyni. Kdybychom ho nem li, nemohli bychom létat do ciziny.) Lze využít i pro vyjmenovaná slova. Ustálená slovní spojení – 2 skupiny hrá – žák si vylosuje líste ek se slovním spojením, pomocí pantomimy se ho snaží v asovém limitu p edvést své skupin , která za jeho uhodnutí získává bod (nap . domácí úkol, hudební výchova, lyža ský kurz, apod.) Aktivity – žáci dané (vylosované) slovo/slovní spojení popisují opisem, malují nebo pantomimicky p edvádí. Ostatní mají uhodnout dané slovo/slovní spojení. Zkratky – u itel zadá zkratku a žáci vymýšlejí, která slova by mohla zkracovat. Vymyšlené varianty mohou být vtipné, lze vymýšlet i v ty, kde každé písmeno zkratky p edstavuje po áte ní písmeno slova ve v t ve správném po adí (FF UP – František Filipovský ulovil pstruha.) Od jednoho písmene – žáci vymýšlí p íb h, kde každé slovo za íná na stejné písmeno Abecedá – žáci vymýšlí p íb h, kde každé slovo za íná písmenem abecedy dle abecedního azení (Alenka B žela Cesti kou elem Dop edu. ábel!!...) Iniciály – žáci si sd lí své iniciály a podle nich vymýšlí charakteristiku dle povahových vlastností (RK – rozverná koza; ruská krasavica) Hodí se k sob ? (desková hra – viz. p íloha) – hra pomáhá zábavným zp sobem rozši ovat slovní zásobu. První hrá umístí figurku na polí ko, kterým za íná jeho k estní jméno. Nyní smí dvakrát házet a pohybovat figurkou ve sm ru šipek. Dv písmena, která figurkou posbírala, si zapíší na papír. Hodí li, nap . Barborka poprvé 5 a podruhé 4, vstoupí na polí ko H a na polí ko M. Hrá i nyní vymýšlejí co nejvíce dvojic na H a M, nap .: hozený mí , hravé medvíd apod. hrá i házejí postupn a st ídají se v p ed ítání slov. Obm na: hrá i se mohou domluvit také na tom, že budou skládat dvojice slov na totéž písmeno, nap .: malá miska, barevný balon. Hra m že být obtížn jší, pokud hrá i domluví, že budou vytvá et trojice nebo tve ice slov. Lze se domluvit na tom, že budeme vytvá et i spojení slov, která zn jí komicky, nap .: B, H, C – báje n hopsavá cibule.
31
Písmenkový mlýn – Kdo vytvo í nejdelší v tu? (desková hra – viz. p íloha) – Figurku postavíme na písmeno A. první hrá ekne, kolikrát za sebou chce házet kostkou. Pokud se nap íklad rozhodne, že bude házet t ikrát, a poprvé padne 5, postoupí figurkou ve sm ru šipek na písmeno R a zapíše si toto písmeno na papír. Když druhým hodem padne 3, postoupí o t i pole dál na písmeno K a zapíše si ho na papír. Hází pot etí, a pokud op t padne 3, postoupí na pole s písmenem V a zapíše si V. Nyní z písmen R, K, V sestavuje v tu. Hrá i házejí po ad za sebou a každý hrá si zapíše svoje posbíraná písmena. Teprve když už házeli všichni hrá i, každý napíše v tu ze slov, která za ínají písmeny, která mu padla. M žeme vytvá et i v ty komické. Máš dost slov? (desková hra – viz. p íloha) – Hra ve skupince: jeden hrá hází kostkou, jeden hrá postupuje figurkou po hrací ploše. Vždy se táhne o tolik polí ek vp ed, kolik padne na kostce. Z stane-li figurka stát na polí ku . 4, kde je spojka „a“, zapíší si všichni hrá i „a“. Pak se hraje dál, hrá i si zapisují všechny výrazy, na nichž se figurka zastavila, a to až do polí ka 90. Potom má každý za úkol sestavit z posbíraných slov v ty, které mají smysl. V ty budou asto legra ní. Lze hrát i ve dvojicích, pak každý má svou kostku a svou figurku. Obm na: Slova lze zapisovat na malé líste ky, ty pak skládáme do v t.
Šifrované písmo – využití Morseovy abecedy, m ížkového písma, obrázkového písma, indiánského písma apod.
ecké abecedy,
Literární domino – literární kostky s poezií i prózou pro d ti. Žáci p i azují strany kostek s autorem a jeho dílem Literární kvarteto – literární karty se jmény spisovatele, jejich dílem a citací z díla. Žáci p i ezují karty k sob A-Z kvíz cizích slov – práce se slovníkem – u itel vytvo í pro d ti hrací desku A-Z kvízu (trojúhelník s plástvovými polí ky s písmeny od A do Z). Hrají dv skupiny proti sob , mohou si radit. Vyberou si pole s libovolným písmenem. U itel jim prozradí cizí slovo, které se pod písmenem skrývá. Skupina ho bu musí um t vysv tlit (získá 2 body), nebo ho najde ve slovníku a p e te (získává 1 bod). Jestliže ho nevysv tlí ani nenajde, má 0 bod a šanci dostává druhá skupina Malované v ty – p ekládaná – žáci dostanou papír, vymyslí si v tu a tu na n j napíší. Papír pošlou sousedovi, ten si v tu p e te, ohne papír, aby v ta nebyla vid t, a pokusí se obsah v ty namalovat. Papír pošle sousedovi, ten se podívá na obrázek a pokusí se podle n j napsat v tu. Celý postup prob hne ješt jednou dokola. Teprve potom se papír rozd lá a vystaví, aby si jej všichni mohli prohlédnout. Tajný agent – hledání lov ka podle popisu postavy – skupina ur í jednoho žáka jako padoucha. Zpoza dve í p ichází jiný žák (detektiv) a pomocí otázek týkajících se popisu postavy zjiš uje, kdo je pachatel. Má možnost pouze 7 dotaz . Hádej, kdo jsem – jeden žák si vybere osobnost nebo postavu, za kterou se bude vydávat (musí o ní znát základní fakta). Ostatní žáci mu kladou otázky typu ANO/NE. T ída se pokouší zjistit, kterou postavu (osobnost) žák p edstavuje. Nesrozumitelné p ísloví – skupina žák si rozd lí p ísloví tak, že každý žák bude vyslovovat pouze jedno slovo z n j. Jeden žák je za dve mi. Jakmile vstoupí do t ídy, každý žák ze 32
skupiny sou asn s ostatními za ne íkat dané slovo z p ísloví a neustále ho bude opakovat. Úkolem p íchozího žáka je poznat, o jaké p ísloví se jedná. Najdi slovo za tímto slovem – po t íd je rozmíst no 10 líste k o íslovaných 1 – 10. Na každém líste ku je jedna v ta. Na tabuli je napsáno 10 slov. Úkolem žák je najít slovo z tabule na n kterém líste ku a zapamatovat si slovo hned p ed ním/hned za ním. Toto slovo si zapíší do sešitu. Nalezená slova si zapíší ve správném po adí 1 – 10 a vznikne jim hledaná tajenka. Kris-kros – žák napíše na papír zadaný nad azený pojem, následn vymýšlí pod azené pojmy a snaží se je na sebe do k íže napojit dle pravidel kris-krosu. Vyhrává ten, kdo jich napíše nejvíce (nap . jména, ovoce, m sta apod.) P ebásn ní textu libovolné písn – u itel vybere známý text písn . Žáci se ho následn snaží p ebásnit pomocí synonym a opisných tvar pión – u itel ukryje na chodbu zprávu (obrázek na PL orientaci, zašifrované vyjmenované slovo, malovaný obrázek…). Skupina 4 žák si rozd lí následující role: 2 žáci jsou špióni, 1 žák agent a 1 žák je malí . Špióni mají za úkol najít zprávu, zrakem si ji zapamatovat a slovn popsat = p edat informaci ve vymezeném prostoru agentovi. Ten tak jak informaci slyšel, ji p edá ústn malí ovi a ten tuto informaci namaluje. Zprávu lze p edávat po ástech, p i nejasnostech agent zjiš uje zp t u špión p esnosti. Jakmile si je malí jist, že je mu informace jasná, namaluje ji. Úkolem je, aby m l malí ve finále stejný obrázek, jako je obrázek na chodb . Zašifrovaná vyjmenovaná slova: HMYZ: MLÝN:
Obrázek pro PL orientaci:
Hledej vyjmenované slovo - Žáci si rozloží p ed sebe nap . vyjmenovaná slova po L do sloupe ku. U itel íká slova p íbuzná (nap . polyka , vzlyk, lýkožrout, plyšák, blýskavice, nedoslýchat…) a žáci si vytvá í druhý sloupe ek z vyjmenovaných slov, která pat í k e eným p íbuzným slov m. Po n kolika zadaných slovech provedeme kontrolu nov vytvo eného
33
sloupe ku slov. Která vyjmenovaná slova jsme do druhého sloupe ku p esunuli? P e ti jejich po adí. Varianta: a) Vyjmenovaná slova se a te podle abecedy. b) Vyberte z vyjmenovaných slov všechna podstatná jména, slovesa, p ídavná jména, zájmena, p íslovce…. P tilístek – zadáme téma a žáci píší p tilístek podle šablony: 1. ádek – jednoslovný popis nám tu 2. ádek – dvouslovný popis nám tu (obvykle 2 p ídavná jména) 3. ádek – t i slovesa – popis d je, innosti 4. ádek – v ta o ty ech slovech 5. ádek – jednoslovná asociace nebo synonymum k nám tu P tilístek rozvíjí schopnost pracovat s informacemi, shrnovat je a jednoduše s nimi pracovat UPWORDS – hra využívající principu sestavování slov v k ížovce. Hra je založena na podobném principu jako scrabble, ale písmenka se mohou pokládat i na již vytvo ená slova. To podstatn rozši uje množství použitelných slov. Za každé položené, ale i p ekryté písmenko získává hrá bod. Vít zí hrá s nejvyšším po tem bod . Hra rozši uje slovní zásobu, rozlišování písmen. Tik tak bum – hra na rozvoj slovní zásoby, vyjad ovacích schopností, rychlou reakci pod stresovou zát ží. Za ínající hrá oto í kartu, na níž je vždy vytišt na slabika. Sou asn spustí „bombu“, která za ne tikat. Pak musí vymyslet a nahlas íci další slovo, obsahující danou slabiku. V té chvíli podá bombu dalšímu hrá i, který musí vymyslet jiné slovo obsahující danou slabiku. Hrá , kterému nakonec bomba „vybuchne“ v ruce, si vezme kartu se slabikou jako trestný bod a za íná další kolo. Hraje se na p edem dohodnutý po et bod . Bomba má speciální asova , který zp sobí, že exploduje vždy v jiném intervalu v rozmezí 10 – 60 vte in. Pom cky a doporu ená literatura: PRŠÍ – Z; Petržela Hry se slovy a jazykolamy – P. Houser; Portál Poznáváme písmenka – Z. Pospíšilová; Portál Co se slovy všechno poví – J. Hiršal; Portál Putování plné hádanek – K. Korba ová, I. Hladká; Albatros Hádanky a h í ky nejen se sloví ky – Z. Pospíšilová; Portál 24 her pro celou rodinu – M. Grasso; Junior 100 her nejen pro dyslektiky – kolektiv autor ; MU Brno, centrum pro další vzd lávání UPWORDS – stolní hra (www.hasbro.cz) Tik tak bum – stolní hra (www.piatnik.cz) Scrabble – desková hra Kris kros – stolní hra AMOS – eština v kostce Slovní olympiáda – Rummikub www.kaminet.cz www.diktaty.cz
34
5. 7. DYSKALKULIE Dyskalkulie je specifická porucha po ítání, p i níž se projevují nedostatky v matematických schopnostech. Dyskalkulie je asto dávána do souvislosti s dyslexií, s obtížemi v percepci a s hyperaktivitou. U žák s obtížemi v matematice je nutné v novat pozornost zp sobu, jakým jsou zadávány pokyny, jak na pokyny žák reaguje, je t eba u it žáka, jak se se situací vyrovnat. Je t eba odlišit obtíže v matematice od t ch, které odpovídají nižší inteligenci. N které d ti pot ebují pouze delší as na osvojení u iva. Žáci 1. – 3. ro níku se u í ešit matematické úkoly spíše pam tn , v tomto v ku se uplat uje více všeobecná inteligence než matematické schopnosti, p i práci s ísly však zam ují jejich po adí, zam ují znaky matematických operací, mají problémy s dopo ítáváním, s p edstavou ísla. Podle toho, které matematické schopnosti jsou narušeny, d lí se dyskalkulie do následujících kategorií: Verbální – porucha p i ozna ování po tu p edm t , používání znak operací, problémy v pochopení a vyjmenování ady ísel. Dít si pod íslem neumí p edstavit p íslušnou skupinu prvk a ozna it po et prvk v dané skupin íslem. Praktognostická – je narušena manipulace s konkrétními p edm ty nebo nakreslenými symboly. Žák není schopen vytvo it skupinu p edm t o daném po tu prvk , není schopen dosp t k pojmu p irozeného ísla. Z toho vyplývají potíže s porovnáváním ísel, uspo ádáním p irozených ísel Lexická – dít má problémy p i tení ísel, v pochopení pozi ní hodnoty íselné soustavy (nap .: zám na tvarov podobných cifer, zám na desítek a jednotek ve dvojciferných íslech), ve tení víceciferných ísel ( te je jako adu íslic). Projevuje se porucha PL orientace. Grafická – je narušena schopnost psát matematické symboly. Problémy iní zápis ísel podle diktátu, zápis víceciferného ísla (žák zapisuje cifry v opa ném po adí, má problémy s nulami v zápisu ísla, v písemných algoritmech není schopen zapsat ísla správn ádov pod sebe), žák má problémy v geometrii. Ideografická – porucha chápání matematických pojm a vztah mezi nimi; objevují se problémy p i ešení slovních úloh Opera ní – porucha projevující se p i provád ní matematických operací – zám na operací, neschopnost pracovat s ísly stejných ád , neschopnost pam ových operací. Problémy s písemnými algoritmy. Problémy s íselnými výrazy, ve kterých se vyskytuje více operací.
TYPICKÉ PROJEVY DYSKALKULIE • Porucha manipulace s konkrétními nebo nakreslenými p edm ty (skupiny a ady p edm t , pojmy v tší – menší) • Problémy p i ozna ování množství a po tu p edm t (nevyjmenuje adu ísel, neozna í po et p edm t ) • Neschopnost íst matematické symboly ( íslice, ísla, opera ní symboly, zám ny tvarov podobných íslic, p esmykování, nap .: 12 – 21) • Neschopnost psát matematické znaky (p i diktátu a p i p episu) • Neschopnost provád t matematické operace • Porucha chápání matematických pojm a vztah mezi nimi (vztahy v matematických adách (2 – 4 – 6)
35
REEDUKACE OBTÍŽÍ DYSKALKULIE Matematické innosti, manipulaci s p edm ty a ísly dít doprovází slovním komentá em, kdy nahlas popisuje innosti, které provádí. Jestliže dít p i práci „myslí nahlas“, m žeme kontrolovat jeho postup a v p ípad pot eby jeho nesprávný krok ihned opravit. Složit jší postupy se snažíme rozd lit na co nejmenší kroky. Postupn dochází k automatizaci krok . Jestliže dít chybuje v kroku, který se zdá zvládnutý, vracíme se zp t k pomocným krok m, k verbalizaci a manipulaci s p edm ty. I procvi ené a zautomatizované výkony je nutné stále opakovat, p itom se však snažíme zadání stále obm ovat, což p ispívá k p ekonávání obtíží a má to i motiva ní ú inek. Pomalé pracovní tempo, které se významn podílí na vzniku obtíží, lze ovlivnit velmi obtížn , jde o dlouhodobou záležitost, podmín nou osobnostními charakteristikami dít te. Ke zrychlení pracovního tempa m že p isp t automatizace inností, vyšší sebed v ra. Volba reeduka ních cvi ení se ídí podle oblastí, ve kterých dít selhává: P ed íselné p edstavy Tzv. p ed íselné p edstavy je t eba navozovat od nejran jšího v ku. V období, kdy ješt dít neumí po ítat, by m lo um t ukázat správný po et prvk do p ti. Stejn tak ukážeme-li dít ti p t pastelek, by m lo um t ur it správný po et, aniž by po ítalo po jedné. Oslabení této schopnosti vid ní do p ti vede ve školním v ku k obtížnému chápání ísla, k obtížnému chápání pojm více, mén , k obtížnému osvojování íselné ady. Vhodné innosti zam ené na rozvoj p ed íselných p edstav • Pojmy naho e, dole, vp edu, vzadu • T íd ní prvk podle tvaru, velikosti, barvy; skládání tvar z ástí • Upev ování pojm velký, malý, v tší, menší, stejný, silný, slabý, nejv tší, nejmenší… • Uspo ádání prvk podle velikosti • Vid ní prvk do 5 – prost ednictvím hry, kreslení, t íd ní, p i azování, uspo ádávání konkrétních p edm t • Hra lov e, nezlob se Postupn by si m lo dít vytvo it takový stupe abstrakce, že p i vyslovení pojmu „p t“ nemusí vid t konkrétní p edm ty. Rozvoj íselných p edstav – budování pojmu p irozené íslo Nejprve se dít u í chápat ísla od 1 do 5, pozd ji 0 a 6 až 10. Má-li dít problém v chápání do p ti, u íme ho nejprve upevn ní t chto abstraktních pojm modelováním p íslušných skupin (viz. p ed íselné p edstavy). Sou asn s vytvo ením pojmu ur itého ísla u íme dít psát i p íslušnou íslici. Není-li u dít te vytvo en pojem p irozeného ísla, neumí vytvo it skupinu o daném po tu prvk , neumí ur it po et prvk dané skupiny. Nám • • • •
ty k innostem ke správnému osvojení ísel: Ur ování více, mén , stejn , nejvíce, nejmén Z nakreslených obrázk vyber ty, na kterých jsou 4 v ci apod. Dokresli obrázky tak, aby v každém ádku bylo tolik p edm t , kolik ti íká íslo Cvi ení pomocí sluchového vnímání – dít nejprve opakuje a potom vyjád í íslem, kolikrát u itel tleskl, ukl tužkou do stolu, bouchl do bubínku, dupl nohou apod. • Dopl ování kole ek – karti ky rozd lené na dv ásti: v horní ásti je zapsané íslo (pro zvýrazn ní hmatového efektu je lepší íslo vyst ihnout z barevného tvrdého papíru, zvln ného papíru nebo plsti a na karti ku nalepit), dolní ást je prázdná. Do 36
prázdného pole dít p i azuje tolik kole ek, kolik íká íslo (pom cky: kole ka z Nové školy). Znázorn ní ísel pomocí geometrických tvar – sestavit ur itý po et kole ek tak, aby vytvo ila seskupení ur itého geometrického tvaru: trojúhelníky, tverce, obdélníky. Nejprve pro ísla 3 – 5, pozd ji i pro v tší ísla. Nap .:
•
3
• • •
• • • •
trojúhelníky 6
tverce 10
4
obdélníky 9
5
6
T lesné schéma – p edstav si, že jsi teplom r. U nohou je 0 a na vršku hlavy je 10. Te mi ukaž, kde je íslo 7. Vyhledávání ísel k danému množství prvk a naopak p i azování odpovídajícího po tu prvk k dané íslici Orientace na íselné ose – ukazování ísel podle diktátu, ukazování ísel tených na kartách na íselné ose, tení ísel v tších, menších než…, pozice ísel hned p ed, hned za, mezi, o více, o mén Let motýla – motýl se pohybuje po íselné trati ( íselné ose), a když osu protne, dít vysloví správné íslo Hra na kouzelníka (myslím si íslo, leží hned za íslem 20; moje íslo je o dv menší než 31…) Porovnávání ísel Rozklad ísel pomocí názoru i zpam ti
Vhodné innosti na upevn ní pozi ní hodnoty íslic v ísle • tení íslic • Vyhledávání a tení íslic na vyšrafovaném nebo vyte kovaném pozadí (figura – pozadí) • Rozklad ísel na jednotky, desítky… • Ukaž íslo, které má 3D a 4J (=43); hledej ísla, která mají 3J (3; 13; 33…) • Grafické znázor ování íslic do tabulky, slepá tabulka • Hra na kouzelníka (myslím si íslo, má 5D a 9J) • Zápis dvojciferných ísel pomocí tzv. „stromu“, nap .: pomocí íslic 1 a 4 zapiš všechna dvojciferná ísla tak, že se íslice v zápisu mohou opakovat: 1 1 1 4 4 4 Zapíšeme ísla: 11, 14, 41, 44 • Pomocí íslic 3, 5, 9 zapiš všechna dvojciferná ísla tak, že se a) každá íslice v zápisu ísla vyskytne nejvýše jednou (35, 39, 53, 59, 93, 95) b) íslice v zápisu ísla se mohou opakovat (33, 35. 39, 53, 59, 93, 95, 99) • Zapiš pomocí íslic 3, 5, 9 všechna trojciferná ísla a) tak, aby se v zápisu íslice neopakovaly b) tak, že se íslice v zápisu ísla mohou opakovat 37
•
Pomocí víceciferných ísel zapiš všechny cesty, po nichž se rytí dostane k princezn 1 4 7
2
6
8
3 5 9 Obm na: dvojciferná ísla (desítky) – najdi a vypo ítej nejkratší cestu od rytí e k princezn Matematické operace Poruchy u ení v matematice, které souvisejí s pochopením pojmu p irozeného ísla a jeho zápisem, se ve zvýšené mí e projeví p i provád ní základních matematických operací s t mito ísly. Navíc p istupují problémy s pochopením jednotlivých operací, s nácvikem pam tných spoj a písemných algoritm . P i vyvozování každé operace s p irozenými ísly je nutné vycházet z manipulativní innosti s konkrétními p edm ty, pozd ji pracujeme se zástupci (symboly) t chto p edm t . Pam tné s ítání a od ítání • Objas ování matematických operací pomocí názoru, pomocí p edm t a manipulace s nimi, pomocí symbol • S ítání a od ítání do 10 jako základ numerického po ítání (2 + 3; 4 + 3; 6 – 2; 8 – 3) 1. Základní spoje do 5 2. Základní spoje do 10 • Matematické operace do 20 1. P i ítání k íslu 10 (10 + 1, 10 + 3 atd.) 2. S ítání a od ítání ve druhé desítce bez p echodu p es základ 3. S ítání a od ítání do dvaceti s p echodem p es základ 10 pomocí rozkladu – k nácviku po etních operací s rozkladem je t eba užívat vhodných pom cek, které nenutí d ti k po ítání po jedné, ale kde využívají vid ní do 10 • Po etní operace do 100 dít si musí vytvo it nejprve pojem ísel, s nimiž po ítá (ukázat na íselné ose, poznat, které íslo je v tší, menší, uv domovat si velikost ísel pomocí názorných pom cek) 1. po ítání po desítkách (20 + 40, 80 – 30) 2. s ítání dvojciferného ísla s jednociferným a od ítání jednociferného ísla od dvojciferného ( 20 + 3, 24 + 2, 35 – 5, 40 – 4) 3. operace s dvojcifernými ísly bez p echodu p es desítku a jednotku (23 + 40, 23 + 45, 73 – 40, 73 – 43) – p i t chto po etních operacích používáme rozklad, a to p i s ítání rozkládáme druhého s ítance na desítky a jednotky, p i od ítání rozkládáme menšitele na desítky a jednotky 4. operace s dvojcifernými ísly s p echodem p es desítku u jednotek (35 + 17, 43 27) – pomocí písemného rozkladu • Manipulace s papírovými pen zi • Dopo ítávání do celku (45 + …. = 50; 62 + … = 70) Poruchy, které se u d tí objevují a možnosti nápravy: - Dít nerozlišuje s ítání a od ítání – modelování situací - Dít si zafixuje n které spoje s ítání a od ítání chybn – znázorn ní konkrétními p edm ty, manipulace s papírovými pen zi 38
-
Dít používá chybný postup pro po etní operace p es desítky – umožnit zápis rozkladu ísel pokud možno co nejdéle – pro zrakovou oporu Dít používá chybný postup pro práci s dvojcifernými ísly – umožnit zápis rozkladu ísel pokud možno co nejdéle – pro zrakovou oporu Dít p i ítá nebo ode ítá r zné ády, nechápe zápis ísla v íselné soustav – využívat manipulace s papírovými pen zi (u dyskalkulik je možné využívat ke kontrole kalkulátoru)
Písemné s ítání a od ítání Algoritmus vyvozujeme nejprve pro dvojciferná ísla a až po jejich dokonalém zvládnutí pro trojciferná a víceciferná ísla. Pro písemné od ítání je d ležité zvládnutí dopo ítávání do celku. • písemné s ítání bez p echodu p es základ • písemné s ítání s p echodem p es základ • písemné od ítání bez p echodu p es základ • písemné od ítání s p echodem p es základ Poruchy a možnosti nápravy: - Nesprávný zápis ísel pod sebe – využívat tvere kovaných sešit , kde dít uvidí jednotky pod jednotkami, desítky pod desítkami; neustálé zd raz ování „s ítáme jednotky s jednotkami, desítky s desítkami“ - P i ode ítání dít zam uje cifry tak, aby mohlo ode íst od v tšího ísla menší Násobení a d lení p irozených ísel • Vysv tlení násobení a d lení pomocí názoru a dále upevn ní spoj zpam ti v oboru malé násobilky • Násobení a d lení mimo obor násobilky – pomocí rozkladu dvojciferného ísla na desítky a jednotky • Písemné násobení – d raz na p esnost zápisu • Písemné d lení – pracujeme asi ve ty ech etapách: 1. P íklady, v nichž je po et desítek d lence násobkem d litele, d lení je beze zbytku (84 : 4) – cílem je v d t, „co se ím d lí, kam se co píše a kam se co zapisuje“ 2. p íklady, v nichž po et desítek d lence není násobkem d litele, avšak je v tší než d litel – cílem je zapisování áste ného zbytku a sepisování další íslice ke zbytku (76 : 4) 3. P íklady, v nichž po et desítek d lence není násobkem d litele, je menší než d litel – cílem je stanovení první íslice podílu (136 : 4) 4. P íklady d lení se zbytkem Poruchy, které se u d tí objevují a možnosti nápravy: - Dít nepochopí podstatu násobení a d lení – neustále se vracet k manipulativní innosti a znázor ování jednotlivých spoj - Dít se nau í pouze adu násobk jednotlivých ísel, nezvládá však samostatné spoje – využití her, ve kterých se posilují jednotlivé spoje (loto, domino, házení kostkami) - Práce s tabulkou násobk Slovní matematické úlohy • ešení slovních úloh pomocí manipulace s p edm ty, malované slovní úlohy • ešení písemn zadávaných úloh. Je t eba dodržovat správný postup: 1. P e tení úlohy, vy len ní údaj a otázky 39
2. Rozbor úlohy, její grafické znázorn ní, uv dom ní si vztahu mezi otázkou a údaji, ur ení, jsou-li známy všechny pot ebné údaje, pop . jejich barevné zvýrazn ní 3. Numerický záznam úlohy 4. Výpo et 5. Odpov , kontrola ešení a potvrzení správnosti nebo oprava ešení Orientace v ase, asová posloupnost • Dít ti íkáme adu ísel, kterou má opakovat. Za ínáme se ty mi ísly a postupn p idáváme • Sekven ní hra s p edm ty – p ed dít položíme do ady n kolik p edm t , obrázk , karti ky s geometrickými tvary, s písmeny, ísly. Dít si má p edm ty zapamatovat, pak je zakryjeme, dít jmenuje p edm ty a respektuje dané po adí. • P edkládáme p edm ty nebo karti ky stejným zp sobem, po jejich zakrytí však n které z nich dít ti ukážeme. Dít má ur it, na kterém i mezi kterými p edm ty v c nebo karti ka ležela. • Jmenování dn v týdnu, m síc v roce, ro ních období • Jmenování charakteristických inností pro m síce a ro ní období • Jmenujeme den v týdnu (nap . st eda) a dít má íci, který den je p ed a který den je následující. Podobn se ptáme na postavení m síc , ro ních období. Vyjád ení m síc ísly. • Ur ování hodin – celé hodiny, p lhodiny, tvrthodiny, minuty • Skládání d jových obrázk podle asové posloupnosti • Vyhledávání údaj v jízdních ádech, po ítání délky cesty v kilometrech • P evody – den, hodina, minuta, sekunda • Dít má provést n kolik inností podle instrukcí, musí dodržet po adí • Praktické ešení úloh souvisejících s asem (nap .: naplánovat si innost v ur itém dni; naplánovat si p ípravu do školy) • Nacvi ujeme po etní adu … 5 …; … 40 …; … 359 … náro nost volíme podle matematických schopností dít te. Obdobn pracujeme i s desítkami, podobné sekvence m žeme vytvá et i v násobilce. • íselné ady. Obrázky sestavené ze spojených ísel. Sestavíme adu ísel, která se ur itým zp sobem opakují. Pozd ji nebo u starších d tí mohou být vztahy mezi ísly složit jší. Práce s jednotkami (p evád ní jednotek) Nejprve d ti pracují s jednotkami délky a s používáním pen žní jednotky, které znají z b žného života. Pozd ji se p idávají další jednotky (hmotnost, as, obsah, objem) a nastávají problémy s p evody jednotek a jejich používáním ve slovních úlohách. K úsp šné práci dít te s jednotkami jsou d ležité tyto aspekty: • Dít musí mít správnou p edstavu o jednotkách m r. Tuto p edstavu si vytvá í jednak na m idlech, jednak na ur itých objektech, v etn ástí svého t la (nap .: kolik cm m íš, v jaké výšce m žeš ukázat 1 m, kolik cm nam íš, když upažíš, kolik písku, papíru, železa pot ebuješ, abys m l množství o hmotnosti 1 kg apod.) • D ti by m ly vycházet z konkrétní manipulativní innosti – m it r zné p edm ty (u ebnice, sešity, t ídu apod.) a vyjad ovat jejich rozm ry v r zných jednotkách • Procvi ujeme odhady, kolik co m í, váží, jakou délku asi má cesta dít te do školy. Odhadujeme vzdálenost r zných vyzna ených bod v okolí dít te, výšky vyzna ených budov, ší ku silnice, h išt apod. odhady konfrontujeme se skute ností
40
•
Na základ manipulativní innosti a na základ p edstavy získané m ením a vyjad ováním téže délky v r zných jednotkách se postupn p echází k p evod m jednotek pro dít je nezbytné zvládnutí u iva násobení a d lení s ísly 10, 100, 1000 atd., souvislost se zv tšováním a zmenšováním ísla. Pro mnohé d ti je obtížné pochopit, že p i p evodu na menší jednotku musíme násobit.
Práce s p evodní tabulkou Tabulka je vypracována tak, že horní ást obsahuje jednotky, aby byly správn spln ny p evodní vztahy (desetkrát menší jednotka je umíst na na sousedním polí ku, stokrát menší jednotka je umíst na p es jedno polí ko, tisíckrát menší jednotka je umíst na o dv polí ka vpravo. Do dolní ásti m ížky pak umís ují žáci ísla, nap .: pro p evod 6 m = 60 dm = 600 cm = 6 000 mm. Zárove 6 m = 0,006 km
Pom cky a doporu ená literatura: íselné osy íselný tverec Tabulka násobk ; tabulky na s ítání; p evodní tabulka Kalkula ka Pom cky umož ující zapojení hmatové složky p i ur ování po tu Karti ky s p íklady, s ísly Tangramy iOTOBO; Tobiáš Prostorová orientace – J. Bedná ová, PPP Brno, Zachova 1 íselná ada do 100 – J. Bedná ová; Dyscentrum íselná ada do 1000 1. – 2. díl – J. Bedná ová; Dyscentrum Dyskalkulie – metodika + pracovní listy: J. Novák; Tobiáš Rozvoj vnímání a poznávání: V. Pokorná; Portál Rozvoj po etních p edstav I. – III.: Z. Michalová; Tobiáš
NÁM TY NA HRY A INNOSTI PROCVI UJÍCÍ NUMERACI A MATEMATICKÉ OPERACE Spojova ky - Spoj ísla. Co ti vyšlo? Obrázek vybarvi. Vypo ítej obrázek – ve tvere kované síti jsou zapsaná ísla, vedle sít je legenda sestavená z p íklad bez výsledk . Žák p íklady vypo ítá a vybarví výsledky v síti podle dané legendy. Házení s kostkami pro hru lov e nezlob se: - házíme dv ma kostkami, zapíšeme dvojciferné íslo (rozhodneme se, zda budeme kostky rozlišovat, zda jedna bude udávat desítky a druhá jednotky, nebo ne). Padne nap . 3 a 5. Pokud kostky nerozlišujeme, m žeme napsat 35, 53 - m žeme pracovat se získanými jednocifernými ísly a ísla porovnat (3 < 5), zapíšeme sou et/rozdíl t chto ísel (3 + 5 = 8; 5 – 3 = 2), zapíšeme sou in t chto ísel (3 . 5 = 15) km m dm cm mm 0
0
0
0
0
6
0
0
0
Kolik dvojciferných ísel, které mají desítky i jednotky stejné, m žeš zapsat pomocí ísel 1, 2, 3,…,9. Zapiš všechna tato ísla. 41
Napiš si libovolné dvojciferné íslo (nap . 45). Zapiš další íslo tak, že zam níš desítky a jednotky (54). Ode ti od v tšího ísla menší (54 – 45 = 9). Pokud dob e po ítáš, vždy vyjde íslo, které je násobkem ísla 9. Kolik chybí? Hra na dopo ítávání v oboru ísel do 10. Hrajeme ve dvojicích s figurkami od lov e nezlob se. Každá dvojice má p ed sebou tabulku s ísly 0 – 9. P edem si dohodneme, do kolika budeme dopo ítávat (nap .: do 7, do 9, do 10… podle schopností d tí). Jeden z dvojice si figurkou stoupne na libovolné íslo a druhý na íslo, které chybí do daného po tu (nap .: dopo ítáváme do 9: 1. žák si stoupne na . 5, 2. žák na . 4). Žáci se st ídají. Kolik chybí do 100? Hrajeme ve dvojicích: Jeden žák si zvolí libovolné íslo, druhý žák vypo ítá, kolik chybí do 100. Kdo první dosáhne stovky? – hrajeme ve dvojicích: První žák zvolí libovolné jednociferné íslo, druhý p i ítá íslo menší než 10. V p i ítání ísel menších než 10 se st ídají tak dlouho, pokud n který z nich nedosáhne ísla 100 Hra na obchod – nakupujeme zboží (potraviny, ovoce, zeleninu, školní pot eby apod.), po ítáme, kolik zboží stojí a kolik nám pokladní vrátí na 20 K (50 K , 100 K ). Domino – je možno sestavit je v r zných variantách – jen pro jednu operaci (s ítání, od ítání, násobení, d lení) nebo pro dv operace (s ítání a od ítání, násobení a d lení) nebo pro všechny operace 7
7+8
15
12 - 4
8
9+3
3.5
19 - 4
7.8
50 + 6
4.9
Náro n jší varianta 18 : 2
Loto – op t lze k sestavení využít jedné operace nebo více operací zadání 5.6 6.9 8.8
rub obrázku (rozst íhat) 2.8 9.9 6.3
36 42 63
9.4 7.6 9.7
16 81 18
30 54 64
Tabulka: Zapiš ty i ísla do tabulky podle obrázku. Se ti je v ádcích a ve sloupcích. Vzniklé sou ty znovu se ti v ádku a ve sloupci. Jestliže dob e po ítáš, sou ty se sob rovnají. Podobnou tabulku lze sestavit pro násobení. Zápis:
+ 8 7 4 6
8 + 4 = 12
8+7 = 15 4+6=10
+ 8 7 15 4 6 10 12 13 25
15 + 10 = 25 42
7 + 6 = 13
12 + 13 = 25
Karty s p íklady – soubor karet Nová škola – hra pro 2 – 5 hrá : soubor obsahuje karti ky s p íklady, které mají z druhé strany správný výsledek. Rozst íhané karti ky se rozloží tak, aby byly vid t na všech kartách p íklady. První ze skupiny hrá si k sob p isune karti ku, p e te p íklad, ekne výsledek, oto í kartu, aby mohli ostatní posoudit správnost ešení p íkladu. P i správném ešení si kartu ponechá, p i nesprávném se karta vrací zp t do hry. Hra rozvíjí pozornost a automatizaci po etních spoj . íselný tverec – na zemi/na podložce je namalovaný tverec, který obsahuje ísla 0 – 9 a znaménka +, -, x, :, =. Jeden žák si vybere p íklad (možno použít i karti ky Nová škola) nebo mu vymyslí spolužák p íklad a celý i s výsledkem jej vyská e po jedné noze (mladší žáci mohou skákat na ob nohy). Žáci se st ídají. Bingo Hry s ísly – PRŠÍ (Z. Petržela) Podobná hra jako s písmeny: u itel rozhazuje lístky s ísly od 1 do 100 po t íd a žáci pak pracují podle daných pokyn . Pom cku - tabulku s ísly najdete v p íloze. íselná ada – u itel rozhází lístky s ísly po t íd . D ti hledají íselné ady: - Hledejte ísla od 20 do 30 - D ti hledají sudá/lichá ísla, nap . najd te p t lichých ísel od 10 do 40 - D ti hledají dopln k do 10: U ekne 7, d ti hledají lístek s íslem 3 - D ti hledají násobky ur itého ísla: U ekne 2, d ti hledají násobky tohoto ísla - D ti hledají výsledky daného p íkladu (U: 2 + 9; d ti hledají 11) - D ti hledají zbytky p i d lení se zbytkem (U: 27 : 5; d ti hledají íslo 2) Na p íklady – u itel oznámí íslo a d ti hledají alespo dva líste ky, jejichž sou et nebo rozdíl se tomuto íslu rovná: U: 30; (+) 10, 20 nebo 1, 8, 9, 12; (-) 65, 35 nebo 32, 1, 1 Hledání lístk – u itel ukryje ve t íd ur itý po et lístk s ísly. D ti je hledají a zjistí jejich sou et. Myslím si íslo – „Myslím si íslo, které je sou tem t chto dvou p íklad “: po t chto slovech za ne u itel d tem ukazovat p íklady, jejichž výsledky si d ti pamatují nebo zapisují. Jejich sou tem odhalí myšlené íslo, které u iteli vyhledají mezi lístky rozházenými po zemi. Jakmile d ti pochopí pravidla hry, rozd lí se do dvojic a st ídav se stávají u itelem nebo žákem. V po áte ní fázi sta í zadávat dva p íklady, pozd ji lze jejich množství zvyšovat. Žolíky – uprost ed místnosti jsou rozházeny lístky ísly k zemi. Ve skupince se ty mi hrá i si každý nasbírá 12 lístk . Vše ostatní probíhá jako p i klasické karetní h e ŽOLÍK. Každý hrá se snaží ze svých lístk sestavovat ady ísel jdoucích za sebou nebo ísel stejných (nejmén t i). Zbylé lístky si ponechává do hry, a pokud je na n m ada, m že je p ikládat k ísl m svých spoluhrá . Nejprve si však p ibere jeden z „tajných“ lístk ze svého okolí a jednoho nepot ebného lístku se v záv ru hry zbaví tím, že ho položí íslem vzh ru na vznikající hromádku. Toto íslo si m že následující hrá vzít místo lístku tajného. Vít zí ten hrá , který se nejd íve zbaví všech hracích lístk . Hra rozvíjí post eh, kombina ní schopnosti a upev uje adu ísel.
43
S ítání – u itel sestaví z fólií tvercovou sí ur ité velikosti a úkolem d tí je hledat lístky, jejichž sou et dává na ádku p edem ur ený výsledek. Lze sestavit více tvercových sítí a zadat tuto hru jako sout ž družstev. Hra rozvíjí post eh, upev uje pam tné s ítání do 100. 13 2 5 4
8 6 9
30 3 2 0
15 7 8 8 1 9
77 3 8 1
5 6 19
6 7 65
3 9 3
8 9 1
45 12 30 19 7 1
2 1 0
1 2 0
Hledej a eš – u itel ukryje ve t íd lístky s p íklady. D ti je hledají a okamžit eší ve svém sešit nebo na papír. Do dalšího hledání se hrá nem že pustit d íve, než p íklad vypo ítá. Vít zem se stává ten, který najde a vypo ítá co nejvíce p íklad . Hra slouží k procvi ování probrané látky, cvi í v post ehu Setonova hra – u itel sestaví z fólií tvercovou sí a do n kolika okének umístí ísla od 0 do 100. D ti si p edlohu po ur itou dobu zapamatují a potom se snaží zapamatovaná ísla umístit do jiné p edem p ipravené tabulky. Procvi ujeme prostorovou orientaci, pam a post eh. 8
2 3 7 5
Pro tuto hru m žeme také využít znaky, které si p edem na lístky nachystáme, nap .: geometrické tvary, ímská ísla apod. Pexeso – u itel sestaví z fólií tvercovou sí a do ní nepravideln rozmístí dvojice ísel od 0 do 100 ísly dol . D ti obracejí vždy dva lístky íslem nahoru a hledají stejná ísla. Obm na: u itel nachystá na jeden ze dvojice lístk p íklad a na druhý výsledek. D ti pak hledají správné dvojice: p íklad s výsledkem.
6. VÝUKOVÉ PROGRAMY PRO REEDUKACI SVP Po íta je významným pomocníkem p i reedukaci SPU. Práce na po íta i je pro d ti p itažliv jší, zajímav jší a zábavn jší než b žná cvi ení. Nep ipomíná tradi ní školní situace, které jsou asto spojovány s neúsp chem. Není rozhodující, zda jsou úkoly na papí e nebo na monitoru. Nabízí-li se hra jako forma cvi ení, je-li pln ní úkol spojováno s pozitivní motivací, tím lépe. Krom hlavních cíl , k nimž jednotlivé programy sm ují, se rozvíjí i jemná motorika, koordinace pohyb , zraková analýza, post eh, prostorová orientace.
DysCom 3.1 Výukový program DYSCOM je ur en d tem se specifickými výukovými pot ebami v eském jazyce (a nejen jim), je zam en na rozvoj tení, uplat ování gramatických pravidel a
44
podporu zrakového vnímání. Program pokrývá v tšinu látky celého prvního stupn a v oblasti rozvoje tení áste n i druhého stupn ZŠ. Obsahuje: • podm t a p ísudek (ur ování a vyhledávání, psaní i/y v p í estí inném - shoda podm tu s p ísudkem v minulém ase) • psaní skupin b /bje, v /vje, m /mn a p edpon s-, z-, vz• slovesa (vyhledávání a ur ování mluvnických kategorií) • p ídavná jména (ur ování a psaní i/y v koncovkách) • p edložky a zájmena (psaní p edložek s, z a n kterých zájmen) • slovní druhy (ur ování) • orientace: pravo-levá, v rovin , v ase, v ad a ur ování sm r • cvi ení podstatných jmen a dopl ování i/y v koncovkách • zrakové vnímání a zábavné procvi ování • nácvik gramatických dovedností Sou ástí programu je i motiva ní hodnocení. V programu jsou zabudovány dva typy hodnocení: subjektivní a objektivní. Základem motivace je hra typu BINGO a ST ELEC. Jedná se o aktivní zp sob motivace. Samotná hra klade nároky na jemnou motoriku a vizuomotoriku. Má tedy i reeduka ní funkci. Hra St elec umož uje d tem procvi ování PL orientace a pohotovosti.
Objevitel Program OBJEVITEL je ur en všem d tem, které mají z nejr zn jších d vod obtíže v matematice, vychází vst íc d tem, které pot ebují dlouhodob nebo krátkodob specifickou výukovou podporu. Má 4 ásti, v každé z nich se postupuje od nejjednodušších úkol ke složit jším. Je bohat doprovázen obrázky. Každá úloha je výstižn graficky znázorn na. P i pln ní úkol program kontroluje innost dít te, pokud dít ud lá chybu, nedovolí mu pokra ovat dál, dokud dít chybu neopraví. Je ozvu en. Obsahuje: • Po etní p edstavy - zde se d ti seznamují s prostorovou orientací (nap . pojmy naho e, dole, vpravo, vlevo), s geometrickými tvary, asovou orientací (dny, m síce, ro ní období, hodiny, asová posloupnost), s pojmy v tší-menší, malé-velké, lehké-t žké, více-mén -stejn . • Seznámení s ísly - tato ást se zam uje na seznámení s ísly, vztahem mezi po tem figur a íslem, d ti se u í rozkládat ísla, seznamují se s íselnou adou, s pozicí ísla v íselné ad . V této ásti je za azeno i seznámení s vícecifernými ísly. • Po etní operace - s ítání, od ítání, násobení a d lení - program se zam uje na pochopení podstaty zmín ných operací a na jejich následné procvi ení, d ti jsou vedeny krok za krokem od nejjednodušších p íklad ke složit jším. • Zrakové vnímání a zábavné procvi ování - zde si dít zábavnou formou procvi uje pam , post eh, rychlost nebo samotné po etní operace (nap . omalovánky, pexeso, skládanky atd.). I zde je motivace nedílnou sou ástí programu. Základem motivace jsou (stejn jako u DysCom 3.1) dv hry - BINGO a ST ELEC. Jedná se o aktivní motivaci. Ob hry mají i reeduka ní funkci. „Bingo“ klade nároky na jemnou motoriku a vizuomotoriku, „St elec“ umož uje d tem procvi it pravolevou orientaci a pohotovost.
45
Matematika na divokém západ Program umož uje procvi ování matematiky v oborech celých, záporných, desetinných ísel a zlomk . Procvi uje se s ítání a od ítání, násobení a d lení, orientace na íselné ose a porovnávání jednotek. Aby se po ítání p íklad nestalo pouze nezáživným drilem, jsou matematické úlohy zasazeny do atraktivního prost edí Divokého západu. D ti se snaží získat indiánský totem, který ukradly bledé tvá e. Po vy ešení každé z úloh získá hrá jeden díl totemu a navíc se odkryje lokace plná zábavných animací s kovboji nebo indiány. Získáním všech ástí totemu dojde k zakopání vále né sekyry a uzav ení míru mezi ob ma nep átelskými stranami. V nastavení každého hrá e je možno ur it procvi ované íselné obory i horní mez, do kolika již hrá umí po ítat (do 10, do 20, do 100, do 1 000 nebo do 10 000). Titul se tak stává využitelný jak pro menší tak i pro v tší d ti.
Zábavná eština v ZOO D ti mají možnost procvi it si jazykové jevy, se kterými se ve škole setkávají - psaní y,ý/i,i, párových souhlásek, diktát , ur ování slovních druh , asování sloves, sklo ování zájmene "já", hledání ko ene slova, podm tu a p ísudku a mnoho dalších. Program obsahuje 15 úkol rozd lených podle v ku dít te. Otázky se vybírají z rozsáhlé databáze. Dít si dané jevy procvi uje hravou formou, užije si spoustu legrace a v bec si neuv domí, že se u í a procvi uje si eštinu. Všechny úkoly se odehrávají v ZOO, kde spln ním r zných úkol pomáhá dít uzdravit r zná zví átka.
7. POUŽITÁ LITERARURA: Poruchy u ení: O. Zelinková; Portál Poruchy u ení v matematice: kolektiv autor ; Paido Nau m po ítat, metodika korekce vývojových dyskalkulií: J. Novák, M. Kumorovitzová; Augusta Každé dít pot ebuje speciální p ístup: G. Lang, Ch. Berberichová Specifické poruchy u ení – metodický materiál pro absolventy kurzu „Specifické poruchy u ení a chování a jejich náprava“: A. Kucharská; DYS – centrum, Praha Specifické poruchy u ení a chování – sborník 1996: A Kucharská; Portál Specifické poruchy u ení a chování – sborník 1997 – 98: A. Kucharská; Portál Kurs integrace d tí se speciálními pot ebami: kolektiv autor Integrace žák se specifickými poruchami u ení – od stanovení diagnostických kritérií k poskytování pé e všem pot ebným žák m: V. Mertin, A. Kucharská a spol.; IPPP Praha teme se sk ítkem Alfrédem – tení s porozum ním a hry s jazykem: J. Bedná ová; CPress Prší: Z. Petržela 100 her nejen pro dyslektiky: kolektiv autor , Masarykova univerzita Brno Díl í oslabení výkonu a jeho vliv na školní praxi: Scharinger, Bubení ková Diagnostika dít te p edškolního v ku: J. Bedná ová; CPress Zpráva z vyšet ení ve škole a ve školském poradenském za ízení: J. Zapletalová a kolektiv autor ; IPPP Praha
46
