Geologické průzkumy nejsou pro obce důvodem k obavám

Zprávy ze správy

Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů

Prosinec 2013

7.

Geologické průzkumy nejsou pro obce důvodem k obavám

Geologické průzkumy jsou běžnou součástí příprav každé větší stavby. Existuje řada typů geologických prací, lišících se metodickými postupy i typem použité průzkumné metody. Jiným způsobem je veden průzkum zaměřený na vyhledávání či ověřování zásob nerostných surovin, jiným průzkum zdrojů podzemních

vod. Svá specifika má také geologický průzkum spojený s přípravou výstavby hlubinného úložiště. V zákoně o geologických pracích spadá pod tento typ průzkumů „ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v horninovém prostředí“. Úče-

lem průzkumu je najít minimálně porušenou stabilní horninu o dostatečném rozsahu, která by bezpečně izolovala radioaktivní odpady po dobu desítek tisíc let. Geologické práce tedy logicky probíhají tak, aby předpokládaná kompaktnost a neporušenost horninového masívu zůstala zachována.  pokračování na str. 2

z obsahu:

3 Občané musí mít jasno str.

4 Rozhovor Rolf Persson str.

4 Švédský koncept hlubinného úložiště str.

Zprávy ze Správy 7.

Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů

2

Opora v zákoně Zákon o geologických pracích umožňuje detailní kontrolu prováděných prací. Nejprve je nutné sestavit a schválit Projekt geologických prací. Ten popisuje plánované geologické práce včetně metodických a technických postupů jejich provádění a harmonogramu prací. Důraz se klade především na jejich vhodnost pro účely získání požadovaných informací, racionálnost a bezpečnost. Přihlíží se rovněž k problematice jiných zájmů chráněných zvláštními předpisy (např. oblast CHKO, výskyt minerálních pramenů apod.). Jakmile Projekt geologických prací schválí příslušný krajský úřad, stává se závaznou dokumentací, kterou musí realizátor geologických prací dodržovat.

pokračování ze str. 1

Průzkum na etapy

Obce v dotčených lokalitách dlouhodobě požadovaly finanční příspěvky za povolení průzkumu ve svých katastrech. Několikaleté úsilí bylo v roce 2012 završeno novelizací atomového zákona, která finanční příspěvky za průzkum zakotvila v české legislativě. Stát na příspěvky pro sedm lokalit vyčlenil přes 70 milionů korun ročně. Zákon pouze stanovuje, že příspěvky by měly být využity na veřejně prospěšné projekty a zlepšení kvality života v obcích. Jak s příspěvky konkrétně obce naloží, to záleží již jen na nich. V neformálních anketách obce uváděly např. zlepšení infrastruktury, dopravní dostupnost, školství, zdravotnictví či podporu místních spolků. LokalityRoční finanční příspěvky Březový potok 

10 534 069 Kč



Čertovka 

10 494 088 Kč



Čihadlo 

9 163 311 Kč



Horka 

13 877 984 Kč



Hrádek 

10 893 675 Kč

Kraví hora 

9 932 303 Kč

Magdalena 

7 040 530 Kč

CELKEM 

71 935 960 Kč

Správa úložišť se v letošním roce rozhodla rozdělit geologické průzkumy do tří etap, z nichž první, neinvazivní, bude společná pro všechny lokality. Rozdělením geologických průzkumů do etap zároveň vyšla Správa úložišť vstříc požadavkům některých obcí, které požadovaly provedení geologických průzkumů ve všech lokalitách tak, aby byl dodržen rovnocenný a transparentní přístup. První etapa průzkumů (probíhající povrchově) byla podrobně popsána v předchozím vydání Zpráv ze Správy. Představuje především odběr horninových vzorků (z povrchu či pomocí ručně vrtaných sond do max. 3 metrů hloubky), geochemického a hydrogeologického mapování, geofyzikálních měření, vyhodnocování laboratorních testů apod. Práce budou v terénu provádět malé skupinky odborníků (do 5 osob) po dobu 4 - 5 měsíců. Samozřejmě s ohledem na zemědělské práce a celkově na životní prostředí. Teprve ve druhé etapě geologických průzkumů (tzv. etapa výběru kandidátních lokalit) jsou v plánu hluboké vrty. Tato etapa se ovšem bude týkat jen čtyř ze současných sedmi lokalit. První etapa totiž pomůže na základě získaných dat vyhodnotit, které lokality jsou více a které méně vhodné pro pokračování průzkumů. Hodnotit se bude nejen geologie, ale také technická a ekonomická proveditelnost, předpokládaný vliv na životní prostředí, socio-ekonomické dopady apod.

S dostatečným předstihem před zahájením geologických prací spojených se zásahem do pozemku je průzkumná organizace povinna oznámit účel, rozsah a očekávanou dobu provádění uvedených prací obci, na jejímž území mají být provedeny. S majitelem či nájemníkem pozemku je zpravidla uzavřena písemná dohoda o podmínkách provádění geologických prací. Majiteli pozemku ze zákona (podle geologického zákona 62/1988 Sb. v aktuálním znění) náleží přiměřené odškodnění za ušlý zisk v důsledku provádění geologických prací. V případě vzniku jakékoliv škody (což se ale s ohledem na charakter prací v rámci první etapy průzkumů neočekává), je organizace povinna vzniklou škodu nahradit. Po skončení prací musí být pozemek uveden zpět do původního stavu.

"Projekt geologických prací schválí příslušný krajský úřad" V průběhu prací je průzkumná organizace povinna veškerou činnost a výsledky řádně a včas dokumentovat. Geologická dokumentace obsahuje písemné a grafické materiály i horninové vzorky. Pracoviště může být kdykoliv podrobeno kontrole za strany investora (Správa úložišť) a Ministerstva průmyslu a obchodu, ale i dalších orgánů. Po skončení geologických prací musí organizace provádějící průzkum dodat ve stanovené lhůtě výsledky prací do Geofondu, provozovaného Českou geologickou službou, k trvalému uchování.

Dukovansko na svou elektrárnu nedá dopustit Pozice jaderné elektrárny Dukovany je na Vysočině výjimečná. Prodloužení životnosti či dokonce výstavbu nových bloků podporují nejen politici, ale i místní obyvatelé. Co soužití s aktivním jaderným provozem regionu přineslo ujasňuje Vítězslav Jonáš, předseda sdružení Energetické Třebíčsko. Zaměstnavatel v regionu Jaderná elektrárna Dukovany je známá svým dlouhodobým, bezproblémovým a bezpečným provozem. Patří mezi pětinu nejlépe hodnocených elektráren na světě, pracují tu odborníci světové úrovně. Zároveň je největším zaměstnavatelem v regionu, což samozřejmě hraje velkou roli. Samotná elektrárna zaměstnává přes 1000 lidí. Na elektrárnu jsou ale vázané služby a dodavatelské firmy, které zaměstnávají další stovky lidí. V regionu díky tomu vznikly vysoce specializované firmy na práci v jaderném sektoru, ať to jsou technologické, výzkumné, softwarové nebo dopravní či servisní firmy.

3 Podpora občanského života

Energetické Třebíčsko

Elektrárna se za téměř 30 let svého provozu stala plnohodnotným partnerem ve všech oblastech života. Díky elektrárně a Nadaci ČEZ jdou ročně miliony korun na opravy památek, výsadbu stromů, nákup pomůcek pro hendikepované, jsou podporovány neziskové organizace, nemocnice, charita. Velký díl na dobrém vnímání elektrárny u veřejnosti má také komunikace s občany. Informace z dění v elektrárně nejsou nijak utajované a lidé se o všem dozví. Svoji práci dobře odvádí Občanská bezpečnostní komise.

Ačkoliv je Jaderná elektrárna Dukovany veřejností přijímána velmi pozitivně a její fungování region podporuje, uvědomujeme si, že je neustále třeba se problematice jaderné energie věnovat. Bylo založeno sdružení Energetické Třebíčsko, jehož cílem je právě rozvoj energetického odvětví a podnikatelského prostředí v regionu. Spolupracuje s ostatními sdruženími a například i s Ministerstvem průmyslu a obchodu, se kterým diskutuje o budoucnosti Dukovanska. Nejbližším

úkolem je přesvědčit zástupce ministerstva, aby v aktualizaci Státní energetické koncepce ČR byl pevně zakotven termín výstavby pátého bloku, a to pokud možno do roku 2030. V současné době také intenzivně pracuje na zahájení dvouletého socio-vědního výzkumu s názvem „Scénář budoucího vývoje mikroregionu Jaderné elektrárny Dukovany“, který odstartuje v prosinci 2013. Výstavba JE Dukovany region oživila a myslím si, že byla by škoda, kdyby se Energetické Třebíčsko na její budoucnosti aktivně nepodílelo.

"Informační centrum elektrárny navštíví ročně 25 tisíc zájemců." Turistický unikát Jaderná elektrárna Dukovany je turisticky nejnavštěvovanějším místem na Vysočině. Informační centrum navštíví ročně cca 25 tisíc zájemců. Díky zachovalé přírodě a investicím do infrastruktury je však turisticky oblíbený celý region. Rybáři vyhledávají Dalešickou přehradu, pěší turisté a cyklisté jsou nadšeni z údolí Oslavy a Jihlavy. Na své si přijdou i milovníci historie: v Třebíči jsou významné památky UNESCO. Nově je také připravován projekt „Exkurze Třebíčsko“, který přitáhne studenty z celé ČR. Exkurze budou zaměřeny technickým směrem na energetiku, zpracování odpadů a podobně. Studenti tak k teoretickým znalostem získají i reálnější zkušenosti přímo z míst, kde se energie vyrábí.

Občané musí mít jasno, jaká jsou možná rizika, ale i přínosy úložiště Vítězslav Jonáš, bývalý senátor a starosta obce Dukovany, je od roku 2012 členem Rady SÚRAO. Reprezentuje (společně s dalšími dvěma členy) obce z regionů existujících úložišť radioaktivních odpadů. V areálu Jaderné elektrárny Dukovany je od roku 1995 v provozu povrchové úložiště nízko a středněaktivních odpadů, nacházejí se zde i dva mezisklady vyhořelého jaderného paliva. Rodák z Vysočiny rozvoj jaderné energetiky v kraji dlouhodobě podporuje, včetně prodloužení provozu dukovanské elektrárny a jejího rozšíření o další blok. Jste známým zastáncem výstavby pátého bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Jak vnímáte problematiku vysoce radioaktivních odpadů v naší zemi? V současné době se vyhořelé palivo ukládá do skladu v areálu elektrárny Dukovany. Debata o trvalém úložišti byla už zahájena. Já osobně jsem přesvědčen, že se nám podaří v ČR najít dobrou lokalitu pro umístění hlubinného úložiště, a hlavně věřím, že to bude s plným souhlasem regionu. V areálu Jaderné elektrárny Dukovany jsou dva sklady použitého jaderného paliva (jeden uzavřený, jeden v provozu). Byl jste se v nich podívat? Jaký na Vás udělaly dojem? Ano, byl. Dobře sklady znám, vždyť jsem stál jako starosta obce Dukovan v čele odporu proti vybudování prvního skladu. Tento odpor pomohl přimět provozovatele k co nejlepšímu technickému řešení, tj. skladování v kontejnerech „CASTOR“. Jak na mne, tak i na ostatní návštěvníky působí

skladování velice bezpečným dojmem. Jak s Vašimi zkušenostmi vnímáte obavy obyvatel lokalit, kde se jedná o možnosti vybudovat hlubinné úložiště radioaktivních odpadů? Hovořím s lidmi v regionu, pravidelně navštěvuji starosty a vysvětluji jim tuto problematiku. Musím říct, že lidé mají pochopení pro řešení formou úložiště v ČR, ale bohužel častý je názor „hlavně ne u nás“. Věřím, že řešení nalezneme. Klíčová je otázka informací. Vědět, čeho se lidé obávají, aby bylo možné jejich obavy rozptýlit. Občané musí mít jasno, jaká jsou možná rizika, ale i přínosy. Jaké máte plány během Vašeho působení v Radě SÚRAO? Chcete se zaměřit na něco konkrétního? Jako bývalý starosta obce, senátor a předseda Energetického Třebíčska chci maximálně pomoci k  nalezení vhodné lokality pro hlubinné úložiště a především přispět k  férovému dojednání podmínek výstavby.

Zprávy ze Správy 7.

Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů

4

Rozhovor Rolf Persson Rolf Persson – Projektový manažer pro otázku hlubinného úložiště komunity Oskarshamn ve Švédsku

Rád bych nejprve zdůraznil, že už v roce 1985, když zahajoval provoz současný mezisklad vyhořelého paliva, požadovali představitelé naší lokality, aby SKB (obdoba SÚRAO) vypracovala dlouhodobé řešení. Již tehdy jsme si byli vědomi, že skladování do nekonečna není ani z našeho hlediska preferovanou možností. A nyní k otázce. SKB se rozhodla oslovit všechny teoreticky vhodné lokality ve Švédsku a formou dopisu je vyzvala, ať se v případě zájmu přihlásí do pomyslného výběrového řízení. Nabídka zaujala celkem 8 lokalit. SKB začala v roce 1993 vypracovávat studie proveditelnosti a po roce 1995 rovněž místní studie. Během této procedury se postupně 5 lokalit rozhodlo z procesu odstoupit. Šestá lokalita na základě referenda místních občanů odstoupila v roce 2001. SKB tedy nakonec v letech 2002 až 2007 intenzivně geologicky prozkoumávala dvě lokality, náš Oskarshamn a Östhammar. Byl někdy Oskarshamn nakloněn tomu z procesu vystoupit, jako to udělaly lokality před ním?

Lokalita Oskarshamn má na svém katastru jadernou elektrárnu i mezisklad vyhořelého jaderného paliva. Přesto se municipalita přihlásila do hodnocení lokality pro umístění trvalého úložiště. Proč? Naše lokalita má dlouholeté zkušenosti s bezproblémovým provozem jaderných zařízení. Jaderná elektrárna zde funguje od roku 1969, mezisklad použitého paliva od roku 1985. Lidé jsou na průmyslový provoz zvyklí, věří jaderným odborníkům. Zároveň cítíme zodpovědnost za bezpečné řešení problému ukládání radioaktivních odpadů. Naše generace využívala výhody energie z jádra, tak je morální postarat se rovněž o tu méně příjemnou stránku věci. Nemůžeme přece přesunout tento problém na budoucí generace. Můžete popsat proces, jakým se o umístění trvalého úložiště rozhodovalo?

Během celých těch dlouhých 20 let si obec nechávala pravidelně zpracovat průzkum veřejného mínění. Podpora participace v procesu výběru lokality byla vždy velmi vysoká, v posledním šetření se pohybovala okolo 85 %, zatímco odpůrců bylo cca 5 %. Myslím si, že věci hodně prospělo to, že místní lidé byli velmi aktivní: zajímali se o celý proces, debatovali, chodili na semináře, zvali si odborníky z různých stran apod. Zajímavou skutečností je i fakt, že debata nad kompenzacemi či, jak my to nazýváme, nad přidanými hodnotami, se rozproudila teprve v roce 2009, těsně před vyhlášením finální lokality. Jaké přidané hodnoty tedy měl Oskarshamn na mysli? Bavili jsme se s SKB o částce 2 miliard švédských korun (zhruba 230 milionů euro) v investicích do infrastruktury a do vzdělávání, do vytváření nových pracovních příležitostí, také o projektech na zkvalitnění života místních obyvatel. Tyto projekty nemají přímou vazbu na výstavbu úložiště. Jsem rovněž hrdý na těsnou spolupráci s naším „rivalem“, lokalitou Östhammar, v této oblasti. Vzhledem k tomu, že si obě lokality uvědomují, jakým

přímým socio-ekonomickým přínosem pro ně bude výstavba úložiště, dohodli jsme se na tom, že nevybraná lokalita získá 75 % objemu těchto „přidaných hodnot“, zatímco ta vybraná jen čtvrtinu. SKB rozhodla nakonec ve prospěch Forsmarku v lokalitě Östhammar, vám nabídla jako kompenzaci zapouzdřovací závod. Je jeho výstavba definitivní? Není. Stejně jako není definitivní, že ve Forsmarku vznikne úložiště. Švédská legislativa dává municipalitám právo do poslední chvíle vetovat rozhodnutí o umístění úložiště. Toto veto je překonatelné, ale domnívám se, že v praxi by vláda proti němu nešla. V roce 2011 podala SKB žádosti na švédský regulační úřad a na ministerstvo pro životní prostředí. Pokud budou tyto žádosti schváleny, dostanou obyvatelé Östhammaru příležitost k finálnímu vyjádření. Zmiňoval jste, že lidé v lokalitě měli k dispozici řadu seminářů a debat. Máte tedy pocit, že informací bylo dostatek? Ano. Ve Švédsku podobně jako u vás funguje tzv. jaderný účet, z něhož lokality mohly financovat nejrůznější semináře, nezávislé studie, odborníky apod. Vlastně i já jsem z něj placený. Takže informací bylo skutečně dost. Dokonce jsem měl ke konci rozhodovacího procesu v roce 2009 pocit, že místní obyvatelé jsou již neustálými debatami přesyceni a že již netrpělivě čekají na rozhodnutí. V České republice se lokality obávají již průzkumné fáze, především možných dopadů na životní prostředí. Měli jste v Oskarshamnu podobné obavy? Vzhledem k tomu, že u nás již téměř 35 let funguje průmyslový park, asi tyto obavy nebyly u veřejnosti zcela na prvním místě. V kontextu výstavby jsme samozřejmě řešili otázky dopravního zatížení, hluku, prašnosti apod. Máme krásné pobřeží a řadu přírodně cenných ostrůvků, jichž si velmi ceníme. Ale nebojíme se o ně. Přestože průzkumy byly velmi intenzivní – vzniklo několik vrtů do hloubky 800 metrů – neměli jsme pocit, že by příroda byla ohrožena.

Švédský koncept řešení budoucího hlubinného úložiště Skandinávský koncept řešení budoucího hlubinného úložiště je podobný tomu českému. Je proto velice zajímavé podívat se, jak je tematika ukládání radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva řešena na severu. Obdobou Správy úložišť je ve Švédsku organizace SKB. Oproti českému přístupu, kde je za bezpečné uložení radioaktivních odpadů zodpovědný stát, je SKB vlastněná provozovateli švédských jaderných elektráren, tedy energetickými firmami. SKB stejně jako Správa úložišť zvolila pro hlubinné úložiště žulové horninové prostředí. Celý koncept uložení vyhořelého jaderného paliva je postaven na ně-

5 kolika nezávislých bariérách: inženýrských (ukládací kontejner, bentonitové těsnění) a především přírodních (geologická stabilita žulového masívu). Hlubinné úložiště plánují Švédové vybudovat 500 metrů hluboko v 1,9 miliard let starém žulovém masívu, rozloha úložiště bude cca 4 km2, což je více než 60 km chodeb. Kapacita úložiště je naplánovaná pro zhruba 12 000 tun vyhořelého jaderného paliva, což je ve skutečnosti 6 000 měděných úložných kontejnerů. Každý 25tunový kontejner bude obsahovat 2 tuny vyhořelého jaderného paliva.

lodí. Mezisklad byl vystavěn v letech 1980-1985. V roce 1985 byl zahájen provoz a každý rok je do CLAB přivezeno 80 transportních kontejnerů, což znamená zhruba 240 tun vyhořelého jaderného paliva ročně.

SFR – finální úložiště pro nízko a středněaktivní odpady 



Tato laboratoř je v provozu od roku 1998, nachází se v Oskarshamn. Zde testují vlastnosti měděného ukládacího kontejneru s litinovou vložkou, který bude použit přímo v hlubinném úložišti. Důležité je najít takovou technologii výroby kontejnerů, aby byl každý stejně bezpečnou inženýrskou bariérou.

Äspö – podzemní laboratoř 



Vhodné horninové prostředí začali ve Švédsku hledat před více než 30 lety. V letech1977 až 1985 byly vytipovány první vhodné lokality, ale výběr finální lokality (Forsmark v municipalitě Östhammar) se realizoval až v roce 2011. Na vybraných lokalitách proběhla řada průzkumů a studií: geofyzikální měření; kompletní geologický průzkum – vrty, vzorky hornin, proudění podzemních vod; fauna a flóra; dopady na životní prostředí; srážkové úhrny apod. V současné době probíhají administrativní procesy potřebné k zahájení výstavby úložiště. SKB právě teď čeká na vyjádření pěti zainteresovaných skupin (vlády, Švédského úřadu pro jadernou bezpečnost, Švédské národní rady pro radioaktivní odpady, speciální instituce zabývající se dopadem na životní prostředí a obcí). Nedílnou součástí procesu je zapojení veřejnosti z lokalit, která na projektu po celou dobu aktivně spolupracuje.

Všechny nízko a středněaktivní odpady jsou od roku 1988 ukládány do úložiště SFR ve Forsmarku. Momentálně běží povolovací proces na rozšíření úložiště. Rozšířená část by měla být uvedena do provozu v roce 2023.

Zařízení

Laboratoře

CLAB centrální mezisklad 

V žulovém masívu 400 m hluboko se tu testují jednotlivé složky inženýrských bariér hlubinného úložiště v reálném prostředí. Laboratoř je v provozu od roku 1996 a je společnou laboratoří pro švédskou SKB a finskou Posivu, které mají ve svých státech na starosti ukládání radioaktivních odpadů.

 Výzkum týkající se hlubinného ukládání je velice rozsáhlý a řeší mnoho aspektů. SKB pro tyto účely provozuje několik laboratoří, kde se experti podrobně zabývají všemi hledisky hlubinného ukládání. Laboratoř pro testování budoucích ukládacích kontejnerů 

Součástí rozlehlého areálu výzkumné laboratoře Äspö je také informační středisko, kde mají návštěvníci možnost se blíže seznámit se všemi aspekty projektu hlubinného úložiště.

 Bentonitová laboratoř 

Na rozdíl od nás mají ve Švédsku tzv. mokré skladování. Vyhořelé jaderné palivo je přepravováno do centrálního meziskladu speciálně upravenou



V bentonitové laboratoři, která je součástí výzkumného areálu Äspö, se analyzují vlastnosti a chování – hlavního materiálu, který bude vyplňovat prostor mezi ukládacím kontejnerem a žulovým masívem. Tato laboratoř je v provozu od roku 2007.

Zprávy ze Správy 7.

Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů

Letem světem... Švédsko Švédsko provozuje tři jaderné elektrárny, které pokrývají 45 % národní spotřeby energie. Zodpovědnost za radioaktivní odpady má organizace SKB, zřízená a vlastněná provozovateli jaderných elektráren. Celkem je ve Švédsku v provozu 10 jaderných reaktorů (JE Oskarshamn, JE Ringhals a JE Forsmark v Östhammaru). Provozovatelé elektráren založili společnou organizaci SKB. Ta zodpovídá za provoz současných zařízení pro ukládání radioaktivních odpadů, vyhledávání lokalit pro budoucí trvalé úložiště či sklady, výstavbu jednotlivých zařízení a jejich provoz. Všechny nízko a středněaktivní odpady jsou od roku 1988 ukládány do úložiště SFR ve Forsmarku. Radioaktivní odpady z jaderných elektráren se převážejí speciální lodí Sigyn. Veškeré vyhořelé palivo je umístěno do meziskladu Clab v lokalitě Oskarshamn, kde se chladí ve vodních bazénech v hloubce 25-30 metrů pod povrchem. Během 30 let v meziskladu klesne radioaktivita i teplota paliva o 90 %. SKB má v plánu postavit v této lokalitě zapouzdřovací závod, kde se vyhořelé palivo pečlivě uzavře do speciálních úložných kontejnerů vy-

Většinu výzkumu souvisejícího s plánovanou výstavbou hlubinného úložiště provádí SKB ve vlastní podzemní laboratoři Äspö. V žulovém masívu se v hloubce 400 m pod povrchem testují jednotlivé složky inženýrských bariér hlubinného úložiště v reálném prostředí. Její součástí je také tzv. bentonitová laboratoř, která analyzuje vlastnosti a chování bentonitu – hlavního materiálu, který bude vyplňovat prostor mezi ukládacím kontejnerem a žulovým masívem. Pro lokalitu Östhammar se SKB rozhodla v roce 2011 – po více než 30 letech jednání a průzkumů. Výstavba hlubinného úložiště by měla začít v roce 2019, v provozu by mělo být od roku 2029 do roku 2085.

Úložiště pro nízko a středněaktivní odpady SFR

Zdravotnictví, průmysl a výzkum

ŠVÉDSKÝ SYSTÉM – SKB

robených z mědi a oceli. Následně budou kontejnery umístěny do plánovaného hlubinného úložiště v lokalitě Östhammar.

Finální úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmark

6

Víte, že... Švédsko je svojí rozlohou pátou největší evropskou zemí. Státním zřízením je Švédsko konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Žije zde přes 9 milionů lidí. Hlavní město Stockholm má přes 800 tisíc obyvatel a přezdívku Benátky severu. Centrum města se nachází na 14 ostrovech. V přístavu Göteborg, kde sídlí nejstarší švédská univerzita, je muzeum Bedřicha Smetany, který zde téměř 5 let pobýval. Pozemní hranice mezi Švédskem a Dánskem je vedená po mostě, který obě země spojuje přes průliv Öresund. Ještě v 19. stol. bylo Švédsko na vrcholku žebříčku nejchudších evropských států. Velký podíl na tom mělo zejména dogmatické protestantství a alkoholismus mnohých občanů. Mezi významné švédské osobnosti patří například vědci Alfred Nobel a Anders Celsius, filmový režisér Ingmar Bergman, herečky Ingrid Bergmanová, Liv Ullmannová a Greta Garbo, či spisovatelé August Strindberg (dramata) a Stieg Larsson (trilogie Milénium). Nejznámější švédské výrobní značky jsou Volvo, Saab, Scania, Ericsson, IKEA, H&M, Husqvarna či Electrolux. Na hudebním poli se světově prosadily kapely ABBA, Ace of Base, Roxette, The Cardigans nebo Swedish House Mafia. Švédsko má největší spotřebu svíček na osobu na celém světě.

provozní odpady

Švédština přispěla do mezinárodního slovníku mj. slovy moped, skanzen a ombudsman.

vyhořelé jaderné palivo

? Nápady a náměty ? Pokud máte jakékoliv otázky či náměty a nápady na témata, o kterých si chcete přečíst v dalších číslech těchto novin, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se přijedeme podívat na různé akce či zajímavosti vaší lokality, o kterých bychom mohli psát. Jaderná elektrárna

Centrální sklad vyhořelého jaderného paliva CLAB

Zapouzdřovací závod v Oskarshamn

Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail: [email protected]

"Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1, IČO: 66000769. Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury ČR a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612.

www.surao.cz

Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, RNDr. Jiří Slovák, Mgr. Lucie Steinerová, Ivana Škvorová, Jan Karlovský. tel.: 221 421 519, fax: 221 421 544, e-mail: [email protected]