Flóra agrárních valů a teras Krušných hor The flora of the hedgerows and agricultural terraces in the Krušné hory mountains Machová Iva, FŽP, UJEP, Ústí n.
[email protected], Synek Václav, FŽP, UJEP, Ústí n. L.,
[email protected], Kubát Karel, PřF, UJEP, Ústí n. L.,
[email protected],
Abstract We carried out floristic survey at 7 sites representing the whole Krušné hory mountains. The survey was aimed mostly at the composition of hedgerows and only partially at surrounding biotopes. The complete species list from all 20 long sections of respective hedgerow provides the percentual ratio of species occurred on that hedgerow. The paper deals with species occurred on more than 60 (80) % of the hedgerow. We discovered the hedgerow altitude utilizing GIS tools, potential natural vegetation of sites, characteristics of hedgerows based on terrains. We excerpted outcomes of Natura 2000 surveys from the studied sites. On the basis of alike floristic composition of hedgerows or agrarian terraces, we calculated the correlation between all sites and created tree plot showing flora alikeness between the sites. Key words: alikeness of hedgerow flora, flora, hedgerows and terraces, Krušné hory, Natura 2000 Abstrakt: Byl proveden floristický průzkum na 7 lokalitách, které reprezentují celé Krušné hory. Průzkum byl cílen na složení vegetace agrárních valů či teras a pouze okrajově do okolních biotopů. Úplný seznam druhů zaznamenaný po úsecích valu či terasy délky 20 m umožňuje vyjádřit procentuální část valu, na kterém se daný druh vyskytuje. V práci jsou uvedeny druhy s četností vyšší než 60 (80) %. Pomocí nástrojů GIS byla zjištěna nadmořská výška valu, z literatury potenciální přirozená vegetace na lokalitě, z terénu charakter valu a vegetace. Byly excerpovány výsledky průzkumu provedeného metodou Natura 2000 pro studované lokality. Na základě podobného floristického složení vegetace agrárních valů či teras byla spočítána korelace mezi lokalitami a vytvořen dendrogram, ukazující shodu flóry valů mezi lokalitami. Klíčová slova: agrární valy a terasy, flóra, Krušné hory, Natura 2000, podobnost flóry valů
Úvod Agrární valy a kamenice jsou kamenité útvary, se kterými se můžeme setkat ve vyšších polohách Krušných hor. Agrární terasy respektive svahy teras jsou typické pro úpatí a svahy Krušných hor. Sloužily jako levné a účinné opatření usnadňující zemědělské využívání svažitého terénu. Vznik polí na Krušných horách je spojen s vynášením kamenů z polí a jejich ukládáním na okrouhlé kamenice nebo liniové agrární valy. Ačkoli agrární valy a terasy s jejich doprovodnou vegetací člení rozsáhlé travní porosty především ve vrcholových partiích Krušných hor a zvyšují tak heterogenitu i malebnost krajiny, nebyla doposud provedena žádná jejich podrobnější studie přírodovědná ani botanická. Agrární valy nejsou cíleným předmětem ochrany přírody, i když územní ochrana zahrnuje i území s valy (PR Černá louka u Adolfova, přírodní park Východní Krušné hory) Cílem práce je zmapovat flóru vázanou na agrární valy či terasy a pokusit se nalézt příčiny jejího současného stavu.
1
Botanická studie agrárních valů či teras z české strany Krušných hor dosud nebyla publikována. Z německé části Krušných hor práce cílené na agrární valy a terasy existují (RICHTER 1960; MÜLLER 1989). Publikovány byly i studie porostů křovin vázaných na agrární valy z území Německa mimo Krušné hory (WITTIG 1976; SCHUPP et DAHL 1992). Botanický výzkum z Krušných hor je nerovnoměrný, z velkých území chybí. Významnější floristické práce zveřejnil např. ONDRÁČEK (1990; 2000). Krušné hory byly využívány během staletí s různou intenzitou. V období rozvoje těžby nerostných surovin se zvýšil počet obyvatel a kleslo zalesnění. Osídlování vyšších poloh Krušných hor vedlo k rozšiřování zemědělské půdy. Na sklonitých a kamenitých svazích byly vytvořeny valy, které zpomalovaly a přerušovaly vodní erozi a zvyšovaly stabilitu svahu. Agrární valy značné mocnosti jsou patrné i v nynějších lesních porostech (KIRCHNER et PLACHÝ 1985).Většina obyvatel byla německé národnosti, ale v důsledku druhé světové války došlo k jejich odsunu. Znovuosídlení českým obyvatelstvem se nezdařilo. Česká populace pocházela většinou z klimaticky příznivějších oblastí a horské podmínky jí nevyhovovaly. Úbytek je patrný z porovnání počtu obyvatel před 2. světovou válkou s počtem trvale žijících obyvatel v současnosti.
Metodika Lokality byly zvoleny tak, aby zahrnovaly celou délku Krušných hor. Termínem Krušné hory obvykle rozumíme vrcholové partie, které patří do oreofytika,geografického okresu 85 Krušné hory: Adolfov-Fojtovice, Hora Sv. Kateřiny, Boří Dar a Pernink. Na svazích a úpatí Krušných hor, řazených do fyt. okresu 25 Krušnohorské podhůří, byly zvoleny lokality: Krásný Les, Knínice a Domašín. Počet obyvatel byl zjištěn z historického lexikonu obcí na stránkách Českého statistického úřadu http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf S použitím Mapy potenciální přirozené vegetace ČR (NEUHÄUSLOVÁ et al. 2001) byla doplněna potenciální vegetace na lokalitám. Nadmořská výška byla zjištěna pomocí nástrojů GIS ve střední části studovaného valu. Rozhodnutí, zda se jedná o val či terasu bylo na základě definice termínu (Zapletal 1969). Terénní průzkum byl proveden na agrárních valech a terasách (dále jen valech), které v současné době nejsou součástí lesa. Sběr floristických dat na lokalitách nebyl proveden ve stejném rozsahu. Na lokalitách Hora Sv. Kateřiny a Krásný Les byly zaznamenány druhy na celé délce valu rozděleného na úseky 20 m dlouhé. Na lokalitách Adolfov-Fojtovice a Knínice - Libouchec byl zvolen větší počet úseků (12 – 13) na témže valu. Na lokalitách Boží Dar, Pernink a Domašín bylo zvoleno pět úseků, které reprezentují typickou vegetaci. Úsekem rozumíme část valu o délce 20 m × šíře valu. Metoda byla použita i v práci MACHOVÁ et al. (2009). Druhy zjištěné na valech ve zvolených lokalitách byly uspořádány do společné tabulky. Pro každou lokalitu bylo k druhům vypočítáno jejich procentické zastoupení na úsecích valu. Z této tabulky byly pro všechny páry sledovaných lokalit vypočteny Pearsonovy korelační koeficienty (r) vyjadřující vzájemnou podobnost druhové skladby u dvojic porovnávaných lokalit. Při výpočtu korelačních koeficientů nebyly započítávány druhy, které se vyskytovaly jen v jedné ze sedmi sledovaných lokalit (v takovém případě jde spíše o druhy náhodné). Pokud bychom tyto ojedinělé údaje nevyloučili, stejná nulová zastoupení v ostatních šesti lokalitách by zřejmě neoprávněně zvyšovala hodnoty korelačních koeficientů při porovnávání druhové podobnosti u dvojic těchto lokalit. Přehled výsledků (korelační matice) je uveden v tabulce č.2 Výsledky byly rovněž zpracovány metodou hierarchické shlukovací analýzy (viz dendrogram na obr. č.1).
2
Výsledky Charakteristiky ovlivňující současnou vegetaci valů. Tabulka č. 1: Vybrané charakteristiky: nadmořská výška, potenciální vegetace na lokalitě, převládající materiál a charakter valu, habitus porostu. Table no. 1: Selected characteristics: altitude, potential vegetation at the sites, dominant hedgerow material and hedgerow characteristic, vegetation habitus.
Domašín
nadmořská potenciální vegetace výška (m n. (Neuhäuslová et al. 2001) m.) 608 Luzulo – Fagetum a Violo reichenbachianae – Fagetum Dentario enneaphylli – Fagetum a Violo reichenbachianae – Fagetum Luzulo – Fagetum a Camagrostio villosaeFagetum
charakter val/terasa
specifikace vegetace
hlinitá terasa
vysoká pokryvnost celé šíře; vzrostlé křoviny vysoká pokryvnost celé šíře; stromy
Knínice Libouchec
556
hlinitá terasa
Krásný Les
631
Adolfov Fojtovice
701
Mastigobryo – Piceetum, Sphagno – Piceetum a Luzulo - Fagetum
kamenitý val
Hora 648 Sv.Kateřiny
Violo reichenbachianae – Fagetum
kamenitý val
Pernink
843
Luzulo – Fagetum
kamenitý val
Boží Dar
1080
Calamagrostio villosae – Piceetum, Mastigobryo – Piceetum a Sphagno – Piceetum
kamenitý val
val:úseky kamenité i hlinité
nestejnoměrná pokryvnost po celé šíři valu; nižší stromy i keře nesouvislý porost; nízké stromy nesouvislý porost; nízké i vyšší stromy nesouvislý porost; nízké stromy i keře nesouvislý porost; nízké stromy
Přehled lokalit. Domašín: Byly studovány agrární terasy nad silnicí z obce Domašín do obce Petlery; jsou uspořádány paralelně s průběhem blízkým vrstevnici. Souvislý porost dřevin s velkým podílem keřů. To má za následek slabě vyvinuté bylinné patro. Pouze v prosvětlených úsecích se souvisle vyskytují byliny, vesměs luční druhy. Okolní kulturní louky jsou mozaikou sušších a vlhčích, dusíkem bohatých ploch. Nedaleký lesní porost není pro dřevinami porostlé terasy zdrojem lesních druhů bylin, protože se jedná o kulturní les nízké kvality.
3
Druhy s četností výskytu na valech 80 – 100 %: Acer pseudoplatanus, Anthriscus sylvestris, Betula pendula, Crataegus sp., Dactylis glomerata, Elytrigia repens, Epilobium montanum, Galium aparine, Galium mollugo agg., Geum urbanum, Hypericum perforatum, Knautia arvensis, Phleum pratense, Poa nemoralis, Poa trivialis, Prunus avium, Quercus petraea, Rosa canina, Rubus sp., Rumex obtusifolius, Sambucus nigra, Senecio ovatus, Sorbus aucuparia, Stellaria media, Tanacetum vulgare, Urtica dioica, Viola riviniana. Knínice – Libouchec: Mezi obcemi Knínice a Libouchec na svahu nad obcí Knínice se nachází agrární terasy obklopené vlhčími kulturními loukami s vtroušeným výskytem horských druhů. Široké hlinité terasy jsou souvisle porostlé vzrostlými stromy a spolu s keři brání rozvoji bylinného patra. To je druhově chudé, s nízkou pokryvností. Terasy se nacházejí v blízkosti bučiny. Druhy s četností výskytu na valech 60 - 100 %: Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Corylus avellana,Crataegus sp., Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior, Holcus mollis, Quercus robur, Rubus idaeus, Rubus sp., Sorbus aucuparia. Krásný Les: Paralelně uspořádané valy s průběhem šikmo k vrstevnicím se nacházejí mezi obcí Krásný Les, státní hranicí a silnicí z Krásného Lesa do Adolfova. Ve výše položené části valu je vegetace dřevin i bylin nesouvislá a dřeviny mají nízký vzrůst. Jedná se hlavně o Sorbus aucuparia, Betula pendula, Salix caprea, Sambucus racemosa. V níže položené části valu je souvislá vegetace lesního charakteru s dřevinami Fraxinus excelsior, Fagus sylvatica, Acer pseudoplatanus . Druhy s četností výskytu 60 - 100 %: Agrostis capillaris, Arrhenatherum elatius, Avenella flexuosa, Galeopsis tetrahit, Galium album, Holcus mollis, Meum athamanticum (o), Rubus idaeus, Sambucus racemosa, Senecio ovatus, Sorbus aucuparia, Vaccinium myrtillus. Okolní louky jsou mozaikou kulturních luk a horských luk. Ze zajímavějších horských druhů byly zjištěny: Centaurea pseudophrigia, Nardus stricta, Meum athamanticum (o), Viola tricolor subsp. polychroma, Cirsium heterophyllum, Trifolium aureum, Lychnis flos-cuculi, Dianthus sylvaticus (o), Verbascum nigrum, Leontodon hispidus, Hieracium aurantiacum, Festuca filliformis, Salix repens (o),Rhinanthus alectorolophus. Adolfov – Fojtovice: Studované území se nachází mezi státní hranicí, mokřinami Černého potoka a silnicí spojující obec Adolfov a Fojtovice. Jedná se několik velmi dlouhých, paralelních valů obklopených loukami. Část území s valy byla zahrnuta do PR Černá louka. Charakter valů je typický pro vrcholové partie Krušných hor. Jedná se o vypuklý, nízký profil tvořený místy až k povrchu volně nakupenými středně velkými i malými kameny. Druhy s četností 60 - 100 %: Anthriscus sylvestris, Avenella flexuosa, Festuca rubra agg., Galeopsis sp., Galium saxatile, Holcus mollis, Meum athamanticum (o), Poa pratensis, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia, Vaccinium myrtillus. Podmínky na valech a minimální vliv managementu umožnily přežívání druhů horských luk na úpatí valů, i když jsou obklopeny kulturními loukami s dominantní Festuca rubra agg.. Na úpatí valů se uchylují druhy jako Viola tricolor subsp. polychroma, Meum athamanthicum (o), Galium saxatile, Cirsium heterophyllum, Luzula multiflora, Hylotelephium telephium, Lathyrus linifolius. Hora Svaté Kateřiny: Studované území se nachází na svahu mezi rozhlednou na Růžovém vrchu a Kateřinským potokem. V území se zachovaly agrární valy obdobného charakteru jako u obce Adolfov. Nízké dřeviny vyrůstají z úpatí valů a tvoří jen řídký porost. Okolní vegetace je tvořena pastvinami s maloplošnými prameništi.
4
Druhy s četností výskytu 60 – 100 %: Agrostis capillaris, Avenella flexuosa, Festuca rubra agg., Galium saxatile, Hieracium sp., Meum athamanticum (o), Rumex acetosella, Sorbus aucuparia, Vaccinium myrtillus. Pernink: Studované území se nachází na svahu nad obcí Pernink jižně od silnice na Abertamy a Ostružnou. Paralelně probíhající valy kolmé na vrstevnice jsou obklopeny kulturními loukami v mozaice s vegetací smilkových luk. Druhy přecházejí na valy. Druhy s četností výskytu 60 – 100 %: Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Festuca rubra agg., Galium saxatile, Hieracium lachenalii, Polygonum bistorta, Sorbus aucuparia, Vaccinium myrtillus. V okolních loukách zjištěny horské druhy: Meum athamanthicum (o), Polygonum bistorta, Poa chaixii, Cardaminopsis halleri, Geranium sylvaticum, Silene dioica, Deschampsia cespitosa, Nardus stricta, Viola tricolor subsp. polychroma. Boží Dar: Ojedinělý val souběžný s vrstevnicí obklopen horskou loukou leží západně od úpatí vrchu Špičák. Dřeviny většinou podél valu vyrůstají z úpatí a méně často i z tělesa valu. Na valu nižší pokryvnost dřevin i bylin. Druhy s četností výskytu 80 - 100 %: Avenella flexuosa, Bistorta major, Calamagrostis villosa, Festuca rubra agg., Galium saxatile, Luzula luzuloides, Picea abies, Senecio ovatus, Vaccinium myrtillus. Na horských loukách v okolí s vtroušenými smrky se vyskytují druhy Bistorta major, Galium saxatile, Meum athamanticum (o), Silene dioica, Daphne mezereum, , Senecio ovatus, Viola tricolor subsp. polychroma, Nardus stricta,Potentilla erecta, Arnica montana (o), Lychnis floss-cuculi, Melampyrum sylvaticum, Homogyne alpina.
Podobnost lokalit na základě flóry valů a teras. Korelační matice – korelační koeficienty (v případě kladných hodnot) jsou mírou podobnosti zastoupení druhů u dvojic sledovaných lokalit. Korelační koeficienty s absolutní hodnotou větší než 0,198, resp. 0,258 jsou statisticky významné na hladině významnosti 0,05, resp. 0,01 (počet druhů, z nichž byly počítány korelační koeficienty byl 99). V tabulce jsou zvýrazněny hodnoty r nad 0,45 (koeficient determinace nad 20 %) Tabulka č.2: Korelační koeficienty spočítané z druhového složení vegetace valů na uvedených lokalitách. Table no 2: Correlation coefficients calculated from the species vegetation composition of the hedgerows at respective localities Domašín
Doma- Knínice Krásný Adolfov Hora Sv Pernink Boží Dar šín Les Kat 1,00 0,19 0,02 -0,03 -0,08 -0,20 -0,25
Knínice
0,19
1,00
0,20
0,24
0,11
-0,01
-0,08
Krásný Les
0,02
0,20
1,00
0,60
0,46
0,49
0,20
Adolfov
-0,03
0,24
0,60
1,00
0,67
0,55
0,35
HoraSv.Kat.
-0,08
0,11
0,46
0,67
1,00
0,41
0,35
5
Pernink
-0,20
-0,01
0,49
0,55
0,41
1,00
0,56
Boží Dar
-0,25
-0,08
0,20
0,35
0,35
0,56
1,00
Korelační koeficienty ukazují, že lokality Domašín a Knínice nemají statisticky významnou korelaci k žádné další lokalitě ani vzájemně. Krásný Les má vysokou korelaci s nedalekou lokalitou Adolfov-Fojtovice a významnou s Horou Svaté Kateřina a Perninkem. AdolfovFojtovice vykazuje vysokou korelaci s Horou Svaté Kateřiny a významnou ještě s Krásným Lesem a Perninkem. Hora Svaté Kateřiny má vysokou korelaci s Adolfovem a je též korelována s druhy u Krásného Lesa. Pernink je vysoce korelován s Božím Darem a Adolfovem, korelace je i s Krásným Lesem. Boží Dar je korelován pouze s Perninkem. Oproti dendrogramu pracujícímu s průměry je patrná podobnost mezi lokalitami Adolfov a Pernink a Krásný Les.
Obr. č 1: Dendrogram spojucící lokality či shluky lokalit podle podobnosti druhového složení agrárních valů. Fig. no 1: Tree plot connecting the localities or clusters of localities according to their alikeness in species composition of the hedgerows Str. diagram pro 7 Proměnné Nevážený průměr skupin dvojic 1-Pearsonův r
Domašín Kninice Krásný Les Adolfov HoraSvKat Pernink Boží Dar
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,1
Vzdálenost spoje
Dendrogram získaný zpracováním výsledků metodou hierarchické shlukovací analýzy (HEBÁK et al. 2005). Sledované lokality jsou spojovány do shluků podle vzájemné podobnosti druhového zastoupení. Při postupu na grafu z leva doprava jsou vzájemně propojeny nejprve lokality nejpodobnější. Na vodorovnou osu je v našem případě vynášena jako vzdálenost 6
spoje mezi propojovanými objekty hodnota 1-r. Pro propojování shluků byla použita metoda průměrné vzdálenosti (nevážených průměrů), což znamená, že je od 1 odečítána průměrná hodnota korelačních koeficientů všech dvojic prvků vyskytujících se v těchto shlucích. Nejprve je propojen pár Adolfov - Hora Svaté Kateřiny, u nějž je korelační koeficient nejvyšší (vzdálenost spoje 1-0,67=0,33). K tomuto páru je pak připojena jako oběma nejpodobnější lokalita Krásný Les (vzdálenost spoje 1-(0,60+0,46)/2=0,47). Předtím je však na vzdálenosti 1-0,56=0,44 spojen pár Boží Dar – Pernink, atd. (Metoda nejvzdálenějšího souseda – úplného spojení - by vedla k propojení stejných shluků, ovšem s jinými vzdálenostmi spojů.)
Výsledky Natury 2000 na studovaných lokalitách. Považovali jsme za užitečné navázat na výsledky zjištěné metodou Natura 2000 na studovaných lokalitách, kde se vyskytovaly agrární valy či terasy. Na lokalitě Domašín mapovatel uvádí ovsíkové louky v mozaice s mezofilními křovinami (T1.1/K3). Na lokalitě Knínice – Libouchec byly travní porosty mezi agrárními terasami označeny jako mozaika ovsíkových luk a horských luk (T1.1 /T1.2); vegetace agrárních teras včetně dřevin, které se šíří do okolí, jako mezofilní křoviny a nálety pionýrských dřevin (K3/X12) či ovsíkové louky s náletem pionýrských dřevin (T1.1/X12). Vlhká část luk byla řazena k vlhkým pcháčovým loukám v mozaice s vegetací vysokých ostřic (T1.5 /M1.7). Uváděná jednotka M1.7 je chybně determinována. Stejně je nevhodné přiřazení vegetace valů k náletům pionýrských dřevin X12. Dominantní dřeviny valů jsou Acer pseudoplatanus, Quercus robur, což nemůžeme označovat za nálety pionýrských dřevin. Dominantní výskyt Cornus mas, je též chybně udáván; druh se vzhledem ke svým ekologickým nárokům v území vůbec nevyskytuje. Na lokalitě Krásný Les je udávána mozaika tvořená horskými trojštětovými loukami, nálety pionýrských dřevin, nelesní stromovou výsadbou mimo sídla, podhorskými a horskými smilkovými trávníky (T1.2/X12/X13/T2.3B). Na lokalitě Adolfov na kamenných snosech je uváděna mozaika nelesní stromové výsadby mimo sídla, nálety pionýrských dřevin a ovsíkové louky (X13/X12/T1.1). Toto určení není správné, neboť vysvětlující druhy Tilia cordata a Fagus sylvatica se na kamenných snosech v této lokalitě nevyskytují.Vzhledem k nadmořské výšce ani údaj o výskytu ovsíkových luk (T1.1) není správný. Na lokalitě Hora Sv. Kateřiny jsou na svahu s valy zaznamenány jen maloplošné polygony řazené mezi vlhké pcháčové louky (T1.5) či méně často vlhká tužebníková lada (T1.6). Otázkou je, zda je oprávněná identifikace jednotky štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) na agrárních valech. Jsou udávány i acidofilní trávníky mělkých půd (T 5.5). Je škoda, že existence roztroušených dřevin podél valů zcela ušla pozornosti mapovatele. Na lokalitě Pernink je udávána jednotka trojštětové louky (T1.2). Mapovatel opět ignoruje existenci dřevin doprovázejících valy i mozaikovitě rozšíření smilkových luk. Na lokalitě Boží Dar byly identifikovány horské trojštětové louky (T1.2), vlhké pcháčové louky (T1.5), paseky s podrostem původního lesa (X10) a luční prameniště bez tvorby pěnovců (R1.2). Tento přehled včetně komentáře rozporujícího největší nedostatky ukazuje, že současná využitelnost výsledků Natury 2000 jako hodnověrného zdroje je problematická. Metodika Natura 2000 nepočítala s takto maloplošnou liniovou vegetací a i přes její přirozený charakter je jen obtížné ji zařadit.
Změna počtu obyvatel ve studovaných lokalitách
7
Tabulka č. 3: Počty trvale žijících obyvatel v obcích v blízkosti studovaných lokalit v rozmezí let 1921 – 2001. Table no 3: Permanent population of the municipalities in vicinity of the studied sites in the years 1921 - 2001 Obec Krásný Les Fojtovice Knínice Hora sv. Kateřiny Domašín Boží Dar Pernink
obyvatelé v roce 1921 1973 1620 200 1533 450 1091 2273
Obyvatelé v roce 1930 1805 1512 228 1544 381 1070 2750
Obyvatelé v roce 1950 140 47 59 338 66 816 1287
Obyvatelé v roce 2001 112 95 29 309 17 165 895
Z tabulky vyplývá výrazní snížení počtu trvale žijících obyvatel mezi roky 1930 a 1950. Tato změna měla kromě jiného za následek opouštění polí a následnou sukcesi na agrárních valech či terasách. Na Krušných horách docházelo i k cílenému zalesňování a valy se staly součástí lesa. Kromě demografických změn jako důsledku především výsledků 2. světové války byla flóra i vegetace Krušných hor výrazně ovlivněna v souvislosti s programem “náhradních rekultivací“, při kterých byly rozorány mokřadní i horské louky a zakládány pole v těchto klimaticky nepříznivých podmínkách. Technická dokumentace rekultivací požadovala zachování vzrostlých dřevin vázaných na valy či terasy (Anonymus XY).
Diskuse Vlastním terénním šetřením byly zjištěny druhy vyskytující se na agrárních valech a terasách a místy i druhy typické pro horské louky v jejich okolí. Ukázalo se, že shoda druhové skladby porostů agrárních valů na srovnávaných lokalitách je nejlépe vysvětlitelná nadmořskou výškou a typem stanoviště: val x terasa. Podobnost vzrůstu a hustoty dřevin je důsledkem druhové skladby a podmínek stanoviště. Ve sledovaném území byla zjištěna rozdílná úroveň zpracování výsledků Natury 2000 (data pocházejí z vrstvy mapování bitopů (AOPK ČR 2001-2005). Vysoká pravděpodobnost chybného určení biotopu znemožňuje její přijímání bez vlastního terénního šetření.
Závěr Na agrární valy ani terasy v Krušných horách nejsou vázány druhy, které by se na jiných stanovištích nevyskytovaly. Některé druhy se na valech vyskytují hojněji než v okolních biotopech. Tato vazba je zřejmá na valech na všech studovaných lokalitách. Nižší je vazba druhů na agrární terasy, které nepředstavují stanoviště s limitujícími faktory. Druhová skladba je ovlivněna zdroji diaspor v okolí a délkou nerušené sukcese. Podílejí se na ní druhy z okolních luk či méně často stínomilné lesní druhy. Lokality Domašín a Knínice – Libouchec představují agrární terasy z úpatí a svahů Krušných hor. Nacházejí se v nižších nadmořských výškách a v chráněných polohách. Stromové a keřové patro na agrárních terasách má vysokou pokryvnost a následkem toho nižší pokryvnost bylinného patra. S vyšší četností se na obou lokalitách vyskytují druhy Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Crataegus sp., Quercus sp., Rubus sp. a Sorbus aucuparia. Byliny na lokalitě Knínice - Libouchec patří spíše mezi lesní druhy. Na lokalitě Domašín agrární terasy zarůstají 8
křovitou vegetaci s nízkým výskytem bylin nebo na prosvětlených místech vstupují druhy z okolních luk. Lokality Adolfov – Fojtovice a Hora Svaté Kateřiny představují nejtypičtější vegetaci vázanou na agrárních valy ve vrcholových partiích Krušných hor. Obě lokality jsou ve vyšších nadmořských výškách a na exponovaných holinách. Nejhojněji zastoupená dřevina je Sorbus aucuparia. Doprovodné byliny s hojným výskytem na obou lokalitách jsou Avenella flexuosa, Festuca rubra agg., Galium saxatile, Vaccinium myrtillus. Flóra valů na lokalitě Krásný Les je částečně shodná s lokalitou Adolfov – Fojtovice, se kterou sdílí druhy Meum athamanticum (o), Holcus mollis a Rubus idaeus. Hojný druh Agrostis capillaris je společný s lokalitou Hora Sv. Kateřiny. Nejvyšší polohy reprezentují lokality zvolené v západní části Krušných hor. Pro Pernink je typická dřevina Sorbus aucuparia, ale na výše položeném Božím Daru Picea abies. Hojné druhy bylin na obou lokalitách jsou Avenella flexuosa, Bistorta major, Calamagrostis villosa, Festuca rubra agg., Galium saxatile, a Vaccinium myrtillus. Pozitivní význam agrárních valů spočívá v tom, že jejich povrch i úpatí představují refugium původní flóry. Byl na nich zjištěn relativně častý výskyt horských druhů. To je zvlášť významné v případě, kdy v širším okolí byly horské louky zcela zlikvidovány a do kulturních luk se vrací původní druhy z těchto refugíí. Je paradoxem, že v kulturní krajině tyto antropogenní struktury představují stanoviště, která hostí relativně málo ovlivněnou vegetaci. Agrární valy či terasy a na ně vázaná vegetace představují významný krajinný prvek zvyšující heterogenitu krajiny. Zde mají nezastupitelný význam dřeviny, ale chybí jejich cílená obnova. Spontánní obnova dřevin na valech, které jsou součástí pastvin, není možná, jak vidíme na lokalitě Hora Svaté Kateřiny. Míra shody druhové skladby na valech či terasách mezi studovanými lokalitami byla vyjádřena korelačními koeficienty a metodou hierarchické shlukovací analýzy. Výsledný dendrogram dobře odrážejí empiricky zjištěné rozdíly. Korelační koeficienty ukazují i podobnost vegetace valů v Perninku s valy u Adolfova a Krásného Lesa, což z dendrogramu není patrné. Úbytek počtu obyvatel, patrný z tabulky 3, ovlivnil sukcesi a vznik vegetace agrárních valů a teras. V současnosti je využívání a hospodaření v krajině nedostatečné a neumožní obnovu dřevin. Zároveň dochází k zalesňování bezlesí, a tím zmenšování pro Krušné hory typické kombinace valů a travních porostů. Výsledky Natury 2000 na studovaných lokalitách je nutno revidovat. Metodika Natura 2000 nepočítala s takto maloplošnou liniovou vegetací a i přes její přirozený charakter je jen obtížné ji zařadit mezi biotopy v bezprostředním zájmu ochrany přírody uvedené v Katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2001).
.
Shrnutí Byla zjištěna flóra agrárních valů a teras na 7 vybraných lokalitách v Krušných horách. Bylo spočítáno procentické zastoupení druhů a uvedeny nejčastější druhy vázáné na stanoviště valů. Neexistují druhy, které jsou vázány jen na agrární valy či terasy, ale některé druhy se na nich vyskytují častěji jako Avenella flexuosa, Festuca rubra agg., Galium saxatile, Meum athamanthicum, Sorbus aucuparia, Vaccinium myrtillus. Na základě podobnosti druhové skladby vegetace agrárních valů či teras s použitím Pearsonova koeficientu byl vytvořen dendrogram podobnosti lokalit. Výsledná podobnost druhové skladby agrárních valů se dá
9
vysvětlit charakterem valů a nadmořskou výšku, které jsou klíčem k vysvětlení podmínek klimatických i pedologických. Agrární terasy jsou odlišné od skupiny agrárních valů a liší se i vzájemně. Podmínky na terasách nejsou limitující, a proto druhová skladba a charakter vegetace teras bude pravděpodobně ovlivněn zdrojem diaspor a délkou sukcese. To nebylo předmětem studia. Byly diskutovány výsledky Natury 2000 udávané ze studovaných lokalit.
Summary We discovered flora of the hedgerows and terraces at 7 selected sites in the Krušné hory mountains. The percentual ratios of species were calculated and the most common species on the hedgerows were stated. No species exist that are bounded to the hedgerows or terraces only, but some species are more abundant there, as Avenella flexuosa, Festuca rubra agg., Galium saxatile, Meum athamanthicum, Sorbus aucuparia, Vaccinium myrtillus. On the basis of alike floristic composition of hedgerows or terraces and with the utilization of Pearson coefficient we created a tree plot of the site alikeness. Resulting alikeness of the species composition can be explained by hedgerow characteristics and by the altitudes of the sites which give a clue to the climatic and pedologic conditions. Agrarian terraces differs from the group of hedgerows and also from each other. The conditions at the terraces are not restraining, hence species composition and vegetation characteristics are probably influenced by sources of dispersions and by length if succession. This was not the object of this study. We discussed the outcomes of Natura 2000 reported from the studied sites.
Poděkování: Práce vznikla s podporou grantu QH 82 126 “Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově a Cíl 3 „Zelená síť Krušné hory“. Poděkování patří též Ing. J. Elznicové PhDr. za zpracování mapy lokalit a P. Procházkové za poskytnutí dat z lokality Domašín.
Literatura ANONYMUS: Technická dokumentace k náhradním rekultivacím. – Ms. nestr. ( depon. in Státní zemědělská vodohospodářská správa, Ústí n. L.) CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK Praha: 304 pp. HEBÁK P., HUSTOPECKÝ J., PECÁKOVÁ I., PRŮŠA M., ŘEZÁNKOVÁ H., SVOBODOVÁ A. & VLACH P. (2005): Vícerozměrné statistické metody (3). - Praha, Informatorium: 120137. KIRCHNER K. & PLACHÝ S. (1985): Antropogenní transformace reliéfu Teplicka a jejich hodnocení. – Zprávy GGÚ ČSAV, 22 / 4. MACHOVÁ I., KUBÁT K., ČESKÁ J., ET SYNEK V.(2009):Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří. – Příroda, 28: 185 – 2002. MÜLLER F. (1998): Struktur und Dynamik von Flora und Vegetation (Gehölz-, Saum-, Moos-, Flechtengesellschaften) auf Lesesteinwällen (Steinrücken) im Erzgebirge. Ein Beitrag zur Vegetationsokölogie linearer Strukturen in der Agrarlandschaft. – Diss. Bot. 295: 1– 264. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (2001): Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. – Academia, Praha.
10
ONDRÁČEK Č. (1990): Floristický kurs Severočeské pobočky ČBS ve Vejprtech. – Severočes. Přír. 24: 75-83. ONDRÁČEK Č. (2002): Floristický průzkum přírodní rezervace Špičák u Krásného Lesa. Severočes. Přír. 33-34: 95-105. RICHTER H. (1960): Hochraine, Steinrücken und Feldhecken im Erzgebirge. – Wiss. Veröff. Deutsch. Inst. f. Länderkunde, N. F., 17/18: 283-321. SCHUPP D. & DAHL H.-J. (1992): Wallhecken in Niedersachsen – Inform. Naturschutz Niedersachsen. 12/5: 109-176. WITTIG R. (1976): Die Gebüsch- und Saumgesellschaften der Wallhecken in der Westfällischen Bucht. – Abh. Landesmus. f. Naturk. Münster 38/3: 1-78. ZAPLETAL L. (1969): Úvod do antropogenní geomorfologie. - PřF University Palackého v Olomouci, 278 pp. STATISTICA, StatSoft CR, Podbabská 16, 160 00 Praha 6. http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
Příloha č. 1: Část mapy Krušných hor s vyznačením lokalit se studovanými agrárními valy a terasami:
11
