Finanční zabezpečení

Finanční zabezpečení Abyste finančně zabezpečili sebe a do budoucna i svoji rodinu, je nutné vytvořit kvalitní finanční plán, nastavit jasná pravidla, objektivně zhodnotit vaši současnou finanční situaci, vytyčit si cíle, kterých chcete v průběhu času dosáhnout a na základě toho vybrat takové finanční nástroje, pomocí kterých byste vašich cílů v budoucnosti co nejefektivněji dosáhli. To se neobejde bez dobré znalosti jednotlivých nástrojů finančního trhu, ať už produktů z investiční a spořící oblasti, tak pojistných a úvěrových produktů. Tato kapitola vám poskytne návod pro rozumné rozhodování mezi různými možnostmi investování svých peněz a pro správnou orientaci na finančním trhu. Na tomto trhu se setkáte s cennými

papíry

(akciemi,

obligacemi,

státními

pokladničními

poukázkami,…),

portfoliovými investicemi, úrokem a úrokovou mírou (sazbou), výnosy, reálnou a nominální hodnotou peněz, kursy cenných papírů, burzou apod. Pojmy obsažené v této kapitole jsou součástí běžného života a žádný člověk se jim dříve nebo později nevyhne. I vy budete donuceni k investičním rozhodnutím, ať chcete či ne. Rozhodnutí neinvestovat je totiž také investiční rozhodnutí. Dozvíte se: 

co znamená finančně se zabezpečit,



co je to inflace a nominální a reálná hodnota peněz,



jak vypočítat reálnou hodnotu vašich peněz,



jaký je rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou mírou,



jak co nejlépe zhodnotit své peníze,



informace o jednotlivých produktech finančního trhu,



co je portfolio a jak jej sestavit,



co byste měli v portfoliu mít a co tam nemá co dělat.

Co znamená finančně se zabezpečit? Každý měsíc z peněz, které máte k dispozici, určitou část, ať už menší či větší, dát stranou. Ptáte se kam? Rozhodně ne pod polštář ani do pokladničky. Uschováte-li své peníze kamkoliv, i když vás nenavštíví zloděj, můžete o ně dříve či později přijít. Jistě znáte

ekonomický pojem „inflace“ a víte, co dokáže s vašimi úsporami udělat. Ale přesto si nejprve několik základních pojmů vysvětleme.

Zdroj:http://www.novinky.cz/finance/304112

Inflace V souvislosti s inflací se většina ekonomů vzácně shoduje na tom, že inflace představuje „ekonomické zlo“. Inflace má negativní dopad na celou ekonomiku, dochází k růstu cenové hladiny, tzn. že v průměru všechny ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, ovšem kupní cena peněz klesá. Inflace jednoduše znamená znehodnocení peněz. Pokud máte určitou částku peněz k nákupu zboží a dojde k růstu cen, můžete si za ni koupit méně zboží než jste si mohli koupit např. před rokem. Rostou-li ceny zboží a služeb např. o 10% ročně, lehce lze spočítat kupní sílu (tzn. reálnou hodnotu) stokoruny. Ta bude na konci roku 90,90 Kč. Proč? Pokud rostou ceny o 10% ročně, pak to, co na začátku roku stálo 100 Kč, bude na konci roku stát o 10% více, tedy 110 Kč. S tou samou stokorunou si budete moci na konci roku koupit jen část toho, co jste si na začátku roku koupili za 100 Kč, a sice pouze 100/110 (což je 0,9090) původního zboží. Jinak řečeno, budete si na konci roku moci koupit za 100 Kč tolik zboží, kolik jste si na začátku roku mohli koupit za 90,90 Kč. Stoupnou-li ceny o dalších 10% i v následujícím roce (ze 110 Kč na 121 Kč), budete si moci za původní stokorunu koupit ještě menší část zboží, než kterou jste si mohli pořídit na počátku předchozího roku, konkrétně 100/121 (což je 0,8264)

z původního zboží. Nebo opačně, za zboží, které stálo 82,64 Kč budete muset zaplatit 100 Kč, tedy o 17,36 Kč více – o tuto částku vás bohužel připraví inflace. Jedním z primárních cílů centrální banky v každém státě je zajistit cenovou stabilitu. Stejně tak i u nás Česká národní banka (naše centrální banka) bedlivě hlídá růst cenové hladiny a pomocí nástrojů – cenových indexů, měří a sleduje, jak rostou ceny. Snahou je udržet míru inflace (tj. inflace vyjádřena v %) na stabilní nízké úrovni, kterou ekonomové označují termínem mírná (plíživá) inflace a zpravidla je její hodnota jednociferná. Mnohem závažnějším typem inflace pro ekonomiku je dvouciferná, tzv. pádivá inflace, kdy lidé přestávají věřit domácí měně a raději volí cizí měnu nebo trvalejší hodnoty jako je zlato či nemovitosti atd., a to nejhorší, co může ekonomiku potkat, je hyperinflace – troj a víceciferná inflace, kdy peníze přestávají plnit veškeré své funkce, lidé se jich rychle zbavují, nastává chaos a rozpad ekonomiky. Taková situace nastala v souvislosti s válečnými konflikty, politickými převraty apod. V ČR byla inflace nejvyšší po revoluci v roce 1989, kdy dosahovala hodnoty 58%, poté následoval pokles a v 1.polovině roku 2003 byla dokonce záporná, tzv. deflace, což znamená snížení cenové hladiny. Žijeme-li v inflačním prostředí, musíme se naučit rozlišovat dvě hodnoty jedné a téže peněžní jednotky: 

nominální hodnotu



reálnou hodnotu

Nominální hodnota peněz je částka vytištěná na minci či bankovce (např. 100 Kč). Tato hodnota se s časem nemění. Důležitá je reálná hodnota peněz, tedy ta, která vyjadřuje, co si skutečně za danou bankovku či minci můžete koupit, tedy tzv. kupní sílu. Ta se s časem mění.

Jak zjistíte jaká je reálná hodnota vašich peněz? Reálnou hodnotu peněz ve zvoleném roce X lze vyjádřit vždy jen ve vztahu k nějakému výchozímu roku Y: Nominální hodnota peněžní jednotky Reálná hodnota peněz v roce X = ------------------------------------------------------ . 100 100 + (přírůstek cen v % od r.Y do r. X)

Při 20%ní roční míře inflace bude mít např. 50 000 Kč nabytých v roce 2013 přesně za rok reálnou hodnotu: 50 000 Reálná hodnota = ------------------ . 100 = 41 667 Kč 100 + 20 Rostou-li ceny o 20% ročně, pak zboží, které na začátku roku 2013 stálo 41 667 Kč, bude na konci tohoto roku stát 50 000 Kč. Neboli s 50 000 Kč na konci roku 2013 si budete moci koupit to, co v lednu stálo 41 667 Kč.

Nominální úroková míra x reálná úroková míra Stejně jako u hodnoty peněz, platí, že žijeme-li v inflačním prostředí, musíme také rozlišovat nominální úrokovou míru a reálnou úrokovou míru. Nominální úroková míra (sazba) udává, o kolik procent se zvýší váš vklad v daném období, zatímco reálná úroková míra (sazba) zahrnuje vliv inflace, resp. tempo růstu cen, ukazuje tedy, o kolik procent se změní reálná hodnota vkladu. Pro vás jako investory jsou rozhodující reálné výnosy (úroky) a reálná úroková míra, nikoliv nominální. Měli byste si tedy reálné hodnoty umět spočítat! Uložíte-li si např. 2000 Kč do banky, která garantuje 10% roční úrokovou míru při 5% roční inflaci, vzroste za rok váš nominální vklad sice na 2200 Kč, avšak reálně bude jeho hodnota činit jen 2 095 Kč (2200/1,05). Reálný úrok (tedy váš výnos) bude jen 95 Kč (reálná úroková míra je pouze 4,75% (2095/2000)). Nominální vklad sice za rok vzroste na 220 Kč, ale reálná hodnota = 220/1,05 2200 Reálná hodnota. = ---------------- . 100 (%) 100 + 5

= 2095,0 Kč

Při nízkých tempech inflace získáte reálnou úrokovou míru (RUM) jednoduše tak, že od nominální úrokové míry v procentech odečtete roční inflaci v procentech: RUM = 10% - 5% = 5%

Jak tedy s penězi naložit? Ano! Správná odpověď je „investovat“! Můžete investovat do čehokoliv, co vám uchová hodnotu vašich peněz, nebo ještě raději, ji zvýší. Investice vždy znamená, že se dnes něčeho vzdáte, abyste něco získali v budoucnu.

Obětujete tedy nějakou dnešní hodnotu za hodnotu budoucí. Zatímco však je dnešní hodnota jistá (vrabec v hrsti), je budoucí hodnota většinou nejistá (holub na střeše). S investováním je vždy spojen čas a riziko. Investice se dělí na: 

reálné,



finanční.

Reálné investice jsou spojeny s konkrétním předmětem nebo podnikatelskou činností. Můžete koupit dům, cenný obraz, zlato či diamanty, stát se spoluvlastníkem prosperující firmy, pronajmout si restauraci apod. Finanční investice jsou peněžní vklady, spořící účty, termínované vklady, cenné papíry jako např. akcie, obligace, pokladniční poukázky, směnky, pojistky, renty, finanční spoluúčast při podnikání jiných osob, majetkové či podílové listy, opce apod. Nyní k jednotlivých typům investice podrobně.

Možnosti investování Peněžní vklady Nejčastější formou finanční investice jsou v ČR peněžní vklady. V minulosti nejběžněji používané spořitelní knížky, dnes převládají peněžní vklady na účtech peněžních ústavů. Existuje několik typů bankovních účtů: 

běžný účet,



běžný účet v cizí měně,



dodatkový běžný účet (např. pro dítě),



termínovaný účet,



spořící účet,



úvěrový účet,



jiné účty (např. vázaný účet při koupi nemovitosti).

Peněžní vklady jsou bezpečnou investicí v tom smyslu, že vždy dostanete zpět to, co jste jako vklad uložili. Výhodou je i poměrně velká likvidita, což znamená, že brzy dostanete zpět vaše peníze, nevýhodou ve srovnání s jinými investicemi je poměrně nízký výnos. I přesto velká část lidí v ČR ukládá svoje peníze na běžný účet do bank. I zde je však nebezpečí inflace značné. Běžným účtem je také tzv. „sporožiro“ – nejrozšířenější účet v ČR, určený výhradně pro občany (nemohou jej používat právnické osoby, tj. firmy) a nabízí ho Česká spořitelna (obdobou je „postžiro“ nabízené Poštovní spořitelnou). Výhodou je snadný přístup k hotovosti z bankomatů prostřednictvím platební karty. Prostřednictvím bankomatu je možné zjistit aktuální zůstatek na účtu nebo zadat platební příkaz. Tyto služby umožňuje i tzv. přímé bankovnictví prostřednictvím internetu nebo telefonu.

Zdroj:http://finance.idnes.cz/vkladni-knizky-stale-funguji-ale-nektere-jen-do-konce-roku-2012-pr7/viteze.aspx?c=A100504_1379065_spor_sov

Peníze na běžný účet? Předpokládejte, že se na vás usměje štěstí a v rámci dědictví přistane na váš běžný účet (BÚ) 500 000 Kč. Máte představu, kolik vám připíše banka na konci roku při obvyklém současném úročení běžných účtů? Dokážete si spočítat, jaký bude váš výnos? V současnosti je úroková míra na minimu (0,01 %), váš výnos (úrok) bude pouhých 50 Kč a ty vám ještě zdaní stát (15%). Z tohoto zanedbatelného množství ještě ukrojí inflace, která se nyní pohybuje kolem 2,7%. Půlmilionový vklad se tak reálně za rok smrkne o 12 500 Kč. A

to ještě nejsou započítány bankovní poplatky, které dosahují ročně až 2000 Kč. Možná namítnete, že jen blázen by si takové peníze uložil na běžný účet. Podle údajů ČNB leží na běžných účtech v bankách téměř 700 mld. Kč ladem, bez zhodnocení!

Jak výhodněji s penězi naložit? Jak je lépe zhodnotit? Termínované a spořící vklady Vklady na účtech ve spořitelnách či bankách vám tedy mohou připravit nemilé překvapení, když zjistíte, že se vaše úspory nerozmnožují, ale naopak, o část z nich přicházíte. Nenechávejte tedy peníze zbytečně válet na běžném účtu. Běžný účet je nástroj určený pro transakce (platby, inkaso,…), ne pro spoření. Pokud vám peníze zbývají, přesuňte je alespoň na spořící účet, zvolte nějaký termínovaný vklad. Stačí na to jedno kliknutí v internetovém bankovnictví. Nastavte si trvalý příkaz k převodu nadlimitního zůstatku a všechny peníze nad vámi stanovený limit se přesunou někam, kde vám vydělají alespoň na inflaci. Srovnejte, jaký je rozdíl, zda peníze leží na běžném účtu nebo na účtu spořícím:. pokud necháte volných 30 000 Kč na běžném účtu, vydělají vám při obvyklém úročení běžných účtů pouhé tři koruny za rok! Pokud ale těchto 30 000 Kč přesunete na průměrný spořící účet, vydělají vám za rok 500–600 Kč. Nevýhodou termínovaných vkladů mohou být poměrně vysoké sankce za předčasné vypovězení vkladu. Ty mají nejrůznější formy – některé banky předčasný výběr vůbec neumožňují, jiné vyplácejí zpět jen vloženou částku a nevyplatí žádné úroky nebo vypočítávají úroky jen z poloviční úrokové sazby. Předčasný výběr termínovaného vkladu je tak krajně nevýhodný. Další nevýhodou je bezesporu zdanění výnosů z termínovaného vkladu, které činí 15 % z výnosu.

Depozitní certifikáty Zajímavou alternativou termínovaného vkladu jsou depozitní certifikáty. Jsou to listinné cenné papíry, které vám umožňují zhodnotit vaše volné peněžní prostředky. Vystavuje je banka, která se vydáním depozitního certifikátu zavazuje splatit jeho držiteli k uvedenému datu hodnotu certifikátu společně s úroky. Depozitní certifikáty jsou úročeny vyšší úrokovou mírou (sazbou) než termínované vklady. A právě vyšší výnosnost je pro řadu investorů

důvodem, proč do tohoto bankovního cenného papíru vložit peníze. A to není vše. Pokud budete držet certifikát delší dobu než půl roku, nemusíte platit z jeho výnosu daň z příjmu. Existuje tu však rozdíl v likviditě. Zatímco termínovaný vklad můžete vypovědět, depozitní certifikát vám banka před dnem splatnosti neproplatí. To může vypadat jako nepřekonatelná nevýhoda, ale je tu jedna možnost, jak se ke svým penězům dostanete – když ji prodáte jiné osobě. Jedná se totiž o obchodovatelný cenný papír, který má neomezenou převoditelnost. To znamená, že jej můžete komukoliv darovat nebo prodat bez vědomí banky - ta jej totiž proplatí tomu, kdo jej v den splatnosti (nebo po něm) předloží. Rozhodnete-li se k jejich nákupu, nebudete potřebovat nic jiného, než přijít do pobočky banky, složit hotovost nebo zaplatit prostřednictvím bezhotovostního příkazu danou částku a odnést si svoji listinu. Banky dokonce nepožadují ani průkaz totožnosti. Navíc nehradíte žádné poplatky za prodej nebo odkup. I když při založení některých termínovaných vkladů také nepotřebujete mít u banky běžný účet a poplatky mohou být i nulové, je nákup certifikátu jednodušší. Nevýhodněji vychází srovnání u pojištění. Zatímco termínovaný vklad je zahrnut do zákonného pojištění vkladů, takže v případě problémů banky máte záruku vyplacení alespoň 90% peněz, u certifikátů tuto jistotu nemáte.

Zdroj: http://www.penize.cz/investice/14107-depozitni-certifikaty-prezijete

Dluhopisy Dluhopis (dlužní úpis, obligace, z angličtiny bond) je cenný papír, který vyjadřuje závazek emitenta vůči majiteli cenného papíru splatit nejen dlužnou částku, ale vyplatit k určitému datu stanovené výnosy. Mezi dluhopisy se řadí pokladniční poukázky, státní, komunální obligace, bankovní a podnikové obligace, hypotéční zástavní listy a směnky.

A. Pokladniční poukázky Možností, jak zhodnotit své peníze, jsou fondy peněžního trhu, které investují hlavně do pokladničních poukázek. Jsou to dluhopisy, které vydává stát, chce-li si na krátkou dobu půjčit peníze. Emisí pokladničních poukázek se často kryjí deficity (dočasné rozdíly mezi příjmy a výdaji) státního rozpočtu. Stát je prodává prostřednictvím bank nebo prostřednictvím aukcí. Na aukcích se cena pokladničních poukázek tvoří na základě konkurence kupujících. Stát je tedy dlužníkem, majitel pokladniční poukázky je věřitelem státu. Obvykle mají krátkou dobu splatnosti (3,6,9 měsíců) a jsou úročeny lépe než termínované vklady, nikoliv však ve srovnání s dluhopisy s delší dobou splatnosti. Jedná se o velmi bezpečné cenné papíry (zákonem pojištěné do 2,5 mil. Kč), které vám za rok vynesou 2-3%, tzn. že např.investice ve výši 200tis. Kč vynese na úrocích až 6000 Kč.Pokud byste chtěli hotovost, banka vám pokladniční poukázky může vyměnit i před dobou splatnosti, avšak přijdete o celý úrok. Protože je pokladniční poukázka zpravidla vystavena na majitele, jde o obchodovatelný cenný papír.

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/archiv_cnb/fondy/puv.html

B. Státní, komunální, bankovní a podnikové obligace Jinou možností jak zhodnotit své peníze, je nákup obligací. Obligace se dělí podle různých kritérií, např. podle emitenta: 

Státní obligace (dluhopisy) – emitentem (vydavatelem) je Ministerstvo financí ČR. Emisi zajišťuje Česká národní banka tzv. holandskou aukcí. ČNB se také stará o vyplácení úroků, zpravidla 1x ročně. Obligace je dluhopis s delší dobou splatnosti. Obecně platí, že státní dluhopisy mají nízkou míru rizika, proto jsou mezi investory

populární. Tím, že obligaci koupíte, poskytujete vlastně dlouhodobý úvěr. Půjčené peníze stát nejčastěji vkládá do infrastruktury nebo ke splácení státního dluhu. 

Komunální dluhopisy (municipální) – emitentem je územní samosprávný celek, který musí mít k emisi tohoto typu dluhopisu souhlas ministerstva financí. Takovéto dluhopisy jsou zajištěny buď daněmi, což znamená, že úrok je splácen z vybraných daní, anebo konkrétním projektem, kdy se kupón vyplácí z určitých projektů, jako je mýtné na dálnici či poplatky ze sportovních akcí



Bankovní dluhopisy - emitentem je peněžní ústav, tento typ dluhopisů je někdy považován za součást podnikových dluhopisů se specifickými právními i finančními možnostmi (např. banka může být i distributorem).



Podnikové (korporátní) dluhopisy - jedná se o dluhopisy, jejichž emitentem je zpravidla velký podnik či nějaká společnost, jejíž cílem je získat kapitál k nějaké činnosti (od modernizace přes rozšíření až po odvrácení bankrotu). Pokud nakoupíte podnikové obligace, nezískáte v žádném případě právo podílet se na rozhodování, zisku či majetku instituce, která obligace vydala. Tím se obligace liší od akcie, která tato práva poskytuje. Nicméně existují i obligace zajišťující hlasovací právo nebo právo podílet se na zisku. Korporátní dluhopisy mají různou míru rizikovosti, od čehož se odvíjí velikost úroků.

Do podnikových obligací spadají i tzv. zaměstnanecké obligace. Ty mohou získat jen zaměstnanci podniku a čerpat z nich jisté výhody. Ani v tomto případě však zaměstnanci nemají právo podílet se na rozhodování, zisku či majetku podniku, který tyto obligace vydal. Obligace může být vydána na jméno i na majitele. V podmínkách jejího vystavení může být uvedeno, že je volně obchodovatelná nebo zcela neobchodovat, nebo že je obchodovatelná jen za jistých předem stanovených podmínek. Má-li obligace firmy Power Next kurs 153%, co to pro vás jako investory znamená? Tzn., že se 1 obligace vydaná s nominální hodnotou 1000Kč obchoduje (prodává či nakupuje) za 1530 Kč. Kurs cenného papíru je vždy poměr tržní hodnoty k nominální hodnotě cenného papíru či k ceně, za kterou se prodával při emisi.1 Kurs se obvykle uvádí v procentech: Reálná (tržní) hodnota CP Kurs CP = ------------------------------------------ . 100 (%) 1

emise = vydání cenných papírů, emitent = ten, kdo vydává, vystavuje cenný papír

Nominální hodnota CP

Zdroj: http://www.optys.cz/zakazkovy-tisk/ceniny-a-cenne-papiry/

C. Hypotéční zástavní listy Jedná se o dluhopisy, v nichž dlužníkem je banka nebo spořitelna, která hypotéční zástavní list vydává, aby jejich prodejem získala potřebné peníze pro své aktivity. Jako zástava těchto dlužních úpisů slouží nemovitosti, na které banka z takto získaných peněz sama poskytuje úvěry. Jsou tedy velmi bezpečnou investicí, disponují stejnou jistotou jako třeba vkladní knížky nebo státní dluhopisy.2 Většina českých občanů stále ukládá své úspory v bankách, a o hypotečních zástavních listech, které jim mohou vynést více, ke své škodě vůbec neuvažují. Přitom jim ve srovnání s peněžními vklady nabízejí několik výhod. Jednak přinášejí svému majiteli vyšší výnos. Pokud si nakoupíte hypoteční zástavní listy, získáte fixní úrok (výnos), tzn., že bude platit po celou dobu trvání investice. Navíc je tento výnos čistý. Úrok totiž 2

Za tuto jistotu se však platí nižším výnosem než u jiných dluhopisů.

nepodléhá dani z příjmu jako například u termínovaných vkladů nebo vkladních knížek. Hypoteční zástavní listy patří mezi veřejně obchodovatelné cenné papíry, což umožňuje jejich majiteli, aby je kdykoli prodal. Pokud tedy budete potřebovat hotovost blokovanou v listech ještě před jejich lhůtou splatnosti, můžete se k ní jednoduše dostat. Jejich nákup je snadný – buď se můžete informovat v bance č spořitelně, které je vydaly nebo u obchodníků s cennými papíry.

Zdroj: http://byznys.ihned.cz/c1-12946170-hypotecni-zastavni-listy-porazeji-bankovni-vklady

D. Směnky Směnky lze výhodně použít pro zajištění finančních závazků. Jsou běžně využívány podnikateli, bankami i dalšími finančními institucemi a stále více a stále častěji se s nimi setkávají i běžní občané. Pokud vás požádá třeba kamarád nebo rodinný příslušník o půjčku, nespoléhejte se na to, že své peníze dostanete automaticky zpátky. Vždy si nechejte podepsat směnku. Směnka je písemným dokladem o finančním závazku. Je to obchodovatelný cenný papír, kterým se výstavce bezpodmínečně zavazuje, že osobě uvedené ve směnce zaplatí ve

stanovené době danou částku (směnka vlastní), popř. v němž výstavce přikazuje třetí osobě, aby zaplatila osobě uvedené ve směnce tuto částku za něj (cizí směnka). Majiteli směnky tedy dává nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu stanovenou částku. Konkrétní podoba směnky není nijak určena, zákonem jsou pouze stanoveny náležitosti, které musí směnka obsahovat, aby byla platná. Směnka musí mít písemnou formu, může být napsána ručně, směnkou může být i cár papíru nebo pivní tácek. V každém případě však musí být vlastnoručně podepsána výstavcem.

Zdroj:http://expertnapujcky.cz/pujcky-na-smenku-ihned-bez-registru/

Směnka pak věřiteli de facto nahrazuje hotové peníze, protože ji může "prodat" i před datem splatnosti, a získat tak hotovost od třetí osoby (nového majitele směnky) kdykoli, i před splatností směnky. Případně může směnku použít k placení jiných závazků či obchodování. Dlužník je pak povinen peníze zaplatit novému majiteli směnky. Směnky se dělí na tzv. směnky vlastní a směnky cizí: 

Směnka vlastní představuje závazek dlužníka zaplatit a obsahuje slovo „zaplatím“. Jedná se o určitou formu dlužnického prohlášení.



Směnka cizí přikazuje jiné osobě, aby byla směnka uhrazena. Obsahuje slovo „zaplaťte“. Vystavuje jí také dlužník, nezavazuje se ovšem peníze zaplatit sám, ale provedení platby přikazuje jiné třetí osobě (např. bance, u které má bankovní účet).

Zdroj: http://is.muni.cz/el/1422/jaro2006/MV838Zk/um/1220052/?lang=cs;so=nx;pocnep=1

Zdroj: http://img.ahaonline.cz/static/old_aha/big/06-05-16/smenkagross1.jpg

Akcie Chcete-li větší zisk, musíte více riskovat. Investice do koupě akcií je již velmi riskantní. Můžete mít zisk, ale také nemusíte. Nakoupíte-li akcie ve vhodné době, můžete skvěle zhodnotit své peníze, hodnota akcie může vzrůst až o stovky procent. Stejně tak je ale možný pokles cen akcií a ztráta peněz, které do nich vložíte. Proto je obchod s akciemi rizikový. Akcie (anglicky share, tj. podíl) je cenný papír, který potvrzuje, že jeho majitel (držitel) je akcionář, tj. že vložil určitý majetkový podíl do akciové společnosti. Jako akcionář jste oprávněn podílet se na zisku společnosti – máte nárok na dividendu. O výši dividend rozhoduje valná hromada, samozřejmě v závislosti na hospodářském výsledku. Dalším právem je účast na řízení společnosti – můžete hlasovat na valné hromadě, případně se podílet na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Pro malého akcionáře, který vlastní jen

nepatrný zlomek všech vydaných akcií danou společností, je pochopitelně uplatňování tohoto práva problematické až iluzorní. Za závazky společnosti jako akcionáři neručíte. Akcie jsou snadno obchodovatelné, s některými akciemi se obchoduje na burzách cenných papírů, kde se určuje i jejich cena.

Zdroj: http://www.stc.cz/p-17-cenne-papiry.html

Stavební spoření Než začnete investovat, měli byste se zamyslet nad tím, co vlastně od investování očekáváte. Chcete-li si v budoucnu pořídit např. vlastní bydlení – byt či postavit dům, zvolte stavební spoření. I když již není tak výhodné jako tomu bylo do roku 2010, je stále výnosnější než termínované vklady v bankách. Svědčí o tom i fakt, že stavební spoření má v ČR uzavřeno zhruba 6 miliónů lidí! Stavební spoření je účelový druh spoření, při kterém dlouhodobě ukládáte prostředky u specializované banky za účelem zajištění úspor primárně pro účely bydlení. V průběhu spoření můžete čerpat státní podporu a po jeho skončení, při splnění dalších podmínek, máte nárok na úvěr ze stavebního spoření. Ve srovnání s jinými typy úvěrů je mnohem výhodnější díky nízkým úrokovým sazbám, které jsou pevné po celou dobu jeho splácení. Dle svých cílů a možností si stanovíte tzv. cílovou částku a pak už jen pravidelně spoříte.Cílová částka vyjadřuje budoucí potřebu finančních prostředků pro realizaci vašich bytových potřeb a je rovna součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů.

Budete-li schopni uspořit za kalendářní rok např. 20.000 Kč (tedy 1.667 Kč měsíčně), získáte navíc státní podporu 1500 Kč, což odpovídá výnosnosti 7,5 %. I když úrok není nijak závratný – ve většině stavebních spořitelem jen kolem 2 % ročně, při připočtení státní podpory je stavební spoření bezkonkurenční produkt na finančním trhu ČR. Přitom riziko je zde zanedbatelné. Všechny vklady, stejně jako u každé jiné banky, jsou pojištěny ze zákona, ve výši 100 % částky na účtu.3 Nevýhodou ve srovnání s jiným typem spoření je poměrně dlouhá doba návratnosti vložených peněz – minimálně 6 let. Po tuto dobu nelze vložené prostředky vybrat, aniž byste zároveň nepřišli o nárok na státní podporu a připsané úroky. Při předčasné výpovědi musíte uhradit poměrně vysoký poplatek. Maximální doba spoření není omezená – můžete spořit libovolně dlouho až třeba do doby, kdy naspoříte cílovou částku (výpovědní lhůta je v tomto případě 3 měsíce – to znamená, že po uplynutí 6 let ode dne uzavření smlouvy můžete požádat o zrušení smlouvy o stavebním spoření a výplatu všech finančních prostředků, které stavební spořitelna eviduje na účtu k této smlouvě (i když ještě nemáte naspořenou cílovou částku). Výpovědní lhůta je 3 měsíce, přičemž měsíc podání výpovědi se nepočítá. Po splnění podmínek stavebního spoření (doby spoření, pravidelnosti spoření – splnění cílového koeficientu apod.) můžete čerpat úvěr, který lze použít buď na pořízení nemovitosti, nebo rekonstrukci té, kterou vlastníte.

Pojištění Pojištění nepatří mezi produkty, kterým lidé zcela rozumí. Zpravidla znají jen pojištění vozidel, ať už povinné ručení či havarijní pojištění, cestovní pojištění či pojištění domácnosti. Pojištění je vědomé vytváření finanční rezervy sloužící k úhradě potřeb nebo škod, které vzniknou pojištěným z nahodilých událostí. Tato rezerva se vytváří z peněz pojištěných subjektů, tedy z pojistného, které je cenou za poskytované služby nebo též cenou za převzetí rizika. Životní pojištění se sjednává nejen pro potřebu pokrytí pojistných rizik, ale také pro možnost zhodnotit volné finanční prostředky. Pojišťovna totiž peníze klientů taky investuje, aby dosáhla jejich zhodnocení. Část tohoto zhodnocení pojišťovna u některých produktů garantuje 3

Maximálně však až do výše ekvivalentu 100 tisíc EUR pro jednoho vkladatele u jedné banky (stavební

spořitelny).

(zaručený podíl na výnosech z finančního umístění prostředků technických rezerv v životním pojištění). Životní pojištění lze uzavřít pouze do určitého věku a pojišťovna si klienty vybírá podle zdravotních rizik, často je nutná před uzavřením smlouvy zdravotní prohlídka. Pojišťovna může také uzavření smlouvy odmítnout, např. zcela jistě nepojistí člověka, který je těžce nemocný. Obr. - Rozdělení typů pojištění

Zdroj: Slabikář finanční gramotnosti, 2. vydání, COFET, a.s. 2011, ISBN: 978-80-9043-96-1-0, str. 187

Rizikové životní pojištění je pojištění pro případ smrti. Pojistnou událostí je smrt pojištěného v době platnosti pojistné smlouvy a poté pojištění zaniká. Tento produkt nemá žádnou spořící složku, proto v případě vypovězení pojištění, zaniká až na výjimky bez náhrady. Pokud tedy u tohoto pojištění nedojde k pojistné události a smlouvu vypovíte, zpravidla nedostanete zpět vůbec nic z vložených prostředků. Je tedy vhodný pouze, pokud je cílem výlučně zajištění pro případ smrti. Pojistné nelze odečíst od daňového základu. Chcete-li investovat, zvolte investiční životní pojištění. Jedná se o životní pojištění s investiční složkou. Pojišťovna vám v tomto případě povede individuální účet tvořený z investičních podílových jednotek. Pojišťovna nakupuje na váš účet podílové jednotky za celé, nebo část vámi zaplaceného pojistného. Výše pojistného plnění se odvíjí od hodnoty podílových jednotek. Záleží tedy na tom, jak se povede právě vašemu investičnímu portfoliu, investiční riziko nesete vy. Hodnota pojistného plnění v případě dožití je vázána na hodnotu vašeho podílového účtu k datu pojistné události.

Investiční portfolio si určíte na základě své investiční strategie. Nabídka investičních fondů je široká, záleží jen na tom, zda se „trefíte“ a jak se bude dařit právě vámi vybranému investičnímu fondu a jak se bude zhodnocovat výše podílových jednotek právě na vašem individuálním účtu. Investiční strategie můžete zvolit dynamické, konzervativní, nebo někdy kombinovat obojí. V případě dynamické investiční strategie se nebojíte rizika a investujete do fondů s potenciálem vysokého rizika, nebo ztráty, tedy akciových fondů. Naopak pokud jste typem konzervativního investora, zvolíte fond, který investuje do produktů s nízkým výnosem, ale vysokou mírou bezpečnosti, např. státních pokladničních poukázek, obligací apod. Pozorně si tedy prostudujte investiční strategie fondu a podle toho rozhodujte o nákupech. Investiční životní pojištění rozhodně není levné. Pojišťovna si strhává z podílového účtu správní poplatky a pojistné pro případ smrti. Poplatky se řídí aktuálním sazebníkem a dělí se na řádné (měsíční poplatek, vstupní poplatek, poplatek za správu fondů) a mimořádné (odkup, změna investiční strategie apod.). Kapitálové životní pojištění kombinuje pojištění pro případ smrti a spoření. Část plateb pojistného je určena na pokrytí rizika smrti a část, tzv. kapitálová hodnota, je určena na spoření. Tuto kapitálovou hodnotu pojišťovna investuje a zhodnocuje. V případě smrti pojištěného je pak pojišťovna povinna vyplatit jak kapitálovou hodnotu pojištění, tak pojistnou částku pro případ smrti. V případě dožití se konce pojištění, vyplatí pojišťovna klientovi kapitálovou hodnotu pojištění. Kapitálové i investiční životní pojištění slouží především k zajištění proti riziku (smrti, vážného úrazu apod.), vhodný produkt je to tedy pouze pro ty, kteří se chtějí kromě spoření také pojistit. Stejně jako u ostatních druhů životního pojištění je cena závislá na výši pojistné částky, věku a zdravotního stavu pojištěného. Opět nejde o levný produkt.

Penzijní připojištění a životní renty Vedle státem organizovaného sociálního pojištění se nabízí penzijní připojištění a životní renty spočívající na individuálních úsporách. Tato připojištění zajišťují penzijní fondy. Fungují na stejném principu jako např. pojišťovny: inkasují od pojištěnců pravidelné splátky, které investují a pojištěncům vyplácejí životní renty. Životní renta je tedy pravidelný měsíční

příjem, který si osoba zajišťuje do budoucna tím, že pravidelně splácí buď menší částku nebo jednorázovou větší částku na základě uzavřené smlouvy s penzijním fondem. Uzavření pojistné smlouvy je také druh investice, její výhodnost lze posuzovat stejně jako u jakékoliv jiné investice. Uzavřete-li smlouvu o penzijní připojištění s penzijním fondem, získáte nárok na státní příspěvek, což činí z penzijního připojištění výhodnou formu investice. Navíc můžete využít velmi zajímavých daňových zvýhodnění. Za výhodných podmínek vám může na vaše penzijní připojištění přispívat i váš zaměstnavatel.

Obr. - Účet klienta u penzijního fondu

Zdroj: Slabikář finanční gramotnosti, 2. vydání, COFET, a.s. 2011, ISBN: 978-80-9043-96-1-0, str. 178

Kdo se nebojí jít do rizika, může investovat např. bonus certifikáty, které nabízí výnos až 7% ročně nebo investovat do komodit. Záleží na možnostech a povaze každého člověka, někdo je konzervativní, někdo je ochoten podstoupit vyšší riziko, což slibuje vyšší výnos. Koupě nemovitosti bývá nejjistější investice, chcete-li uchovat hodnotu svého majetku, ale nikdy nevíte, za kolik v budoucnu nemovitost prodáte. Není vyloučeno, že budou ceny na trhu nemovitostí stagnovat nebo dokonce klesnou, jak potvrzuje praxe. Každé investiční rozhodování se dotýká čtyř základních veličin:



dnešní hodnoty investice



budoucí hodnoty investice (výnosu)



času



rizika

Chcete-li investovat rozumně, musíte si umět vyčíslit všechny čtyři veličiny. Obr. - Investiční trojúhelník ilustruje, že každá investice má 3 vrcholy: Výnosnost

Riziko

Likvidita

Zdroj: Slabikář finanční gramotnosti, 2. vydání, COFET, a.s. 2011, ISBN: 978-80-9043-96-1-0, str. 198

Obecně platí, že čím vyšší je výnosnost dané investice, tím vyšší je její riziko a tím nižší je její likvidita, tj. rychlost, s jakou se dostanete ke svým penězům. Neexistuje investice, která by zároveň byla nejvýnosnější, nejbezpečnější a přitom nejlikvidnější. Na začátku je proto třeba ujasnit 3 základní věci: 

kolik peněz chcete investovat!



na jak dlouho!



jakou míru rizika jste ochotni akceptovat!

Vždy musíte zvážit, čemu dát přednost a na úkor čeho. Nikdy však „nevsázejte na jednoho koně“! Nevkládejte je do jediné investice! V případu nezdaru byste o všechny přišli. Ptáte se, jaké investice jsou nejlepší? Zde je odpověď:

Portfoliové investice Portfolio představuje určitý soubor reálných a finančních investic, případně obou. Abyste vytvořili portfoliovou investici, musíte rozdělit sumu, kterou hodláte investovat, na několik

investičních cílů. Každý cíl bude jiný, každý bude mít svou přednost a svou nevýhodu, pokud jde o výnosy, riziko a likviditu. Zde opravdu nesázíte na jednoho koně! Smyslem a předností portfolia je diverzifikace – rozložení rizika. Tím, že rozdělíte peníze do různých aktiv, rozložíte investiční rizika do různých nezávislých oblastí. Máte-li např. 200 tis Kč, rozčleňte je do tří různých fondů. Např. společnost AWD slibuje u 10leté investice roční zhodnocení ve výši 4,77%, za 10 let tedy získáte výnos téměř 118 tis Kč. Jiné investiční společnosti nabízejí investování do komodit nebo akcií firem v perspektivních oborech – nanotechnologie, biotechnologie, robotiky apod. s předpokládaným ročním výnosem kolem 10%. Další volbou by mohly být dluhopisy. Např. spořící dluhopisy vydávané ministerstvem financí sice zdaleka nejsou tak výnosné, na druhou stranu jsou bezpečné a mají tu výhodu, že z nich nemusíte platit 15% daň. Např. 5leté dluhopisy za 200 tis. Kč vydělají do r. 2017 na úrocích 33 tis. Kč. Pokud se rozhodnou jejich držitelé každoroční výnosy reinvestovat a dokoupit za ně další dluhopisy, budou mít ještě 2000 Kč navíc. Pokud máte např. 1mil. Kč, diverzifikované portfolio můžete vytvořit např. takto: 100 tis. Kč uložíte na účet do banky, za 200 tis. Kč koupíte obligace Plzeňského pivovaru, za 300 tis. Kč pořídíte stavební parcelu, za dalších 200 tis. Kč koupíte akcie ČEZu a za posledních 200 tis. Kč vstoupíte jako tichý společník do podnikání svého dobrého známého. Tímto rozložením na různé druhy investic spojíte různé výhody. Je známo, že nemovitosti jsou z dlouhodobého hlediska spolehlivým uchovatelem hodnoty, akcie skýtají možnost vysokých zisků, vklady dávají možnost snadného přístupu k hotovým penězům.

Zdroj:http://byznys.lidovky.cz/chytre-portfolio-je-zpet-investujte-

Podílové a investiční fondy Portfolio je nejefektivnější formou investice, pokud se vám podaří vytvořit portfolio optimální. To lze, ovšem vyžaduje to značný kapitál, informace, personál…To si jako drobní investoři sotva můžete dovolit. Asi nebudete mít čas sledovat, jak se vyvíjí kurzy akcií na burze. Je proto výhodné zaměřit se např. na podílové a investiční fondy. Není těžké získat

informace o hospodaření jednotlivých fondů, podle výsledků za několik posledních let i zvolené strategie si můžete vybrat fond, který vám bude nejvíce vyhovovat. Vybírejte kvalitní fond s nízkými poplatky. Ty mohou totiž výrazně ovlivnit výnosnost vaší investice (např. při poplatcích za správu ve výši 2 % ročně by musel mít fond pro pokrytí inflace výkonnost kolem 7 %). Výkonnost českých fondů peněžního trhu je veřejně dostupná na internetu.

Zdroj:http://ekonom.ihned.cz/c1-51933520-vynosy-z-fondu-vzrostou

Výhodou investičních fondů je to, že se na jejich fungování mohou podílet jak velcí investoři tak i malí investoři. Fondy za jejich vložené peníze kvalifikovaně vytváří a spravují portfolio. Za peníze, které do fondu vložíte, získáte tzv. podílové nebo majetkové listy, které budou představovat váš majetkový podíl na všech částech portfolia.

Zdroj:http://www.scanzen.cz/dobove-listiny/cenne-papiry/podilove-listy

Výběr podílového fondu Při výběru podílového fondu záleží na jak dlouho chcete investovat a jaké investiční riziko jste ochotni podstoupit. Můžete vybírat mezi fondem akciovým, dluhopisovým, smíšeným, garantovaným (zajištěným), nebo fondem peněžního trhu. Existují také fondy nemovitostní. Pokud zvolíte konkrétní druh fondu, pak už se při výběru řiďte výší poplatků, výší minimální vstupní investice, měnou, v níž je fond spravován, a také podle renomé samotné investiční společnosti. Každý druh fondu má doporučený minimální investiční horizont (tzn. optimální dobu), po který by měly vaše peníze zůstat ve fondu, aby investice neskončila ztrátou.

4

Druh podílového fondu

Doporučený minimální investiční horizont4

Fond peněžního trhu

6 měsíců - 2 roky

www.cmss.cz/cs/produkty/podilove-fondy/uvod.html

dluhopisový

3 - 5 let

zajištěný

2 - 65 let

zastřešovací (fond fondů) 3 - 5 let smíšený

3 - 5 let

akciový

5 a více let

Zdroj: Slabikář finanční gramotnosti, 2. vydání, COFET, a.s. 2011, ISBN: 978-80-9043-96-1-0, str.203

Bojíte-li se jít příliš do rizika, zvolte fond, který nabízí zhodnocení na úrovni inflace. Investujte do fondů peněžního trhu a do fondů dluhopisových, kde je nižší míra rizika a tím také kratší doba investování - cca do 2 let, eventuálně 3-5 let. Pro nezkušené investory, kteří by rádi zhodnotili své úspory a nechtějí příliš riskovat, jsou vhodné podílové fondy životního cyklu. Představují zvláštní druh smíšených podílových fondů. Jejich hlavním znakem je dlouhodobě definovaná investiční strategie spočívající v postupných změnách struktury aktiv směrem od dynamické (orientované na tvorbu zisku) ke konzervativní (orientované na minimalizaci rizik). Představují zajímavou alternativu k penzijnímu připojištění. Hlavní výhodou fondů životního cyklu je, že jejich prostřednictvím může své úspory slušně zhodnotit i člověk, který není schopen se rozhodnout, jaké riziko je pro něj přijatelné. Do smíšených fondů je vhodné investovat alespoň na tři roky. V portfoliích těchto fondů jsou zastoupeny dluhopisy i akcie českých i zahraničních společností, podílové listy, obligace i nástroje peněžního trhu, jejichž vzájemný poměr určuje rizikovost fondu. Žádný druh cenných papírů by ale neměl přesáhnout 60% hodnoty portfolia. Existují také fondy fondů, které nabízí jednoduchý přístup na zahraniční akciové trhy. Měly by tedy poskytovat nadprůměrnou výnosnost, ovšem vzhledem k možným výkyvům akciových trhů je vhodné investovat do těchto fondů s investičním horizontem tří a více let. Fondy fondů nakupují podílové listy jiných fondů ze zahraničí. Díky tomu snižují riziko plynoucí z možného pádu kurzů akcií jednotlivých firem a zároveň nemusí vydávat značné prostředky na analýzy těchto trhů. Garantované fondy (zajištěné fondy) zabezpečují pro investora minimálně plnou návratnost vložených prostředků. Nelze tedy prodělat ani při propadech akciových trhů.

Pokud akcie porostou, výnosy fondu porostou také, ale pomaleji. Růst výnosnosti investora je limitován maximálním ročním zhodnocením, nebo procentním krácením výnosů. Nejvyšší výnosnost, ale také největší riziko nabízí fondy akciové. Mají také nejdelší investiční horizont (minimálně pět let). V krátkém období může jejich kurs výrazně kolísat. Zkušenost ale ukazuje, že pokud investor v době pádu kursu neztratí hlavu, akciové fondy mu přinesou vyšší zhodnocení než ostatní typy fondů. Při výběru jednotlivých fondů je třeba dát si pozor na investiční strategii fondu. Pokud mají fondy podobnou strategii, jejich kurz se obvykle vyvíjí podobným způsobem, zatímco v dobře sestaveném portfoliu by měly jednotlivé fondy navzájem tlumit své poklesy. Je proto lepší volit několik různých fondů s odlišným zaměřením (ať už podle regionu nebo sektoru, do kterého investují), čímž se snižuje riziko s akciovými fondy spojené. Fond nevybírejte podle nejlepšího výsledku v minulém roce, ten se totiž zpravidla neopakuje! Porovnejte dlouhodobější výkonnost (v horizontu 3-5 let) s ostatními fondy stejné kategorie. Lepší je fond se stabilní výkonností, než fond s velkou kolísavostí výnosů – v době, kdy budete peníze potřebovat a prodávat podílové listy, se můžete zrovna trefit do jeho „špatného“ období, kdy budou mít podílové listy nízkou hodnotu a výnosnost bude minimální, žádná nebo dokonce záporná. V případě dlouhodobé investice jsou vhodné fondy s nižšími správcovskými poplatky. Pro kratší dobu investování zase fondy s nulovými vstupními poplatky. Pokud se rozhodnete investovat do fondů spravovaných v zahraniční měně, nezapomeňte, že je s jejich držbou spojeno měnové riziko (propad kurzu dané změny může spolknout celý investiční výnos, posílení naopak výnos zhodnotit). Chcete-li skutečně dosáhnout reálné výnosnosti, měli byste vytvořit portfolio, tzn. rozdělit peníze, které máte k dispozici do několika produktů tak, aby bylo vyvážené riziko investic a zároveň jste měli šanci dosáhnout solidní výnosnosti. Měli byste tedy diversifikovat riziko svého portfolia a část uložit do bezpečných investic, část pak do rizikovějších.

Co byste měli v portfoliu mít a co tam nemá co dělat? Středoškolák, 20 let, první zaměstnání Určitě ano: 

běžný účet – kam vám bude odcházet výplata, budete z něho platit inkaso a běžné nákupy,



spořící účet nebo fondy peněžního trhu – sem budou odcházet peníze, které jste schopni uspořit,



stavební spoření, fondy životního cyklu nebo program pravidelných investic pro tvorbu zajištění na důchod.

Určitě ne: 

penzijní připojištění (pokud nepřispívá zaměstnavatel),



investiční životní pojištění nastavené „na spoření“.

Mladá rodina okolo 30 let, dvě děti Určitě ano:  

běžný účet, spořící účet nebo fondy peněžního trhu na železnou rezervu (3–6 měsíčních platů),



smíšené fondy pro cíle, které si chce rodina splnit za 3–5 let,



stavební spoření,



fondy životního cyklu nebo program pravidelných investic pro tvorbu zajištění na důchod, akciové fondy pro děti.

Určitě ne: 

penzijní připojištění (pokud nepřispívá zaměstnavatel),



investiční životní pojištění nastavené „na spoření“,



pojistky „na děti“.

Rozvedený muž, 45 let, dítě v péči manželky Určitě ano: 

běžný účet,



spořící účet nebo fondy peněžního trhu na železnou rezervu (3–6 měsíčních platů),



stavební spoření,



fondy životního cyklu nebo program pravidelných investic pro tvorbu zajištění na důchod,



penzijní připojištění

Určitě ne: životní pojištění Manželé okolo 60 let, děti s vnoučaty žijí samostatně Určitě ano: 

běžný účet,



spořící účet nebo fondy peněžního trhu na železnou rezervu (3–6 měsíčních platů),



stavební spoření,



penzijní připojištění, program pravidelných investic pro tvorbu zajištění na důchod,



akciové fondy pro vnoučata.

Určitě ne: 

akcie, akciové fondy a komodity, upřednostňovat vnoučata před vlastním zabezpečením.5

Správná volba finančního produktu je samozřejmě důležitá, ale základem úspěchu je schopnost jasně si stanovit cíle. Ujasnit si preference – co chci a kdy (nový byt, dva miliony korun při odchodu do důchodu, omezení rizik rodiny, …), to je pro volbu správné strategie to nejdůležitější. Zároveň si musíte cíle seřadit podle důležitosti, abyste měli jasno v tom, který cíl případně změnit nebo opustit, pokud nemáte na splnění všech dost peněz. Až si budete pořizovat nějaký finanční produkt, musíte přesně vědět, jaký cíl vám daný produkt pomůže splnit. Nikdy nepodepisujte smlouvu jenom proto, že vám někdo garantuje výhodnost nebo nějakou zajímavou slevu či bonus. Pokud bude vaše portfolio jen náhodným mixem různých produktů bez ladu a skladu, budou na vašich penězích místo vás vydělávat jiní.

5

http://www.penize.cz/sporeni/196022-nevyhazujte-penize-oknem!-poradime-jak-usetrit

Seznam použité literatury a zdrojů Temper, T., Kápl, M.: Peníze a vy. ECONTAX PRESS, 1991. ISBN 80-85431-19-X Slabikář finanční gramotnosti, 2. vydání, COFET, a.s. 2011, ISBN: 978-80-9043-96-10http://finance.idnes.cz/jak-investovat-kratke-penize-djk/spor.aspx?c=A010712_152614_fi_osobni_2921