Finanční analýza vybraného podniku

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky

Bakalářská práce

Finanční analýza vybraného podniku

Zpracovatel: Martin Sládek Vedoucí práce: Ing. Ivana Blažková, Ph.D.

Brno 2007

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 30. dubna 2007

…………………………… Martin Sládek

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí své práce Ing. Ivaně Blažkové, Ph.D. za cenné připomínky a rady poskytnuté při zpracování této bakalářské práce. Rovněž bych rád poděkoval majiteli analyzované firmy za poskytnutí účetních výkazů a potřebných informací.

Abstract Sládek, M. Financial Analysis of a Selected Company. Bachelor Thesis. Brno, 2007

This bachelor thesis deals with a financial analysis of a selected company. Basic topics and methods of financial analysis are explained in the first part of the thesis. The second part is a practical part. It is concentrated especially on the debt management, liquidity ratios, assets management and profitability. A prediction of financial distress is made by multivariate bankrupt models. In the end of this thesis the results are evaluated and suggestions for the better financial situation of the company are mentonied.

Abstrakt Sládek, M. Finanční analýza vybraného podniku. Bakalářská práce. Brno, 2007

Tato bakalářská práce se zabývá finanční analýzou vybraného podniku. V první části práce jsou vysvětleny základní pojmy a metody finanční analýzy. Druhá část je částí praktickou. Zaměřuje se zejména na zhodnocení zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability. Je provedena predikce finanční tísně podniku pomocí vícerozměrných bankrotních modelů. V závěru práce jsou výsledky zhodnoceny a jsou uvedeny návrhy na zlepšení finanční situace podniku.

OBSAH: 1. Úvod……………………………………………………………………….7 2. Cíl práce …………………………………………………………………. 8 3. Metodika řešení ………………………………………………………. ... 8 3.1 Horizontální a vertikální analýza ……………………………………...9 3.2 Analýza rozdílových ukazatelů ………………………………………..9 3.3 Analýza poměrových ukazatelů ……………………………………...10 3.3.1 Ukazatele zadluženosti ……………………………………..10 3.3.2 Ukazatele platební schopnosti ……………………………...12 3.3.3 Ukazatele aktivity …………………………………………..13 3.3.4 Ukazatele rentability ………………………………………. 14 3.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů …………………………...15 3.4.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu…….……16 3.4.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu ……………………...16 3.5 Predikce finanční tísně ……………………………………………….17 3.5.1 Altmanův model ……………………………………………18 3.5.2 Index důvěryhodnosti českého podniku ……………………19 4. Literární rešerše ………………………………………………………. 20 4.1 Pojem finanční analýza a její cíle ………………………….... 20 4.2 Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu …………....21 4.3 Uživatelé finanční analýzy …………………………………...22 4.4 Metody finanční analýzy ……………………………………..24 5. Finanční analýza podniku Dream Q …………………………………...26 5.1 Charakteristika podniku ……………………………………………...26 5.2 Horizontální analýza …………………………………………………27 5.3 Vertikální analýza…………………………………………………… 30 5.4 Analýza rozdílových ukazatelů ………………………………………31 5.5 Zadluženost …………………………………………………………..32 5.6 Platební schopnost …………………………………………………...33 5.7 Aktivita ………………………………………………………………34 5.8 Rentabilita ……………………………………………………………36 5.9 Analýza pyramidových soustav ukazatelů …………………………...36

5.9.1 Pyramidový rozklad ROA ………………………………….36 5.9.2 Pyramidový rozklad ROE …………………………………..37 5.10 Altmanův Z-score model ……………………………………………39 5.11 Index IN ……………………………………………………………. 39 6. Závěr a doporučení ……………………………………………………….41 7. Použitá literatura …………………………………………………………44 8. Seznam použitých zkratek ……………………………………………….45 9. Seznam tabulek a grafů …………………………………………………. 46 10. Seznam příloh ……………………………………………………………46

1. Úvod Názory na vymezení cílů podnikání jsou ekonomy neustále diskutovány a procházejí určitým vývojem. Zatímco v dřívějším období byl kladen důraz na dosahování maximálního zisku, v současné době se za základní cíl podnikání každé firmy považuje zvýšení její tržní hodnoty v delším časovém období. Energií, která umožňuje podnikání, je kapitál. A právě kapitál má již dlouho známou schopnost produkovat více, než bylo do podnikání vloženo. Jestli tomu tak skutečně bude, závisí ovšem kromě zajištění kapitálu i na managementu firmy, který pečuje o efektivní využití zdrojů, diagnózu stavu firmy a včasnou preventivní obnovu aktiv, resp. jejich další rozvoj. Aktivity firmy jsou zachyceny v účetnictví, které spolu s dalšími informačními zdroji slouží analytikům k posuzování zdraví firmy a přípravě podkladů pro potřebná řídící rozhodnutí. S transformací ekonomiky v 90. letech minulého století se zřetelně projevuje snaha a potřeba osvojit si poznatky o finančním řízení podniků v podmínkách rozvinuté tržní ekonomiky, pochopit obsah ekonomických kategorií s finančním řízením spjatých a naučit se využívat metodický aparát finančního řízení.

Finanční řízení je dominantní součástí celopodnikového řízení. Je zahrnováno do vrcholového řízení podniku jako integrující složka celého systému řízení. Toto postavení finančního řízení vyplývá z toho, že veškerá rozhodování v podniku mají svůj konečný dopad do podnikových financí.

Jádrem finančního řízení je finanční rozhodování. A podkladem pro finanční rozhodování je finanční analýza. Úkolem finanční analýzy je globální posouzení finanční situace podniku. Nutno zdůraznit, že finanční analýza nespočívá jen ve vypočtení ukazatelů. Mnohem důležitější je umět z ukazatelů odvodit příčiny, důsledky a vzájemné vztahy mezi nimi. Teprve pak mají výsledky finanční analýzy správnou vypovídací schopnost.

Finanční analýza je sice pohledem do minulosti, ale současně i základem, od něhož se odvíjí podnikatelské záměry pro příští období. Tyto záměry se pak dále rozpracovávají ve finančních plánech.

-7-

2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je analyzovat finanční situaci firmy, jejíž skutečné jméno si majitel nepřál zveřejnit, proto byla nazvána fiktivně Dream Q s.r.o. Cílem práce je tedy analýza majetkové a finanční struktury podniku a také posouzení, co bude s podnikem do budoucna, tedy predikce možné finanční tísně podniku. Na základě zjištěných výsledků upozornit na významné pozitivní i negativní faktory a tendence ve vývoji podniku a navrhnout doporučení vedoucí k optimalizaci majetkové a finanční struktury podniku.

3. Metodika řešení Práce je složena ze dvou hlavních částí, teoretické a praktické. V teoretické části je objasněn pojem finanční analýzy, cíle, uživatelé, zdroje vstupních dat pro finanční analýzu, základní členění metod finanční analýzy a jednotlivé konkrétní metody a ukazatele.

Praktická část začíná stručnou charakteristikou firmy Dream Q, s.r.o. Dále se zabývá analýzou podniku na základě metod technické finanční analýzy. Je provedena horizontální a vertikální analýza účetních výkazů, následuje analýza rozdílových ukazatelů a analýza poměrových ukazatelů, což je stěžejní část celé analýzy. Zahrnuje: •

analýzu zadluženosti – celková zadluženost, dlouhodobá zadluženost, krátkodobá zadluženost, míra samofinancování, dluh na vlastním jmění, úrokové krytí a ukazatel podkapitalizování,

•

analýzu platební schopnosti – běžná, pohotová a hotovostní likvidita,

•

analýzu aktivity – obrat celkových aktiv, obrat dlouhodobého majetku, obrat zásob, doba obratu zásob, obrat pohledávek, doba obratu pohledávek, obrat závazků a doba obratu závazků,

•

analýzu rentability – rentabilita celkového vloženého kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu a rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu.

-8-

Pro hlubší porozumění vývoje rentability je použit rozklad rentability pomocí pyramidových soustav ukazatelů. Dále je provedena predikce finanční tísně podniku pomocí Altmanova Z-score modelu a pomocí indexu IN.

Veškeré výsledné hodnoty jsou porovnány s doporučenými hodnotami, které uvádí literatura, pokud pro daný ukazatel taková hodnota existuje. Zjišťovány jsou také příčiny dosažených výsledků. Hlavními podklady prováděné finanční analýzy jsou účetní výkazy společnosti za roky 2001 až 2005. Do roku 2004 jsou k dispozici pouze rozvaha a výkaz zisků a ztrát, v roce 2005 i výkaz Cash flow. Teoretické základy vychází z literatury uvedené v závěru práce a z internetových stránek společnosti, které nejsou uvedeny, protože by z nich vyplynul skutečný název společnosti, což si majitel nepřál.

3.1 Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza Porovnává změny ukazatelů v časové řadě. Výchozí data jsou obsažena v účetních výkazech firem a ve výročních zprávách, které uvádí klíčové finanční položky za posledních 5 až 10 let. Při analýze bereme v úvahu jak změny absolutní hodnoty, tak i procentní změny jednotlivých položek výkazů, po řádcích, horizontálně. [6] absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t-1 procentní změna = absolutní změna / ukazatel t-1

[8] [8]

Vertikální analýza (procentní rozbor) Jednotlivé komponenty výkazů se vyjadřují jako procentní podíly jedné z těchto komponent. Jako základ pro procentní vyjádření se bere ve výkazu zisků a ztrát obvykle velikost tržeb (= 100%) a v rozvaze hodnota celkových aktiv, příp. pasiv firmy. Výhodou vertikální analýzy je, že nezávisí na meziroční inflaci a umožňuje tedy srovnatelnost výsledků analýzy z různých let, srovnávání vývojových trendů za více let i srovnávání různých firem.[6]

3.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatel sloužící k analýze a řízení finanční situace podniku (s výraznou orientací na jeho likviditu) se označují jako finanční fondy nebo též fondy finančních prostředků. Z nich nejčastěji užívaným je ukazatel vypočtený jako rozdíl -9-

mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. Takto definovaný fond finančních prostředků se označuje termínem čistý pracovní kapitál. Čím je tento ukazatel tak výjimečný? Tím, že bezprostředně souvisí s běžným krátkodobým financováním – tedy s financováním oběžného majetku. V anglické literatuře bývá označován jako „working capital management“, tj. řízení pracovního (provozního) kapitálu a zahrnuje dvě základní úlohy: •

určení optimální výše každé položky oběžných aktiv (jejich vhodné struktury) a stanovení jejich celkové (přiměřené, potřebné) sumy,

•

výběr vhodného způsobu financování oběžných aktiv [5].

3.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou nejoblíbenější a nejrozšířenější metodou finanční analýzy, neboť umožňují získat rychlý obraz o základních finančních charakteristikách firmy. Jsou ovšem jen pomocníkem analýzy a interpretace jevů, jejich výpočtem však analýza nekončí, naopak spíše začíná. Jejich nevýhodou je nízká schopnost vysvětlovat jevy [6].

3.3.1 Ukazatele zadluženosti Udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování firmy, měří rozsah, v jakém firma používá k financování dluhy (tedy zadluženost firmy). Zadluženost není pouze negativní charakteristikou firmy. Její růst může přispět k celkové rentabilitě a tím i k vyšší tržní hodnotě firmy, avšak současně zvyšuje riziko finanční nestability [6] Když si firma vypůjčuje peníze, slibuje je pravidelně splácet. Protože akcionáři dostanou jenom to, co zbude po vyplacení věřitelů, říká se, že dluh vytváří finanční páku [2].

a) celková zadluženost – věřitelé preferují nízký ukazatel zadluženosti. Vlastníci na druhé straně hledají větší finanční páku [6]. Ukazatel zadluženosti bývá též označován jako ukazatel věřitelského rizika (angl. debt ratio). vzorec č.1: zadluženost = (celkové závazky / aktiva celkem) . 100

- 10 -

[8]

b) dlouhodobá zadluženost – vyjadřuje, jaká část aktiv firmy je financována dlouhodobými dluhy. [5] vzorec č. 2: dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky / CA) .100 [8]

c) krátkodobá zadluženost – ukazatel poměřující krátkodobý cizí kapitál s celkovými aktivy. [6] vzorec č.3: krátkodobá zadluženost = (krátkodobé závazky / CA) . 100

[8]

d) míra samofinancování – vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. vzorec č.4: míra samofinancování = (VK / CA) . 100

[8]

e) dluh na vlastním jmění – má obdobnou vypovídací schopnost jako ukazatel zadluženosti a míry samofinancování. Roste s růstem podílů závazků ve finanční struktuře podniku. vzorec č.5: dluh na VK = (celkové závazky / VK) [8]

f) úrokové krytí – tento ukazatel vypovídá o tom, do jaké míry jsou úroky kryty celkově vyprodukovaným ziskem (včetně části vyprodukované cizím kapitálem, jejíž výše by se měla alespoň rovnat nákladům na zapůjčený kapitál, tj. úrokům). [5] Čím vyšší hodnota ukazatele, tím lepší. vzorec č.6: úrokové krytí = ZUD / nákladové úroky

[8]

g) ukazatel podkapitalizování – podkapitalizování je nebezpečnější než překapitalizování. Nastává tehdy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního jmění je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Hodnota ukazatele by rozhodně měla být vyšší než 1, neboť podle zásad správného financování by firma měla dlouhodobý majetek krýt dlouhodobým kapitálem. vzorec č.7: ukazatel podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + VK) / SA

- 11 -

[8]

3.3.2 Ukazatele platební schopnosti Když zvyšujete úvěr nebo zapůjčujete společnosti na krátkou dobu, nezajímáte se pouze o celkové krytí dluhu aktivy. Chcete vědět, jestli společnost bude mít na splacení dluhu po ruce hotovost. Proto si úvěroví analytici a bankéři všímají několika měr likvidit. [2] Dle [6] charakterizují ukazatele platební schopnosti schopnost firmy dostát svým závazkům. Solventnost se definuje jako připravenost hradit své dluhy, když nastala jejich splatnost a je tedy jednou ze základních podmínek existence firmy. Existuje vzájemná podmíněnost likvidity a solventnosti. Podmínkou solventnosti je, aby firma měla část majetku vázánu ve formě, jíž může platit, tedy ve formě peněz. Jinými slovy to lze vyjádřit – podmínkou solventnosti je likvidita. Ukazatele likvidity poměřují to, čím je možno platit, s tím, co je nutno zaplatit. Nevýhodou ukazatelů je, že hodnotí likviditu podle zůstatků finančního (oběžného) majetku, ale ta v daleko větší míře závisí na budoucím cash flow.

a) běžná likvidita – ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky. Je citlivá na strukturu zásob a jejich správné (reálné) oceňování vzhledem k jejich prodejnosti a na strukturu pohledávek vzhledem k jejich neplacení ve lhůtě či nedobytnosti. Ukazatel je měřítkem budoucí solventnosti firmy a je postačující pro hodnotu vyšší než 1,5. [6] vzorec č.8: běžná likvidita = OA / krátkodobé závazky

[8]

b) pohotová likvidita – některá aktiva mají blíže k nižší hotovosti než jiná. Přijdou-li potíže, zásoby se nemusí podařit prodat za více než zlomek jejich hodnoty.

Proto

se

manažeři

obvykle

zaměřují

pouze

na

hotovost,

obchodovatelné CP a pohledávky, které ještě zákazníci nezaplatili. [2] Hodnota ukazatele by neměla klesnou pod 1 pro zachování likvidity. vzorec č.9: pohotová likvidita = (OA – zásoby)/ krátkodobé závazky

[8]

c) hotovostní likvidita – tento ukazatel měří schopnost podniku hradit právě splatné závazky naprosto nekompromisně: do čitatele se dosazují peníze a obvykle i jejich ekvivalenty, tj. volně obchodovatelné (krátkodobé) CP a šeky. [5] vzorec č.10: hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy [8] okamžitě splatné závazky

- 12 -

d) cash flow likvidita – je ukazatel, který vyjadřuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z peněžních toků ve sledovaném období, tzn. schopnost produkovat

peněžní

prostředky

k úhradě

krátkodobých

závazků.

[8]

V zahraniční literatuře se uvádí, že pro finančně zdravou firmu by tento ukazatel měl nabývat hodnot větších než 40 %. vzorec č.11: CF likvidita = CF z prov. činnosti / krátkodobé závazky [7]

3.3.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost podniku využívat vložených prostředků: měří celkovou rychlost jejich obratu nebo rychlost obratu jejich jednotlivých složek a hodnotí tak vázanost kapitálu v určitých formách aktiv. Říkají, kolikrát se obrátí určitý druh majetku za stanovený časový interval – vyjadřují počet obrátek, nebo vyjádřeno opačně, měří dobu obratu, tj. dobu, po kterou je majetek v určité formě vázán (neboli za jak dlouho uskuteční svoji přeměnu). [5]

a) obrat celkových aktiv – ukazatel označovaný též jako produktivnost vloženého kapitálu měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku. Ukazuje, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva ve výrobní činnosti podniku bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv. [8] Pokud intenzita využívání aktiv firmy je nižší než počet obrátek celkových aktiv, zjištěný jako oborový průměr, měly by být zvýšeny tržby nebo odprodána některá aktiva. [6] vzorec č. 12: Obrat CA = T / CA

[8]

b) obrat dlouhodobého majetku – je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a dalšího hmotného investičního majetku, proto bývá označován i jako produktivnost fixních aktiv vzorec č. 13: Obrat DHM = T / DHM v zůstatkových cenách [8]

c) obrat zásob – udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob prodána a znovu uskladněna. Slabinou tohoto ukazatele je, že tržby odrážejí tržní hodnotu, zatímco zásoby se uvádějí v nákladových (pořizovacích) cenách. Proto ukazatel často nadhodnocuje skutečnou obrátku. Pokud ukazatel vychází ve

- 13 -

srovnání s oborovým průměrem příznivý, znamená to, že firma nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. [6] vzorec č. 14: Obrat zásob = T / zásoby

[8]

d) doba obratu zásob – udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Obecně platí, čím vyšší obratovost zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe. vzorec č. 15: Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob

[8]

e) obrat pohledávek – udává počet obrátek, tedy transformace pohledávek v hotové peníze. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze může použít na další potřeby podniku. vzorec č. 16: rychlost obratu pohledávek = T / pohledávky

[8]

f) doba obratu pohledávek – počet dnů, během nichž je inkaso peněz za každodenní tržby zadrženo v pohledávkách. Po tuto průměrnou dobu musí firma čekat na inkaso plateb za své již provedené tržby [6] vzorec č. 17: doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek

[8]

g) doba obratu závazků – stanovuje dobu, která v průměru uplyne mezi nákupem zásob a externích výkonů a jejich úhradou. Nákup na obchodní úvěr představuje peněžní prostředky, které podnik po určitou dobu zadržuje a využívá k uspokojování vlastních potřeb. vzorec č. 18: doba obratu závazků=

závazky z obchodního styku [8] průměrné denní nákupy na obch.úvěr

3.3.4 Ukazatele rentability Ukazatele tohoto typu poměřují zisk s jinými veličinami, aby se posoudila úspěšnost při dosahování podnikových cílů. [5] Vycházejí z různých forem zisku, který je všeobecně akceptován jako vrcholový ukazatel efektivnosti podniku. Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisky použitím investovaného kapitálu. Patří do skupiny tzv. mezivýkazových poměrových ukazatelů, neboť využívá údajů jak z rozvahy, tak z Výkazu zisků a ztrát. [8]

- 14 -

a) rentabilita celkových vložených aktiv (Return of assets, ROA) – bývá považován z klíčové měřítko rentability, protože poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány. [5] vzorec č.19: ROA = (ČZ + nákladové úroky (1- Sd )) / CA

[8]

b) rentabilita vlastního kapitálu (Return of Equity, ROE) – je ukazatelem, jímž vlastníci zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos, zda se využívá s intenzitou odpovídající jejich investičnímu riziku. Pro investora je důležité, aby ROE byl vyšší než úroky, které by obdržel při jiné formě investování (z obligací, termínovaného vkladu, CP apod.) Tento požadavek je oprávněný, neboť investor nese poměrně vysoké riziko. [6] vzorec č.20: ROE = ČZ / VK

[8]

c) rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (Return on Capital Employed, ROCE) – umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Ukazatel je využíván zejména pro mezipodnikové srovnání. vzorec č.21: ROCE = (ČZ + nákladové úroky (1- Sd )) / (DZ + VK)

[8]

3.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Jednotlivé poměrové ukazatele hodnotí stav firmy nebo její vývoj jediným číslem, měří pouze jediný rys velmi složitého procesu. Ekonomický proces má ovšem nesmírně mnoho vlastností a není divu, že i ukazatelů může být velmi mnoho. Mezi ukazateli existují vzájemné závislosti, ale i sám popisovaný proces se vyznačuje složitými vnitřními vztahy. Jakýkoliv zásah do tohoto procesu vyvolává proto nejen požadovaný účinek, ale má i řadu dalších důsledků. Z tohoto důvodu se k analyzování a hodnocení tohoto procesu používá soustav ukazatelů. Pyramidové soustavy ukazatelů rozkládají ukazatel na vrcholu pyramidy do dalších dílčích ukazatelů

pomocí

multiplikativních

(násobení

a

dělení)

nebo

aditivních

(sčítání a odčítání) vazeb. [6] Předpokladem využití pyramidové soustavy ukazatelů je existence syntetického ukazatele, zobrazujícího komplexně procesy probíhající v podniku a ovlivňující jeho finanční situaci. Všeobecně jsou akceptovány ukazatele rentability, které tyto požadavky splňují. [8]

- 15 -

3.4.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Dle [8] je analýza rentability celkového vloženého kapitálu vyjádřena jako funkce dvou základních faktorů: - ziskovosti tržeb - obratu celkových aktiv vzorec č.22: ROA =(ČZ + Nákladové úroky (1-Ds)/T) . (T/CA)

3.4.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu Dle [8] lze ukazatel rentability vlastního kapitálu rozložit na součin tří dílčích ukazatelů: - čistá ziskovost tržeb - obrat celkových aktiv - poměr celkových aktiv k vlastnímu jmění (tzv. finanční páka) vzorec č.23: ROE = ČZ/T . T/CA . CA/VK

[5]

Ukazatel poměr celkových aktiv k vlastnímu jmění bývá v literatuře označován jako multiplikátor jmění nebo také finanční páka. Finanční páku je třeba chápat jako možnost zvýšení rentability vlastního jmění v důsledku zvýšení zadluženosti podniku. Zvýšení zadluženosti však sebou nese nutnost platit větší objem úroků, což zvyšuje finanční náklady podniku. Důsledkem je pokles zisku po zdanění i snížení ziskového rozpětí. Je tedy třeba zvýšení zadluženosti posuzovat v širších souvislostech. Je-li úrok placený za použití cizího kapitálu nižší než je rentabilita celkového kapitálu, roste rentabilita vlastního kapitálu a je žádoucí rozsah cizího kapitálu ve finanční struktuře podniku zvyšovat. Firma tedy projevuje zájem o úrokově výhodné úvěry či půjčky, které jsou levnější než využívání vlastních finančních zdrojů. Je-li naopak rentabilita celkového vloženého kapitálu nižší než úrokové zatížení cizích zdrojů, klesá s rostoucí zadlužeností výnosnost vlastního kapitálu. Vliv finanční páky je tedy třeba brát v úvahu při rozhodování o optimální struktuře finanční základny podniku. [8]

K pyramidovému rozkladu je použita funkcionální metoda, který se dá použít i při existenci záporných indexů. Dle Sedláčka [6] funkcionální metoda přiřazuje změnu syntetického ukazatele k jednotlivým analytickým ukazatelům dělením.

- 16 -

Rozkladu ROA je dosaženo následujícím způsobem: ∆x = ∆xa + ∆xb kde: ∆xa = x0 . A . (1+ B/2)

A= ∆a / a0

∆xb = x0 . B . (1+ A/2)

B= ∆b / b0

Rozkladu ROE je dosaženo následujícím způsobem: ∆x = ∆xa + ∆xb ++ ∆xc kde: ∆xa = x0 . A . (1+ (B+C)/2 + (B.C)/3)

A= ∆a / a0

∆xb = x0 . B . (1+ (A+C)/2 + (A.C)/3)

B= ∆b / b0

∆xc = x0 . C . (1+ (A+B)/2 + (A.B)/3)

C= ∆c / c0

vzorec č. 24: Ziskový účinek finanční páky = (ZD/ZUD) . (CA/VK) Pokud je hodnota ukazatele větší než 1, pak zvyšování podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře podniku má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu, v opačném případě ji ovlivňuje negativně. [8]

Účinek finanční páky lze odvodit i ze vztahu rentability vlastního a celkového kapitálu: vzorec č.25: Ziskový účinek finanční páky = ROE / ROA

Opět platí, je-li hodnota ukazatele vypočteného tímto způsobem větší než 1, růst zadluženosti přispívá k růstu rentability vlastního jmění.

[8]

3.5 Predikce finanční tísně podniku Rozhodování v oblasti dluhové politiky podniku souvisí i s budoucími finančními problémy podniku, které se v míře zadluženosti odrážejí. Proto je pro bezporuchový chod podniku neustále třeba finanční situaci sledovat a vyhodnocovat a ze zjištěných výsledků iniciovat následná opatření. V centru pozornosti ekonomů vždy byly možnosti předvídání budoucích finančních problémů podniku označované jako systémy včasného varování. Tyto systémy slouží k signalizaci budoucích problémů

- 17 -

podniku v oblasti finančního hospodaření. Nejpoužívanější modely je možno rozdělit do dvou základních skupin, a to: •

bonitní modely – vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd. K této skupině modelů patří např. Kralickův quicktest, Tamariho model, Argentiho model a další

•

bankrotní modely – vycházejí z toho, že finanční problémy podniku je možno rozeznat podle určitých příznaků před tím, než se skutečné problémy plně projeví. Zahrnuje modely, které vydávají varovné signály s určitým časovým předstihem. Modely jsou dvojího druhu: jednorozměrné a vícerozměrné.

Jednorozměrné

modely

se snaží najít jednoduchou charakteristiku, která by

dokázala dobře rozlišit mezi podniky, které se v určité době ocitnou ve finančních problémech a mezi podniky ostatními. Jednorozměrným modelům se věnoval především finanční analytik Beaver. [8]

Vícerozměrné modely jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazovány určité váhy. Výsledek je sumarizován do jednoho čísla, podle jehož výše je odhadována budoucí finanční situace podniku. Nejznámějšími modely jsou Altmanův model a index IN. [8]

3.5.1 Altmanův Z-score model Vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem. Profesor Altman stanovil funkci vedoucí k výpočtu Z-score diferencovaně pro firmy s akciemi veřejně obchodovatelnými na burze a zvlášť pro předvídání finančního vývoje ostatních firem. Různě stanovil i hranice pásem pro predikci finančního vývoje firmy. [5] Altmanův model byl odzkoušen v mnoha zemích a na mnoha souborech a většina finančních expertů souhlasila s tím, že jeho schopnost predikce je vysoká. Výhodou modelu je zejména to, že celkem věrohodně předpovídá bankrot asi 2 roky dopředu před skutečným bankrotem. Pracuje ovšem s menší spolehlivostí do vzdálenější budoucnosti. [8] - 18 -

Vzorec č.26 (pro jiné typy podniků než veřejně obchodovatelné): Z = 0,717 x1

+ 0,847 x2

+ 3,107 x3 + 0,420 x4 + 0,998 x5

kde: x1 = pracovní kapitál / CA

x4 = účetní hodnota ZK / účetní hodnota CZ

x2 = nerozdělený zisk / CA

x5 = T / CA

x3 = ZUD / CA

[8]

Podle Altmana [1] je zařazení dle výsledného Z-score: Z > 4,14

finančně pevný podnik

Z = 1,23 - 4,14

podnik s nevyhraněnou finanční situací

Z < 1,23

podnik směřující k bankrotu

3.5.2 Index důvěryhodnosti českého podniku I. a I. Neumaierovi sestavli tzv. index důvěryhodnosti českého podniku, zkráceně IN. Vyšli při jeho sestavování z českých účetních výkazů a zahrnuli zvláštnosti současné ekonomické situace v ČR. Model obsahuje šest vybraných ukazatelů, kterým jsou, obdobně jako u Altmanova modelu,přiřazeny váhy. Celkový index:

Vzorec č.27: IN = v1 . x1 + v2 . x2 + v3 . x 3 + v4 . x 4 +v5 . x5 - v6 . x6 kde: x1= CA/CZ

x4 = výnosy celkem / CA

x2 = ZUD/ nákladové úroky

x5 = OA/ KCZ

x3 = ZUD / CA

x6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy

Index IN pro celé národní hospodářství - vzorec č.27: IN = 0,22 . x1 + 0,11 . x2 + 8,33 . x 3 + 0,52 . x 4 +0,10 . x5 -16,8 . x6 Index IN pro obchod - vzorec č.28: IN = 0,33 . x1 + 0,11 . x2 + 9,70 . x 3 + 0,28 . x 4 +0,10 . x5 -28,32 . x6 [8] Podle [6] je hodnocení indexu IN: IN > 2

podnik finančně zdravý

IN = 1 - 2

podnik s neurčitou finanční situací

IN < 1

podnik finančně neduživý

- 19 -

4. Literární rešerše

4.1 Pojem finanční analýza a její cíle Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je předmětem úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přehledu o peněžních tocích (cash flow). Tyto výkazy jsou sestaveny na podkladě finančního účetnictví jako procesu, který shromažďuje, eviduje, třídí a dokumentuje údaje o hospodaření podniku. Zdrojem pro finanční analýzu jsou i další zdroje z oblasti

vnitropodnikového

účetnictví,

ekonomické

statistiky,

peněžního

a kapitálového trhu. [7]

Finanční analýza se skládá ze dvou oblastí – z analýzy interní a analýzy externí. Hlavní rozdíl mezi nimi je v dostupnosti podkladů pro analýzu. Pro externí analýzu se používají data, která jsou běžně dostupná veřejnosti – obvykle rozvaha, výsledovka, výkaz o cash flow a ostatní data, která společnost o sobě publikuje. Naproti tomu pro interní analýzu se využívají data, která se považují za tajná a veřejnosti nepřístupná. Jsou přístupná pouze zaměstnancům a vedení společnosti. Pro manažery je tato analýza stejně důležitá, ne-li důležitější, než analýza externí. Interní analýza se v podstatě shoduje s módním pojmem controlling. [3]

Obecně je cílem finanční analýzy provést za pomoci specifických metodických postupů diagnózu finančního hospodaření firmy, odhalit případné poruchy v době, kdy je možno je ještě bez větších dopadů napravit a ukázat i na silné stránky, kterých může podnik naopak využít. Postup, jakým lze uvedených cílů dosáhnout, je možno rozdělit do tří základních kroků: - zobrazení minulého vývoje finanční situace a finančního hospodaření podniku, - určení příčin pozitivních i negativních vývojových trendů, - návrh na opatření pro další vývoj a rámcové zhodnocení jejich předností a rizik.[8]

- 20 -

4.2 Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu Data pro finanční analýzu pocházejí z různých zdrojů, jež můžeme podle Kovanicové a Kovanice [4] rozčlenit následovně: a) Finanční informace, zahrnující zejména: -

účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy,

-

vnitropodnikové účetní výkazy,

-

předpovědi finančních analytiků a vrcholového vedení podniku,

-

burzovní zpravodajství,

-

zprávy o vývoji měnových relací a úrokových měr,

-

hospodářské zprávy informačních médií.

b) Kvantifikovatelné nefinanční informace: -

firemní statistika produkce, poptávky, zaměstnanosti, odbytu aj.,

-

prospekty, interní směrnice aj.,

-

oficiální ekonomická statistika.

c) Nekvantifikovatelné informace: -

zprávy vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů firmy, ředitelů a auditorů,

-

komentáře manažerů,

-

komentáře odborného tisku,

-

osobní kontakty,

-

nezávislá hodnocení a prognózy apod.

d) Odhady analytiků různých institucí.

Naprosto převažující podíl informačních zdrojů, z nichž vychází finanční analýza, představují účetní výkazy finančního účetnictví. V nich je uložen ohromný informační potenciál, jehož úspěšné využití umožňuje rozmnožovat bohatství firmy. Mezi nejdůležitější účetní výkazy se řadí rozvaha, výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow.

- 21 -

Rozvaha Hlavním úkolem rozvahy je poskytovat přehled o finanční a majetkové situaci účetní jednotky k určitému dni. Jestliže si majetek společnosti nazveme aktiva a zdroje krytí tohoto majetku pasiva, dostaneme vztah: ∑ aktiva = ∑ pasiva Samotná rozvaha nám dává statický pohled na stav majetku a kapitálu k určitému dni. Jestliže bychom chtěli tento pohled „zdynamizovat“, potom musíme porovnat rozvahy za dvě po sobě jdoucí období. [3]

Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Výsledovka nám ukazuje, jaké měla společnost náklady a výnosy spojené s podnikatelskou činností během minulého účetního období (zpravidla 1 roku) a jaký zisk, popř. ztrátu vytvořila v daném účetním období. Údaje z výsledovky se do nového účetního období nepřenášejí. [3]

Výkaz Cash flow Z hlediska manažera není až tak důležité, co je psáno v účetních knihách. Zajímá ho spíše jaká je skutečnost. V účetnictví je totiž do výnosů zahrnován prodej již v okamžiku fakturace bez ohledu na její zaplacení. Naproti tomu existují náklady, které nevyvolávají výdaje, přestože snižují hospodářský výsledek (odpisy, některé rezervy apod.). Naopak některé výdaje nejsou nákladem, např. investice. Z toho vyplývá, že si musíme dávat pozor na to, že zisk pro nás není ekvivalentem peněz. Zatímco účetnictví sleduje náklady a výnosy, cash-flow se zaměřuje na příjmy a výdaje. [3]

4.3 Uživatelé finanční analýzy Z pohledu uživatelů je dle Živělové [8] možno finanční analýzu rozdělit do dvou oblastí: -

externí finanční analýzu, která vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací,

-

interní finanční analýzu, při které jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku.

- 22 -

Externí finanční analýzy slouží především externím uživatelům, ke kterým patří:
obchodní partneři firmy, kteří zahrnují jak odběratele, tak dodavatele. Odběratelé mají zájem především na dlouhodobé stabilitě podniku. Dodavatelé si na základě znalosti finanční situace vybírají nejvhodnější odběratele. Prostřednictvím finanční analýzy si ověřují možnost a reálnost plnění uzavřených smluv,
banky, příp. jiní věřitelé, kteří sledují především solventnost, likviditu podniku, hodnotí výnosnost podniku v delším časovém horizontu s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně dohodnutých úroků,
držitelé dluhopisů podniku, kteří se zajímají zejména o finanční stabilitu podniku a jeho platební schopnost s cílem zjistit, zda jim bude cenný papír splacen včas

a v dohodnuté výši,


investoři, kteří se rozhodují se, do kterého podniku vložit svůj kapitál. Zajímají se především o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, i o míru rizika a míru zhodnocení vloženého kapitálu,
burzovní makléři, kteří informace o finanční situaci podniku obchodovaných na burze cenných papírů potřebují průběžně pro rozhodování o obchodech s cennými papíry,
konkurenční firmy, které využívají získaných informací pro srovnání s vlastními výsledky, odhalení slabých a silných stránek konkurenčních podniků a tím upevnění svého postavení na trhu,
stát a jeho orgány, které tyto údaje potřebují jak pro formulování hospodářské politiky státu, tak pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností a v neposlední řadě i pro statistické účely,
auditoři, účetní a daňoví poradci podniku, kteří prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci firmy.

Vedle uvedených externích uživatelů existuje početná skupina uživatelů interních, kteří zahrnují:
majitele firmy, kteří si finanční analýzou ověřují, zda prostředky, které do firmy investovali, jsou náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Zajímají se zejména

- 23 -

o vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti, sledují rovněž vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku,
manažery firmy, kteří informací využívají pro svá operativní i dlouhodobá rozhodování o podniku. Zajímají se nejen o vývoj podniku, který řídí, ale i o vývoj finanční situace obchodních partnerů konkurenčních podniků,
zaměstnance podniku, kteří mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku.

4.4 Metody finanční analýzy Metody finanční analýzy je možno rozdělit z různých pohledů. Dle Živlové [8] je základním členěním, uváděným v řadě literárních pramenů následující členění: - finanční analýza fundamentální – soustřeďuje se na vyhodnocování spíše kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických znalostech a zkušenostech analytika, - finanční analýza technická – představuje kvantitativní zpracování ekonomických dat za použití algoritmizovaných matematických metod, přičemž získané výsledky jsou vyhodnocovány jak kvantitativně, tak kvalitativně.

Ve finančních analýzách jsou uplatňovány zejména metody technické finanční analýzy, které jsou dále členěny z různých hledisek.

Členění podle způsobu srovnání hodnot ukazatelů : - prostorová analýza - je založena na srovnání vypočtených hodnot ukazatelů s hodnotami stejných ukazatelů v jiných konkurenčních podnicích, - trendová analýza - vychází ze srovnání hodnot v čase. Je nejčastějším způsobem hodnocení ukazatelů, - srovnání s plánem – je založeno na porovnání skutečně dosažených hodnot ukazatelů s hodnotami vypočtenými na základě plánovaných vstupních údajů, - srovnání s odhadem experta - vychází z odhadu zkušeného analytika a jeho subjektivních představ o tom, jaké by měly být optimální hodnoty ukazatelů v daném podniku.

- 24 -

Členění podle používaných matematických postupů: - elementární metody využívající zejména elementárních matematických postupů, jejichž jednoduchost umožňuje využití širokým okruhem uživatelům, - vyšší matematicko-statistické metody, které využívají metod matematické statistiky, či metod jiných.

Členění dle používaných ukazatelů a způsobu jejich interpretace: - horizontální analýza, - vertikální analýza, - analýza poměrových ukazatelů, - analýza pyramidových soustav ukazatelů, - predikce finanční tísně podniku.

[8]

- 25 -

5. Finanční analýza podniku Dream Q 5.1 Charakteristika podniku

Finanční výkazy mi byly poskytnuty pod podmínkou, že nezveřejním pravé jméno podniku, proto budu podnik nazývat fiktivně Dream Q a stejně tak budu nazývat fiktivně i ostatní firmy, se kterými měla, nebo má firma Dream Q určitou kapitálovou propojenost. Společnost Dream Q, s.r.o. byla založena v roce 2000 jako dceřinná společnost společnosti Dream Q, s.r.o. pod obchodním jménem Dream ART, s.r.o. Jejím cílem bylo začít podnikat v činnosti uměleckých agentur, čímž je myšleno pořádání koncertních vystoupení, zastupování umělců a jiné. Zásadní změna v historii firmy se uskutečnila v roce 2004. Na řádné valné hromadě společnosti v červnu 2004 byl projednán záměr sloučení společností Dream EKO, s.r.o., Dream GURMÁN, s.r.o., Dream Q s.r.o. a Dream SK , s.r.o., jako společností zanikajících se společností Dream ART, s.r.o. jako společností nástupnickou. Rozhodným dnem sloučení je 1. leden 2004. Na valné hromadě bylo dále schváleno rozhodnutí o změně obchodní firmy společnosti ze stávající Dream ART, s.r.o. na Dream Q, s.r.o. V roce 2005 zaměstnával 25 lidí. Podnik je součástí holdingu, který se zabývá především výrobou vysoce kvalitního titanového nádobí a jeho přímým prodejem. Nádobí je vyráběno v kooperaci s dceřinnými společnostmi, specializovanou slévárnou hliníku a velkokapacitní lakovací linkou. Konkrétně podnik Dream Q je výrobně - obchodní firma, kde obchodní činnost je tou hlavní, výrobní činnost spočívá pouze v kompletaci výrobků. Dream Q pak vyrobené nádobí prodává v ČR, prodej na Slovensku a v Polsku je zajištěn prostřednictvím dceřinných společností. Základním prodejním nástrojem podniku a jeho dceřinných společností je přímý prodej konečným zákazníkům na sálových prezentačních akcích. Důležitým prodejním nástrojem se v poslední době stává také telemarketing.

- 26 -

Dále se podnik zabývá prodejem a exportem dalších komodit, zejména lůžkovin, termoizolačních vláken, matrací, přikrývek z ovčích roun a dalších produktů do 18ti zemí světa.

5.2 Horizontální analýza

Při horizontální analýze byly použity absolutní rozdíly i procentní změny. Podrobná horizontální analýza je v příloze č.1 této bakalářské práce. Přímo zde se zabývám jen meziročními změnami těch nejdůležitějších položek, které nám znázorní následující tabulky č.1 až 3. V rámci horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát je zdůrazněn a podrobněji rozebrán vývoj tržeb, který bude pro lepší názornost vyjádřen pomocí grafů č.1 a 2.

Tab. č. 1: Horizontální analýza aktiv Položka Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva

tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč %

02/01 1 971 11,47 378 121,54 594 3,60 999 259,48

03/02 -3 373 -17,61 -458 -66,47 -2 694 -15,77 -221 -15,97

04/03 48 759 308,87 6 419 2778,79 40 859 283,90 1 481 127,34

05/04 17 807 27,59 14 895 223,98 1 951 3,53 961 36,35

Zdroj:vlastní propočty

Celková aktiva nejprve mírně vzrostla, v roce následujícím naopak zaznamenala pokles. V roce 2004 celková aktiva vzrostla o více než 300%, zvýšila se výrazně hodnota všech jejích složek. Nejvýrazněji co se procentní změny týče vzrostla aktiva stálá a to téměř o 3000 %, co se absolutní změny týče největší růst v hodnotě přes 40 milionů Kč zaznamenala aktiva oběžná. Vzrostla i aktiva ostatní. Příčinou tohoto velkého růstu aktiv byla fúze firmy s ostatními dceřinnými společnostmi, které potom zanikly. Nejvyšší hodnoty dosáhly celková aktiva roku 2005, rostly všechny složky aktiv, zejména aktiva stálá. Podnik totiž koupil novou budovu provozovnu v hodnotě přes 13 milionů Kč.

- 27 -

Tab. č. 2: Horizontální analýza pasiv Položka Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva

tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč %

02/01 1 971 11,47 2315 15,64 -390 -17,66 46 25,70

03/02 -3 373 -17,61 -3066 -17,91 -121 -6,66 -186 -82,67

04/03 48 759 308,87 43 564 310,06 5 189 305,77 6 15,38

05/04 17 807 27,59 1 293 2,24 16 391 238,03 123 273,33

Zdroj:vlastní propočty

Vývoj celkových pasiv logicky kopíruje vývoj celkových aktiv, neboť fakt, že aktiva se rovnají pasivům je jeden ze základních principů účetnictví. Vlastní kapitál s výjimkou meziroční změny 2003/2002 rostl, nejvíce v roce 2004 díky již zmiňované fúzi. Cizí zdroje zaznamenávaly v prvních dvou letech mírný pokles, poté už ale rostly, nejvýznamněji v roce 2005, kdy si firma vzala dlouhodobý bankovní úvěr. Co se týče ostatních pasiv, nejvýznamnější změnou byl nárůst v roce 2005 oproti roku 2004. Ostatní pasiva jsou však téměř zanedbatelnou položkou.

Tab. č. 3: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Položka HV za účetní období Provozní HV Finanční HV HV z běžné činnosti Mimořádný HV

tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč %

02/01 -6523 -73,81 -9553 -73,78 -51 -463,64 -6792 -75,68 269 194,93

03/02 -5379 -232,45 -6442 -189,75 21 52,50 -5249 -240,45 -130 -99,24

04/03 2626 85,68 3192 104,76 -650 -3421,05 2542 -82,91 84 8400

05/04 1734 394,99 2244 1547,59 741 110,76 1816 -346,56 -82 -96,47

Zdroj:vlastní propočty

Hospodářský výsledek za účetní období měl zprvu klesající trend pro strmý pokles tržeb. Tomuto faktu se podrobně věnuji na další stránce. Od roku 2004 už výsledek rostl, přesto byla v roce 2004 společnost ještě ve ztrátě. Stejný vývoj měl jakožto hlavní součást celkového HV i provozní hospodářský výsledek. Finanční výsledek hospodaření střídavě klesal a rostl, velmi značně klesl v roce 2004 a výrazně vzrostl o rok později.

- 28 -

Velmi zajímavý je vývoj tržeb, jak nám ukáží následující dva grafy. Graf č. 1: Vývoj tržeb za celé období

Vývoj tržeb za sledované období

100 000

tržby za prodej zboží

tis CZK

80 000 60 000

tržby za prodej vl. výrobků

40 000 20 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

rok

Zdroj:vlastní propočty

Graf č.2: Vývoj tržeb v letech 2002 a 2003

tis. CZK

Tržby v letech 2002,2003 350 300 250 200 150 100 50 0

tržby za prodej zboží

tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

2002

2003 rok

Zdroj:vlastní propočty

V roce 2001 měl podnik tržby pouze z prodeje zboží v částce přes 20 milionů Kč. V následujících dvou letech však tržby oproti roku 2001 prudce poklesly, z prvního grafu to dokonce díky měřítku vypadá, že neměl žádné. Proto byl přidal graf druhý, který ukazuje že až tak úplně tomu není. Tržby znázorněné v grafu č. 2 jsou v podstatě tržby jen za dva měsíce. Potom ustala veškerá obchodní činnost analyzovaného podniku. Tato obchodní činnost přešla na nově vzniknuté dceřinné společnosti Dream Gurmán a Dream Eko. Důvodem tohoto kroku byly důvody daňové. Podnik totiž překročil zákonem o DPH stanovený obrat a musel se stát plátcem DPH a daň odvádět, což představovalo částku mezi 11-13 % z měsíčního - 29 -

obratu. Proto se obchodní činností začaly zabývat zmiňované nově vzniklé dceřinné společnost, které povinnost DPH odvádět neměly. Proto se neodvedené DPH „ušetřilo a zůstalo ve firmě“. Takto tomu bylo v letech 2002 a 2003. Činností podniku tak v těchto letech bylo organizování prodejních akcí firem Dream Eko a Dream Gurmán. Tržby z těchto činností jsou zachycené v položce ostatní provozní výnosy. V roce 2004 pak došlo k fúzi a firma Dream Q zase začala obchodovat a hlavní složkou tržeb byl prodej vlastních výrobků. V roce 2005 tržby z prodeje výrobků ustoupily a hlavní složkou se staly tržby z prodeje zboží.

5.3 Vertikální analýza

Podrobná vertikální analýza je přílohou č.2 bakalářské práce. Struktura aktiv a pasiv je vyjádřena pomocí grafů č.3 a 4.

Graf č.3: Struktura aktiv

Struktura aktiv 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2001

2002

2003

stálá aktiva

oběžná aktiva

2004

2005

ostatní aktiva Zdroj:vlastní propočty

Z grafu č.3 je patrné, že převažující složkou aktiv jsou ve všech letech aktiva oběžná. V prvních čtyřech letech se jejich podíl na celkových aktivech pohyboval okolo 90 %. Zatímco v letech 2001 až 2003 byla oběžná aktiva tvořena zejména krátkodobými pohledávkami, v letech následujících vzrostl podíl zásob zhruba na stejnou úroveň. Aktiva stálá tvořila zprvu mizivé procento majetku firmy, mírně povyskočila v roce 2004 a značněji pak v roce 2005, kdy se jejich podíl vyšplhal na 26 %, to díky pořízení nové provozovny. Do roku 2003 byla stálá aktiva tvořena

- 30 -

pouze dlouhodobým hmotným majetkem, v letech dalších i dlouhodobým finančním majetkem, tzn. podíly ve svých dceřinných společnostech a jiným dlouhodobým finančním majetkem. V roce 2005 pak do majetku firmy přibyl

i nehmotný

dlouhodobý majetek – software za 150 tisíc Kč, což je však položka velmi zanedbatelná, netvoří ani 1 % ze stálých aktiv. Větší podíl než aktiva stálá měla v prvních třech letech dokonce aktiva ostatní, svého maximálního podílu 7,37 % dosáhla v roce 2003.

Graf č.4: Struktura pasiv

Struktura pasiv 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2001

2002

2003

vlastní kapitál

2004

2005

Cizí zdroje Zdroj:vlastní propočty

Podnik je ve všech letech financován převážně z vlastních zdrojů, v letech 2001 až 2004 se vlastní zdroje na celkovém financování podílely zhruba 90 %. Struktura se mírně změnila v roce 2005, kdy se zvýšil do té doby minimální podíl cizích zdrojů. Podnik si vzal dlouhodobý bankovní úvěr, kterým financoval nákup svojí nové provozovny. Do té doby podnik cizí zdroje podniku představovaly pouze krátkodobé závazky, zejména závazky z obchodního styku, žádné bankovní úvěry podnik neměl, ani kontokorentní. Podíl ostatních pasiv je tak zanedbatelný (pohyboval se většinou do 1 %), že tato složka ani není znázorněná v grafu.

5.4 Analýza rozdílových ukazatelů

Analýzou rozdílových ukazatelů se myslí analýza čistého pracovního kapitálu, který se vypočítá jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých cizích zdrojů.

- 31 -

Tab. č. 4: Čistý pracovní kapitál [tis. Kč] Rok / Ukazatel Oběžná aktiva Krátkodobé cizí zdroje ČPK

2001 16 492 2 208 14 284

2002 17 086 1 818 15 268

2003 14 392 1 697 12 695

2004 55 251 6 855 48 396

2005 57 202 12 594 44 608

Zdroj:vlastní propočty

Čistý pracovní kapitál byl ve všech letech kladný, tzn. že oběžná aktiva plně pokryla a ve všech letech značně převýšila krátkodobé cizí zdroje. Čistý pracovní kapitál je tedy část oběžných aktiv, která je krytá dlouhodobými zdroji. Lze tedy konstatovat, že podnik používá konzervativní strategii financování oběžného majetku.

5.5 Zadluženost

Výsledné hodnoty ukazatelů zadluženosti shrnuje tabulka č. 5. Vývoj zadluženosti a míry samofinancování znázorní graf č. 5.

Tab. č. 5 Ukazatele zadluženosti Rok / Ukazatel Celková zadluženost Dlouhodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost Míra samofinancování Dluh na vlastním jmění Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování

2001 12,85% 0,00% 12,85% 86,11% 0,15 47,59

2002 9,49% 0,00% 9,49% 89,34% 0,11 24,84

2003 10,75% 0,00% 10,75% 89,00% 0,12 60,82

2004 10,62% 0,00% 10,62% 89,26% 0,12 8,66

2005 28,24% 12,95% 15,29% 71,53% 0,39 44,23 3,23

Zdroj:vlastní propočty

Z tabulky je patrné, že celková zadluženost podniku je po celé sledované období velmi nízká a do roku 2004 je tvořena pouze zadlužeností krátkodobou. V tomto období se zadluženost pohybovala pouze kolem 10 %. Nejvyšší míry zadluženosti 28,24 % podnik dosáhl v roce 2005. Nově pořízený dlouhodobý majetek totiž financoval dlouhodobými cizími zdroji - investičním bankovním úvěrem. V tomto roce se úroveň dlouhodobé a krátkodobé zadluženosti téměř vyrovnává. Protipólem celkové zadluženosti je ukazatel samofinancování, který je hodně vysoký, zprvu se pohybuje kolem 90 % a až v roce 2005 míra samofinancování poklesla zhruba na 70 %. Financování z vlastních zdrojů tedy znatelně převažuje.

- 32 -

Graf č. 5: Zadluženost a míra samofinancování

Zadluženost a míra samofinancování 100% 80% 60%

Celková zadluženost Míra samofinancování

40% 20% 0% 2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj:vlastní propočty

Ukazatel dluhu na vlastním jmění je také velmi nízký, což přirozeně souvisí se stavem zadluženosti. Zatímco v prvních čtyřech letech připadlo na 1 Kč vlastního jmění zhruba 0,11 až 0,15 Kč dluhu, s růstem zadluženosti v roce 2005 povyskočil ukazatel na 0,39 Kč. I to lze považovat za hodnotu velmi nízkou. Ukazatel úrokového krytí ukazuje kolikrát překročil zisk zaplacené úroky. V prvních čtyřech letech nemělo smysl ukazatel počítat, neboť podnik k financování nepoužíval bankovní zdroje. V roce 2005 dosáhl vysoké hodnoty 44,27. Z toho vyplývá, že podnik nemá problémy s úhradou nákladových úroků. Pokud je ukazatel podkapitalizování menší než 1, znamená to, že podnik kryje část svých stálých aktiv krátkodobými zdroji, což není příliš dobré. U analyzované firmy je tomu ale přesně naopak, lze konstatovat, že podnik je spíše překapitalizovaný, tzn. že stálá aktiva jsou plně kryta dlouhodobými zdroji a navíc dlouhodobé zdroje kryjí i část aktiv oběžných. V posledních dvou letech lze sice vidět klesající trend ukazatele, přesto ke hranici podkapitalizování má podnik ještě hodně daleko.

5.6 Platební schopnost

Ukazatele platební schopnosti nám shrnuje tabulka č. 6

- 33 -

Tab. č. 6: Ukazatele platební schopnosti Rok / Ukazatel Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita CF likvidita

2001 7,47 7,33 2,95 -

2002 8,06 4,77 1,68 -

2003 8,48 8,06 0,67 -

2004 8,06 4,77 1,68 -

2005 4,54 2,73 0,40 0,57

Zdroj:vlastní propočty

Hodnota běžné likvidity je ve všech letech znatelně vyšší než doporučovaná minimální hranice pro zachování solventnosti 1,5. Čím je hodnota vyšší, tím je pravděpodobnější, že solventnost podniku zůstane zachována. Naprosto shodně lze hodnotit i ukazatel pohotové likvidity, který také ve všech letech značně převyšuje doporučenou minimální hranici 1. Na druhou stranu ovšem takto vysoké hodnoty mohou signalizovat, že podnik nepříliš efektivně hospodaří se svými aktivy - že oběžná aktiva mají zbytečně vysokou hodnotu, tedy že mu zásoby a pohledávky zbytečně váží peníze, které by mohl podnik jiným způsobem investovat a rozmnožovat, což by logicky vyústilo ve zvýšení rentability podniku. I s hotovostní likviditou nemá podnik žádné problémy, v prvních čtyřech letech byly hodnoty hotovostní likvidity nad doporučovaným intervalem 0,2 – 0,5. V roce 2005 hotovostní likvidita sice poklesla, přesto spadá do doporučovaného intervalu. Podnik tedy není bezprostředně ohrožen platební neschopností. Co se Cash flow likvidity týče, nelze ji porovnat v čase, neboť výkaz Cash flow byl k dispozici pouze za rok 2005. Dle literatury [6] by hodnota pro finančně zdravý podnik měla být větší jak 40 %, což podnik splňuje.

5.7 Aktivita

Ukazatele aktivity shrnuje tabulka č. 7.

Tab. č. 7: Ukazatele aktivity Rok / Ukazatel obrat CA obrat DHM obrat zásob doba obratu zásob [dny] obrat pohledávek doba obratu pohledávek [dny] doba obratu závazků [dny]

2001 1,67 92,05 92,64 3,9 2,96 123,2 28,2

2002 0,03 0,76 0,54 672,1 0,04 9104,8 1268,8

2003 0,01 0,82 0,26 1386,6 0,02 24219,4 3277,3

2004 1,85 43,02 5,29 68,9 5,63 64,8 20,9

2005 1,69 9,60 6,10 59,9 4,72 77,4 35,2

Zdroj:vlastní propočty

- 34 -

Ukazatel obratu CA nám s výjimkou let 2002 a 2003 říká, že celková aktiva se v tržbách za rok otočí téměř dvakrát. Pro ukazatele aktivity neexistují žádné doporučené hodnoty, obecně platí, že čím vyšší obrat tím lepší a naopak čím nižší doba obratu tím lépe (s výjimkou závazků). V letech 2002 a 2003 je hodnota ukazatele velice nízká, důvodem pro to je utlumení obchodní činnosti, což mělo za následek minimální tržby. Tyto dva zmiňované roky jsou právě díky tomuto faktu v případě ukazatelů aktivity s ostatními roky neporovnatelné, neboť právě tržby jsou položka, která je při výpočtu této skupiny ukazatelů velmi významná. Proto při hodnocení dalších ukazatelů aktivity nebudou brány tyto roky v potaz. Obrat dlouhodobého hmotného majetku je v letech 2001 a 2004 velmi vysoký, firma měla vysoké tržby a téměř žádný dlouhodobý majetek. V roce 2005 se obrat DHM snížil na 9,6 obrátek neboť tržby se sice asi o 20 milionů Kč zvýšily, ale ještě ve větší míře se zvýšila hodnota DHM. Ukazatel obratu zásob měří jak efektivně podnik využívá zásoby.V roce 2001 je obrat vysoký a logicky doba obratu nízká, asi 4 dny. To vyplývá o vysoce efektivním řízení zásob v tomto roce. V letech 2004 a 2005 jsou hodnoty ukazatele naprosto odlišné, ale s rokem 2001 taktéž neporovnatelné. V roce 2001 se totiž podnik zabýval pouze prodejem zboží, nikoliv výrobků a v rámci zásob na skladě měl převážně pouze zboží. V letech 2004 a 2005 už podnik vyvíjel i částečnou výrobní činnost a v rámci zásob měl podnik na skladě hodně materiálu, rozpracované výroby a hotových výrobků. Přesto pouhých 5, resp. 6 obrátek za rok a z toho vyplývající doba obratu 69, resp. 60 dní jsou hodnoty nepříliš lichotivé a lze konstatovat, že v řízení zásob má podnik velké rezervy. Zbytečně velké zásoby totiž za prvé váží peněžní prostředky

a za druhé podniku rostou skladovací náklady.

Ukazatel obratu pohledávek nám říká, kolikrát se pohledávky během roku přemění na peníze a doba obratu pohledávek jak dlouho podnik čeká na úhradu od svých odběratelů. Obrat pohledávek je velice nízký, v roce 2001 pouhé necelé tři obrátky, v roce 2004 a 2005 se počet obrátek sice mírně zvýšil, přesto hodnoty 5,63 resp. 4,72 obrátek jsou stále hodně nízké. Proto podnik čekal na úhradu od svých odběratelů v letech 2004 a 2005 dobu delší než 2 měsíce, v roce 2001 dokonce přes 4 měsíce. Toto lze částečně vysvětlit prodejem na firemní splátky. Naproti tomu ukazatel doby obratu závazků nám říká, za jak dlouho platí podnik své závazky. Doba obratu závazků je podstatně nižší než doba obratu pohledávek.

- 35 -

Porovnáním doby obratu pohledávek a závazků lze konstatovat, že podnik nevyužívá obchodního úvěru, ale poskytuje jej.

5.8 Rentabilita Ukazatele rentability shrnuje tabulka č. 8.

Tab. č.8: Ukazatele rentability Rok / Ukazatel 2001 ROA zd. 51,41% ROE 59,71% ROCE 59,71%

2002 12,08% 13,52% 13,52%

2003 -19,42% -21,81% -21,81%

2004 -0,68% -0,76% -0,76%

2005 1,62% 2,20% 1,92%

Zdroj:vlastní propočty

Všechny ukazatele rentability vykázaly v prvních dvou letech a zejména v roce 2001 vysoké hodnoty, podnik velmi efektivně zhodnocoval investovaný kapitál. V letech 2003 a 2004 byla rentabilita záporná, podnik vykázal v obou letech ztrátu. Tyto dva roky lze považovat za přelomové roky ve vývoji firmy. V roce 2003 podnik investoval nemalé prostředky do přípravy výroby a získání technologií. A rok 2004 je rokem fúze s ostatními podniky, zde byl finanční výsledek ovlivněn právě náklady na fúzi. V roce 2005 už je podnik opět ziskový, rentabilita vlastního kapitálu je vyšší než rentabilita celkového vloženého kapitálu, což poukazuje na vliv finanční páky, tzn. že podnik efektivně využívá cizí zdroje.

5.9 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Pomocí této analýzy kvantifikujeme, jak se jednotliví činitelé podíleli na změně syntetického ukazatele. Za syntetický ukazatel jsou všeobecně považovány ukazatele rentability.

5.9.1 Pyramidový rozklad ROA Při analýze ROA zjišťujeme, jak se na změně tohoto ukazatele podílela ziskovost tržeb a obrat celkových aktiv.

- 36 -

Tab. č. 9: Vstupní data pro rozklad ROA Rok / Ukazatel ROA [%] Ziskovost tržeb [%] Obrat celkových aktiv

2001 51,41 30,87 1,6655

2002 12,08 442,45 0,0273

2003 -19,42 -1621,69 0,0120

2004 -0,68 -0,37 1,8504

2005 1,62 0,96 1,6862

Zdroj:vlastní propočty

Při výpočtu byla použita funkcionální metoda, která se dá jako jediná použít při existenci záporných indexů. Výsledky dosažené touto funkcionální metodou nám shrne tabulka č. 10.

Tab. č. 10: Rozklad ROA ∆ ROA vliv ziskovosti tržeb vliv obratu CA

2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 -39,34% -31,49% 18,74% 2,30% 348,36% -40,53% 1509,76% 2,35% -387,70% 9,04% -1491,02% -0,05% Zdroj:vlastní propočty

Rentabilita celkového vloženého kapitálu nejprve meziročně značně klesala, z roku 2001 na rok 2002 o 39,34 % zejména vlivem poklesu obratu celkových aktiv, který převýšil rostoucí ziskovost tržeb. ROA klesla i v roce 2003, jen vliv ziskovosti tržeb a obratu CA byl opačný. V roce 2004 už rentabilita meziročně vzrostla, respektive by bylo možné to vyjádřit také slovy „snížila se ztrátovost“. Hlavní podíl na tom měla rostoucí ziskovost tržeb, která převýšila pokles obratu CA. Rentabilita celkového vloženého kapitálu vzrostla i o rok později opět díky růstu ziskovosti tržeb.

5.9.2 Pyramidový rozklad ROE Při analýze ROE zjišťujeme, jak se na změně tohoto ukazatele podílela ziskovost tržeb, obrat celkových aktiv a finanční páka (neboli poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu).

Tab. č. 11: Vstupní data pro rozklad ROE Rok / Ukazatel ROE [%] Ziskovost tržeb [%] Obrat celkových aktiv Finanční páka

2001 59,71 30,87 1,67 1,16

2002 13,52 442,45 0,03 1,12

2003 -21,81 -1621,69 0,01 1,12

2004 -0,76 -0,37 1,85 1,12

2005 2,20 0,93 1,69 1,40 Zdroj:vlastní propočty

- 37 -

Opět použitím funkcionální metody bylo dosaženo těchto výsledků, které nám shrne tabulka č.12.

Tab. č. 12: Rozklad ROE ∆ ROE vliv ziskovosti tržeb vliv obratu CA vliv finanční páky

2002/2001 -46,19% 399,63% -439,78% -6,04%

2003/2002 -35,33% -45,44% 10,14% -0,04%

2004/2003 21,05% 1693,03% -1673,63% 1,65%

2005/2004 2,96% 2,89% -0,06% 0,13%

Zdroj:vlastní propočty

Velmi podobný vývoj jako rentabilita celkového vloženého kapitálu měla i rentabilita vlastního kapitálu. V roce 2002 pokleslo ROE i přes rostoucí ziskovost tržeb o 46,19 %. Vliv ziskovosti tržeb sice zvýšil rentabilitu vlastního kapitálu o 399,63 %, ale negativní vliv zejména obratu CA a také finanční páky vliv ziskovosti tržeb převýšil. Pokles následoval i v roce 2003, vliv veličin ziskovosti tržeb a obratu CA byl tentokrát opačný, vliv finanční páky byl opět negativní, ale minimální. V roce 2004 už rentabilita vlastního kapitálu meziročně vzrostla díky výraznému růstu ziskovosti tržeb, který převýšil méně výrazný pokles obratu CA. Malý podíl na růstu ROE měl i vliv finanční páky. V roce 2005 došlo opět k růstu ROE, opět se zvýšila ziskovost tržeb, kladný vliv měla i finanční páka, jen mírně poklesl obrat celkových aktiv.

Abychom zjistili, zda se podniku vyplatí zvyšovat podíl cizích zdrojů, používá se ukazatel ziskový účinek finanční páky. Hodnoty tohoto ukazatele jsou uvedeny v tabulce č. 13.

Tab. č. 13: Ziskový účinek finanční páky ziskový účinek fin.páky

2001 1,1613

2002 1,1194

2003 1,1236

2004 1,1203

2005 1,3664

Zdroj:vlastní propočty

Ve všech letech je ziskový účinek finanční páky vyšší než 1. To znamená, že zvýšením cizích zdrojů dojde i ke zvýšení rentability vlastního kapitálu.

- 38 -

5.10 Altmanův Z-score model

Hodnoty dílčích ukazatelů a celkové Z-score nám shrnuje tabulka č. 14.

Tab. č. 14: Altmanův model Rok / Ukazatel

2001

2002

2003

2004

2005

x1

0,83

0,80

0,80

0,75

0,54

x2

0,51

0,12

-0,19

-0,01

0,02

x3

0,75

0,18

-0,19

-0,01

0,03

x4

0,05

0,06

0,06

0,04

0,01

x5

1,67

0,03

0,01

1,85

1,69

Z-score

5,03

1,29

-0,15

2,38

2,19

Zdroj:vlastní propočty

Výsledné hodnoty Z - score se pohybují v rozmezí od -0,15 do 5,03. Pouze v prvním roce lze podnik zařadit do kategorie podniků finančně pevných. O rok později Z score citelně podkleslo, a dále se propadlo i v roce v roce 2003, kdy dosáhlo až záporné hodnoty. V tomto roce podnik spadá do kategorie podniků se špatnou finanční situací. V letech ostatních podnik spadá do kategorie podniků s nevyhraněnou finanční situací. Hodnoty Altmanova Z-score modelu je však třeba brát s rezervou, neboť Z-score byl konstruován pro americký trh. Proto byl podnik hodnocen také pomocí indexu IN, vytvořeného pro české podniky

5.11 Index IN

Index IN pro celé národní hospodářství i pro odvětví obchodu shrnuje tabulka č.15.

Tab. č. 15: Index IN Rok / Ukazatel x1 x2 x3 x4 x5 x6 IN pro celé NH IN pro obchod

2001 7,78 0,00 0,75 4,24 7,47 0,00 10,86 11,71

2002 10,54 0,00 0,18 2,48 9,40 0,00 6,05 6,85

2003 9,30 0,00 -0,19 2,00 8,48 0,00 2,28 2,54

2004 9,42 0,00 -0,01 2,04 8,06 0,01 3,65 4,02

2005 3,54 44,23 0,03 1,96 4,54 0,02 7,10 6,87 Zdroj:vlastní propočty

- 39 -

Hodnota indexu IN pro celé národní hospodářství se pohybuje v rozmezí od 2,28 do 10,86 a hodnota IN pro odvětví obchodu v rozmezí od 2,54 do 11,71. Jedná se tedy o hodnoty větší než 2, proto lze podnik ve všech letech zařadit do kategorie podniků finančně zdravých. Při podrobnějším zkoumání výsledků celkového indexu IN vidíme, že podnik dosáhl těchto vysokých hodnot zejména proto, že ukazatel x6, který má jako jediný zápornou váhu hraje minimální vliv. Podnik měl totiž jen minimum závazků po splatnosti. Zprvu měl index IN klesající trend, od roku 2004 však pozorujeme trend opačný a lze tedy předpokládat, že by podnik v budoucnu neměl mít finanční potíže.

- 40 -

6. Závěr a doporučení Cílem této práce bylo provést analýzu finanční situace podniku Dream Q s.r.o., zabývajícího se obchodně – výrobní činností, s převahou činnosti obchodní, na základě rozboru účetních výkazů ve sledovaném období 2001 až 2005.

Za použití metod technické finanční analýzy byla nejprve provedena horizontální a vertikální analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát, následně analýza rozdílových ukazatelů a poté stěžejní část celé práce, analýza poměrových ukazatelů - konkrétně zadluženosti, platební schopnosti, aktivity a rentability. U syntetického ukazatele rentability byl proveden rozklad pomocí pyramidových soustav a na závěr provedena predikce finanční tísně podniku prostřednictvím Altmanova Z-score modelu a indexu IN.

V rámci horizontální a vertikální analýzy bylo zjištěno, že s výjimkou roku 2003 aktiva a pasiva podniku rostla, v (pro vývoj firmy) klíčovém roce fúze s ostatními dceřinnými společnostmi 2004 dokonce skokově, meziročně o více než 300 %. Aktiva podniku jsou tvořena zejména aktivy oběžnými, i když hodnota aktiv stálých postupně vzrůstá. Podnik je ve všech letech financován převážně z vlastních zdrojů, až v roce 2005 se díky dlouhodobému bankovnímu úvěru podíl cizích zdrojů na financování zvýšil, přesto nedosáhl ani 30ti procentního podílu.

Čistý pracovní kapitál byl ve všech letech kladný, oběžná aktiva plně pokrývala a také značně převyšovala krátkodobé cizí zdroje, takže větší část oběžných aktiv byla pokryta dlouhodobými zdroji.

Zadluženost podniku lze ohodnotit jako nízkou, do roku 2004 se zadluženost pohybuje kolem pouhých 10 % a je tvořena pouze zadlužeností krátkodobou. V roce 2005 se zadluženost blíží 30 % a je už tvořena zadlužeností krátkodobou i dlouhodobou zhruba ve stejném poměru. Velmi nízký je taktéž dluh na vlastním jmění. Pozitivní pro podnik je i fakt, že není podkapitalizován a díky vysoké hodnotě úrokového krytí nemá problémy s úhradou nákladových úroků.

- 41 -

Likviditu lze také považovat za silnou stránku podniku. Hodnoty všech dílčích druhů likvidity ve všech letech znatelně přesahují, nebo minimálně spadají do doporučených minimálních hodnot pro zachování solventnosti. Je však třeba brát v potaz, že ukazatele běžné, pohotové a hotovostní likvidity jsou kvantifikovány ze statických údajů na konci roku a nemusí odrážet skutečnou situaci během roku. K výpočtu vhodnějšího ukazatele likvidity je potřeba výkaz cash flow, který byl bohužel k dispozici pouze pro rok 2005. V tomto roce hodnota Cash flow likvidity dosáhla 57 % a podnik tak lze klasifikovat jako finančně zdravý.

Vysoká hodnota zejména běžné likvidity má ale negativní vliv na ukazatele aktivity a rentability podniku. Právě zejména ukazatele aktivity jsou velkou slabinou podniku. Obrovské rezervy má podnik v řízení zásob a zejména při inkasování peněžních prostředků z pohledávek vůči svým odběratelům, na úhradu podnik čeká déle než 2 měsíce. Ne v každém roce se také podniku podařilo dosahovat zisku, roky 2003 a 2004 byly ztrátové, ale zároveň taky „odrazové“ pro další vývoj podniku. Rok 2003 byl ve znamení vysokých investic do technologií pro výrobu a rok 2004 byl rokem fúze s ostatními následně zaniklými dceřinnými společnostmi. Od zmiňovaného roku 2004 už lze pozorovat pozitivní trend růstu rentability.

Pomocí analýzy pyramidových soustav ukazatelů byly zjištěny příčiny vývoje finanční situace. Vývoj rentability celkového vloženého kapitálu

je nejvíce

ovlivněn ziskovostí tržeb, negativní roli naopak sehrává obrat celkových aktiv, zejména do roku 2004. I při vývoji rentability vlastního kapitálu hrála největší a pozitivní roli ziskovost tržeb, pozitivní vliv měla i finanční páka, negativní byl opět obrat celkových aktiv.

Predikcí finanční tísně podniku pomocí Altmanova modelu bylo zjištěno, že podnikové Z-score se zpočátku výrazně propadalo a podnik se dostal z kategorie finančně zdravých podniku až do podniků se špatnou finanční situací. Od roku 2004 patří do kategorie podniků s nevyhraněnou finanční situací. Dle indexu IN spočítaného pro celé národní hospodářství i přímo pro odvětví obchodu lze podnik zařadit ve všech letech mezi podniky finančně zdravé.

- 42 -

Pro kladnou hodnotu čistého pracovního kapitálu, nízkou zadluženost a dobrou likviditu lze podnik označit za stabilní. Doporučil bych se zaměřit na efektivnější řízení zásob, podnik má zásoby hodně velké a jejich snížením by vzrostl jejich obrat. To pravděpodobně nebude možné, neboť podnik má na skladě tříměsíční pojistnou zásobu výrobků pro případ výpadku výroby a také velké množství reklamních a dárkových předmětů, které se vozí ve velkých množstvích v kontejnerech po moři až z Číny, přičemž tato jedna dodávka zabere několik měsíců. Proto jediným možným krokem ke snížení stavu zásob je případné snížení pojistné zásoby, což ale představuje jistou míru rizika Dále bych doporučil zaměřit se na urychlení inkasa peněžních prostředků prostřednictvím splátkového prodeje přes tímto se zabývající finanční instituce, např. Home Credit. Pro zvýšení rentability je třeba se zaměřit na další zvyšování ziskovosti tržeb, ke zvýšení rentability by přispělo i zvýšení podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku a v neposlední řadě také vyšší využití aktiv, tedy zvýšení obratu CA, jehož vliv vždy tlačil rentabilitu silně dolů. Toho by podnik

dosáhl zvyšováním tržeb, protože

snížení aktiv (zejména oběžných) z výše uvedených důvodů nepřipadá příliš v úvahu.

- 43 -

7. Použitá literatura [1] ALTMAN, E. I.: Predicting Financial Distress of Companies: Revisiting the Z-score and Zeta Models, 2000. dostupné z <pages.stern.nyu.edu/~ealtman/Zscores.pdf>

[2] BREALY, R.A., MYERS,S.C.

Teorie a praxe firemních financí. Praha:

Victoria Publishing, 1994, 971 s. ISBN 80-85605-24-4.

[3] KOLEKTIV AUTORŮ. Finanční řízení v praxi. 1. vyd. Praha: Alena Pavlíková, 2002. 467 s.

[4] KOVANICOVÁ, D. - KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl I : Jak porozumět účetním výkazům. 4. vyd. Praha: Polygon, 1997. 242 s. ISBN 80-8596747-2.

[5] KOVANICOVÁ, D. - KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl II : Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 6 s. ISBN 8085967-56-1.

[6] SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera (finanční analýza v řízení firmy). 1. vyd. Brno: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1.

[7] VALACH, J. A KOL. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-X.

[8] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1998. 105 s. ISBN 80-7157-339-6.

- 44 -

8. Seznam použitých zkratek CA

celková aktiva

CF

cash flow

CP

cenné papíry

CZ

cizí zdroje

ČZ

čistý zisk

DHM

dlouhodobý hmotný majetek

DZ

dlouhodobé zdroje

KCZ

krátkodobé cizí zdroje

OA

oběžná aktiva

ROA

rentabilita celkového vloženého kapitálu

ROCE

rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu

ROE

rentabilita vlastního kapitálu

SA

stálá aktiva

Sd

sazba daně PO

T

tržby celkem

VK

vlastní kapitál

Z

Z-score

ZD

zisk před zdaněním

ZK

základní kapitál

ZUD

zisk před úroky a daněmi

- 45 -

9. Seznam tabulek a grafů Tabulky: Tab. č. 1: Horizontální analýza aktiv Tab. č. 2: Horizontální analýza pasiv Tab. č. 3: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Tab. č. 4: Čistý pracovní kapitál Tab. č. 5: Ukazatele zadluženosti Tab. č. 6: Ukazatele platební schopnosti Tab. č. 7: Ukazatele aktivity Tab. č. 8: Ukazatele rentability Tab. č. 9: Vstupní data pro rozklad ROA Tab. č. 10: Rozklad ROA Tab. č. 11: Vstupní data pro rozklad ROE Tab. č. 12: Rozklad ROE Tab. č. 13: Ziskový účinek finanční páky Tab. č. 14: Altmanův model Tab. č.15 : Index IN

Grafy: Graf č. 1: Vývoj tržeb za celé období Graf č.2: Vývoj tržeb v letech 2002 a 2003 Graf č.3: Struktura aktiv Graf č.4: Struktura pasiv Graf č. 5: Zadluženost a míra samofinancování

10. Seznam příloh Příloha č. 1 – Horizontální analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát Příloha č. 2 – Vertikální analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát Příloha č. 3 – Finanční výkazy společnosti

- 46 -