FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Renata HAVLÍKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. Ing. Iva ŽIVĚLOVÁ, CSc.

Znojmo, 2010

2

3

4

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá posouzením finančního zdraví vybraného podniku Jemča, a. s. Cílem této práce je vypracovat rozbor finanční situace podniku. Práce je rozdělena na dvě části V první teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a metody finanční analýzy. Druhou část představuje praktická aplikace. Zde jsou použity základní metody finanční analýzy jako horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, analýza pracovního kapitálu a bankrotní modely. V závěru jsou vyhodnoceny vypočtené hodnoty, na jejichž základě lze zjistit jak firma hospodaří.

Abstrakt Die Bachelorarbeit beschäftigt sich mit dem Auswerten der finanziellen Gesundheit der ausgewählten Firma Jemča, a. s. Das Ziel dieser Arbeit ist es, die Analyse der Finanzsituation des Unternehmens auszuarbeiten. Die Arbeit gliedert sich in zwei Teile. Im ersten theoretischen Teil werden die Grundbegriffe und Methoden der Finanzanalyse näher erklärt. Den zweiten Teil stellt die praktische Applikation dar. Hier wurden die Grundmethoden der

Finanzanalyse

wie

horizontale

Analyse,

vertikale

Analyse,

Analyse

der

Verhältniskennzahlen, Analyse des werbenden Kapitals und die Bankrott-Modelle benutzt. Im Schlussteil der Arbeit werden berechnete Werte ausgewertet, aufgrund derer man analysieren kann, wie die ausgewählte Firma wirtschaftet.

5

Obsah 1 Úvod........................................................................................................................................ 8 2 Cíle práce a metodika.............................................................................................................. 9 3 Literární rešerše .................................................................................................................. 10 3.1 Finanční analýza............................................................................................................ 10 3.2 Uživatelé finanční analýzy............................................................................................ 10 3.2.1 Externí uživatelé finanční analýzy ............................................................................... 11 3.2.2 Interní uživatelé finanční analýzy ................................................................................ 12 3.3 Zdroje informací pro zpracování finanční analýzy ................................................... 13 3.3.1 Rozvaha..................................................................................................................... 13 3.3.2 Výkaz zisku a ztrát .................................................................................................... 14 3.3.3 Příloha k účetní závěrce ............................................................................................... 16 3.3.4 Výroční zpráva ............................................................................................................. 17 3.4 Metody finanční analýzy................................................................................................. 17 3.4.1 Fundamentální finanční analýza .................................................................................. 17 3.4.2 Technická finanční analýza.......................................................................................... 18 3.5 Členění finanční analýzy................................................................................................. 18 3.6 Analýza absolutních ukazatelů .................................................................................... 18 3.6.1 Horizontální analýza ................................................................................................. 18 3.6.2 Vertikální analýza ........................................................................................................ 19 3.7 Analýza poměrových ukazatelů ...................................................................................... 19 3.7.1 Ukazatele zadluženosti.............................................................................................. 20 3.7.2 Ukazatele likvidity ....................................................................................................... 21 3.7.3 Ukazatele aktivity...................................................................................................... 22 3.7.4 Ukazatele rentability ................................................................................................. 24 3.8 Analýza rozdílových ukazatelů ....................................................................................... 26 3.8.1 Čistý pracovní kapitál ............................................................................................... 26 3.9 Analýza soustav ukazatelů .............................................................................................. 27 3.9.1 Pyramidové soustavy ukazatelů ................................................................................ 27 3.9.2 Účelové výběry ukazatelů ......................................................................................... 27 4 Vlastní výsledky.................................................................................................................... 31 4.1 Charakteristika podniku Jemča, a. s........................................................................... 31 4.2 Finanční analýza............................................................................................................ 33 4.2.1 Horizontální analýza .................................................................................................... 33 4.2.1.1 Horizontální analýza aktiv .................................................................................. 33 4.2.1.2 Horizontální analýza pasiv .................................................................................. 35 4 2.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ................................................................ 36 4.2.2 Vertikální analýza. .................................................................................................... 40 4.2.2.1 Vertikální analýza aktiv ...................................................................................... 40 4.2.2.2 Vertikální analýza pasiv ...................................................................................... 42 4.2.2.3 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát .................................................................... 43 4.2.3 Analýza poměrových ukazatelů ................................................................................ 47 4.2.3.1 Ukazatele zadluženosti........................................................................................ 47 4.2.3.2 Ukazatele likvidity .............................................................................................. 49 4.2.3.3 Ukazatele aktivity................................................................................................ 50 4.2.3.4 Ukazatele rentability ................................................................................................. 52 4.2.4 Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................................. 54 4.2.5 Účelové výběry ukazatelů ............................................................................................ 55 4 2.5.1 Altmanův model – Z – skóre..................................................................................... 55 4.2.5.2 Tafflerův model......................................................................................................... 56 5 Závěr ..................................................................................................................................... 58 6

6 Použité zdroje........................................................................................................................ 61 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 63 Seznam grafů............................................................................................................................ 63 Přílohy ...................................................................................................................................... 64

7

1 Úvod Finanční analýza je důležitým nástrojem hodnocení ekonomických výsledků společnosti. Představuje významnou součást finančního řízení podniku a má

podstatnou roli

ve finančním rozhodování. Posuzuje ekonomické zdraví společnosti, zjišťuje, jestli podnik dobře hospodaří, pomáhá mu identifikovat slabé stránky, při kterých by mohl mít v budoucnu možné problémy, ale i silné stránky, které by mu v budoucnosti mohly pomoct se dostat ze špatné finanční situace. Základní informační zdroje finanční analýzy vychází především z finančního účetnictví, kterými jsou účetní výkazy. Zahrnují rozvahu, výkaz zisku a ztrát, přehled o peněžních tocích (cash flow), včetně příloh a výroční zprávy společnosti. Z těchto zdrojů, které jsou veřejně dostupné, se provádí externí finanční analýza. Tato analýza je prováděna pro potřeby bank, investorů, strategických partnerů či významných obchodních partnerů. Interní finanční analýzou se zabývají finanční manažeři a vrcholové vedení společnosti. Čerpá se z pramenů z finančního účetnictví, ty jsou ještě doplněny o manažerské (vnitropodnikové, nákladové) účetnictví, kalkulace, firemní statistiky, firemní plány apod. Interní analýza je pak určena pro management firmy. Podstatným nástrojem finanční analýzy je soustava metod, které analyzují finanční situaci společnosti. Mezi tyto metody patří horizontální a vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů (zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability), analýza rozdílových ukazatelů (čistého pracovního kapitálu) a analýza soustav ukazatelů (pyramidové soustavy, bankrotní a bonitní modely). Tato práce je vypracována z pohledu externího uživatele finanční analýzy, kde data byly získány od firmy Jemča, a. s. Jiné další informace poskytnuty nebyly, proto je možno provést pouze externí finanční analýzu.

8

2 Cíle práce a metodika Cílem této bakalářské práce je zjistit silné a slabé stránky ve finančním hospodaření podniku pomocí rozboru finanční situace vybrané analyzované firmy Jemča, a. s. Finanční situace společnosti je posuzována v letech 2007 až 2009 prostřednictvím základních metod finanční analýzy. Získané informace pak pomohou vyhodnotit

finanční zdraví

zkoumaného podniku a usnadní určit, jak firma hospodaří. Jako základní informační zdroje byly použity k provedení finanční analýzy účetní výkazy, které byly sestaveny vždy k 31. 3. daného roku za období 2007 až 2009. Součástí účetních výkazů byly rozvaha a výkazy zisků a ztrát, které byly obsaženy v roční účetní uzávěrce. Bakalářská práce je rozdělena do 3 částí. První část se skládá z literární rešerše, ve které jsou popsány definice a základní pojmy finanční analýzy. Dále jsou zde charakterizováni uživatelé finanční analýzy, zdroje informací, které slouží pro její zpracování. Jako poslední jsou zde popsány metody finanční analýzy. Praktická část je zaměřena na zpracování získaných informací. Na první stránce praktické části je stručně popsána analyzovaná společnost (základní údaje o firmě, historie podniku a výrobní sortiment společnosti). Na dalších stránkách tvoří praktickou část vlastní výsledky. Vlastní výsledky představují horizontální analýzu, vertikální analýzu, analýzu poměrových ukazatelů, do které patří ukazatele zadluženosti, ukazatele likvidity, ukazatele aktivity, ukazatele rentability. Dále vlastní výsledky zahrnují analýzu rozdílových ukazatelů, kterou tvoří čistý pracovní kapitál. Jako poslední byly použity bankrotní modely, z nichž byly vybrány Altmanův model Z-skóre a Tafflerův model. Výsledné hodnoty byly sestaveny do tabulek a grafů. Pod jednotlivými grafy, vytvořených z vypočtených hodnot, jsou uvedeny komentáře. Poslední část práce se skládá ze závěru, ve kterém jsou shrnuty výsledky finanční analýzy podniku. Jsou zde zahrnuty návrhy na opatření, které by mohly vést ke zlepšení stávající situace zkoumaného podniku.

9

3 Literární rešerše 3.1 Finanční analýza Finanční analýza jako formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá opatření, využít tyto informace pro řízení a rozhodování. Finanční analýza přestavuje ohodnocení minulosti, současnosti a doporučení vhodných řešení do předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Jejím cílem je poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabiny, které by mohly vést k problémům a determinovat silné stránky. Finanční analýza směřuje k poznání, co do budoucna podnikové finance vydrží, má vyústit v potvrzení nebo modifikaci dosavadní finanční politiky. Nejde tedy jen o hodnocení jevů uplynulých období, ale také především o prognózu finančních perspektiv podniku.1

3.2 Uživatelé finanční analýzy Informace, které se týkají finanční situace podniku, jsou předmětem zájmu mnoha subjektů přicházejících tak či onak do kontaktu s daným podnikem. Finanční analýza je důležitá pro akcionáře, věřitele a další externí uživatele, rovněž tak i pro podnikové manažery. Každá z těchto skupin má své specifické zájmy, s nimiž je spojen určitý typ ekonomických rozhodovacích úloh. Výčet uživatelů finanční analýzy a

jejich závěrů je nejen velmi rozsáhlý, ale také

rozmanitý. Všichni uživatelé mají jedno společné, potřebují vědět, aby mohli řídit.2

1 2

Holečková, J., Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008. 208 s. ISBN 978-807357-392-8 s. 9 Holečková, J., Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008. 208 s. ISBN 978-807357-392-8 s. 13

10

3.2.1 Externí uživatelé finanční analýzy Investoři Patří sem akcionáři, společníci firmy, držitelé obligaci aj. Zajímají se zejména o výnosnost podniku a její udržitelnost. Chtějí se ujistit, že své peníze uložili vhodně a že podnikatelské záměry manažerů zajišťují trvání a rozvoj podniku. Potencionální investoři, kteří se rozhodli umístit volné peněžní prostředky do některého podniku, hledají prostřednictvím finanční analýzy ten nejvhodnější subjekt.3

Obchodní partneři Dodavatelé – (obchodní věřitelé) se zaměřují především na to, zda podnik bude schopen hradit splatné závazky, jde jim především o krátkodobou prosperitu. Podíl obchodního úvěru na cizích zdrojích dosahuje často značné výše. U dlouhodobých dodavatelů se soustřeďuje zájem také na dlouhodobou stabilitu, trvalé obchodní kontakty s cílem zajistit svůj odbyt u perspektivního zákazníka. Odběratelé – (zákazníci) mají zájem na finanční situaci dodavatele zejména při dlouhodobém obchodním vztahu, aby v případě finančních potíží, případně bankrotu dodavatele, neměli potíže s vlastním zajištěním výroby (jsou na něm svým způsobem závislí). Potřebují mít také jistotu, že dodavatelský podnik bude schopen dostát svým závazkům.

Banky a jiní věřitelé Věřitelé žádají co nejvíce informací o finančním stavu potenciálního dlužníka, aby se mohli správně rozhodnout, zda poskytnout úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Banky při poskytování úvěrů svým klientům často zahrnují do úvěrových smluv klauzule, kterými je vázána stabilita úvěrových podmínek na hodnoty vybraných finančních ukazatelů. Banka posuzuje před poskytnutím úvěru bonitu dlužníka. Hodnocení bonity podniku je prováděno analýzou jeho finančního hospodaření. Banka analyzuje strukturu

3

Kovanicová Dana a kol. Finanční účetnictví: světový koncept. 3. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 2002. 532 s. ISBN 80-7273-062-2. s. 414

11

jeho majetku a finanční zdroje, kterými je majetek financován, a zejména stávající a budoucí výsledky hospodaření.

Stát a jeho orgány Stát a jeho orgány se zajímají o finančně-účetní data z mnoha důvodů; např. pro statistiku, pro kontrolu plnění daňových povinností, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování finanční výpomoci (přímá dotace, vládou zaručené úvěry atd.) podnikům, získání přehledu o finančním stavu podniků se státní zakázkou. Vyžadují informace pro formulování hospodářské politiky státu (finanční, daňové apod.) vůči podnikatelské sféře

Konkurenti Zajímají se o finanční informace podobných podniků nebo celého odvětví za účelem srovnání s jejich výsledky hospodaření, hlavně o rentabilitu, ziskovou marži, cenovou politiku, investiční aktivitu, výši a hodnotu zásob, jejich obratovost apod.

3.2.2 Interní uživatelé finanční analýzy Manažeři Manažeři využívají informace poskytované finančním účetnictvím, které je základem pro finanční analýzu, především pro dlouhodobé i operativní finanční řízení podniku. Tyto informace umožňují vytvoření zpětné vazby mezi řídícím rozhodnutím a jeho praktickým důsledkem. Znalost finanční situace podniku jim umožňuje rozhodovat se správně při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury včetně výběru vhodných způsobů jejího financování, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování disponibilního zisku apod.

Zaměstnanci Zaměstnanci podniku mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě svého podniku, neboť jim jde o zachování pracovních míst a mzdové podmínky. Často

12

bývají podobně jako řídící pracovníci motivováni výsledky hospodaření. Zajímají se o jistoty zaměstnání, o perspektivy mzdové a sociální. 4

3.3 Zdroje informací pro zpracování finanční analýzy Informace, z kterých čerpá finanční analýza, jsou především účetní výkazy, které ve finančním účetnictví zahrnují rozvahu, výkaz zisku a ztrát, přílohy a výroční zprávy. Účetní výkazy jsou v podstatě systematicky setříděné přehledy informací na určité úrovni syntetiky vypovídající o majetkové a finanční situaci podniku, o výsledku hospodaření a jeho struktuře a o zdrojích a užití peněžních prostředků.5

3.3.1 Rozvaha Rozvaha je základním zdrojem informací o celkové struktuře majetku účetní jednotky, dále pak o tom kolik majetku vlastníci do firmy vložili, jaký zisk (ztrátu) firma vytvořila a kolik dluhů má. To vše za běžný rok a pro porovnání ještě za rok předchozí. Aktiva a pasiva jsou v rozvaze rozdělena do skupin. Jednotlivé skupiny jsou označeny velkým písmem latinské abecedy (aktiva A – D, pasiva A – C), v rámci těchto skupin je podrobnější rozdělení zajištěno pomocí podskupin označených římskými číslicemi.6 Aktiva a pasiva se v rozvaze zobrazují buď horizontálně ve dvou sloupcích (tzv. T-forma), kdy jsou aktiva zobrazena na levé straně a pasiva na pravé, nebo položky jsou zobrazovány jednoduše pod sebou. Aktiva a pasiva se musí rovnat. Aktiva = majetek podniku. Zahrnují dlouhodobý majetek, oběžný majetek, pohledávky a peněžní prostředky. V rozvaze jsou uspořádány podle jejich likvidity od nejméně likvidních po nejlikvidnější. Pasiva - představují zdroj financování majetku. Informuje o tom, z jakých zdrojů byl majetek podniku pořízen. Pasiva představují vlastní kapitál, závazky a úvěry.

4 5 6

Grünvald, R., Holečková, J., Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 532 s. ISBN 978-80-86929-26-2. s. 27-31 Harna, L., Rezková, J., Březinová, H., Finanční analýza: včetně softwaru. 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007. 72 s. ISBN 80-86371-49-2. s. 14 Štohl, P., Učebnice účetnictví 2007: pro střední školy a veřejnost. 2. díl 9. upr. vyd. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Štohl, 2007. 197 s. ISBN 978-80-903915-1-2. s. 189

13

Rozvaha Stálá aktiva - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek

Vlastní kapitál

Oběžná aktiva - zásoby i. materiál ii. nedokončená výroba a polotovary iii. výrobky iv. zvířata v. zboží vi. poskytnuté zálohy na zásoby

-

základní kapitál

-

kapitálové fondy i. emisní ážio ii. ostatní kap. fondy - fondy ze zisku i. zákonný rezervní fond ii. statutární a ostatní fondy - hospodářský výsledek i. výsledek hospodaření minulých let ii. výsledek hospodaření běžného účetního období

-

dlouhodobé pohledávky

-

krátkodobé pohledávky

-

finanční majetek i. peníze ii. účty v bankách iii. krátkodobý finanční Os majetek iv. nedokončený krátkodobý finanční majetek

Ci

Cizí zdroje - rezervy - dlouhodobé závazky - krátkodobé závazky - bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva - přechodná pasiva - přechodné účty pasiv - dohadné položky pasivní

Ostatní aktiva - přechodná aktiva – přechodné účty aktiv - dohadné účty aktivní 7

Platí bilanční rovnice: ∑A=∑P

3.3.2 Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát poskytuje informace o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku, tzn. že jeho úkolem je informovat uživatele o finanční výkonnosti podniku. Podle stávající právní úpravy může být sestavován ve druhovém nebo účelovém členění.

7

Kalouda, F., Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. s. 17

14

Na rozdíl od rozvahy, v níž byla aktiva a pasiva oddělena, ve výkazu zisku a ztrát se výnosy s náklady prolínají, což je dáno potřebou zjistit výsledek hospodaření v předepsaném členění. Výnosy jsou ve výkazu zisku a ztrát označeny římskou číslicí, náklady velkým písmenem latinské abecedy. Podrobnější členění je u nákladů a výnosů zajištěno arabskými číslicemi. Výkaz je uspořádán stupňovitě tak, aby umožnil vyčíslit provozní výsledek hospodaření, finanční výsledek hospodaření, výsledek hospodaření za běžnou činnost, mimořádný výsledek hospodaření a výsledek hospodaření za účetní období.8

Struktura výkazu zisku a ztrát – druhové členění I.

Tržby za prodej zboží

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

+

Obchodní marže

II.

Výkony

B.

Výkonová spotřeba

+

Přidaná hodnota

C.

Osobní náklady

D.

Daně a poplatky

E.

Odpisy nehmotného a hmotného dlouhodobého majetku

III.

Tržby prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

F.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

G.

8

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

IV.

Ostatní provozní výnosy

H.

Ostatní provozní náklady

V.

Převod provozních výnosů

I.

Převod provozních nákladů

*

Provozní výsledek hospodaření

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

J.

Prodané cenné papíry a podíly

Štohl, P., Učebnice účetnictví 2007: pro střední školy a veřejnost. 2. díl 9. upr. vyd. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Štohl, 2007. 197 s. ISBN 978-80-903915-1-2.. s. 192

15

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

K.

Náklady z finančního majetku

IX.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

L.

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

M.

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

X.

Výnosové úroky

N.

Nákladové úroky

XI.

Ostatní finanční výnosy

O.

Ostatní finanční náklady

XII.

Převod finančních výnosů

P.

Převod finančních nákladů

*

Finanční výsledek hospodaření

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená

**

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST

XIII.

Mimořádné výnosy

R.

Mimořádné náklady

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená

*

Mimořádný výsledek hospodaření

T.

Převod podílu na hospodářském výsledku společníkům

***

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ

****

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM 9

3.3.3 Příloha k účetní závěrce Příloha je nedílnou součástí účetní závěrky. Obsahuje informace, které v rozvaze a výkazu ztrát nenajdeme. Vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztrát. Příloha pomáhá k objasnění skutečností, které jsou významné z hlediska externích 9

Harna, L., Rezková, J., Březinová, H., Finanční analýza: včetně softwaru. 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007. 72 s. ISBN 80-86371-49-2. s. 20-21

16

uživatelů účetní závěrky, aby si mohli vytvořit správný úsudek o finanční situaci a výsledcích hospodaření podniku, provést srovnání s minulostí a odhadnout možný budoucí vývoj.10

3.3.4 Výroční zpráva Povinnost vytvořit výroční zprávu mají účetní jednotky, které mají povinnost auditu, popřípadě ty, které mají povinnost vytvářet výroční zprávu danou zákonem. Úkolem výroční zprávy je uceleně, komplexně a vyváženě informovat o výkonnosti účetní jednotky, o jejím hospodářském postavení, o způsobech řízení rizik a podstatných aktivitách. Informace ve výroční zprávě musí souhlasit s účetní závěrkou a poskytovat tak pravdivý a spolehlivý obraz o ekonomických ukazatelích účetní jednotky.11

3.4 Metody finanční analýzy Ve finančním hodnocení podniků se úspěšně uplatňují metody finanční analýzy jako nástroj finančního managementu (interní užití) nebo ostatních uživatelů (externích analytiků). Klasická finanční analýza obsahuje dvě části: fundamentální analýzu (kvalitativní) a technickou analýzu (kvantitativní).12

3.4.1 Fundamentální finanční analýza Tento přístup je mimo dokonalé znalosti poměrů v konkrétní firmě charakterizován důvěrnou znalostí kontextu podnikání (nejméně na oborovém základě, ale i s využitím širších systémových poznatků). Nároky na kvalifikaci analytika jsou v tomto případě mimořádné. Mimo tvrdých dat pracuje i s poznatky nespecifickými. Vstupní data zpracovává jak standardizovanými metodami, tak i metodami specifickými, včetně expertních soudů.

10

Grünvald, R., Holečková, J., Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 532 s. ISBN 978-80-86929-26-2. s. 47 11 Březinová, H., Štohl, P., Účetní závěrka: výklad a praktické příklady. 1.vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8. s. 113 12 Sedláček, J., Finanční analýza podniku. Dotisk prvního vydání Brno: Computer press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. s. 1

17

3.4.2 Technická finanční analýza Analyzovaná firma (systém) je v zásadě uvažovaná jako izolována. Vstupní data jsou obvykle přesně specifikovaná (především účetní evidence) a v každém případě jsou zastoupeny tzv. daty tvrdými. Známy jsou i algoritmy zpracování vstupních dat, v současné době již na relativně vysokém stupni standardizace.13

3.5 Členění finanční analýzy
analýza absolutních dat (horizontální a vertikální analýza)
analýza poměrových ukazatelů (likvidity, zadluženosti, aktivity a rentability)
analýza rozdílových ukazatelů (čistého pracovního kapitálu)
analýza soustav ukazatelů (Du Pontův rozklad a pyramidový rozklad)

3.6 Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatelé vycházejí přímo z účetních výkazů. Analyzovaná data porovnáme za daný účetní rok s rokem minulým. U daných údajů sledujeme jak absolutní změny těchto údajů, tak i změny procentní (relativní). Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální analýzu (analýzu trendů) a vertikální analýzu (procentní rozbor komponent).

3.6.1 Horizontální analýza (analýza trendů) Při horizontální analýze absolutních ukazatelů zjišťujeme, jak se určitá položka v účetním výkazu změnila oproti předchozímu roku, a to jak v absolutní výši, tak i v relativní (percentuální) výši. Porovnávání položek účetních výkazů mezi jednotlivými roky se provádí po řádcích, horizontálně – proto hovoříme o horizontální analýze.14

změna v % =

13 14

běžné období – předchozí období předchozí období

× 100

Kalouda, F., Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. s. 130 Máče, M., Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 156 s. ISBN 80-247-1558-9. s. 29

18

3.6.2 Vertikální analýza (procentní analýza komponent) Při vertikální analýze se posuzují jednotlivé komponenty majetku a kapitálu, tzv. struktura aktiv a pasiv podniku. Ze struktury aktiv a pasiv je zřejmé jaké je složení hospodářských prostředků potřebných pro výrobní a obchodní aktivity podniku a z jakých zdrojů (kapitálu) byly pořízeny. Na schopnosti vytvářet a udržovat rovnovážný stav majetku a kapitálu závisí ekonomická stabilita podniku. Jednotlivé komponenty účetních výkazů se vyjadřují jako procentní podíly jedné z těchto komponent. Postupuje se v jednotlivých letech od shora dolů, nikdy napříč jednotlivými roky, odtud označení vertikální procentní analýza. Jako základ pro procentní vyjádření se bere ve výkazu zisku a ztrát obvykle velikost tržeb (=100 %) a v rozvaze hodnota celkových aktiv podniku. Výhodou vertikální analýzy je, že nezávisí na meziroční inflaci a umožňuje tedy srovnatelnost výsledků analýzy z různých let, srovnávání vývojových trendů za více let i srovnávání různých firem.15

3.7 Analýza poměrových ukazatelů Finanční poměrové ukazatele (financial ratios) se vyznačují vzájemným vztahem mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Nejčastěji vycházejí z účetních dat (rozvahy a výkazu zisku a ztrát). Údaje zjištěné z rozvahy mají charakter stavových ekonomických veličin (zachycují veličiny k určitému datu, okamžitý stav). Oproti tomu údaje z výkazu zisku a ztrát popisují výsledky činnosti za určité období (jsou intervalovými

veličinami,

tokovými

ukazateli.

K přiblížení

stavových

ukazatelů

k intervalovým se někdy doporučuje počítat je jako průměry (např. ze stavů k 1. 1. a k 31. 12., nebo jako průměry měsíčních hodnot).16 Mezi poměrové ukazatele finanční analýzy patří: ukazatele zadluženosti, ukazatele likvidity, ukazatele aktivity, ukazatele rentability.

15

Sedláček, J., Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 228 s. ISBN 80-247-1195-8. s. 173 16 Sedláček, J., Finanční analýza podniku. Dotisk prvního vydání Brno: Computer press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. s. 55

19

3.7.1 Ukazatele zadluženosti Udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování firmy, měří rozsah v jakém podniku používá k financování dluhy (tedy zadluženost podniku). Zadluženost není pouze negativním souhrnem znaků podniku. Její růst může přispět k celkové výnosnosti a tím i k vyšší tržní hodnotě podniku, avšak zároveň zvyšuje riziko finanční výnosnosti.17 Mezi ukazatele zadluženosti se řadí celková zadluženost, dluh na vlastní kapitál a úrokové krytí.

Celková zadluženost Také se nazývá jako ukazatel věřitelského rizika. Tento ukazatel udává, z kolika procent jsou celková aktiva financována cizím kapitálem. Výpočtem je podíl cizího kapitálu a celkových aktiv. Zatímco věřitelé budou preferovat nižší hodnotu tohoto ukazatele a tedy nižší míru zadluženosti, vlastníci budou upřednostňovat vyšší míru zadluženosti.

18

Hodnoty by se měly pohybovat do 50 %. Celková zadluženost =

cizí kapitál celková aktiva

Dluh na vlastní kapitál Tento ukazatel informuje, jaký je poměr mezi vlastním a cizích kapitálem. Vypočítá se jako podíl cizího kapitálu a vlastního kapitálu.19 Hodnoty by se měly pohybovat kolem 100 %. Dluh na vlastní kapitál =

cizí kapitál vlastní kapitál

Úrokové krytí Ukazatel úrokové krytí měří, kolikrát je zisk vyšší než úroky. V zahraničí je doporučováno krytí úroků ziskem třikrát i více. Tyto hodnoty jsou navrhovány proto, že je potřeba myslet 17

Sedláček, J., Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 228 s. ISBN 80-247-1195-8. s. 183 18 Máče, M., Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 156 s. ISBN 80-247-1558-9. s. 37 19 Máče, M., Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 156 s. ISBN 80-247-1558-9. s. 37

20

na fakt, že po zaplacení úroků z dluhového financování by měl zůstat ještě dostatečný efekt pro akcionáře.20 Čím vyšší hodnoty ukazatele účetní jednotka dosahuje, tím je její finanční stabilita pevnější. Hodnoty by se měly pohybovat mezi 4 -6. Úrokové krytí =

EBIT úroky

EBIT – zisk před zdaněním a úroky

3.7.2 Ukazatele likvidity Tito ukazatelé kvantifikují schopnost firmy vyrovnat své závazky. Nedostatek přístupných finančních prostředků však ohrožuje existenci společnosti. Neschopnost plnit své závazky může vést ve velmi krátké době k úpadku a zániku firmy. Proto je zajištění likvidity rozhodujícím úkolem podnikového managementu.21

Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita je nazývána jako likvidita 1. stupně nebo také „cash ratio“ a tvoří nejužší vymezení likvidity. Vstupují do ní jen ty nejlikvidnější položky z rozvahy, které se nazývají pohotové peněžní prostředky. Pohotové peněžní prostředky představují pokladnu, peníze na účtech, ale i volně obchodovatelné cenné papíry (krátkodobé cenné papíry).22 Tento ukazatel měří schopnost účetní jednotky hradit okamžitě splatné závazky. Hodnota okamžité likvidity by se měla pohybovat od 0,2 do 0,5. Okamžitá likvidita =

pohotové peněžní prostředky krátkodobé závazky

Pohotová likvidita Pohotová likvidita je označována jako likvidita 2. stupně nebo také „acid test“. Vyřazuje z oběžných aktiv zásoby a v čitateli zanechává pouze pohotové peněžní prostředky,

20

Růčková, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-274-2481-2. s. 59 21 Mallya, T., Základy strategického řízení a rozhodování. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 252 s. ISBN 978-80-247-1911-5. s. 66 22 Růčková, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.aktualiz. vyd. Praha: Grada. 2008. 120 s. ISBN 978-80-274-2481-2. s. 49

21

krátkodobé pohledávky a krátkodobé cenné papíry.23 Doporučovaná hodnota pohotové likvidity by se měla pohybovat od 1 do 1,5. Pohotová likvidita =

oběžná aktiva – zásoby krátkodobé závazky

Běžná likvidita Běžná likvidita je též likviditou 3. stupně nebo také „current ratio“. Ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, nebo také kolika jednotkami oběžných aktiv je kryta jedna jednotka krátkodobých závazků.24 Pro tento ukazatel platí, že hodnoty by se měly pohybovat v rozmezí 2 až 2,5. Běžná likvidita =

oběžná aktiva celkem krátkodobé závazky

3.7.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity jsou používány především pro řízení aktiv, umožňují vyjádřit, kvantifikovat, jak účinně, intenzivně a rychle podnik využívá svůj majetek. Informují o tom, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části, zda má k dispozici nějaké kapacity, které zatím nejsou podnikem příliš využívány, nebo naopak příliš vysoká rychlost obratu může znamenat, že podnik nemá dostatek přínosných aktiv a z hlediska budoucích růstových příležitostí nebude mít možnost pro jejich realizaci.25 Mezi ukazatele aktiv patří obrat celkových aktiv, doba obratu zásob, rychlost obratu zásob, doba obratu pohledávek, rychlost obratu pohledávek, doba obratu závazků.

23

Růčková, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.aktualiz. vyd. Praha: Grada. 2008. 120 s. ISBN 978-80-274-2481-2. s. 50 24 Růčková, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-274-2481-2. s. 50 25 Holečková, J., Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008. 208 s. ISBN 978-807357-392-8 s. 81

22

Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv znamená kolikrát se aktiva za rok přemění v tržby. Bývá označován jako vázanost celkového vloženého kapitálu. Vyjadřuje poměr tržeb k celkovému vloženému kapitálu (z aktiv v bilanci).26 Obrat celkových aktiv =

tržby aktiva

Doba obratu zásob Doba obratu zásob představuje dobu, která uplyne mezi nákupem materiálu a prodejem výrobku. Vyjadřuje počet dnů, po které jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Vypočítá se jako podíl zásob a průměrných denních tržeb.27 Přiměřená hodnota je alespoň 30 dnů. Doba obratu zásob =

zásoby (tržby/365)

Rychlost obratu zásob Tento ukazatel se vypočítá jako podíl tržeb a zásob. Udává kolikrát se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po finální produkci a její prodej, z něhož vyplynou tržby.28 Hodnota by měla být alespoň 12krát.

Rychlost obratu zásob =

tržby zásoby

Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek se vypočítá jako podíl pohledávek a průměrných denních tržeb. Výsledkem je počet dnů, během nichž je inkaso peněz za každodenní tržby zadrženo v pohledávkách. Po tuto průměrnou dobu musí firma čekat na inkaso plateb za své již

26

Růčková, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-274-2481-2. s. 60 27 Máče, M., Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 156 s. ISBN 80-247-1558-9. s. 36 28 Kalouda, F., Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. s. 142

23

provedené tržby.29 Vyjadřuje tedy, jak dlouho jsou pohledávky v průměru spláceny. Inkaso by mělo mít nejkratší dobu splatnosti.

Doba obratu pohledávek =

pohledávky (tržby/365)

Rychlost obratu pohledávek Rychlost obratu pohledávek se vypočítá jako podíl tržeb a pohledávek. Vyjadřuje kolikrát jsou pohledávky přeměněny v peněžní prostředky plynoucí z tržeb.30 Pohledávky by se měly přeměnit v peněžní prostředky za rok alespoň 24krát.

Rychlost obratu pohledávek =

tržby pohledávky

Doba obratu závazků Tento ukazatel se vypočítá jako podíl závazků a průměrných denních tržeb. Představuje dobu, která uplyne mezi nákupem zásob a platbou za tento nákup. Firma může usilovat o to, aby tato doba byla co nejdelší. V rámci zajištění likvidity účetní jednotky by tato doba neměla být kratší než je doba obratu pohledávek.31

Doba obratu závazků =

závazky (tržby/365)

3.7.4 Ukazatele rentability Rentabilita (také výnosnost vloženého kapitálu) je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Ukazatele rentability jsou ukazatele, kde se v čitateli objevuje nějaká položka odpovídající výsledku hospodaření a ve jmenovateli nějaký druh kapitálu, popřípadě tržby. Tito ukazatelé slouží k hodnocení 29

Sedláček, J., Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 228 s. ISBN 80-247-1195-8. s. 183 30 Kalouda, F., Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. s. 143 31 Máče, M., Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 156 s. ISBN 80-247-1558-9. s. 36

24

celkové efektivnosti dané činnosti.

Jsou velice důležitou informací pro akcionáře,

potencionální investory, ale i pro ostatní skupiny mají svůj nesporný význam.32

Mezi nejčastěji používané ukazatele rentability patří rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita celkového kapitálu a rentabilita tržeb.

Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilitou vlastního kapitálu (ROE – return on common equity) vlastníci (akcionáři, společníci a další investoři) zjišťují, zda jejich kapitál, který do společnosti vložili, přináší dostatečný výnos, zda se využívá s intenzitou odpovídající velikosti jejich investičního rizika.

33

Tento ukazatel se vypočítá jako podíl čistého zisku po zdanění a vlastního

kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu = ROE =

čistý zisk po zdanění vlastní kapitál

Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita celkového kapitálu (ROA – return on assets) nebo také nazývána rentabilita celkových vložených aktiv poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována (vlastních, cizích, krátkodobých, dlouhodobých). Je-li do čitatele dosazen EBIT (který odpovídá v účetní metodice zhruba provoznímu zisku), potom ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv firmy před odpočtem daní a nákladových úroků. Je užitečný při porovnávání firem s rozdílnými daňovými podmínkami a s různým podílem dluhu ve finančních zdrojích.34

Rentabilita aktiv = ROA =

čistý zisk celková aktiva

32

Růčková, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-274-2481-2. s. 51 33 Sedláček, J., Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 228 s. ISBN 80-247-1195-8. s. 179 34 Sedláček, J., Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada Publishing., 2005. 228 s. ISBN 80-247-11958. s. 178

25

Soustava ukazatelů se snaží vystihnout vzájemné vazby mezi poměrovými ukazateli. Vzájemné vztahy rentabilit jsou nejlépe popsány v Du Pontu – pyramidovém rozkladu rentability. Jako základní definiční matematický vztah toto rozkladu má pro ukazatel ROE tuto formu:

ROE = Z T

*

T ∑A

*

∑ P (∑ A)

= ROA * ∑ P/VK

VJ

Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb (ROS – return on sales) představuje podíl čistého zisku a celkových tržeb. Tento ukazatel vyjadřuje kolik korun zisku přinesla firmě jedna koruna tržeb.

Rentabilita tržeb =

čistý zisk tržby

3.8 Analýza rozdílových ukazatelů K analýze a řízení likvidity slouží managementu rozdílové ukazatele označované jako fondy finančních prostředků (finanční fondy). Fond je chápán jako agregace (shrnutí) určitých stavových ukazatelů vyjadřujících aktiva nebo pasiva, resp. jako rozdíl mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv (tzv. čistý fond).35 Mezi tyto ukazatele patří například čistý pracovní kapitál.

3.8.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál patří mezi nejčastější užívané ukazatele. Vypočítá se jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy OA a celkovými krátkodobými závazky (KZ). Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva − krátkodobé závazky

35

Sedláček, J., Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada Publishing., 2005. 228 s. ISBN 80-247-11958. s. 175

26

3.9 Analýza soustav ukazatelů Rozlišujeme soustavy ukazatelů: •

soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů - typickým příkladem jsou pyramidové soustavy

•

účelové výběry ukazatelů – do této skupiny ukazatelů patří bonitní (diagnostické) a bankrotní (predikční) modely

3.9.1 Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů bývají často uspořádány graficky do tvaru pyramidy. Rozkládají ukazatel na vrcholu pyramidy do dalších dílčích ukazatelů, pomocí multiplikativních nebo aditivních vazeb.36 Mezi nejznámější pyramidové soustavy ukazatelů se řadí pyramidový systém Du Pont. Dělí se na dvě části. V první části se provádí rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA). Tato rentabilita se skládá ze dvou ukazatelů z rentability tržeb a obratu celkových aktiv.

ROA =

čistý zisk × tržby

tržby aktiva

= čistý zisk aktiva

Druhá část se skládá z rozkladu rentability vlastního kapitálu (ROE) prostřednictvím ukazatele ROA a finanční páka.

ROE = ROA ×

aktiva vlastní kapitál

3.9.2 Účelové výběry ukazatelů Cílem tohoto přístupu je ohodnotit podnik jedním syntetickým ukazatelem na základě účelového výběru ukazatelů, které nejvýstižněji přispívají k jeho klasifikaci. Účelové výběry ukazatelů se nazývají diagnostické modely (bonitní nebo bankrotní), které mají

36

Sedláček, J., Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada Publishing., 2005. 228 s. ISBN 80-247-11958. s. 196

27

odpověď na otázku, zda je o dobrý nebo špatný podnik, případně předpovídají jeho zánik v blízké budoucnosti.37

Bonitní modely Tyto modely jsou založeny na diagnostice finančního zdraví podniku, což znamená, že jejich cílem je určit, zda firma patří mezi dobré či špatné firmy. Je proto patrné, že musí poskytovat srovnatelnost s jinými firmami. Jde o komparaci firem oblasti jednoho oboru podnikání. Do bonitních modelů patří Kralickův rychlý test, Argentiho model a Tamariho model.38 Kralickův rychlý test P. Kralicek zvolil z jednotlivých skupin ukazatelů čtyři ukazatele a podle jejich výsledných hodnot přiděluje firmě body. K těmto vybraným ukazatelům patří kvóta vlastního kapitálu, doba splácení dluhu z cash flow, rentabilita tržeb, poslední ukazatel se nazývá rentabilita aktiv. Na základě vypočtených hodnot jednotlivých ukazatelů se firmě přidělí body a výsledná známka se určí jako prostý aritmetický průměr bodů za jednotlivé ukazatele.39 Argentiho model Tento model je sestaven na základě jednotlivých faktorů, které stanovují nedostatky, chyby a příznaky, které mají konkrétní bodové vyjádření. Součet bodů pak přestavuje výsledné hodnocení. Hodnocen je například management, nedostatky v účetnictví. Hodnocení: - méně než 25 bodů: dobrý podnik -

více než 25 bodů: podnik může v průběhu pěti let zbankrotovat

-

více než 10 bodů v oblasti Nedostatky: upozornění na špatnou úroveň řízení

37

Sedláček, J., Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 228 s. ISBN 80-247-1195-8. s. 197 38 Růčková, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-274-2481-2. s. 72 39 Kislingerová, E., Hnilica, J., Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. 137 s., 1 CD-Rom. ISBN 80-7179-321-3. s. 76

28

-

více než 15 bodů v oblasti Chyby (a zároveň méně než 10 bodů v oblasti Nedostatky): firma je řízení kompetentním managementem, který si uvědomuje rizika, jež ohrožují podnik.40

Tamariho model Tamariho model vychází z bankovní praxe hodnocení firem. V modelu je posuzována bonita podniku bodovým součtem výsledků ze soustavných rovnic. Jednotlivé rovnice hodnotí například

finanční samostatnost, vázanost vlastního kapitálu a VH, běžnou

likviditu a poslední tři rovnice se zabývají provozní činnosti. Interpretace celkového bodového součtu podniku: •

60 a více – malá pravděpodobnost bankrotu

•

Méně než 30 – vyšší pravděpodobnost bankrotu

Bankrotní modely Bankrotní modely poskytují informace uživateli o tom, za firma není v brzké době ohrožena bankrotem. Vychází se z toho, že každá firma je ohrožená bankrotem a jistou dobu před touto událostí vykazuje signály, které jsou pro bankrot typické. K běžným symptomům se řadí problémy s běžnou likviditou, výší čistého pracovního kapitálu, problémy s rentabilitou celkového kapitálu. Mezi bankrotní modely patří Altmanův model nebo také nazýván Z-skóre a Tafflerův bankrotní model. Altmanův model – Z skóre Altmanův model nebo také nazýván Z-skóre vychází z propočtu globálních indexů, respektive indexů celkového hodnocení. Tento výpočet je určen jako součet hodnot pěti běžných poměrových ukazatelů, jimž je přiřazena různá váha, z nichž největší váhu má rentabilita celkového kapitálu. Vytvořil model, který měl pomoci rozlišit podniky, které se blížily k bankrotu a ty podniky, kterým toto nebezpečí nehrozí. Rovnice Z-skóre pro firmy, které jsou určeny pro akciové společnosti je vyjádřena: Z = 1,2x1 + 1,4x2 + 3,3x3 + 0,6x4 + 1x5 40

Marinič, P., Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 240 s. ISBN 97880-247-2432-4. s. 99

29

Kde x1 = podíl pracovního kapitálu k celkovým aktivům x2 = rentabilita čistých aktiv x3 = EBIT/ aktiva celkem x4 = tržní hodnota ZJ/celkové závazky x5 = tržby/aktiva celkem Je-li hodnota vypočítaného indexu vyšší než 2,99, jde o firmu, jejíž finanční situace je uspokojivá. U vypočítané hodnoty v rozmezí 1,81 – 2,98 se jedná o šedou zónu, což znamená, že firmu nelze jednoznačně určit za úspěšnou, ale stejně tak ji nemůžeme posuzovat jako firmu s problémy. Hodnoty pod 1,81 naznačují poměrně výrazné finanční problémy a tedy i možnost bankrotu.41 Tafflerův model Je dalším modelem sledujícím riziko bankrotu firmy. Tafflerův model definuje 4 poměrové ukazatele, spojené do diskriminační funkce podle následujícího výrazu: Z = 0,53 × R1 + 0,13 × R2 + 0,18 × R3 + 0,16 × R4 Kde

R1 = zisk před zdaněním/krátkodobé závazky R2 = oběžná aktiva/cizí kapitál R3 = krátkodobé závazky/suma aktiv R4 = tržby celkem/suma aktiv42

Hodnocení výsledků Tafflerova modelu je následující: Je-li výsledek nižší než nula znamená to velkou pravděpodobnost bankrotu a pokud je výsledek vyšší než nula znamená to malou pravděpodobnost bankrotu.

41

Růčková, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-274-2481-2. s. 72 -73 42 Kalouda, F., Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. s. 154

30

4 Vlastní výsledky 4.1 Charakteristika podniku Jemča, a. s. Základní informace o podniku Název:

Jemča, a. s.

Sídlo:

Znojemská 687, 675 31 Jemnice

IČO:

27426912

DIČ:

CZ27426912

Vznik společnosti:

01. 03. 2006

Právní forma:

Akciová společnost

Základní kapitál:

2 000 000 Kč

Předmět podnikání, který je zapsaný v obchodním rejstříku: •

výroba potravinářských výrobků

•

zprostředkování obchodu a služeb

•

velkoobchod

•

skladování zboží a manipulace s nákladem

•

balící činnosti

•

specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím

Historie Společnost Jemča byla založena v roce 1958 v Jemnici státním podnikem Balírny Obchodu Praha jako závod na balení čajů. Během let se z původní ruční balírny v dřevěných tmavých prostorách stal podnik s moderními balícími linkami v klimatizovaných halách. V roce 1992 byla společnost privatizována a od té doby Jemča rozšiřovala svoji sortimentní nabídku čajových specialit a ovocných čajů. Dalším důležitým rokem byl rok 2006, kdy společnost byla zakoupena společností Tetley čajovou značkou číslo 1 ve Velké Británii a jednou z nejvýznamnějších světových čajových značek. Jemča a. s. má největší podíl na objemu prodaných čajů na českém trhu. Dosahuje tržeb přes 300 milionů korun ročně. Produkuje více než 50 výrobků. Zabalí každý rok přes 36 milionů krabiček čaje, což je přes 1,3 miliardy čajových sáčků. Na jaře roku 2008 představila Jemča na českém trhu novou řadu vysoce kvalitních čajů Exclusive. Jedná se o devět exotických variant zahrnujících oolong, bílé, zelené i ovocné čaje. 31

Výrobní sortiment Exclusive:

Zelený čaj aloe a jablko, Třešeň, Zelený čaj s brusinkami, Oolong s karamelem, Pink grapefruit, Maracuja s multivitaminem, Pomeranč se skořicí, Bílý čaj s mandarinkou, Bílý čaj s mangem

Ovocné čaje:

Jahoda se smetanou, Grapefruit a citron, Malina, Jablko a skořice, Černý bez s citronem, Lesní plody, Citron se zázvorem, Černý rybíz, Pomeranč, Borůvka a jahoda, Banán a jahoda

Zelené čaje:

Zelený čaj, Zelený čaj s vůní broskve, Zelený čaj s vůní ananasu, Zelený čaj s vůní citronu

Bylinné čaje:

Šípek, Rooibos vanilka a jahoda, Máta, Heřmánek

Černé čaje:

Indický čaj, Čínský čaj, Ceylonský čaj, Klub čaj

Pigi čaje:

Pigi černý čaj, Pigi černý čaj Premium

Zlaté čaje:

Zlatý čaj, EARL GREY, Zelený drak, Ovocný pohár

Sypané čaje:

Ceylonský čaj, Zelený čaj GUNPOWDER

Kolekce:

Kolekce Černý čajů, Kolekce Zlatých čajů

Gastro:

Refill Pack, Viatex černý čaj, Viatex ovocný čaj.

32

4.2 Finanční analýza 4.2.1 Horizontální analýza Tuto kapitolu tvoří horizontální analýza aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztrát. Je rozdělena do 3 části, z nichž první se skládá z horizontální analýzy aktiv, druhá z horizontální analýzy pasiv a třetí z horizontální analýzy výkazu zisku a ztrát analyzované firmy. Cílem této kapitoly je zjistit, jaký byl vývoj celkových aktiv, celkových pasiv, výkazu zisku a ztrát a jejich jednotlivých položek v letech 2007 až 2009.

4.2.1.1 Horizontální analýza aktiv Horizontální analýza aktiv se zabývá vývojem celkových aktiv v letech 2007 až 2009. Absolutní a relativní změny celkových, fixních, oběžných a ostatních aktiv v jednotlivých letech jsou zobrazeny v tabulce číslo 1. Vývoj aktiv firmy zachycen v grafu č. 1. Rozvahu firmy Jemča, a. s. na straně aktiv lze nalézt v příloze číslo 1.

Tabulka č. 1: Horizontální analýza aktiv firmy Jemča, a. s. Rok Položka

2008 - 2007 Abs. změna v tis. Kč

2008 - 2009

Změna v %

Abs. změna v tis. Kč

Změna v %

AKTIVA CELKLEM

- 20 013

- 4,06

- 20 509

- 4,33

Stálá aktiva

- 25 222

- 6,42

- 27 939

-7,61

Dlouhodobý nehm.majetek

- 14 265

- 5,15

- 14 605

- 5,56

Dlouhodobý hmot. majetek

- 10 957

- 9,48

- 13 334

- 12,75

5 837

5,85

7 456

7,05

Zásoby

-3 884

- 9,50

10 050

27,15

Krátkodobé pohledávky

12 074

22,63

- 116

-0,18

Krátkodobý fin. majetek

- 2 353

- 42,01

- 2 478

- 76,29

- 628

- 67,09

- 26

- 8,44

Oběžná aktiva

Ostatní aktiva Zdroj: Práce autora

33

Graf č. 1: Vývoj aktiv v letech 2007 až 2009 (v tis. Kč) 500 000 450 000 400 000

tis. Kč

350 000

Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva

300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2007

2008

2009

roky

Zdroj: Práce autora Firma Jemča, a. s. ve sledovaném období zaznamenala nejvyšší hodnotu celkových aktiv v roce 2007, a to 493 386 tis. Kč. V dalších letech se celková aktiva snižovala. V roce 2008 klesla na 473 373 tis. Kč, což znamenalo pokles o 4,6 % oproti roku 2007. V posledním roce 2009 celková aktiva klesla na 452 864 tis. Kč, což v tomto roce znamenalo nejnižší hodnotu za celé sledované období. Stálá aktiva měla stejný vývoj jako aktiva celková. To znamená, že v roce 2007 se nacházela na nejvyšší úrovni, a to na částce 392 594 tis. Kč. V ostatních letech se hodnota dále snižovala. V roce 2008 klesla o 6,42 % na částku 367 372 tis. Kč a v roce 2009 o 4,33 % na částku 339 433 tis. Kč. Naopak oběžná aktiva se ve sledovaném období zvyšovala. V roce 2009 dosáhla nejvyšší hodnoty, a to 113 149 tis. Kč. V roce 2008 se zvýšila o 5,85 % a v roce 2009 vrostla o 7,05 %. V roce 2008 byla tato hodnota 105 693 tis. Kč. Nárůst oběžných aktiv byl způsoben růstem zásob a krátkodobých pohledávek v jednotlivých letech. Hodnota ostatních aktiv byla zanedbatelná. Jejich průběh byl stejný jako u celkových a stálých aktiv. Pokles byl způsoben snižováním položky nákladů příštích období.

34

4.2.1.2 Horizontální analýza pasiv Horizontální analýza pasiv se zabývá vývojem celkový pasiv a jejich jednotlivých položek v letech 2007 až 2009. Absolutní a relativní změny celkových pasiv, vlastního kapitálu, cizího kapitálu a ostatních pasiv v jednotlivých letech jsou zobrazeny v tabulce číslo 2. Vývoj pasiv firmy je zachycen v grafu č. 2. Rozvahu firmy Jemča, a. s. na straně pasiv lze nalézt v příloze číslo 2.

Tabulka č. 2: Horizontální analýza pasiv firmy Jemča, a. s. Rok Položka

2008 - 2007 Abs. změna v tis. Kč

2008 - 2009

Změna v %

Abs. změna v tis. Kč

Změna v %

PASIVA CELKLEM

- 20 013

- 4,06

- 20 509

- 4,33

Vlastní kapitál

- 44 053

- 20,06

- 38 553

- 21,97

Základní kapitál

0

0,00

0

0,00

Kapitálové fondy

0

0,00

0

0,00

- 31 622

254,40

5 500

-12,48

24 040

8,78

18 044

6,06

Rezervy

- 120

- 22,02

-6

- 1,41

Dlouhodobé závazky

3 011

102,83

3 620

60,95

Krátkodobé závazky

21 149

7,82

14 430

4,95

VH běžného uč. období Cizí zdroje

Zdroj: Práce autora

35

tis. K č

Graf č. 2: Vývoj pasiv v letech 2007 až 2009 (v tis. Kč)

500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

Pasiva celkem Vlastní zdroje Cizí zdroje

2007

2008

2009

roky

Zdroj: Práce autora Z grafu číslo 2 je zřejmé, že celková pasiva během sledovaného období postupně klesala. Nejnižší hodnoty dosáhla v posledním roce 2009. Tato hodnota činila 452 864 tis. Kč. V roce 2008 klesla o 4,06 % a v roce 2009 o 4,33 %. Obdobný trend poklesu jako u celkových pasiv zaznamenaly i vlastní zdroje. Nejnižší úrovně vykazovaly také v posledním roce 2009, a to 136 963 tis. Kč. Důvodem snižování vlastních zdrojů byla ztráta, která se na objevovala ve všech sledovaných obdobích. Naopak cizí zdroje vykazovaly rostoucí tendenci. V roce 2007 byly cizí zdroje na nejnižší úrovni, a to na 273 817 tis Kč. V roce 2008 vzrostly o 8, 78 % oproti roku 2007 na 297 857 tis. Kč a v roce 2009 se zvýšily o 6,06 % oproti roku 2008 na 315 901 tis. Kč. V posledním roce 2009 byla tato částka nejvyšší hodnotou za analyzované období.

4.2.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát V této horizontální analýze výkazu zisku a ztrát je zobrazen vývoj vybraných výnosů a nákladů, obchodní marže, přidané hodnoty, výsledku hospodaření v období 2007 až 2009. Absolutní a relativní změny údajů v jednotlivých letech jsou zobrazeny v tabulce číslo 3. Vývoj výsledku hospodaření za účetní období je zachycen v grafu č. 3. Výkaz zisku a ztrát firmy Jemča, a. s. lze nalézt v příloze číslo 3. 36

Tabulka č. 3: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát firmy Jemča, a. s. Rok Položka

2008 - 2007 Abs. změna

2008 - 2009

Změna v %

v tis. Kč

Abs. změna v tis. Kč

Změna v %

Tržby za prodej zboží

-24775

-91,00

1272

51,92

Náklady vynaložené na prodané zboží

-15943

-87,26

739

31,75

Obchodní marže

-8832

-98,63

533

433,30

Výkony

38089

16,00

-15650

-5,68

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

52644

23,65

-20179

-7,33

Výkonová spotřeba

49714

24,98

-28590

-11,49

Přidaná hodnota

-20457

-43,10

13473

49,90

Osobní náklady

6968

36,80

4313

16,65

Daně a poplatky

-20

-15,75

8

7,48

313

59,96

-36

-4,31

-31254

-12501,60

10326

-30,31

-286

2,93

-4186

41,70

-31622

254,38

5500

-12,48

Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Zdroj: Práce autora

37

Graf č. 3: Vývoj výsledku hospodaření za účetní období v letech 2007 až 2009 (v tis. Kč) 0 -5 000

2007

2008

2009

-10 000

tis. Kč

-15 000 -20 000 Výsledek hospodaření za účetní období

-25 000 -30 000 -35 000 -40 000 -45 000 -50 000 roky

Zdroj: Práce autora Hodnota tržeb za prodej zboží se během sledovaného období měnila. Nejvyšší hodnoty dosáhla v prvním roce 2007, a to 27 225 tis. Kč. V roce 2008 ale prudce klesla o 91 % na částku 2 450 tis. Kč. V tomto roce dosahovala i nejnižší hodnoty za celé sledované období. V posledním sledovaném období se hodnota zvýšila o 51,92 % oproti roku 2008 na částku 3 722 tis. Kč. Náklady vynaložené na prodané zboží měly obdobný trend jako tržby za prodej zboží. Také dosahovaly nejvyšší hodnoty v roce 2007, a to 18 270 tis. Kč. V druhém sledovaném období prudce klesly o 87,26 % na částku 2 327 tis. Kč. Tato částka byla také nejnižší částkou za sledované období. V posledním roce se hodnota zvýšila o 31,75 % na částku 3 066 tis. Kč. Obchodní marže během sledovaného období oscilovala. Nejvyšší úrovně vykazovala v prvním roce 2007, a to 8 955 tis. Kč. V roce 2008 hodnota obchodní marže prudce klesla o 98,63 % na částku 123 tis. Kč. Tato hodnota byla zároveň i hodnotou nejnižší za analyzované období. Velký pokles této hodnoty byl způsoben náhlým poklesem tržeb za prodané zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží. V roce 2009 se hodnota sice zvýšila o 433,3 % na částku 656 tis. Kč, ale tržby za prodej zboží a náklady vynaložené na prodané zboží se stále pohybovaly na malých částkách. 38

Naopak výkony se pohybovaly ve vysokých částkách. To bylo způsobeno vysokými tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb. Výkony se ve sledovaném období měnily. Nejvyšší úrovně dosáhly v roce 2008 v částce 275 334 tis. Kč. Zvýšily se o oproti roku 2007 o 16 %. V prvním sledovaném období dosáhly nejnižší úrovně. Tato částka v roce 2007 činila 222 590 tis. Kč. V posledním sledovaném roce zaznamenaly pokles o 5,68 % na částku 255 055 tis. Kč. Přidaná hodnota zaznamenala nejvyšší úroveň v roce 2007 v částce 47 466 tis. Kč. V druhém sledovaném období tato hodnota výrazně klesla o 43,1 % na částku 27 009 tis. Kč. Tento pokles byl způsoben výrazným snížením obchodní marže a zvýšením výkonové spotřeby. Ale v posledním sledovaném období se hodnota zvýšila o 49,9 % na 40 482 tis. Kč. Naopak osobní náklady zaznamenaly v průběhu sledovaného období rostoucí trend. Toto zvýšení bylo způsobené mzdovými náklady, které v celém sledovaném období stále rostly. Nejvyšší hodnoty dosáhly v roce 2009. Tato částka činila 30 213 tis. Kč. Hodnota tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu se obměňovala. Nejvyšší úroveň vykázala v posledním sledovaném období v částce 799 tis. Kč. Výsledek hospodaření za účetní období se pohyboval po celé sledované období ve ztrátě. Nejvyšší ztráta byla zaznamenána v roce 2008 a to -44 053 tis. Kč. V tomto roce bylo i dosaženo nejvyšší procentní změny, a to zvýšení ztráty o 254,38 %. Největší podíl na těchto ztrátách měl provozní výsledek hospodaření. Jedinou kladnou hodnotu měl provozní zisk hospodaření v roce 2007. Tato částka činila pouhých 250 tis. Kč. Proto i nejnižší hodnota ztráty byla vykázaná v roce 2007 v částce -12 431 tis. Kč

Vyhodnocení horizontální analýzy Horizontální analýza aktiv ukázala, že celková aktiva a stálá aktiva měla stejný průběh. Během sledovaného období se postupně snižovala. Naopak oběžná aktiva zaznamenala v letech 2007 až 2009 zvýšení. U ostatních aktiv byla hodnota zanedbatelná. Měly stejný vývoj jako celková a stálá aktiva.

39

U celkových pasiv a vlastního kapitálu měla hodnota stejný trend jako u celkových a stálých aktiv. V průběhu analyzovaného období se také snižovala. Oproti celkovým pasivům a vlastním zdrojům se cizí zdroje zvyšovaly. U výkazu zisku a ztrát horizontální analýza ukázala, že firma špatně hospodařila. Ve všech obdobích byl výsledek hospodaření záporný a jeho ztráta se v některých letech ještě navyšovala.

4.2.2 Vertikální analýza Tuto kapitolu představuje vertikální analýza aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztrát. Je rozdělena do 3 části, z nichž první se skládá z vertikální analýzy aktiv, druhá z vertikální analýzy pasiv a třetí z vertikální analýzy výkazu zisku a ztrát analyzované firmy. Jsou zde porovnávány jednotlivé položky rozvahy aktiv a pasiv, výkazu zisku a ztrát. Účelem této kapitoly je zjistit jaká byla struktura aktiv, pasiv, výnosů a nákladů v letech 2007 až 2009.

4.2.2.1 Vertikální analýza aktiv Vertikální analýza aktiv se zabývá strukturou aktiv v letech 2007 až 2009. Procentní podíly stálých aktiv, oběžných aktiv a ostatních aktiv na celkových aktivech firmy jsou k nahlédnutí v tabulce číslo 4. Vývoj struktury aktiv v jednotlivých letech je zobrazen v grafu číslo 4.

40

Tabulka č. 4: Vertikální analýza aktiv firmy Jemča, a. s. Roky Položka 2007 2008 2009 v tis. Kč % v tis. Kč % v tis. Kč % Dlouhodobý nehmotný 277 061 56,15 262 796 55,51 248 191 54,80 majetek Dlouhodobý hmotný 115 533 23,42 104 576 22,09 91 242 20,15 majetek Stálá aktiva celkem

392 594

79,57

367 372

77,60

339 433 74,95

40 897

8,29

37 013

7,82

47 063 10,40

53 358

10,81

65 432

13,82

65 316 14,42

5 601

1,14

3 248

0,70

Oběžná aktiva celkem

99 856

20,24

105 693

22,34

Ostatní aktiva celkem

936

0,19

308

0,06

493 386

100,00

473 373

100,00

Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

AKTIVA CELKEM

770

0,17

113 149 24,99 282

0,06

452 864 100,00

Zdroj: Práce autora Graf č. 4: Vývoj struktury aktiv v letech 2007 až 2009 (v %) 100% 80%

Ostatní aktiva

60%

Oběžná aktiva 40%

Stálá aktiva

20% 0% 2007

2008

2009

roky

Zdroj: Práce autora Nejvýznamněji se na celkových aktivech podílela stálá aktiva, která tvořila v roce 2007 podíl 79,57 % a zároveň tato hodnota byla nejvyšší za sledované období. Stálá aktiva především tvořil dlouhodobý nehmotný majetek, v němž největší položka byla ocenitelná 41

práva a dlouhodobý hmotný majetek, ve kterém byly největší položkou samostatné movité věci a soubory movitých věcí a stavby. Podíl stálých aktiv měl ve sledovaném období klesající trend. Naopak podíl oběžných aktiv se v průběhu sledovaného období na celkových aktivech zvyšoval. Nejvyšší hodnoty dosáhly v posledním sledovaném období. Tento podíl činil 24,99 %. Na zvyšování podílu se nejvíce podílely zásoby, především vysoké položky materiálu a výrobků a krátkodobé pohledávky, zejména pohledávky z obchodních vztahů. Podíl ostatních aktiv k celkovým aktivům byl bezvýznamný. Jejich hodnota byla velice nízká. Nejnižší hodnotu tvořily v roce 2008 a 2009, a to 0,06 %. V průběhu sledovaného období měly klesající tendenci. Ostatní aktiva byla tvořena pouze náklady příštího období.

4.2.2.2 Vertikální analýza pasiv Vertikální analýza pasiv se zabývá strukturou pasiv letech 2007 až 2009. V tabulce číslo 5 jsou zobrazeny procentní podíly vlastního kapitálu a cizího kapitálu na celkových pasivech společnosti. Vývoj struktury pasiv v jednotlivých letech je znázorněn v grafu číslo 5.

Tabulka č. 5: Vertikální analýza pasiv firmy Jemča, a. s. Roky Položka 2007 2008 v tis. Kč % v tis. Kč % Základní kapitál Kapitálové fondy VH z minulých let

2009 v tis. Kč %

2 000

0,40 2 000

0,42

2 000

0,44

230 000

46,62230 000

48,59

230 000

50,78

-12 431

-2,62

-56 484

-12,47

0

0

VH běžného uč. období

- 12 431

- 2,52- 44 053

-9,31

- 38 553

-8,51

Vlastní kapitál

219 569

44,5 175 516

37,08

136 963

30,24

425

0,09

419

0,09

Rezervy

545

0,12

Dlouhodobé závazky

2 928

0,59 5 939

1,25

9 559

2,11

Krátkodobé závazky

270 344

54,79291 493

61,58

305 923

67,56

Cizí zdroje

273 817

55,50297 857

62,92

315 901

69,76

PASIVA CELKEM

493 386

100,00473 373

100,00

452 864

100,00

Zdroj: Práce autora 42

Graf č. 5: Vývoj struktury pasiv v letech 2007 až 2009 (v %) 100% 80% Cizí zdroje Vlastní zdroje

60% 40% 20% 0% 2007

2008

2009

roky

Zdroj: Práce autora Vlastní kapitál během analyzovaného období se neustále snižoval. V roce 2009 dosáhl nejnižšího podílu na celkových pasivech 30,24 %, v roce 2007 měl nejvyšší podíl ve sledovaném období 44,5 %. Pokles vlastního kapitálu byl způsoben nestále rostoucí nehrazenou ztrátou z minulých let a také stále se zvyšujícím záporným výsledkem hospodaření běžného účetního období. Vertikální analýza celkových pasiv ukázala, že větší podíl celkových pasiv tvoří cizí zdroje. To znamená, že podnik financoval svoji činnost především z cizích zdrojů. Cizí zdroje během sledovaného období se stále zvyšovaly. Nejvyšší podíl na celkových pasivech zaznamenaly v roce 2009, a to 69,76 % a nejnižší podíl v roce 2007, a to 55,50 %.

4.2.2.3 Vertikální analýza zisku a ztrát Vertikální analýza zisku a ztrát sleduje strukturu tržeb a nákladů v letech 2007 až 2009. Tato analýza zobrazuje jaký je podíl jednotlivých druhů tržeb na celkových výnosech, který je zobrazen v tabulce číslo 6 a jaký je podíl jednotlivých položek nákladů na celkových nákladech, který je zachycen v tabulce číslo 7. Vývoj struktury výnosů v jednotlivých letech je znázorněn v grafu číslo 6 a vývoj struktury nákladů v jednotlivých letech je zobrazen v grafu číslo 7.

43

Tabulka č. 6: Vertikální analýza zisku a ztrát - výnosy firmy Jemča, a. s. Roky Položka 2007 2008 2009 v tis. Kč % v tis. Kč % v tis. Kč % Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Tržby z prodeje dl. hm. majetku a materiálu Změna stavu zásob vlastní činnosti Ostatní provoní výnosy

27 225

10,19

2 450

0,87

3 722

1,38

222 590

83,30

275 334

97,24

255 055

94,71

522

0,20

835

0,30

799

0,30

14 943

5,59

288

0,10

4 917

1,83

1 084

0,40

1 017

0,36

1 098

0,41

7

0,00

8

0,00

5

0,00

846

0,32

3 203

1,13

3 691

1,37

100,00 269 287

100,00

Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy VÝNOSY CELKEM

267 217

100,00 283 135

Zdroj: Práce autora

Graf č. 6: Vývoj struktury výnosů v letech 2007 až 2009 (v %) 100% Ostatní finanční výnosy 80% Ostatní provoní výnosy 60%

Změna stavu zásob vlastní činnosti Tržby z prodeje dl. hm. majetku a materiálu Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Tržby za prodej zboží

40% 20% 0% 2007

2008

2009

roky

Zdroj: Práce autora Z grafu je zřejmé, že největší zastoupení na celkových výnosech měly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Jejich podíl na celkových výnosech se ve sledovaném období měnil. Největšího podílu dosáhly v roce 2008, a to 97,24 %.

44

Druhého největšího podílu dosáhly tržby za prodej zboží. Ale pak v průběhu sledovaného období jejich podíl výrazně klesl. V roce 2008 se jejich podíl snížil na 0,87 %. Ostatní výnosy jako například tržby z prodeje dl. hm. majetku a materiálu, ostatní provoní výnosy a ostatní finanční výnosy tvořily zanedbatelné množství.

Tabulka č. 7: Vertikální analýza zisku a ztrát – náklady firmy Jemča, a. s. Roky Položka 2007 2008 2009 v tis. Kč % v tis. Kč % v tis. Kč % Náklady vynaložené na 18 270 6,53 2 327 0,71 3 066 1,00 prodané zboží Výkonová spotřeba

199 022

71,17

248 736

76,02

220 146

71,51

Osobní náklady

18 932

6,77

25 900

7,92

30 213

9,81

Daně a poplatky

127

107

0,03

115

0,04

Odpisy dlouhodobého nehm. a hm. majetku Zůstatková cena prodaného dl. majetku a materiálu Zvýšení/snížení rezerv a opravných položek v provozní oblasti

0,06

27 797

9,94

30 162

9,22

29 459

9,57

452

0,16

655

0,20

488

0,16

545

0,19

- 82

-0,02

185

0,06

969

0,35

3 123

0,95

2 597

0,84

Nákladové úroky

9 599

3,43

11 322

3,46

12 570

4,08

Ostatní finanční náklady

1 007

0,36

1 928

0,59

5 381

1,75

Daň z příjmů za běžnou činnost

2 928

1,05

3 010

0,92

3 620

1,18

NÁKLADY CELKEM

279 648

100,00

Ostatní provozní náklady

Zdroj: Práce autora

45

327 188 100,00

307 840 100,00

Graf č. 7: Vývoj struktury nákladů v letech 2007 až 2009 (v %) 100%

Daň z příjmů za běžnou činnost Ostatní finanční náklady

80%

Nákladové úroky Ostatní provozní náklady

60%

Zvýšení (+) / snížení (-) rezerv a opravných položek v provozní oblasti Zůstatková cena prodaného dlo majetku a materiálu Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Daně a poplatky

40% 20%

Osobní náklady

0% 2007

2008

2009

Výkonová spotřeba Náklady vynaložené na prodané zboží

-20% roky

Zdroj: Práce autora Vertikální analýza zisku a ztrát – náklady ukázala, že nejvíce na celkových nákladech se podílela výkonová spotřeba. Její podíl na celkových nákladech v průběhu sledovaného období osciloval. Největší podíl zaznamenala v roce 2008. Tento procentní podíl na celkových nákladech činil 76,02 %. Druhý největší podíl na celkových nákladech tvořily odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Jejich podíl se během sledovaného nevýrazně měnil. Největšího podílu na celkových nákladech dosáhly v roce 2007, a to 9,94 %. Dalším větším podílem na celkových nákladech se podílely osobní náklady. Jejich podíl se postupně zvyšoval. Způsobil to růst mzdových nákladů. Největší podíl zaznamenaly osobní náklady v posledním v roce, a to 9,81 %. Náklady vynaložené na prodané zboží dosahovaly většího podílu na celkových nákladech pouze v roce 2007. Tento podíl byl 6,53 %. Poté jejich podíl prudce klesl a v ostatních obdobích se pohyboval na 0,71 % a na 1,00 %. Jiné náklady jako například nákladové úroky, daně a poplatky, ostatní provozní náklady a ostatní finanční náklady se na celkových nákladech podílely malým 46

procentním množstvím, nebo se nepodílely takřka vůbec. Jejich podíl na celkových nákladech v průběhu sledovaného období byl v rozmezí -0,02 % až 4,08 %.

Vyhodnocení vertikální analýzy Největší podíl u celkových aktiv představovaly stálá aktiva. Za nimi pak s dalším větším podílem byly oběžná aktiva, která se v průběhu sledovaného období zvyšovala. Ostatní aktiva tvořily na celkových aktivech bezvýznamnou část. Na celkových pasivech se nejvíce podílely cizí zdroje, které se v letech 2007 až 2009 zvyšovaly. Vlastní kapitál se naopak snižoval a podílel se menším množstvím na celkových pasivech. U vertikální analýzy výnosů a nákladů dosahovaly největšího podílu tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a výkonová spotřeba.

4.2.3 Analýza poměrových ukazatelů V této kapitole bude prováděna analýza poměrových ukazatelů, kterou tvoří ukazatele zadluženosti, ukazatele likvidity, ukazatele aktivity, ukazatele rentability.

4.2.3.1 Ukazatele zadluženosti Tyto ukazatele jsou tvořeny celkovou zadlužeností, dluhem na vlastní kapitál a úrokovým krytím. Vypočtené hodnoty jsou zobrazeny v tabulce číslo 8 a vývoj ukazatele zadluženosti je znázorněn v grafu číslo 8.

Tabulka č. 8: Ukazatele zadluženosti firmy Jemča, a. s. Roky Ukazatel 2007 2008 Celková zadluženost (v %) Dluh na vlastní kapitál (v %) Úrokové krytí

2009

55,5

62,92

69,76

124,71

169,70

230,65

0,01

-2,63

-1,78

Zdroj: Práce autora

47

Graf č. 8: Vývoj zadluženosti v letech 2007 až 2009 (v %) 250%

zadluženost

200% 150%

Celková zadluženost

100%

Dluh na vlastní kapitál

50% 0% 2007

2008 roky

2009

Zdroj: Práce autora Celková zadluženost nám udává kolika procenty financuje cizí kapitál celková aktiva. Tento ukazatel se během sledovaného období neustále zvyšoval. Nejvyšší hodnotu zaznamenal v roce 2009, a to 69,76 %. Tyto hodnoty by se měly pohybovat do 50 %. To však pro firmu znamená, že čím je vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je její zadluženost a tím i vyšší finanční riziko. Z tohoto důvodu by firma se měla snažit hodnotu snížit, protože věřitelé dávají přednost nízké hodnotě tohoto ukazatele a mohli by pak váhat, zda půjčit firmě další peníze. Dluh na vlastní kapitál informuje o poměru mezi vlastními a cizími zdroji. Tento ukazatel měl stejný průběh jako celková zadluženost. Všechny hodnoty se pohybovaly vysoko nad doporučenou hodnotou 100 %. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2009. Tato hodnota činila 230,65 %. U toho ukazatele platí,čím jsou jeho hodnoty vyšší, tím podnik využívá více cizích zdrojů. Firma by měla tedy usilovat o snížení této hodnoty. Úrokové krytí udává, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Z tabulky je zřejmé, že firma se pohybuje hluboko pod doporučenou hodnotou. Nejnižší hodnotu zaznamenala v roce 2008, a to -2,63. Tyto hodnoty byly velmi nízko pod hranicí 2, což pro podnik znamená, že je na tom velmi špatně se schopností splácet úvěry. Proto by se měl podnik snažit o navýšení těchto hodnot, které by se měly pohybovat mezi 4-6, nebo nejlépe zvýšit

48

na hodnotu 8. Nízké až záporné hodnoty způsobilo to, že podnik byl ve všech třech období ve ztrátě.

4.2.3.2 Ukazatele likvidity Tato kapitola je zaměřena na jednotlivé druhy likvidity. Mezi ně patří okamžitá likvidita, pohotová likvidita, běžná likvidita. Výsledné hodnoty jsou zachyceny v tabulce číslo 9. Vývoj jednotlivých ukazatelů likvidity je zobrazen v grafu číslo 9.

Tabulka č. 9: Ukazatele likvidity firmy Jemča, a. s. Roky Ukazatel 2007 2008

2009

Okamžitá likvidita

0,02

0,011

0,003

Pohotová likvidita

0,22

0,24

0,22

Běžná likvidita Zdroj: Práce autora

0,37

0,36

0,37

Graf č. 9: Vývoj likvidity v letech 2007 až 2009

0,45

likvidita

0,36

Okamžitá likvidita

0,27

Pohotová likvidita

0,18

Běžná likvidita

0,09 0 2007

2008

2009

roky

Zdroj: Práce autora Okamžitá likvidita v letech 2007 až 2009 se snižovala. Nejnižší hodnotu vykázala v roce 2009. Tato hodnota byla 0,003. Za celé sledované období firma nedosáhla doporučované hodnoty. Firma tedy nemohla splatit své závazky okamžitě. 49

Pohotová likvidita v průběhu analyzovaného období se měnila. Opět nebylo ani v jednom roce dosaženo doporučované hodnotě, ani se k ní nepřiblížila. Nejnižší hodnotou bylo 0,22 v roce 2007 i v roce 2009. Ani v posledním ukazateli likvidity nebylo dosaženo v žádných ze sledovaných období doporučované hodnoty. Běžná likvidita měla stejný průběh jako pohotová likvidita. Tento ukazatel byl velmi nízko pod doporučovanými hodnotami. To znamená, že podnik byl na tom velmi špatně se schopností splatit své závazky.

4.2.3.3 Ukazatele aktivity V této kapitole jsou vyhodnocovány jednotlivé ukazatele aktivity. Tento ukazatel je tvořen obratem celkových aktiv, dobou obratu zásob, rychlostí obratu zásob, dobou obratu pohledávek, rychlostí obratu pohledávek, dobou obratu závazků. Výsledné hodnoty těchto ukazatelů jsou zachyceny v tabulce číslo 10 a vývoj toto ukazatele je znázorněn v grafu číslo 10.

Tabulka č. 10: Ukazatele aktivity firmy Jemča, a. s. Ukazatel Obrat celkových aktiv (krát) Doba obratu zásob (dnů) Rychlost obratu zásob (krát) Doba obratu pohledávek (dnů) Rychlost obratu pohledávek (krát) Doba obratu závazků (dnů)

Roky 2007

2008

2009

0,51

0,59

0,57

59,63

48,49

66,18

6,12

7,53

5,52

73,30

77,92

73,78

4,69

4,26

3,97

56,94

54,32

46,05

Zdroj: Práce autora

50

Graf č. 10: Vývoj aktivity v letech 2007 až 2009 (ve dnech) 90 80 70 60

Doba obratu zásob

50

Doba obratu pohledávek

40

Doba obratu závazků

30 20 10 0 2007

2008

2009

rok

Zdroj: Práce autora Obrat celkových aktiv v letech 2007 až 2009 osciloval. Nejvyšší hodnoty dosáhly v roce 2008, a to 0,59. To znamená, že celková aktiva se v podniku obrátí v tržbách 0,59krát. Ukazatel doby obratu zásob v průběhu analyzovaného období se choval stejně jako ukazatel obrat celkových aktivit. Ale jeho výsledné hodnoty dosáhly doporučované hodnoty. Nejvyšší hodnotou byla 66,18 dnů v posledním roce. To vyjadřuje, že zásoby jsou vázány v podnikání 66,18 dnů než jdou do spotřeby nebo prodeje. Z toho vyplývá, že podnik velmi dobře hospodaří se zásobami. Rychlost obratu zásob měla také kolísavý vývoj. Nejvyšší hodnotu vykázaly v roce 2008. Tato hodnota byla 7,53. Tyto hodnoty dosahovaly poloviční doporučované hodnoty. Ukazatel informuje o tom, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob prodána a znovu dána na sklad, tedy v tomto případě 7,53krát.

Doba obratu pohledávek měla obdobný vývoj jako předchozí ukazatel. Tento ukazatel informuje o tom, jak dlouho musí firma čekat, než obdrží inkaso od svých odběratelů, v našem případě v roce 2008 to bylo 77,92 dnů. Tato hodnota byla zároveň i hodnotou nejvyšší v letech 2007 až 2009.

51

U ukazatele rychlost obratu pohledávek se během sledovaného období hodnota postupně snižovala. Výsledné hodnoty tohoto ukazatele byly na nízké úrovni. Nedosahovaly doporučované hodnoty. Nejnižší hodnota byla v posledním roce 3,97. To znamená, kolikrát jsou pohledávky přeměněny v peněžní prostředky plynoucí z tržeb, v tomto případě 3,97krát. Doba obratu závazků měla klesající tendenci. Nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2009, a to 46,05 dnů.

4.2.3.4 Ukazatele rentability Tato kapitola se zabývá rentabilitou vlastního kapitálu a rentabilitou celkového kapitálu. Vypočtené hodnoty těchto ukazatelů jsou zobrazeny v tabulce číslo 11. Vývoj rentabilit je znázorněn v grafu číslo 11.

Tabulka č. 11: Ukazatele rentability (v %) firmy Jemča, a. s. Roky Ukazatel 2007 2008

2009

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

-5,66

-25,10

-28,15

Rentabilita aktiv (ROA)

-0,02

-6,28

-4,94

Zdroj: Práce autora

Graf č. 11: Vývoj rentability v letech 2007 až 2009 0,00% 2007

2008

2009

-5,00% Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita aktiv (ROA)

-10,00% -15,00% -20,00% -25,00% -30,00% roky

Zdroj: Práce autora 52

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) vykazovala za celé sledovaného období záporné hodnoty. Tento ukazatel měl klesající vývoj. V roce 2009 zaznamenala rentabilita vlastního kapitálu nejvyšší zápornou hodnotu -28,15 %. Záporné hodnoty způsobilo to, že se firma nacházela po celé analyzované období ve ztrátě. Obdobně na tom byla i rentabilita aktiv (ROA). Rovněž byly výsledné hodnoty záporné. Ale vývoj tohoto ukazatele byl kolísavý. V roce 2009 se záporná hodnota snížila na -4,94 %.

Vyhodnocení poměrových ukazatelů Celková zadluženost a dluh na vlastní kapitál měly stejný vývoj. Oba dva ukazatele během sledovaného období rostly. Jejich hodnoty se pohybovaly vysoko nad doporučovanými hodnotami.

Naopak

výsledné

hodnoty

úrokového

krytí

byly

velmi

nízko

pod doporučovanou hodnotou a jejich hodnoty v letech 2007 až 2009 oscilovaly. Ukazatele pohotová a běžná likvidita měly stejný trend. Jejich hodnota se v průběhu období měnila. U okamžité likvidity se hodnota snižovala. Všechny tři likvidity nedosáhly doporučované hodnoty, což svědčí o špatné schopnosti podniku splácet své závazky. U ukazatele aktivity některé výsledné hodnoty dosáhly doporučené hodnoty, jiné ji nedosáhly. Obrat celkových aktiv po celé analyzované období osciloval. Doba obratu zásob dosáhla doporučené hodnoty, z toho vyplývá, že podnik hospodařil velmi dobře se svými zásobami. Jejich rychlost obratu ale byla poloviční hodnota, než je doporučovaná hodnota. Doba obratu pohledávek a závazků také dosáhla doporučované hodnoty za celé sledované období. Všechny výsledné hodnoty ukazatelů rentability vlastního kapitálu a rentability aktiv během zkoumaného období se nacházely v záporných hodnotách. Příčinou těchto záporných hodnot byl záporný výsledek hospodaření, kterého firma dosahovala ve všech letech analyzovaného období.

53

4.2.4 Analýza rozdílových ukazatelů Tato kapitola se zabývá čistým pracovním kapitálem. Tento ukazatel se vypočítá oběžná aktiva – krátkodobé závazky. Výsledné hodnoty jsou zobrazeny v tabulce číslo 12. Vývoj čistého pracovního kapitálu je znázorněn v grafu číslo 12.

Tabulka č. 12: Čistý pracovní kapitál firmy Jemča, a. s. Roky Ukazatel 2007 2008 Oběžná aktiva Krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál

99 856 270 344 -170 488

105 693 291 493 -185 800

2009 113 149 305 923 -192 774

Zdroj: Práce autora

Graf č. 12: Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2007 až 2009 -155 000 -160 000

2007

2008

2009

v tis. Kč

-165 000 -170 000

Čistý pracovní kapitál

-175 000 -180 000 -185 000 -190 000 -195 000 roky

Zdroj: Práce autora Čistý pracovní kapitál se ve sledovaném období pohybuje v záporných hodnotách. Tyto záporné hodnoty se v letech 2007 až 2009 postupně zvyšovaly. Záporná hodnota čistého pracovního kapitálu je způsobena nízkými oběžnými aktivy. Nejvyšší záporná hodnota byla v roce 2009 -192 774 tis. Kč. Z výsledné hodnoty vyplývá, že podnik používá ve svém financování agresivní strategii. To znamená, že

firma má nedostatek

dlouhodobých pasiv, což jí přivádí k financování převážně z krátkodobých zdrojů. Toto financování může být pro firmu riskantní, může dojít k výpadku krátkodobých zdrojů a tím ohrožení stability podniku. Na druhou stranu je toto financování z krátkodobých zdrojů 54

pro firmu výhodné z hlediska ceny, protože krátkodobé zdroje jsou levnější než zdroje dlouhodobé.

4.2.5 Účelové výběry ukazatelů Tuto poslední kapitolu tvoří diagnostické modely, které mají za úkol, najít odpověď na otázku, zda se firma neblíží v její blízké budoucnosti k bankrotu. Budou zde použity především bankrotní modely, do kterých patří Altmanův model – Z skóre a Tafflerův model.

4.2.5.1 Altmanův model – Z-skóre Altmanovo Z-skóre zobrazuje finanční situaci firmy. Je vyjádřena vzorcem, který je určen pro akciové společnosti, který se vypočítá jako Z = 1,2x1 + 1,4x2 + 3,3x3 + 0,6x4 + 1x. Vypočtené hodnoty vzorce a poměrových ukazatelů za sledované období jsou zobrazeny v tabulce číslo 13 a vývoj tohoto ukazatele je znázorněn v grafu číslo 13.

Tabulka č. 13: Altmanův model – Z skóre firmy Jemča, a. s. Roky Ukazatel 2007 2008 2009 x1 x2 x3 x4 x5 Z-skóre Zdroj: Práce autora

-0,34555 -0,02520

-0,66686 -0,09306

-0,42568 -0,08513

0,00020 0,80188 0,50739 0,539

-0,06279 0,58926 0,58858 -0,196

-0,04938 0,43356 0,57319 0,0404

55

Graf č. 13: Vývoj Altmanova Z skóre v letech 2007 až 2009 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 Z - skóre 0,1 0 -0,1

2007

2008

2009

-0,2 -0,3

roky

Zdroj: Práce autora Z grafu je zřejmé, že firma je na tom po finanční stránce velmi špatně. Výsledné hodnoty modelu Z-skóre se pohybují hluboko pod hodnotou 1,8, která signalizuje, že firma má velké finanční problémy a blíží se k bankrotu.

4.2.5.2 Tafflerův model Tafflerův model je dalším modelem, který sleduje riziko bankrotu firmy. Tento model definuje 4 poměrové ukazatele, spojené do diskriminační funkce, která je znázorněna takto Z = 0,53 × R1 + 0,13 × R2 + 0,18 × R3 + 0,16 × R4. Vypočtené hodnoty vzorce a poměrových ukazatelů za analyzované období jsou zachyceny v tabulce číslo 14 a vývoj Tafflerova modelu je znázorněn v grafu číslo 14.

56

Tabulka č. 14: Tafflerův model firmy Jemča, a. s. Roky Ukazatel 2007 2008

2009

R1

-0,0351515

-0,1408026

-0,1141889

R2

0,364682

0,354845

0,358179

0,547936 0,50738 0,127

0,615779 0,588582 0,082

0,6755295 0,573188 0,108

R3 R4 Z Zdroj: Práce autora

Graf č. 14: Vývoj Tafflerova modelu v letech 2007 až 2009 0,14 0,12 0,1 0,08

Tafflerův model

0,06 0,04 0,02 0 2007

2008 roky

2009

Zdroj: Práce autora Podle Tafflerova modelu má tato firma menší pravděpodobnost bankrotu. Hodnota se sice ve všech sledovaných obdobích nacházela nad nulou, ale byla velmi nízká a blížila se k nule. Proto by si firma měla dát pozor, protože hodnoty, které jsou nižší jak nula znamenají velkou pravděpodobnost bankrotu. Nejvyšší hodnoty firma dosáhla v roce 2007, a to 0,127.

Vyhodnocení účelových výběrů ukazatelů U Altmanova modelu se firma blížila ve všech analyzovaných obdobích k bankrotu. Ale podle Tafflerova modelu firma měla malou pravděpodobnost bankrotu, protože její výsledné hodnoty byly větší než 0.

57

5 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo vypracovat finanční analýzu podniku Jemča, a. s. v letech 2007 až 2009 a zhodnotit hospodaření vybrané analyzované firmy. Jako základní data k provedení finanční analýzy v této bakalářské práci byly použity účetní výkazy, které zahrnují rozvahu a výkaz zisku a ztrát. Pro rozbor finanční analýzy byla zvolena horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, ze kterých byly vybrány ukazatele zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability. Dále byla použita analýza čistého pracovního kapitálu a jako poslední metoda byly aplikovány bankrotní modely Altmanův model a Tafflerův model. Z vypracování horizontální analýzy podniku jsem došla k následujícímu závěru. Celková aktiva firmy Jemča, a. s. se během sledovaného období snižovala. Pokles celkových aktiv byl způsoben poklesem stálých aktiv, zvláště ocenitelných práv a samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí. Oběžná aktiva zaznamenávaly rostoucí tendenci. Na zvyšování oběžných aktiv se podílel růst zásob a krátkodobých pohledávek v jednotlivých letech. Na poklesu celkových pasiv se nejvíce podílely vlastní zdroje, které se během sledovaného období snižovaly v roce 2008 přibližně o 20 % a v roce 2009 přibližně o 22 %. Důvodem snižování vlastního kapitálu byla ztráta, která se objevovala ve všech zkoumaných obdobích. Cizí kapitál se v letech 2007 až 2009 obdobně jako oběžná aktiva zvyšoval. Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát zhodnotila, že firma špatně hospodařila. Ve všech zkoumaných obdobích byl výsledek hospodaření záporný a jeho ztráta se v některých letech ještě navyšovala. Největší podíl při vertikální analýze celkových aktiv držely stálá aktiva, které především tvořily ocenitelná práva a samostatné movité věcí a soubory movitých věcí. Nejvyšší podíl činil 79,57 %. Ale v průběhu sledovaného období podíl těchto aktiv klesal. Menší část celkových aktiv tvořila oběžná aktiva, která se zvyšovala během analyzovaného období. Na rostoucím trendu se nejvíce podílely zásoby, zejména vysoké položky materiálu a výrobků a krátkodobé pohledávky, zejména pohledávky z obchodních vztahů. U vertikální analýzy celkových pasiv bylo zjištěno, že větší podíl celkových pasiv tvoří cizí zdroje. To značí, že firma financovala svoji činnost především z cizího kapitálu. Cizí zdroje dosáhly nejvyššího podílu v roce 2009 v hodnotě 69,76%. Vlastní kapitál se v letech 58

2007 až 2009 stále snižoval. Důvodem poklesu vlastních zdrojů byla neustále rostoucí nehrazená ztráta z minulých let a také stále se zvyšující záporný výsledek hospodaření běžného účetního období. Na celkových výnosech se nejvíce podílely tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Největší podíl zaznamenaly v roce 2008, a to 97,24 %. Jejich hodnota oscilovala. Při vertikální analýze celkových nákladů měla největší podíl výkonová spotřeba, která v roce 2008 byla 76,02 %. Vývoj výkonové spotřeby se choval stejně jako vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Celková zadluženost a dluh na vlastní kapitál měly stejný rostoucí trend. Jejich hodnoty se pohybovaly vysoko nad doporučovanými hodnotami. Z toho vyplývá, že u celkové zadluženosti firmě hrozí vysoká zadluženost a tím i vysoké finanční riziko. U dluhu na vlastní kapitál by měla firma usilovat o nižší hodnoty, protože těmito vysokými hodnotami si firma snižuje možnost na získání dalších cizích zdrojů zvyšuje se riziko neschopnosti splácet již použité cizí zdroje. Tomu napovídají výsledné hodnoty úrokového krytí, které byly velmi nízko pod doporučovanou hodnotou. Pohybovaly se okolo -2,63 až 0,01. Nízké až záporné hodnoty byly způsobeny tím, že podnik byl ve všech třech období ve ztrátě. Ani jedna ze tří likvidit nedosáhla doporučované hodnoty, což rovněž svědčí o špatné schopnosti podniku splácet své závazky. Všechny tři likvidity za celé období oscilovaly. U ukazatelů aktivity nedosáhly doporučované hodnoty obrat celkových aktiv, rychlost obratu zásob a rychlost obratu pohledávek. Ukazatel doby obratu zásob dosáhl hodnoty 66,18 dnů. To pro firmu znamená, že vcelku dobře nakládá se zásobami. Doba obratu pohledávek byla delší než doba obratu závazků, tzn. že firma splácela své závazky rychleji, než dostávala peníze od svých odběratelů, což je pro firmu značně nevýhodné. Analýza rozdílových ukazatelů zaměřená na čistý pracovní kapitál vyhodnotila, že se během analyzovaného období pohyboval v záporných hodnotách. Tyto záporné hodnoty se v letech 2007 až 2009 postupně zvyšovaly. To značí, že firma nedosahuje potřebné výše peněžních prostředků k pokrytí své běžné provozní činnosti. Rentabilita vlastního kapitálu a rentabilita aktiv vykazovaly za celé sledované období z důvodu ztráty záporných hodnot. Vývoj rentabilit se lišil. Rentabilita vlastního kapitulu měla klesající tendenci a rentabilita aktiv zaznamenala kolísavý vývoj. U posledních ukazatelů, kterými byly bankrotní modely bylo zjištěno, že podle Altmanova modelu je firma na tom velmi špatně a má velké finanční potíže. Ale u Tafflerova modelu finanční analýza ukázala, že firma má menší pravděpodobnost bankrotu. 59

Na závěr této bakalářské práce bych společnosti Jemča, a. s. navrhla, aby se snažila snížit svoji zadluženost a zlepšit si svoji platební schopnost. Usilovat o získávání dobrých výsledků u ukazatele aktivity. Snažit se, aby jim odběratelé platili rychleji, například poskytnutím slevy z prodejní ceny při rychlém zaplacení a aby se firma snažila u rentabilit dosahovat kladných hodnot.

60

6 Použité zdroje: [1]

Březinová, H., Štohl, P., Účetní závěrka: výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80903914-6-8.

[2]

Grünvald, R., Holečková, J., Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 532 s. ISBN 978-80-86929-26-2.

[3]

Harna, L., Rezková, J., Březinová, H., Finanční analýza: včetně softwaru. 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007. 72 s. ISBN 80-86371-49-2.

[4]

Holečková, J., Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8.

[5]

Kalouda, F., Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 97880-7380-174-8.

[6]

Kislingerová, E., Hnilica, J., Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. 137 s., 1 CD-Rom. ISBN 80-7179-321-3.

[7]

Kovanicová Dana a kol. Finanční účetnictví: světový koncept. 3. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 2002. 532 s. ISBN 80-7273-062-2.

[8]

Mallya, T., Základy strategického řízení a rozhodování. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 252 s. ISBN 978-80-247-1911-5.

[9]

Marinič, P., Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2432-4.

[10]

Máče, M., Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 156 s. ISBN 80-247-1558-9.

[11]

Růčková, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-274-2481-2.

[12]

Sedláček, J., Finanční analýza podniku. Dotisk prvního vydání Brno: Computer press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6.

61

[13]

Sedláček, J., Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 228 s. ISBN 80-247-1195-8.

[14]

Štohl, P., Učebnice účetnictví 2007: pro střední školy a veřejnost. 2. díl 9. upr. vyd. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Štohl, 2007. 197 s. ISBN 978-80-903915-1-2.

62

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Horizontální analýza aktiv firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 2: Horizontální analýza pasiv firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 3: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 4: Vertikální analýza aktiv firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 5: Vertikální analýza pasiv firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 6: Vertikální analýza zisku a ztrát - výnosy firmy Jemča, a. s Tabulka č. 7: Vertikální analýza zisku a ztrát – náklady firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 8: Ukazatele zadluženosti firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 9: Ukazatele likvidity firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 10: Ukazatele aktivity firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 11: Ukazatele rentability firmy Jemča, a. s. Tabulka č.12: Čistý pracovní kapitál firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 13: Altmanův model – Z skóre firmy Jemča, a. s. Tabulka č. 14: Tafflerův model firmy Jemča, a. s.

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj aktiv v letech 2007 až 2009 Graf č. 2: Vývoj pasiv v letech 2007 až 2009 Graf č. 3: Vývoj výsledku hospodaření za účetní období v letech 2007 až 2009 Graf č. 4: Vývoj struktury aktiv v letech 2007 až 2009 Graf č. 5: Vývoj struktury pasiv v letech 2007 až 2009 Graf č. 6: Vývoj struktury výnosů v letech 2007 až 2009 Graf č. 7: Vývoj struktury nákladů v letech 2007až 2009 Graf č. 8: Vývoj zadluženosti v letech 2007 až 2009 Graf č. 9: Vývoj likvidity v letech 2007 až 2009 Graf č. 10: Vývoj aktivity v letech 2007 až 2009 Graf č. 11: Vývoj rentability v letech 2007 až 2009 Graf č. 12: Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2007 až 2009 Graf č. 13: Vývoj Altmanova Z skóre v letech 2007 až 2009 Graf č. 14: Vývoj Tafflerova modelu v letech 2007 až 2009

63

Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha podniku Jemča, a. s. – aktiva za období 2007 až 2009 Příloha č. 2: Rozvaha podniku Jemča, a. s. – pasiva za období 2007 až 2009 Příloha č. 3: Výkaz zisků a ztráty podniku Jemča, a. s. v letech 2007 až 2009

64

Příloha č. 1: Rozvaha podniku Jemča, a. s. – aktiva za období 2007 až 2009 (v tis. Kč) Položka Označení 2007 2008 2009 AKTIVA CELKEM 493 386 473 373 452 864 Dlouhodobý majetek B. 392 594 367 372 339 433 Dlouhodobý nehmotný majetek B. I. 277 061 262 796 248 191 B. I. 1. Software 89 306 166 2. Ocenitelná práva 276 949 262 487 248 025 3. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 23 3 0 Dlouhodobý hmotný majetek B. II. 115 533 104 576 91 242 Pozemky B. II: 1. 1 522 1 522 1 522 2. Stavby 23 239 26 293 25 423 Samostatné movité věci a soubory 3. 90 206 76 287 63 266 movitých věcí 4. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 566 373 289 Nedokončený dlouhodobý hmotný 5. 0 101 742 majetek Oběžná aktiva 99 856 105 693 113 149 Zásoby C. I. 40 897 37 013 47 063 C. I. 1. Materiál 25 967 22 042 24 158 2. Nedokončení výroba a polotovary 1 780 1 887 720 3. Výrobky 13 150 13 084 19 142 4. Zboží 0 0 3 043 Krátkodobé pohledávky 53 358 65 432 65 316 Pohledávky z obchodních vztahů 1. 50 275 59 481 52 464 2 Stát – daňové pohledávky 1 482 0 0 3. Krátkodobé poskytnuté zálohy 1 598 798 1 116 4. Dohadné účty aktivní 0 196 0 5. Jiné pohledávky 3 4 957 11 736 Krátkodobý finanční majetek C. IV. 5 601 3 248 770 C. IV. 1. Peníze 101 71 54 2. Účty v bankách 5 500 3 177 716 Ostatní aktiva – přechodné účty D 936 308 282 aktiv Časové rozlišení D. I. 936 308 282 D. I. 1. Náklady příštích období 936 308 282

65

Příloha č. 2: Rozvaha podniku Jemča, a. s. – pasiva za období 2007 až 2009 (v tis. Kč) Položka Označení 2007 2008 2009 PASIVA CELKEM 493 386 473 373 452 864 Vlastní kapitál A. 219 569 175 516 136 963 Základní kapitál A. I. 2 000 2 000 2 000 A. I. 1. Základní kapitál 2 000 2 000 2 000 Kapitálové fondy A. II. 230 000 230 000 230 000 A. II. 1. Ostatní kapitálové fondy 230 000 230 000 230 000 Výsledek hospodaření minulých let II. - 12 431 - 56 484 A. II. 1. Neuhrazená ztráta z minulých let - 12 431 - 56 484 Výsledek hospodaření běžného účetního A. V. - 12 431 - 44 053 - 38 553 období B. B. B. B. B. B. B.

I. I. II. II. III . III.

1.

Cizí zdroje Rezervy Ostatní rezervy

1.

Dlouhodobé závazky Odložení daňový závazek

273 817 297 857 425 425 2 928 5 939 2 928 5 939

Krátkodobé závazky

270 344 291 493

305 923

39 05541 464 217 099 228 420 1 139 1 277

32 750 228 420 1 452

4.

Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

725

849

5. 6. 7.

Stát – daňové závazky a dotace Dohadné účty pasivní Jiné závazky

857 12 37318 498 252

0 42 027 425

1. 2. 3.

66

315 901 419 419 9 559 9 559

Příloha č.3: Výkaz zisků a ztráty podniku Jemča, a. s. v letech 2007 až 2009 (v tis. Kč) Označení Položka 2007 2008 2009 I. Tržby za prodej zboží 27 225 2 450 3 722 A. Náklady vynaložené na prodané zboží 18 270 2 327 3 066 + Obchodní marže 8 955 123 656 II. Výkony 237 533 275 622 259 972 Tržby za prodej vlastních výrobků a II. 1. 222 590 275 334 255 055 služeb 2. Změna stavu zásob vlastní činnosti 14 943 288 4 917 B. Výkonová spotřeba 199 022 248 736 220 146 B. 1. Spotřeba materiálu a energie 140 890 165 933 142 812 2. Služby 58 132 82 803 77 334 + Přidaná hodnota 47 466 27 009 40 482 C. Osobní náklady 18 932 25 900 30 213 C. 1. Mzdové náklady 13 779 17 360 19 569 Odměny členům orgánů společnosti a 2. 0 1 983 3 156 družstva Náklady na sociální zabezpečení a 3. 4 810 6 153 6 924 zdravotní pojištění 4. Sociální náklady 343 404 564 D. Daně a poplatky 127 107 115 E. Odpisy dl. nehm. a hmot. majetku 27 797 30 162 29 459 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku III. 522 835 799 a materiálu III. 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 0 253 395 2. Tržby z prodeje materiálu 522 582 404 Zůstatková cena prodaného F. 452 655 488 dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného F. 1. 0 29 dlouhodobého majetku 2. Prodaný materiál 452 626 488 Zvýšení (+) / snížení (-) rezerv a G. 545 - 82 185 opravných položek v provozní oblasti IV Ostatní provoní výnosy 1 084 1 017 1 098 H. Ostatní provozní náklady 969 3 123 2 597 * Provozní výsledek hospodaření 250 - 31 004 - 20 678 X. Výnosové úroky 7 8 5 N. Nákladové úroky 9 599 11 322 12 570 XI. Ostatní finanční výnosy 846 3 203 3 691 O. Ostatní finanční náklady 1 007 1 928 5 381 * Finanční výsledek hospodaření - 9 753 - 10 039 - 14 255 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 2 928 3 010 3 620 1. - odložená 2 928 3 010 3 620 ** Výsledek hospodaření za běž. činnost - 12 431 - 44 053 - 38 553 *** Výsledek hospodaření za účet. období - 12 431 - 44 053 - 38 553 *** Výsledek hospodaření před zdaněním - 9 503 - 41 043 - 34 933

67