Finanční analýza společnosti PEGAS NONWOVENS S.A

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Marketing a management

Finanční analýza společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Kateřina BÁBÍKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. Ing. Iva ŽIVĚLOVÁ, CSc.

Znojmo, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci z názvem „Finanční analýza společnosti PEGAS NONWOVENS S.A.“ prováděla samostatně, na základě dostupných informací a dostupných pramenů, které jsme citovala a uvedla v seznamu použité literatury.

ve Znojmě dne 30.4. 2010

…………………... podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Ivě Živělové, CSc. za cenné rady a připomínky, které mi laskavě poskytovala v průběhu celé práce. Dále bych ráda poděkovala Společnosti PEGAS NONWOVENS s.r.o., kde jsem vykonávala praxi, a kde mi byly poskytnuty potřebné podklady a informace ke zpracování bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje finanční situace společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. v letech 2006, 2007 a 2008. Pomocí speciálních metod finanční analýzy je rozšířena vypovídací schopnost běžně dostupných účetních výkazů. Práce sestává ze dvou části, a to z teoretické a praktické. V teoretické práci jsou popsány základní informace, týkající se finanční analýzy, jako je definice, předmět, zdroje a uživatelé finanční analýzy. Další teoretická část se věnuje metodám finanční analýzy, se zaměřením na elementární technickou analýzu. V části praktické jsou prováděny výpočty a vyhodnocení finanční situace na konkrétní podnik. V poslední části práce je shrnutí získaných informací o finančním hospodaření společnosti.

Klíčová slova : Finanční analýza, výkazy finančního účetnictví, elementární technická analýza.

Abstract This bachelor thesis focuses on analyzing the development of financial situation of the company PEGAS NONWOVENS S.A. in the years 2006, 2007 and 2008. The findings of commonly accessible account records are notably extended thanks to special methods of financial analysis. The thesis consists of two parts, the theoretical part and the practical part. The theoretical part describes basic data related to financial analysis as definition, subject, sources and users of financial analysis. The theoretical part explains further methods of financial analysis focusing on primary technical analysis. Methods applied in the practical part are described in the theoretical part. Calculations and evaluation of financial situation are implemented on a concrete company. The last part of this thesis provides summary of examined data relating to financial management of the company.

Obsah Obsah......................................................................................................................................... 7 1. Úvod....................................................................................................................................... 9 2. Cíl práce a metodika .......................................................................................................... 10 3. Literární rešerše ................................................................................................................. 11 3.1 Definice a předmět finanční analýzy.............................................................................. 11 3.2 Uživatelé finanční analýzy ............................................................................................. 11 3.3 Vstupní data ( Zdroje informací).................................................................................... 12 3.3.1 Konsolidovaná účetní závěrka ................................................................................ 13 3.3.1.1 Rozvaha – IAS 1 .................................................................................................. 13 3.3.1.2 Výkaz zisku a ztráty – IAS 1................................................................................ 15 3.3.1.3 Výkaz peněžních toků – IAS 7............................................................................. 16 3.4 Metody finanční analýzy ................................................................................................ 17 3.4.1 Fundamentální analýza podniku.............................................................................. 17 3.4.2 Technická analýza podniku ..................................................................................... 18 3.5 Analýza absolutních ukazatelů....................................................................................... 18 3.5.1 Horizontální analýza................................................................................................ 18 3.5.2 Vertikální analýza ................................................................................................... 19 3.6 Analýza rozdílových ukazatelů ...................................................................................... 19 3.6.1 Čistý pracovní kapitál (net working capital – NWC)............................................. 19 3.6.2 Čisté pohotové prostředky (Peněžní finanční fond) ................................................ 20 3.6.3 Čistý peněžně - pohledávkový finanční fond .......................................................... 20 3.7 Analýza poměrových ukazatelů ..................................................................................... 20 3.7.1 Ukazatele aktivity.................................................................................................... 20 3.7.2 Ukazatele zadluženosti ............................................................................................ 21 3.7.3 Ukazatele likvidity .................................................................................................. 23 3.7.4 Ukazatele rentability ............................................................................................... 24 3.8 Analýza soustav ukazatelů ............................................................................................. 26 3.8.1 Pyramidové soustavy ukazatelů .............................................................................. 26 3.8.2 Bankrotní modely (Predikční modely) .................................................................... 27 3.8.3 Bonitní modely (diagnostické modely) ................................................................... 28 3.9 Analýza cash flow .......................................................................................................... 28 3.9.1 Kategorie cash flow................................................................................................. 28 3.9.2 Ukazatele na bázi cash flow (CF) ........................................................................... 28 4. Vlastní práce ....................................................................................................................... 30 4. 1 Základní informace o společnosti ................................................................................. 30 4.2 Analýza absolutních ukazatelů....................................................................................... 32 4.2.1 Horizontální analýza................................................................................................ 32 4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy - Aktiva ................................................................ 32 4.2.1.2 Horizontální analýza rozvahy - Pasiva................................................................. 33 4.2.1.3 Horizontální analýza - Výkaz zisku a ztráty ........................................................ 34 4.2.2 Vertikální analýza ................................................................................................... 36 4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy - Aktiva .................................................................... 36 4.2.2.2 Vertikální analýza rozvahy - Pasiva..................................................................... 37 4.2.2.3 Vertikální analýza - Výkaz zisku a ztráty ............................................................ 39 4.3 Analýza rozdílových ukazatelů ...................................................................................... 40 4.3.1. Analýza čistého pracovního kapitálu ..................................................................... 40

4.3.2 Čisté pohotové prostředky - peněžní finanční fond……………………………….42 4.3.3 Čistý peněžně - pohledávkový finanční fond……………………………………..43 4.4 Analýza poměrových ukazatelů ..................................................................................... 43 4.4.1 Ukazatele aktivity.................................................................................................... 44 4.4.1.1 Vázanost aktiv…………………………………………………………………...44 4.4.1.2 Ukazatele Obratu.................................................................................................. 45 4.4.1.3 Ukazatele doby obratu.......................................................................................... 46 4.4.2. Ukazatele zadluženosti ........................................................................................... 47 4.4.2.1 Úrokové krytí ....................................................................................................... 48 4.4.3 Ukazatele likvidity .................................................................................................. 49 4.4.3.1 Riziko likvidity..................................................................................................... 49 4.4.4 Ukazatele rentability ............................................................................................... 50 4.4.4.1 Ukazatele ziskového rozpětí................................................................................. 52 4.4.4.2 Finanční páka ....................................................................................................... 52 4.5 Analýza soustav ukazatelů ............................................................................................. 53 4.5.1 Bankrotní modely.................................................................................................... 53 4.5.1.1 Altmanův bankrotní model................................................................................... 53 4.5.1.2 Tafflerův model.................................................................................................... 55 4.6 Analýza Cash Flow ........................................................................................................ 57 4.6.1 Ukazatele na bázi cash flow .................................................................................... 60 5. Závěr.................................................................................................................................... 62 6. Použítá literatura................................................................................................................ 65 7. Seznam příloh ..................................................................................................................... 66

1. Úvod Finanční analýza je nástroj ke zjištění finanční stability. Cílem finanční analýzy je odhalení silných stránek v podniku, využití jejich potenciálu a tím i zhodnocení jejich konkurenční výhody, přinášející zaručeně kladný výsledek. Ovšem vedle silných stránek finanční analýza odhaluje i stránky slabé. Včasná identifikace poruch ve finanční situaci zmírňuje riziko negativních výsledků, které by mohly vést ke snižování konkurenčních výhod a následně i ke ztrátám zákazníků. Prostřednictvím různých metod zvyšuje finanční analýza vypovídací schopnost účetních výkazů, které jsou pro ni hlavními informačními zdroji. Mezi nejdůležitější výkazy patří rozvaha. Rozvaha podává informaci o stavu majetku a o způsobu jeho financování. Dalším výkazem je výkaz zisku a ztráty, ten informuje o nákladech a výnosech společnosti, tedy o hospodářském výsledku, a nakonec výkaz o peněžních tocích, neboli cash flow. Finanční analýza má nikde nekončící seznamy uživatelů, pro které jsou její výsledky důležitým faktorem pro jejich budoucí rozhodování. Finanční analýza je důležitá jednak pro vlastníky a management, pro dodavatelsko – odběratelské vztahy, a důležitá je i pro banky, které se podle výsledků finanční analýzy rozhodují o schválení úvěru či nikoli. Jestliže je společnost ohrožena bankrotem s možností neschopnosti splácení svých závazků, je pro banku neadekvátní řešení poskytnout takovému podniku úvěr. Vedle firemní analýzy, zabývající se dostupnými podnikovými daty, existuje i makroekonomický pohled na finanční analýzu, pracující s daty v různých odvětvích národního hospodářství, případně i hodnotící finanční situaci státu. Finanční analýza může být využita jednak k mezipodnikovému srovnání dvou a více podniků v odvětví, nebo může být využita jako analýza časového vývoje finanční situace u jednoho podniku. Na výsledcích finanční analýzy závisí budoucí směr podniku. Finanční analýza tedy vede k důležitým podnikovým rozhodnutím, které mohou mít zásadní vliv na celkovou situaci v podniku.

V práci je prováděna analýza vývoje finanční situace společnosti PEGAS NONWOVENS S.A., a to v letech 2006, 2007 a 2008. Jedná se o zahraniční holdingovou společnost se sídlem v Lucembursku, která sestává z pěti dceřiných společností se sídlem v České republice. Analyzován je mateřský podnik sestavující svou roční závěrku konsolidovaně, dle mezinárodního rámce účetního výkaznictví IAS/IFRS, takže se struktura účetních výkazů může nepatrně lišit od českých.

9

2. Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je shrnutí finanční situace ve společnosti PEGAS NONWOVENS S.A., a to z dostupných účetních výkazů. V práci jsou použity výkazy roku 2006, 2007 a 2008, jedná se tedy o analýzu časového vývoje finanční situace. Pomocí aplikovaných metod se zvýší vypovídací schopnost výkazů, která povede k sestavení uceleného závěru o hospodaření analyzovaného podniku. Teoretická část je zaměřena v prvé řadě na obecné informace, týkající se finanční analýzy, jako jsou definice, uživatele finanční analýzy a vstupní data, potřebná pro její sestavení.

V praktické části je analyzována zahraniční

holdingová společnost. Tato společnost sestavuje konsolidované účetní výkazy, sestavené dle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. Struktura konsolidovaných výkazů se liší od českých, proto jsou vstupní data (data z konsolidované účetní závěrky) v teoretické části popsaná podle mezinárodních účetních standardů. Hlavní částí teoretického úseku je popis metod finanční analýzy. Práce je přesněji zaměřena na členění metod elementární technické analýzy. V úvodu praktické části je popsán analyzovaný podnik. Základní informace o firmě zahrnují vznik, předmět podnikání, sídlo a další důležité informace o společnosti. Další část je už věnována samotné metodice finanční analýzy. Mezi metody elementární technické analýzy patří: a) Analýza absolutních ukazatelů obsahující horizontální a vertikální analýzu. b) Analýza rozdílových ukazatelů obsahující analýzu čistého pracovního kapitálu, analýzu čistých peněžních prostředků a analýzu čistého peněžně - pohledávkového fondu. c) Analýza poměrových ukazatelů obsahující analýzu aktivity, zadluženosti, likvidity a rentability. d) Analýza soustav ukazatelů obsahující popis bankrotních modelů, Altmanova modelu a Tafflerova modelu. e) Analýza cash flow obsahující analýzu podle činnosti cash flow a zhodnocení ukazatelů na bázi cash flow. Na tyto metody jsou aplikovány údaje z finančního účetnictví, které jsou pomocí příslušných vzorečků vypočteny. Výsledky jsou poté vkládány do tabulek pro lepší meziroční srovnání. V práci je vyjádřeno i grafické znázornění vypočtených údajů, které na první pohled zhodnotí danou situaci v podniku. K získaným údajům z tabulek a grafů je přiřazeno i slovní vyhodnocení.

10

3. Literární rešerše 3.1 Definice a předmět finanční analýzy Existuje celá řada definic, jimiž lze popsat, co je to finanční analýza. Jsou uvedeny dvě, které ji nejlépe vystihují.

„Finanční analýza je diagnostická složka systému finančního řízení podniku. Její význam spočívá v tom, že s využitím definovaných (standardizovaných) i přísně specifických metod, zpracování získaných výchozích vstupních údajů, rozšiřuje jejích vypovídací schopnost. Tak lze maximalizovat informační základnu procesu finančního rozhodování.“(Kalouda, 2009, s.139)

„Finanční analýza hodnotí fungování mechanismu financí podniku podle stavu a vývoje finanční situace, a podle účinků provozní, investiční a finanční činnosti na vývoj finanční situace.“ (Gründwald, Holečková, 2007, s. 20)

Předmět finanční analýzy Předmětem

finanční

analýzy je získávání

a analýza informací

o

kvalitativních

a kvantitativních vlastnostech zkoumaných jevů. Finanční analýza podniku je pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají se kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj (Sedláček, 2009, s. 3).

3.2 Uživatelé finanční analýzy Uživatelé výstupů finanční analýzy tvoří v odborné literatuře rozsáhlé, téměř nikde nekončící seznamy. S jistou mírou nadsázky lze říci, že výstupy z finanční analýzy může efektivně využít každá zájmová skupina, která o to má zájem (Kalouda, 2009, s. 139).

11

„Výčet uživatelů finanční analýzy a jejich závěrů je nejen velmi rozsáhlý, ale také rozmanitý. Všichni uživatelé mají jedno společné, potřebují vědět, aby mohli řídit.“ (Kovanicová, Kovanic, 1995, s. 219).

Podle toho, kdo provádí a potřebuje finanční analýzu, je rozdělena do dvou oblastí: interní a externí.

Uživatele účetních informací a finanční analýzy jsou především: Manažeři, investoři, banky a jiní věřitelé, obchodní partneři (odběratelé a dodavatelé), zaměstnanci, stát a jeho orgány, konkurenti (Gründwald, Holečková, 2007, s. 27).

3.3 Vstupní data ( Zdroje informací) V zásadě lze zdroje vstupních dat finanční analýzy agregovat do tří skupin: účetní data podniku čerpaná zejména z : účetních výkazů finančního účetnictví, přílohy účetní závěrky, manažerského účetnictví (výkaznictví) a výročních zpráv,

ostatní data podniku čerpaná zejména z: podnikové statistiky, podkladů úseku práce a mezd, vnitřních směrnic, pravidel a norem a odborných odhadů,

externí data získaná mimo vlastní podnik, čerpaná zejména ze: státní statistiky, zveřejňovaných údajů z účetních závěrek, jiných účetních jednotek a publikovaných odborných materiálů v tisku, rozhlase, televizi na internetu (Harna aj., 2007, s.14).

Jelikož v praktické části je analyzována holdingová společnost, která sestavuje každoročně účetní závěrku konsolidovaně, sestavenou dle mezinárodního rámce účetního výkaznictví, bude se struktura výkazů poněkud lišit od českých.

12

3.3.1 Konsolidovaná účetní závěrka Podle mezinárodního rámce účetního výkaznictví (IAS / IFRS) v souvislosti s účetní závěrkou jsou použity standarty IFRS 3 Podnikové kombinace, IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, IAS 7 Výkazy peněžních toků a IAS 27 Konsolidovaná a samostatná účetní závěrka.

Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka skupiny podniků, která slučuje stav majetku a závazků a dosažené hospodářské výsledky mateřského podniku s jeho podílovou účastí v ostatních podnicích, které kontroluje nebo v nichž má podstatný vliv (holding), nebo je ovládající osoba ve smyslu obchodního zákoníku tj. má podstatný nebo rozhodující vliv (http://cs.wikipedia.org/wiki/Konsolidovaná_účetní_závěrka).

Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka za skupinu presentovaná jako účetní závěrka jediného podniku. Mateřský podnik, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, by měl konsolidovat všechny dceřiné podniky, domácí i zahraniční, s výjimkou těch, které povoluje nezahrnout standard IAS 27 (Janoušková, 2004, s.65).

Podniková kombinace je spojení samostatných entit do jedné vykazující jednotky (Janoušková, 2004, s.65).

3.3.1.1 Rozvaha – IAS 1 Podnik ve své rozvaze uvádí aktiva a závazky členěné na krátkodobé a dlouhodobé, s výjimkou případů, kdy je členění aktiv a závazků podle jejich likvidity více spolehlivé a relevantní.

Formát rozvahy V praxi se setkáváme se dvěma hlavními druhy formátů rozvahy. Liší se podle formy bilanční rovnice. Čistá aktiva (Aktiva – Závazky) = Vlastní kapitál Aktiva = Vlastní kapitál + Závazky (Šrámková aj., 2009, s. 21).

13

Schéma 1: Příklad podrobné rozvahy sestavené v souladu se standardem IAS 1 20X2

20X1

Aktiva Dlouhodobá aktiva Budovy, pozemky,zařízení

X

X

Goodwill

X

X

Jiný nehmotný majetek

X

X

Investice v přidružených společnostech

X

X

Jiné finanční investice k prodeji

X

X

X

X

Zásoby

X

X

Obchodní a jiné pohledávky

X

X

Jiná krátkodobá aktiva

X

X

Hotovost a peněžní ekvivalenty

X

X

Aktiva celkem

X

X

Upsaný kapitál

X

X

Fondy

X

X

Nerozdělený zisk / (Neuhrazená ztráta)

X

X

Nekontrolní podíly

X

X

Vlastní kapitál celkem

X

X

Dlouhodobé úvěry

X

X

Odložená daň

X

X

Dlouhodobé rezervy

X

X

X

X

Závazky z obchodního styku a jiné závazky

X

X

Krátkodobé úvěry

X

X

Krátkodobá část dlouhodobých úvěrů

X

X

Splatná daň ze zisku

X

X

Krátkodobé rezervy

X

X

Krátkodobá aktiva

Vlastní kapitál a závazky Vlastní kapitál

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé závazky

14

Vlastní kapitál a závazky celkem

X

X

X

X

Zdroj: Šrámková aj., 2009, s. 22. 3.3.1.2. Výkaz zisku a ztráty – IAS 1 „Všechny výnosy a náklady uznané v daném období mají být zahrnuty do výkazu zisku a ztráty za předpokladu, že některý ze standardů, nebo interpretací určuje něco jiného.“ (Šrámková aj., 2009, s. 25)

Schéma 2: Příklad výkazu zisku a ztráty sestavené v souladu se standardem IAS 1 Níže jsou uvedeny příklady výkazů v druhovém a účelovém členění (pro zjednodušení nejsou uvažovány srovnatelné údaje) : Druhové členění

Účelové členění

Tržby

X

Výnosy

X

Ostatní provozní výnosy

X

Náklady na prodané výrobky

-X

Změny zásob hotových výrobků a NV

+/- X Hrubý zisk / (ztráta)

X

Vlastní výkony a jejich aktivace

X

Jiné výnosy

Spotřeba surovin a spot. materiálu

-X

Odbytové náklady

-X

Osobní náklady

-X

Administrativní výdaje

-X

Odpisy

-X

Snížení hodnoty pozemků, budov a zař.

-X

Ostatní náklady

-X

Ostatní náklady

-X

Finanční náklady

-X

Finanční náklady

-X

Výnosy z přidružených společností

X

Výnosy z přidružených společností

X

Zisk před zdaněním

X

Zisk před zdaněním

XX

X

Daň ze zisku

X

Daň ze zisku

X

Zisk po zdanění

X

Zisk po zdanění

X

Přiřaditelný:

Přiřaditelný:

Většinovým vlastníkům

X

Většinovým vlastníkům

X

Nekontrolním podílům

X

Nekontrolním podílům

X

Zdroj: Šrámková aj., 2009, s. 26.

15

3.3.1.3 Výkaz peněžních toků – IAS 7 Výkaz o peněžních tocích poskytuje informace, které umožňují zhodnotit změny v: čistých aktivech, které mají vliv na peněžní toky v podniku, finanční struktuře (včetně likvidity a solventnosti), schopnosti ovlivnit částky a termíny hotovostních toků (Šrámková aj., 2009, s. 31). Výkaz peněžních toků dělíme podle činností na: Provozní činnost. Investiční činnost. Finanční činnost. Metody vykazování peněžních toků z provozní činnosti:

Přímá metoda – standard doporučuje použití této metody, která zveřejňuje hlavní třídy hrubých peněžních příjmů a hrubých peněžních úhrad.

Nepřímá metoda – čistý peněžní tok z provozní činnosti je stanoven úpravou čistého zisku nebo ztráty o vlivy: nepeněžních položek, jakou jsou odpisy, rezervy, odložené daně, atd., změn stavu pohledávek, závazků a zásob (pracovního kapitálu) za dané období, všechny další položky, jejichž peněžní účinky jsou investiční nebo finanční peněžní toky (Šrámková aj., 2009, s. 33).

Schéma 3: Přímá metoda vykázání peněžních toků z provozní činnosti Hotovostní tok z provozní činnosti Příjmy peněžních prostředků od zákazníků

X

Peněžní platby dodavatelům a zaměstnancům

-X

Peněžní prostředky vytvořené provozní činností

X

Placené úroky

-X

Placená daň z příjmu

-X

Čisté peněžní prostředky z provozní činnosti

X

16

Hotovostí toky z investiční činnosti Nákup pozemků, budov a movitých věcí

-X

Příjmy z prodeje pozemků, budov a movitých věcí

X

Úroky přijaté

X

Přijaté dividendy

X

Čisté peněžní prostředky použité v investiční činnosti

X

Hotovostní toky z finanční činnosti Příjmy z emise základního kapitálu

X

Příjmy z dlouhodobých úvěrových zdrojů

X

Placené dividendy

-X

Čisté peněžní prostředky použité ve finanční činnosti

X

Čisté zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

X

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na začátku období

X

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci období

X

Zdroj: Šrámková aj., 2009, s. 35.

3.4 Metody finanční analýzy Fundamentální (kvalitativní) analýza. Technická (kvantitativní) analýza.

3.4.1 Fundamentální analýza podniku „Fundamentální analýza je založena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků (nejen pozorovatelů, ale i přímých účastníků ekonomických procesů), na jejich subjektivních odhadech i na citu pro situace a jejich trendy.“ (Sedláček, 2009, s. 7)

17

3.4.2 Technická analýza podniku „Technická analýza používá matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat, s následným (kvalitativním) ekonomickým posouzením výsledků.“ (Sedláček, 2009, s. 9)

Metody elementární technické analýzy Technická analýza pracuje s ukazateli, což jsou buď přímo položky účetních výkazů a údaje z dalších zdrojů, nebo čísla z nich odvozená (Kovanicová, Kovanic, 1995, s. 236).

Analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, analýza soustav ukazatelů, analýza cash flow.

3.5 Analýza absolutních ukazatelů 3.5.1 Horizontální analýza „Horizontální analýza (též analýza vývojových trendů) zkoumá změny absolutních ukazatelů v čase, vyjadřuje změnu v určité položce v procentech, nebo indexem (řetězovým, nebo bazickým). Porovnávání jednotlivých položek výkazů v čase se provádí po řádcích, horizontálně. Analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin, a to absolutně a relativně, a změřit jejich intenzitu.“ (Holečková, 2008, s. 43)

Technika rozboru Vypočte se rozdíl hodnot z obou po sobě jdoucích let (absolutní výše změny). absolutní změna = hodnota t – hodnota t-1 Vyjadřuje se procentem k hodnotě výchozího roku. procentní změna = (absolutní změna / hodnota t-1 ) ×100 (%)

18

3.5.2 Vertikální analýza „Vertikální analýza (též procentní rozbor komponent, nebo strukturální analýza) spočívá v tom, že se na jednotlivé položky účetních výkazů pohlíží v relaci k nějaké veličině, zjišťuje procentní podíl jednotlivých položek výkazu na zvoleném základu. Při analýze rozvahy bývají položky výkazu vyjádřeny jako procento z celkových aktiv, resp. z celkových pasiv, tedy z bilanční sumy. Ve výkazu zisku a ztráty se jako základ pro procentní vyjádření určité položky bere obvykle velikost celkových výnosů nebo tržeb.“ (Holečková, 2008, s. 44)

3.6 Analýza rozdílových ukazatelů K analýze a řízení finanční situace podniku (zejména jeho likvidity) slouží rozdílové ukazatele, označované jako fondy finančních prostředků (finanční fondy). Fond je chápán jako shrnutí určitých stavových ukazatelů, vyjadřujících aktiva nebo pasiva, resp. jako rozdíl mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv (Sedláček, 2009, s. 35).

3.6.1 Čistý pracovní kapitál (net working capital – NWC) Pracovní kapitál je definován jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy1. Rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými dluhy má významný vliv na solventnost podniku. Přebytek krátkodobých aktiv nad krátkodobými dluhy opravňuje k úsudku, že podnik má dobré finanční zázemí, že je likvidní (Sedláček, 2009, s. 36).

„Pokud by byla hodnota čistého pracovního kapitálu záporná, pak firma kryje svůj dlouhodobý majetek krátkodobými zdroji, a tím pádem je vystavena značné finanční nerovnováze. Pokud by byla velikost čistého pracovního kapitálu neúměrně vysoká, pro firmu by to bylo příliš drahé, neboť dlouhodobé zdroje jsou dražší než krátkodobé zdroje a zaslouží si výnosnější využití.“ (Máče, 2006, s. 85)

1

Pracovní kapitál by měl být jednoznačně positivní, a aby byla zajištěna finanční rovnováha v podniku, měl by jeho podíl na oběžném majetku dosahovat pokud možno 30 % až 50 %.

19

3.6.2 Čisté pohotové prostředky (Peněžní finanční fond) Nejvyšší stupeň likvidity vyjadřuje fond, který do pohotovostních peněžních prostředků zahrnuje pouze hotovost a peníze na běžných účtech. Méně přísná modifikace zahrnuje i peněžní ekvivalenty2, neboť v podmínkách fungujícího kapitálového trhu jsou rychle proměnitelné za peníze (Sedláček, 2009, s. 38).

3.6.3 Čistý peněžně - pohledávkový finanční fond Představuje určitý kompromis, střední cestu mezi oběma výše uvedenými ukazateli. Fond je konstruovaný tak, že vedle pohotových prostředků a jejich ekvivalentů zahrnuje do oběžných aktiv ještě krátkodobé pohledávky (Holečková, 2008, s. 47).

3.7 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou nejoblíbenější metodou finanční analýzy. Umožňují získat rychlý obraz o základních finančních charakteristikách podniku (Sedláček, 2009, s. 55). Poměrové ukazatele se vypočítají jako poměr jedné, nebo několika účetních položek základních účetních výkazů k jiné položce, nebo k jejich skupině (Růčková, 2008, s. 47).

3.7.1 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich nedostatek, pak se musí vzdát mnoha potencionálně výhodných podnikatelských příležitostí a tím přichází o výnosy, které by mohl získat.

Vázanost celkových aktiv Podává informaci o výkonnosti (intenzitě), s níž podnik využívá aktiv s cílem dosáhnout tržeb. Měří celkovou efektivnost podniku. Čím je ukazatel nižší, tím lépe. Vázanost celkových aktiv = aktiva / roční tržby

2

Peněžními ekvivalenty se obecně rozumí krátkodobý likvidní majetek, který je snadno směnitelný na peníze.

20

Relativní vázanost stálých aktiv Relativní vázanost stálých aktiv je odvozena z ukazatele vázanosti celkových aktiv. V čitateli se uvádí zůstatková hodnota stálých aktiv. Relativní vázanost stálých aktiv = stálá aktiva / roční tržby

Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv udává počet obrátek za daný časový interval (za rok). Obrat celkových aktiv = roční tržby / aktiva

Obrat stálých aktiv Obrat stálých aktiv je převráceným ukazatelem relativní vázanosti stálých aktiv. Obrat stálých aktiv = roční tržby / stálá aktiva

Obrat zásob Obrat zásob udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob podniku prodána a znovu uskladněna. Obrat zásob = roční tržby / zásoby

Doba obratu zásob Doba obratu zásob udává počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podnikání, do doby jejich spotřeby. Doba obratu zásob = průměrná zásoba / denní spotřeba

Doba obratu pohledávek Výsledkem je počet dnů, během nichž je inkaso peněz za každodenní tržby zadrženo v pohledávkách. Doba obratu pohledávek = pohledávky z obchodních vztahů / denní tržby

Doba obratu závazků Doba obratu závazků udává, jak dlouho firma odkládá platbu faktur svým dodavatelům. Doba obratu závazků = závazky vůči dodavatelům / denní tržby (Sedláček, 2009, s. 60)

21

3.7.2 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Zadluženost, byť i vysoká, nemusí být ještě negativní charakteristikou firmy. V dobře fungující firmě může naopak vysoká finanční páka3 pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu (Kislingerová, Hnilica, 2005, s.34).

K analýze zadluženosti slouží mnoho ukazatelů, které by do detailu popsaly zadlužení podniku. Uvedu čtyři nejznámější a nejvýstižnější.

Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika) Celková zadluženost udává, z kolika procent jsou celková aktiva financována cizím kapitálem (Máče, 2006, s. 37). Celková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva

Kvóta vlastního kapitálu (vybavenost vlastním kapitálem, finanční nezávislost) Vyjadřuje finanční nezávislost podniku. Spolu s ukazatelem celkové zadluženosti (jejich součet je roven 1) informují o finanční struktuře podniku (Sedláček, 2009, s. 64). Kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál /celková aktiva

Koeficient zadluženosti (míra zadluženosti) Koeficient zadluženosti má stejnou vypovídací schopnost jako celková zadluženost s tím rozdílem, že celková zadluženost roste lineárně a koeficient zadluženosti exponenciálně (Sedláček, 2009, s. 64). Koeficient zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál

Úrokové krytí Ukazatel informuje o tom, do jaké míry jsou úroky kryty ziskem (Máče, 2006, s. 37). Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky

3

Finanční páka je jednou z forem vyjádření míry zadluženosti podniku. Finanční páka má vyvolat představu zvýšení rentability vlastního kapitálu připojením cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu, tedy zvýšení kapitálového potenciálu vlastníků využitím cizího kapitálu. Čím je podíl cizích zdrojů větší, tím je vyšší i ukazatel finanční páky (Holečková, 2008, s. 75).

22

3.7.3 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost podniku dostát včas svým finančním povinnostem, neboli schopnost podniku vyrovnat své splatné (krátkodobé) závazky. Pří analýze likvidity (platební schopnosti), je zapotřebí rozlišovat tři základní, vzájemně související ekonomické termíny, a to likvidnost, solventnost a likviditu ( Rejnuš, 2008, s. 252).

Likvidnost – schopnost oběžných aktiv přeměnit se na peníze. Likvidita – schopnost podniku dostát krátkodobým závazkům. Solventnost – dlouhodobá schopnost podniku dostát svým závazkům. Pro vyjádření likvidity podniku používáme 3 základní ukazatele:

Běžná likvidita (likvidita 3. stupně) Ukazatel informuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé dluhy podniku, resp. kolika korunami oběžných aktiv je kryta jedna koruna krátkodobých dluhů (Holečková, 2008, s. 116) Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně, i „acid test“4) Je konstruována ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv. Poměřuje jen tzv. pohotová oběžná aktiva ke krátkodobým dluhům (Holečková, 2008, s. 119). Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky

Okamžitá likvidita (likvidita 1. stupně) Vstupují do ní jen ty nejlikvidnější položky z rozvahy, jako je suma peněz na běžném účtu, peníze v pokladně, ale taky volně obchodovatelné cenné papíry (Růčková, 2008, s. 49). Okamžitá likvidita = pohotové platební prostředky / krátkodobé závazky

Tab. 1: Optimální hodnoty likvidity Běžná likvidita

2 – 2,5

Pohotová likvidita

1

Hotovostní likvidita

0,2

Zdroj: Práce autora 4

Acid test = Kyselý test. Toto označení je odvozeno od chemických testů z lakmusovým papírkem, kdy výsledky udávají rychlé a spolehlivé hodnoty.

23

3.7.4 Ukazatele rentability „Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu, patří k nejdůležitějším charakteristikám podnikatelské činnosti. Rentabilita je organickou součástí mnoha rozhodovacích procesů, při nichž je třeba brát v úvahu, jakého ekonomického přínosu se dosáhlo, resp. dosáhne, vynaložením určité částky prostředků na určitý účel.“ (Holečková, 2008, s. 57) Existuje celá řada ukazatelů pro měření rentability. Uvedu čtyři nejčastěji používané. ROI – ukazatel rentability vloženého kapitálu (ukazatel míry zisku) Ukazatel vyjadřuje s jakou účinností působí celkový kapitál vložený do podniku, nezávisle na zdroji financování (Sedláček, 2009, s. 56). ROI = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / celkový kapitál

ROA – ukazatel rentability celkových vložených aktiv (ukazatel míry výnosu na aktiva, návratnosti aktiv) Ukazatel poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována (Sedláček, 2009, s. 57). Setkáváme se zde s pojmem EBIT 5, což je zisk před úhradou nákladových úroků a daně z přijmu. ROA = EBIT / aktiva

ROE – ukazatel rentability vlastního kapitálu (výnosnost vlastního kapitálu, návratnost vlastního kapitálu) Ukazatel vyjadřuje výnosnost kapitálu, který do podniku vložili akcionáři. Akcionáři pomocí tohoto ukazatele zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos (Máče, 2006, s. 33). ROE = čistý zisk / vlastní kapitál

ROCE – ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů Jde o ukazatel, který vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním i dlouhodobým cizím kapitálem. Lze tedy říci, že komplexně vyjadřuje efektivnost hospodaření společnosti (Růčková, 2008, s. 53). ROCE = (čistý zisk + úroky) / (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál)

5

EBIT může v účetní metodice odpovídat provoznímu zisku.

24

ROS – ukazatel rentability tržeb Tyto ukazatele vyjadřují schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tedy kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. Tomuto ukazateli se v praxi někdy také říká ziskové rozpětí a slouží k vyjádření ziskové marže (Růčková, 2008, s. 56). ROS = čistý zisk / tržby

Ziskové rozpětí Ziskové rozpětí po zdanění = (čistý zisk po zdanění / tržby) x 100 Ziskové rozpětí před zdaněním = (zisk před zdaněním / tržby) x 100 Provozní ziskové rozpětí po zdanění = (provozní zisk / tržby) x 100

Analýza finanční páky „Analýza finanční páky dává odpověď na otázku, zda je v dané situaci podniku zadlužování výhodné.“ (Klouda, 2009, s. 135) Finanční páka = celková aktiva / vlastní kapitál Pro vyjádření opravdu kompletní poměrové analýzy, by k těmto 4 základním skupinám ukazatelů byly připočteny ještě dvě méně známé skupiny, a to:

Ukazatele tržní hodnoty Tyto ukazatele vyjadřují hodnocení firmy pomocí burzovních ukazatelů6. Jsou důležité zejména pro investory, či potencionální investory, z hlediska hodnocení návratnosti investovaných prostředků. K nejdůležitějším ukazatelům této skupiny patří účetní hodnota akcií, čistý zisk na akcii, dividendový výnos, ukazatel P/E 7 a poměr tržní ceny akcie k účetní hodnotě (Růčková 2008, s. 61).

Provozní (výrobní ukazatele) Jsou zaměřeny dovnitř podniku a uplatňují se tedy ve vnitřním řízení. Napomáhají managementu sledovat a analyzovat vývoj základní aktivity podniku (Sedláček, 2009, s. 71). Do této skupiny ukazatelů patří mzdová produktivita, produktivita dlouhodobého hmotného majetku, ukazatel stupně odepsanosti, nákladovost výnosů, materiálová náročnost, vázanost zásob na výnosy a strukturu nákladů. 6 7

Na rozdíl od poměrových ukazatelů se zde pracuje s tržními hodnotami. Price – earning ratio – nárůst tržní ceny akcie a z toho plynoucí výnos.

25

3.8 Analýza soustav ukazatelů Podstatou soustavy je sestavení jednoduchého modelu, jenž zobrazuje vzájemné vazby mezi dílčími ukazateli vyššího řádu. Model pak vytváří souhrn ukazatelů, které lze postupně rozkládat na další dílčí ukazatele až k detailům (Růčková, 2008, s. 45).

Při vytváření soustav ukazatelů se rozlišují (Sedláček, 2009, s. 81):

Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů – jejichž typickým příkladem jsou pyramidové soustavy, které slouží k identifikaci logických a ekonomických vazeb mezi ukazateli jejich rozkladem.

Účelové výběry ukazatelů – sestavované na bázi komparativně-analytických, nebo matematicko-statistických metod. Cílem je sestavit takové výběry ukazatelů, které by dokázaly kvalitně diagnostikovat finanční situaci podniku (finanční zdraví). Podle účelu jejich použití se člení na Bonitní (diagnostické) a Bankrotní (predikční) modely.

3.8.1 Pyramidové soustavy ukazatelů „Pyramidové soustavy ukazatelů rozkládají aditivní, nebo multiplikativní metodou vrcholový ukazatel. Cílem pyramidových soustav je na jedné straně popsání vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů, a na straně druhé analyzování složitých vnitřních vazeb v rámci pyramidy. Jakýkoliv zásah do jednoho ukazatele se pak projeví v celé vazbě. Poprvé byl použit pyramidový rozklad v chemické společnosti Du Pont de Nomeurs a dodnes zůstává nejtypičtějším pyramidovým rozkladem právě Du pont rozklad. Je zaměřen na rozklad rentability vlastního kapitálu a vymezení jednotlivých položek vstupujících do tohoto ukazatele.“ (Růčková, 2008, s. 71)

26

Schéma 4: Du Pont rozklad (základní schéma)

ROE = zisk / vlastní kapitál

ROA = zisk / aktiva

ROS = zisk / tržby

aktiva / vlastní kapitál

Obrat aktiv = tržby / aktiva

Zdroj: Práce autora

3.8.2 Bankrotní modely (Predikční modely) Bankrotní modely vznikají pomocí diskriminační analýzy, která zpracovává široké spektrum poměrových ukazatelů (Gründwald, Holečková, 2007, s. 183). Bankrotní modely dávají odpověď na otázku jestli je v nejbližší době společnost ohrožena bankrotem. Do této skupiny patří např.: Altmanovo Z-score, Tafflerův model, model “IN” Index důvěryhodnosti, Zeta model a další.

Altmanova Z-score Tento model je založený na poměrových ukazatelích. Cílem je vyjádřit finanční stav firmy pomocí jediné hodnoty, která hodnotí s jakou pravděpodobností se ve střednědobém horizontu dostane firma do bankrotního stavu. Tím se tato hodnota stává jakýmsi indexem důvěryhodnosti zdraví firmy (http://cs.wikipedia.org/wiki/Altmanova_analýza).

Tafflerův model „Dalším modelem sledujícím riziko bankrotu firmy je Tafflerův model (1977), který byl vyvinut pro analýzu britských společností a je určitou variantou Altmanova modelu. Taffler vychází z analýzy více než 80 poměrových ukazatelů, z nichž nakonec 4 ukazatele optimálně rozlišovaly mezi vzorkem prosperujících a bankrotujících podniků.“ (Holečková, 2008, s.198)

27

3.8.3 Bonitní modely (Diagnostické modely) Úroveň bonity dlužníka je očekávaná míra schopnosti uspokojovat v budoucnosti nároky věřitelů, a to uhrazovat závazky vyplývající z dluhové služby. Bonitní modely vytvoří z několika vybraných ukazatelů jediný indikátor jeho finanční situace (Gründwald, Holečková, 2007, s. 199). Do této skupiny patří např.: Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy, Tamariho model, Kralickuv Quicktest, Modifikovaný Quicktest, model EVA, Grünwaldův index bonity.

3.9 Analýza cash flow „Analýza cash flow je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v obchodním podniku.“ (Sedláček, 2009, s. 43)

3.9.1 Kategorie cash flow Jsou definovány v závislosti na kategorii zisku, se kterou souvisí. z provozní činnosti (z toho cash flow ze samofinancování), z investiční činnosti, z finanční činnosti.

3.9.2 Ukazatele na bázi cash flow (CF) Existuje mnoho ukazatelů, které se konstruují na bázi cash flow. Pro ukázku budou názorně ukázány ty nejčastěji používané.

Rentabilita tržeb Ukazatel vyjadřuje finanční výkonnost podniku. Je vhodným doplňkem k ukazateli ziskové rentability. Rentabilita tržeb = CF z provozní činnosti / roční tržby

28

Rentabilita celkového kapitálu Ukazatel poměřuje cash flow před uplatněním finančních nákladů k celkovému kapitálu (aktivům) podniku. Rentabilita celkového kapitálu = CF z provozní činnosti / kapitál

Stupeň oddlužení Ukazatel vypovídá o schopnosti vyrovnávat vzniklé závazky z vlastní finanční síly. Stupeň oddlužení = CF z provozní činnosti / cizí kapitál

Úrokové krytí Vyjadřuje krytí úroků pomocí cash flow. Úrokové krytí = CF z provozní činnosti / placené úroky (Sedláček, 2009, s. 75)

K dalším ukazatelům konstruovaným na bázi cash flow by patřily např.: Cash flow na akcii, likvidita z CF, nebo finanční rentabilita finančních fondů.

29

4. Vlastní práce V práci je analyzována holdingová společnost PEGAS NONWOVENS S.A. Jedná se o Lucemburskou společnost, která má 5 provozních dceřiných společností na území České republiky. Jedna z nich, konkrétně PEGAS NONWOVENS, s. r. o., se nachází ve Znojmě.

PEGAS NONWOVENS S.A. je zahraniční podnik, sestavuje každoročně konsolidovaně účetní závěrku, řídí se podle mezinárodního rámce účetního výkaznictví IAS/IFRS a podnormami přijatými Výborem pro mezinárodní účetní standardy (IASB) pro účely použití v Evropské unii.

U Společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. je prováděna analýza vývoje finanční situace v letech 2006, 2007 a 2008. Na daném podniku jsou aplikovány metody, které jsou teoreticky popsány v literární části.

Hlavní předlohou této práce jsou tři účetní výkazy, rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněžních tocích. Všechny výkazy jsou sestaveny konsolidovaně. Další velmi důležitou předlohou je výroční zpráva s doplňujícími informacemi k těmto výkazům.

4. 1 Základní informace o společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. (dále jen „Pegas“ nebo „Společnost“) je jedním předních evropských výrobců netkaných textilií. Pegas dodává svým zákazníkům spunbond a meltblown (dohromady „spunmelt“) textilie na bázi polypropylenu a polyethylenu pro účely výroby jednorázových hygienických produktů (jako jsou dětské plenky, výrobky pro inkontinenci dospělých a dámské hygienické výrobky) a dále v menší míře do stavebnictví, zemědělství a lékařských aplikací.

Od svého založení v roce 1990 se Společnost stala druhým největším výrobcem netkaných textílií v Evropě, měřeno výrobní kapacitou v tunách. Celková výrobní kapacita za rok je přibližně 70 000 tun netkaných textilií.

30

Pegas v současné době provozuje osm výrobních linek. Původní závod v Bučovicích sestává ze tří výrobních linek a dalších pět se nachází ve Znojmě Příměticích. Pegas se skládá z holdingové společnosti v Lucembursku a pěti provozních společností PEGAS

NONWOVENS

s.r.o.,

PEGAS-DS

a.s.,

PEGAS-NT

a.s.,

PEGAS-NW

a.s. a PEGAS NS a.s. Schéma 5: Organizační struktura PEGAS NONWOVENS S.A.

PEGAS NONWOVENS S.A.

PEGAS NONWOVENS s.r.o.

PEGAS – DS a.s.

PEGAS – NT a.s.

PEGAS – NW a.s.

PEGAS – NS a.s.

Zdroj: Výroční zpráva 2008 Všechna provozní aktiva jsou vlastněna společností PEGAS NONWOVENS s.r.o. a jejími čtyřmi provozními dceřinými společnostmi PEGAS-DS a.s., PEGAS-NT a.s., PEGAS-NW a.s. a PEGAS-NS a.s. se sídlem v České republice. Společnost PEGAS-NS a.s. byla založena v prosinci roku 2007 za účelem zahájení projektu nové výrobní linky. Vztahy s dodavateli a zákazníky Společnosti jsou vykonávány společností PEGAS NONWOVENS s.r.o. PEGAS se prezentuje na trhu jako jedna entita.

Účetní výkazy jsou prezentovány v tisících Euro (tis. Euro). Funkční měnou společnosti PEGAS NONWOVENS s.r.o. a jejích dceřiných společností je česká koruna. Jejich účetní výkazy byly převedeny z měny funkční do měny presenční. Funkční měnou společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. je Euro.

31

4.2 Analýza absolutních ukazatelů 4.2.1 Horizontální analýza Jsou zde sledovány jednotlivé změny položek výkazů v čase, a to jak absolutně, tak i v relativním vyjádření. 4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy – Aktiva Tab. 2: Horizontální analýza aktiv v letech 2006-2008

Dlouhodobý hmotný majetek

2007-2006 změna v tis.Euro v% 26 833 24,28

Dlouhodobý nehmotný majetek Goodwill Dlouhodobý majetek celkem Zásoby Obchodní a ostatní pohledávky Peněžní prostředky a pen. ekvivalenty Oběžná aktiva celkem Aktiva celkem Zdroj: Práce autora

2008-2007 změna v tis.Euro v% - 15 915 - 11,59

94

92,16

53

27,04

2 773

3,29

- 1 003

-1,15

29 700 4 053

15,23 48,46

- 16 865 315

- 7,51 2,54

2 604 - 21 503

11,02 - 97,68

1 116 - 202

4,25 - 39,53

- 14 846 14 854

- 27,48 5,96

1 229 - 15 636

3,14 - 5,93

Změna 2007-2006 Celková aktiva se zvýšila nepatrně o 5,96%. Dlouhodobý majetek se zvýšil o 15,23%. Oběžná aktiva poklesla o 27,48%. Nejvýraznější změna u dlouhodobého majetku je u nehmotného, ten se zvýšil o 92,16%, nejvýznamnější položkou je software. Nejvýraznější změna u oběžného majetku je u peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Ty se snížily o 97,68%. Je to způsobeno zavedením nové politiky řízení peněžních zůstatků v souvislosti s přefinancováním dluhu Společnosti v roce 2007. Volná hotovost je používána ke snižování kontokorentního úvěru na denní bázi. Změna zásob je také významná, zvýšily se o 48, 46%.

Změna 2008-2007 Celková aktiva se snížila o 5,93%. Dlouhodobý majetek se snížil o 7,51% a oběžný majetek se zvýšil nepatrně jen o 3,14%. Nejvýznamnější položkou je zde opět položka peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, ty se snížily o 39,53%. Největší podíl na tom mají termínované vklady a vklady přes noc. Změna už je oproti změně 2007-2006 méně patrná. Je 32

tedy jasné, že změny které nastaly v letech 2008-2007, jsou v porovnání z předchozími změnami více stejnorodé.

4.2.1.2 Horizontální analýza rozvahy - Pasiva Tab. 3: Horizontální analýza pasiv v letech 2006-2008 2007-2006 změna v tis. Euro v% Základní kapitál

2008-2007 změna v tis.Euro v%

0

0,00

0

0,00

Emisní ážio Ostatní rezervní fondy Rozdíly z přepočtu

- 7 014 1 120 1 811

- 17,10 249,79

- 7 845 1 313 - 1750

- 23,08 117,23 - 69,01

Nerozdělený zisk

21 018

88,42

13 576

30,31

Zákl. kapitál a rezervní fondy celkem Bankovní úvěry

16 935 - 6 343

22,01 - 5,16

5 294 - 20 377

5,64 -17,49

Ostatní závazky Odložený daňový závazek

- 174 - 3035

- 63,27 -19,93

Dlouhodobé závazky celkem Závazky z obchod. vztahů a jiné závazky

- 9 552 13 006

- 6,90 64,35

- 21 285 - 16 467

-16,51 - 49,57

Daňové závazky Krátkodobá část bankovních úvěrů

1 235 - 6 770

643,22 - 50,83

- 1 348 18 170

- 94,46 277,40

Krátkodobé závazky celkem Vlastní kapitál a pasiva celkem

7 471 14 854

22,15 5,96

355 - 15 636

0,86 - 5,93

- 96 - 95,05 - 812 - 6,66


Změna 2007-2006 Pasiva celkem se zvýšily o 5,96%. Z toho: Základní kapitál a rezervní fondy celkem se zvýšily o 22,01%. Dlouhodobé závazky se snížily o 6,9%. Krátkodobé závazky se zvýšily o 22,15%. Nejvýznamnější položkou základního kapitálu jsou rozdíly z přepočtu, zde zaznamenáváme velké zvýšení o 249,79%. Nejvýznamnější položkou dlouhodobých závazků jsou ostatní závazky, které klesly o 63,27% a představují dlouhodobou část závazků z titulu programu udělení stínových opcí. Nejvýznamnější změnou krátkodobých závazků je změna daňových závazků, která se zvýšila o 643,22%. V roce 2007 činila daň z příjmu kladnou částku cca 2,1 miliónů Euro ve srovnání s daňovým nákladem cca 1,6 miliónů Euro v roce 2006. Kladná výše této položky vznikla snížením odloženého daňového závazku v roce 2007

33

ve výši cca 3,4 miliónů Euro jako důsledek postupného snižování sazby daně z přijmu právnických osob na základě daňové reformy v České republice na konci roku 2007.

Změna 2008-2007 Vlastní kapitál a pasiva se celkem zvýšily o 5,93%. Z toho: Základní kapitál a rezervní fondy celkem se zvýšily o 5,64%. Dlouhodobé závazky se snížily o 16,51%. Krátkodobé závazky se zvýšily jen nepatrně, a to o 0,86%. Nejvýznamnější položkou základního kapitálu je změna rezervního fondu, který se zvýšil o 117,2 %. Je to způsobeno tím, že v rozvaze roku 2006 má Společnost vykázáno v položce rezervní fondy hodnotu 0. Nejvýznamnější položkou dlouhodobých závazků

jsou ostatní závazky, které klesly o 95,05% a představují

dlouhodobou část závazků z titulu programu udělení stínových opcí. Nejvýznamnější změnou krátkodobých závazků je změna z daňových závazků, která se snížila o 94,46%, je to v důsledku změny v odložené dani.

4.2.1.3 Horizontální analýza - Výkaz zisku a ztráty Tab. 4: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v letech 2006-2008 2007-2006

2008-2007

změna

změna

tis. Euro

v%

tis Euro

v%

Výnosy

1 030

0.85

20 800

17,05

Spotřeba materiálu a služeb

4 682

6,35

18 677

23,82

Osobní náklady

1 168

22,85

266

4,24

Ostatní provozní výnosy/náklady

-10 067

-90,11

-742

-67,15

EBITDA

-14 887

- 27,95

1 115

2,91

181

1,49

4 477

36,30

-15 068

-36,65

-3 362

-12,91

Odpisy Provozní zisk Marže provozního zisku

-

-

-

-

Kurzové změny a ostatní finanční N/V

-5 361

-77,76

-1 203

-0,78

Úrokové náklady

-9 049

-48,12

-3,468

-35,55

490

30,61

-1365

-65,28

1 433

6,92

-7 249

-32,74

Daň z přijmu náklad/výnos Čistý zisk Zdroj: Práce autora

34

Změna 2007-2006 Celkové výnosy Společnosti se meziročně zvýšily, ovšem jen velmi nepatrně o 0,85%. Klíčovou roli v tomto růstu sehrál v prvé řadě vyšší vyrobený a prodaný objem výrobků, a v druhé řadě rostoucí ceny polymerů, jenž byly do značné míry přeneseny na zákazníka. Spotřeba materiálu a služeb se také zvýšila meziročně o 6,35%. Tyto náklady zahrnují rovněž náklady na výzkum a vývoj ve výši 1,8 miliónu Euro, meziročně o 1,9% více. Osobní náklady se také zvýšily, a to o 22,85%. Tento nárůst vyplývá zejména z náboru nových zaměstnanců v souvislosti se spuštěním nové výrobní linky, ze zavedení nového systému odměňování a z opčního plánu na akcie, jenž ovšem neměl žádný dopad na hotovost Společnosti v roce 2007. Celkový počet zaměstnanců k 31. prosinci činil 384, což je o 17,4% více, než ke stejnému datu v loňském roce. Ostatní provozní náklady/výnosy představují největší meziroční rozdíl, došlo zde ke snížení o 90,11%. Ty jsou z převážné míry tvořeny jak realizovanými kurzovými rozdíly, tak nerealizovanými kurzovými rozdíly vyplývajícími z přepočtu rozvahových položek a dále přeceněním úrokových swapů Společnosti na reálnou hodnotu k 31. prosinci 2007. Tato částka zahrnuje rovněž jednorázový příjem ve výši 1,04 miliónů Euro jako odškodnění v arbitrážním řízení. Ukazatel EBITDA v meziročním srovnání klesl o 27,95%. Pokles byl způsoben změnou produkovaného portfolia a rostoucími cenami polymerů. Odpisy se nepatrně zvýšily, a to o 1,49%. Provozní výsledek se meziročně snížil, a to o 36,65%. Je to způsobeno faktory ovlivňujícími položku EBITDA. Kurzové změny poklesly rapidně o 77,76%. Úrokové náklady meziročně klesly o 48,12%. Hlavním důvodem poklesu bylo splacení nejdražšího dluhu Společnosti a refinancování senior dluhu v květnu 2007. Pegas v současné době využívá již zmíněnou 5-ti letou syndikovanou půjčku. Daň z příjmu meziročně vzrostla o 30,61%. Kladná výše této položky vznikla snížením odloženého daňového závazku v roce 2007 jako důsledek daňové reformy v České republice na konci roku 2007. Čistý zisk připadající na akcionáře se zvýšil o 6,92%. Toto zvýšení bylo v důsledku nižších finančních nákladů a odložené daně.

Změna 2008-2007 Výnosy se meziročně zvýšily o 17,05%. Klíčovým faktorem růstu byly vyšší objemy prodané výroby plynoucí z nové výrobní kapacity. Celková spotřeba materiálů se meziročně zvýšila o 23,82%. Hlavními faktory ovlivňujícími tento nárůst byly větší objemy produkce díky vyšší výrobní kapacitě a vyšší cena elektrické energie. Celkové osobní náklady vzrostly o 4,24%. Osobní náklady vyjádřeny v Eurech byly negativně ovlivněny silným posílením české koruny vůči Euru, zatímco přecenění opčního akciového plánu působilo na osobní náklady pozitivně. 35

Ostatní provozní náklady/výnosy se snížily o 67,15%. EBITDA vzrostla o 2,91% z důvodu nárůstu prodejů hotových výrobků na základě vyšší výrobní kapacity. Zásadním negativním faktorem byl pokles odbytu ve stavebnictví a vyšší náklady na elektrickou energii. Odpisy se meziročně zvýšily o 36,30%. Tento nárůst byl způsoben navýšením odepisovaného dlouhodobého majetku (výrobní hala a zařízení osmé výrobní linky). Provozní výsledek hospodaření poklesl meziročně o 12,91%, v důsledku vývoje ukazatele EBITDA a vyšších odpisů. Kurzové změny meziročně poklesly jen nepatrně o 0,79%. Úrokové náklady spojené s obsluhou dluhu se snížily o 35,55%. Hlavními důvody tohoto poklesu byl účetní odpis poplatků za sjednání předchozího senior úvěru nefinancovaného v květnu 2007 a výhodnější podmínky nového úvěru. Daň z příjmu se meziročně snížila o 65,28% jako důsledek změny o odložené dani. Čistý zisk klesl meziročně o 32,74%.

4.2.2 Vertikální analýza Zde jsou posuzovány jednotlivé komponenty majetku v jednotlivých letech, a to tzv. „od shora dolů.“ 4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy - Aktiva Tab. 5: Vertikální analýza aktiv v letech 2006-2008 2006 Dlouhodobý hmotný majetek

%

110 522

44,38 137 355

52,06 121 440

48,92

0,04 33,89

0,07 33,03

249 86 154

0,10 34,71

78,31 224 708

85,16 207 843

83,73

3,36 9,49 8,84 21,69

4,70 9,95 0,19 14,84

12 731 27 360 309 40 400

5,13 11,02 0,12 16,27

100 248 243

100

102 84 384

Dlouhodobý majetek celkem

195 008

Aktiva celkem Zdroj: Práce autora

8 363 23 640 22 014 54 017 249 025

36

tis.Euro

2008

tis.Euro Dlouhodobý nehmotný majetek Goodwill Zásoby Obchodní a ostatní pohledávky Peněžní prostředky a pen. ekviv. Oběžná aktiva celkem

2007

196 87 157 12 416 26 244 511 39 171

100 263 879

%

tis.Euro

%

2007-2006 Podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech se zvýšil z 78,31 na 85,16% na úkor oběžného majetku, který poklesl z 21,69 na 14,84%. Příčina je v nárůstu dlouhodobého hmotného majetku z 44,38 na 52,06% a také v poklesu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů z 8,84 na 0,19%. Může za to již zmiňované zavedení nové politiky řízení peněžních zůstatků. Podíl peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na celkových aktivech je v roce 2007 jen zanedbatelný.

2008-2007 Podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech se snížil z 85,16 na 83,73%, oproti zvýšení oběžného majetku z 14,84 na 16,27%. Příčina je ve snížení dlouhodobého hmotného majetku z 52,06 na 48,92% i mírné snížení nehmotného majetku a v nárůstu zásob i pohledávek. Zásoby z 4,70 na 5,13% a pohledávky z 9,95 na 11,02 %.

4.2.2.2 Vertikální analýza rozvahy – Pasiva Tab. 6 Vertikální analýza pasiv v letech 2006-2008 2006 tis.Euro Základní kapitál Emisní ážio

2007 % tis.Euro

11 444 4,60 41 011 16,46

Ostatní rezervní fondy Rozdíly z přepočtu

-

2008 % tis.Euro

11 444 4,34 33 997 12,88 0,42 0,96

11 444 4,61 26 152 10,53

725

0,00 0,29

Nerozdělený zisk

23 770

9,55

44 788 16,98

58 364 23,51

Zákl. kapitál a rezervní fondy

76 950 30,90

93 885 35,58

99 179 39,95

Bankovní úvěry Ostatní závazky Odložený daňový závazek

122 851 49,33 116 508 44,15 275 0,11 101 0,04 15 225 6,11 12 190 4,62

96 131 38,72 5 0,01 11 378 4,58

Dlouhodobé závazky celkem Závazky z obchod.vz.aj.závazky Daňové závazky Krátkodobá část bankov. úvěrů

138 351 55,55 128 799 48,81 107 514 43,31 20 212 8,12 33 218 12,59 16 751 6,75 192 0,08 1 427 0,54 79 0,03 13 320 5,35 6 550 2,48 24 720 9,96

Krátkodobé závazky celkem Vlastní kapitál a pasiva celkem Zdroj: Práce autora

33 724 13,55 41 195 15,61 41 550 16,74 249 025 100 263 879 100 248 243 100

37

1 120 2 536

%

2 433 786

0,98 0,32

2007-2006 Podíl základního kapitálu a rezervního fondu se zvýšil z 30,90 na 35,58%. Největší podíl na tom má nerozdělený zisk, který se zvýšil z 9,55 na 16,98%. Podíl dlouhodobých závazků se meziročně snížil z 55,55 na 48,81%. Největší podíl na tom mají bankovní úvěry, které meziročně poklesly z 49,33 na 44,15%. Krátkodobé závazky se zvýšily z 13,55 na 15,61%, a to v důsledku meziročního nárůstu závazků z obchodního styku. Tento nárůst byl zaznamenán z 8,12 na 12,59%. Meziročně došlo ke snížení dlouhodobých závazků na podílu celkových cizích zdrojů a k nárůstu krátkodobých zdrojů. Platí zásada, že pro Společnost je levnější i výnosnější a snáze dostupnější financovat aktiva z krátkodobých zdrojů, protože dlouhodobé jsou dražší. Musí být ale bráno v potaz, že zdroje krátkodobé jsou rizikovější, a to z důvodu splácení úvěrů v krátkých lhůtách. Zde může dojít později k problémům s likviditou až po insolventnost.

Graf 1: Struktura pasiv 2006 a 2007 14%

2006

16%

31%

2007

36%

48%

55% Základní kapitál a rezervní fondy

Základní kapitál a rezervní fondy

Dlouhodobé závazky celkem

Dlouhodobé závzky celkem

Krátkodobé závazky celkem



2008-2007 Podíl základního kapitálu se meziročně navýšil z 35,58 na 39,95%. Tuto změnu nejvíce ovlivnilo zvýšení nerozděleného zisku a to proto, že nedošlo k vyplácení dividend z nerozděleného zisku. Podíl dlouhodobých závazků se meziročně snížil z 48,81 na 43,31%. Toto snížení nejvíce ovlivnily bankovní úvěry, které se snížily z 44,15 na 38,72%. V květnu roku 2007 Společnost přefinancovala svůj senior dluh získaný z konce roku 2005, a to novým syndikovaným úvěrem až do výše 150 miliónů Euro. Nové úvěrové fascility se skládají z revolvingové části (až do výše 130 miliónu Euro), a z nesyndikované části (až do výše 20 miliónů Euro). Nové úvěrové fascility neobsahují v průběhu kontraktu žádné povinné splátky. Tento princip navazuje na již zmiňovanou novou politikou řízení peněžních zůstatků v souvislosti s přefinancováním dluhu. Nové bankovní fascility umožňují Společnosti

38

používat kladné peněžní zůstatky ke snižování zůstatků dluhů na denní bázi. Podíl krátkodobých závazků na celkovém podílu cizích zdrojů se zvýšil z 15,61 na 16,74%. Toto zvýšení nastalo v důsledku nárůstu krátkodobé části bankovních úvěrů z 2,49 na 9,96%.

Graf 2: Struktura pasiv 2007 a 2008 16%

17%

2007

2008

40%

36%

43%

48% Základní kapitál a rezervní fondy

Základní kapitál a rezervní fondy






4.2.2.3 Vertikální analýza - Výkaz zisku a ztráty Tab.7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty v letech 2006-2008 2006

Výnosy Spotřeba materiálu a služeb Osobní náklady

2007

tis. Euro

%

tis. Euro

120 941

100

121 971

73 739 60,97

2008 % 100

78 421 64,29

tis. Euro 142 771

% 100

97 098 68,01

5 111

4,23

6 279

5,15

6 545

4,58


11 172

9,24

1 105

0,91

363

0,25

EBITDA

53 263 44,04

EBITDA marže %

-

-

38 376 31,46 -

-

39 491 27,66 -

-

Odpisy

12 152 10,05

12 333 10,11

16 810 11,77

Provozní zisk

41 111 33,99

26 043 21,35

22 681 15,89

Marže provozního zisku

-

Kurzové změny a ost. fin. N/V

6 894

Úrokové náklady Daň z přijmu náklad/výnos Čistý zisk

-

-

-

-

-

5,70

1 533

1,25

330

0,23

18 805 15,55

9 756

7,99

6 288

4,40

2 091

1,71

726

0,51

1 601

1,32

20 705 17,12


39

22 138 18,15

14 889 10,43

Největší podíl na celkových výnosech Společnosti zaujímá spotřeba materiálu a služeb, a to ve všech třech letech. Podíl spotřeby na výnosech se během tří let drží cca okolo 60%, a meziročně je zaznamenána rostoucí tendence. V roce 2006 byl podíl spotřeby na výnosech 60,97%, v roce 2007 64,29% a v roce 2008 už byl podíl spotřeby na výnosech 68,01%. Hlavními faktory ovlivňujícími tento nárůst byly větší objemy produkce díky vyšší výrobní kapacitě a vyšší cena elektrické energie. Další významnou položkou, z hlediska podílu na celkových výnosech, je EBITDA. I když vykazuje EBITDA klesající meziroční tendenci, tak pořád je procento podílu na výnosech dosti významné, a tudíž stojí za zmínku. V roce 2006 byl její podíl 44,04%, a o rok později klesl podíl na 31,46% Tento pokles byl způsoben změnou produkovaného portfolia a rostoucími cenami polymerů. V roce 2008 podíl klesl na 27,66%. Zásadním negativním faktorem byl pokles odbytu ve stavebnictví, vyšší náklady na elektrickou energii a vývoj marží na trhu netkaných textilií v Evropě. K další položce, která vykazuje poměrně vysoké hodnoty, patří provozní zisk. Provozní zisk také vykazuje klesající tendenci, protože je ovlivněn vývojem ukazatele EBITDA.

4.3 Analýza rozdílových ukazatelů 4.3.1. Analýza čistého pracovního kapitálu Udává rozdíl mezi celkovým oběžným majetkem a krátkodobými závazky.

Tab. 8: Analýza čistého pracovního kapitálu v letech 2006-2008 (v tis. Euro) 2006 Zásoby

2007

2008

8 363

12 416

12 731

Pohledávky

23 640

26 244

27 360

Finanční majetek

22 014

511

309

Pracovní kapitál

54 017

39 171

40 400


33 724

41 195

41 550

Čistý pracovní kapitál

20 293

- 2024

- 1150


40

Pracovní kapitál Společnosti vykazuje meziročně kolísavou tendenci. Zásoby i pohledávky Společnosti meziročně rostou, což není pozitivní. Společnost by se měla zaměřit na řízení zásob, aby zbytečně nezadržovala peníze v těchto zásobách, a tím nezadržovala možné jiné zhodnocení, jinak nevyužitých finančních prostředků. Růst pohledávek také patří k faktorům, které negativně ovlivňují finanční stránku Společnosti. Finanční majetek společnosti meziročně klesá. Tento pokles nastal v důsledku velmi nízkých peněžních prostředků v hotovosti a v bance, konkrétně v letech 2007 a 2008. Tato relativně nízká hodnota je způsobena zavedením již zmiňované politiky řízení peněžních zůstatků v souvislosti s přefinancováním dluhu Společnosti v roce 2007. Nové bankovní facility umožňují Společnosti používat kladné peněžní zůstatky ke snižování zůstatku dluhu, a to na denní bázi. Tento fakt značně ovlivní solventnost i likviditu, může narušit finanční zázemí. Společnosti hrozí, že nebude moci pokračovat ve svých aktivitách v případě nenadálých (mimořádných) událostí.

Graf 3: Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2006-2008 (v tis. Euro) 25000 20000 15000

Čistý pracovní kapitál

10000 5000 0 -5000

2006

2007

2008


Kolísavost pracovního kapitálu je již známá, tudíž po odečtení krátkodobých závazků, které vykazují meziročně rostoucí tendenci, celkový čistý pracovní kapitál vykazuje taktéž kolísavou tendenci. V roce 2007 a 2008 nabývá čistý pracovní kapitál záporných hodnot. Tyto záporné hodnoty jsou v důsledku meziročního růstu zmiňovaných krátkodobých závazků. Na tento fakt by se měla společnost zaměřit, nebo bude mít opravdu značné problémy s likviditou i solventností. Výše oběžného majetku by měla vždy převyšovat nad výší krátkodobých závazků. Společnost by se měla snažit v nejbližší době o snížení svých krátkodobých závazků, a to až do úrovně, kdy čistý pracovní kapitál bude dosahovat kladných hodnot.

41

4.3.2 Čisté pohotové prostředky - peněžní finanční fond Čisté pohotové prostředky představují nejvyšší stupeň likvidity. Zde by měly být zohledněny i okamžitě splatné závazky, které by měly být od pohotových peněžních prostředků odečteny. Z účetní dokumentace je nelze bohužel získat, jsou obtížně dostupné. Proto je níže zohledněn jen vývoj peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Tab. 9: Čisté pohotové prostředky v letech 2006-2008 (v tis.Euro) 2006 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

2007

22 014

511

2008 309


Jedná se zde o peníze v hotovosti, peníze na běžných účtech i likvidní a obchodovatelné cenné papíry nebo krátkodobé terminované vklady.

Graf 4:Vývoj peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v letech 2006-2008 (v tis. Euro) 25 000 20 000

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

15 000 10 000 5 000 0 2006

2007

2008


Snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů je dáno již zmíněnou novou firemní politikou řízení hotovosti po refinancování dluhu, kdy je volná hotovost používána ke snižování kontokorentního úvěru na denní bázi, což vede k následnému snížení úrokových nákladů Společnosti.

42

4.3.3 Čistý peněžně - pohledávkový finanční fond Zde jsou vyjímány z oběžných aktiv zásoby, které jsou nejméně likvidní složkou oběžných aktiv. Dále jsou od upravených oběžných aktiv odečteny krátkodobé závazky.

Tab. 10: Čistý peněžně – pohledávkový fond v letech 2006-2008 (v tis. Euro) 2006 Oběžný majetek

2007

2008

54 017

39 171

40 400

8 363

12 416

12 731


33 724

41 195

41 550

Čistý peněžně - pohledávkový finanční fond

11 930

-14 400

-13 881

Zásoby

Zdroj: práce autora

Čistý peněžně pohledávkový fond vykazuje meziročně kolísavou tendenci. V roce 2007 a 2008 fondy dosahují záporných hodnot. Na výslednou kolísavou tendenci mají vliv především nestálé hodnoty v oběžném majetku v jednotlivých letech. I přes stoupající tendenci v zásobách i v krátkodobých závazcích je zřejmé, že převažující meziroční nestálost v oběžném majetku má rozhodující vliv na celkovou kolísavost ve výsledném čistém peněžně – pohledávkovém fondu.

Graf 5: Vývoj čistého peněžně – pohledávkového fondu v letech 2006-2008 (v tis. Euro) 15000 10000 5000 0 -5000

2006

2007

2008

-10000 -15000 -20000


43

Čistý peněžně - pohledávkový finanční fond

4.4 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele patří mezi nejoblíbenější a také nejrozšířenější metody finanční analýzy. Pomocí podílu vyčíslují vztahy mezi absolutními ukazateli.

4.4.1 Ukazatele aktivity Ukazatele podávají informace o schopnosti Společnosti hospodařit se svými aktivy. V případě, že by Společnost měla ve vlastnictví nedostatek aktiv, mohlo by to vést ke ztrátám příležitosti k jejich využití, a s tím spojených nerealizovaných výnosů. Naopak velké zadržování prostředků v aktivech není účelné a Společnosti vznikají zbytečné náklady.

4.4.1.1 Vázanost aktiv Vázanost aktiv zjišťuje, jak podnik dosahuje tržeb s využitím aktiv, celkových i stálých.

Tab. 11: Vázanost aktiv v letech 2006-2008 2006

2007

2008

Aktiva

249 025 tis. Euro

263 879 tis. Euro

248 243 tis. Euro

Stálá aktiva (SA)

195 008 tis. Euro

224 708 tis. Euro

207 843 tis. Euro

Tržby

120 941 tis. Euro

121 971 tis. Euro

142 771 tis. Euro

Vázanost celkových aktiv

2,06

2,16

1,74

Relativní vázanost SA

1,61

1,84

1,46


Stálá i celková aktiva mají kolísavou tendenci, tudíž vázanost celkových aktiv i relativní vázanost stálých aktiv má tutéž tendenci, i když tržby v meziročním srovnání mají tendenci rostoucí. V roce 2007 se celková aktiva zvýšila nepatrně, a to o 5,96%. Dlouhodobý majetek se zvýšil o 5,23%. Nejvýraznější změna u dlouhodobého majetku je u nehmotného, ten se zvýšil o 92,16%, nejvýznamnější změna je zde v položce software. V roce 2008 se celková aktiva snížila o 5,93%. Dlouhodobý majetek se snížil o 7,51%.

Zde je potřeba také zmínit výrazné investice v roce 2007, které jsou popsány níže v souvislosti se změnou v peněžních tocích z investiční činnosti. Celkové konsolidované 44

investice do hmotného majetku dosáhly výše 18,9 milionů Euro, meziročně o 258,6% více. Téměř celá částka je spojená s výstavbou osmé výrobní linky. Tato linka je nejnovější technologií a první svého druhu na světě, je schopna vyrábět ultra lehké netkané textilie pro sektor hygieny. V roce 2008 dosáhly celkové konsolidované investice 18,6 milionu Euro, meziročně o 1,4% méně. Investice do hmotného majetku představovaly převážně doplatky za projekt osmé výrobní linky.

Graf 6: Vývoj vázanosti aktiv v letech 2006-2008 2,5 2

Vázanost celkových aktiv

1,5

Relativní vázanost stálých aktiv

1 0,5 0 2006

2007

2008


4.4.1.2 Ukazatele Obratu Obrat celkových i stálých aktiv podává informaci o počtu obrátek aktiv za určitý čas. Obrat zásob informuje o intenzitě zásob, udává kolikrát během roku se zásoby Společnosti prodají a znovu uskladní.

Tab.12: Ukazatele Obratu v letech 2006-2008 2006

2007

2008

Aktiva

249 025 tis. Euro

263 879 tis. Euro

248 243 tis. Euro

Stálá aktiva

195 008 tis. Euro

224 708 tis. Euro

207 843 tis. Euro

8 363 tis. Euro

12 416 tis. Euro

12 731 tis. Euro

Zásoby Obrat aktiv

0,49

0,46

0,58

Obrat stálých aktiv

0,62

0,54

0,69

14,46

9,82

11,21

Obrat zásob Zdroj: Práce autora

45

Již zmiňovaná kolísavost stálých i celkových aktiv má za následek i značné výkyvy v ročních obratech. Rok 2007 je z hlediska obratovosti nejhorší. Je to způsobeno velkým množstvím držených aktiv, a to i když došlo oproti roku 2006 k nárůstu tržeb . V roce 2008 je obratovost nejlepší, a to v důsledku rostoucích tržeb a nižší hodnoty celkových i stálých aktiv. Zásoby mají stoupající tendenci. Obraty zásob jsou poměrně nízké a kolísavé. Společnost by se měla na řízení zásob více zaměřit, aby nebyly zbytečně financované zásoby nelikvidní a neproduktivní, ve kterých Společnost zbytečně utápí své prostředky.

4.4.1.3 Ukazatele doby obratu Doby obratu u zásob vypovídají o průměrném počtu dnů, kdy jsou zásoby vázány ve Společnosti do doby jejich spotřeby nebo prodeje. U pohledávek doby obratu informují o počtu dnů, kdy proběhne inkaso peněz zadržených v pohledávkách. Doba obratu závazků informuje o době odkladu platby faktur svým dodavatelům.

Tab. 13: Doby obratu v letech 2006-2008 (ve dnech) 2006

2007

2008

Doba obratu zásob

41

57

47

Doba obratu pohledávek

70

77

69

Doba obratu závazků

100

122

105


Graf 7: Vývoj doby obratů v letech 2006-2008 (ve dnech) 140 120 100

60

Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek

40

Doba obratu závazků

80

20 0 2006

2007

2008


46

V roce 2006 společnost vykazovala nejnižší hodnoty u všech třech ukazatelů. Rok 2007 nabýval nejvyšších hodnot ve všech položkách. Zde byly zásoby v podniku vázány nejdéle. Tento ukazatel může být důležitým faktorem i z hlediska likvidnosti, udává totiž počet dnů, kdy jsou zásoby proměněny v pohledávky či v hotovost. Doba inkasa pohledávek byla v roce 2007 taky nejdelší. Znamená to, že v tomto roce odběratelé Společnosti nejvíce odkládaly platby svých účtů. Dokonce i v tomto roce Společnost nejdéle odkládala platby faktur svým dodavatelům, což však mělo pozitivní vliv na cash flow, ovšem bylo to v rozporu s morálkou mezi obchodními vztahy. V roce 2008 Společnost vykazuje u všech položek už nižší hodnoty.

4.4.2. Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti podávají informaci o vztahu mezi cizími a vlastními zdroji financování. Pomocí této analýzy se ukáže finanční stabilita Společnosti.

Tab. 14: Ukazatele zadluženosti v letech 2006-2008 (v %) 2006

2007

2008

Celková zadluženost

69,1

64,4

60,0

Kvóta vlastního kapitálu

30,9

35,6

40,0

223,6

181,1

150,3

Koeficient zadluženosti Zdroj: Práce autora

Celková zadluženost Cizí kapitál Společnosti postupně klesá, takže i celková zadluženost vykazuje klesající tendenci, a to i přes značné výkyvy v celkových aktivech. I když cizí kapitál postupně klesá, jeho výše je pořád poměrně vysoká.

Kvóta vlastního kapitálu Vlastní kapitál Společnosti roste, je to zejména vlivem meziročního růstu v položce nerozdělený zisk. Vlivem růstu ve vlastním kapitálu roste i kvóta vlastního kapitálu, udávající nezávislost podniku.

47

Koeficient zadluženosti Koeficient zadluženosti je vypočten jako poměr cizího a vlastního kapitálu. Cizí kapitál Společnosti je poměrně vysoký, největší zásluhu na jeho výši mají dlouhodobé závazky, konkrétně to jsou bankovní úvěry. Dlouhodobé závazky tvoří skoro dvojnásobek vlastního kapitálu. I když meziročně cizí kapitál klesá, a to právě vlivem poklesu v bankovních úvěrech, je samozřejmé že koeficient zadluženosti klesá, a to i když vlastní kapitál Společnosti vykazuje rostoucí tendenci. Celkový kapitál sice klesá, avšak jeho výše je pořád celkem vysoká.

Graf 8: Vývoj zadluženosti v letech 2006-2008 (v %) 250 200

Celková zadluženost

150

Kvóta vlastního kapitálu 100

Koeficient zadluženosti

50 0 2006

2007

2008


4.4.2.1 Úrokové krytí Udává kolikrát převyšuje zisk placené úroky.

Tab. 15: Vývoj úrokového krytí v letech 2006-2008

Úrokové krytí

2006

2007

2008

2,19 krát

2,62 krát

3,57 krát


Provozní zisk Společnosti se snižuje, a to z důvodu nárůstu v provozních nákladech. To není příliš příznivé, ale v důsledku snižujících se nákladových úroků na vypůjčený kapitál dochází ke zvyšování úrokového krytí. A to proto, že dynamika poklesu nákladových úroků je pořád vyšší než dynamika poklesu provozního zisku.

48

4.4.3 Ukazatele likvidity Tyto ukazatelé informují o schopnosti Společnosti dostát svým závazkům. Zde se vyskytují nejlikvidnější části, které společnost drží ve svých aktivech.

Tab. 16: Ukazatele likvidity v letech 2006-2008 2006

2007

2008

Optimum

Běžná

1,60

0,95

0,97

2 – 2,5

Pohotová

1,35

0,65

0,67

1

Hotovostní

0,65

0,01

0,007

0,2


Běžná likvidita vykazuje kolísavou tendenci v důsledku výkyvů v oběžném majetku. Výsledné hodnoty nedosahují ani zdaleka optimální hranice, je to způsobeno nadměrnou a stále se zvyšující hodnotou krátkodobých závazků. Společnost by se měla zaměřit na řízení krátkodobých zdrojů. Jsou to sice zdroje levnější, ale zato mnohem riskantnější. V důsledku dlouhodobého financování těmito zdroji může dojít k vážným finančním problémům.

Pohotová likvidita už dosahuje poměrně lepších výsledků než běžná likvidita, je to v důsledku vynětí zásob z oběžného majetku. Ovšem nadměrná výše krátkodobých závazků je stále indikátorem, který nedovolí ukazatelům pohotové likvidity dosáhnou optimální hranice.

U hotovostní likvidity zaznamenáváme největší výkyvy. Je to způsobeno již několikrát výše zmiňovaným

zavedením

nové

politiky

řízení

peněžních

zůstatků

v souvislosti

s přefinancováním dluhu Společnosti v roce 2007. Volná hotovost je používána ke snižování kontokorentního úvěru na denní bázi, což vede k následnému snížení úrokových nákladů Společnosti.

4.4.3.1 Riziko likvidity Riziko likvidity vzniká při problémech se získáním finančních zdrojů potřebných k pokračování provozních aktivit Společnosti při zachování současných ekonomických

49

podmínek. Společnost se snaží snížit riziko likvidity prostřednictvím optimalizace řízení finančních zdrojů následujícím způsobem: udržováním přiměřené míry likvidních finančních prostředků, získáním přiměřených úvěrových prostředků, predikcí budoucí likvidity prostřednictvím finančního plánování (Výroční zpráva 2008).

Graf 9: Vývoj likvidity v letech 2006-2008 2,5 2

Běžná Pohotová Hotovostní Optimum

1,5 1 0,5 0 2006

2007

2008


4.4.4 Ukazatele rentability Ukazatele rentability informují obecně o výnosnosti vloženého kapitálu.

Tab. 17: Ukazatele rentability v letech 2006-2008 (v %) 2006

2007

2008

ROA

16,5

9,9

9,1

ROE

26,9

23,6

15,0

ROI

24,1

13,6

11,7

ROCE

18,4

14,4

10,3

Zdroje: Práce autora

Všechny složky rentability vykazují klesající tendenci. Tato klesající tendence je odrazem toho, že Společnost vykazuje během tří let stále se snižující provozní zisk. Tržby společnosti sice rostou, avšak v poměru se spotřebou materiálu a služeb a ostatními nákladovými účty rostou pomaleji. Společnost by se měla v budoucnu zaměřit na výši svých nákladů, neboť jejich vysoké hodnoty mohou brzdit její vývoj, a to i v důsledku toho, že tržby rostou. 50

ROA - ukazatel rentability celkových vložených aktiv zohledňuje vedle provozního zisku i aktiva. Avšak kolísající hodnoty v aktivech, nezmění výslednou klesající tendenci. Míra výnosu na aktiva, neboli návratnost aktiv, tedy vlivem klesajícího provozního výsledku hospodaření klesá.

ROE - ukazatel rentability vlastního kapitálu nezohledňuje provozní zisk, ale zisk čistý. Zde je v zisku promítnuto daňové zatížení a finanční náklady. Pro výpočet se čistý zisk udává v poměru s vlastním kapitálem. Výnosnost kapitálu, který byl do podniku vložen akcionáři či vlastníky podniku, postupně klesá.

ROI - ukazatel rentability vloženého kapitálu zohledňuje další formu zisku, a to zisk před zdaněním plus nákladové úroky. Tato forma zisku je vypočtena v poměru s celkovým kapitálem a vyjadřuje s jakou účinností působí celkový kapitál, nezávisle na zdroji financování. Již je známo že zisk vykazuje klesající hodnoty, nákladové úroky meziročně také klesají, a celkový kapitál má kolísavou tendenci. Tyto tři fakty vedou ke skutečnosti, že celkový ukazatel míry zisku během tří let klesá.

ROCE - ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů. V čitateli je čistý zisk plus nákladové úroky, u nichž jsou známy meziroční poklesy. Jmenovatel zahrnuje již známý vlastní kapitál a dlouhodobé závazky, i ty vykazují meziroční poklesy. Výsledkem těchto výpočtů jsou meziroční poklesy dlouhodobě investovaného kapitálu.

Graf 10: Vývoj rentability v letech 2006-2008 (v %) 30 25 ROA ROE ROI ROCE

20 15 10 5 0 2006

2007

2008


51

4.4.4.1 Ukazatele ziskového rozpětí Ukazatele ziskového rozpětí dávají do poměru v čitateli různé formy zisku a ve jmenovateli tržby.

Tab.18: Ukazatele ziskového rozpětí v letech 2006-2008 (v %) 2006

2007

2008

ROS (EAT)

17,1

18,2

10,4

ROS (EBT)

18,4

16,4

9,9

ROS (EBIT)

34,0

21,4

15,9


Tržby společnosti během tří let vykazují rostoucí tendenci. EAT = zisk po zdanění má kolísavou tendenci, i když provozní zisk má tendenci klesající. Je to v důsledku vysokých hodnot nákladových úroků, a daňového zohlednění, zejména v roce 2006.

EBT = zisk před zdaněním. Zde je tendence klesající, mohou za ni vysoké hodnoty v nákladech společnosti.

EBIT = zisk před zdaněním a úroky představuje nejsurovější formu zisku. Jde vlastně o provozní zisk. I zde jsou meziročně klesající hodnoty. Je to způsobeno vysokými náklady společnosti, a to i přesto, že tržby meziročně rostou.

4.4.4.2 Finanční páka Finanční páka posiluje výdělkovou schopnost vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu.

Tab. 19: Finanční páka v letech 2006-2008 2006

2007

Vlastní kapitál

76 950 tis. Euro

Celková aktiva

249 025 tis. Euro

Finanční páka

3,24

93 885 tis. Euro

52

99 179 tis. Euro

263 879 tis. Euro 248 243 tis. Euro 2,81


2008

2,50

Rostoucí vlastní kapitál má za následek to, že finanční páka klesá, a to je pro Společnost příznivé. Tento fakt ovšem působí negativně na rentabilitu vlastního kapitálu. V opačném případě by finanční páka vedla k finančnímu zadlužení podniku. Z této analýzy je zřejmé, že Společnost je celkem finančně stabilní.

Graf 11. Vývoj finanční páky v letech 2006-2008 3,5 3 2,5 2

Finanční páka

1,5 1 0,5 0 2006

2007

2008


4.5 Analýza soustav ukazatelů 4.5.1 Bankrotní modely Existuje celá řada bankrotních modelů. Pro představu budou aplikovány dva modely, Altmanova formule bankrotu, neboli tzv. Z-score a Tafflerův model.

4.5.1.1 Altmanův bankrotní model Altmanův bankrotní model, je všeobecně nejznámějším bankrotním modelem.8 Tento bankrotní model sestává s dosazením pěti finančních ukazatelů do rovnice zvané Z-score (Z skóre). V praxi se používají především následující dva bankrotní modely:

8

Vycházejí z diskriminační analýzy Edwarda Altmana. Původní soubor se skládal z 66 výrobních firem, z niž polovina byly podniky bankrotující a druhá polovina byly podniky prosperující.

53

1. Altmanův koeficient bankrotu pro akciové společnosti, jejichž akcie jsou obchodovatelné na veřejných organizovaných trzích.

Z-score = 1,2x1 + 1,4x2 + 3,3x3 + 0,6x4 + 1,0x5 2. Altmanův koeficient bankrotu pro ostatní firmy

Z-score = 0,717x1 + 0,847x2 + 3,107x3 + 0,420x4 + 0,998x5 x1 = čistý pracovní kapitál / celková aktiva x2 = zisk po zdanění (EAT) / celková aktiva x3 = zisk před zdaněním a úroky (EBIT) / celková aktiva x4 = základní kapitál / celkové dluhy x5 = celkové tržby / celková aktiva Schéma 6: Hranice pro předvídání finanční situace pro akciové společnosti POKUD: Z > 2,99 1,81 < Z ≤ 2,99

Lze předpovídat uspokojivou situaci podniku Podnik se nachází v “šedé zóně“ nevyhraněných výsledků

1,81 ≤ Z

Podnik je v situaci vážného finančního ohrožení

Zdroj: Sedláček, 2009, s.110

Tab. 20: Altmanovo Z-score v letech 2006-2008 2006

2007

2008

X1

0,0815

-0,0078

-0,0046

X2

0,0831

0,0839

0,0600

X3

0,1651

0,0987

0,0914

X4

0,0665

0.0673

0,0768

X5

0,4857

0,4622

0,5751

1,28

0,94

1,00

Z - score Zdroj: Práce autora

V roce 2006 se Společnost nachází v tzv. „šedé zóně“ nevyhraněných výsledků. Nedá se tedy říci, že podnik dobře hospodaří, ale ani to, že je ohrožen bankrotem. Pro podnik to znamená,

54

že se nachází v neutrální pozici s neurčitou situací. V tomto intervalu nedává metoda spolehlivé výsledky. V roce 2007 se finanční situace zhoršila, a to až pod hranici „šedé zóny“, a to do míst s výsledky, kdy je firma ohrožena vážnými finančními problémy. Společnost nacházející se v této zóně je ohrožena bankrotem. Hlavní příčina, která přivedla Společnost do zóny, kdy je ohrožena bankrotem, je záporná hodnota u čistého pracovního kapitálu v roce 2007 a 2008, který ovlivnil ukazatel X1. Tento výsledek není pro Společnost příliš příznivý, měla by mu být věnována větší pozornost. V roce 2008 se finanční situace zlepšila, ovšem stále zůstává pod hranicí „šedé zóny“, tudíž i zde je Společnost ohrožena bankrotem.

Graf 12: Z – score v letech 2006-2008 1,4 1,2 1 0,8

Z - score

0,6 0,4 0,2 0 2006

2007

2008


I když se Společnost nachází v pásmu, kdy je teoreticky ohrožena bankrotem, neměly by být vyvozovány žádné radikální závěry. V praxi je na tyhle predikční modely brán mírnější zřetel, i když je Společnost v pásmu bankrotu, rozhodné pro danou situaci je to, že od roku 2007 začíná opět stoupající trend.

4.5.1.2 Tafflerův model Tafflerův model existuje v základní modifikované podobě, podle níž se pak interpretují vypočtené hodnoty ukazatelů a celkové bodové hodnocení (Holečková, 2008, s. 198). Základní Tafflerův model (diskriminační funkce):

Z = 0,53R1 + 0,13R2 + 0,18R3 + 0,16R4 55

R1 = zisk před zdaněním / krátkodobé závazky R2 = oběžná aktiva / cizí kapitál R3 = krátkodobé závazky / suma aktiv R4 = tržby celkem / suma aktiv Schéma 7: Hranice pro předvídání finanční situace pomocí Tafflerova modelu Jestliže: Z > 0,3

Malá pravděpodobnost bankrotu

Z < 0,2

Vyšší pravděpodobnost bankrotu

Zdroj: Klouda, 2009, s. 154

Tab. 21: Tafflerův model v letech 2006-2008 2006

2007

2008

R1

0,66

0,47

0,34

R2

0,31

0,23

0,27

R3

0,14

0,16

0,17

R4

0,49

0,46

0,56

Z funkce

0,49

0,38

0,33


Graf č. 13 Vývoj Z – funkce v letech 2006-2008 0,6 0,5 0,4 0,3

Z funkce

0,2 0,1 0 2006

2007

2008


Z výsledků Tafflerova modelu je zřejmé, že je Společnost jen s malou pravděpodobností ohrožena bankrotem. Ve všech třech letech se výsledky pohybují v zóně prosperity, tedy

56

značně nad horní stanovenou hranicí. Je ovšem nutno zmínit, že hodnoty Tafflerovy metody vykazují meziročně klesající hodnoty. Zatím není třeba se tímto faktem nějak znepokojovat, ovšem bylo by dobré jako doporučení, aby Společnost tyto hodnoty sledovala, neboť stále se snižující meziroční trend může Společnost dovést do nepříjemných výsledků, kdy už pravděpodobnost bankrotu bude větší.

4.6 Analýza Cash Flow Pro lepší znázornění vývoje bude Cash flow rozdělen podle činností.

Tab. 22: Peněžní toky podle činnosti v letech 2006-2008 (v tis. Eur) 2006

2007

2008

Peněžní toky z provozní činnosti

42 619

31 537

35 115

Peněžní toky z investiční činnosti

(5 265)

(18 878)

(18 619)

Peněžní toky z finanční činnosti

(41 165)

(34 162)

(16 698)


Hodnoty v závorkách zaznamenávají negativní dopad na cash flow

Tab. 23: Analýza peněžních toků v letech 2006-2008 2007 – 2006

2008 – 2007

změna tis. Euro

změna v%

tis Euro

v%


-11 082

-26,00

3 578

11,35


-13 613

258,57

259

-1,37

7 003

-17,01

17 464

-52,12

Peněžní toky z finanční činnosti Zdroj: Práce autora Peněžní toky z provozní činnosti

Peněžní toky z provozní činnosti, jsou ovlivněny běžnými provozními transakcemi, které podnik zaznamenává během své existence. Na provozní činnost má zejména značný vliv změna stavu zásob, pohledávek a závazků.

57

Změna 2007-2006 Zde toky meziročně klesly o 26%. Tato meziroční změna sebou přinesla nárůst zásob i pohledávek a pokles závazků. Změna ve všech třech provozních hodnotách sebou přinesla celkový negativní vliv na peněžní toky.

Změna 2008-2007 Zde se peněžní toky z provozní činnosti zvýšily o 11,35%. Došlo k poklesu stavu zásob i pohledávek, i k nárůstu závazků. Proto v roce 2008 došlo k nárůstu peněžních toků z provozní činnosti.

Graf 14: Vývoj peněžních toků z provozní činnosti v letech 2006-2008 (v tis. Euro) 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0


2006

2007

2008

Zdroj: Práce autora Peněžní toky z investiční činnosti Peněžní toky z investiční činnosti vykazují kolísavý charakter. Meziroční změny jsou zde ovlivněny pořízením dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

Změna 2007-2006 Celkové konsolidované investice do hmotného majetku dosáhly výše cca 18,9 milionů Euro, meziročně o 258,6% více. Téměř celá částka je spojená s výstavbou osmé výrobní linky. Tato již zmiňovaná linka je nejnovější technologií a první svého druhu na světě, je schopna vyrábět ultra lehké netkané textilie pro sektor hygieny. Výstavba nové výrobní linky sebou přinesla negativní dopad na peněžní toky.

58

Změna 2008-2007 Zde peněžní toky z investiční činnosti poklesly meziročně o 1,37%. Tato mírná změna v dlouhodobém majetku má pozitivní, i když nepatrný vliv na peněžní toky z investiční činnosti, které se oproti roku 2007 mírně zlepšily.

Graf 15: Vývoj peněžních toků z investiční činnosti v letech 2006-2008 (tis. Euro) 0 2006

2007

2008

-5000 -10000


-15000 -20000


Peněžní toky z finanční činnosti Pouze zde dochází ke snižování negativní meziroční hodnoty v peněžních tocích, takže výsledný efekt je pozitivní. V roce 2007 peněžní toky z finanční činnosti poklesly o 17,01% a v roce 2008 poklesly znovu o více jako o polovinu, a to o 52,12%. Finanční činnost v podniku nejvíce ovlivňuje změna v bankovních úvěrech, změna v dlouhodobých závazcích, distribuce dividendy, zaplacené úroky a změny v ostatních finančních nákladech, resp. výnosech.

Graf 16: Vývoj peněžních toků z finanční činnosti v letech 2006-2008 (v tis. Euro) 0 -5000 -10000 -15000 -20000

2006

2007

2008


-25000 -30000 -35000 -40000 -45000

Zdroj: Práce autora 59

4.6.1 Ukazatele na bázi cash flow Tab. 24: Ukazatele na bázi cash flow v letech 2006-2008 (v %) 2006

2007

2008

Rentabilita tržeb

35,24

25,86

24,60

Rentabilita celkového kapitálu

17,11

11,95

14,15

Stupeň oddlužení

24,77

18,55

23,55

Zdroj : Práce autora

Rentabilita tržeb na bázi cash flow vykazuje klesající tendenci. Tato klesající tendence nastává v důsledku zvyšujících se meziročních tržeb, a to i když cash flow z provozní činnosti vykazuje tendenci kolísavou.

Rentabilita celkového kapitálu na bázi cash flow vykazuje meziročně tendenci kolísavou. Tento fakt nastává v důsledku již zmiňované nesouměrnosti jak u cash flow z provozní činnosti, tak i v kolísavosti celkového kapitálu.

Stupeň oddlužení na bázi cash flow vykazuje meziročně také kolísavou tendenci. Tato kolísavá tendence je způsobena nesouměrností v provozním cash flow, a to i v případě, že hodnoty v cizím kapitálu vykazují meziročně tendenci klesající.

Graf 17: Vývoj ukazatelů na bázi cash flow v letech 2006-2008 (v %) 40 35 30 Rentabilita tržeb Rentabilita celkového kapitálu Stupeň oddlužení

25 20 15 10 5 0 2006

2007

2008


60

Tab. 25: Úrokové krytí na bázi cash flow v letech 2006-2008 2006 Nákladové úroky

2007

18 805 tis. Eur

Úrokové krytí

2,3

9 756 tis. Eur

2008 6 288 tis. Eur

3,2

5,6


Úrokové krytí na bázi cash flow vykazuje meziročně rostoucí tendenci. Tato rostoucí tendence je způsobena tím, že došlo k poklesu v meziročních hodnotách nákladových úroků. Kolísavé hodnoty v provozním cash flow neovlivnily tuto meziroční stoupající tendenci.

Graf 18: Vývoj úrokového krytí na bázi cash flow v letech 2006-2008 6 5 4 3

Úrokové krytí na bázi cash flow

2 1 0 2006

2007

2008

zdroj: Práce autora

61

5. Závěr Cílem a konečným výstupem této finanční analýzy je zhodnocení celkové finanční situace Společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. v letech 2006, 2007 a 2008. Hlavními podklady pro sestavení finanční analýzy byly standardní účetní výkazy, rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz o peněžních tocích. Po provedení finanční analýzy byly zjištěny tyto údaje:

Jedna z nejvýznamnějších změn, která je zaznamenána ve Společnosti a ovlivňuje mnoho důležitých faktorů, je fakt, že v roce 2007 Společnost zavedla novou politiku řízení peněžních zůstatků v souvislosti s přefinancováním dluhu. Volná hotovost je používána ke snižování kontokorentního úvěru na denní bázi. Tato politika měla z analytického hlediska především vliv na analýzu pohotových peněžních prostředků a na analýzu čistého pracovního kapitálu. Tato skutečnost značně ovlivňuje finanční stabilitu a zázemí Společnosti z hlediska likvidity a solventnosti.

K další změně, která ve Společnosti během tří let nastala, a která přináší negativní vliv na finanční stabilitu je fakt, že u krátkodobých

dluhů.

dochází ke stále se zvyšující meziroční hodnotě

Nejvýznamnější

změnou

krátkodobých

závazků

je

změna

zaznamenaná u daňových závazků, které se zvýšily o 643,22%. V roce 2007 činila daň z příjmu kladnou částku cca 2,1 miliónů Euro ve srovnání s daňovým nákladem cca 1,6 miliónů Euro v roce 2006. Kladná výše této položky vznikla snížením odloženého daňového závazku v roce 2007 ve výši cca 3,4 miliónů Euro jako důsledek postupného snižování sazby daně z přijmu právnických osob na základě daňové reformy v České republice na konci roku 2007.

Dlouhodobé závazky společnosti meziročně klesaly. Sice platí zásada, že krátkodobé zdroje jsou levnější i snáze dostupnější, ale v případě, že by byly dlouhodobě používány k financování dlouhodobých aktiv, mohla by mít Společnost velké problémy s likviditou, a to až po insolventnost. Proto platí, že používání krátkodobých zdrojů je více riskantnější než používaní zdrojů dlouhodobých. Růst krátkodobých závazků z analytického hlediska nejvíce ovlivnil analýzu čistého pracovního kapitálu, kdy po odečtení krátkodobých závazků od zásob dosahoval čistý pracovní kapitál záporných hodnot, což je velmi negativní faktor pro celkovou rovnováhu z hlediska finančního řízení. K dalšímu negativnímu dopadu zvyšujících se krátkodobých závazků patří fakt, že ukazatele likvidity vykazují hodnoty, které

62

jen málo odpovídají hodnotám optimálním. Je zřejmé, že negativní dopad na analýzu čistého pracovního kapitálu a na analýzu likvidity neměly vliv jen zvyšující se krátkodobé závazky, ale i rapidně klesající hodnota peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů i rostoucí hodnoty u zásob a pohledávek.

Cizí kapitál společnosti je poměrně vysoký, největší zásluhu na jeho výši mají dlouhodobé závazky, konkrétně to jsou bankovní úvěry, ty tvoří skoro dvojnásobek vlastního kapitálu. I když meziročně cizí kapitál klesá, a to právě vlivem poklesu v bankovních úvěrech, jeho hodnota je stále poměrně vysoká, což negativně ovlivňuje celkový pohled na zadluženost Společnosti. Zadluženost Společnosti je poměrně vysoká, rozhodující je ale fakt, že vykazuje meziročně klesající hodnoty, což je pozitivní. Další položkou přinášející pozitivní vliv na ukazatele zadluženosti je položka vlastního kapitálu, která vykazuje meziročně rostoucí hodnoty. Rostoucí vlastní kapitál má pozitivní vliv na ukazatele kvóty vlastního kapitálu a koeficient zadluženosti. Tato skutečnost vede k tomu že Společnost je finančně stabilní a stále méně závislá na cizích zdrojích.

Nepříjemná skutečnost ve Společnosti je ta, že je zaznamenán meziročně stále se zvyšující stav skladových zásob. Obraty zásob jsou poměrně nízké a kolísavé. Společnost by se měla na řízení zásob více zaměřit, aby nebyly zbytečně financované zásoby nelikvidní a neproduktivní, ve kterých Společnost zbytečně váže své prostředky, které přináší nízký výnos.

Další významnou a hlavně pozitivní změnou ve společnosti je výstavba osmé výrobní linky v roce 2007, která byla pro Společnost značnou investicí, ovlivňující její budoucí chod. Celkové konsolidované investice do hmotného majetku dosáhly výše cca 18,9 milionů Euro, meziročně o 258,6% více. Tato linka je nejnovější technologií a první svého druhu na světě, je schopna vyrábět ultra lehké netkané textilie pro sektor hygieny. Z analytického hlediska tato skutečnost ovlivnila peněžní tok z investiční činnosti, výši meziročních odpisů, i náklady na nábor nových zaměstnanců.

Další nepříjemná skutečnost je ta, že klesá meziročně provozní zisk. Zisk klesá, i když tržby Společnosti vykazují stoupající tendenci. Tento fakt vzniká v důsledku stále se zvyšující hodnoty nákladů. Náklady Společnosti rostly hlavně v důsledku vysokých cen surovin, zvýšením poplatků za energii, zvýšením nákladů na výzkum a vývoj i nábor nových 63

zaměstnanců v souvislosti se spuštěním nové výrobní linky. I když tržby rostou, dynamika růstu u spotřeby materiálu a služeb a ostatních nákladů je mnohem větší, tudíž provozní zisk společnosti klesá. Tento fakt negativně ovlivňuje rentabilitu, proto všechny složky rentability vykazují klesající tendenci.

Závěrem lze říci to, že celková finanční situace ve Společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. není příznivá. U většiny analyzovaných ukazatelů je zaznamenán spíše negativní dopad na celkové hospodaření. I když pozitivních ukazatelů není mnoho, jsou však velmi významní. Z jejich výsledků je zřejmé že budou velkým přínosem pro Společnost v budoucnu, hlavně výstavba osmé výrobní linky. Na ty ukazatele, u kterých jsou vykázány nepříznivé hodnoty, by měla brát Společnost důraz, neboť hospodaření s nimi je neefektivní a s nimiž by v budoucnu mohla mít po finanční stránce vážné problémy. Zároveň je ale také nutno říci to, že celkem krátká analyzovaná časová řada, sestávající z let 2006-2008, nedává analytikům oprávnění vyvozovat nějaké silné závěry o hospodaření Společnosti. Zde je důležité zaměřit se na tendenci této časové řady, protože i současné negativní výsledky mohou mít meziroční trend pozitivní a směřovat tím ke stále se zlepšujícím výsledků v budoucnosti.

Doporuční pro Společnost Aby Společnost dosahovala lepších výsledů do příštích let a efektivněji hospodařila navrhuji: snížit krátkodobé závazky, snížit stav skladových zásob, snížit provozní náklady.

64

6. Použítá literatura GRǕNDWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. HARNA L., REZKOVÁ J., BŘEZINOVÁ H. Finanční analýza. Praha: BILANCE, 2007. 64 s. ISBN 80-86371-49-2. HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Praha: ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357392-8. JANOUŠKOVÁ M. IAS/IFRS – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví – praktická aplikace – 2. díl. Praha: Institut Svazu účetních, 2004. 159 s. ISBN 80-86716-19-8. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-807380-174-8. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. Praha: POLYGON, 1995. 286 s. ISBN 80-85967-07-3. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3. MÁČE, M. Finanční analýza obchodních a státních organizací. Praha: GRADA Publishing, 2006. 155 s. ISBN 80-247-1558-9. REJNUŠ, O. Finanční trhy. Ostrava – Přívoz: Key Publishing, 2008. 559 s. ISBN 978-8087071-87-8. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza metody, ukazatele, využití v praxi, 2. aktualizované vyání. Praha: GRADA Publishing, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80251-1830-6. ŠRÁMKOVÁ A., JANOUŠKOVÁ M., VOJÁČKOVÁ H. IAS/IFRS – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví – praktická aplikace. Praha: INSTITUT CERTIFIKACE ÚČETNÍCH 2009. 480 s. ISBN 978-80-86716-61-9.

Elektronické zdroje Přispěvatelé Wikipedie, Hlavní strana [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010, Datum poslední revize 7. 03. 2010, 14:32 UTC, [citováno 29. 03. 2010] Přispěvatelé Wikipedie, Hlavní strana [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010, Datum poslední revize 7. 03. 2010, 14:32 UTC,[citováno 29. 03. 2010] < http://cs.wikipedia.org/wiki/Altmanova_analýza>

65

7. Seznam příloh Příloha 1: Konsolidované rozvahy Příloha 2: Konsolidované výkazy zisku a ztráty Příloha 3: Konsolidované přehledy o peněžních tocích

Seznam schémat Schéma 1: Příklad podrobné rozvahy sestavené v souladu se standardem IAS 1 Schéma 2: Příklad výsledovky sestavené v souladu se standardem IAS 1 Schéma 3: Přímá metoda vykazování peněžních toků z provozní činnosti Schéma 4: Du Pont rozklad Schéma 5: Organizační struktura PEGAS NONWOVENS S.A. Schéma 6: Hranice pro předvídání finanční situace pro akciové společnosti Schéma 7: Hranice pro předvídání finanční situace pomocí Tafflerova modelu

Seznam tabulek Tab. 1: Optimální hodnoty likvidity Tab. 2: Horizontální analýza rozvahy – Aktiva Tab. 3: Horizontální analýza rozvahy – Pasiva Tab. 4: Horizontální analýza - Výkaz zisku a ztráty Tab. 5: Vertikální analýza – Aktiva Tab. 6: Vertikální analýza – Pasiva Tab. 7: Vertikální analýza - Výkaz zisku a ztráty Tab. 8: Analýza čistého pracovního kapitálu Tab. 9: Čisté pohotové prostředky Tab. 10: Čistý peněžně – pohledávkový fond Tab. 11: Vázanost aktiv Tab. 12: Obraty Tab. 13: Doby obratu Tab. 14: Ukazatele zadluženosti Tab. 15: Úrokové krytí Tab. 16: Ukazatele likvidity Tab. 17: Ukazatele rentability

66

Tab. 18: Ukazatele ziskového rozpětí Tab. 19: Finanční páka Tab. 20: Z – score Tab. 21: Tafflerův model Tab. 22: Peněžní toky podle činnosti Tab. 23: Analýza peněžních toků Tab. 24: Ukazatele na bázi cash flow Tab. 25: Úrokové krytí na bázi cash flow

Seznam grafů Graf 1: Struktura pasiv 2006 a 2007 Graf 2: Struktura pasiv 2007 a 2008 Graf 3: Vývoj čistého pracovního kapitálu Graf 4: Vývoj peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Graf 5: Vývoj čistého peněžně – pohledávkového fondu Graf 6: Vývoj vázanosti aktiv Graf 7: Vývoj doby obratu Graf 8: Vývoj zadluženosti Graf 9: Vývoj likvidity Graf 10: Vývoj rentability Graf 11: Vývoj finanční páky Graf 12: Vývoj Z - score Graf 13: Vývoj Z - funkce Graf 14: Vývoj peněžních toků z provozní činnosti Graf 15: Vývoj peněžních toků z investiční činnosti Graf 16: Vývoj peněžních toků z finanční činnosti Graf 17: Vývoj ukazatelů na bázi Cash Flow Graf 18: Vývoj úrokového krytí na bázi Cash Flow

67

Příloha 1 Konsolidované rozvahy Připraveny dle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) (v tis. Euro) 2006

2007

2008

110 522

137 355

121 440

Dlouhodobý nehmotný majetek Goodwill

102 84 384

196 87 157

249 86 154

Dlouhodobý majetek celkem Oběžná aktiva

195 008

224 708

207 843

Aktiva Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek

Zásoby

8 363

12 416

12 731

23 640 22 014 54 017

26 244 511 39 171

27 360 309 40 400

Aktiva celkem Vlastní kapitál a pasiva Základní kapitál a rezervní fondy Základní kapitál

249 025

263 879

248 243

11 444

11 444

11 444

Emisní ážio Ostatní rezervní fondy Rozdíly z přepočtu

41 011 725

33 997 1 120 2 536

26 152 2 433 786

Nerozdělený zisk

23 770

44 788

58 364

Základní kapitál a rezervní fondy Dlouhodobé závazky

76 950

93 885

99 179

Bankovní úvěry

122 851

116 508

96 131

Ostatní závazky Odložený daňový závazek Dlouhodobé závazky celkem

275 15 225 138 351

101 12 190 128 799

5 11 378 107 514

Závazky z obchod. vztahů a jiné závazky Daňové závazky Krátkodobá část bankovních úvěrů

20 212 192 13 320

33 218 1 427 6 550

16 751 79 24 720


33 724

41 195

41 550

249 025

263 879

248 243

Obchodní a ostatní pohledávky Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty Oběžná aktiva celkem


Vlastní kapitál a pasiva celkem

Příloha 2 Konsolidované výkazy zisku a ztráty připraveny dle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) (v tis. Euro) 2006

2007

2008

120 941

121 971

142 771

73 739

78 421

97 098

5 111

6 279

6 545


11 172

1 105

363

EBITDA

53 263

38 376

39 491

EBITDA marže %

44,0%

31,5%

27,7%

Odpisy

12 152

12 333

16 810

Provozní zisk

41 111

26 043

22 681

Marže provozního zisku

34,0%

21,4%

15,9%

Kurzové změny a ostatní finanční výnosy/náklady

6 894

1 533

330

18 805

9 756

6 288

1 601

2 091

726

20 705

22 138

14 889

Výnosy Spotřeba materiálu a služeb Osobní náklady

Úrokové náklady Daň z přijmu náklad/výnos Čistý zisk

Příloha 3 Konsolidované přehledy o peněžních tocích připraveny dle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) (v tis. Euro)

2006 Zisk před zdaněním

22 306

2007 20 047

2008 14 163

Úpravy o: Odpisy

12 152

12 333

16 810

Kursové změny

(6 894)

(1 533)

(330)

Úrokové náklady

18 805

9 756

6 288

Změny přecenění úrok. swapů na reálnou hodnotu

(1899)

(36)

(2055)

Ostatní finanční výnosy/(náklady)

(1068)

(251)

(2 122)

Pokles / (růst) stavu zásob

259

(3 823)

(495)

Pokles / (růst) pohledávek

2 013

(1 753)

(798)

Růst / (pokles) závazků

(1 484)

(3 462)

(2 581)

Zaplacená daň z příjmu

(1 601)

(140)

(2 119)

Peněžní toky z provozní činnosti (netto)

42 619

31 537

35 115

Pořízení DHM a DNM

(5 265)

(18 878)

(18 619)


(5 265)

(18 878)

(18 619)

Růst / (pokles) bankovních úvěrů

(34 381)

(17 735)

(1 314)

Růst / (pokles) dlouhodobých závazků

(28 104)

(174)

(96)

(7 014)

(7 845)

(18 801)

(9 490)

(5 395)

1 068

251

(2048)

(41 165)

(34 162)

(16 698)

Peněžní prostřed. a pen. ekvivalenty na počátku ÚO

27 034

22 014

511

Čistý přírůstek (úbytek) pen. prostředků a pen.ek.

(1 209)

(21 503)

(202)

Peněží prostředky a peněžní ekvivalenty

22 014

511

309




Distribuce dividendy Zaplacené úroky Ostatní finanční výnosy / (náklady) Peněžní toky z finanční činnosti (netto)

-

Finanční analýza společnosti PEGAS NONWOVENS S.A

Recommend Documents