Finanční analýza podniku Návaznost na minulou přednášku Elementární metody a) analýza absolutních ukazatelů b) analýza rozdílových a tokových ukazatelů c) analýza poměrových ukazatelů d) analýza soustav ukazatelů
c) Rozdílové ukazatele člení se na : 1. fondy finančních prostředků 2. ukazatele různé úrovně zisku 3. ukazatele typu přidaná hodnota
1.Fondy finančních prostředků a) Čistý provozní (pracovní) kapitál (net working capital) b) Čisté pohotové prostředky c) Čisté peněžně-pohledávkové fondy
Při financování oběžných aktiv musí podnik zvažovat dvě otázky: Určení podílu financování z vlastních a cizích zdrojů Určení podílu financování z krátkodobých a z dlouhodobých zdrojů. Provozním kapitálem se obvykle rozumí krátkodobá oběžná aktiva.
a) Čistý provozní kapitál (ČPK) Je rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými cizími pasivy.
SA
VK
SA
VK
c dl zdroje
Cizí dl. zdroje ČPK
ČPK OA
OA Cizí kr. zdroje
Cizí kr. zdroje
1. výpočet – z položek aktiv: ČPK = oběžná aktiva – krátkodobá cizí pasiva ČPK je tedy částí oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji (dlouhodobým kapitálem) vlastními i cizími. ČPK tvoří rozhodovací manévrovací prostor pro činnost finančního manažera, neboť jde o tu část oběžných aktiv, která není zatížena nutností brzkého splacení (ochranný polštář podniku). 2. výpočet – z položek pasiv: ČPK = vlastní zdroje + cizí kapitál dlouhodobý – stálá aktiva Tento pohled je bližší vlastníkovi podniku. Obsah (podstata) ČPK = část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobými zdroji (dlouhodobé zdroje = dražší)
Nedostatky ČPK - oběžná aktiva, z nichž se odvozuje, zahrnují i některé málo likvidní, nebo trvale nelikvidní položky. např. nedobytné pohledávky, neprodejný materiál - je ovlivněn použitými metodami oceňování, zejména majetku. Zásada opatrného financování : - dlouhodobá (stálá) aktiva by měla být financována ze zdrojů dlouhodobých, zatímco krátkodobá aktiva mohou být financována i krátkodobými zdroji. Při uplatňování tohoto přístupu se uvádí do souladu doba splatnosti (životnost) aktiv a pasiv. Interpretace ukazatele čistý pracovní kapitál (ČPK) - vychází ze zásad financování, které formuluje teorie podnikových financí – čistý pracovní kapitál indikuje, zda je dodržována zásada opatrného financování (zlaté bilanční pravidlo): ČPK větší než 0 = dlouhodobé zdroje převyšují objem stálých aktiv, = oběžná aktiva jsou kryta i zdroji dlouhodobými. ČPK menší než 0 (záporný) představuje tzv. nekrytý dluh, = část stálých aktiv je kryta krátkodobými cizími zdroji To je signálem možných budoucích problémů s likviditou, získáváním zdrojů apod. Obecně platí, že čím vyšší hodnota ukazatele ČPK, tím vyšší schopnost hradit závazky (při dostatečné likvidnosti složek oběžných aktiv) a naopak. Velikost ČPK však ve značné míře závisí na - charakteru odvětví či oboru, ve které společnost provádí svou činnost – existují odvětví náročnější na ČPK a odvětví méně náročná - na délce dosahované obratovosti položek, z nichž je ČPK zjišťován, která nachází souhrnné vyjádření v tzv. obratovém cyklu peněz (viz dále poměrové ukazatele), který je závislý na řadě skutečností a je dán konkrétními podmínkami činnosti podniku.
Určitá výše ČPK znamená v každém případě zajištění platební schopnosti a je dobrým znamením pro věřitele. Vysoký objem ČPK však sám o sobě – bez patřičného obratu – svědčí o neefektivním využívání prostředků a ne příliš velké péči věnované optimalizaci jeho výše. Oba dva postupy výpočtu vedou ke stejné hodnotě ČPK, ale protože údaje, z nichž jsou jeden a druhý vypočítávány jsou souborem dílčích položek, poskytuje analýza vývoje ČPK ve dvou po sobě jdoucích obdobích na základě jednoho a druhé postupu výpočtu poměrně podrobné informace o faktorech, které vývoj způsobily (viz příklad v příloze 2). b) Fond Čisté peněžně pohledávkové finanční fondy Ukazatel též označovaný jako čistý peněžní majetek představuje kompromis mezi ukazateli ČPK a ČPP. Z oběžných aktiv se vylučují nelikvidní oběžná aktiva, tj. zásoby, popř. dlouhodobé pohledávky: ČPPFF = (oběžná aktiva – zásoby) – krátkodobá cizí pasiva Nebo také: = krátkodobý finanční majetek + pohledávky – krátkodobá cizí pasiva Příklad Čistý pen.pohledávkový fond oběžná aktiva-zásobykrátkodobá cizí pasiva Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobá cizí pasiva Krátkodobý fin.majetek + krátk. pohledávky – krátk. cizí pasiva Krátkodobý fin. majetek Krátkodobé pohledávky Krátkodobá cizí pasiva
1998
1999
2000
2001
2002
c) Fond Čisté pohotové prostředky (ČPP) z oběžných aktiv se vylučují nelikvidní položka zásob a položka pohledávek, zbývá tedy položka krátkodobý finanční majetek, který je možno uvažovat buď v jeho celkovém objemu nebo jako pouze peněžní prostředky (na BÚ a v pokladně). Pohotové peněžní prostředky tedy zahrnují buď peníze v hotovosti + peníze na BÚ nebo peníze v hotovosti + peníze na BÚ + šeky + směnky + krátkodobé vklady + krátkodobé CP, atd. Výpočet tohoto ukazatele se může pro potřeby řízení likvidity dále zpřesnit: ČPP = pohotové peněžní prostředky – okamžitě splatné závazky Do peněžních prostředků se pro tyto účely zahrnuje pouze hotovost a peněžní prostředky na běžných účtech, popř. i velmi likvidní peněžní ekvivalenty např. směnky, šeky, krátkodobé cenné papíry, krátkodobé termínované vklady.
Příklad Čisté pohotové prostředky peníze v hot. + peníze na b.účtu – krátk.cizí pasiva peníze v hotovosti peníze na b. účtu krátkodobá cizí pasiva
1998
1999
2000
2001
2002
2. Ukazatele založené na různých modifikacích zisku Výsledovka (Výkaz zisku a ztráty) v ČR – HV před zdaněním (EBT) HV po zdanění (EAT)
Úrovně zisku pro účely finanční analýzy: I.úroveň : Hospodářský výsledek (zisk) za účetní období po zdanění (EAT - earnings after taxes) + Daň z příjmu _______________________________________________________________ II.úroveň: Zisk před zdaněním (EBT - earnings before taxes) + Nákladové úroky ________________________________________________________________ III.úroveň: Zisk před úroky a zdaněním (EBIT- earnings before interest and taxes) + Odpisy dlouhodobého majetku ________________________________________________________________ IV.úroveň: Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBDIT - earnings before , deprecisation, interest and taxes)
zisk na nižší úrovni než zisk po zdanění: tzv. zisk pro akcionáře (EAC - earnings evailable for common stockholders) : EAC
=
EAT – vyplacené dividendy
Ve schématu uvedené modifikace, založené na zisku před zdaněním, se vypočítávají také ze zisku po zdanění, např. a) Zisk po zdanění plus úroky = EAT + nákladové úroky (EAIT) Tento ukazatel se častěji používá ve variantě, která zohledňuje skutečnost, že úroky tvoří součást nákladů a snižují tak daňové zatížení, tj. tvoří tzv. daňový štít. Chceme-li vyjádřit celkový výsledek využití zdrojů bez ohledu na to, komu náleží (vlastníku, věřiteli), ale se zohledněním daňového efektu úroků, pak je možné vypočítat
b) Zisk plus úroky po zdanění = EAT + nákladové úroky x(1–t) kde t = úroková sazba v desetinném vyjádření. Tato veličina pak představuje čistý výsledek použitého kapitálu vlastního i cizího. V literatuře je tato veličina označována zkratkou NOPAT (z angl. net operating profit after taxes), výpočet NOPAT však vychází nikoli z celkového hospodářského výsledku (zisku) po zdanění, ale z jeho provozní zdaněné části plus nákladové úroky po zdanění, tj. c) NOPAT = Provozní zisk po zdanění + nákladové úroky x (1 – t): Výpočet ukazatele NOPAT při značném zjednodušení určován vztahem NOPAT = EBIT x (1 – t) . Výpočet tohoto ukazatele z údajů českého výkazu zisku a ztráty je však nepřesný samotným obsahem ukazatele provozní hospodářský výsledek, resp. hospodářský výsledek před úroky a daněmi
Pojetí a vykazování zisku v jiných ekonomikách Ve výsledovce anglosaských zemí se lze setkat i s ukazatelem obsahově blízkým zisku, kterým je tzv. hrubé rozpění (GM - gross margin), který je rozdílem mezi tržbami za prodané výrobky a zboží (tj. částí výnosů) a náklady na prodané výrobky a zboží, který nezahrnuje náklady na správu a odbyt - viz následující srovnání. Pro tento ukazatel v jeho správné podobě nejsou v našich účetních výkazech dostupné údaje a je možné ho jen obtížně dopočítat, pro externího analytika jeho výpočet je nedostupný.
Hrubé rozpětí (GM) = tržby za prodej zboží – náklady na prodané zboží kde náklady na prodané zboží se rozumí pouze přímé náklady na prodej zboží (zboží a výrobky se nerozlišují).
Hrubý zisk v ČR Náklady: Výnosy: - provozní provozní - finanční finanční - mimořádné mimořádné --------------------------------------hrubý zisk -daň z příjmu ---------------------------------------čistý zisk
Hrubý zisk v jiných zemích (Velká Británie, USA, Německo) : Náklady (provozní složka): Výnosy (provozní složka) Přímé: přímá spotřeba Tržby z prodeje výkonů Režijní: a) výrobní režie ------------------------------------------------------------------------------------Výrobní náklady na dosažení tržeb Tržby z prodeje výkonů hrubý
zisk
b) správní režie Výnosy z ostatních činností c) odbytová režie ----------------------------------------------------------------------------------------zisk před zdaněním
Pro výpočet ukazatelů rentability se nejčastěji využívá EBT a EBIT. Volba příslušného ziskového ukazatele by měla vycházet z účelu analýzy – uveďme vypovídací schopnost uvedených modifikací zisku: Hrubé rozpětí, hrubá marže (Gross Margin – GM, Gross Profit) – forma zisku, převzatá anglosaské oblasti. V naší výsledovce jí odpovídá obchodní marže, která je však vztahována – i ve výrobních podnicích – pouze k prodeji zboží, což však není obsah totožný s obsahem tohoto ukazatele v zahraničí (zboží a výrobky se nerozlišují). Čistý provozní zisk po zdanění (NOPAT) – představuje zisk vygenerovaný hlavní provozní činností podniku, má vyjadřovat efekt získaný existujícím portfoliem aktiv. Nelze jej ztotožňovat s provozním hospodářským výsledkem zjišťovaným podle českých účetních standardů a vykazovaným ve výsledovce. Pro zjištění NOPAT je třeba účetní provozní hospodářský výsledek upravit: nelze v něm např. ponechat zisky (ztráty) z prodeje aktiv, protože mají mimořádný charakter a nejsou výsledkem hlavní činnosti, nelze v něm ponechat výsledky finančních operací, protože také nejsou výsledkem hlavní činnosti podniku, další úpravy se týkají tvorby rezerv a opravných položek, účtování leasingových splátek apod.
Ukazatel NOPAT vyjadřuje reálný efekt využití aktiv (investic) v daném podniku, a je proto významným ukazatelem používaným investory. Čistý zisk pro akcionáře (EAC) – jde o zisk, který byl již zdaněn, byly z něj splněny povinnosti ve vztahu k zákonnému rezervnímu fondu, byly vyplaceny dividendy z prioritních akcií. Tento zisk může být vyplacen ve formě dividend nebo reinvestován do podniku. Jde o výsledek pro držitele kmenových akcií. Čistý zisk (EAT) – v ČR „hospodářský výsledek za účetní období“ – zisk po splnění daňové povinnosti, tj. určený k rozdělení mezi akcionáře (prioritní a kmenové) a podnik. Do tohoto procesu mohou zasahovat ustanovení o povinném použití zisku – v ČR povinný příděl do rezervního fondu. Je využíván pro posuzování rentability vlastního kapitálu – představuje konečný výsledek činnosti pro vlastníky. Čistý zisk (EAT) plus úroky po zdanění – tento výsledek vyjadřuje souhrnný efekt činnosti se zohledněním daňového účinku bez ohledu na to, kdo zdroje poskytl (akcionáři, věřitelé). Zisk před zdaněním (EBT) – je výsledkem celkové činnosti (běžné i mimořádné) za účetní období před stanovením daňové povinnosti. Je důležitou veličinou pro srovnávání výkonů společnosti v čase i při mezipodnikovém srovnávání, protože daňové zatížení může být v jednotlivých společnostech různé. Zisk před zdaněním a úroky (EBIT) - měří efekt podnikatelské činnosti, výsledek použití zdrojů bez ohledu na jejich původ (tj. bez ohledu na způsob financování činnosti) a bez ohledu na míru zdanění. Jde tedy o komplexní ukazatel, který využívají investoři pro posuzování produkční síly aktiv.Využívá se při řízení peněžního toku a při vyhodnocování dlouhodobé solventnosti. Není zkreslen vlivem daní a odráží se v něm i způsob financování podniku. Používá se nejvíce při měření rentability tržeb a rentability celkového kapitálu. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITD, EBITDA) – je předcházející úroveň zisku (EBIT) zvýšená o částku odpisů (v americkém účetnictví se rozlišují odpisy dlouhodobého hmotného majetku – „depreciations“ a dlouhodobého nehmotného majetku -“amortizations“). Tento údaj charakterizuje – s určitou nepřesností – objem disponibilních peněžních prostředků, které jsou výsledkem činnosti ve sledovaném období, proto se používá pro posuzování procesu tvorby peněžních prostředků (např. při investičním rozhodování).
c) Přidaná hodnota a její modifikace ca) Přidaná hodnota - je chápána jako hodnota přidaná zpracováním v daném podniku, popř. odvětví. - lze ji zjistit jako rozdíl mezi hodnotou vyrobených statků (tržbami) a náklady na nakoupený materiál a služby použité při jejich výrobě. Její obsah tvoří především mzdy, odpisy, placené úroky a zisk. K výpočtu z údajů ve výkazu zisků a ztrát jsou používány tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb po odečtení nákladů na prodej zboží a spotřebovaných nákupů (materiálu, energie a služeb).
Cb) Tržní přidaná hodnota (MVA - Market value added) - se používá jako ukazatel vyjadřující dlouhodobý cíl/výsledek podnikání, nahrazuje v této funkci zisk. Vychází z úvahy, že k navýšení vlastního kapitálu dochází nejen tvorbou zisku, ale také maximalizací rozdílu mezi tržní hodnotou vlastního kapitálu (která odráží hodnocení „kvality“ kapitálu účastníky kapitálového trhu) a výši vlastního kapitálu skutečně vloženého do podniku. - vyjadřuje hodnocení „kvality“ vlastního kapitálu z pohledu účastníků kapitálového trhu (tj. kolik by byli ochotni za kapitál v daném podniku zaplatit, odrážející to, jak hodnotí jeho schopnost přinášet zisk v daném podniku, oboru,…).
- vypočítává se jako rozdíl mezi tržní hodnotou vlastního kapitálu a výší vlastního kapitálu vloženého do podniku vlastníky/investory (účetní hodnotou). Protože však tržní hodnotu vlastního kapitálu lze zjistit pouze u firem kótovaných na kapitálovém trhu – jako tržní hodnotu akcií – má tento ukazatel jen omezené využití. - používá se k měření efektivnosti manažerské práce směřující k rozšíření bohatství akcionářů od doby vzniku společnosti. Tržní přidanou hodnotu MVA lze zjišťovat nejen pro vlastní kapitál, ale i pro celkový kapitál, fungující ve firmě - jako rozdíl mezi tržní hodnotou firmy a hodnotou vloženého kapitálu.
cc) Ekonomická přidaná hodnota (EVA - Economic value added) Zatímco MVA měří efektivnost manažerské práce vzhledem k rozšíření bohatství akcionářů od doby vzniku společnosti, měří EVA efektivnost manažerské práce během daného roku. EVA = zisk po zdanění – náklady veškerého kapitálu - náklady na cizí kapitál = úroky, - náklady na vlastní kapitál = nejsou v účetnictví evidovány, nutno stanovit, zjistit na bázi „náklady ušlé příležitosti“ a s přihlédnutím k rizikovosti užití kapitálu v dané firmě. Náklady kapitálu (vlastního a cizího) přestavují alternativní (oportunitní) náklady na celkový použitý kapitál, zatímco účetní náklady zohledňují pouze náklady na cizí kapitál (náklady na vlastní kapitál nezohledňují).
EVA představuje odhad navýšení kapitálu vloženého do podniku za jedno období ( rok ) po úhradě odměny za jeho použití všem poskytovatelům v daných podmínkách, tj. vlastníkům i věřitelům. EVA se tak může podstatně lišit od účetního zisku. EVA může nabývat jak kladných hodnot, tak hodnot záporných: - je-li ukazatel EVA kladný ( je-li zisk po zdanění vyšší než náklady kapitálu), bohatství investorů roste, - je-li ukazatele EVA záporný (je-li zisk po zdanění nižší než náklady veškerého kapitálu), bohatství investorů klesá. Dá se zobecnit, že: MVA je současnou hodnotou budoucích očekávaných EVA.
Přestože je ukazatel EVA hitem 90. let, podstata myšlenky není nikterak nová. Manažeři chtějí vždy dosáhnout většího zisku, než jsou náklady kapitálu. Často však v praxi dochází k přílišné orientaci na účetní kritéria, zejména účetní zisk a rentabilitu a tato racionální úvaha se vytrácí. EVA je nový pohled na měření úspěšnosti podniku, protože v sobě soustřeďuje důležité stránky fungování podniku - velikost a strukturu kapitálu, náklady kapitálu i rizika jeho využití
Ukazatele EVA a MVA se využívají i pro oceňování společností v případě jejich koupě a prodeje.
3. Poměrové ukazatele Analýza pomocí poměrových ukazatelů je nejběžněji používanou technikou finanční analýzy, a to z několika důvodů: Je časově nenáročná a poskytuje jakési vodítko, kde hledat příčiny podnikových problémů, Zároveň tedy podniku slouží jako podnět k hlubší analýze, Lze ji používat pro podniková srovnání a na základě rozborů těchto ukazatelů lze také modelovat budoucí vývoj podniku nebo vyhodnotit jeho silné a slabé stránky. Poměrové ukazatele se počítají z údajů účetních výkazů Třídění poměrových ukazatelů Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele výnosnosti (rentability) Ukazatele krytí aktiv Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity Ukazatele finanční struktury (zadluženosti) Ukazatele nákladovosti
Interpretace hodnot poměrových ukazatelů - srovnávací normy Při výpočtu ukazatelů nevíme, zda vypočtěná hodota je příliš nízká, nebo naopak vysoká. Tak vzniká otázka, zda existuje nějaká norma s níž by byla hodnota vypočteného ukazatele porovnána. Existují tři úrovně možných srovnávacích norem: a) odvětvové normy b) historické normy c) manažerské normy a) Odvětvové normy - stanovují se jako aritmetické průměry nebo mediány poměrových ukazatelů za dané odvětví. Problémy při jejich zavádění: Činnost podniku spadá do více odvětví Nemusí být dostatečně reprezentativní, nemusí vycházet z dostatečného souboru podniků Metodika výpočtu ukazatelů se může lišit např. způsob oceňování zásob, odpisování investičního majetku apod. Časové období může být rozdílné Výkyvy sezónnosti b) Historické normy - odstraňují mnohé nedostatky norem odvětvových norem. - z poměrových ukazatelů dosažených v průběhu vývoje jedné a téže organizace jako několikaletý průměr. (odpadá zde problém zařazení do příslušného odvětví, jakož i problém metodiky výpočtu) Nedostatky: Nejsou podrobeny externímu ověření. c) Manažerské normy - podnikové normy, které se liší od norem historických i odvětvových v souladu s určitým strategickým záměrem. Např. prodloužení doby obratu pohledávek poskytnutím úvěru svým odběratelům v rámci podpory prodeje.