Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování
Finanční analýza podniku Bakalářská práce
Autor:
Petr Klouda Oceňování majetku
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Jan Heřman, CSc.
Červen, 2014
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
..................................... V Praze, dne 30.6.2014
Petr Klouda
Poděkování: Touto cestou bych rád poděkoval mému vedoucímu bakalářské práce panu Doc. Ing. Janu Heřmanovi, CSc. za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.
Anotace V bakalářské práci se budu zabývat „Finanční analýzou podniku“. Cílem práce je určit finanční součastný stav a zdraví podniku, silné a slabé stránky, a budoucí vývoj podniku. V teoretické části je popsána finanční analýza, její vybrané metody a ukazatele. V praktické části je aplikována finanční analýza a její metody na společnosti Balance Club Brumlovka a.s. V závěru je vyhodnocena finanční analýza podniku, určeny silné a slabé stránky a doporučené opatření pro společnost.
Klíčová slova Finanční analýza, účetní výkaz, rentabilita, aktivita, poměrové ukazatele, likvidita, zadluženost.
Annotation In this bachelor project I will discuss "financial analysis of company". The purpose of this work is to define current financial situation and health of the company its strong and weak points and future development of the firm. In the theoretical part is described financial analysis, its chosen methods and ratios. In the pratctical section is applied financial analysis and its methods on company Balance Club Brumlovka a. s. In the end of this work is evaluated financial analysis of the firm, defined strong and weak points and recommemded actions for the company.
Keywords Financial analysis, financial statements, profitability, activity, financial ratios , liquidity, indebtedness.
Obsah ÚVOD.................................................................................................................................... 7 1
FINANČNÍ ANALÝZA ................................................................................................ 8
1.1 Zdroje informací pro finanční analýzu .......................................................................... 8 1.1.1
Rozvaha ................................................................................................................. 9
1.1.2
Výkaz zisku a ztrát ................................................................................................ 9
1.1.3
Výkaz cash flow .................................................................................................. 10
1.2 Uživatelé finanční analýzy .......................................................................................... 10 2
METODY A UKAZATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ............................................... 12
2.1 Analýza absolutních ukazatelů .................................................................................... 12 2.1.1
Horizontální analýza ............................................................................................ 13
2.1.2
Vertikální analýza ................................................................................................ 13
2.2 Analýza poměrových ukazatelů................................................................................... 13 2.2.1
Ukazatele rentability ............................................................................................ 14
2.2.2
Ukazatele likvidity............................................................................................... 16
2.2.3
Ukazatelé aktivity ................................................................................................ 18
2.2.4
Ukazatele zadluženosti ........................................................................................ 20
2.2.5
Bilanční pravidla ................................................................................................. 21
2.2.6
Analýza pracovního kapitálu ............................................................................... 23
2.3 Bonitní a bankrotní modely ......................................................................................... 24
3
2.3.1
Tafflerův bankrotní model ................................................................................... 25
2.3.2
Altmanův model .................................................................................................. 25
2.3.3
Index IN ............................................................................................................... 26
APLIKACE FINANČNÍ ANALÝZY ......................................................................... 28
3.1 Představení společností ............................................................................................... 28 3.2 Analýza absolutních ukazatelů .................................................................................... 30 3.2.1
Horizontální a vertikální analýza rozvahy ........................................................... 30
3.2.2
Analýza poměrových ukazatelů........................................................................... 34
3.2.3
Ukazatelé likvidit................................................................................................. 36
3.2.4
Ukazatele aktivity ................................................................................................ 38
3.2.5
Ukazatele zadluženosti ........................................................................................ 41
3.3 Bonitní a bankrotní modely ......................................................................................... 42 5
4
3.3.1
Tafflerův bankrotní model ................................................................................... 42
3.3.2
Altmanův model .................................................................................................. 43
3.3.3
Index IN ............................................................................................................... 45
VYHODNOCENÍ ANALÝZY A NÁVRH NA OPATŘENÍ..................................... 46
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 48
6
Úvod Finanční analýza je nezbytný nástroj pro řízení podniku, která nám poskytuje informace o finančním zdraví podniku, jeho vývoji a rovněž o tom, jak si stojí při porovnání s konkurencí. Finanční analýza slouží k taktickému a strategickému rozhodnutí, jakým směrem se podnik vydá, a na co by se měl zaměřit. Pomocí finanční analýzy lze předat informace majitelům, budoucím investorům či obchodním partnerům, jak si společnost vedla, vede a jak si povede v budoucích letech. Finanční analýza je také zpracována při potřebě ocenění podniku, které především slouží k posouzení celkového stavu podniku, určení finančního zdraví a jeho postavení na trhu. Cílem bakalářské práce je provést finanční analýzu na fitness a welness klubu Balance Club Brumlovka za období 2010 – 2012, ve které budou aplikovány jednotlivé metody finanční analýzy popsané v teoretické části. Účelem práce je vyhodnocení a shrnutí výsledků finanční analýzy, určení silných a slabých stránek podniku a návrh na opatření pro budoucí období. Bakalářská práce se skládá z teoretické části a praktické části. V teoretické části je popis finanční analýzy jako takové, jejího smyslu, využití, k čemu slouží a jaké mohou nastat rizika při zpracování a vyhodnocení. Jsou zde popsány a vysvětleny jednotlivé metody, modely a ukazatele finanční analýzy, které následně budeme aplikovat v praktické části. Na začátku praktické části se seznámíme se společností, její činnosti a s podnikatelským záměrem.
Poté budeme jednotlivé metody aplikovat na vybranou společnost s cílem
vyhodnocení celkového stavu a předpovědí budoucího vývoje společnosti. Na závěr této bakalářské práce je vyhodnocena celková finanční analýza. Na základě výsledků analýzy jsou sestaveny možné návrhy a doporučení na změny ve společnosti, které by měli vést k dosažení co největších hospodářských výsledků v následujících letech.
7
1 Finanční analýza Finanční analýza je základním nástrojem a zároveň významnou součástí pro úspěšné řízení podniku. Je to oblast, která představuje součást sestavy podnikového řízení a je úzce spojena s účetním a finančním řízením podniku. Tyto dva nástroje podporují podnikové řízení, jejichž význam výrazně vstupuje do popředí v tržní ekonomice1. Pro tuto analýzu, jako hlavní podklady slouží finanční podklady podniku za určité účetní období. Za různých podnikových podmínek jsou porovnávány tyto podklady různými finančními metodami. V širším rozsahu je daný podnik posuzován různými ukazateli např. rentability, aktivity, likvidity, finanční stability, kvality atd. Na základě údajů lze zjistit důsledky dřívějších podnikatelských rozhodnutí a lze určit také určitou představu o budoucím rozvoji podniku. Finanční analýza je nástroj pro zhodnocení finanční situace podniku. Také je to soubor postupů, které mají za cíl zjistit a zobrazit kompletní informace o finančním zdraví podniku, nejen v současnosti, ale i výhledově do budoucna. Finanční analýza má nezastupitelnou roli při ocenění podniku. Finanční situace podniku je celkové vyjádření všech podnikatelských aktivit, kterými se podnik na trhu představuje. Do finanční analýzy je zahrnuta kvalita a objem výroby, úroveň obchodní a marketingové činnosti, inovační aktivita, a ostatních podnikových činností. Finanční situaci musíme tedy chápat, jako kompletní vícekriteriální model skládající se z mnoha dílčích charakteristik a jejich vazeb2.
1.1
Zdroje informací pro finanční analýzu
Základem pro správné a přesné vypracování finanční analýzy je práce se správnými údaji. Většinu správných a potřebných údajů pro potřeby finanční analýzy poskytuje finanční
1
GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Oeconomica. 2004. Str. 36 2 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: EKOPRESS s.r.o. 2006. str. 68
8
účetnictví3. Finanční účetní výkazy zobrazují veškerý pohyb podnikových financí a majetku ve všech formách a fázích podnikové činnosti, jsou rozhodující součástí účetní závěrky, kterou tvoří: rozvaha, výkaz zisku a ztrát, výkaz cash flow a příloha4.
1.1.1
Rozvaha
Rozvaha (bilance) je základní účetní výkaz, který zobrazuje finanční situaci podniku. Ukazuje nám, jaký majetek podnik vlastní a z jakých zdrojů ho financuje. Rozvaha se skládá z aktiv a pasiv, která se z pravidla na konci účetní závěrky musí rovnat. Rozvaha se sestavuje k poslednímu dni kalendářního měsíce. Aktiva Aktiva se nacházejí na levé straně rozvahy. Aktiva nám zobrazují přehled, co podnik vlastní: dlouhodobý majetek, nehmotný majetek a finanční majetek, také udává, co podniku dluží jiné subjekty, tedy zaznamenává pohledávky. Pasiva Pasiva nalezneme na pravé straně rozvahy. Pasiva zobrazují, jak jsou aktiva společnosti financována. V pasivech nalezneme: vlastní kapitál a cizí zdroje.
1.1.2
Výkaz zisku a ztrát
Výkaz zisku a ztrát je další účetní výkaz, který nám zobrazuje tvorbu hospodářského výsledku. Zobrazuje nám přehled o nákladech a výnosech za jednotlivé činnosti. Je zde vyjádřena úspěšnost podniku z hlediska vyjádření majetku a zdrojů, které měl podnik k dispozici v hodnoceném období. Výkaz zisku a ztrát je sestaven tak, že nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné peněžní toky5.
3
4 5
MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza. Praha: ASPI a.s. 2006, str. 62 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE. str. 58 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE. str. 58
9
1.1.3
Výkaz cash flow
U výkazu cash flow pozorujeme, kde peněžní prostředky vznikly a jak je podnik užíval. Snahou výkazu cash flow je popsat vývoj finanční situace podniku ve sledovaném období a zjistit příčiny změn ve finanční pozici podniku. Tento výkaz slouží především k posouzení likvidity podniku6. Cash flow se sestavuje přímou nebo nepřímou metodou. Přímá metoda sleduje odděleně příjmy a výdaje. U nepřímé metody k čistému zisku přičítá příjmy, které nejsou výnosy, a potom odečítá náklady, které nebyly výdaji. U výkazu z cash flow se v obou metodách pozorují investiční, provozní a finanční činnosti.
1.2
Uživatelé finanční analýzy
Nejčastějšími uživateli finanční analýzy jsou subjekty, které jsou v kontaktu s daným podnikem a chtějí být informováni o finanční situaci podniku. V zájmu každého subjektu by měla být znalost finančního zdraví podniku, aby byli informováni, jak si podnik stojí. Uživatele finanční analýzy můžeme rozdělit do dvou oblastí, podle toho, kdo analýzu zpracovává. Bude se jednat o interní a externí uživatele finanční analýzy. Interní uživatelé Tuto analýzu provádí hlavně vnitřní sekce podniku a také přizvaní auditoři, kteří byli přizváni např. ratingovými společnostmi. Pro zpracování analýzy jsou zapotřebí získat interní data, která získáme z interních účetních výkazů vnitropodnikového, manažerského a finančního účetnictví, potom z podnikových plánů atd. Vedení podniku, zaměstnanci a odbory jsou interními uživateli finanční analýzy. Externí uživatelé Finanční analýzu zpracovávají externí subjekty. Externí subjekty analýzu zpracují z veřejně dostupných účetních a finančních údajů, které nalezneme v účetních výkazech. Získané informace z finanční analýzy pak poskytují externím subjektům. Na základě
6
KISLINGEROVÁ, Eva. Ocenění podniku. C.H.Beck. Praha. 2001. str. 74
10
informací je externí subjekt seznámen s finančním zdravím podniku a s očekávaným vývojem v budoucnu. Na základě těchto informací si externí subjekt vyhodnotí, jak je pro ně společnost efektivní. Do této oblasti externích uživatelů patří investoři, obchodní partneři, banky a její věřitelé, konkurence, stát a jeho orgány.
11
2 Metody a ukazatelé finanční analýzy Finanční analýza má dvě základní rozdělení metod, a to technická a fundamentální analýza. U technické analýzy pro správné vyhodnocení je nezbytné využít dobrého matematika, který je schopen správně vyhodnotit zjištěné výsledky, naopak u fundamentální analýzy je nezbytné využít analytika, který má veškeré znalostí trhu, ekonomických zákonitostí atd. Technická analýza Zahrnuje většinu matematických a statistických údajů, ze kterých zpracovává a vyhodnocuje získaná data. Veškerá zdrojová data jsou opatřena především z účetní dokumentace podniku, déle z fundamentální analýzy a také z finančního trhu. Fundamentální analýza V této analýze je kladen velký důraz na znalosti a schopnosti analytika. Pro tuto analýzu jsou základem velké znalosti ekonomických a mimoekonomických jevů, které se navzájem propojují. Fundamentální analýza není založena na přesně změřených datech, ale na kvalitních údajích. V této práci se budu zabývat a poté aplikovat na daném podniku technickou analýzu a její metody.
2.1
Analýza absolutních ukazatelů
Při analýze absolutních ukazatelů používáme údaje z předem zjištěných účetních výkazů. Tyto výkazy jsou také považovány za tzv. absolutní ukazatele, které se nemusí upravovat pro potřebu finanční analýzy7. Jde zde o analýzu finančních a majetkových struktur podniku. Používají se zde metody horizontální a vertikální analýzy. V technické finanční analýze se tyto metody používají jako jedny z prvních metod a řadí se k poměrně jednoduchým metodám analýzy.
7
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 63
12
2.1.1
Horizontální analýza
Horizontální analýza se zabývá porovnáváním položek výkazu v několika po sobě jdoucích období. Můžeme také říct, že porovnáváme, jak se daná položka změnila v absolutní výši a v procentním vyjádření, oproti předchozímu roku. Horizontální analýza pracuje se změnami dat v čase a tato data jsou především získávána z účetních výkazu. Získaná data se uvádějí ve formě absolutních ukazatelů a procentních ukazatelů. Absolutní ukazatel změny – porovnávají se změny stejné položky za více období Absolutní změna Položka Položka t = období Procentní ukazatel změny – porovnávají se změny stejné položky za více období v procentech Absolutní změna v %
2.1.2
Položka 1 x 100 Položka
Vertikální analýza
Vertikální analýza neboli procentní analýza je technika procentního rozboru. Vypočítává procentní podíl jednotlivých položek z rozvahy na aktivech a položek výsledovky na výnosech podniku. Základní částka celkových aktiv nebo pasiv se považuje za 100 % a ostatní položky z rozvahy se vyjadřují v poměru k této základně. U výkazu zisku a ztrát se základna bere jako výnos. Je zapotřebí dát si pozor, aby celkový součet poměru nebyl větší než základní částka, tj. 100%.
2.2
Analýza poměrových ukazatelů
Tento poměrový ukazatel je základní metodou pro finanční analýzu prakticky s největší vypovídající hodnotou, protože umožňuje získat rychlou představu o veškerých podstatných finančních charakteristikách finančním analytikům8. Poměrová analýza
8
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 64
13
ukazuje poměr různých položek mezi s sebou oproti vertikální a horizontální analýze, které porovnávají vývoj dat v čase, nebo podíl jednotlivých položek. Tato analýza nám dává širší pohled na finanční situaci podniku, protože porovnáváme více různých položek mezi sebou. Do analýzy poměrových ukazatelů patří především ukazatele rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti a kapitálového trhu.
2.2.1
Ukazatele rentability
Ukazatele rentability jsou jedni z nevýznamnějších poměrových ukazatelů. Tento ukazatel má za cíl zjistit, jak efektivně podnik využívá svůj kapitál, bez ohledu na zdroje financování. Poměřují zisk, který podnik dosáhl svým podnikáním ze zdrojů podniku. Nejběžnějšími ukazateli rentability jsou: rentabilita aktiv, vlastního kapitálu, tržeb a nákladů. Rentabilita aktiv (ROA – return on assets) Rentabilita celkových aktiv (celkového kapitálu) poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podniku, proto je považován za jeden z klíčových ukazatelů rentability. Tento ukazatel také lze použít, jako nástroj k porovnání podniku s rozdílnými daňovými podmínkami a rozdílnou mírou zadluženosti. Pří porovnání podniku s rozdílnými daňovými podmínkami a s rozdílnou mírou zadluženosti musíme do čitatele, jako zisk, dosadit EBIT (zisk před zdaněním a úroky). Rentabilita celkových aktiv nám říká: kolik zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu. Rentabilitu celkových aktiv vypočítáme pomocí vzorce:
!" #$%&'( )*+",-á /"0 -/
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – return on equity) Tento ukazatel je důležitý zejména pro akcionáře. ROE nám ukazuje, jak se na vytvoření čistého zisku podílel investovaný kapitál akcionářů. Pomocí tohoto ukazatele majitelé zjišťují, jestli je jimi investovaný kapitál používán účinně k odpovídajícímu riziku. U rentability vlastního kapitálu je důležité, aby ROE bylo vyšší než úroky za předpokladu, že by podnik využil jinou formu financování než vlastní zdroje (z pravidla platí, že cena 14
vlastního kapitálu je dražší, než cena cizího kapitálu). Proto by cena ROE měla být vyšší než výnosnost jiných investičních příležitostí, jako můžou být např.: terminované vklady, cenné papíry apod. ROE nám říká: kolik zisku nám přinese jedna koruna investovaného vlastního kapitálu. Vzorec pro výpočet ROE:
$
Č !0ý 3 !" #$%' 4,4ř. $'( 7+/!08í "/4 0á+
EBT = zisk před zdaněním EAT = zisk po zdanění (zisk, který zůstane podniku) Rentabilita tržeb (ROS - return on sales) Rentabilita tržeb se především používá pro srovnání v čase a také pro mezipodnikové srovnávání. Dá se říct, že rentabilita tržeb nám ukazuje, kolik korun zisku podniku připadá na jednu korunu tržeb. Ukazatele musíme posuzovat v časové řadě, nebo ve stejném oboru, protože v každém oboru je jiná přiměřená rentabilita tržeb. U tohoto ukazatele by se měl managment podniku snažit, aby ukazatel dosahoval vyšších hodnot, protože nízké hodnoty vypovídají o špatném řízení podniku. Tento ukazatel spočítáme pomocí vzorce: 9
!" ':ž;< 3 4:,=*>* -+/!08í?@ -ý:,;"ů / !+Bž*; C ':ž;< 3 4:,=*>* 3;,ží
Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE – return on capital employed) Ukazatel nám zobrazuje, jakou má účinnost vložený kapitál aniž by nás zajímalo, odkud vložený kapitál pochází. Ukazatel hodnotí význam dlouhodobého investování podle výnosnosti vlastního kapitálu sloučeného s dlouhodobými zdroji9. Ukazatel definuje, jak efektivně používá společnost celkový zpoplatněný kapitál.
9
DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: EKOPRESS s.r.o. 2006, str. 77
15
Ukazatel se spočítá pomocí vzorce: )$
2.2.2
$%&' 7+/!08í "/4 0á+ C *3*:-< C D+,B@,=,;é 3á-/3"< C %/8",-8í ú-ě:< =+,B@,=,;é
Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity neboli ukazatele platební schopnosti nám ukazují, jestli je podnik schopen platit své závazky v době splatnosti a v požadované výši. Je to měřítko krátkodobé a okamžité schopnosti placení. Likvidita nám ukazuje, jak rychle je pronik schopen převést libovolné aktiva na peníze. Tento ukazatel má také svou nevýhodu, protože hodnotí likviditu na základě zůstatku finančního majetku, která je ovlivňována budoucím cash flow. Aktiva se dají třídit do tří stupňů, podle stupně likvidnosti. Do prvního stupně se řadí vklady a cenné papíry, peníze v hotovosti a peníze na běžném účtu, tato aktiva jsou považována za nejlikvidnější. Do druhého stupně, který je středně likvidní, patří krátkodobé pohledávky. Poslední, třetí stupeň, se považuje za málo likvidní, a jsou to zásoby, zboží a výrobky. Výsledky této analýzy jsou závislé, jak jsou prodávané a atraktivní výrobky na trhu a jak si podnik nastaví s dodavateli a odběrateli svou platební politiku. Všechny ukazatele likvidity se zabývají vztahem části oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům a ke krátkodobým bankovním úvěrům10. K posouzení likvidity podniku slouží tři nejznámější ukazatele likvidity, které vznikají podle likvidnosti v závislosti na dělení oběžných aktiv. Peněžní (okamžitá, hotovostní) likvidita Tato likvidita patří do prvního stupně peněžní likvidity, kam patří položky rozvahy, které mají nejvyšší likviditu a splatnost do 1 roku (vklady a cenné papíry, peníze v hotovosti a peníze na běžném účtu). Uspokojivá výše likvidity podniku by se měla pohybovat
10
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 68
16
v rozmezí 0,9 – 1,1, pokud ukazadel dosahuje minimální hodnoty 0,2, tak podnik bývá většinou zajištěn11. Vzorec pro výpočet peněžní likvidity: G*8ěž8í + "- = 0/
G*8ěž8í 4,:!0ř*="< H:á0",=,;é 3á-/3"< / ;/8",-8í ú-ě:<
Běžná (pohotová) likvidita Běžná likvidita vyjadřuje, jak je podnik schopen a kolikrát je schopen splatit své krátkodobé závazky, aniž by musel rozprodat zásoby. U běžné likvidity se nezohledňují zásoby, protože je to nejméně likvidní část z likvidních aktiv. Tato likvidita by se měla porovnávat s ukazatelem běžné likvidity. Jestliže ukazatel běžné likvidity vychází příliš nízko, tak to znamená, že podnik má v rozvaze příliš zásob. Velké rozdíly mezi ukazateli můžeme vidět u podniků, které mají jako hlavní činnost obchodování. Těmto podnikům se rychle obměňují zásoby, při sezónním prodeji. U běžné likvidity se doporučuje hodnota ukazatele 1 – 1,5. Vzorec pro výpočet běžné likvidity: %ěž8á + "- = 0/
;ěž8á /"0 -/ á!,;< H:á0",=,;é 3á-/3"< / ;/8",-8í ú-ě:<
Celková likvidita Celková likvidita je také často označována jako ukazatel solventnosti podniku, nebo také ukazatel pracovního kapitálu. Ukazatel celkové likvidity nám říká, kolikrát by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá své oběžná aktiva v danou chvíli na hotovost, neboli kolika korunami oběžných aktiv je kryta každá koruna krátkodobých závazků a bankovních úvěrů12. Doporučená hodnota celkové likvidity je 1,5 – 2,5. Toto je optimální hodnota oběžných aktiv, která kryje jednu korunu krátkodobých závazků a
11 12
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 68 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 68
17
bankovních úvěrů. Při výsledku menší než jedna, by mohl mít podnik velké problémy se splacením svých závazků tzn. šlo by o nelikvidní společnost. Vzorec pro výpočet celkové likvidity: )*+",-á + "- = 0/
2.2.3
;ěž8á /"0 -/ H:á0",=,;é 3á-/3"< / ;/8",-8í ú-ě:<
Ukazatelé aktivity
Tento ukazatel měří, jak intenzivně a efektivně používá podnik svých aktiv, neboli jestli je množství aktiv přiměřené k výkonům společnosti13. Pokud má podnik více aktiv než je zapotřebí, vznikají mu zbytečné náklady, které přivodí snížení zisku, naopak jestli má podnik málo aktiv, unikají mu možné příležitosti, aby mohl navyšovat své výnosy14. Ukazatele aktivity nám vyjadřuje počet obrátek jednotlivých složek aktiv nebo zdrojů v ročním časovém intervalu. Občas se obrat vyjadřuje v jednotlivé části časového intervalu, jako je třeba den. U těchto jednotek se stanoví, kolik jednotek připadá na celý interval. Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv udává, jaký je počet obrátek aktiv za dané časové období (rok), to znamená kolik je korun tržeb na 1 korunu aktiv za dané období. Hodnotu tohoto ukazatele si zjišťuje firma, která má v plánu nákup dalšího investičního majetku. Tento ukazatel hodnotí využití celkového kapitálu a tomu číselně odpovídá hodnota celkových aktiv. Doporučená hodnota ukazatele by měla být vyšší než 1, když je hodnota menší než 1 vypovídá to o nedostatečné majetkové vytíženosti.
13 14
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 69 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press. 2007, str. 60
18
Obrat celkových aktiv spočítáme pomocí vzorce: ;:/0 ?*+",-ý?@ /"0 -
':ž;< "0 -/
Obrat zásob Obrat zásob vyjadřuje, kolikrát se přemění zásoby surovin v různé formy rozpracované výroby, přes prodej hotových výrobků a peníze, k dalšímu nákupu zásob surovin15. Hodnota obratu zásob by měla být co nejvyšší, neexistuje žádná doporučená hodnota, protože je ovlivněn oborem podnikání. ;:/0 3á!,;
':ž;< á!,;<
Doba obratu zásob Tento ukazatel vyjadřuje, kolik dní trvá každý obrat. Doba obratu zásob také vyjadřuje intenzitu využití zásob ve dnech. Nejčastěji se pozoruje období jednoho roku. Obecně platí, že čím vyšší je obrat zásob a kratší doba jejich obratu, tím intenzivněji podnik využívá svůj oběžný kapitál16. Podnik by se měl snažit o minimalizaci doby, po kterou jsou oběžná aktiva vázána v podobě zásob. D,;/ ,;:/0B 3á!,;
á!,;< I 360 ':ž;<
Doba obratu aktiv Doba obratu aktiv ukazuje, za jak dlouho dojde k obratu celkových aktiv v poměru k tržbám. Tento ukazatel nám zobrazí počet dnů, kdy se kapitál vyskytne ve formě aktiv podniku, než dojde ke změně v tržby. Když dojde ke zrychlení obratu aktiv, přináší to podniku zisk. Abychom zabránili nepříjemnému vývoji u tohoto ukazatele, je možné zvýšit tržby, nebo odprodat nevyužitá aktiva. Doba obratu se doporučuje, aby byla menší než jeden rok.
15 16
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 70 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 70
19
D,;/ ,;:/0B /"0 -
"0 -/ I 360 ':ž;<
Doba inkasa pohledávek Tento ukazatel udává, do kolika dnů jsou odběratelé povinní zaplatit své pohledávky neboli faktury za odebrané zboží. Dá se říct, že se jedná o bezúročnou formu úvěru, kterou podnik poskytuje svým odběratelům. Dobu inkasa pohledávek by měl podnik sledovat, aby mohl plánovat své peněžní toky. Cílem tohoto ukazatele je stlačovat tuto hodnotu na minimum. D,;/ 8"/!/ 4,@+*=á-*"
G,@+*=á-"< I 360 ':ž;<
Doba úhrady závazků Doba obratu zásob nám ukazuje, za jak dlouho splácí podnik své závazky dodavatelům. U tohoto ukazatele se také jedná o bezúročnou formu úvěru, kterou poskytují dodavatelé dané podniku. Podnik by se měl snažit, aby doba inkasa pohledávek byla kratší, než doba úhrady závazků17 (aby podnik byl úvěrován dodavateli, aby úvěroval odběratele). Tento ukazatel má doporučenou hodnotu pohybující se v rozmezí 80 – 120 dní. D,;/ ú@:/=< 3á-/3"ů
2.2.4
á-/3"< I 360 ':ž;<
Ukazatele zadluženosti
U tohoto typu poměrových ukazatelů se sleduje poměr využití vlastních a cizích zdrojů. Podnik by se měl snažit, aby měl přiměřenou míru zadluženosti, protože z pravidla platí, že cizí kapitál je vždy levnější než vlastní kapitál. Když je podnik zadlužen, nemusí to vždy znamenat negativní jev. Jednou z dalších výhod je pozitivní efekt finanční páky, to znamená, že s rostoucí zadlužeností se zvyšuje rentabilita vlastního kapitálu, ale se zvýšenou zadlužeností se sníží finanční stabilita podniku. Proto by si management měl dát za hlavní cíl dosažení optimální kapitálové struktury.
17
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 70
20
Ukazatel věřitelského rizika a koeficient samofinancování Ukazatel věřitelského rizika a koeficient samofinancování se vzájemně doplňují a zkoumají celkovou zadluženost podniku. Věřitelské riziko ukazuje, jaké zastoupení má cizí kapitál v podniku, a naopak koeficient samofinancování ukazuje podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech. Celkový součet obou ukazatelů se musí rovnat jedné. Pro financování cizím kapitálem je doporučená hodnota v rozmezí od 40 % do 60 %. U určování hodnoty musíme zohlednit druh podnikání a v jakém odvětví podnik podniká. L"/3/0*+ -ěř 0*+!"é@, : 3 "/
)*+",-é ? 3í 3=:,>* )*+",-á /"0 -/
H,*M ? *80 !/N,M 8/8?,-á8í
7+/!08í "/4 0á+ )*+",-á /"0 -/
Úrokové krytí Úrokové krytí poměřuje, kolikrát je větší zisk než placené úroky. Ukazatel tak vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen z dosaženého zisku zaplatit své úroky18. Obecně platí, čím větší úrokové krytí, tím je lepší finanční situace podniku. Tento ukazatel je důležitý, když podnik využívá cizích úročených finančních zdrojů. Doporučená hodnota pro optimální pokrytí úrokového krytí je 3 – 6. Jestliže je ukazatel roven 1, tak je podnik schopen splácet úroky, ale nezbývá mu na daně a nevykazuje čistý zisk pro majitele. Ú:,",-é ":<0í
2.2.5
$%&' Ú:,"<
Bilanční pravidla
Bilančními pravidly by se měli řídit především manažeři a vlastníci podniku, aby zabránili možnému ohrožení podniku a špatnému řízení. Bilanční pravidla podniku doporučují, jak si zachovat finanční stabilitu. Pravidla jsou založena na myšlence, že aktiva, která podnik snadno promění ve finanční prostředky, by měla být financována z krátkodobých závazků, naopak dlouhodobá aktiva (těžko proměnitelná v peníze) by měla být financována
18
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 71
21
z dlouhodobého kapitálu, ať už z vlastního, nebo cizího kapitálu19. Z těchto důvodů všechna bilanční pravidla vždy porovnávají část aktiv s částí pasiv. Bilanční pravidla nám představují pouze doporučení, kterými by se měl management řídit ve financování podniku s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability20. Bilanční pravidlo financování Zlaté pravidlo financování říká, že majetek by měl být financován z finančních zdrojů, které mají shodnou dobou trvaní. Platí, že dlouhodobý majetek má být financován především z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů a krátkodobé složky majetku z odpovídajících krátkodobých zdrojů21.
Dodržování těchto zásad zlatého bilančního
pravidla má vést podnik k zajištění platební schopnosti. Pravidlo vyrovnání rizika Toto pravidlo sleduje zadluženost podniku. Definuje tedy poměr mezi použitým vlastním kapitálem a cizím kapitálem22. Pravidlo vyrovnání rizika přímo souvisí s ukazatelem věřitelského rizika. Pravidlo nám říká, jak je důležité, aby podnik nebyl zbytečně moc předlužen, protože může nastat situace, kdy podnik nebude schopen platit své úroky z cizích zdrojů, při náhlém zhoršení tržních podmínek. Bilanční pair pravidlo Pair pravidlo sleduje vztah, mezi dlouhodobým majetkem a vlastními zdroji. Pair pravidlo určuje, že dlouhodobá aktiva by optimálně měla být z části financována dlouhodobými cizími zdroji a z části by měl podnik k financování těchto aktiv využívat vlastních zdrojů. Je doporučeno, aby výše dlouhodobého majetku převyšovala hodnotu vlastního kapitálu.
19 20 21 22
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 74 KISLINGEROVÁ, Eva. Ocenění podniku. C.H.Beck. Praha. 2001, str. 66 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 74 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 74
22
Pravidlo růstu Pravidlo růstu nebo také poměrové pravidlo nám říká, že tempo růstu investic by nemělo překročit tempo růstu tržeb, a to ani v krátkém časovém úseku23. Cílem poměrového pravidla je donutit manažery společnosti, aby investovali s rozmyslem. V případě, že by podnik investoval velké množství do kapitálu, který by nedokázal využít, podniku by se zvýšily náklady a snížila rentabilita atd.
2.2.6
Analýza pracovního kapitálu
Tato analýza se často označuje, jako nejvýznamnější rozdílový ukazatel, který posuzuje platební schopnost podniku (sleduje jeho likviditu). Máme dva typy pracovního kapitálu, a to hrubý pracovní kapitál a čistý pracovní kapitál. Hrubý pracovní kapitál představuje veškerá oběžná aktiva, která se používají v podniku. Čistý pracovní kapitál je rozdíl mezi hrubým pracovním kapitálem a krátkodobých závazků. Pracovní kapitál lze schematicky vyjádřit z položek rozvahy. Vztahy mezi hrubým a čistým pracovním kapitálem (nefinančním pracovním kapitálem) zobrazuje tabulka č. 1. Tabulka č. 1 - Vztahy mezi hrubím a čistým pracovním kapitálem Pojem
Anglický pojem
Zkratka
Pracovní kapitál
Working Capital
WC
Náplň pojmů Zásoby + Pohledávky + Finanční majetek
Net Working Čistý pracovní kapitál
NWC
WC – Krátkodobé závazky
NCWC
Zásoby + Pohledávky
Capital Nefinanční pracovní
Noncash
kapitál
Working Capital
Zdroj: Heřman, J.: Stanovení hodnoty podniku, 2014. ROYEN TRADE, str. 77 Nejčastěji se používá čistý pracovní kapitál. Ukazuje nám, jak celkovou část oběžných aktiv by podnik mohl používat, kdyby splatil veškeré své krátkodobé závazky. Doporučená
23
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 75
23
hodnota není obecně stanovena, je však nezbytné vědět, že by podnik neměl tento ukazatel minimalizovat. Č !0ý 4:/?,-8í "/4 0á+ ;ěž8á /"0 -/ H:á0",=,;é 3á-/3"<
Podle tohoto vzorce v podniku dospějeme k opravdové hodnotě čistého pracovního kapitálu. Výše potřebného pracovního kapitálu je určována obratovým cyklem. Obratový cyklus nám upřesní dobu, která uplyne od nákupu materiálu u dodavatele do přijetí inkasa od odběratelů24. Celková suma potřebného pracovního kapitálu je definována tímto vzorcem: G,0ř*;8ý 4:/?,-8í "/4 0á+ ;:/0,-ý ?<"+B! I
)*+",-é 8á"+/=< 360
;:/0,-ý ?<"+B! D,;/ ,;:/0B 3á!,; C D,;/ ,;:/0B 4,@+*=á-*"D,;/ ,;:/0B 3á-/3"ů
2.3
Bonitní a bankrotní modely
Bonitní a bankrotní modely představují nástroje finanční analýzy, které vyhodnotí celkové zdraví podniku na základě matematických, nebo statistických výpočtů a jejich porovnání. Obě skupiny těchto modelů mají za cíl přidělit jednu matematickou nebo statistickou hodnotu, podle které posoudíme vývoj finančního zdraví podniku z minulého, součastného a především budoucího období. Tyto modely slouží investorům a věřitelům k rychlé orientaci v podniku, resp. pro roztřídění firem podle jejich kvality. Bankrotní modely mají investory informovat o možném ohrožení podniku bankrotem v dohledné době, protože vycházejí z faktu, že každý podnik vykazuje příznaky typické pro bankrot. U bonitních modelů především je o porovnání společností v rámci jednoho oboru podnikání25. Bonitních a bankrotních modelů je několik desítek, většina z nich je především určena pro podmínky Spojených států a Velké Británie, kde trh existuje daleko delší dobu. Po roce 1989 v České republice vstoupil do povědomí Altmanův model, také nazýván Z-skóre.
24 25
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 77 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. Praha: Grada. 2007, str. 72
24
Některé modely jsou přizpůsobovány přímo podmínkám České republiky, respektive podmínkám českého ekonomického prostředí. Jeden z typických českých modelů je například Index důvěryhodnosti IN podle manželů Neumaierových26.
2.3.1
Tafflerův bankrotní model
Tafflerův bankrotní model pracuje se čtyřmi poměrovými ukazateli, kteří odrážejí zásadní charakteristiky platební schopnosti podniku. Platební schopnosti podniku jsou: ziskovost, přiměřenost pracovního kapitálu, finanční riziko a likvidita27. Základní tvar Tafflerovo bankrotního modelu: 0,53 I 1 C 0,13 I 2 C 0,18 I 3 C 0,16 I 4 1
$%&' H:á0",=,;é 3á-/3"<
2
;ěž8á /"0 -/ ) 3í "/4 0á+
3
H:á0",=,;é 3á-/3"< )*+",-á /"0 -/
4
':ž;< )*+",-á /"0 -/
Podnik s hodnotou Z > 0,3 má malou pravděpodobnost bankrotu. U podniku, který dosahuje hodnotu Z < 0,2 lze předpokládat s největší pravděpodobností bankrot28.
2.3.2
Altmanův model
Altmanův model, také známí jako Z-skóre, patří do skupiny bankrotních modelů. Tento model vymyslel profesor E.I. Altman a zavedl ho pro podniky v USA. Model vymyslel za pomocí sledování podniků, které vykazovaly úspěch nebo bankrot ve sledovaném období. Tento model vytvořil za pomoci účetních výkazů bankrotujících podniků, které vykazovaly
26 27 28
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 82 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 84 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 84
25
podobné stavy po dobu několika let. Výsledkem jeho zkoumání je model predikce finanční tísně, který se pokouší předpovědět, jestli v nejbližší době podniku nehrozí finanční problémy. Altmanův model relativně dobře předpovídá bankrot podniku zhruba na 2 roky do budoucna. Lze předpovědět i na dobu pěti let, ale s daleko menší přesností (s pravděpodobnosti cca 70%). Úroveň hodnoty Z-skóre se počítá za pomocí dílčích poměrových ukazatelů, jejich váha je vyjádřena koeficientem stanoveným na základě zkušeností29. V tomto modelu jsou uváženy veškeré faktory a hodnoty, které ovlivňují finanční stabilitu podniku a jeho výhled do budoucna. Následující rovnice je pro stanovení hodnoty „Z“ Altmanovo modelu: 3,107I
$%&' ':ž;< 7+/!08í "/4 0á+ C 0,998I C 0,42I )*+",-á /"0 -/ )*+",-á /"0 -/ ) 3í 3=:,>* C 0,847I
W*:,3=ě+*8ý 3 !" G:/?,-8í "/4 0á+ C 0,717I )*+",-á /"0 -/ )*+",-á /"0 -/
Jestli podnik bude mít hodnotu Z > 3 podnik je finančně zdravý, s hodnotou 1,2< Z <2,99 podnik je v tzv. „šedé zóně“ nevyhraněných výsledků, u hodnoty Z < 1,2 podnik upadá (velká pravděpodobnost bankrotu)30.
2.3.3
Index IN
Index IN patří do bonitního a bankrotního modelu. Často může být označován, jako index důvěryhodnosti nebo věřitelský (bankrotní). Index IN byl vytvořen pro české podmínky, jako modifikace Altmanova modelu pro hodnocení zdraví podniku. Index IN se soustředí na skutečnost, jestli a v jaké měřítku vytváří podnik přidanou hodnotu. Jestliže podnik přidanou hodnotu tvoří, je to dobré znamení pro investory a investice bude pro ně pravděpodobně výhodná. Pokud jsou náklady na vedení společnosti vyšší než samotný zisk, pak je hodnota podniku znehodnocována, a pro podnik je lepší činnost ukončit.
29 30
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 85 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 85
26
Základním předpokladem Indexu IN je vztah mezi některými poměrovými ukazateli a mezi sledovanou hodnotou podniku31. V roce 1995 byl sestaven první model (IN95), který sestrojili manželé Inka a Ivan Neumaierovi. Tento první model (IN95) pohlíží na podnik z pohledu věřitelů32. Není zde obsažen žádný ukazatel, který by pracoval s tržní hodnotou podniku, což bylo výhodné v případech málo likvidního kapitálového trhu. V roce 1999 vznikl další Index IN (IN99), který sledoval, jestli byl podnikem tvořen ekonomický zisk. V roce 2001 se spojil IN95 s IN99 a vznikl nový index IN01. V roce 2005 proběhl test úspěšnosti indexů. Po vyhodnocení testu se autoři rozhodli vytvořit nový index, a to IN05, který se odlišuje velikosti koeficientu a interpretací u výsledku. &W05 0,13I
)*+",-á /"0 -/ $%&' C 0,04I ) 3í 3=:,>* )*+",-é ú:,"< 3 ? 3í?@ 3=:,>ů $%&' 7ý8,!< C 0,21I )*+",-é /"0 -/ )*+",-é /"0 -/ ;ěž8á /"0 -/ C 0,09I H:á0",=,;é 3á-/3"< C H:á0",=,;ý ? 3í 3=:,>* C 3,97I
Při dosažení hodnoty IN05>1,06 podnik vytváří hodnotu, u hodnoty 0,9 < IN05 < 1,06 podnik se nachází v šedé zóně (nelze vyhodnotit, zda podnik tvoří hodnotu), u výsledku hodnoty IN05 < 0,9 podnik spěje k bankrotu33.
31 32 33
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 86 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 86 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str. 87
27
3 Aplikace finanční analýzy V této části budu aplikovat finanční analýzu na společnosti Balance Club Brumlovka a.s. Při této analýze využiji vybrané metody z teoretické části. Analýzu budu zpracovávat za období 2010 – 2012. Pro zpracování finanční analýzy společnosti Balance Club Brumlovka bude použita účetní závěrka za období 2010, 2011 a 2012, která je veřejně dostupná. Rozvahový den společnosti účetní závěrky je sestaven vždy k poslednímu dni kalendářního roku tj. 31.12. Hodnoty použité z rozvahy a výkazu zisku a ztrát budou vždy ve všech případech udávány v tis. Kč.
3.1
Představení společností
Balance Club Brumlovka (dále jen BCB) je akciová společnost založená akcionáři ze skupiny firem Passerinvest. Společnost byla založena za účelem provozování moderního nadstandardního fitness a wellnes v rámci nově postavené budovy Brumlovka v rámci největšího administrativního parku v ČR – BB Centrum v Praze Michli. BCB je velmi prestižním klubem vyhodnoceným jako nejlepší fitness. Jeho nespornou předností z hlediska zákazníků je jeho velikost, kvalita prostředí a vybavení, rozsah mokré zóny s 25 m bazénem a vysoká kvalita služeb poskytovaných v nově vybudovaném objektu se sportovní tradicí. BCB nemá žádné zaměstnance a je účelově založenou projektovou společností, která si většinu potřebných služeb nakupuje od servisní společnosti Welfit s.r.o., která pracuje pro BCB na principu „Operation contract“. Hlavním zdrojem příjmů BCB je prodej třech typů členství lišících se rozsahem služeb v rámci daného členství poskytovaných. Tato členství umožňují vstupní diagnostiku a základní využívání kompletního vybavení klubu, kterými jsou posilovna s kardiozónou na ploše cca 1500 m2, mokrá zóna obsahující 25 m bazén, vířivku, 4 sauny a 2 parní lázně jakož i cvičební sály pro kolektivní cvičení s lektorem či trenérem. Tato členství jsou převážně prodávána fyzickým osobám a tvoří bezesporu hlavní část příjmů BCB. Nad rámec příjmů z prodeje z členství má BCB také příjmy z prodeje služeb neobsažených v rámci členství v klubu, kterými jsou především individuální tréninky s osobním trenérem a masáže a také z prodeje zboží, nápojů a potravinových doplňků na barech u posilovny a 28
bazénu. Bezesporu důležitým momentem, jak čelit sezónnosti zájmu o tyto služby, se kterou bojují podobné kluby, a která značně ovlivňuje v průběhu roku zájem o tyto služby, bylo nejen nastavení pravidelných měsíčních členských poplatků, ale také povinnost úhrady tzv. „zápisného“, jehož výše je nastavena tak, aby nebylo pro členy výhodné svá členství s ohledem na sezónu přerušovat na dobu jednotlivých měsíců. Hlavními nákladovými položkami BCB jsou úhrady nájmu objektu, provozní náklady objektu, úhrady médií a energií, úhrady služeb poskytovaných operátorem klubu - společností Welfit s.r.o, která poskytuje veškeré služby potřebné pro provoz klubu, kterými jsou zajištění trenérů, lektorů, plavčíků, masérů a pracovníků recepce. Nemalý podíl na nákladech mají i nakupované úklidové a prádelní služby, dále pak služby marketingové, právní a vnější komunikace (PR). BCB funguje od roku 2007. Zhruba po 4 letech jeho fungování bylo nutné v roce 2011 jeho provoz přerušit z důvodu nutnosti provést rozsáhlejší záruční opravy objektu. Po dobu oprav nastal dvouměsíční výpadek příjmů, jak z členských poplatků, tak i z prodeje služeb nad rámec členství, který však byl kompenzován náhradou vzniklých škod a ztrát ze strany majitele objektu a zároveň pronajímatele, který tuto kompenzaci oprávněně uplatnil vůči generálnímu dodavateli stavby, jehož zaviněním bylo nutné provést opravy objektu a tak přerušit v letních měsících provoz klubu. Společnosti BCB byla v počátku jejího fungování poskytnuta půjčka sesterskou společností ze skupiny Passerinvest Group. Tato půjčka samozřejmě vstupuje do bilance společnosti jako závazek, ale s ohledem na to, že věřitel je ze stejné skupiny firem, je možno na tuto půjčku nahlížet z hlediska interní analýzy jako na vlastní kapitál. Je zde potřeba vidět společný zájem firem, které developují celé území BB Centra a firmy (BCB), která přináší nezanedbatelnou přidanou hodnotu pro spokojenost obyvatel BB Centra, a tudíž i pro obsazenost budov a s ní související hodnotou budov. Právní forma společnosti Obchodní jméno:
Balance Club Brumlovka
Identifikační číslo:
27 44 58 10
Sídlo:
Želetavská 1525/1, Praha 4
Den zápisu do obchodního rejstříku:
3. 5. 2006
Právní forma:
akciová společnost 29
Základní kapitál:
2 000 000 Kč
Rejstříkový soud: Číslo společnosti v obchodním rejstříku:
Městský soud v Praze, obchodní rejstřík
Orgány společnosti:
představenstvo, dozorčí rada
oddíl B, číslo vložky 10687
Předmětem podnikání: - Výroba, Obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona - Hostinská činnost
3.2
Analýza absolutních ukazatelů
3.2.1
Horizontální a vertikální analýza rozvahy
Horizontální analýza rozvahy – krácená Účelem horizontální analýzy je zkoumání vývoje jednotlivých položek v čase s předchozím účetním obdobím. Vertikální analýza rozvahy - krácená Vertikální analýza sleduje vztah podílu jednotlivých položek vzhledem k celkovým položkám. Tabulka č. 2 - Horizontální analýza rozvahy – krácená Horizontální analýza rozvahy krácená
Relativní změna
Absolutní změna
11/10
11/10
12/11
12/11
17,68%
-27,80%
5 557
-10 283
Dlouhodobý majetek
-34,39%
-15,11%
-902
-260
Dlouhodobý nehmotný majetek
-52,11% -100,00%
-37
-34
Dlouhodobý hmotný majetek
-33,89%
-13,40%
-865
-226
23,66%
-31,00%
6 661
-10 793
6,03%
-11,54%
34
-69
45,25%
-36,78%
6 269
-7 400
2,61%
-23,58%
358
-3 324
-31,03%
171,49%
-202
770
17,68%
-27,80%
5 557
-10 283
Aktiva celkem
Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva Pasiva celkem
30
Vlastní kapitál
-46,80%
-22,56%
7 336
1 881
Základní kapitál
0,00%
0,00%
0
0
Výsledek hospodaření z minulých let
-7,45%
-41,50%
1 423
7 336
Cizí zdroje
-4,85%
-40,30%
-1 806
-14 274
Dlouhodobé závazky
-16,39%
-77,35%
-3 000
-11 835
Krátkodobé závazky
6,31%
-12,13%
1 194
-2 439
-1,97%
6,85%
-191
650
Ostatní pasiva
Zdroj: Tvorba autora Tabulka č. 3 – Vertikální analýza rozvahy – krácená 2010
Vertikální analýza rozvahy krácená
částka
Aktiva celkem
31 430
2011 částka
%
částka
%
100,00%
36 987
100%
26 704
100%
2 623
8,62%
1 721
4,65%
1 461
5,47%
71
0,23%
34
0,09%
0
0,00%
Dlouhodobý hmotný majetek
2 552
8,39%
1 687
4,56%
1 461
5,47%
Oběžná aktiva
28 156
89,24%
34 817
94,13%
24 024
89,96%
Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek
%
2012
564
1,85%
598
1,62%
529
1,98%
Krátkodobé pohledávky
13 853
45,52%
20 122
54,40%
12 722
47,64%
Krátkodobý finanční majetek
13 739
41,86%
14 097
38,11%
10 773
40,34%
651
2,14%
449
1,21%
1 219
4,56%
Zásoby
Ostatní aktiva Pasiva celkem
31 430
100,00%
36 987
100%
26 704
100%
Vlastní kapitál
-15 675
-56,98%
-8 339
-52,86%
-6 458
-33,59%
Základní kapitál
2 000
6,67%
2 000
6,75%
2 000
8,06%
-19 098
-63,65%
-17 675
-59,61%
-10 339
-41,65%
Cizí zdroje
37 221
124,04%
35 415
119,44%
21 141
85,17%
Dlouhodobé závazky
18 300
60,99%
15 300
51,60%
3 465
13,96%
Krátkodobé závazky
18 921
63,06%
20 115
67,84%
17 676
71,21%
9 681
32,94%
9 490
33,43%
10 140
48,43%
Výsledek hospodaření z minulých let
Ostatní pasiva
Zdroj: Tvorba autora VYHODNOCENÍ ANYLÝZY ROZVAHY Aktiva Při pohledu na celková aktiva můžeme vidět, že v roce 2011 vzrostla o 17,86% oproti předchozímu roku 2010. V roce 2012 celková aktiva klesla o 27,8%.
31
Důležité při zpracování analýzy je sledovat vertikální analýzu, kde vidíme, jaké položky se nejvíc podílejí na aktivech. Nejvíc celkových aktiv tvoří oběžná aktiva s podílem 90%, další položkou je dlouhodobí majetek s daleko menším podílem 4,5 - 8,5%. Poslední položkou jsou ostatní aktiva s podílem 1,2-4,4% ve sledovaném období. Na dlouhodobém majetku se podílí dlouhodobý hmotný majetek s podílem 4,5-8,3%, který tvoří největší část dlouhodobého majetku. Analýza nám ukazuje, že od roku 2010 dlouhodobý hmotný majetek klesá, a to v roce 2011 o 33,89% a v roce 2012 o dalších 13,4%. Ke snížení došlo z důvodu každoročního rovnoměrného odepisování na základě sazebníku dle zákona o dani z příjmu. Totéž je patrné u dlouhodobého nehmotného majetku, kdy společnost odpisuje webové stránky po dobu 6 let a dále software, který odepisuje po domu 3 let. Z toho důvodu si můžeme všimnout, že ve vertikální analýze v roce 2012 došlo ke 100 % poklesu oproti roku 2011 a ve vertikální analýze v roce 2012 se dlouhodobý hmotný majetek z žádné části nepodílí na dlouhodobém majetku. Jak je patrné, největší podíl na celkových aktivech mají oběžná aktiva, která tvoří 90% podíl ve sledovaném období. K největšímu nárůstu oběžných aktiv ve sledovaném období došlo v roce 2011, kdy oběžná aktiva vzrostla o 23,6%. Největší podíl na nárůstu oběžných aktiv měly krátkodobé pohledávky s podílem 54%. V roce 2011 krátkodobé pohledávky vzrostly o 45,2% oproti roku 2010. Důvod, proč v roce 2011 krátkodobé pohledávky vzrostly, byl ten, že v budově Brumlovka mělo dojít k reklamacím stavebních závad. Balance Club Brumlovka musela z těchto důvodů svou podnikatelskou činnost přerušit. K odstraňování stavebních závad došlo v létě 2011, kdy provoz klubu byl přerušen po dobu 2 měsíců. Balance club vznesl požadavek na nárok úhrady škod vzniklé uzavřením klubu mimo provozu. Požadavek byl uznán a škody vyplaceny pronajímatelem objektu Brumlovkav květnu 2012.34
34
Zdroj: Výroční zpráva za rok 2012 společnosti Balance Club Brumlovka
32
Graf č. 1 – Vývoj celkových aktiv podniku v tis. Kč
Vertikální analýza aktiv 40,000 30,000 20,000 10,000 0 2010
2011 2012
Ostatní aktiva
2010 651
2011 449
2012 1,219
Oběžná aktiva
28,156
34,817
24,024
Dlouhodobý majetek
2,623
1,721
1,461
Zdroj: Tvorba autora Pasiva Největší nárůst u celkových pasiv nastal v roce 2011. Horizontální analýza demonstruje, že v roce 2011 celková pasiva vzrostla o 17,6% víc než v předchozím roce 2010. Následující rok byl naopak horší, protože došlo k poklesu celkových pasiv, a to o 27%. Pro celková pasiva nejvýznamnější položkou jsou cizí zdroje, které mají podíl z celkových pasiv siv 124% za rok 2010 a za rok 2011 mají 119% podílu. Naopak vlastní kapitál se na celkových pasivech za rok 2010 a 2011 podílí okolo -55%. 55%. V roce 2012, nebyla záporná hodnota tak vysoká jako v předchozích letech, ale stále je podíl v záporné hodnotě -33,5%. Vertikální analýza nám ukazuje Balance Club Brumlovka s minusovým vlastním kapitálem. To ovšem nemusí znamenat, že podnik si stojí špatně. Když si porovnáme vertikální analýzy za každé období, tak vidíme, že každý rok se záporná hodnota vlastního kapitálu zmenšuje. Je velmi pravděpodobné, že podnik má vlastní kapitál v záporné kapitálu hodnotě z důvodu, krátké doby podnikání. Když se podíváme na výsledek hospodaření z minulých let v roce 2011, kde výsledek vyšel 1423 tis. Kč, znamená to, že absolutní změna je v roce ce 2011 vyšší o 1423 tis. Kč, než bylo v minulém období. V roce 2012 absolutní změna výsledku hospodaření z minulých let dosáhla pětinásobné hodnoty než v roce 2011.
33
Při pohledu na vertikální analýzu cizích zdrojů je zřejmé, že podíl cizích zdrojů k celkovým celkovým pasivům se pohybuje okolo 90 – 120%, ale i přes to, že cizí zdroje mají velký podíl k pasivům, tak můžeme za pomoci horizontální analýzy vidět rok 2011, kde cizí zdroje klesly o 4,8% oproti roku 2010 a následující rok klesly o dalších 40%. Pří pozorovaní krátkodobých a dlouhodobých závazků zjistíme, že dlouhodobé závazky se pozorovaní v roce 2010 podílely na cizích zdrojích 63% a v roce 2012 pouze 14%. Horizontální analýza zobrazuje dlouhodobé závazky v záporných číslech. V roce 2011 dlouhodobé závazky klesly o 16,4% 16,4% oproti minulému roku a v roce 2012 klesly o dalších 77,3%. Tento pokles se dá jednoduše vysvětlit. Na začátku svého podnikání si Balance Club půjčil 25,5 miliónů v rámci skupiny podnikatelů, aby měl dostatečný kapitál na podnikatelský záměr. V roce 2011 dluh činil 15,3 miliónů. V roce 2012 Balance Clubem bylo splaceno 11,8 miliónů skupině podnikatelů, od kterých BCB obdržel půjčku. Z těchto důvodů dlouhodobé závazky klesly o 77%. Graf č. 2 – Vývoj celkových pasiv podniku v tis. Kč
Vertikální ertikální analýza pasiv
Název osy
50,000 40,000 30,000 20,000 10,000 0 -10,000 10,000 -20,000 20,000 Ostatní pasiva
2010 9,681
2011 9,490
2012 10,140
Cizí zdroje
37,221
35,415
21,141
Vlastní kapitál
-15,675 15,675
-8,339
-6,458 6,458
Zdroj: Tvorba autora
3.2.2
Analýza poměrových ukazatelů
Poměrový ukazatel poměřuje zisk, který podnik dosáhl svým podnikáním ze zdrojů podniku.
34
Ukazatelé rentability Díky tomuto ukazateli zjistíme, jak efektivně Balance Club využívá svůj kapitál, bez ohledu na zdroj financování. Ukazatel nám poměřuje zisk, který Balance Club dosáhl svým podnikáním ze zdrojů podniku. Graf č. 3 – Ukazatele rentability 1.50 1.00 0.50 0.00 -0.50 -1.00
2010
2011
2012
ROA
0.05
0.20
0.07
ROE
-0.09
-0.88
-0.29
ROS
0.02
0.10
0.02
ROCE
0.54
1.05
-0.63
Zdroj: Tvorba autora Rentabilita celkových aktiv (ROA) Tento ukazatel zachycuje, jakou má společnost produkční sílu. Rentabilita celkových aktiv nám říká, kolik zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu. Z grafu je zřejmé, že nejlepší výsledek měla společnost v roce 2011, kdy na jednu korunu investovaného kapitálu připadlo 0,20 zisku. Nejslabší rok ve sledovaném období byl rok 2010, kdy z jedné korunu investovaného kapitálu společnost získala pouze 0,05 korun zisku. O něco lepší rok než rok 2010 byl rok 2012, kde jedna koruna investovaného kapitálu přinesla 0,07 korun zisku. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Ukazatel zobrazuje akcionářům, jak se na vytvoření čistého zisku podílel investovaný vlastní kapitál akcionářů. Z grafu je patrné, že všechny hodnoty vycházejí v záporných číslech. Důvodem záporné hodnoty ROE je, že Balance Club má záporný kapitál, který je
35
nakumulovaný ztrátami z minulých let. Z grafu lze vyčíst, jaký dopad má na BCB rok 2011, kdy byl Balance Club nucen přesušit provoz po dobu 2 měsíců. Rentabilita tržeb (ROS) Ukazatel nám říká, kolik korun zisku nám podnik dokáže vyprodukovat z jedné koruny tržeb. Ukazatel je vhodné sledovat i z pohledu konkurence. Když konkurence bude mít na trhu levnější výrobky, ukazatel by se měl snížit, aby byl podnik s cenami výrobku konkurenceschopný. Z grafu vidíme, že společnost měla v roce 2011 mírný růst tržeb, protože hospodářský výsledek byl o něco větší než v roce 2010 a 2012. Zase to lze odůvodnit přerušením provozu klubu z důvodu rekonstrukce budovy v roce 2011, a následným zaplacením finančního odškodnění. V roce 2011 podnik dokázal vyprodukovat 0,10 Kč zisku z jedné koruny tržeb. Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) Ukazatel definuje účinnost vloženého kapitálu, aniž by nás zajímalo, odkud vložený kapitál pochází. Ukazatel říká, jak efektivně společnost využívá celkový zpoplatněný kapitál (zda jej dokáže zhodnotit více, než jsou úroky). Z grafu je patrné, že ve sledovaném období společnost velmi efektivně využívá zpoplatněný vložený kapitál. Na grafu vidíme, že v roce 2010 byl zpoplatněný kapitál zúročen o 50% a v roce 2011 se zúročil přes 100%. V roce 2012 vidíme, že se společnosti nepodařilo zúročit zpoplatněný kapitál. Důvod velkého rozdílu v roce 2011 a 2012 byl ten, že v roce 2011 byla společnosti poskytnuta již zmiňovaná finanční náhrada za přerušení provozu a v roce 2012 nastal tak velký propad, protože společnost splatila velkou část půjčky mateřské společnosti.
3.2.3
Ukazatelé likvidit
Ukazatel likvidity představuje, jak je podnik schopen splácet své závazky včas, a jestli je schopný uspokojit své věřitele.
36
Graf č. 4 – Ukazatelé likvidit 4.50 4.00 3.50 3.00 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00
2010
2011
2012
Celková likvidita
1.49
1.73
1.36
Běžná likvidita
1.46
1.70
1.33
Peněžní likvidita
0.73
0.70
0.61
Zdroj: Tvorba autora Peněžní likvidita Ukazuje podniku, jakou má schopnost platit své závazky hotovostní formou (hotovost, bankovní účty). Doporučená hodnota peněžní likvidity je 0,9 – 1,1.35 Při pohledu na graf likvidity můžeme vidět, že peněžní likvidita je o něco nižší, než je doporučená hodnota, ale pořád podnik není na minimální hodnotě 0,2. V roce 2010 podnik měl nejlepší výsledky peněžní hodnoty ze sledovaného období a to 0,73. Rok 2011 byl velmi podobný předchozímu roku, který byl lepší pouze o hodnotu 0,03. V letech 2010 a 2011 připadlo na jednou korunou krátkodobých závazků nejméně 0,70 korun nejlikvidnějších prostředků. Rok 2012 byl v těchto třech sledovacích období nejslabší, ale ne výrazně. Balance Club nesplňuje doporučené hodnoty pro schopnost placení závazků, ale pořád je na tom dobře a nemá žádný problém s placením krátkodobých závazků z okamžitých finančních zdrojů. Běžná likvidita Ukazuje podniku, jak si stojí při krytí běžných potřeby a krátkodobých dluhů pomocí svých peněžních prostředků a pohledávek. Doporučená hodnota, která by měla podniku
35
HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE, str 68
37
vycházet, je v rozmezí 1 – 1,5. V grafu můžeme vidět, že doporučené hodnoty společnost splňuje. Dokonce v roce 2011 běžná likvidita převyšuje doporučenou hodnotu 0,2. Tato skutečnost mohla nastat často zmiňovaným problémem, kdy v roce 2011 došlo k uzavření klubu, tím pádem výsledek neovlivnily zásoby, které se u běžné likvidity odečtou a tak hodnota běžné likvidity se téměř rovná hodnotě celkové likvidity. Celková likvidita Zobrazuje podniku, kolikrát by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil svá veškerá oběžná aktiva v určitou chvíli na hotovost. Doporučená hodnota by se měla pohybovat od 1,5 do 2,5. Z grafu vidíme, že v roce 2010 se podnik téměř pohyboval na spodní hranici doporučené hodnoty. V roce 2011 celková likvidita vzrostla na 1,73, což je pro podnik dobré znamení. V roce 2012 došlo k největšímu poklesu ze sledovaných období a to na hodnotu 1,36. Výrazný pokles nastal z důvodu splacení větší částky půjčky, kterou společnost má.
3.2.4
Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity zobrazují podniku, jak efektivně hospodaří se svými aktivy. Zobrazují nám počet obrátek a dobu obratu u jednotlivých aktiv. Tabulka č. 4 – Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity
2010
2011
2012
Obrat aktiv
tržby/aktiva
2,66
2,03
3,18
Obrat zásob
tržby/zásoby
4,00
3,48
4,40
Doba obratu zásob
zásoby/(tržby/360)
89,92
103,30
105,80
Doba obratu aktiv
aktiva/(tržby/360)
135,13
177,42
113,35
Doba inkasa pohledávek
pohl./(tržby/360)
66,48
102,54
60,02
Doba splatnosti kr. závazků
kr.z./(tržby/360)
90,81
102,50
83,40
Zdroj: Tvorba autora Obrat aktiv Tento ukazatel aktiv nám představuje, kolik je podnik schopný vygenerovat zdrojů, které jsou k dispozici. Doporučená hodnota ukazatele je 1. Snahou každého podniku je, aby 38
výsledek byl vždy vyšší než jedna, když by tomu tak nebylo, vypovídá to o nedostatečném majetkovém vytížení podniku. V tabulce máme vypočítané hodnoty, které informují podnik, že za rok 2010 připadlo na jednu korunu aktiv 2,66 korun tržeb. Podnik dosáhl nejlepšího výsledku ze sledovaných let v roce 2012, kdy na jednu korunu aktiv připadlo 3,81 korun z tržeb. Všechny tři roky, dle hodnoty ukazatele obratu aktiv, o Balance Clubu vypovídají, že pokud by majitelé přemýšleli o nákupu dalšího investičního majetku, je to možné. Obrat zásob Obrat zásob definuje, kolikrát za rok je položka zásob nakoupena a znovu uskladněna. Doporučená hodnota pro tento ukazatel není. Doporučená hodnota je v každém případě závislá na oboru, ve kterém podnik podniká, ale ví se, že výsledek obratu zásob by měl být co nejvyšší. Balance Club měl hodnotu obratu zásob nejvyšší v roce 2012, kdy dosáhl hodnoty 3,18. Můžeme tedy říct, že zásoby se podniku celkově vymění ve skladu 3,18x za celý rok. Podle velikosti a zázemí podniku, by tato hodnota měla vypovídat o větších číslech. (Obrat zásob byl počítán pouze s tržbami za prodej zboží). Doba obratu zásob Doba obratu zásob udává, jak dlouho trvá jeden obrat zásob. Podnik by si měl dát za cíl minimalizovat dobu obratu v čase, protože platí, čím je vyšší obrat zásob a kratší doba jeho obratu, tím lépe podnik využívá oběžný kapitál. V uvedené tabulce můžeme vidět, že nejkratší doba obratu byla 89,92 v roce 2010. V následujících letech se tato hodnota o něco zvedla. V roce 2011 jsme mohli předpovídat, že se doba obratu zvedne z důvodu přerušení provozu, kdy podnik nemohl tvořit tržby. Následující rok 2012 se nám doba obratu lehce zvýšila. Důvodem byly nízké tržby za prodej zboží. Doba obratu aktiv Ukazatel zobrazuje počet dnů, ve kterých se vyskytuje kapitál ve formě aktiv. Snížení doby obratu aktiv přináší podniku zisk. Doba obratu aktiv by měla být kratší než jeden rok. Z tabulky můžeme vidět, že doba obratu aktiv je kratší než jeden rok. Nejdelší dobu obratu společnost zaznamenala v roce 2011, kdy došlo k přesušení provozu klubu. Následující rok byla doba obratu nejkratší ze sledovaných období.
39
Doba inkasa pohledávek Tento ukazatel říká, za kolik dnů jsou odběratelé povinni zaplatit své pohledávky pohledá dodavatelům. Z tabulky vidíme, že hodnoty v roce 2010 a 2012 se pohybovaly okolo 60 dnů. Tato doba se dá považovat za uspokojivou. Nejvyšší doba inkasa pohledávek byla v roce 2011, kdy hodnota dosahovala 102 dnů. Vývoj ukazatele nad 90 dnů znamená špatný ný vývoj. Tuto dobu 102 dnů, lze vysvětlit tím, že podnik v roce 2011 měl menší tržby, z důvodu přerušení provozu, kdy klienti neplatili členství a tržby se tak snížily. Doba splatnosti krátkodobých závazků Ukazatel zobrazuje počet dnů, do kdy jsou splaceny splaceny krátkodobé závazky. Doporučená hodnota se pohybuje okolo 80 – 120 dnů. Ve výše uvedené tabulce můžeme vidět, že podnik splňuje ve všech sledovaných období doporučenou hodnotu. Nejnižší doba splatnosti byla v roce 2012, kdy splatnost dosahovala 83 dnů. Důvodem Důvodem bylo, že podnik neměl tolik závazků, jako v předchozích letech. Každý podnik by se měl snažit, aby doba obratu závazků byla delší, než doba inkasa pohledávek, nebo aby tyto dva ukazatele byly v rovnováze. V níže uvedeném grafu č. 5 je patrný vývoj ukazatelů ukazatelů aktivity, kde vidíme, že ve všech sledovacích období podnik splňuje podmínku, aby doba obratu závazků byla delší, než doba inkasa pohledávek. Graf č. 5 – Vývoj ukazatelů aktivity 180.00 160.00 140.00 120.00 Doba obratu zásob
100.00 80.00
Doba obratu aktiv
60.00
Doba inkasa pohledávek
40.00
Doba splatnosti kr. závazků
20.00 0.00 2010
2011
2012
Zdroj: Tvorba autora
40
3.2.5
Ukazatele zadluženosti
Ukazatelé zadluženosti nám zobrazují výší rizika podniku, kterou na sobě má, pří daném poměru vlastního kapitálu s cizími zdroji. Tabulka č. 5 – Vývoj ukazatelů zadluženosti Zadluženost Věřitelské riziko
2010 cizí zdroje/aktiva
Koeficient samofinancování vl. kapitál/aktiva Úrokové krytí
2011
2012
172,75% 130,80% 143,98% -72,75%
-30,80%
-43,98%
3,05
13,74
7,92
EBIT/úroky
Zdroj: Tvorba autora Celková zadluženost Celková zadluženost se zkoumá a vzájemně doplňuje za pomoci ukazatele věřitelského rizika a koeficientu samofinancování. Součet těchto dvou ukazatelů se musí rovnat 1. Věřitelské riziko Z tabulky můžeme vidět, že společnost se nachází nad doporučenou hranicí 60%. Zároveň je patrné, že nevětší zadluženost společnosti byla v roce 2010, kde dosahovala výše 173%. V roce 2011 zadluženost klesla na 130% a v roce 2012 opět lehce vzrostla na 144%. Zde vidíme, že společnost vykazuje vysokou zadluženost, protože je výrazně financována cizími zdroji. Společnosti byla na začátku podnikání poskytnuta vysoká půjčka od mateřské společnosti. Z toho důvodu, tato zadluženost není tak vážná, protože společnost je zavázaná u společnosti ze skupiny, ne u cizích subjektů (banky, cizí investoři). Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování nám říká, jak je společnost schopna pokrýt své potřeby vlastními zdroji. Z tabulky je patrné, že společnost má vlastní zdroje v záporných číslech. Důvodem záporných čísel je delší návratnosti investic z byznysu a umazávání nepříznivých výsledků hospodaření z minulých let.
41
Graf č. 6 – Vývoj ukazatelů zadluženosti 200.00% 150.00% 100.00% 50.00% 0.00% -50.00% -100.00%
2010
2011
2013
Celková zadluženost
172.75%
130.80%
143.98%
Koeficient samofinancování
-72.75%
-30.80%
-43.98%
Zdroj: Tvorba autora Úrokové krytí Tento ukazatel zobrazuje podniku kolikrát je větší zisk než úrokové krytí. Doporučená hodnota pro optimální krytí úroků je hodnota od 3 do 6. Z tabulky lze vyčíst, že podnik je schopen splácet úroky a přitom tvoří zisk ve všech sledovacích období. Nejvyšší hodnoty úrokového krytí Balance Club dosáhl v roce 2011, kdy společnost dosáhla hodnoty 13,74. Důvodem dosažení tak vysoké hodnoty byl vysoký hospodářský výsledek, který byl velmi ovlivněn vyplacením částky za náhradu škody vzniklou uzavřením provozu po dobu 2 měsíců.
3.3 3.3.1
Bonitní a bankrotní modely Tafflerův bankrotní model
Taflerův model je zcela závislý na ukazatelích, které odrážejí zásadní charakteristiky platební schopnosti podniku. Doporučená hodnota by měla být vyšší než 3.
42
Tabulka č. 6 – Tefflerův test Tefflerův test
2010
2011
2012
R1 = EBIT/krátkodobé závazky
0,11
0,39
0,12
R2 = oběžná aktiva/cizí zdroje
0,76
0,98
1,14
R3 = krátkodobé závazky/celková aktiva
0,60
0,54
0,66
R4 = tržby/celková aktiva
2,39
1,91
2,86
0,65
0,74
0,79
TBM
Zdroj: Tvorba autora '%X 0,53 I 1 C 0,13 I 2 C 0,18 I 3 C 0,16 I 4 Graf č. 7 – Vývoj Teffnerovo modelu 1.00 0.90 0.79 0.80 0.70
0.74 TBM
0.65
0.60 0.50 2010
2011
2012
Zdroj: Tvorba autora Z grafu lze číst, že společnost dosahuje pozitivních hodnot ve všech sledovaných obdobích. Od roku 2010 můžeme vidět neustálý růst, až do roku 2012. Nejvyšší nárůst můžeme zaznamenat v období 2010 a 2011, kde hodnota dosáhla 0,74.
Na základě
výsledků TBM jsme schopni predikovat, že společnosti v nejbližší době nehrozí bankrot.
3.3.2
Altmanův model
V tomto modelu je výsledná hodnota vážena veškerými faktory, které ovlivňují finanční stabilitu podniku a jeho výhled do budoucna. Proto, aby byl podnik finančně zdravý, musí dosahovat minimální hodnoty 3. Pro výpočet Altmanova modelu jsme použily následující vzorec s uvedenými hodnotami: 3,107 I Y1 C 0,998 I Y2 C 0,42 I Y3 C 0,847 I Y4 C 0,717 I Y5
43
Tabulka č. 7 – Altmanův model Altmanův index
2010
2011
2012
X1 = EBIT/celková aktiva
0,07
0,21
0,08
X2 = tržby/celková aktiva
2,39
1,91
2,86
X3 = vlastní kapitál/cizí zdroje
-0,42
-0,24
-0,31
X4 = zisk po zdanění/celková aktiva
0,05
0,20
0,07
X5 = pracovní kapitál/celková aktiva
0,29
0,40
0,24
2,66
2,92
3,20
Z-skóre skóre
Zdroj: Tvorba autora Při pohledu na výsledek ZZ-skóre v tabulce vidíme hodnoty ve třech sledovaných obdobích, kde lze pozorovat, jak si společnost stojí. V roce 2010 se Z-skóre Z skóre rovnalo 2,66. Následující rok se tato hodnota pozitivně zvedla na hodnotu 2,96. Tyto hodnoty se nachází v tzv. šedé zóně, které se jsou přesně mezi hodnotami, kdy společnosti hrozí bankrot a kdy je finančně zdravý. V roce 2012 společnost dosáhla hodnoty 3,2 což je velmi příjemný poznatek, protože společnost dosáhla hodnoty, která vypovídá o tom, že podnik je finančně zdravý. Graf č. 8 – Vývoj Z-skóre Z
3.30 3.20 3.10 3.00 Z-skóte skóte
2.90 2.80
Šedá zóna
2.70 2.60 2010
2011
2012
Zdroj: Tvorba autora
44
3.3.3
Index IN
Index IN nám ukazuje, jestli společnost vytváří přidanou hodnotu. Aby společnost vytvořila přidanou hodnotu, je potřeba, aby byl Index IN vyšší než 1,06. Pro výpočet byl použit nejnovější nejnovější model indexu IN, a tedy IN05.
Tabulka č. 8 – Analýza indexu důvěryhodnosti IN05 Index důvěryhodnosti IN05
2010
2011
2012
X1 = Aktiva/cizí kapitál
0,11
0,14
0,16
X2 = EBIT/úroky
0,12
0,55
0,32
X3 = EBIT/aktiva
0,27
0,85
0,32
X4 = Výnosy/Aktiva
0,50
0,44
0,62
X5 = Oběžná aktiva/Kr. závazky
0,13
0,16
0,12
IN05
1,14
2,13
1,54
Zdroj: Tvorba autora Graf č. 9 – Vývoj analýzy indexu důvěryhodnosti IN05
2.50 2.00 1.50 IN05
1.00
Šedá zóna
0.50 0.00 2010
2011
2012
Zdroj: Tvorba autora Z uvedeného grafu můžeme vidět vývoj IN05, který je pro společnost pozitivní. V roce 2010 můžeme vidět, že společnost dosahovala hodnotu 1,14, která se nachází těsně nad šedou zónou. Jsme schopní říct, že ve sledovaném období je společnost zdravá a vytváří přidanou hodnotu. Investoři Investoři se tedy nemusí bát negativního vývoje v nejbližších letech.
45
4 Vyhodnocení analýzy a návrh na opatření Balance Club Brumlovka, a.s. je společnost, která působí na trhu poměrně krátkou dobu, ale i přesto se řádí mezi nejlepší welness a fitness centra v České republice. Jeho hlavní výhodou z pohledu zákazníků je jeho bezkonkurenční velikost, kvalita prostředí a vybavení. Z provedené finanční analýzy je patrné, že velká část výsledků byla ovlivněna především dvěma hlavními faktory. První faktor, který významně ovlivnil výsledky jednotlivých metod finanční analýzy, byla poskytnutá půjčka na začátku podnikání od sesterské společnosti ze skupiny PASSERINVEST, díky níž je podíl cizích zdrojů ve společnosti významný. Při hodnocení finančního zdraví společnosti je třeba brát na zřetel, že se jedná o půjčku od spřízněné osoby a její splácení by nikdy nemělo ohrozit fungování společnosti. Dalším výrazným faktorem, který ovlivňuje finanční analýzu, je inkasovaná náhrada škody, která vznikla společnosti v roce 2011, kdy musel být z technických důvodů přerušen provoz klubu po dobu dvou měsíců. Tato náhrada škody se pozitivně projevila ve výsledku hospodaření společnosti, který byl téměř čtyřnásobný oproti roku 2010 a 2012. Důvodem existence záporného vlastního kapitálu společnosti je delší návratnost v dotčeném oboru podnikání. Záporný vlastní kapitál je postupně vyrovnávám z výsledků hospodaření účetního období. Vlastní kapitál nám velmi ovlivnil ukazatel rentability vlastního kapitálu, který vychází v záporných číslech. Ostatní ukazatele rentability se ukázaly s kladným vývojem pro společnost. V případě ukazatelů likvidity se společnost nachází v doporučených limitech. V případě ukazatelů aktivity, by se podnik měl snažit zvýšit tržby z prodeje zboží, aby dosahovali větších výsledků v obratu zásob, naopak obrat aktiv vyšel velmi dobře a společnost by mohla zvážit případné další rozvojové investice. Ukazatel zadluženosti je silně ovlivněn výše zmiňovanou půjčkou. Ukazuje nám, jak je společnost zadlužena, ale majitelé tento ukazatel nemusí brát za hrozbu. Bonitní a bankrotní modely nám ukázali, že v nejbližších letech společnosti nehrozí bankrot, je finančně zdravá a vyhazuje přidanou hodnotu ve všech sledovaných období.
46
Návrh na opatření: Zvýšení příjmů: • • • • •
Zaměřit se na zvýšení prodeje služeb nad rámec standardního členství (osobní tréninky a masáže) Podpořit prodej zboží, nápojů a potravinových doplňků se zvážením navýšení marže PR a marketingové aktivity vedoucí ke zvýšení počtu nových pravidelně platících členů Pokusit se minimalizovat odchody stávajících členů formou věrnostních programů Sledování nových trendů a prodej služeb na nejmodernějších strojích (nová generace Solárií, „samocvičící stroje“ apod.)
Redukce nákladů: • •
•
Optimalizovat energetickou náročnost klubu (např. nové formy úsporných svítidel) Pravidelně tendrovat se snahou dosáhnout nižší náklady nakupovaných služeb se zásadním vlivem na ekonomiku klubu (především úklidové služby a služby prádelny) Získání množstevní slevy za některé služby zajišťované společností Wellfit s.r.o. (maséři a trenéři) včetně revize odměňování externích partnerů klubu
47
Závěr Záměrem této bakalářské práce bylo zhodnotit finanční situaci Balance Club Brumlovka podnikající v oboru wellnes a fitness. Vypracovaná analýza zobrazuje informace o vývoji společnosti, silných a slabých stránkách v období tří let. Zároveň predikuje budoucí vývoj společnosti. Jako data, pro vypracování analýzy, byla použita Výroční zpráva za rok 2010, 2011 a 2012, která je veřejně dostupná k nahlédnutí. Finanční analýza společnosti byla zpracována za použití vybraných metod finanční analýzy. Tyto metody jsou popsány v teoretické části bakalářské práce. V této části je možné nalézt teoreticky popsané informace k analýze absolutních, rozdílových, poměrových ukazatelů a analýzu modelů. V následující části bakalářské práce jsou tyto metody a ukazatele aplikovány pro vyhodnocení finanční situace a zdraví vybrané společnosti. V poslední části bakalářské práce je vyhodnocení finanční analýzy, kde nalezneme doporučení a návrh na změny ve společnosti, které by měly vést k lepším hospodářským výsledkům v následujících letech. Při pohledu na provedenou finanční analýzu Balance Clubu Brumlovka je zřejmé, že společnost má dobré finanční výsledky a řadí se mezi jedny z nejlepších welness a fitness klubů na českém trhu.
48
Seznam použité literatury Odborná literatura 1. DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: EKOPRESS s.r.o. 2006. ISBN 80-86119-58-0. 2. GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Oeconomica. 2004. ISBN 80-245-0684-X. 3. HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. 2014. ROYEN TRADE. ISBN 97880-7504-032-9 4. KISLINGEROVÁ, Eva. Ocenění podniku. C.H.Beck. Praha. 2001. ISBN 80-7179529-1 5. MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza. Praha: ASPI a.s. 2006, ISBN 80-7357-219-2. 6. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. Praha: Grada. 2007. ISBN 978-80-247-13861. 7. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press. 2007. ISBN 978-80-251-1830-6
49
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Vztahy mezi hrubím a čistým pracovním kapitálem...................................21 Tabulka č. 2 - Horizontální analýza rozvahy – krácená......................................................27 Tabulka č. 3 – Vertikální analýza rozvahy – krácená.........................................................28 Tabulka č. 4 – Ukazatele likvidity......................................................................................35 Tabulka č. 5 – Vývoj ukazatelů zadluženosti.....................................................................37 Tabulka č. 6 – Tefflerův test...............................................................................................39 Tabulka č. 7 – Altmanův model..........................................................................................40 Tabulka č. 8 – Analýza indexu důvěryhodnosti IN05.........................................................41 Seznam grafů Graf č. 1 – Podíl celkových aktiv podniku v tis. Kč..........................................................30 Graf č. 2 – Podíl celkových pasiv podniku v tis. Kč...........................................................31 Graf č. 3 – Ukazatele rentability.........................................................................................32 Graf č. 4 – Ukazatelé likvidit..............................................................................................33 Graf č. 5 – Vývoj ukazatelů aktivity...................................................................................37 Graf č. 6 – Vývoj ukazatelů zadluženosti............................................................................38 Graf č. 7 – Vývoj Teffnerovo modelu.................................................................................39 Graf č. 8 – Vývoj Z-skóre....................................................................................................41 Graf č. 9 – Vývoj analýzy indexu důvěryhodnosti IN05....................................................42
Seznam příloh Příloha č. 1 Rozvaha v plném rozsahu v tis. Kč za roky 2010-2012 Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu v tis. Kč za roky 2010-2012
50