Financování zdravotnictví

Bankovní institut vysoká škola Praha Financí a ekonomie

Financování zdravotnictví

Bakalářská práce

Autor:

Stanislava Sirovátková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing., Zdeňka Suchomelová

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Oseku u Duchcova, dne 14. 4. 2014

Stanislava Sirovátková

Poděkování Nejvíce poděkovat bych chtěla paní Ing. Zdeňce Suchomelové, která byla mou vedoucí práce a zároveň konzultantkou. Váţím si její pomoci při zpracování své bakalářské práce na téma Financování zdravotnictví. Dále bych chtěla poděkovat zdravotnickým potřebám v Litvínově a své mamince, která mi poskytla informace o zdravotnických potřebách, pomůckách, které se předepisují na poukaz pomocí Metodiky. A dále také knihovně v Oseku, která mi pomohla sehnat všechnu potřebnou literaturu, a také nesmím zapomenout na lidi, kteří byli ochotní a pomohli mi při mé anketě.

Anotace Ve své bakalářské práci jsem se zajímala, jak rozděluje finance Ministerstvo zdravotnictví, odkud se finanční prostředky pro nemocnice berou a jak moc jsou pojištěnci informováni o svých moţnostech všech vyuţití z veřejného pojištění. Tedy na co všechno mají nárok a jestli tento nárok vyuţívají. Zjistila jsem, ţe pouze malé procento všech pojištěnců si je vědomo svých výhod z veřejného pojištění. Mnohdy pojištěnci neví, na co všechno mají nárok, tudíţ si plno věcí financují zcela sami, přestoţe na dané věci mají nárok.

Klíčová slova: veřejné zdravotní pojištění, zdravotní pojišťovna, pojištěnec, zdravotnická péče, poukaz na zdravotnické prostředky a pomůcky.

Anotation In my bachelor work I was interested in distribution of finance by Ministry of health, wherefrom hospitals get financial resources and how much there are policyholders informed about their possibilities of all uses from public insurance. I found out, that only small percent of all policyholders are appreciated of their advantages from public insurance. Policyholders don’t often know what all they have pretension for, therefore they finance many things on their own, although they have pretension for these things.

Key words: public health insurance, health insurance, policyholder, health care, coupon for aids and needs.

Úvod Úkolem a zároveň cílem mé bakalářské práce je analýza financování zdravotnictví a vyuţití tohoto financování veřejností v České republice. Jinými slovy, chtěla jsem zjistit, odkud se berou finanční zdroje na financování zdravotnictví, kdo za tímto rozdělováním financí stojí a jak toho můţe vyuţít široká veřejnost. V první kapitole této práce se zabývám rozdělování financí podle Ministerstva zdravotnictví. Zde odpovídám na otázky a rozepisuji, jakou formou je financován systém zdravotní péče v České republice, co je to veřejné zdravotní pojištění, také co patří mezi zdroje a výdaje financování zdravotnictví a zabývám se také rozdělení zdravotnických sluţeb, institucí a zařízení. Také zde rozebírám regulační poplatky a poplatky za léky, jak jsou na tom z hlediska zdravotního pojištění cizinci. Samozřejmě jsem se ve své práci zabývala i analýzou finančních zdrojů nemocnic, u kterých jsem chtěla zjistit, odkud všude mohou čerpat finance, co za dané finance pořizují a jakým způsobem se podle toho vyvíjí. A v posledním bodě své osnovy se věnuji veřejnosti a jejich informovanosti s jejich výhodami a nároky, na které mají právo ze zdravotnictví. Pro tento účel zjištění jsem si zvolila jako metodu zpracování anketu, a proto jsem zpracovala dotazník, který jsem k anketě potřebovala a oslovila jsem kolemjdoucí lidi, kteří byli ochotni mi dané otázky zodpovědět.

5

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1.

Rozdělování financí podle Ministerstva zdravotnictví ....................................................... 8 1.1

Výdaje financování zdravotnictví .............................................................................. 10

1.1.1 1.2

Zdravotnické instituce................................................................................................ 13

1.2.1

2.

Zdravotnická zařízení ......................................................................................... 13

1.3

Zdravotní pojišťovny ................................................................................................. 16

1.4

Pacienti....................................................................................................................... 19

1.5

Regulační poplatky .................................................................................................... 19

1.6

Léčiva......................................................................................................................... 20

1.7

Zdravotní pojištění cizinců ........................................................................................ 22

1.8

Bodový systém ........................................................................................................... 23

Vyuţití finančních prostředků v nemocnicích .................................................................. 24 2.1

3.

Zdravotní sluţby ................................................................................................. 12

Krajská zdravotní, a. s................................................................................................ 26

Informovanost veřejnosti o moţnostech vyuţití finančních zdrojů ze zdravotnictví ....... 30 3.1

Výhody Všeobecné zdravotní pojišťovny ................................................................. 30

3.1.1 3.2

Klub pevného zdraví........................................................................................... 31

Zdravotnické prostředky předepisované na poukaz ................................................... 35

3.2.1

Obvazový materiál.............................................................................................. 36

3.2.2

Inkontinentní pomůcky ....................................................................................... 36

3.2.3

Stomické pomůcky ............................................................................................. 37

3.2.4

Ortopedicko-protetické pomůcky sériově vyráběné ........................................... 37

3.2.5

Ortopedicko-protetické pomůcky individuálně zhotovené................................. 38

3.2.6

Kompresivní punčochy a návleky ...................................................................... 38 6

3.2.7

Vozíky invalidní včetně příslušenství ................................................................ 39

3.2.8

Sluchadla včetně příslušenství ............................................................................ 39

3.2.9

Brýle a optické pomůcky .................................................................................... 40

3.2.10

Pomůcky respirační a inhalační .......................................................................... 40

3.2.11

Pomůcky pro diabetiky ....................................................................................... 40

3.2.12

Kompenzační pomůcky pro tělesně postiţené.................................................... 41

3.2.13

Další nespecifikované pomůcky ......................................................................... 42

3.2.14

Kompenzační pomůcky pro zrakově postiţené .................................................. 43

3.2.15

Kompenzační pomůcky pro sluchově postiţené ................................................ 43

3.2.16

Ortopedická obuv ............................................................................................... 43

3.3

Anketa na téma „Informovanost veřejnosti o vyuţití finančních moţností ze

zdravotnictví“........................................................................................................................ 44 Závěr ......................................................................................................................................... 47

7

1. Rozdělování financí podle Ministerstva zdravotnictví Systém zdravotní péče je financován ze státního rozpočtu a formou veřejného zdravotního pojištění. 1 Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění bývá často nahrazována legislativní zkratkou, která zní pouze hrazená péče. Podrobnosti o této hrazené zdravotní péči můţeme najít v zákonu O veřejném zdravotním pojištění, přesněji v § 13-19. Tato část se věnuje hrazeným sluţbám u lékaře ze zdravotního pojištění a podmínkám poskytování hrazených sluţeb. Dále se také věnuje regulačním poplatkům a limitům, které jsou s nimi spojeny, dále doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Na veřejné zdravotní pojištění má právo kaţdý občan České republiky, který provádí pojistné platby. Výjimku však tvoří studenti do 26 let, děti, kteří nejsou zaopatření, příjemci dávek státní sociální podpory a rodičovského příspěvku a důchodci. Za ně platí pojistné stát. Stát platí pojistné také za uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidováni na úřadu práce. Zařazují se mezi ně také osoby pobírající pomocné sociální dávky, tělesně nebo zdravotně postiţené osoby a lidé pobírající nemocenské dávky. Trošku jinak je to i u zaměstnanců, protoţe zaměstnanec si platí pouhé 4% ze své hrubé mzdy a zbytek, coţ je 9% platí zaměstnavatel z hrubé mzdy zaměstnance. Veřejné pojištění bývá někdy vysvětlováno jako jedna z cest ke správnému a efektivnímu financování zdravotní péče. Celkové náklady systému veřejného zdravotního pojištění v ČR na zdravotní péči za rok 2012 dosáhly podle souhrného hodnocení MZ ČR a MF ČR na základě výročních zpráv zdravotních pojišťoven (Zpoj) částky 223 923 mil. Kč, coţ bylo o 1,8% více neţ v roce 2011. Podíl veřejného zdravotního pojištění na celkových výdajích na zdravotnictví v minulém roce 2012 byl 10 405 205 osob, z toho bylo u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) evidováno

1

NAHODIL, František a kolektiv. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš

Čeněk. 2009. ISBN 978-80-7380-162-5

8

cca 59,3%. Náklady veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči v přepočtu na jednoho pojištěnce činily 21 300 Kč, coţ bylo o 1,0% více neţ v roce předchozím.2 Povinnost účasti na tomto systému formou pravidelných plateb mají jak všichni občané České republiky, tak cizinci s trvalým pobytem na území ČR nebo zaměstnanci firem se sídlem v ČR.3 Tento systém všeobecného zdravotního pojištění byl u nás zaveden po roce 1989 s cílem zvýšení finančních zdrojů na zdravotnictví. V současnosti zdravotní pojištění pokrývá 90% výdajů na zdravotní péči. Těchto procent vyuţívá především Všeobecná zdravotní pojišťovna, protoţe procento soukromých pojišťoven je u nás velmi malý. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 dochází k podrobnějšímu dohledu a sledování pohybu finančních prostředků ve zdravotnictví právě ze strany Evropské unie. Došlo i k zavádění systémů zdravotnických účtů (System of Health Accounts=SHA). SHA posuzuje výdajovou stránku zdravotnictví ze tří pohledů: podle druhu zdravotní péče podle poskytovatelů zdravotní péče podle zdrojů financování zdravotní péče4 Financování zdravotnictví v příslušném státě je přímo odvozené od zdravotní politiky státu, která vychází ze: stanovených priorit určité vládní politiky; určitého společenského uspořádání a historických tradic; příslušné ekonomické úrovně státu.5

2

POPOVIČ, Ivan. Zdravotní pojišťovny-náklady na segmenty zdravotní péče. Praha: 17.9.2013. Aktuální

informace, ÚZIS ČR. č. 41/13. Dostupné také z: www.uzis.cz 3

NAHODIL, František a kolektiv. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš

Čeněk. 2009. ISBN 978-80-7380-162-5 4

KONEČNÁ, Jana. Financování zdravotnictví v České republice s ukázkou modelů financování zdravotní péče

ve vybraných zemích a judikaturou z této oblasti. Brno, 2009. Rigorózní práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity,

Katedra

finančního

práva

a

národního

hospodářství.

Dostupné

také

z:

http://is.muni.cz/th/167221/pravf_r/ 5

NAHODIL, František a kolektiv. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš

Čeněk. 2009. ISBN 978-80-7380-162-5

9

Další způsoby, které jsou u jednotlivých států odlišné, závisí na způsobech stanovování cen za různé lékařské výkony, velikosti podílu veřejných zdrojů na celkových výdajích, rozsahem přímých úhrad od pacientů a rozsahu zdravotního pojištění. Stát garantuje za to, aby zdravotní péče byla dostupná všem. K tomu uplatňuje svou moc, zejména legislativní moc a stanovuje zdroje financování zdravotnictví a hospodaření s nimi. Zdroje jsou zabezpečovány daněmi a zákonným pojištěním, tedy veřejným zdravotním pojištěním. Dále kaţdý stát vyuţívá různé modely financování zdravotnictví. Tyto modely souvisí s vyspělostí země a politickými cíli stran, které v dané zemi zrovna vládnou. U nás v České republice se v současné době rozlišují tři základní modely financování zdravotnictví a to z nemocenského pojištění, z daní a ze soukromého financování zdravotnictví. Zajištění potřebných financí na zdravotnickou péči patří v současnosti mezi hlavní ekonomické problémy. Mezi finanční zdroje, ze kterých se čerpají potřebné finanční prostředky na zdravotnictví, patří státní rozpočet, u nás v České republice je z něj hrazena zdravotní péče za děti, studenty a důchodce, dále také i za nezaměstnané. Dalším zdrojem jsou výnosy z příspěvků na zdravotní pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu, také díky zákonné normě, která stanovuje strhávání určité částky z hrubé mzdy kaţdého občana. A posledním finančním zdrojem jsou přímé platby od pacientů, kteří platí za sluţby a léky, které jim jsou poskytovány.

1.1 Výdaje financování zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví je závislé na Ministerstvu financí, které disponuje s financemi státního rozpočtu. Státní rozpočet je pak tedy přerozdělován Ministerstvem financí Ministerstvu zdravotnictví, zdravotním pojišťovnám a krajským úřadům. V roce 2012 činil celkový rozpočet Ministerstva zdravotnictví celkem 5 992 miliónů korun. Mezi výdaje celého rozpočtu Ministerstva zdravotnictví patří: zdravotnictví, krizová připravenost, jiné veřejné sluţby. 10

Z celkového rozpočtu MZ v roce 2012 činí kapitálové (investiční) náklady 1,6 miliard korun a běţné náklady činily 4,3 miliard Kč. Celkové výdaje MZ v roce 2009 přesahovaly 11.3 mld. Kč, v roce 2010 9,4 miliard Kč a v roce 2011 7,8 mld. Kč. Celkový rozpočet Ministerstva zdravotnictví tedy v posledních letech výrazně klesá.6 Z toho výdaje pouze na zdravotnictví činily necelých šest miliard, přesně to bylo 5 979 miliónů korun, z toho činily výdaje na: ústavní péči-1 122 mil. Kč, Zahrnuje zejména investiční a neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím zřizovaným Ministerstvem zdravotnictví jako jsou fakultní a ostatní nemocnice, odborné léčebné ústavy a ostatní zařízení ústavní péče. Dále zahrnuje téţ transfery obdobným organizacím v působnosti územně samosprávných celků, neziskovým organizacím a podnikatelským subjektům v oblasti ústavní péče. zvláštní zdravotnická zařízení a sluţby pro zdravotnictví-1 005 mil. Kč, Zahrnuje investiční a neinvestiční prostředky vyčleněné na ochranu veřejného zdraví (včetně příspěvku státnímu zdravotnímu ústavu), zdravotnickou záchrannou sluţbu (zejména leteckou), hygienickou sluţbu a na činnost organizačních sloţek státu zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví, které nevykonávají státní správu (Ústav zdravotnických informací a statistiky, Národní lékařská knihovna, koordinační středisko transplantací a koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy). Dále jsou zde zahrnuty příspěvky na provoz speciální příspěvkové organizace Ministerstva zdravotnictví, Zdravotnického zabezpečení krizových stavů. zdravotnické programy-678 mil. Kč, Zahrnuje financování dotačních programů a akcí Ministerstva zdravotnictví, jako jsou Prevence HIV/AIDS, Protidrogová politika, Národní program zdraví, Grantová podpora nestátních neziskových organizací, dále téţ programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů. správa ve zdravotnictví-1 934 mil. Kč, Výdaje zahrnují investiční a neinvestiční výdaje Ministerstva zdravotnictví na vlastní činnost a výdaje ostatních organizačních sloţek státu v působnosti Ministerstva

6

DOKUMENTY. Rozklikávací rozpočet Ministerstva zdravotnictví 2012. Mzcr.cz [online]. ©2010 [2014-04-

05].

Dostupné

z:

http://www.mzcr.cz/dokumenty/rozklikavaci-rozpocet-ministerstva-zdravotnictvi-

2012_7885_2935_1.html

11

zdravotnictví vykonávajících státní správu, tj. krajských hygienických stanic a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. výzkum a vývoj ve zdravotnictví-960 mil. Kč, Výdaje na výzkum a vývoj ve zdravotnictví zahrnují prostředky na výzkum a vývoj schválené pro kapitolu Ministerstvo zdravotnictví Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace. ostatní činnost ve zdravotnictví-281 mil. Kč. Zahrnuje prostředky na činnost Ministerstva zdravotnictví v oblasti mezinárodní spolupráce včetně prostředků na úhradu zdravotní péče dle mezinárodních dohod či příspěvků mezinárodním organizacím a výdaje na vzdělávání ve zdravotnictví (POdoškolovací zařízení, rezidenční místa). Dále zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb., případně další výdaje, které nelze zařadit do ţádného z výše uvedených závazných ukazatelů. Civilní připravenost na krizové stavy měla výdaje vysoké 6 506 tisíc korun. Celkové výdaje na zahraniční pomoc a mezinárodní spolupráci činily 5 800 tisíc Kč. Hlavní výdaje financování zdravotnictví tvoří tyto tři sloţky: zdravotnické sluţby zdravotnická výroba zdravotnická věda a výzkum

1.1.1 Zdravotní služby Zdravotnické sluţby jsou financovány dvěma typy a to: nepřímým financováním, kam řadíme povinné a smluvní pojištění, zaměstnanecké pojištění, veřejné rozpočty, zahraniční pomoc a příspěvky dobročinných institucí, také sponzorské dary a nadace sem patří. Druhým typem je přímé financování, které se skládá z přímého placení za sluţby, včetně úhrad za léky. Vystupují zde tři subjekty, které mezi sebou utváří určitý vztah. Jsou to občané, kteří jsou konzumentem zdravotnických sluţeb, lékař nebo zdravotnické zařízení, který v tomto vztahu vystupuje jako poskytovatel zdravotnických sluţeb a pojišťovna, která zde má dvě funkce a to správu nad finančními prostředky, které přijímá od svých pojištěnců, zaměstnavatelů a státu a také je likvidátorem finančních nároků lékařů a 12

zdravotnických zařízení. Mezi těmito třemi subjekty dochází k vzájemným dohodám. Tento vztah je ošetřen prostřednictvím příslušných zákonů a nařízení a zároveň nad ním dohlíţí stát. Úroveň zdravotnických sluţeb měří celkovou vyspělost státu, hospodářskou i kulturní. Aby zdravotnické sluţby fungovaly tak, jak mají, musí do nich občas zasáhnout stát, a to buď z důsledků obav z následků nerovnosti v příjmech a nebo z důsledků obav selhání trhu zdravotní péče. Do nákladů zdravotních sluţeb můţeme zahrnout například ambulantní, nemocniční a speciální péči, léky a zdravotnický materiál, zařízení pro důchodce a zařízení pro mentálně a tělesně postiţené a nesmíme zapomenout na kolektivní prevenci. Největším nákladem nemocnic jsou osobní náklady. K 31. 12. 2012 činily celkové náklady nemocnic 130,7 mld. Kč, výše celkových výnosů byla 131,1 mld. Kč.7 Ošetření lékařskou sluţbou první pomoci se sníţilo rokem 2008, kdy byl za tuto sluţbu zaveden regulační poplatek, který činí 90 korun. Tento počet ošetření klesl téměř na polovinu od předešlého roku. Kaţdý rok celkové náklady za zdravotnické sluţby zaznamenávají mírný růst a to okolo půl procenta.

1.2 Zdravotnické instituce V České republice tvoří strukturu zdravotnických institucí tři hlavní orgány: Ministerstvo zdravotnictví Všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny Zdravotnická zařízení

1.2.1 Zdravotnická zařízení Zdravotnická zařízení poskytují zdravotnickou péči pacientům. Pacientům se snaţí buď zlepšit jejich daný stav, nebo alespoň zachovat jejich dosavadní stav a snaţí se a dbají na to, aby se pacientův zdravotní stav nezhoršil. 7

NOVÁKOVÁ, Zdeňka. Ekonomické výsledky nemocnic k 31. 12. 2012. Praha: 7. 5. 2013. Aktuální informace,

ÚZIS ČR. č. 13/13. Dostupné také z:www.uzis.cz

13

V České republice existují tyto typy zdravotnických zařízení: Nemocnice, které jsou situovány především v okresních a větších městech. Problémem současnosti ale je, ţe v rámci finančních úspor a zlepšení kvality ostatních nemocnic, dochází ke sniţování počtu nemocnic. Důsledkem rušení některých nemocnic je horší dostupnost zdravotní péče pro veřejnost nebo dlouhá čekací doba. Tento problém začal vysoce narůstat vstupem České republiky do Evropské unie. Jsou to instituce, které mají oprávnění poskytovat zdravotní péči. Mezi její hlavní funkce patří lůţková, základní, specializovaná, diagnostická a léčebná péče. Mezi ostatní, ale také důleţité funkce jsou řazeny věda a výzkum a vzdělávání, proškolování a zdokonalování jejich pracovníků. Pokud nejsou nemocnice soukromé, jedná se o příspěvkové organizace, které jsou financovány z rozpočtů zdravotních pojišťoven, okresního úřadu, městského úřadu a ostatních zdrojů, mezi kterými jsou sponzoři, dary a sbírky. Nemocnice se nejvíce podílí na tom, jak úspěšné nebo neúspěšné je dané zdravotnictví. Polikliniky, ve kterých najdeme více specializovaných lékařů na jednom místě. Většinou jde o lékaře státní., ale samozřejmě zde můţeme najít i několik soukromých lékařů se soukromými ambulantními ordinacemi. Ordinace soukromých lékařů Léčebné ústavy, kde pacienti dostávají péči, kterou potřebují, a pomáhá jim v uzdravování. Zdravotnická zařízení můţeme dělit na: Státní a nestátní Zde řešíme, kdo má toto zařízení ve vlastnictví, toto rozdělení určuje zákon č. 20/1996 Sb. Nestátní zdravotnická zařízení vlastní kraje, obce, nebo jiné právnické, či fyzické osoby. Zatímco státní zařízení má ve vlastnictví stát. Lůžková a ambulantní Do ambulantních zařízení pacienti pouze dochází na určitou léčbu nebo jen nějakou preventivní kontrolu, ale v lůžkových zařízeních se pacienti léčí dlouhodoběji, například po podstoupení nějaké operace nebo za určitým účelem zlepšit jejich zdravotní stav. 14

Smluvní a nesmluvní zdravotnická zařízení Smluvní zdravotnická zařízení, jsou taková zařízení, která na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, čerpají finance ze zdravotního pojištění. Nesmluvní zařízení jsou financována ze soukromých zdrojů. Dalším členěním zdravotnická zařízení v České republice dělíme na zařízení podle druhu činnosti, nebo podle zřizovatele. Zdravotnická zařízení podle druhu činnosti se dále dělí na: Velké, tedy fakultní nemocnice- poskytují zdravotní péči na nejvyšší úrovni a hospodaří s majetkem státu. Střední nemocnice Ambulantní zdravotnická zařízení, ty se dále dělí na primární, sekundární a terciární ordinace. Mezi primární ordinace řádíme ordinace praktických lékařů, ale také gynekologii a stomatologii. Sekundární péče, tedy specializovaná péče zahrnuje například chirurgii, urologii a traumatologii. A poslední terciární péči jsou diagnosticko-léčebné sluţby. Rehabilitační ústavy a podobně, která se řadí do ostatních lůţkových zdravotnických zařízení Výdejny prostředků zdravotnické techniky jako jsou různé prodejny zdravotnických potřeb a určité specializované firmy na zdravotnickou techniku Dopravní zdravotnické služby, do které patří rychlá záchranná sluţba A zdravotnická zařízení dle zřizovatele jsou rozděleny do dvou skupin, na státní a soukromá zdravotnická zařízení. V souladu se zákonem soustavu zdravotnických zařízení můţeme členit podle druhu poskytované sluţby: 1) Hygienické sluţby 2) Zřízení léčebně-preventivní péče: a. Ambulantní péče a nemocnice, b. Zařízení závodní preventivní péče, c. Odborné léčebné ústavy, 15

d. Lékárny, e. Zvláštní dětská zařízení.8 Všechna tyto zařízení, bez ohledu na to, jak se dělí, jsou financována hlavně z úhrad od zdravotních pojišťoven, zaměstnavatelů a pacientů. Zřizování zdravotnických zařízení zajišťují: Ministerstvo zdravotnictví Kraje Obce Právnické a fyzické osoby Koncem roku 2012 bylo v České republice evidováno 28 753 zdravotnických zařízení včetně detašovaných pracovišť.9 Zdravotnická zařízení se zvýšila o 303 nových zdravotnických zařízení oproti roku 2011.

1.3 Zdravotní pojišťovny Aby mohla zdravotní pojišťovna vůbec začít fungovat, tak musí nejprve dostat povolení od Ministerstva zdravotnictví a během prvního roku funkce musí získat určitý počet pojištěnců. Všeobecná zdravotní péče rozlišuje tři druhy financované péče: Ambulantní péče Ústavní péče Péče vyţádaná, či předepsaná lékařem. Zdravotní pojišťovny vydávají finance za ambulantní a stomatologickou péči, pohotovostní a záchrannou sluţbu, za léky, které se vydávají na recepty, za zdravotnické pomůcky na poukazy, lázeňskou péči a léčení v zahraničí. Na toto vše má pacient nárok, pokud je pojištěn u zdravotní pojišťovny. Pojištěnec má nárok také na transplantační léčbu a u zemřelého je právo na pitvu, včetně dopravy. Ţenám pojišťovny hradí umělé oplodnění nejvíce třikrát za ţivot, hradí jim také umělé oplodnění mimo tělo ţeny a následné přenesení embrya do těla ţeny. Výjimku tvoří ţeny s oboustrannou neprůchodností vejcovodů od osmnácti do

8 9

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0998-9 TYPLTOVÁ, Jolana. Zdravotnická zařízení v ČR v roce 2012. Praha: 6. 8. 2013. Aktuální informace, ÚZIS

ČR. č. 30/13. Dostupné také z: www.uzis.cz

16

devětatřiceti let a ostatním ţenám od dvaadvaceti do devětatřiceti let věku, které mají nárok na umělé oplodnění čtyřikrát za ţivot. Zaměstnavatel musí hradit za své pracovníky preventivní prohlídky na rizikových pracovištích a pokaţdé, kdyţ uzavře pracovní poměr s pracovníkem. Platí také za vybavení lékárniček, které má zaměstnanec k dispozici při první pomoci, kdyby do šlo na pracovišti k nějakému úrazu. Hospodaření zdravotních pojišťoven se provádí prostřednictví fondů, základního, rezervního, provozního a sociálního fondu a také fondu dlouhodobého majetku, reprodukce dlouhodobého majetku a prevence. Zdravotní pojišťovny vstupují do vztahu s lékaři a zdravotnickými zařízeními prostřednictvím uzavírání smluv. Lékař, který provede svému pacientovi výkon, následně informuje pojišťovnu, u které je daný pacient pojištěn a ta pak daný výkon uhradí. Před samotnou úhradou se nejprve tvoří cena za provedený výkon. Při tvorbě ceny zdravotní pojišťovna zohledňuje jednak potřeby a skutečné náklady zdravotnického zařízení, jednak reálnost uhrazení všech výkonu pojišťovnou za dané období.10 Zdravotní pojišťovny tedy vybírají pojistné a úhrady za zdravotní péče zdravotnických zařízení a dále reguluje a kontroluje její smluvní zdravotnická zařízení. Regulaci a kontrolu delegoval na pojišťovny stát. Kontrolní činnost u nás provádějí revizní lékaři. Pojišťovna s největším počtem pojištěnců v České republice je Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má garanci státu a zároveň to je veřejnoprávní institucí. Člověk, který si je vědom rizik vlastních onemocnění, které by ho mohly postihnout, či různých úrazů, si můţe zaloţit na vlastní náklady další zdravotní pojištění, ale u komerčních, tedy soukromých zdravotních pojišťoven, samozřejmě si můţe uzavřít úrazové, či ţivotní pojištění u Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale lidé spíše pro tyto účely vyuţívají pojišťovny komerční. Všechny zdravotní pojišťovny bývají pravidelně aktualizovány na stránkách Ministerstva zdravotnictví.

10

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0998-9

17

V následující tabulce, která je volně staţitelná na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, můţeme vidět průměrný počet pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v letech 2008-2012. Po srovnání si můţeme všimnout, ţe s narůstajícím průměrným počtem pojištěnců nám ale klesá podíl pojištěnců, kteří jsou pojištěny u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tabulka č. 1: Průměrný počet pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v letech 20082012: Průměrný počet pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v letech 2008-2012 Rok

Průměrný počet pojištěnců

Z toho podíl VZP v %

2008

10 364 804

62,63

2009

10 375 884

60,92

2010

10 387 167

60,31

2011

10 394 131

60,38

2012

10 405 205

59,31

POPOVIČ, Ivan. Zdravotní pojišťovny-náklady na segmenty zdravotní péče. Praha:17.9.2013. Aktuální informace, ÚZIS ČR. č. 41/13. Dostupné také z:www.uzis.cz

Z této tabulky zjistíme průměrný počet všech pojištěnců. V roce 2012 jich bylo téměř deset a půl miliónu. Z toho měla: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 6 171 190 pojištěnců s příjmy 146 883 323 tisíc korun a výdaje 148 353 113 tisíc korun, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR se 625 714 pojištěnci měla příjmy 12 585 222 a výdaje 12 575 322 tisíc korun, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna měla 1 168 685 pojištěnců, její příjmy činily 22 449 575 a výdaje 23 160 156 tisíc korun, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR měla 1 186 766 pojištěnců, její příjmy byly 23 494 349 a výdaje 23 116 814 tisíc korun,

18

Zbytek tvoří Oborová zdravotní pojišťovna zam. bank, poj. a stav., Zaměstnanecká pojišťovna Škoda a revírní bratrská pokladna, zdrav. Pojišťovna.11 Od července 2013 zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven. Tyto informace jsou dostupné veřejnosti na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví a umoţňuje to snadný přístup a orientaci v hospodaření jednotlivých pojišťoven.

1.4 Pacienti Pacienti hrají ve zdravotnictví dvě základní role, roli spotřebovatele zdravotní péče a to tak, ţe vyuţívá lékařskou péči dle svých vlastních potřeb aţ do výše standardu bezplatně. Toto právo je definováno v Listině základních práv a svobod.12 A podílí se na financování systému hrazením pojistného, spoluúčasti na léčbě a doplatky na lécích. V případě, kdy si pacient hradí lékařskou péči sám, jedná se o přímé platby. Pacienti si sami musí platit například kosmetické úpravy, umělé přerušení těhotenství, pokud tak neurčí lékař ze zdravotních důvodů nebo jiných důleţitých důvodů, lékařské vyšetření v protialkoholní záchytné stanici, vypracování lékařské zprávy při ţádosti o vydání řidičského průkazu a stanovení alkoholu v moči, či v krvi a do hrazené zdravotnické sluţby nepatří ani akupunktura.

1.5 Regulační poplatky Dále si pacient musí platit návštěvu u lékaře, tento poplatek je 30 korun a platí od roku 2008, jedná se o takzvaný regulační poplatek. Třiceti-korunový regulační poplatek se platí i v lékárnách za jeden vydaný recept. V nemocnici musí pacient zaplatit 60 korun na den, to platí i u lázeňské péče a odborných dětských ozdravovnách. Devadesátikorunový regulační poplatek platíme lékařské sluţbě první pomoci a pohotovostní sluţbě. Regulační poplatek se ale neplatí při preventivních prohlídkách, hemodialýzách, pří odběru krve, plazmy či kostní dřeně, dále také při laboratorních a diagnostických vyšetřeních a děti do osmnácti let také neplatí regulační poplatek. Kvůli regulačním poplatkům se ale také zvýšily celkové náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči a to skoro o 24 procent, to znamená v přepočtu na peníze o 224 547 miliónů 11

OBSAH. Zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven_2952_1. Mzcr.cz [online]. ©2010 [2014-04-05].

Dostupné z: http://www.mzcr.cz/obsah/zustatky-na-fondech-zdravotnich-pojistoven_2952_1.html 12

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0998-9

19

korun. Tento nárůst byl zaznamenáván průběţně od roku 2007 do roku 2012. Tento údaj zaznamenávalo ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí do tzv. „Souhrného hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění.“ Zavedení regulačních poplatků mělo vést k úsporným opatřením státu a pokud by nebyly zavedeny tyto regulační poplatky, tak by stát musel zavést jiná dodatečná opatření a zdroje financování zdravotnictví. V současné době se ale spekuluje o jejich zrušení. Poplatky, které si pacient hradí sám, patří mezi úkony, které nehradí zdravotní pojišťovna. Ovšem příští rok, tedy v roce 2015 by se měly zrušit třicetikorunové regulační poplatky za recepty a v ambulancích by se uţ také neměly platit. Toho se ale obávají zdravotnická zařízení, protoţe díky regulačním poplatkům pokryjí provoz svého střediska, či zařízení. A kvůli budoucímu zrušení přijdou o velké částky a své provozování zdravotnických sluţeb budou nuceni zrušit, či pozastavit.

1.6 Léčiva Co se týče léků, tak u nás v České republice, se léky dělí na dvě skupiny, na léky volně prodejné, které si pacient hradí sám celé a léky na předpis lékaře, které mohou být plně hrazeny pojišťovnou, nebo jen částečně, ale jsou i léky na lékařský předpis, který se pacienti hradí úplně celý poplatek. Pokud však pacient překročí hranici 2 500 Kč, tak další poplatky za léky pacient hradit uţ sám nebude. Přeplatek nad 2 500 korun mu zdravotní pojišťovna vrátí zpět. Tento přeplatek je u pojištěnců starších 65 let a mladších osmnácti let. U všech ostatních je výše tohoto limitu 5 000 korun. Vše, co pojištěnec musí hradit u léků a různých přípravků pro lékařské účely nad 5 000, musí pojišťovna vrátit zpět a uhradit platby nad tento limit. Tento limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva se sčítají v průběhu jednoho kalendářního roku a pak se podle toho určí daný přeplatek, který právě hradí pojišťovna a který bude zpět navrácen a vyplacen pojištěnci. Seznam všech léčivých látek, určených k léčbě, které si pacient a pojištěnec musí z částí nebo celé hradit sám stanovuje Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Mezi léky, na které se daná úhrada nevztahuje a pacient si je musí platit celé sám patří léky: doplňkové a podpůrné, tedy různé vitamíny a podpůrné přípravky pro sportovce a podobně, 20

u nichţ nejsou dosud dostatečné důkazy o jejich účinnosti. O tom, do jaké skupiny bude konkrétní lék patřit, rozhoduje komise Ministerstva zdravotnictví ČR.13 Ministerstvo zdravotnictví také určuje financování léčiv tím, ţe stanoví jejich maximální cenu. Stát musí zajistit dostupnost léků všem občanům na svém území a to zajišťuje regulací cen a registrací léčiv a jejich bezpečnost pouţití. Regulace výdajů na léky existuje na dvou stranách, regulace na straně nabídky, která řeší hlavně problematiku cen léčiv a regulaci na straně poptávky poptávající se po léku, tedy lékaři, lékárníci, pacienti a distributoři. Registraci léčiv provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv, který vydá povolení vstupu léku na trh a jeho běţné uţívání. Státní ústav pro kontrolu léčiv zkoumá jakost, bezpečnost, účinnost a správnou výrobní technologii léčivého přípravku a hodnotí také to, jestli daný lék bude dostupný volně nebo pouze na lékařský předpis. Tato registrace platí po dobu 5 let. Tento Ústav pro kontrolu léčiv rozhoduje o stanovení, změně, či zrušení úhrady, či výše úhrady léčiv. Cena léku se skládá z ceny surovin, práce a kapitálu, patří sem ceny za výzkum a vědu, propagace, přiměřený zisk a doprava. Za přiměřený zisk se povaţuje 30% z ceny. Do konečné ceny patří ještě distribuční přiráţka a DPH. Základní právní normou léčiv je zákon č. 79/1997 Sb., tento zákon stanovuje podmínky pro výzkum, výrobu, přípravu, distribuci, kontrolu, zneškodňování léčiv a dále podmínky pro registraci, předepisování, výdej léčivých přípravků.14 Tuto základní právní normu vyuţívá i Ministerstvo zdravotnictví pomocí vyhlášky. V roce 2012 v lékárnách dosáhly trţby za léky a jiné léčivé prostředky téměř 75 600 miliónů korun. V roce 2011 byly trţby za léky a léčiva o 4,6% menší. Do těchto trţeb se započítávájí i doplatky pacientů z volného prodeje a trţby od zdravotních pojišťoven za léčiva na recept. Ovšem nepočítají se sem pouze lékárny, ale patří sem také místa a prodejny, kde se vydávají zdravotnické prostředky a pomůcky na poukaz, či které se dají koupit volně.

13

NAHODIL, František a kolektiv. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství

Aleš Čeněk. 2009. ISBN 978-80-7380-162-5 14

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0998-9

21

1.7 Zdravotní pojištění cizinců Cizinci, kteří pobývají na území České republiky, mohou vyuţívat tři typy zdravotní péče: bezplatná, kdy Česká republika uzavírá smlouvu a dvoustrannou dohodu se státem, odkud cizinec pochází. Tyto smlouvy a dohody, platí pouze v rámci Evropské unie. Pacienti s cizí státní příslušností si sjednávají: o dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění-tito pacienti sice nemají nárok na bezplatnou péči uzavřenou dohodami, ale mají povolen přechodný pobyt na území České republiky. Licenci na tento druh pojištění má pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna. o krátkodobé smluvní zdravotní pojištění-to vyuţívají především turisti, kteří se na našem území zdrţují opravdu krátkou dobu. Toto pojištění si zařizují jako prevenci, kdyby se jim náhodou stal na cestách nějaký úraz, či na své dovolené náhle onemocněli. Bez přímé úhrady na základě veřejného zdravotního pojištění Péče za přímou úhradu platí pro cizince, které pochází ze zemí mimo Evropskou unii. Cizinci bez trvalého pobytu na území ČR, kteří jsou na území ČR zaměstnáni, jsou pojištěni u zaměstnavatele, který má sídlo na území republiky (v případě, ţe zaměstnavatelem je fyzická osoba, platí, ţe tato musí mít na území ČR trvalý pobyt).15 Nárok na ošetření bez zdravotního pojištění mají zahraniční studenti, kteří studují na středních, či vysokých školách z nákladů České republiky. Studenti, kteří k nám přijeli studovat na vlastní náklady, si musí hradit péči z vlastních nákladů, či z prostředků uzavřením smluvního zdravotního pojištění nebo na základě dohody o poskytování bezplatné zdravotní péče. V roce 2012 byla v nemocnicích v ČR poskytnuta zdravotní péče celkem 89 156 cizincům s celkovými náklady na zdravotní péči v hodnotě 640 mil. Kč.16 Z toho největší počet cizinců tvořili cizinci pocházející z Evropské unie, ti tvořili nad 40 000 ošetřených cizinců na našem

15

NAHODIL, František a kolektiv. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství

Aleš Čeněk. 2009. ISBN 978-80-7380-162-5 16

POPOVIČ, Ivan. Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2012. Praha: 17. 4. 2013. Aktuální informace, ÚZIS

ČR. č. 08/13. Dostupné také z:www.uzis.cz

22

území, dále pak lidé pocházeli ze Slovenska a za nimi pak byli pacienti z Ukrajiny a Ruska. Pacienti nejčastěji vyuţívali sluţeb zahraničního zdravotního pojištění.

1.8 Bodový systém Bodový systém je systém hodnocení výkonu ve zdravotnictví. Různé zdravotnické výkony jsou ohodnoceny různými stupni a následně pak oceňovány bodově. Oceňování závisí na náročnosti výkonu a kvalifikaci personálu. Finanční ohodnocení jednoho bodu se stanovuje čtvrtletně v dohodovacím řízení, které probíhá mezi VZP, ostatními pojišťovnami a mezi sdruţením poskytovatelů zdravotní péče. Hodnota jednoho bodu se pohybuje v rozmezí 0,70Kč-1,00Kč.17 Výhodou tohoto bodového systému je jednoduchý výpočet výkonu a flexibilita změny hodnoty bodu vlivem inflace. Mezi nevýhody patří, ţe některé zdravotní výkony mohou být nadhodnoceny a naopak, a patří sem také to, ţe lékař se snaţí udrţet pacienta v co nejdelší době v nemocenské péči, protoţe mu z toho plynou body.

17

NAHODIL, František a kolektiv. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství

Aleš Čeněk. 2009. ISBN 978-80-7380-162-5

23

2. Využití finančních prostředků v nemocnicích K 31. 12. 2012 bylo v České republice evidováno 188 nemocnic s celkovým počtem 58 832 lůţek (v tom 48 181 lůţek bylo vyčleněno pro akutní péči, 7460 lůţek pro následnou péči a 2 191 lůţek pro novorozence). Dlouhodobý trend ve sniţování počtu lůţek pokračoval i v roce 2012. Oproti roku 2011 došlo u nemocnic k poklesu o 1 504 lůţek, tj. o 2,6%.18 V roce 2013, přesněji k 30. 6. 2013 bylo evidovaný stejný počet nemocnic, akorát počet lůţek se zmenšil na 57 041 lůţek, tedy o 1 791 lůţek méně neţ v předešlém roce. To je důkazem toho, ţe se kaţdý rok počet lůţek redukuje a zmenšuje. K největšímu poklesu lůţek dochází nejčastěji na odděleních akutní péče, v procentech se uvádí většinou plus mínus tři procenta. Z těchto 188 nemocnic je 19 nemocnic řízeno ministerstvem zdravotnictví, 23 krajem, 17 nemocnic je řízeno obcemi a městy, 3 nemocnice jsou pod církví a 121 nemocnic je zřizováno jinou právnickou osobou. K 31. 12. 2012 činily celkové náklady nemocnic 130,7 mld. Kč, výše celkových výnosů byla 131,1 mld. Kč.19 K 30. 6. 2013 činily celkové náklady nemocnic 64,8 mld. Kč, výše celkových výnosů byla 63,4 mld. Kč.20 Ve srovnání s prvním pololetím minulého roku se celkové náklady zvýšily o nepatrné 0,3%. Nejvíce vzrostly náklady na léčiva, po nich jsou nejvyšší hned náklady na energie. Náklady na krev a osobní náklady, které do celkových nákladů také patří, zůstaly buď na stejných hodnotách, nebo u nich došlo k mírnému poklesu. Pokud ale srovnáme stejná pololetí u výnosů, tak zjistíme, ţe zde došlo k poklesu o necelá dvě a půl procenta, je to způsobeno hlavně sníţením příjmů nemocnic od zdravotních pojišťoven.

18

TYPLTOVÁ, Jolana. Nemocnice v České republice v roce 2012. Praha: 4. 3. 2013. Aktuální informace, ÚZIS

ČR. č. 04/13. Dostupné také z: www.uzis.cz 19

NOVÁKOVÁ, Zdeňka. Ekonomické výsledky nemocnic k 31. 12. 2012. Praha: 21. 10. 2013. Aktuální

informace, ÚZIS ČR. č. 49/13. Dostupné take z: www.uzis.cz 20

NOVÁKOVÁ, Zdeňka. Ekonomické výsledky nemocnic k 30. 6. 2013. Praha: 7. 5. 2013. Aktuální informace,

ÚZIS ČR. č. 13/13. Dostupné take z: www.uzis.cz

24

Přístrojového vybavení, které se pouţívá k diagnostice a léčbě různých onemocnění, je statisticky zaznamenáváno do ročního výkazu o přístrojovém vybavení zdravotnických zařízení, který můţeme najít v programu statistického zjišťování Ministerstva zdravotnictví. Roku 2006 se přešlo také k elektronickému sběru informací a dat o přístrojovém vybavení zdravotnických zařízení a to prostřednictvím webové aplikace tzv. Centrálního úložiště výkazů (CUV), dostupné také z: http://snzr.uzis.cz/cud/.21 Obrázek č. 1: Nemocnice v České republice k 31. 12. 2012

TYPLTOVÁ, Jolana. Nemocnice v České republice v roce 2012. Praha: 4. 3. 2013. Aktuální informace, ÚZIS ČR. č. 04/13. Dostupné také z: www.uzis.cz

Na obrázku můţeme vidět rozloţení a umístění nemocnic fakultních, dále nemocnic ostatních pro akutní péči a pak nemocnice následné péče.

21

ŢOFKA, Jan. Vývoj přístrojového vybavení zdravotnických zařízení ČR. Praha: 2. 5. 2013. Aktuální

informace, ÚZIS ČR. č. 10/13. Dostupné také z: www.uzis.cz

25

V mé bakalářské práci jsem se zaměřila především na zdravotnictví v Ústeckém kraji a to proto, ţe z Ústeckého kraje pocházím, tak bych chtěla zjistit, jak funguje zdravotnictví tady a taky, protoţe je pro mě jednodušší získat informace o tomto kraji. Z publikace, která vychází pravidelně kaţdý rok, jsem zjistila informace, které tady následně popíšu. Jedná se o publikace, které jsou dostupné také z: www.uzis.cz a jsou to Zdravotnictví Ústeckého kraje 2012 a Zdravotnická ročenka Ústeckého kraje 2012. Dále čerpám informace také z Výroční zprávy Krajské zdravotní nemocnice v Ústí nad Labem.

2.1 Krajská zdravotní, a. s. Krajská zdravotní nemocnice je akciová společnost, která se do Obchodního rejstříku zapsala dne 5. května 2004. Pod tuto společnost patří ještě tyto nemocnice: Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem Nemocnice Děčín Nemocnice Teplice Nemocnice Most Nemocnice Chomutov Základní kapitál této společnosti je téměř pět miliard, přesněji 4 735 606 000 korun. V roce 2012 Krajská zdravotní získala celkem 14 911, 25 tisíc korun v provozních dotacích, a jako investiční dotace dostala 13 770, 28 tisíc korun. Celkem tedy mohla společnost čerpat dotace, včetně dotací z minulých let, za 64 345, 09 tisíc Kč. Tyto dotace se pouţívají například pro vzdělávání lékařů, rezidenční místa, dorovnávací platby za provoz, letos také na onemocnění tuberkulózou a na nákup různých přístrojů, především diagnostických, například: ultrazvukové přístroje, různé rentgenové přístroje a mnoho dalších. Například v Ústecké nemocnici si z dotací uvedených výše pořídili přenosný ultrazvukový přístroj, videokolonoskop s příslušenstvím, dýchací přístroj a chirurgické odsávačky, ale také rentgenový přístroj. Dále zprovoznili veřejný internet v nemocnicích v Ústeckém kraji a díky dotacím došlo i ke stavebním úpravám na Jednotce intenzivní péče na oddělení psychiatrie, přesněji na Detoxikačním oddělení. V Mostě mimo nově pořízené zdravotnické techniky došlo k rekonstrukci centrálních operačních sálu a úpravě pavilonu infekce. 26

Teplická nemocnice přistavila centrální operační sály a rekonstruovali magnetickou rezonanci. Mezi poskytovatele provozních i investičních dotací pro Krajskou zdravotní nemocnici patří: Ministerstvo zdravotnictví ČR Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Regionální rada regionu soudrţnosti Severozápad U odštěpených závodu, tedy u všech nemocnic, které tvoří společnost Krajské zdravotní, se pak u jednotlivých nemocnic přidává k dotacím ještě část z rozpočtu krajů a Statutárních měst. Například Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem čerpá z dotací výše uvedených a ještě se k nim přidává Ústecký kraj a Statutární město Ústí nad Labem. Hodnota dotace čerpaná na pořízení dlouhodobého majetku činí pro: Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem, o. z. -ve výši 2 942, 55 tis. Kč, Nemocnici Chomutov, o. z. -ve výši 968, 78 tis. Kč, Nemocnici Most, o. z. -ve výši 1 177, 01 tis. Kč, Nemocnici Teplice, o. z. -ve výši 2 225, 97 tis. Kč, Nemocnici Děčín, o. z. -ve výši 966, 29 tis. Kč, KZ, a.s. -ve výši 56 064, 49 tis. Kč.22 Další podporou Krajské zdravotní nemocnice jsou finance ze státního rozpočtu ve formě různých projektů a grantů. Tyto projekty podporují sice nemocnici, ale v rámci například nějaké léčby, či výzkumu. V roce 2012 byly Krajskou zdravotní, a.s. podány nebo administrovány či asistovány prostřednictvím oddělení koordinace projektů následující granty IGA: 1. Projekt NT 12193-5/2011: Difúzní velkobuněčný a folikulární lymfom-analýza vlivu prognostických faktorů a léčebných postupů na osud nemocných-tento projekt trvá od 1. 6. 2011 do 1. 6. 2011 do 1. 12. 2015. Výše podpory ze státního rozpočtu na tento projekt činí 207 tisíc korun.

22

Výroční zpráva a.s. KRAJSKÁ ZDRAVOTNÍ. Ústí nad Labem (CZ): KRAJSKÁ ZDRAVOTNÍ, 2012.

Dostupné také z: www.kzcr.eu

27

2. Projekt NT/13883 Korelace parametrů multimodální monitorace sekundárního poranění mozku a jeho léčby u pacientů s kraniocerebrálním poraněním a subarachnoidálním krvácením, který začal 21. 6. 2012 a bude končit 31. 12. 2015. Výše podpory ze státního rozpočtu činí 3 140 tisíc Kč.23 S rozpočtem 141 761 EUR je mezinárodní projekt, který se soustředí na podporu mezinárodní spolupráce ve zdravotnictví a to hlavně v oblasti vzdělávání, zvyšování kvalifikace a odborné spolupráce mezi různými dvěma státy. Celkový majetek Krajské zdravotní akciové společnosti je 4,5 miliardy korun s ročním obratem, který tvoří čtyři miliardy Kč. Tabulka č. 2: Náklady za rok 2012- bez odložené daně v tis. Kč

v%

Osobní náklady

2 761 899

49, 49

Materiálové náklady

1 628 737

29,19

Odpisy

262 590

4, 71

Služby

195 245

3,50

Spotřeba energie

171 648

3, 08

Opravy a udržování

141 875

2,54

Ostatní náklady

418 438

7, 50

Náklady celkem

5 580 432

100,00

Výroční zpráva a.s. KRAJSKÁ ZDRAVOTNÍ. Ústí nad Labem (CZ): KRAJSKÁ ZDRAVOTNÍ, 2012. Dostupné také z: www.kzcr.eu

23

Výroční zpráva a.s. KRAJSKÁ ZDRAVOTNÍ. Ústí nad Labem (CZ): KRAJSKÁ ZDRAVOTNÍ, 2012.

Dostupné také z: www.kzcr.eu

28

Z Výkazu zisku a ztráty společnosti Krajské zdravotní jsem zjistila, ţe největším nákladem jsou osobní náklady, coţ jsem jiţ jednou zmiňovala u nákladů nemocnic, uvedené v prvním bodě. V rozvaze se samozřejmě rovnají aktiva s pasivy a tato částka je vyčíslena na 5 852 635 tisíc korun. Tato hodnota je stanovena ke dni 31. 12. 2012. Přičemţ do aktiv řadíme dlouhodobý majetek, který se dělí na hmotný, nehmotný a finanční, dále sem patří oběţná aktiva, zásoby, dlouhodobé i krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. V pasivech je vlastní kapitál, základní kapitál, rezervní fond, výsledek hospodaření a cizí zdroje, rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry a jiné výpomoci.

29

3. Informovanost veřejnosti o možnostech využití finančních zdrojů ze zdravotnictví Kaţdý občan České republiky má veřejné zdravotní pojištění, ze kterého je hrazena jeho čerpaná zdravotní péče. Co to veřejné pojištění je a jaké má podmínky jsem jiţ zmiňovala výše. Článek 31 Listiny základních práv a svobod, který uvádí: „Kaţdý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“24 Bohuţel je tento zákon některými pojištěnci chápan tak, ţe jejich veškerá jim poskytnutá zdravotní péče je zcela bezplatná. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého si můţeme dobrovolně vybrat lékaře ve zdravotnictví, či zdravotnickém zařízení, které mají uzavřenou smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou. V tomto případě je zdravotní péče zcela hrazena pojištěnci. Pokud je pojištěnec v péči zdravotnického zařízení, které je nesmluvní, tak si musí danou péči hradit sám.

3.1 Výhody Všeobecné zdravotní pojišťovny Níţe se budu věnovat podmínkám u Všeobecné zdravotní pojišťovny a to z důvodu toho, ţe je u ní pojištěno nejvíce lidí a má tedy největší podíl pojištěnců na pojišťovnickém trhu. Já sama jsem u této pojišťovny pojištěna. Do zdravotní péče, která je hrazená z veřejného zdravotního pojištění patří: léčebná péče ambulantní a ústavní, diagnostická péče, rehabilitace a péče o chronicky nemocné, k tomu patří i léčivé přípravky, prostředky a pomůcky spojené s touto léčbou, pohotovostní a záchranná sluţba, preventivní péče, tedy docházení pacientů na preventivní prohlídky, dispenzární péče,

24

KLIENTI. Informace a ţivotní situace. Nároky pojištěnce. Vzp.cz [online]. ©2014 [2014-03-28]. Dostupné z:

http://www.vzp.cz/klienti/informace-a-zivotni-situace/naroky-pojistence

30

poskytování léčivých přípravků-léků, poskytování zdravotnických prostředků-různých zdravotnických potřeb, které pacientovi umoţní rychlejší uzdravování-léčbu a nebo snadnější ţití, poskytování stomatologických výrobků včetně zubních aparátku-rovnátek, lázeňská péče a péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, doprava nemocných a náhrada cestovních nákladů, posudková činnost, kterou provádějí posudkoví lékaři a revizní lékaři, prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně dopravy. Patří sem ale také například úrazy, vznik akutního onemocnění, akutní zhoršení stavu, tyto stavy jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, i pokud budete ošetření u nesmluvních zdravotnických zařízení. Je to z důvodu neodkladné zdravotní péče u těchto případu, protoţe odmítnutí by mohlo vést ke zhoršení daného zdravotního stavu aţ k váţnému ohroţení ţivota. Pokud si pacient vyţádá úhradu za zdravotní péči v zahraničí, musí mít správné oprávnění a pokud získá souhlas s úhradou od své zdravotní pojišťovny, tak mu péče bude hrazena. Musí se však jednat o země Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a řadí se sem i Švýcarsko. Pokud však jde o jednodenní léčbu v zahraničí, tak pacient nemusí ţádat pojišťovnu o souhlas. Do hrazených sluţeb patří také zvláštní ambulantní péče, která je poskytovaná pacientům, kteří jsou mentálně, tělesně nebo smyslově postiţení, nebo také lidem, kteří jsou závislí na cizí pomoci. U některých jedinců je nutná domácí zdravotní péče, musí být ale určena jejich ošetřujícím lékařem. Pokud ošetřující lékař doporučí léčbu ve stacionářích nebo zařízeních pobytových sociálních sluţeb, tak ji také hradí pojišťovna. Do těchto zařízení můţe patřit i hospic, to je specializované lůţkové zařízení.

3.1.1 Klub pevného zdraví Všeobecná zdravotní pojišťovna má pro své klienty ještě jeden výhodný program. Tento program se nazývá „Klub pevného zdraví“. Pokud jste členem tohoto klubu, umoţňuje vám to moţnost čerpání příspěvků aţ na 1 500 korun ročně. Abyste se mohli začlenit do Klubu pevného zdraví, musíte splnit tyto podmínky: 31

nesmí být dluţníkem na veřejném zdravotním pojištění, neregistrovat se u jiné pojišťovny neţ u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pokud jsou splněné tyto podmínky, tak můţe pojištěnec čerpat v průběhu roku příspěvek, který je pro něj nevýhodnější a který je v daném seznamu výhod. Tento příspěvek je proplácen pouze s dokladem o úhradě dané sluţby a zároveň tento doklad nesmí být starší déle jak tři měsíce. A tyto doklady jsou přijímány pouze do 31. 12. daného roku. A samozřejmě při vyjednávání čerpání příspěvku potřebujeme tyto doklady: Občanský průkaz, průkaz pojištěnce (k ověření totoţnosti) Doklad o úhradě, případně další doklady poţadované u jednotlivých programů Doklady musí být v originále nebo v úředně ověřené kopii. Účetní/daňový doklad 1. S uvedením rozsahu a předmětu plnění (účel vystavení dokladu, název sluţby, název zboţí) 2. Datum vystavení daňového (účetního) dokladu 3. Cena v Kč (s DPH) 4. Identifikace obchodní firmy (IČ, adresa firmy) Klub pevného zdraví dělí finanční příspěvky do čtyř skupin: Pro děti do 18 let, které mají nárok na určitá očkování, která nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, například proti meningitidě, hepatitidě, klíšťové encefalitidě, pneumokokovým nákazám a rotavirovým infekcím. Dále jim také přispívá na fixní ortodontické aparátky a rehabilitační aktivity. Navíc Všeobecná zdravotní pojišťovna nabízí příspěvek 2 700 Kč, pro dívky narozené roku 1997 aţ 1998, na očkování proti rakovině děloţního hrdla. Tento příspěvek za těchto podmínek platí pouze tento rok. VZP hradí dětem taky část třítýdenního pobytu Mořský koník, díky tomu pak rodiče hradí pouze částku 7 000 Kč. A příspívá také na různé jiné ozdravné pobyty. Dospělí, tedy lidé nad osmnáct let, mají nárok na příspěvek na očkování proti hepatitidě, meningitidě, klíšťové encefalitidě, pneumokokovým nákazám, chřipce a některé očkování na cesty, jako je například malárie a ţlutá zimnice.

32

Dále mohou vyuţít příspěvek na rehabilitační aktivity tohoto typu: masáţe, solná jeskyně, sauna, parní lázeň, celotělová kryoterapie, zábaly, koupele, lymfodrenáţe, baňkování, whirlpool, hydrojet, perličková koupel, dále také cvičení na balónech, cvičení proti bolesti zad, kalanetika, pilates, chůze na páse, flowin a plavání. A mohou také vyuţít prevence melanomu. To znamená, ţe podstoupí vyšetření dermatoskopem. Maminky si mohou hradit z příspěvku například předporodní kurzy, cvičení a plavání pro těhotné a nebo jim VZP uhradí přítomnost partnera u porodu. Dárci krve, kteří jsou bezpříspěvkoví kromě výhod, které mají i dospělí navíc mají cestovní zdravotní pojištění zdarma po dobu 35 dní, nebo mohou vyuţít zvýhodněného pojištění všech léčebných výloh při opakovaných výjezdech do zahraničí.25 Dalšími výhodami pro členy Klubu pevného zdraví, ale nejen pro ně. Tyto výhody platí samozřejmě i pro běţné pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jediný rozdíl je ve výši procentuální slevy. Člen Klubu pevného zdraví má vyšší slevu ve vybraných společnostech a obchodech. Tyto slevy můţeme uplatnit například u společnostech Svět zdraví a Svět potravin a v obchodu Tescoma, Sportfun, Eiffel optic, Isoline, také u cestovních společností jako je Eso travel a Blue Style a mnoho dalších. V následující tabulce bych chtěla ukázat a zmínit nějaké slevy u daných společností a rozdíl slev mezi pojištěnci a členy Klubu pevného zdraví. Zaměřila jsem se především na Ústecký kraj, odkud sama pocházím.

25

KLIENTI.

Slevy

u

partner

VZP.

Vzp.cz

http://www.vzp.cz/klienti/slevy-u-partneru-vzp

33

[online].

©2014

[2014-03-28].

Dostupné

z:

Tabulka č. 3: Slevy u vybraných společností Sleva u

Město

Člen Klubu pevného

Běžný pojištěnec VZP

zdraví (v %)

(v %)

Academia Liberty s. r. o.

Ústí nad Labem

15

10

Arnika

Teplice

5

0

Čaj života

Teplice

5

5

KN Optik

Teplice

13

10

Knihkupectví-antikvariát

Teplice

10

5

Meziboří

10

0

Lázně Teplice v Čechách

Teplice

20

20

Siesta club

Meziboří

10

0

Zoologická zahrada

Děčín

10

0

a galerie L+N Kosmetický salon BEAUTY

Děčín Tvorba: vlastní, Zdroj: KLIENTI. Slevy u partner VZP. Vzp.cz [online]. ©2014 [2014-03-28]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/slevy-u-partneru-vzp

Pokud jsme pojištěny u Všeobecné zdravotní pojišťovny máme u jejich společnosti výhodné podmínky pro uzavření komerčního pojištění a to 10% sleva na cestovní pojištění, úrazové pojištění nebo zdravotní pojištění PATRON. 20-ti %-ní sleva je určena pro členy Klubu pevného zdraví na úrazové pojištění a zdravotní pojištění PATRON a třiceti-procentní slevu mají studenti pojištěné u VZP na cestovní pojištění. Po samotném seznámení se všemi výhodami a slevami jsem sama navštívila pár těchto obchodů a organizací, abych zjistila, jak vše funguje. Bohuţel pravda je taková, ţe pokud si o slevu sami neřeknete, nebo se nepřipomenete, tak ji ani nezískáte. Pracovník se zákazníka sám od sebe nezeptá, jestli je pojištění u Všeobecné zdravotní pojišťovny a ţe má u nich nárok na slevu. 34

Dokonce jsem se setkala i s prodavači, kteří o této výhodě a zapojení do tohoto programu ani nevěděli a museli volat vedoucímu prodejny, protoţe nevěděli, jak mají postupovat. Takţe pokud chcete nějakou z těchto slev či výhod uplatnit, musíte před zaplacením předloţit svůj průkaz pojištěnce, abyste dokázali, ţe jste pojištěncem VZP a ţe máte nárok na určitou výhodu a slevu zároveň. Pokud jste členem Klubu pevného zdraví, předkládejte spíše tuto kartičku, protoţe jsou na ní větší akce, výhody a slevy.

3.2 Zdravotnické prostředky předepisované na poukaz Dále se budu věnovat věcem, na které má pacient právo a které se předepisují na zdravotnický poukaz, jedná se o zdravotnické pomůcky, které pacientům ulehčují ţivot. V úhradovém katalogu jsou uvedeny zdravotnické pomůcky, které Pojišťovna (VZP) hradí za účelem: a) pokračování v léčebném procesu, b) podpoření stabilizace zdravotního stavu pojištěnce, jeho výrazného zlepšení či vyloučení jeho zhoršení, c) kompenzace nebo zmírnění následků zdravotní vady včetně náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu.26 Na kaţdém poukazu musí být předepsán pouze jeden prostředek, či pomůcka, která je uvedena v Úhradovém katalogu a některé z těchto pomůcek na poukaze musí být následně schválen revizním lékařem. Tento poukaz musí obsahovat: jméno a příjmení pojištěnce, jeho číslo pojištěnce a adresu kód zdravotní pojišťovny pojištěnce kód zdravotnické pomůcky (výjimku tvoří poukaz na brýle, kdy daný kód vyplňuje aţ optik a výjimka se týká také mahární epitézy, kdy si pacientka musí vybrat vhodný typ) typ úhrady, tedy jestli je daná zdravotnická pomůcka plně hrazená, částečně, nebo si jí musí hradit pacient sám diagnózu

26

Úhradový katalog VZP-ZP. Metodika: VZP ČR, 1. 1. 2014

35

podpis lékaře, který pomůcku předepsal a datum vystavení poukazu, z důvodu jeho platnosti, která je jeden měsíc razítko předepisujícího lékaře či zařízení pokud je u předepisované poloţky „Z“, musí daný poukaz schválit ještě revizní lékař dané pojišťovny, u které je pacient pojištěn.

3.2.1 Obvazový materiál Obvazový materiál můţe předepsat na poukaz například lékař chirurgie, diabetologie nebo interní lékař. Pojišťovna pacientům hradí tyto obvazové materiály: gáza hydrofilní skládaná, maximálně do rozměru 10x10 cm netkané textilie, maximálně sto kusů na měsíc, na tento typ obvazového materiálu mají nárok pouze stomici náplasti hypoalergické-na ně mají nárok pouze pojištěnci do osmnácti let, dále pak pacienti se stomií a diabetici obinadlo elastické obinadlo hydrofilní sterilní obinadlo pruţné hadicové neboli někomu známý jako pruban tampony vinuté můţe předepsat pouze diabetolog a maximálně 1 000 kusů za rok vata buničitá

3.2.2 Inkontinentní pomůcky Inkontinentní pomůcky pojištěncům předepisují praktičtí lékaři, urologové, gynekologové a neurologové na poukaz, na který má nárok pouze pacient, který prokáţe patologickou inkontinenci. Tyto pomůcky můţe lékař předepsat maximálně na dobu tří měsíců. Inkontinece je dělená do tří stupňů, dle závaţnosti onemocnění: I.

stupeň-mimovolný únik moči, tedy nad padesát mililitrů a do sto mililitrů v průběhu čtyř hodin. Tento stupeň inkontinence způsobuje například stres, nebo při kašli, smíchu, kýchnutí či těţké námaze, tedy zvedání těţkých věcí. Tedy uţívání těchto pomůcek je nepravidelné. 36

Tito pacienti mají nárok na vloţky absorpční inkontinenční. Maximální mnoţství, které je hrazeno na měsíc, je 150 kusů. II.

Stupeň-mimovolný únik moči nad 100 ml a do 200 ml v průběhu čtyř hodin. Pouţívání inkontinenčních pomůcek je nutné denně, protoţe únik moči nastává při změně polohy, při běhu, chůzi po schodech a při fyzické námaze. Proto mají pacienti s druhým stupněm závaţnosti postiţení na absorpční pleny (150ks/měsíc), kalhotky fixační, maximálně však 24 kusů na rok, kondomy urinální, které pouţívají zejména páni a mají nárok na třicet kusů na měsíc, dále pak mají pacienti nárok na sáčky sběrné urinální denní i noční, ale jen do deseti kusů na měsíc.

III.

Stupeň-mimovolný únik moči nad dvě stě mililitrů v průběhu čtyř hodin. U těchto pacientů moč uniká trvale, jedná se většinou o pacienty trvale leţící. Mají proto nárok na kalhotky absorpční plenkové (150ks/měsíc), absorpšní podloţky (30ks/měsíc), kondomy urinální (30ks/měsíc) a sběrné urinální sáčky (10ks/měsíc).

3.2.3 Stomické pomůcky Stomické pomůcky, tedy pomůcky pro pacienty s únikem stolice, můţou předepsat tito lékaři, například urologové, chirurgové, internisti a praktičtí lékaři. Všechny tyto pomůcky předepisované stomikům jim mohou být předepsány maximálně na tři měsíce. Řadí se mezi ně například ileostomické výpustné sáčky, kolostomické uzavřené sáčky, urostomické sáčky, drenáţní sáčky pouze pro stomiky a tento poukaz musí být zároveň schválen revizním lékařem, irigační sety také podléhají schválení revizním lékařem. Mezi hrazené stomické pomůcky, které schvaluje revizní lékař, patří i stomické podloţky, stomické krytky a zátky, pásy a přídrţné prostředky pro stomiky, prostředky vyplňovací a vyrovnávací a různé ochranné a čistící stomické prostředky.

3.2.4 Ortopedicko-protetické pomůcky sériově vyráběné Tyto pomůcky předepisuje neurolog, rehabilitační lékař, chirurg, traumatolog a praktický lékař. Zdravotní pojišťovna ale hradí tyto pomůcky pouze do doby obnovení mobility, která je omezená například úrazem či operací. Pojišťovna těmto pacientům hradí jednou za dva roky mammární epitézu, jednou za rok, ortézu sériové výroby, kompresivní podprsenku, ročně má nárok na osm kusů u pahýlového návleku a na dva kusy ročně suspenzoru a kompresivního návleku na popáleniny. 37

3.2.5 Ortopedicko-protetické pomůcky individuálně zhotovené Tyto pomůcky má nárok předepsat ortoped, chirurg, rehabilitační lékař a neurolog. Pojišťovna pak hradí: epitézy individuálně zhotovované, včetně jejich oprav, ortézy individuálně zhotovované a ortéza pro stabilizaci sedu, kompresivní návlek na popáleniny, dále protézy horních a dolních končetin v základním provedení.

3.2.6 Kompresivní punčochy a návleky Pojišťovnou jsou hrazeny kompresivní elastické punčochy a návleky pouze od druhé do čtvrté třídy, které se od sebe liší sílou komprese. Tyto pomůcky předepisují chirurgové a internisti. Druhá kompresivní třída těchto punčoch se pouţívá při otocích, trombóze, varixech s projevy chronické ţilní nedostatečnosti druhého stupně, po operaci a skleroterapii. Třetí kompresivní třída kompresivních elastických punčoch jsou předepisovány pro pacienty s potrombotickým syndromem, chronické ţilní nedostatečnosti třetího stupně a po zhojení bércového vředu. Poslední třída, kterou předepisují lékaři, tedy čtvrtá třída komprese uţívají lidé s lymfedémem s difúzní fibrotizací podkoţí. Tyto punčochy se vyrábějí v těchto délkách: lýtkové polostehenní stehenní stehenní do pasu Délku určuje lékař tak, ţe oblast postiţení musí být zcela zakryta punčochou. Paţní kompresivní návlek musí navíc schválit ještě revizní lékař a pacient má nárok na dva kusy ročně. A dále musí být pacienti například po operaci nádorových onemocnění prsu, nebo při lymfatickém otoku a narušením lymfatické drenáţe. Mezi nejčastější výrobce těchto kompresivních návleků a punčoch patří Aries, Maxis a třeba Loana. Samozřejmě lidi s moţností výskytu rizika křečových ţil, které bývá často dědičné, mu mohou předejít nebo toto riziko oddálit prevencí tím, ţe si sami zakoupí ve zdravotnických 38

potřebách kompresivní punčochy. Ovšem tyto nepředepisuje lékař a nemají tak velkou intenzitu komprese, přesto jsou ale velmi účinné.

3.2.7 Vozíky invalidní včetně příslušenství Mezi invalidní vozíky se počítají i kočárky, které jsou speciálně upravované podle potřeb pacienta. Tyto pomůcky předepíše rehabilitační lékař, neurolog, ortoped, či internista. Na poukazu musí být vţdy uvedena i šíře sedu. A zároveň tyto potřeby podléhají schválení revizním lékařem. Pojišťovna hradí tyto typy: Zdravotní kočárek s příslušenstvím-jeden za tři roky Mechanický vozík včetně příslušenství-jeden za pět let Vozík s elektrickým pohonem, který se pouţívá především venku a pacient má nárok na jeden za sedm let. Existuje i elektrický vozík, který je lehčí a dá se vyuţívat uvnitř interiéru. Který splňuje stejné podmínky jako elektrický vozík do exteriéru. Elektrický vozík je hrazený pojišťovnou z veřejného pojištění a musí být seřízen do maximální rychlosti šest kilometrů za hodinu. Speciální vozík s ohledem na míru a závaţnost zdravotního pojištění-jeden za pět let Pokud některý z těchto prostředků potřebuje opravit, tak tyto opravy hradí pojišťovna v nejvyšší výši devadesáti procent z celkové částky za opravu. Tyto vozíky a kočárky pojišťovna pouze zapůjčuje, pokud tedy daný prostředek nebude člověk potřebovat, či dojde k úmrtí dočasného majitele vozíku, musí se vozík, či kočárek vrátit zpět do zdravotnických prodejen. Dále mají lidé, kteří potřebují vyuţívat tyto pomůcky, nárok na rukavice a to na dva páry za rok.

3.2.8 Sluchadla včetně příslušenství Sluchadla předepisuje foniatr a lékař oddělení ORL (ušní, nosní, krční). Někdy se na tyto sluchadla musí doplácet, to však musí být předem prokonzultováno s pojištěncem. Nárok na nové sluchadlo má pojištěnec jednou za pět let. Ale dětem do deseti let pojišťovna nehradí sluchadla vůbec a dětem od deseti do osmnácti let se občas předepíše sluchadlo, ale musí je upozornit, ţe zvukovod se ještě vyvíjí a roste. 39

Samozřejmě tato pomůcka musí být také schválená revizním lékařem. Při samotném předání sluchadla pojištěnci dochází ještě k subjektivnímu vyzkoušení a kalibraci. A při kaţdém výdeji má pojištěnec nárok jednorázově na baterie, které hradí pojišťovna. Jednou za dva roky má pojištěnec nárok na individuální ušní tvarovku ochrannou, která musí být také schválená revizním lékařem. Garanční opravy hradí a zajišťuje výrobce, ale další opravy si musí hradit pojištěnec sám.

3.2.9 Brýle a optické pomůcky Brýle a jiné optické pomůcky předepisuje optik. Do těchto pomůcek patří i oční protézy, která podléhá také schválení revizního lékaře a pojištěnec má nárok na dva kusy ročně. Dětem do šesti let hradí pojišťovna třikrát ročně brýlovou obrubu do tři sta korun za kus. Od šesti do patnácti let mají děti nárok na jedny brýle ročně a děti se zrakovou vadou nad tři dioptrie na dálku mají nárok na dvoje brýle ročně. Brýlové čočky a čočky kontaktní jsou předepisovány dle úhrad, které najdeme v Úhradovém katalogu.

3.2.10 Pomůcky respirační a inhalační Tyto pomůcky můţe předepsat pediatr či neurolog. Pojišťovna hradí: Aplikátor aerosolových přípravků-jeden kus na dva roky do pět seti korun, pokud je pojištěnec straší osmnácti let, musí si nechat poukaz schválit revizním lékařem. Inhalátor kompresorový-1 kus na 5 let do 4 500 korun, schvaluje revizní lékař Inhalátor ultrazvukový-předepisuje se jeden kus na deset let do čtyř a půl tisíc a schvaluje ho revizní lékař Nebulizátor k inhalátoru, tedy nástavec je předepisován jeden na dva roky do 600ti korun, schvaluje revizní lékař Koncentrátor kyslíku-tato pomůcka je pojištěnci pouze zapůjčována a musí jí schválit revizní lékař. Při předávání pojištěnec podepisuje smlouvu s pojišťovnou.

3.2.11 Pomůcky pro diabetiky Poukazy diabetikům předepisují diabetici. 40

Pojišťovna diabetikům, kteří jsou léčeni inzulínovým reţimem, hradí tři dávky inzulínu denně nebo inzulínovou pumpu, ke které jim pojišťovna hradí ještě dva páry baterií a zásobník k dávkovači inzulínu. Dále jim hradí: Diagnostické prouţky na stanovení glukózy v těle Lancety pro odběr krve- maximálně do sto kusů na rok, do výše úhrady 300 Kč Aplikátor odběru krve pomocí lancet-hrazen jeden kus na pět let do 250 korun Aplikátor inzulínu, tedy inzulínové pero-jeden kus na tři roku a u diabetiků, kteří uţívají dva různé inzulíny, hradí pojišťovna dva kusy na tři roky do 1 500 Kč. Jehly k inzulínovým perům-hrazeno dvě stě kusů na rok Glukometr je předepisován diabetikům, kteří mají tři dávky na den. Hradí jim jeden kus na deset let do 1 000 Kč.

3.2.12 Kompenzační pomůcky pro tělesně postižené Tělesně postiţeným pojištěncům předepíší různé pomůcky rehabilitační lékaři, ortopedové, neurologové a praktičtí lékaři. Záruční opravy hradí výrobce a další opravy si hradí pojištěnec sám. Pojišťovna hradí různé pomůcky, které usnadňují pacientům ţivot a zlepšují jejich zdravotní stav. Mezi ně patří: Berle podpaţní-jeden pár za dva roky Berle předloketní-jeden kus či pár za dva roky Hůl-jeden kus za tři roky Chodítko-jeden kus na pět let, poukaz musí schválit revizní lékař. Tato pomůcka můţe být předepsána, pokud správně fungují horní končetiny a dolní končetiny mají omezený pohyb, či sníţenou stabilitu. Chodítka se vyrábějí v těchto formách: o chodítko s pevnou konstrukcí o chodítko pevné se skládací konstrukcí o chodítko pevné s přídavnými kolečky a podpaţními opěrami se pouţívá při omezené funkčnosti horních končetin o chodítko dvoukolové pevná konstrukce o chodítko dvoukolové skládací konstrukce

41

o chodítko tříkolové pevná konstrukce, toto chodítko vyţaduje dobrou stabilitu uţivatele o chodítko tříkolové skládací konstrukce, také vyţaduje dobrou stabilitu majitele-uţivatele o chodítko čtyřkolové pevná konstrukce o chodítko čtyřkolové skládací konstrukce o chodítko se speciálními opěrami, toto chodítko uţívají lidé s velmi malou stabilitou a omezenou funkčností horních končetin. Křeslo klozetové-je předepisováno maximálně jedno za pět let. Křeslo je buď stabilní, nebo pojízdné. Lůţko polohovací s moţností mechanického nebo elektrického nastavení, které musí být nejprve schváleno revizním lékařem. Toto lůţko se nastavuje mechanicky, nebo má elektrické nastavení a pojišťovna k lůţku hradí i příslušenství. Pacient, který tento typ pomůcky potřebuje, má nárok na jedno lůţko na deset let. Dá se od pojišťovny zapůjčit i repasovaný zdravotnický prostředek, který se v době nepotřeby vrací zpět pojišťovně. Sedačka do vany-1 kus za pět let, sedačka se dá pořídit buď závěsná sedačka na vanu, nebo sedačka přímo do vany, nebo ten, kdo pouţívá sprchu, tak má moţnost si pořídit sedačku pod sprchu. Mísa loţní-1 kus za 3 roky Nástavce na WC-maximálně jeden kus na tři roky. Nástavce jsou různě vysoké od pěti centimetrů, aţ do patnácti a vţdy po pěti centimetrech. A vyrábějí se i dětské a stavitelné nástavce. Zvedák zhotovují mechanický, hydraulický a elektrický. Všechny typy musí schvalovat revizní lékař a pacient má nárok na jeden kus za deset let. Polohovací zařízení, na které má pacient nárok jednou za deset let. Poukaz podléhá schválení revizním lékařem.

3.2.13 Další nespecifikované pomůcky Tyto pomůcky předepisují svým pacientům například rehabilitační lékař, ortoped, neurolog, internista, urolog nebo někdy i psychiatr. Záleţí, kterou pomůcku pacientovi předepíše. Lékaři předepisují: 42

antidekubitní podloţku-jednou za tři roky paruka-pojišťovna hradí 1 000 Kč jednou ročně přilba ochranná-maximálně jednou za dva roky a musí ji schválit revizní lékař a další.

3.2.14 Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené Tyto pomůcky pojištěncům předepíše praktický lékař. Takto postiţení lidé mají nárok na slepeckou bílou hůl, kdy pojišťovna hradí tři kusy ročně

3.2.15 Kompenzační pomůcky pro sluchově postižené Tyto kompenzační pomůcky předepisuje foniatr.

3.2.16 Ortopedická obuv Ortopedickou obuv předepisuje ortoped, rehabilitační lékař, popřípadě i diabetik. Typy ortopedické obuvi hrazené pojišťovnou: dětská ortopedická obuv individuální- děti mají nárok na tři páry ročně, přičemţ na kaţdý pár pojišťovna hradí dva tisíce. sériová dětská ortopedická obuv-děti u sériové obuvi mají taky nárok na tři páry ročně, ale úhrada na jeden pár je o tisíc korun méně neţ u individuální obuvi, teda pouze tisíc korun na jeden pár. Tyto dva typy obuvi uvedené výše musí schválit revizní lékař. individuální ortopedická obuv-pojištěnec má nárok na jeden pár za dva roky, ale pojišťovna mu hradí pouze padesát procent z ceny. diabetická obuv-diabetici mají nárok na jeden pár obuvi za dva roky, nejvýše do 1 000 Kč. Poukaz na diabetickou obuv musí schválit revizní lékař. Patří sem i ortopedické vloţky: dětské individuální ortopedické vloţky- mohou se předepisovat maximálně dvakrát ročně a to do výše 600 korun za oba páry individuální ortopedické vloţky-pojištěnci si mohou nechat předepsat jeden pár těchto vloţek ročně do výše sto korun. speciální ortopedické vloţky-maximálně pojišťovna předepisuje dva páry ročně a hradí osmdesát procent z ceny. 43

3.3 Anketa na téma „Informovanost veřejnosti o využití finančních možností ze zdravotnictví“ Chtěla jsem zjistit, jak moc lidé znají a vyuţívají svých finančních moţností ze zdravotnictví. Proto jsem navštívila polikliniku v Litvínově a tam i zdravotnické potřeby a ptala jsem se kolemjdoucích lidí na otázky uvedené v dotazníku k anketě. Svůj dotazník jsem sestavila z deseti otázek, pomocí kterých jsem zjišťovala například, u které pojišťovny jsou daní lidé pojištěni, jestli byli seznámeni se svými nároky ze zdravotnictví a prostřednictvím čeho byli seznámeni s těmito výhodami. Dále jsem se jich ptala, jestli tyto výhody vyuţívají a co přesně, a jestli uţ měli někdy předepsanou nějakou zdravotní pomůcku na poukaz. A pokud jim danou pomůcku lékař předepsal, tak jestli je zároveň seznámil s tím, kdy mají nárok na další a kolik musí doplácet, či pokud je daná zdravotnická pomůcka, či prostředek plně hrazen. Bohuţel jsem zjistila, ţe si dost lidí nedokáţe pod pojmem moţnosti financování ze zdravotnictví představit, o co přesně jde. Proto jsem je v rychlosti seznámila se základními výhodami a nároky, na které mají právo. Po tomto rychlém a stručném přehledu dotazovaní zjistili, ţe určité moţnosti financování vyuţívají, aniţ by věděli, ţe je to financováno z veřejného zdravotního pojištění. Abych mohla dále hodnotit, tak sem následně zadám zpracované výsledky z ankety.

Výsledky ankety: 1. U jaké pojišťovny jste pojištěn/a? o VZP (14) o Pojišťovna Ministerstva vnitra (3) o Vojenská pojišťovna (2) o Jiné (1) V následujícím grafu můžete vidět kolik procent, zaujímá kolik pojištěnců. Z mých respondentů, kterých jsem se ptala, bylo 70% pojištěných u VZP, 15% u pojišťovny Ministerstva vnitra, 10% u Vojenské zdravotní pojišťovny a ostatních pět procent bylo pojištěno u jiných pojišťoven, než jsem uvedla.

44

Pojištěnci v procentech

VZP Pojišťovna Ministerstva vnitra Vojenská zdravotní pojišťovna Jiné

Tvorba: vlastní, Zdroj: vlastní

2. Byl/a jste seznámen/a s vyuţitím finančních moţností ze zdravotnictví, tedy přesněji veřejného zdravotního pojištění? o Ano (8) o Ne (12) U této otázky, jak už jsem uvedla výše, jsem musela nejprve respondenty seznámit s různými výhodami. Poté zjistili, že své nároky uplatňují, aniž by o tom věděli. 3. Pokud ANO, tak prostřednictvím čeho jste byl/a seznámen/a se svými finančními moţnostmi čerpání ze zdravotnictví? o Pojišťovna (3) o Internet (2) o Veřejnost (9) o Lékař (4) o Jiné (2) 4. Vyuţíváte toho, na co máte nárok? o Ano (8) o Ne (12) 5. Uţ jste někdy vyuţil/a výhod přímo od své pojišťovny? o Ano (11) o Ne (9) 45

6. Pokud ano, tak jakých výhod vyuţíváte přímo od své pojišťovny? o Očkování (3) o Slevy na pobyt (2) o Slevy v obchodech (4) o Jiné (2) U odpovědi jiné mi respondenti zmínili například plnou úhradu na ústní hygienu, kterou vyhlásila jako akci Všeobecná zdravotní pojišťovna. 7. Uţ Vám lékař někdy předepsal nějakou zdravotnickou pomůcku na poukaz? o Ano (17) o Ne (3) 8. Víte, na jaké další pomůcky máte nárok? o Ano (10) o Ne (7) 9. Víte, za jak dlouho máte nárok na další pomůcku? o Ano (12) o Ne (5) 10. Byl/a jste seznámen/a s doplatkem na danou pomůcku dříve, neţ jste si poukaz vyzvedl/a? o Ano (13) o Ne (4) Mnozí mí respondenti mi řekli, že na to za jak dlouho mají nárok na další pomůcku, či jaký doplatek na jejich předepsanou pomůcku je, se často dovídají až ve zdravotnických potřebách.

46

Závěr Cílem mé práce byla analýza financování zdravotnictví a vyuţití tohoto financování veřejností v České republice. Zpracováním této práce jsem zjistila, jak rozděluje finance Ministerstvo zdravotnictví mezi příslušné orgány, jako jsou například zdravotnická zařízení a zdravotnické sluţby. Z výročních zpráv jsem vyčetla, jaké dotace získala v určitých letech Krajská zdravotní a.s. a co za dané finanční zdroje zakoupila a k jakým úpravám mohlo díky nim dojít. Bohuţel jsem měla moţnost u druhého bodu své osnovy pracovat pouze s výročními zprávami, přestoţe jsem byla původně domluvená s člověkem, který pracuje přímo v nemocnici a od kterého jsem měla mít dané podklady. Mrzí mě jejich přístup, protoţe si myslím, ţe by informace o nemocnici byly obsáhlejší. V poslední kapitole jsem se zaměřila na nároky pacientů a pojištěnců. A myslím si, ţe informovanost veřejnosti je dost malá. A pokud veřejnost dané informace o finančních moţnostech ze zdravotnictví má, tak si je často získává sama ze svých zdrojů. Jen málokdy jsou informováni přímo od svých pojišťoven nebo lékařů. Na jaké všechny zdravotnické prostředky a pomůcky mají pojištěnci při své nemoci nárok, si sami zjišťují například ve zdravotnických potřebách, či u revizních lékařů. Chtěla bych, aby se tato informovanost veřejnosti o vyuţití jejich finančních moţností ze zdravotnictví změnila k lepšímu. Aby minimálně kaţdý druhý pojištěnec znal své nároky, na které má právo.

47

Seznam použité literatury: 1. DOKUMENTY. Rozklikávací rozpočet Ministerstva zdravotnictví 2012. Mzcr.cz [online]. ©2010 [2014-04-05]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/rozklikavaci-rozpocet-ministerstva-zdravotnictvi2012_7885_2935_1.html 2. DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80245-0998-9 3. KLIENTI. Informace a ţivotní situace. Nároky pojištěnce. Vzp.cz [online]. ©2014 [2014-03-28]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/informace-a-zivotnisituace/naroky-pojistence 4. KONEČNÁ, Jana. Financování zdravotnictví v České republice s ukázkou modelů financování zdravotní péče ve vybraných zemích a judikaturou z této oblasti. Brno, 2009. Rigorózní práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Katedra finančního práva a národního hospodářství. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/167221/pravf_r/ 5. NAHODIL, František a kolektiv. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. 2009. ISBN 978-80-7380-162-5 6. NOVÁKOVÁ, Zdeňka. Ekonomické výsledky nemocnic k 30. 6. 2013. Praha: 7. 5. 2013. Aktuální informace, ÚZIS ČR. č. 13/13. Dostupné take z: www.uzis.cz 7. NOVÁKOVÁ, Zdeňka. Ekonomické výsledky nemocnic k 31. 12. 2012. Praha: 7. 5. 2013. Aktuální informace, ÚZIS ČR. č. 13/13. Dostupné také z:www.uzis.cz 8. OBSAH. Zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven_2952_1. Mzcr.cz [online]. ©2010 [2014-04-05]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/obsah/zustatky-na-fondechzdravotnich-pojistoven_2952_1.html 9. POPOVIČ, Ivan. Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2012. Praha: 17. 4. 2013. Aktuální informace, ÚZIS ČR. č. 08/13. Dostupné také z:www.uzis.cz 10. POPOVIČ, Ivan. Zdravotní pojišťovny-náklady na segmenty zdravotní péče. Praha: 17.9.2013. Aktuální informace, ÚZIS ČR. č. 41/13. Dostupné také z:www.uzis.cz 11. TYPLTOVÁ, Jolana. Nemocnice v České republice v roce 2012. Praha: 4. 3. 2013. Aktuální informace, ÚZIS ČR. č. 04/13. Dostupné také z: www.uzis.cz 12. TYPLTOVÁ, Jolana. Zdravotnická zařízení v ČR v roce 2012. Praha: 6. 8. 2013. Aktuální informace, ÚZIS ČR. č. 30/13. Dostupné také z: www.uzis.cz 13. Úhradový katalog VZP-ZP. Metodika: VZP ČR, 1. 1. 2014 14. Výroční zpráva a.s. KRAJSKÁ ZDRAVOTNÍ. Ústí nad Labem (CZ): KRAJSKÁ ZDRAVOTNÍ, 2012. Dostupné také z: www.kzcr.eu 1

15. ŢOFKA, Jan. Vývoj přístrojového vybavení zdravotnických zařízení ČR. Praha: 2. 5. 2013. Aktuální informace, ÚZIS ČR. č. 10/13. Dostupné také z: www.uzis.cz

2

Příloha č. 1

ANKETA 1. U jaké pojišťovny jste pojištěn/a? o VZP o Pojišťovna Ministerstva vnitra o Vojenská pojišťovna o Jiné 2. Byl/a jste seznámen/a s vyuţitím finančních moţností ze zdravotnictví, tedy přesněji veřejného zdravotního pojištění? o Ano o Ne 3. Pokud ANO, tak prostřednictvím čeho jste byl/a seznámen/a se svými finančními moţnostmi čerpání ze zdravotnictví? o Pojišťovna o Internet o Veřejnost o Lékař o Jiné 4. Vyuţíváte toho, na co máte nárok? o Ano o Ne 5. Uţ jste někdy vyuţil/a výhod přímo od své pojišťovny? o Ano o Ne 6. Pokud ano, tak jakých výhod vyuţíváte přímo od své pojišťovny? o Očkování o Slevy na pobyt o Slevy v obchodech o Jiné 7. Uţ Vám lékař někdy předepsal nějakou zdravotnickou pomůcku na poukaz? o Ano o Ne 8. Víte, na jaké další pomůcky máte nárok? 1

o Ano o Ne 9. Víte, za jak dlouho máte nárok na další pomůcku? o Ano o Ne 10. Byl/a jste seznámen/a s doplatkem na danou pomůcku dříve, neţ jste si poukaz vyzvedl/a? o Ano o Ne

2