Financování fotovoltaické elektrárny

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Podnikání a oceňování

Financování fotovoltaické elektrárny Bakalářská práce

Autor:

Lucie Hackerová Ekonomika a management malého a středního podniku

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Tomáš Marek

Červen, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne: 23. 6. 2011

Lucie Hackerová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Tomáši Markovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce se zabývá podnikatelským záměrem výstavby fotovoltaické elektrárny a hodnotí tento projekt z hlediska jeho efektivnosti. Teoretická část práce se zabývá zásadami tvorby podnikatelského projektu a také moţnostmi financování projektu V praktické části je vypracován podnikatelský projekt fotovoltaické elektrárny Ţdánice a SWOT analýza a marketingový mix podnikatelského záměru.

Klíčová slova: fotovoltaika, podnikatelský záměr, finanční zdroje

Annotation This thesis deals with the business plan of the construction of a photovoltaic power plant and evaluates the project in terms of its effectiveness. The theoretical section deals with the principles of creating a business plan and financing options. In the practical part of the thesis the business project of the photovoltaic power plant Ţdánice is created. The SWOT analysis and marketing mix business plan is developed. Keywords: photovoltaics, business plan, financial resources

Obsah Úvod 1. Zásady tvorby podnikatelského projektu 1.1 Investice a investiční rozhodování 1.2 Fáze ţivota projektu 1.2.1 Předinvestiční fáze 1.2.2 Investiční fáze 1.2.3 Provozní fáze 1.2.4 Ukončení a likvidace projektu 1.3 Analýza investičních rizik 1.3.1 Analýza poptávky 1.3.2 SWOT analýza 1.3.3 Marketingový mix 2. Kapitálové zajištění 2.1 Rozdělení zdrojů financování 2.1.1 Rozdělní podle původu kapitálu 2.1.2 Rozdělení podle vlastnictví 2.2 Interní zdroje 2.2.1 Zisk 2.2.2 Odpisy 2.2.3 Dlouhodobé rezervy 2.3 Externí zdroje financování 2.3.1 Tichý společník 2.3.2 Bankovní úvěry 2.4 Variantně optimální kombinace 2.5 Dotace ze strukturálních fondů 3. Podnikatelský projekt FVE 3.1 Popis projektu 3.2 Harmonogram 3.3 Okolí FVE 3.4 Analýza zákazníků a dodavatelů 3.5 Finanční plán 3.6 Řízení rizik 4. Porovnání záměru s teoretickými východisky 4.1 SWOT analýza 4.2. Marketingový mix 3.5. Závěr Seznam pouţité literatury Seznam tabulek, příloh

5

10 11 11 12 12 14 16 16 17 18 18 22 23 23 24 24 24 24 25 25 26 26 27 33 34 37 37 41 42 42 42 46 48 49 51 52 53 55

Úvod Mnoho vyspělých zemí uţ chápe význam a důleţitost podpory získávání elektrické energie z obnovitelných zdrojů, Česká republika ve vyuţívání obnovitelných zdrojů energie poněkud zaostávala za zeměmi Evropské unie. Ale díky podpoře ze strany státu a Evropské unie se tato situace začíná pomalu měnit. Česká republika ročně aţ dvounásobně navyšuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Provoz solárních elektráren nepřináší negativní vliv na ţivotní prostředí a nevyčerpatelnost energetického zdroje činí z fotovoltaiky velmi slibnou technologií pro získávání elektrické energie v budoucnosti. Z tohoto pohledu je fotovoltaika pro mnoho lidí velmi atraktivní energetickou alternativou. Jediným závaţným negativem je, ţe technologie jsou velmi náročnou a tedy i velmi drahou volbou. Ve své bakalářské práci se budu zabývat problematikou podnikatelského záměru a způsobu financování výstavby fotovoltaické elektrárny. Tvorba podnikatelského záměru je důleţité především pro začínající podniky a poté pro rozšíření firmy. Tato příprava pomůţe podnikateli ujasnit si a přezkoumat cíle a strategie vlastního podnikání. Vybrala jsem si toto fotovoltaiky, protoţe v současné době je velmi diskutované. Cílem této práce bude posoudit investiční záměr výstavby solární elektrárny. Práce vychází ze skutečných údajů poskytnutých společností Fotovolta s.r.o., z předloţených výkazů, energetického auditu. V teoretické části se budu zabývat charakteristikou a moţnostmi financování projektu. V praktické části bude řešena problematika podnikatelského plánu.

6

1. Zásady tvorby podnikatelského projektu 1.1. Investice a investiční rozhodování Mezi nejvýznamnější druhy firemních rozhodnutí patří investiční rozhodování. Náplní investičního rozhodování je rozhodování o přijetí nebo zamítnutí investičních projektů, které firma připravila. Čím větší tyto projekty jsou, tím větší dopady mohou mít na firmu a její okolí. Úspěšnost jednotlivých projektů můţe významně ovlivnit prosperitu podniku ale naopak neúspěch projektu můţe zapříčinit výrazné obtíţe podniku, které mohou vést aţ k zániku firmy. ,,Investiční rozhodování, a to především rozhodování strategického charakteru, by mělo vycházet z firemní strategie a přispívat k její realizaci. Firemní strategie určuje základní cíle firmy a způsoby jejich dosaţení. Mezi těmito cíli hrají významnou roli finanční cíle, formulované jako dosaţení určité míry zisku, resp. jeho maximalizaci, dosaţení rentability vynaloţeného kapitálu, resp., a to zvláště v současném období, dosahování růstu hodnoty firmy. Z tohoto pohledu představuje investiční rozhodování významný nástroj a prostředek, který můţe k většímu či menšímu růstu hodnoty firmy přispět. Z toho pak vyplývá i zásadní význam těch kritérií hodnocení a výběru investičních projektů, jako jsou čistá hodnota, resp. index rentability, které jsou v úzkém vztahu s hodnotou firmy.“ 1 ,,Investice rozdělit do tří základních skupin: hmotné, rozšiřující nebo vytvářející výrobní kapacity podniku finanční, tj. zapůjčení peněţních prostředků jiným firmám za účelem zisku a nákup cenných papírů nehmotné, tj. know-how, software, výzkum apod.“2

1

FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005 2

SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2006. 473 s. ISBN 80-7179-892-4.

7

1.2 Fáze života projektu ,,Vlastní přípravu a realizaci projektů od identifikace určité základní myšlenky projektu aţ po ukončení jeho provozu a likvidaci lze chápat jako určitý sled čtyř fází:  předinvestiční,  investiční,  provozní (operační)  ukončení provozu a likvidace.“3 Kaţdá z těchto fází je hodně důleţitá z hlediska úspěchu projektu. Ale zvýšená pozornost by měla být věnována hlavně předinvestiční fázi, protoţe úspěch nebo neúspěch projektu bude značně záviset na informacích a poznatcích marketingového, technicko-technologické, finanční a ekonomické povahy, které se získávají v rámci zpravování technicko – ekonomické studie projektu. Zpracování technicko – ekonomické studie není levná záleţitost, ale to by nemělo firmy odradit od pečlivé přípravy projektu, neboť tím můţe firma předejít značným ztrátám spojených se chybně vloţenými prostředky do špatného projektu, který by skončil neúspěchem. 1.2.1 Předinvestiční fáze ,,Předinvestiční fáze by měla obsahovat: o Identifikaci podnikatelských příleţitostí o Předběţné technicko- ekonomické studie o Technicko – ekonomické studii o Hodnotící zprávu“4 Identifikace podnikatelských příleţitostí

3

FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005 4 FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005

8

Podněty pro podnikatelské příleţitosti přináší neustálé vyhodnocování a sledování faktorů podnikatelského okolí zahrnující poptávku po určitých produktech a sluţbách, exportní moţnosti, odhalení zdrojů významných surovin, objevení nových výrobků a technologií. Takto získané podněty, resp. určité příleţitosti je však třeba posoudit a vyhodnotit před jejich podrobným propracováním do podoby investičního projektu. ,,Určitou formou vyjasnění jednotlivých příleţitostí jsou studie příleţitostí, jejichţ cílem je zpracování dostupných informací o jednotlivých příleţitostech do formy, která by umoţnila posoudit, alespoň v hrubé míře, efekty a nadějnost projektů, zaloţených na těchto příleţitostech.“5

Předběţně technicko – ekonomická studie Vypracování technicko – ekonomické studie, která by slouţila jako základ pro finální rozhodnutí o realizaci projektu nebo jeho zamítnutí, je časově náročné a vyţádá si značné náklady. Proto se u rozsáhlých projektů zpracovává nejdříve předběţná technickoekonomická studie. Je to určitý mezistupeň mezi stručnými studiemi příleţitostí a podrobnými technicko – ekonomickými studiemi, které detailně zpracovávají jednotlivé aspekty projektu. ,,Výsledkem posouzení předběţné technicko-ekonomické studie je zpravidla buď rozhodnutí o zpracování detailní technicko-ekonomické studie, či rozhodnutí o zastavení dalších prací na přípravě projektu v opačném případě, tj. vzhledem k malým potencionálním efektům, velké míře rizika aj.“6 Technicko – ekonomická studie projektu ,,Zpravování této studie a její příprava je procesem náročným jak na potřbné vstupní informace, tak i na potřebné znalosti z různých oborů. Studi by mě měla odráţet tvůrčí myšlení a variantní přístupy zpracovatelů studie.“7

5

FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005 6 FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005 7 FOTR, J. Příprava a hodnocení podnikatelských projektů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1993. 164 s. ISBN 80-7079-759-2.

9

,,Cílem technicko-ekonomické studie je detailní rozpracování technických, ekonomických, finančních, manaţerských aj. aspektů projektu. Tato studie by měla přinést všechny informace, které jsou podstatné pro celkové vyhodnocení projektu, jeţ ústí do rozhodnutí o přijetí a realizaci tohoto projektu, či jeho zamítnutí.“ 8

,,Z hlediska náplně by měla technicko-ekonomická studie projektu obsahovat tyto sloţky: · analýza trhu a marketingová strategie · popis technologie a velikost výrobní jednotky · materiálové vstupy a energie · umístění výrobní jednotky · pracovní síly · organizace a řízení · finanční analýza a hodnocení · analýza rizik · plán realizace „9 Hodnotící zpráva Zpracovaný podnikatelský plán bývá základním podkladem pro získávání investorů, kteří by se mohli podílet na jeho financování. Jejich posouzení projektu je poté zpracováno do podoby hodnotící zprávy. Zpracovaná technicko-ekonomická studie projektu bývá často základním podkladem pro hodnocení projektu různými investičními a finančními institucemi, které by se mohly podílet na jeho financování. Často však není předmětem posuzování pouze vlastní projekt, ale hodnotí se téţ finanční zdraví firmy, která hodlá projekt realizovat, předpokládané výnosy pro akcionáře a ochrana institucí, které se budou na jeho financování podílet. Výsledky tohoto posouzení včetně hodnocení projektu z hlediska technických, komerčních, trţních, manaţerských, organizačních, ekonomických a finančních kritérií a aspektů jsou pak shrnuty do písemné hodnotící zprávy.

8

FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1 vyd. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. 9 FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005

10

1.2.2. Investiční fáze Investiční fáze zahrnuje větší počet činností, které tvoří náplň vlastní realizace projektu. Investiční fázi lze rozdělit do několika kroků (v závislosti na charakteru investičního projektu lze samozřejmě tyto kroky modifikovat): · vytvoření právní, finanční a organizační základny pro realizaci projektu · zpracování projektové dokumentace a získání technologie · realizace nabídkových řízení zahrnující vyhodnocení nabídek a výběr dodavatelů · získání pozemků a výstavba budov a staveb · zajištění předvýrobních marketingových činností včetně zabezpečení zásob · získání a zaškolení personálu · kolaudace a záběhový provoz Předpokladem úspěšné realizace projektu je zpracování kvalitního plánu a účinné vlastní řízení realizace projektu. Ty musí zabezpečit, ţe jednotlivé klíčové aktivity realizace (jako např. výstavba, dodávka a montáţ výrobního zařízení, získání a zaškolení pracovníků i zajištění všech potřebných vstupů pro provoz) proběhnou včas z hlediska jejich potřebné návaznosti a v ţádoucí kvalitě tak, aby nebyl ohroţen termín uvedení projektu do provozu. Důleţitá je přitom pečlivá kontrola časového plánu realizace, včasná identifikace vzniklých odchylek a posouzení jejich vlivu na moţné prodlouţení termínu uvedení projektu do provozu či na růst investičních nákladů. Kontinuální kontrola a porovnávání základních předpokladů, ze kterých vycházela technicko-ekonomická studie projektu (především z hlediska nákladů a času), se skutečností je v průběhu investiční fáze nezbytné pro včasné zajištění dalších zdrojů financování v případě překročení investičních nákladů (např. vyuţitím krátkodobých úvěrů či dodatečným navýšením akciového kapitálu). Současně je třeba pečlivě vyhodnotit dopady těchto změn na ekonomickou efektivnost projektu. ,,Celkově je moţné konstatovat, ţe zatímco v předinvestiční fázi byla rozhodující kvalita a spolehlivost údajů, analýz a hodnocení, tvořících náplň technicko-ekonomických studií, v investiční fázi je kritickým faktorem čas. Je proto zásadní chybou, pokud se snaţíme zkracovat, resp. vynechávat některé kroky předinvestiční fáze s cílem sníţit náklady na přípravu projektu, neboť to by se mohlo projevit značně negativně v průběhu realizace projektu i jeho provozu. Naopak čas i prostředky vynaloţené na pečlivou přípravu projektu a 11

posouzení jeho variant z hlediska všech podstatných aspektů vedoucích k nalezení optimálního řešení se obvykle mnohonásobně vyplatí.“10 1.2.3. Provozní fáze Problémy týkající se provozní fáze je třeba posuzovat jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska. Krátkodobý pohled se týká uvedení projektu do provozu resp. záběhového provozu. Zde mohou vznikat určité obtíţe pramenící např. z nezvládnutí technologického procesu, případně výrobního zařízení, z nedostatečné kvalifikace pracovníků aj.

Většina těchto

problémů má svůj původ v realizační fázi projektu. ,,Dlouhodobé hledisko se týká celkové strategie, na níţ byl projekt zaloţen, a z toho plynoucích výnosů na straně jedné a nákladů na straně druhé. Tyto výnosy a náklady mají přímý vztah k předpokladům (např. pokud jde o vývoj poptávky, či dosaţitelný podíl na trhu aj.), ze kterých se vycházelo při zpracování technicko-ekonomické studie. Jestliţe zvolená strategie i základní předpoklady se ukázaly jako falešné, můţe být pak realizace určitých nápravných opatření obtíţná a často také vysoce nákladná.“11 ,,Opět je třeba zdůraznit, ţe pokud nedojde k větším nedostatkům ve fázi realizace projektu a jeho provozu, pak o konečném úspěchu nebo nezdaru projektu rozhoduje především kvalita jeho přípravy. Vyuţití neadekvátních nebo chybných informací a předpokladů v technickoekonomické studii projektu vede k tomu, ţe náprava projektu bude velice obtíţná bez ohledu na to, jak dobře byla strategie zvládnuta“12 1.2.4. Ukončení a likvidace projektu Poslední neboli závěrečná fáze projektu, která zahrnuje následující činnosti: demontáţ zařízení a jeho likvidace, ekologická sanace, prodej nevyuţitých zásob, atd. Tento proces přináší nové výdaje na likvidaci ale zároveň i příjmy z prodeje likvidovaného materiálu. ,,Rozdíl příjmů a výdajů z likvidace projektu, včetně respektování moţných daňových dopadů, se projeví jako součást peněţních toků z projektu a představuje tzv. likvidační

10

FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. 11 FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. 12 FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005

12

hodnotu investičního projektu. Kladná likvidační hodnota zvyšuje celkové příjmy z investice, záporná naopak tyto příjmy sniţuje. Zkušenosti z praxe ukazují, ţe odhady likvidační hodnoty jsou obvykle dosti optimistické a ve skutečnosti často výdaje spojené s ukončením provozu převyšují přijmy z likvidace.“13

1.3. Analýza investičních rizik ,,Riziko je na jedné straně spojeno s nadějí na dosaţení zvláště dobrých hospodářských výsledků, na druhé straně je však doprovázeno nebezpečím podnikatelského neúspěchu, vedoucího ke ztrátám, které mohou mít někdy tak závaţný rozsah, ţe výrazně narušují finanční stabilitu firmy a mohou vést k jejímu úpadku“14 Abychom si mohli odpovědět na otázku jestli projekt přijmeme a budeme realizovat, nebo který z navrhovaných projektů by jsme měli zvolit k realizaci, měli bychom nejprve provést řadu analýz, ovlivňujících rozhodnutí podniku o investicích. Na tyto otázky umoţňuje odpovědět marketingová analýza trhu. Mezi hlavní fáze analýzy patří: Analýza trhu ,,Základním cílem kaţdého podnikatelského projektu je vyuţití určitých disponibilních zdrojů, či uspokojení existující nebo potenciální poptávky. Poznání trhu, analýza a prognóza poptávky, vyjasnění konkurenční situace aj. tvoří téţ východiska pro koncipování marketingové strategie projektu a základních marketingových nástrojů, které tvoří především marketingový mix. Tvorba marketingové strategie však je pouze určitou sloţkou celkové strategie projektu.“15 Marketingová strategie Naplní marketingového výzkumu je především získávání, analýza a hodnocení informací o trhu a jeho okolí, které zahrnují především ty faktory, jakými jsou poptávka, konkurence, potřeby a chování zákazníků, konkurenční produkty a marketingové nástroje.

13

FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005 14 FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005 15 FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2.

13

analýza poptávky SWOT analýza marketingový mix 1.3.1 Analýza poptávky Trhy se stále mění a tak se i mění chování spotřebitelů na jednotlivých trzích. Poptávka po jedné sluţbě je větší neţ po druhé. Aby podnik měl přehled o tom co se na trzích prodává nejvíce musí provádět analýzu poptávky. ,,Mnoţství statku (good) a sluţeb (service), které jsou spotřebitelé ochotni nakupovat, se nazývá poptávané mnoţství (quantity demanded). Toto poptávané mnoţství (dále jen mnoţství), závisí na mnoha proměnných, např. cenách daných statků, cenách ostatních statků, velikosti populace, vkusu, očekávání, preferencích, spotřebitelovědůchodu, mnoţství jiných statků atd. Při výběru těchto faktorů musíme rozlišit, zda vybereme právě jeden nebo více z těchto faktorů. Předpokládáme-li, ţe ostatní věci zůstanou nezměněny (ceteris paribus) a vybereme právě jeden z daných faktorů, jedná se o jednofaktorový model poptávky. V opačných případech se jedná o vícefaktorový model poptávky.“16 Analýza poptávky spočívá v tom, ţe podnik by měl mít přehled o tom, o jaký druh zboţí nebo sluţby je zvýšená poptávka. Průzkum se často provádí, kdyţ chce podnik vstoupit na trh s novým produktem anebo uvaţuje o investici, která ovlivní další distribuci produktu. Ve své bakalářské práci jsem analýzu poptávky neprováděla. Protoţe na vyrobenou elektřinu mám jediného odběratele a to společnost Eon. 1.3.2 SWOT analýza Analýzou vnitřních podnikových faktorů získáváme vymezení silných (strenghts) a slabých (weaknesses) stránek podniku. Analýzou vnějšího okolí podniku získáváme vymezení příleţitostí (opportunities) a hrozeb (threats). Jestliţe spojíme dohromady vyhodnocení těchto analýz, získáváme SWOT analýzu.

16

MEZNÍK, I. Matematika II. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. 105s. ISBN 978-80-214-3816-3.

14

,,Postup při realizaci SWOT analýzy je následující: 1. Identifikace a předpověď hlavních změn v okolí podniku, k čemuţ slouţí analýzy vnějšího okolí. 2. Identifikace slabých a silných stránek podniku vyplývající z analýzy vnitřních podnikových faktorů. 3. Posouzení vzájemných vztahů jednotlivých silných a slabých stránek na jedné straně a hlavních změn v okolní prostředí podniku na straně druhé.“17 ,,Působením vnějšího prostředí vznikají pro podnik příleţitosti a hrozby. Je nutné o nich vědět, předvídat je, popřípadě včas identifikovat a brát v potaz při dalším plánování či rozhodování. Dominantním cílem SWOT analýzy je provedení strukturované analýzy odkrývající faktory relevantní pro formulaci strategie.“18 Tabulka č. 1: SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

Výčet silných stránek S (strenghts)

Výčet slabých stránek W (weaknesses)

……….

……….

……….

……….

……….

……….

……….

………. Příležitosti

Hrozby

Výčet příleţitostí O (opportunities)

Výčet hrozeb T (threats)

……….

……….

……….

……….

……….

……….

……….

……….

Pramen: KEŘKOVSKÝ, M., VYKYPĚL O.: Strategické řízení. 2006, s. 121

17 18

SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. 2000, s. 78-79 SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. 2000, s. 80

15

Danou analýzu můţeme rozloţit do dvou fázi: O-T analýza nebo rozbor vnějšího prostředí: Tato část SWOT analýzy dává moţnost zjistit atraktivní příleţitosti, které skrývá trh a které mohou podniku přinést jisté přednosti před ostatními účastníky ekonomické soutěţe, a tím získat konkurenční výhody. Příkladem příleţitosti (opportunity) mohou být:

Za hrozby (threats) můţeme povaţovat:

evraty

S-W analýza nebo hodnocení vnitřního prostředí: S-W analýza je zaloţena na přesném vymezení silných a slabých stran firmy. Výsledky této analýzy ovlivňují zásadním způsobem další rozhodovací procesy spojené s řízením marketingové činnosti – stanovení cílů, rozmístění zdrojů a kaţdodenní činnost podniku a mimo jiné také stanovení strategie firmy. Příkladem silných stránek (Strengths) mohou být následující charakteristiky: uţenost)

16

by Slabé stránky (Weeknesses): ní

ší kvalita ší úroveň managementu podniku, neprůbojnost ená pověst Účelem SWOT analýzy je posoudit vnitřní předpoklady firmy k uskutečnění určitého podnikatelského záměru a současně rozebrat i vnější příleţitosti a omezení diktovaná trhem.Dále při kombinace vnějšího a vnitřního prostředí podnik určuje, jakou ze strategií vyuţít.

Hlavními charakteristikami dané strategie je zavedení výrazně nového výrobku, produktu, modernizace výroby. Tato strategie musí být doprovázena rozvinutým marketingem. Typickým znakem je také vyšší riziko.

Znakem této strategie jsou dílčí změny výrobního programu nebo výrobků, které je doprovázeno sniţováním nákladů a cen, niţší spotřebou surovin a materiálů a necenovou konkurencí. Podnik se specializuje na určité segmenty trhu. Obvykle se tato strategie volí v období přípravy další výrobkové generace. e „WO“ Tuto strategii charakterizuje opatrnost, udrţování pozice, získávání času po dobu konsolidace podniku, sníţení cen hromadnou výrobou.

17

Podnik ustupuje z trhu, orientuje se na doplňkové výrobky a sluţby. V tomto období jsou časté fúze se silnějšími podniky, někdy aţ likvidace. Konkurenční pozice podniku je značně oslabena. 1.3.3 Marketingový mix Marketingový mix představuje souhrn základních marketingových prvků, jimiţ firma dosahuje svých marketingových cílů. Jde o soubor vzájemně propojených proměnných, se kterými vedení podniku můţe pracovat a které můţe snadno měnit. Marketingový mix tedy v sobě zahrnuje vše, čím firma můţe poptávku po svých produktech ovlivňovat. V literatuře se proto nejčastěji píše o skupině čtyř faktorů, které jsou označovány jako marketingový mix. „Klasická podoba marketingového mixu je tvořena čtyřmi prvky, tzv. 4P: – výrobek (Product), cena, kontratační podmínky (Price), (Place), (Promotion).“19 V marketingovém mixu je vţdy nutné respektovat vzájemné vazby jednotlivých prvků i jejich harmonické uplatňování při řešení konkrétních situací v rámci určitých činností dané firmy nebo jiné organizace. Výsledek závisí na správném vzájemném poměru, „namixování“ nebo kombinací všech sloţek marketingového mixu. Z praxe je známo, ţe jedna, i kdyţ vynikající, sloţka marketingového mixu nemůţe zachránit situaci v případě, kdyţ podnik nevěnuje zbývajícím sloţkám náleţitou pozornost. Marketingový mix je tedy tvořen souhrnem, který vyjadřuje vztah podniku k jeho vnějšímu okolí, tzn. k zákazníkům, dodavatelům, distribučním a dopravním organizacím, zprostředkovatelům, médií.

19

Jakubíková,D. Strategický marketing, první vydání, Praha : Grada Publishing, 2008, 272 s. ISBN 978-80-2472690-8

18

2. Kapitálové zajištění ,,Cílem financování investic je zajistit takové finanční zdroje, které mají co nejniţší průměrné náklady na kapitál. Zároveň je nutné přihlíţet na finanční riziko podniku, které nesmí být pouţitím vybraných zdrojů financování narušeno.“ 20 Výběr zdroje pro financování investic je dán kapitálovou strukturou a finanční situací podniku, ale také podmínkami, ve kterých podnik investuje a cíli, které podnik v dané době sleduje. ,,Nejčastějším zdrojem financování investic jsou dlouhodobé bankovní úvěry nebo půjčky. Splátky půjček zahrnují jak vlastní splátky (úmor), tak úroky (ty se stávají poloţkou finančních nákladů). Způsob splácení můţe mít formu individuálního splátkového plánu, rovnoměrného splácení nebo splácení anuitou.“21 ,,V určitém smyslu jsou investiční rozhodnutí jednodušší neţ rozhodnutí o způsobu financování. Počet různých zdrojů financování neustále roste. Je tedy nutné znát základní rozdělení zdrojů, ale také finanční instituce, které firmám poskytují finanční prostředky. V jiném smyslu jsou zase finanční rozhodnutí jednodušší neţ investiční. A to proto, ţe finanční rozhodnutí nemají takový definitivní charakter jako rozhodnutí investiční, a je jednodušší je zvrátit. Jinými slovy hodnota jejich opuštění je vyšší.“22

2.1 Rozdělení zdrojů financování ,,Základní zdroje financování investičních projektů se obvykle rozdělují podle dvou kritérií podle svého původu a podle vlastnického vztahu. Vlastní zdroje bývají často zaměňovány se zdroji interními a cizí zdroje bývají rovněţ často zaměňovány se zdroji externími. To je však zavádějící.“23

20

s.

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 324 ISBN 80-86929-01-9.

21

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, 2000. 480 s. ISBN 80-247-9069-6. 22

BREALEY, R. A., MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. Přeloţil Z. Tůma a M. Tůma, 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1992. 971 s. ISBN 80-85605-24-4. 23

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 324 s. ISBN 80-86929-01-9.

19

2.1.1 Rozdělení podle původu kapitálu Interní zdroje zahrnují finanční zdroje, které vznikají na základě vnitřní činnosti podniku,tedy především odpisy, zisk, dlouhodobé rezervní fondy a další. Externí zdroje zahrnují financování, při kterém přichází kapitál z vnějšku podniku, tedy především

vklady

a

podíly

zakladatelů,

financování),obligace, půjčky (cizí financování).

vlastníků

a

spoluvlastníků

(vlastní

24

2.1.2 Rozdělení podle vlastnictví Vlastní zdroje jsou veškeré interní zdroje a ta část externích zdrojů, která má charaktervkladů vlastníků. Patří zde tedy vklady vlastníků a společníků, nerozdělený zisk, odpisy,výnosy z prodeje a likvidace hmotného majetku a zásob. Cizí zdroje zahrnují veškeré externí zdroje, sníţené o vklady vlastníků. Patří zde zdroje získané pomocí obligací, dlouhodobých úvěrů, finančního leasingu, případně formoufinanční podpory státu a jiných institucí.25

2.2 Interní zdroje 2.2.1 Zisk Nerozdělený zisk je dlouhodobým interním a vlastním zdrojem financování investice. Představuje tu část zisku po zdanění, která se jiţ dále nerozděluje mezi majitele, ale slouţí k dalšímu podnikání. Rozdělování zisku patří ke strategickému finančnímu rozhodování,které dlouhodobě ovlivňuje finanční výsledky podniku. Při rozdělování zisku musí podniktaké respektovat povinné a stálé platby, jako jsou daně, platby do rezervních fondů, splátky úvěrů apod. Financování prostřednictvím nerozděleného zisku se nazývá samofinancování. Jeho předností je především to, ţe se nezvyšuje počet akcionářů či věřitelů. Nevzniká tak ani kontrola nad činností managementu. Nevznikají náklady na emise a sniţuje se riziko z vyššího zadluţení. Samofinancování zajistí i financování investic s vyšším rizikem, na které je obtíţné zajistit

24

[5] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2000. 456 s. ISBN 80-7179-388-4. 25

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.

20

externí zdroje financování. Nevýhodou samofinancování ze zisku však můţe být především méně intenzivní tlak na efektivnost investice.26 2.2.2 Odpisy Hmotný a nehmotný investiční majetek je v podniku několik let, a proto nemůţe být zahrnut do provozních nákladů najednou, ale postupně v jednotlivých letech jeho ţivotnosti. K tomu slouţí odpisy. Podle Josefa Valacha je můţeme definovat jako „část ceny investičního hmotného a nehmotného majetku, která se v průběhu jeho ţivotnosti systematickým způsobem zahrnuje do provozních nákladů podniku, vynaloţených za určité období“. 27 Oprávky jsou naproti tomu souhrnem provedených odpisů investičního majetku k určitému okamţiku. Odečtením oprávek od pořizovací ceny investičního majetku vznikne zůstatková cena. Porovnáním oprávek s pořizovací cenou lze přibliţně vyjádřit stupeň opotřebení investičního majetku. ,,Vzhledem k tomu, ţe odpisy jsou nákladem, ale nejsou peněţním výdajem, mají odlišné postavení při vykazování toku peněţních prostředků. Odpisy jsou zahrnuty do nákladů, sniţují vykazovaný zisk, ale nejsou výdajem a nesniţují peněţní prostředky.“ 28 Celková výše odpisů je závislá na výši a struktuře dlouhodobého majetku, době odepisování, ceně majetku a na metodě odepisování. 2.2.3 Dlouhodobé rezervy Rezervní fondy obvykle vystupují v podniku jako univerzální finanční rezerva, kterou podniky pouţívají především pro krytí ztrát nebo k opatřením, která překonávají nepříznivý průběh hospodaření. Jejich pouţití není přesněji určeno. V některých zemích nejsou tyto fondy vytvářeny a jejich funkci přejímá nerozdělený zisk. Rezervní fondy jsou důleţitým stabilizátorem finančního hospodaření podniku. Akciové společnosti a společnost s ručením omezeným tvoří fond povinně, často se však vytvářejí i dobrovolné rezervní fondy.

26

VALACH, J. a kol. Finanční řízení a rozhodování 1. díl. Praha : Nad zlato, 1993. 115 s. ISBN 80-85626-12-8. 27

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6. 28


21

Rezervy se od rezervního fondu liší především tím, ţe mají účelový charakter, netvoří se ze zisku, ale zatěţují náklady a vystupují jako součást podnikových dluhů. Podnik s nimi financuje přechodně i jiné potřeby, a to aţ do chvíle, neţ nastane potřeba jejich konkrétního uţití. Rezervy jsou obvykle buď účelové – např. na opravy hmotného majetku, nebo mají obecnější charakter – např. na mimořádné budoucí výdaje. Tvoří se procentem z určitého základu nebo se stanoví absolutní částka.29

2.3 Externí zdroje financování Vedle interních finančních zdrojů najdeme v podniku celou řadu zdrojů externích. Jsou mnohem rozmanitější neţ zdroje interní. Malé podniky často vyuţívají nástroje finančního trhu v menší míře. Nevydávají akcie, většinou ani obligace a na finanční trh jsou napojeny prostřednictvím úvěrových operací, případně pomocí investování do cenných papírů. Nejvíce vyuţívají úvěrů od bank a jiných institucí. 2.3.1 Tichý společník Tiché společenství se velmi blíţí klasickému úvěru a je zároveň dobrým způsobem, jak financovat investiční záměr v případě, ţe firma nedostane úvěr od banky. Podstatou tichého společenství je vklad cizí osoby do firmy, přičemţ tento vklad je zhodnocován podnikatelem tím, ţe na tichého společníka převádí část svého zisku. Pokud se firmě nedaří, nenese ztrátu sama, ale nese ji spolu s ní i tichý společník. Oproti úvěru je tiché společenství výhodné především v tom, ţe v případě, ţe se firmě v podnikání nedaří, nemusí splácet úvěr, a tak je riziko konkursu menší, neţ v případě splácení úvěru bankovní společnosti. Výhodou pro tichého společníka je, ţe v případě dobrého investičního záměru můţe svou investici ve velmi krátkém čase zajímavě zhodnotit. ,,Tiché společenství můţe být uzavřeno na dobu určitou i neurčitou, podíl tichého společníka můţe být stanoven v jednotné výši po celou dobu trvání tichého společenství nebo můţe být stanoven pro kaţdý rok v jiné výši. Vţdy však musí být jeho výše dohodnuta předem. Rovněţ

29

VALACH, J. a kol. Finanční řízení a rozhodování 1. díl. Praha : Nad zlato, 1993. 115 s. ISBN 80-85626-12-8.

22

není moţné uzavřít tiché společenství s tím, ţe jako podíl na zisku mu náleţí určitá minimální částka s případným bonusem za vysoký zisk. Podíl společníka musí být vţdy podíl.“30 2.3.2 Bankovní úvěry Další formou, jak získat externí finanční zdroje, jsou různé formy dlouhodobých dluhů, vznikajících individuální smlouvou mezi věřitelem nebo dluţníkem. Realizují se konkrétní dohodou s bankami a jinými finančními institucemi, případně přímo s kapitálově silnými společnostmi. 31 Poskytování úvěrů je jednou ze základních činností, jíţ se banky zabývají. U komerčních bank tvoří úvěry rozhodující část aktiv. Jsou poměrně málo likvidní a rizikovou částí aktiv, zato však přinášejí vyšší výnosy. Likviditě a rizikovosti úvěrů odpovídají i úrokové sazby,za které banky úvěry poskytují. Objem úvěrů poskytovaných bankami je regulován centrálními bankami či jinými orgány dohledu. 32 K financování investic se obvykle vyuţívá střednědobých a dlouhodobých úvěrů. Střednědobý úvěr je splatný zpravidla ve lhůtě 1 aţ 5 let, dlouhodobý je úvěr se splatností delší neţ 5 let. Obecně však všechny úvěry se splatností nad 1 rok můţeme povaţovat za dlouhodobé. Dlouhodobý úvěr můţe firma získat ve dvou podobách: - Bankovní (finanční) úvěr – bývá poskytován ve formě peněz komerčními bankami, pojišťovacími společnostmi či jinými bankovními institucemi. - Dodavatelský úvěr – bývá poskytován v podobě dodávek fixního majetku (především strojů, zařízení) dodavatelem odběrateli. Podniky mohou získat dlouhodobý bankovní úvěr nejčastěji jako termínovanou půjčku nebo jako hypotekární úvěr.

30

FinExpert.cz: [online]. [cit. 2011-4-9]. Dostupný z WWW: < http://finexpert.e15.cz/lepsi-nez-uver-tichyspolecnik> 31


32

POLOUČEK, S., et al. Bankovnictví. 1.vyd. Praha : C.H.Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7.

23

Podnikatelský úvěr Podnikatelský úvěr je úvěr poskytovaný fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám na financování jejich podnikatelských potřeb. Banky nabízejí poměrně širokou paletu podnikatelských úvěrů. Tyto úvěry se liší dobou splatnosti, způsobem zajištění, subjektem (příjemcem) úvěru či účelem, na který je daný úvěr poskytován. Banky půjčují peníze za úplatu, kterou představuje úrok. Úrok je tedy cenou peněz. Úrokové sazby jsou nejčastěji stanoveny individuálně v závislosti na bonitě klienta, způsobu zajištění, výši úvěru, sazbách konkurence, výši nákladů banky, charakteru úvěru a dalších ekonomických podmínkách, jako je např. míra inflace atd. Základní úroková sazba se odvozuje od diskontní sazby centrální banky. Nejniţší úrokové sazby jsou u podnikatelských hypoték, naopak nejvyšší u kontokorentních úvěrů. 33 Kaţdá banka má stanovenou vlastní úvěrovou politiku a při poskytování úvěrů klientům uplatňuje řadu zásad a metodologických postupů. Neţ banka poskytne úvěr resp. uzavře s klientem úvěrovou smlouvu, prověří bonitu klienta, tzn. zda je klient schopný dostát svým závazkům a splácet případný úvěr. Prakticky se postupy bank při analýze bonity klientů liší. Při posuzování vychází z informací banky a především z informací od klienta, které musí banka odpovídajícím způsobem ověřit. Hodnocení bonity podnikatelů (firem) je ve většině případů prováděno analýzou jejich finančního hospodaření. Banka analyzuje strukturu majetku a finanční zdroje firmy, zejména stávající a očekávané výsledky hospodaření. Metody, pouţívané postupy i konkrétní náročnost analýzy závisí na výši a druhu ţádaného úvěru, zda jde o nového klienta nebo o firmu, se kterou má banka jiţ své zkušenosti a na řadě dalších okolností. Pouţívány jsou běţné nástroje finanční analýzy. Součástí je také dotaz na platební morálku ţadatele o úvěr do centrálního registru úvěrů pozorovaného ČNB nebo úvěrového registru nebankovních společností. 34 Při posuzování bonity bankovní klientely banka nejprve provede úvěrovou analýzu, přikteré zkoumá:

33

Finance.cz [online]. 2000, 12.3.2010 [cit. 2011-04-9]. Úvěry a půjčky. Dostupné z WWW: 34


24

1. Zda poskytnutí úvěru odpovídá úvěrové politice banky a zda je výše úvěru v souladu s moţností banky a poskytnutí úvěru je v souladu se zákonem. 2. Serióznost klienta a jeho ochotu platit dluhy. 3. Schopnost splatit úvěr i s úrokem, coţ je posuzováno u podniku podle jeho finanční situace, u osob pak podle výše dosahovaného příjmu. 4. Výši vlastního kapitálu a výši závazků. 5. Zajištění úvěru tj. druhotného zdroje příjmů pro případ, ţe dluţník nemá dostatek peněţních prostředků na splácení úvěru a úroku. Úvěry mohou být zajištěny různými způsoby, nejčastěji zástavou movitých a nemovitých věcí (tj. hypotékou). Hlavními kritérii při samotném rozhodování o poskytnutí úvěru jsou: návratnost, tj. schopnost dluţníka splatit úvěr ve sjednané lhůtě výnosnost úvěru Druhy úrokových sazeb z úvěrů Banky při poskytování úvěrů pouţívají standardně dva druhy úrokových sazeb: pevnou úrokovou sazbu. která je stanovena pevně určitým procentem pohyblivou úrokovou sazbu, která se skládá ze dvou sloţek, a to základní sazby, kterou vyhlašuje centrála příslušné banky a odchylky, která je dohodnuta s klientem při uzavírání smlouvy. Cena úvěru však není stanovena pouze úrokovou sazbou, ale klient platí další poplatky např. za schválení úvěru, vedení úvěrového účtu, sankce za předčasné splacení atd. Proto se počítá většinou tzv. roční procentní sazba nákladů (RPSN). 35 Při rozhodování, zda banka úvěr poskytne, má banka moţnost uplatnit dva přístupy. Z jejich výsledku nemusí však vyplývat jednoznačný závěr. Můţe buď brát v úvahu a posuzovat kvalitu podnikatelského záměru, tedy objekt, na který mají být finanční prostředky pouţity nebo bonitu dluţníka, tedy subjekt a dosavadní výsledky hospodaření ţadatele o úvěr. Obvykle kvalita podnikatelského záměru odpovídá dosavadním hospodářským výsledkům

35

DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 2. aktualiz. vyd. Praha : Linde, 2001. 470 s. ISBN 80-7201-310-6.

25

ţadatele o úvěr a banka bere většinou v úvahu obě vzájemně se podmiňující stránky posuzované ţádosti o úvěr, tedy objekt i subjekt. 36 Členění podnikatelských úvěrů 1. Podle subjektu (příjemce) úvěru Úvěry pro fyzické osoby - drobné podnikatele a ţivnostníky Úvěry pro malé a střední firmy (dle výše ročního obratu) Úvěry pro střední a větší firmy 2. Podle účelu, na který je úvěr určen Provozní úvěry Investiční úvěry Kontokorentní úvěry Provozní úvěr Je určen k financování provozních potřeb podnikatele, jako je nákup zboţí, materiálu, menšího investičního majetku, k financování pohledávek a podobně. Je zpravidla poskytován jako krátkodobý a střednědobý, výjimečně i dlouhodobý. K zajištění obvykle není nutná nemovitost a není nutné udávat účel úvěru. Nejčastějším způsobem zajištění je avalovaná směnka. Investiční úvěr Je určen k financování pořízení investičního majetku (hmotného i nehmotného). Maximální výše je omezena bonitou klienta, výší investice a způsobem zajištění. Je zpravidla poskytován jako střednědobý a dlouhodobý. Většinou je poskytován jako úvěr účelový. K zajištění slouţí nejčastěji nemovitost, směnka, nebo ručení třetí osobou. Kontokorentní úvěr Je poskytován k běţnému podnikatelskému účtu. Slouţí k financování nenadálých finančních výkyvů a jako finanční rezerva. Maximální výše se stanovuje dle výše ročního obratu peněz na účtu a bonity klienta (aţ 1 mil. Kč). Je zpravidla poskytován jako krátkodobý a často je vázán na podmínku jednou za určené časové období (2 aţ 6 měsíců) dorovnat finanční

36


26

prostředky na účtu do plusového stavu. Při niţších úvěrových rámcích obvykle není potřeba zajištění, nejčastějším způsobem zajištění je avalovaná směnka. 3. Podle doby splatnosti úvěru Krátkodobé (do 1 roku) Střednědobé (od 1 roku do 5 let) Dlouhodobé (nad 5 let) 4. Další druhy úvěrů Eskontní úvěr Dodavatelské a odběratelské úvěry Lombardní, emisní a hypoteční úvěr V případě, ţe klient „uspěje“ a projde úvěrovou analýzou, nic nebrání uzavření samotné úvěrové smlouvy. Jedná se o písemnost, kterou se (podle & 497 obchodního zákoníku) zavazuje věřitel, ţe na poţádání dluţníka poskytne v jeho prospěch peněţní prostředky do určité částky, a dluţník se zavazuje poskytnuté peněţní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrová smlouva by měla obsahovat přesné a nezaměnitelné údaje o jednotlivých stranách sjednávajících úvěr i charakteru úvěru. 37 Dokumenty k žádosti o podnikatelský úvěr K podání ţádosti o úvěr pro podnikatele jsou nutné následující dokumenty: Úředně ověřená kopie rozhodnutí příslušného orgánu o oprávnění k podnikání resp. dokladu prokazujícího právní subjektivitu. Roční účetní závěrky za období předchozích 1, 2 aţ 3 let (u společností s povinností auditu ověřené auditorem), výroční zprávu a zprávu auditora (jsou-li zpracovávány) a daňová přiznání za poslední 3 roky (některým bankám stačí jen za 1 poslední rok) včetně příloh tak, jak byly předány finančnímu úřadu. V případě, ţe klient nemá zpracováno daňové přiznání za poslední účetní období, předloţí za toto období předběţné výsledky v rozsahu účetní závěrky.

37

Finance.cz [online]. 2000, 12.3.2010 [cit. 2011-04-10]. Úvěry a půjčky. Dostupné z WWW:
27

Ekonomické výsledky za poslední měsíc a odpovídající měsíc předchozího roku v rozsahu účetních výkazů (rozvaha a výkaz zisků a ztrát). Informace o předmětu financování. Základní informace o společnosti. Podnikatelský záměr podepsaný statutárním orgánem společnosti s uvedením charakteristiky nosných činností a dalších významných údajů o minulém vývoji, stavu a perspektivách nosných aktivit. Finanční plán na dobu úvěrové angaţovanosti. Potvrzení o nezadluţenosti vůči Finančnímu úřadu (FÚ) a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušným zdravotním pojišťovnám. Některé banky vyţadují místo potvrzení jen čestné prohlášení ţadatele o úvěr. Prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům. Materiály týkající se navrhovaného zajištění. Případné bankovní reference na společnost a její vlastníky. Doplňující údaje dle poţadavku klientského úvěrového pracovníka (např. komentář příčin výkyvů v účetních výkazech, plán investic, časový rozbor pohledávek, aktuální rozbor finančních investic, podíl exportu na trţbách, rozbor trţeb dle nosných činností). Doklad o zajištění odbytu produkce (dle charakteru produkce).38 Termínované půjčky bývají podniku poskytnuty na rozšíření hmotného investičního majetku podniku. V praxi bývají označovány jako investiční úvěry. Mohou však být poskytnuty i na trvalé rozšíření oběţného majetku (zejména zásob) nebo na pořízení nehmotného majetku (licence, výzkumy). Hypotekární úvěry můţe podnik obdrţet proti zástavě nemovitého majetku – obvykle pozemkový a bytový majetek, nikoliv majetek průmyslový. Tento typ úvěru je refinancován emisí hypotečních zástavních listů. Ty emitují jen banky, které k tomu mají oprávnění a ručí za ně především svým vlastním jménem. 39

38

Finance.cz [online]. 2000, 12.3.2010 [cit. 2011-04-10]. Úvěry a půjčky. Dostupné

z WWW:

28

Cestou bankovního úvěru mohou získat zdroje i ty podniky, které si nemohou dovolit upisovat obligace, protoţe by je obtíţně umísťovaly na peněţním trhu. V úvěrových smlouvách je moţné přihlíţet k individuálním podmínkám podniku, ovlivňujících tvorbu finančních zdrojů a přizpůsobit tomu splatnost úvěru. 40

2.4 Variantně optimální kombinace Pro financování fotovoltaické elektrárny jsou asi nejlépe dosaţitelné následující kombinace zdrojů financování: Vlastní kapitál + bankovní úvěr Tato varianta je asi nejvíce vyuţívána. Jedná se o variantu kdy investor v mém případě firma Fotovolta s.r.o. vloţí do projektu vlastní kapitál a banka půjčí na úvěr zbytek finančních prostředků. V případě fotovoltaiky nastal v České republice veliký posun ku předu. Například Komerční banka podpoří tento druh projektu aţ 85% finančních prostředků. Firmu musí zpracovat velice dobrý podnikatelský záměr a projekt by měl být vyhodnocen nezávislým energetickým auditem. Výše úvěru se odvíjí od dvou faktorů. Prvním faktorem je za jak vysoký úrok je banka ochotna půjčit peníze na projekt a v jakém poměru bude banka poţadovat vlastní kapitál k celkovému jmění společnosti. Čím vyšší jmění společnosti, tím větší můţe být projekt a zvýší se rentabilita celého projektu. Vlastní kapitál + externí investor + bankovní úvěr V tomto případě vstupuje do financování projektu ještě externí investor, respektive skupina investorů. Externí investor je osoba, která poskytne pro projekt peníze samozřejmě za účelem zhodnocení svého vkladu. A to buď zhodnocením jeho vkladu, nebo podílem ve firmě, která je s projektem spojena. Tato varianta můţe být výhodnější neţ financování samotným bankovním úvěrem. Například úrok můţe být u externího investora menší neţ při

40


29

financování bankovním úvěrem. Dále doba splatnosti a četnost splátek se můţe lišit. U externího investora nemusím vytvářet rezervní fond, který banka můţe vyţadovat Díky externímu investorovi můţe firma navýšit vstupní kapitál projektu. Vstupní kapitál je kapitál, s kterým firma vstupuje do projektu (vlastní zdroje). Vlastní kapitál + externí investor V případě ţe projekt není financován ţádným bankovním úvěrem je v případě ţe se firmě podaří najít externího investora, který firmě poskytne kapitál na projekt stejně jako by ho poskytla banka. Nebo další moţností je spojení firmy s obcí, ve které by měla být elektrárna postavena. Obec by poskytla finanční prostředky, např. formou půjčky, které by zhodnotila ve stejné výši jako externí investor nebo banka.

2.5 Dotace ze strukturálních fondů Strukturální fondy, spravované Evropskou komisí, slouţí k financování chudších regionů členských států. Sníţením rozdílů ve vyspělosti těchto regionů by se mělo docílit vyšší hospodářské i sociální soudrţnosti uvnitř celé unie. Základem pro čerpání financí z těchto fondů je celkem 24 Operačních programů pro období 2007-2013. Z těchto operačních programů je 8 tematických (celá ČR,nejčastěji mimo Prahy), 7 regionálních (určených pro rozvoj regionů a jejich priorit) a dva operační programy určené pro hl.m. Prahu. Zbývající operační programy slouţí na rozvoj přeshraniční spolupráce mezi regiony EU. Mimo strukturální fondy stojí Program rozvoje venkova, který podporuje rozvoj zemědělství, lesnictví a venkova a který je financován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Fotovoltaická elektrárna spadá do Programu podpora Podnikání a inovace. Operační program Podnikání a inovace je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a vyuţívání moderních

30

technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umoţňuje zkvalitňování infrastruktury a sluţeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi.41 Z programu Podnikání a inovace se fotovoltaických elektráren týká program EKO-ENERGIE. Tento program realizuje Prioritní osu 3 „Efektivní energie“ operačního programu Podnikání a inovace 2007 – 2013. Cílem programu je prostřednictvím dotací nebo podřízených úvěrů s finančním příspěvkem stimulovat aktivitu podnikatelů, zejména malých a středních, v oblasti sniţování energetické náročnosti výroby, spotřeby primárních energetických zdrojů a vyššího vyuţití obnovitelných a druhotných zdrojů a jejich udrţitelný růst. Podpora je poskytována na projekty, jejichţ cílem je: • sníţit energetickou náročnost na jednotku produkce při zachování dlouhodobé stability a dostupnosti energie pro podnikatelskou sféru, • omezit závislost české ekonomiky na dovozu energetických komodit, • sníţit spotřebu fosilních primárních energetických zdrojů, • zvýšit vyuţití obnovitelných zdrojů energie (OZE), • vyuţít významný potenciál energetických úspor a vyuţití OZE rovněţ ve velkých podnicích, • vyuţít dostupný potenciál druhotných zdrojů energie. V období 2007-13 je na strukturální fondy plánovaná podpora ve výši 26,7 mld. EUR, coţ v přepočtu činí přibliţně 752,7 mld. Kč.

41

Strukturální fondy [online]. [cit. 2011-04-13]. Dostupné z www:

31

Jak ţádat o dotaci:



Nejprve je třeba porovnat základní údaje o ţadateli s obecně platnými kritérii (u firmy velikost a zaměření, místo realizace případného projektu apod.)



Následuje investiční poradenství - doporučení vhodných typů projektů, které lze financovat pomocí fondů EU a které odpovídají situaci a potřebám firmy.



Na základě připraveného projektu je třeba podat obsáhlou ţádost o dotaci. V případě kladného vyřízení ţádosti je ţadateli dotace smluvně přislíbena.



Pokud následná realizace projektu proběhne v souladu se smlouvou stanovenými kritérii, obdrţí ţadatel dotaci.



Aby ji ale nemusel vrátit, je povinen ještě přesně specifikované následné období (po dobu 5ti let) podávat několikrát ročně zprávy o fungování projektu a dodrţování smluvních podmínek.42

42

Czechinvest [online].[ cit. 2011-04-13]. Dostupné z www:

32

3. Podnikatelský projekt FVE Název projektu Fotovoltaická elektrárna Fotovolta Investor Název firmy:

Fotovolta s.r.o.

Sídlo:

Ploskovická 984/22, 184 00, Praha 8

Zaloţení:

25. 6. 2007

IČ:

279 29 647

Rozvaha a výkaz zisku ztrát společnosti Fotovolta s.r.o. jsou přiloţeny jako příloha práce. Předmět podnikání: výroba elektrické energie Ekonomicko – finanční situaci firmy Společnost Fotovolta s.r.o. předpokládá následující strukturu financování počáteční investice ve výši Vlastní zdroje:

10942700,-

Cizí zdroje:

37430000,-

3.1 Popis projektu Podnikatelský záměr – výstavba fotovoltaické elektrárny je zamřena na vyuţití alternativních zdrojů pro výrobu elektrické energie. Jedná se o solární fotovoltaické panely a o přímý prodej vyrobené energie do elektrické rozvodné sítě. Cílem projektu je produkce čisté energie a její prodej. 33

Předpokládaný výkon naší fotovoltaické elektrárny je okolo500 kWp. Naším ,,výrobkem“ je tedy produkce elektrické energie. Mnoţství je závislé na intenzitě dopadajícího slunečního záření, jeho úhlu a době, po kterou je solární fotovoltaický panel vystaven tomuto záření. Proud z panelů je stejnosměrný a pomocí invertorů se přeměňuje na střídavý. Střídavý proud je poté dodáván do elektrické rozvodné sítě nebo můţe dojít k jeho přímé spotřebě. Tabulka 2: Mnoţství dopadajícího svitu Měsíc Ţdánice – Prahadlouhodobý dlouhodobý průměr doby průměr doby slunečního svitu slunečního svitu hodiny hodiny I. 57,6 44,6 II. 81,4 69,2 III. 133,9 119,0 IV. 177,6 162,8 V. 223,4 208,3 VI. 226,8 210,8 VII. 240,8 219,6 VIII. 227,6 210,4 IX. 174,3 156,4 X. 135,8 117,3 XI. 60,2 50,1 XII. 53,2 42,5 Celkem 1792,6 1611,0 111% 100% Zdroj:www.chmu.cz

Ţdánice – mnoţství dopadající solární energie kWh/m2 35 50 94 121 158 154 166 150 110 79 35 28 1179 107%

Praha – mnoţství dopadající solární energie kWh/m2 28,8 45,7 84,5 115,4 151,4 152,9 157,0 139,8 100,6 65,7 29,0 23,2 1095,0 100%

Výkon solárních fotovoltaických článků se můţe časem sniţovat. Rychlost tohoto procesu závisí na typu pouţití solárního fotovoltaického panelu. Ţivotnost panelů je minimálně 20 let.

34

Tabulka 3: Roční mnoţství energie produkované solárním fotovoltaickým systémem Roky Roční mnoţství energie dodané Roky Roční mnoţství energie do sítě VN kWh dodané do sítě VN kWh 1 693845,00 11 635171,28 2 682787,88 12 630089,91 3 677325,58 13 625049,19 4 671906,97 14 620048,80 5 666531,72 15 615088,41 6 661199,46 16 610167,70 7 655909,87 17 605286,36 8 650662,59 18 600444,07 9 645457,29 19 595640,51 10 640293,63 20 590875,39 Zdroj: interní materiál společnosti Pro umístění fotovoltaické elektrárny je naše území výhodné, protoţe je zde vysoká intenzita slunečního svitu a v průměru vyšší počet slunečních dní. U fotovoltaických elektráren platí, ţe čím výše je daná lokalita, tím lépe. Ve vyšších polohách je řidší vzduch a menší pravděpodobnost inverzí a mlh. Při realizaci fotovoltaické elektrárny v našem případě uvaţujeme o pouţití polohovacích solárních fotovoltaických článků. Solární fotovoltaické panely budou umístěny na pohyblivé konstrukci zajišťující optimální sklon fotovoltaických panelů vůči slunci během roku, k dosaţení maximálních ročního mnoţství vyrobené elektrické energie. V solárních fotovoltaických panelech je produkován stejnosměrný elektrický proud přímou přeměnou slunečního záření. Mnoţství produkované energie je přímo úměrné intenzitě dopadajícího slunečního záření, jeho úhlu a době, po kterou je solární fotovoltaický panel tomuto záření vystaven. Obrázek 1: Intenzita slunečního svitu

Zdroj: www.chmu.cz 35

Chceme – li vybudovat fotovoltaickou elektrárnu, musíme se přesvědčit, ţe dané pozemky jsou určeny pro daný charakter vyuţití. Tuto informaci najdeme v územním plánu obce. Pokud je s danými pozemky počítáno jako se zemědělskou půdou, budeme muset ţádat o změnu územního plánu. Fotovoltaická elektrárna je výrobna elektrické energie. Jestliţe chceme výrobnu připojit do distribuční sítě, musí se stát na základě licence podnikatelem v oboru energetika. Tato potřeba je dána i tím, ţe vyrobenou energii chceme prodávat do sítě a ucházet se o dotace (výkupní ceny, zelené bonusy) a dané částky budeme potřebovat fakturovat tomu, komu ji prodáváme. Licence můţeme vyřídit u Energetického regulačního úřadu. Jestliţe je zamýšlený systém je do výkonu 20kW, nepotřebujeme odbornou způsobilost. Daná licence drţitele opravňuje k podnikání v energetice podle energetického zákona. Vyhláška č. 51/2006 Sb. O podmínkách připojení k elektrizační soustavě stanovuje jednotlivé podmínky pro připojení. V §3 daného zákona se můţeme dočíst o úskalích, na která můţeme narazit. Podmínky připojení zařízení ţadatele k přenosové nebo distribuční sítě jsou: a)

Podání ţádosti o připojení,

b)

Souhlasné stanovisko provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy k ţádosti o připojení, vydané postupem podle §5 a,

c)

Uzavření smlouvy o připojení mezi ţadatelem a provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy nebo změna stávající smlouvy o připojení.

Pro fotovoltaické elektrárny jsou stanoveny dva systémy podpory, výkupní ceny a zelené bonusy. V případě, ţe si výrobce zvolí podporu formou výkupní cen, volí jistotu. Jistotu toho, ţe veškerou elektřinu, kterou vyrobí, prodá za garantované výkupní ceny provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy. Ti platí výrobci za elektřinu naměřenou na předávacím místě mezi jimi a výrobcem. Druhý systém, podpora formou zelených bonusů, je sice sloţitější, ale na druhou stranu umoţňuje výrobci maximalizovat zisk. Výrobce můţe svou produkci elektřiny prodat jakémukoliv zákazníkovi, obchodníkovi s elektřinou nebo sám ji spotřebovat na tzv. ostatní vlastní spotřebu. Elektřinu pak prodává za trţní cenu silové elektřiny, která je obvykle vyšší neţ rozdíl výkupní ceny a zeleného bonusu pro danou kategorii obnovitelného zdroje. Nevýhodou systému zelených bonusů je, ţe výrobce si musí aktivně hledat odběratele pro svou produkci a vyřešit otázky spojené s odpovědností za odchylku. Ale i přes tyto další nutné 36

kroky byla v roce 2007 formou zelených bonusů, které vyplácí provozovatel regionální distribuční soustavy, podporována více neţ polovina výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Fotovoltaické panely jsou nejdůleţitější částí celé stavby. Právě na jejich schopnostech absorpce slunečního svitu záleţí mnoţství ,,vstřebané“ energie, tedy kolik produktu na prodej získáme. Na trhu je v dnešní době k nalezení široká paleta nabízených solárních fotovoltaických panelů. Solární fotovoltaické panely jsou tvořeny seskupením jednotlivých fotovoltaických článků. Fotovoltaické panely jsou základem pro tyto systémy. Nejpouţívanějším materiálem současnosti je křemík díky jeho dostupnosti a příznivým charakteristikám. Zároveň se jedná o nejlépe prozkoumanou polovodič. Základní rozdělení panelů: monokrystalické – skládají se z jednoho krystalu. Jedná se o systém, který panely neustále natáčí proti slunci aby byla co nejvyšší výtěţnost získané energie. Tyto panely jsou u nás nejrozšířenější. Účinnosti monokrystalických modulů je 12 aţ 16%. Monokrystalické panely jsme pouţili i na naší fotovoltaické elektrárně. polykrystalické – skládají se z mnoha různé orientovaných krystalů. Dají se pouţít na střechách, tak na pozemních výstavbách. Jsou hodně citlivé na přesné orientaci proti slunci amorfní – základem je amorfní křemíková vrstva. Vyznačují se niţšími pořizovacími náklady na měrnou jednotku výtěţnosti. Jsou nejméně závislé na roční období. Námi zvolené panely jsou od firmy CEEG.

3.2. Harmonogram realizace projektu (fáze projektu) přípravná fáze zahrnující projektovou přípravu a s ní spojené doprovodné studie (energetický audit, studie proveditelnosti). Projednání s orgány veřejné správy, vlastníky pozemků, předběţné projednání financování prostřednictvím úvěru, předběţný souhlas s připojením na distribuční síť, tak aby mohlo proběhnout územní řízení a následně stavební povolení. vlastní realizace stavby by měla zabrat maximálně 3,5 měsíce od podepsání dodavatelské smlouvy. Stavební část zahrnuje zabetonování polohovacích jednotek. V době zrání betonu bude provedena příprava roštů na které budou připevněny solární 37

panely a ostatní zařízení. Poté bude následovat vlastní montáţ a zahájení zkušebního provozu. třetí etapa je zahájení plného provozu a provozování elektrárny minimálně 20 let coţ je doba po kterou je garantována pevná výkupní cena. Provoz po této době by měl být technicky moţný, protoţe výrobce garantuje účinnost panelů minimálně 80% do třiceti let jejich stáří.

3.3. Okolí fotovoltaické elektrárny Výstavba fotovoltaické elektrárny proběhla v obci Ţdánice, na zemědělských pozemcích. Obec Ţdánice leţí v Jihomoravském kraji, v severozápadní části okresu Hodonín. Město se rozkládá ve zvlněné krajině na úpatí Ţdánického lesa, v nadmořské výšce 226 metrů. Obklopují je lesy, pole, sady a vinohrady. Ve Ţdánicích se stékají dva potoky - Trkmanka a Ţdánický potok. Katastrální plocha Ţdánic zaujímá 2082 ha, z toho je 977 ha lesů, 652 ha orné půdy, 33 ha zastavěné plochy a zbytek tvoří sady, zahrady, vinice, travní porosty a ostatní plochy.43

3.4. Analýza zákazníků a dodavatelů V našem případě je okruh zákazníků – odběratelů značně omezen, protoţe náš produkt je značně specifický.Na našem trhu vystupují dvě společnosti: České energetické závody, a.s. a E-ON, a.s. Obě společnosti poţadují vyplnění formuláře, které jsou dostupné na jejich stránkách. Navzájem se od sebe liší třeba svými programy na podporu zelené energie. Jedná se o zvýhodnění nad rámec těch, která jsou definována v rámci naší legislativy. Vyrobenou elektrickou energii od naší fotovoltaické elektrárny vykupuje společnost E-ON.

3.5. Finanční plán ,,Sestavení finančního plánu, který promítá podnikatelský záměr do peněţních toků, je završením tvorby podnikatelského plánu. Je spojovacím článkem mezi představami a touhami vlastníka podniku, případně jeho managementu a realitou. Ověřuje reálnost podnikatelského záměru, případně přesvědčuje investora o jeho výnosnosti.“44

43 44

Zdroj: http://www.muzdanice.cz/ZD_zakladniudaje.htm Koráb V.,Peterka J., Reţňáková M., Podnikatelský plán, Computer Press 2007

38

V rámci finančního plánu bychom měli identifikovat všechny potřeby pro financování plánu a přehled zdrojů, z kterých hodláme plány financovat. Zakladatelský rozpočet, finanční zdroje a ekonomický výhled by měli být součástí kaţdého finančního plánu. Zakladatelský rozpočet Úspěšné podnikání má dvě podmínky. Produkt, o který je na trhu zájem a musíme mít dostatek finančních zdrojů pro jeho realizaci. V mém projektu je odběratel díky legislativě známí, tím splním první podmínku. I kdybychom uvaţovali o financování projektu ze 100% formou úvěru, projekt je stále ţivotaschopný. Tvorbou zakladatelského rozpočtu se snaţíme minimalizovat rizika od samého počátku. Zároveň se tím projeví reálnost našich myšlenek. Zakladatelský rozpočet by měl pokrývat poloţky typu: dlouhodobý majetek, oběţný majetek, objem prodeje, zdroje financování, očekávané příjmy a výdaje… ,,Tímto postupem se kvantifikují celkové výdaje potřebné k realizaci podnikatelského záměru a výnosy, jichţ lze realizace podnikatelského záměru s poţadovanou výnosností podnikatele je první krok v procesu rozhodování, zda záměr realizovat nebo ne. Pokud očekáváme výnosnost nedosahuje poţadavky podnikatele, není vhodné podnikatelský záměr realizovat. Na druhé straně poţadavky podnikatelů by měly být reálné a odvozovat se od výnosnosti dosahované na finančním trhu.“45 Finanční zdroje Pro realizaci je potřeba mít dostatek finančních zdrojů. Daný projekt lze realizovat formou úvěru. Dnešní trh je pro tuto formu financování vstřícný a existuje celá řada produktů. V našem případě je projekt realizován 10942700,- z vlastních zdrojů a 37430000,- z cizích zdrojů.

45

Koráb V.,Peterka J., Reţňáková M., Podnikatelský plán, Computer Press 2007

39

Ekonomický výhled Výhodou jsou garantované výkupní ceny. Co můţe kolísat je mnoţství vyprodukované elektrické energie v závislosti na ročním období a na mnoţství slunečního svitu, který samozřejmě během roku kolísá. Výnosnost daného projektu je garantována povinností výkupu energie produkované solárními elektrárnami, lokálním provozovatelem distribuční sítě. Legislativní rámec tohoto procesu je zakotven především v zákoně číslo 180/2005 Sb. Výše uvedený legislativní rámec zaručuje stálou tvorbu výnosů. Naproti tomu se výkon solárního panelu můţe s časem sniţovat. Rychlost tohoto procesu závisí na typu pouţívaného solárního panelu. U panelů monokrystalických se uvádí pokles výkonu po 10 letech o maximálně 10% a po 25 letech maximálně o 20%. Ţivotnost solárního fotovoltaického panelu se znovu bude lišit dle jeho typu. U monokrystalických solárních panelů je ţivotnost minimálně 25 let. Ale i po této době dokáţe fotovoltaický panel produkovat energii. Následující tabulka reprezentuje přehled plánovaných nákladů: Tabulka 4: Celkové předpokládané náklady: Kapitálové výdaje Počet ks Cena za kus v Cena celkem v % z celkové kč kč investice Prováděcí projektová 1 94000 94000 0,19 dokumentace Poplatek za připojení 1 78000 78000 0,16 do sítě VN FV panely 2145 10780 23123100 47,70 Montáţ FV panely 1 160000 160000 0,33 Konstrukce 87 124800 10857600 22,46 Měniče napětí 87 50000 4350000 9,10 Trafostanice 1 830000 830000 1,72 Datový výstup 1 400000 400000 0,83 Zabezpečovací systém 1 650000 650000 1,34 Elektro rozvody 1 2800000 2800000 5,78 Oplocení 1 430000 430000 0,88 Zemní práce 1 90000 90000 0,19 Pozemek 1 536000 536000 1,11 Kovové konstrukce87 41425 3604000 7,44 nosné sloupy Rezerva 1 370000 370000 0,77 Celkem 6665005 48372700 100,00 Zdroj: interní zdroj podniku

40

Tabulka 5: Roční trţby realizované prodejem elektrické energie produkované fotovoltaickou elektrárnou Roky Roční mnoţství Výkupní cena Trţby (Kč) energie dodané do (Kč/kWh) sítě VN (kWh) 1 693845,00 12,15 8430217,00 2 682787,88 12,40 8466569,72 3 677325,58 12,65 8568168,58 4 671906,97 12,90 8667599,90 5 666531,72 13,15 8764892,11 6 661199,46 13,40 8860072,76 7 655909,87 13,70 8985965,22 8 650662,59 14,00 9109276,26 9 645457,29 14,25 9197766,38 10 640293,63 14,55 9316272,31 11 635171,28 14,85 9432293,51 12 630089,91 15,10 9514357,64 13 625049,19 15,40 9625757,53 14 620048,80 15,70 9734766,16 15 615088,41 16.00 9920781,00 16 610167,70 16,40 10087450,00 17 605286,36 16,70 10189801,00 18 600444,07 17.00 10289868,00 19 595640,51 17,40 10447727,00 20 590875,39 17,70 10542837,00 Zdroj: interní materiál společnosti

Tabulka 6 - Výkaz cash-flow v letech 2010-2020 2010 2011 Výsledek hospodaření 7 566 217 7 602 569 Odpisy 2 410 035 2 410 035 Splátky dluhů 3 119 167 3 119 167 Cash-flow 2 037 015 2 073 367 Kumulované cashflow 2 037 015 4 170 382

Výsledek hospodaření Odpisy Splátky dluhů Cash-flow Kumulované cashflow

2012

2013

2014

2015

7 722 168 2 410 035 3 119 167 2 192 966

7 803 599 2 410 035 3 119 167 2 274 397

7 900 892 2 410 035 3 119 167 2 371 690

7 996 072 2 410 035 3 119 167 2 466 870

6 363 348

8 637 745 11 009 435 13 476 305

2016

2017

2018

2019

2020

2021

8 121 965 2 410 035 3 119 167 2 592 763

8 245 276 2 410 035 3 119 167 2 716 074

8 333 766 2 410 035 3 119 167 2 804 564

8 452 272 2 410 035 3 119 167 2 923 070

8 574 893 2 410 035 3 119 167 3 045 691

8 650 357 2 410 035 3 119 167 3 121 155

16 069 068 18 785 142 21 589 706 24 512 776 27 558 467 30 679 622

Zdroj: interní materiál

41

3.5 Řízení rizik Následující tabulka uvádí výčet rizik, pravděpodobnost jejich výskytu a případného dopadu na projekt. Tabulka 7 – výčet rizik, pravděpodobnost výskytu a dopadu na projekt Riziko Změna ceny výkupních cen energií Změna poptávky po energiích Změna cen vstupů (v době investice) Nedodrţení smluvních podmínek servisní společností Změna osoby na pracovním místě Ukončení podnikatelské činnosti společnosti Fotovolta s.r.o. Změna majitele společnosti

Pravděpodobnost výskytu Spíše nepravděpodobné

Velikost dopadu Velmi veliká

vyšší

nulová střední

Velmi nízká veliká Velmi nízká vysoká

Velmi malá Velmi veliká

Spíše nepravděpodobné Spíše nepravděpodobné

malá

Zdroj:interní materiál společnosti

Pravděpodobnost výskytu rizika je rozdělena do několika kategorií:  nulová (0%)  spíše nepravděpodobné (1 – 9%)  velmi nízká (10 – 25%)  nízká (26 – 40%)  střední (41 – 60%)  vyšší (61 – 85%)  vysoká (86 – 100%) Velikost dopadu hodnotí, jak velký vliv bude mít riziko na projekt, pokud by situace nastala. Kategorie velikosti dopadu (1 – 5 bodů)  1

velmi malý

 2

malý

 3

střední

 4

veliký

 5

velmi velký 42

Identifikovala jsem tato rizika:  změna ceny výkupních cen energií  změna poprávky po energiích  změna cen vstupů (v době investice)  nedodrţení smluvních podmínek servisní společností  změna osoby na pracovním místě  ukončení podnikatelské činnosti společnosti Fotovolta s.r.o.  změna majitele společnosti Riziko změny výkupních cen energií je spíše nepravděpodobné, protoţe současným trendem je podpora přírodních zdrojů energií. Ceny jsou stanoveny smluvně dlouhou dobu dopředu.

43

4.

Porovnání záměru s teoretickými východisky

Východiska pro zpracování projektu Z provedených analýz vyplývá, ţe podnikání v oboru fotovoltaiky bude i do budoucna finančně velmi zajímavé. Všechny předpoklady počítají s tím, ţe vzhledem k rychlému vývoji ve výrobě fotovoltaických panelů, se náklady nákup a pořízení budou sniţovat. Coţ je při garanci výkupní ceny elektřiny dostatečným důvodem, proč v tomto odvětví nadále podnikat. Východiska, která vedla k myšlence podnikatelského záměru výstavby solární elektrárny: • Sluneční energie je zdarma – sluneční záření je nejčistší a nejtišší způsob výroby elektrické energie, nemusíme spoléhat na ţádného dodavatele, nemůţe se zpozdit. Z pohledu výroby je tato nepřetrţitá, • Stát i EU podporují výrobu elektřiny z OZE – dotace od státu a EU sniţují finanční zatíţení projektu, urychlují návratnost investic, • Garance výkupu produkce – stát zaručuje výkup vyrobené elektřiny pomocí OZE na dalších 20 let dopředu, tzn. vše, co vyrobíme, vţdy prodáme! • Nízké náklady na další roky provozu – provoz elektrárny je nenáročný na počet zaměstnanců a údrţbu. Při této velikosti projektu bude zapotřebí max. 2 zaměstnanců, kteří se budou starat o čistotu a funkčnost panelů, příp. nutné opravy, • Ekologie – výroba elektřiny pomocí solárních panelů je vůči ţivotnímu prostředí velmi šetrná, podporuje ochranu ţivotního prostředí. Energie získaná ze slunečního záření ušetří nemalé mnoţství emisí CO2, • Investiční návratnost – doba návratnosti vloţených investic je u solárních parků maximálně 15 let (záleţí na způsobu financování a velikosti projektu), banky tento druh podnikání podporují.

44

4.1 Analýza SWOT SWOT analýza slouţí pro vyhodnocování silných a slabých stránek (jedná se o interní faktory nad kterými můţeme mít jistou kontrolu a můţeme je ovlivňovat) daného projektu. Kromě silných a slabých stránek jsou v ní i hrozby a příleţitosti (ty můţeme označit za externí faktory Tabulka 7 – Silné stránky,slabé stránky, příleţitosti a hrozby Silné stránky Slabé stránky Stabilní zdroj energie Silná závislost na slunci Nepřetrţitý provoz Finanční náročnost na výstavbu elektrárny Garance výkupu produkce Klesající výkonnost solárních panelů Nízké provozní náklady Nízké náklady na zaměstnance Ekologická stavba, zlepšení ţivotního prostředí Spolehlivost panelů Příleţitosti Hrozby Neustále se zdokonalující technologie Změna legislativy Podpora ze strany státu a EU Přírodní ţivly Vyjednání lepších podmínek s dodavateli Sníţení intenzity slunečního záření technologií Vandalismus Zdroj: interní materiál společnosti Silné stránky: • Stabilní zdroj energie - neexistuje ţádný dodavatel nebo také můţeme říci, ţe pouze jeden a tím je Slunce, • Nepřetrţitý provoz – energie je vyráběna nepřetrţitě, vliv na mnoţství má pouze intenzita slunečního záření, • Garance výkupu je stanovena na 20 let – po celou tuto dobu bude všechna produkce 100% odkoupena, • Nízké provozní náklady – Slunce je zdarma, ostatní provozní náklady jsou velmi nízké, • Nízké náklady na zaměstnance – týkají se pouze doby, neţ bude projekt dokončen a poté uţ jen pracovníků na údrţbu solárních panelů,

45

• Ekologická stavba – solární elektrárna je šetrná vůči ţivotnímu prostředí, neprodukuje ţádné škodliviny, není hlučná, • Přispívá ke zlepšení znečistění vzduchu – elektřina vyrobená pomocí solární elektrárny sniţuje stav hodnoty CO2 v atmosféře, • Spolehlivost fotovoltaických panelů – poslední generace panelů garantuje vysokou spolehlivost. Slabé stránky: • Velká závislost na Slunci – veškerá produkce závisí na slunečním svitu • Finanční náročnost na výstavbu solární elektrárny – vstupní investice je opravdu vysoká, návratnost se u solárních elektráren pohybuje dle velikosti a druhem financování mezi 8-15 lety, • Klesající výkonnost fotovoltaických panelů – výrobci garantují 80% účinnost po 25 letech, coţ znamená, ţe se účinnost kaţdý rok sníţí o téměř 1% ročně. Další část analýzy se snaţí odhalit nejdůleţitější příleţitosti a ohroţení, které se vyskytují v oblasti fotovoltaiky. Příležitosti: • podpora ze strany státu a Evropské unie – energie vyrobená z obnovitelných zdrojů je podporována legislativně i finančně, kaţdý stát EU má nastaveny vlastní podmínky, • neustále se zdokonalující technologie • vyjednání lepších obchodních podmínek s dodavateli technologií vzhledem k rychle se vyvíjejícímu trhu. Hrozby • sníţení intenzity slunečního záření – pokud by se změnila intenzita slunečního záření, nastalo by sníţení produkce, • přírodní ţivly, pohromy atd., • vandalismus, • změna legislativy, 46

Nejzásadnější, ale také nepravděpodobnou hrozbou tohoto projektu by bylo oslabení slunečního záření. Niţší počet slunečních dnů by sníţil produkci energie a zvýšil dobu návratnosti vloţených finančních prostředků. Vzhledem k informacím o počtech slunečních dnů, které vychází z údajů za několik posledních desetiletí, se toto ale nepředpokládá. Pravděpodobnou hrozbou by mohly být ţivelné pohromy, jako vichřice, povodně, kroupy aj. nebo také poţár. Další moţností by byla krádeţ panelů nebo jiných součástí elektrárny. Proti těmto hrozbám je ovšem moţné a vhodné se nechat dobře pojistit.

4.2 Marketingový mix Marketingový mix neboli 4P. Price (cena), Product (produkt), place (místo) a promotion (propagace). Produkt V oblasti obnovitelných zdrojů energie obecně je produktem vyrobená elektrická energie, tzv. čistá energie. V první fázi je napětí stejnosměrné a pro běţné praktické vyuţití je měničem převedeno na střídavé. Cena Cena je určována jednou ročně Energetickým regulačním úřadem. Pro rok 2010 je stanovena výkupní cena na 12,15 Kč/ kWh pro instalovaný výkon nad 30 kWh. Místo Fotovoltaická elektrárna bude umístěna v městečku Ţdánice. Proud z panelů je stejnosměrný a pomocí invertorů se přeměňuje na střídavý. Střídavý proud je poté dodáván do elektrické rozvodné sítě pomocí transformátorů. Distribuce Odběr vyrobené elektřiny je ze zákona povinen od nás odebrat poskytovatel distribuční sítě. V tomto případě je to E. ON Distribuce. Propagace proto není nutná a odpadají další náklady. Vzhledem k současnému stavu, kdy je vydávání kladných stanovisek distributorů elektrické energie pozastaveno, celý proces stagnuje na tomto bodě.

47

Závěr Cílem mé práce bylo posoudit investiční záměr výstavby solární elektrárny. Realizace projektu by pro investora měla znamenat v první řadě zhodnocení vloţených finančních prostředků, ale můţe mít pro investora i jiné přidané hodnoty. Investor do fotovoltaické elektrárny hlavně podpoří výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie a tím sníţení emisí CO2, také pomůţe České republice naplnit závazky vůči Evropské unii v oblasti ochrany ţivotního prostředí, a také naplnit určitý podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě v České republice. Pro investora do fotovoltaiky jsou to ale jen hodnoty okrajové pro jeho rozhodnutí zda do projektu vstoupit je zásadní v tomto případě ekonomická stránka a finanční zhodnocení. Investor má více moţností jak projekt financovat. Podle svých moţností musí zvolit tu nejvíce výhodnou. Společnost Fotovolta s.r.o. zvolila variantu financování formou vlastních zdrojů a bankovního úvěru. Tato varianta je výhodná zejména díky nízkým nákladům, protoţe fotovoltaická elektrárna nepotřebuje náročnou údrţbu jako některé jiné elektrárny vyuţívající obnovitelných zdrojů energie. Technologie v oblasti fotovoltaiky se stále zlepšuje a nacházejí se způsoby jak vyrábět fotovoltaické panely levněji ale přitom zachovat jejich účinnost. Tento fakt vede ke sniţování investičních nákladů, které jsou dnes natolik vysoké, ţe bez cizího zdroje v podobě úvěru nelze zařízení pořídit. Proto je pro investora tolik důleţité vybrat ten nejvýhodnější a nejlevnější bankovní úvěr. Další zásadní výhodou této investice je garance výkupní ceny. Ta je garantována ze zákona a tato investice spadá do skupiny garance na 20 let. Praktická část mé práce ukázala, ţe investice do fotovoltaické elektrárny ve Ţdánicích bude pro společnost Fotovolta rentabilní a přinese zisk. SWOT analýza ukázala, ţe největší hrozbou je změna legislativy a mezi slabé stránky projektu patří změna slunečního osvitu, která je nepravděpodobná. V roce 2011 se potvrdila největší hrozba v podobě legislativy, kdyţ vláda uvalila na fotovoltaické elektrárny solární daň 26%. Tato bakalářská práce mi umoţnila nahlédnout do světa podnikání a ukázala mi, ţe v podnikání je nejtěţší mít dobrý nápad. Ale hned po dobrém nápadu je hodně důleţité ověřit si rentabilitu tohoto projektu pomocí podnikatelského záměru, který mi rentabilitu projektu buď potvrdí, nebo vyvrátí a neinvestuji do nejistého projektu. 48

Seznam použité literatury: Tištěné zdroje: 1.

BREALEY, R. A., MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. Přeloţil Z. Tůma a M.Tůma, 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1992. 971 s. ISBN 80-85605-24-4.

2.

DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 2. aktualiz. vyd. Praha : Linde, 2001. 470 s.

3.

FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005 FOTR, J. Příprava a hodnocení podnikatelských projektů. 1. vyd.

4.

Praha: Vysoká škola ekonomická, 1993. 164 s. ISBN 80-7079-759-2. 5.

JAKUBÍKOVÁ,D. Strategický marketing, první vydání, Praha : Grada Publishing, 2008, 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8

6.

KORÁB V.,Peterka J., Reţňáková M., Podnikatelský plán, Computer Press 2007

7.

MEZNÍK, I. Matematika II. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. 105s. ISBN 978-80-214-3816-3.

8.


9.

SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. 2000, s. 78-79 ISBN 80-7179-422-8

10.

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2000. 456 s. ISBN 80-7179-388-4.

11.

SYNEK, M. a kol. Manaţerská ekonomika. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, 2000. 480 s. ISBN 80-247-9069-6.

12.

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2000. 456 s. ISBN 80-7179-388-4.

13.


14.

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 324 s. ISBN 80-86929-01-9.

15.

Vnitropodnikové materiály:Studie proveditelnosti, Šubert J., 2010

49

Elektronické zdroje: 1. FinExpert.cz: [online]. [cit. 2011-4-9]. Dostupný z WWW: FinExpert.cz: [online]. [cit. 2011-4-9]. Dostupný z WWW: 2. Finance.cz [online]. 2000, 12.3.2010 [cit. 2011-04-9]. Úvěry a půjčky. Dostupné z WWW: 3. Strukturální fondy [online]. [cit. 2011-04-13]. Dostupné z www: 4. Czechinvest [online].[ cit. 2011-04-13]. Dostupné z www: 5. Muzdanice [online] [cit. 2011-05-26]. Dostupné z www:

50

Seznam tabulek: Tabulka 1 - SWOT analýza

19

Tabulka 2- Mnoţství dopadajícího svitu

38

Tabulka 3- Roční mnoţství energie produkované solárním fotovoltaickým systémem

39

Tabulka 4- Celkové předpokládané náklady:

44

Tabulka 5- Roční trţby realizované prodejem el. energie produkované FVE

45

Tabulka 6 - Výkaz cash-flow v letech 2010-2020

45

Tabulka 7 – Silné stránky,slabé stránky, příleţitosti a hrozby

46

Seznam příloh: Příloha 1 – Rozvaha za období v plném rozsahu

60

Příloha 2 - Obratová předvaha

65

Příloha 3 - Výkaz zisku a ztrát

69

51

Příloha 1 – Rozvaha ke dni 30. 9. 2010

52

53

54

55

Zdroj: interní materiál společnosti

56

Příloha 2- Obratová předvaha společnosti Fotovolta s.r.o. ke dni 30.9.2010

57

58

59


60

Příloha 3 – Výkaz zisku a ztrát za 1/2010 – 12/2010

61

62


63

Financování fotovoltaické elektrárny

Recommend Documents