filmové 06
středa 31. 7. 2013
39. Letní filmová škola Uherské Hradiště 26. 7. – 3. 8. 2013
Látky ze současnosti i návrat k odvěkým buddhistickým legendám. Realistický až reportážní přístup, ale i dobový modernismus ozvláštněný prvky tradičního divadla nó. V tematické rovině pak obecnější otázky jako politika, touha po moci, problém viny a trestu, ovšem taky zájem o tělesnost a ženskou sexualitu. To vše nahlíženo se silně humanistickým étosem. Takové jsou pestré elementy autorské tvorby Kaneta Šindóa, klasika japonské poválečné kinematografie, který stál v kontextu hlavních tendencí vždy tak trochu stranou. Miniprůřez jeho tvorbou uváděný letos v Hradišti se vrací ke známým klubovým filmům včetně vrcholné Onibaby, a představuje jeho biografické snímky i filmy z jeho vlastního života.
Kaneto Šindó a jeho století (1912-2012)
pokračování na straně 4
Onibaba 2. 8. 21:00 Orlovna 1
hlas (a omluva) redakce
stane se dnes
Ve včerejších Listech v rozhovoru s vzácným hostem LFŠ Dušanem Hanákem nedopatřením vyšlo nepřesné znění jeho odpovědi na poslední otázku. Panu režisérovi i všem čtenářům se moc omlouváme a otiskujeme pravou verzi:
17:00
20:30
20:00
22:00
Hlavní postavou 322 je komunista, kterému se v závěru dostane až křesťanského odpuštění. Zajímal jsem se o ty komunisty, kteří prozřeli a chtěli vystoupit ze strany. Ti lidé už v partaji fungovat nechtěli, rozhněvali si vedení a v dalších letech byli silně diskriminováni.
hlas Hradiště @OndrejBradac Spot Lesů ČR sklidil větší potlesk než Žid Süss. #lfs @mrybi Diky Hudbe @ufajr a Bilemu peklu Pitz Palü jsem mela v tropickem dni husi kuzi. #lfs @signalizer “Doufam, ze tam budou titulky, az bude mluvit Zeman. Strizlivej opilejm nerozumim.” Hleda se prezident na #lfsuh @MarekSlovk Loni bylo motivem jablko, letos je “fíkovník” Evy. Symbol jablka poznání chápu, ale co má implikovat to, co se skrývá za “fíkovníkem”?#lfs
japonský slovníček V Jamaze jsem se dobře nenajedl. Zato díky výrobkům ze známé české firmy by si pošmákl i císař na výletě na sopku. Nerez Trutnov dodává příbory na vybrané ostrovy. Jaké převapení! Jamaha, Jamaha, s tyčinkami námaha. Fudžiama hirohito, příbor nerez rychle sní to. Okinawa Trutnov Kurily, tora, tora, tora. Ztraceno v překladu. 城ブァックハード犬空腹の猫 Mé vznášedlo je plné úhořů. Wataši no habákurafuto wa unagi de ippai. Zítra poradíme těm, kteří tu moc chodili na němé filmy a zapomněli mluvit.
Improvizační show seskupení Komediomat, které má domovskou základnu v Brně, vzniklo rok před televizní Partičkou. Jejich představení ale funguje na podobném principu – herci dopředu neznají konkrétní zadání jednotlivých scének. Pokud se do Kabinetu Múz nedostanete dnes, máte možnost i zítra ve stejném čase.
Konečně je tady! Dnes na Filmovku přijel portugalský režisér Pedro Costa, jehož tvorbě je věnovaná část sekce Fokus: Portugalsko. O půl deváté v kině Hvězda přebere Výroční cenu AČFK z rukou Františka Skoupilíka z Lesů ČR. Následovat bude projekce Costova syrového dramatu Kosti.
Improvizace bude v Kabinetu pokračovat i večer, kdy pódium ovládne multisoubor LÁHOR/soundsystem, který vznikl spojením několika uskupení a jeho herci jsou známí i jako členové různých hudebních skupin (principálem je Petr „MIDI LIDI“ Marek). Uskupení přivezlo představení Diskrétní den. To má sice dané téma (angažovaní třicátníci ve squatu mají krizi), text už je ale otázkou momentální inspirace.
Klub Mír bude od deseti večer pulzovat energickou hudbou slovenského dua Longital. Podle vlastních slov „hrajú heart beat - hudbu zo srdca, ktorá upokojuje myseľ a hýbe telom.“ Možná i proto si je vybrala Markéta Irglová s Glenem Hansardem jako předskokany na turné Swell Season po Slovensku a Polsku v roce 2010. Na velkém plátně se za kapelou navíc bude promítat barevný vizuální příběh v podání VJ K_freak.
21:00
23:00
Do třetice všeho improvizačního, v Chapiteaux Letní Poloha se zjeví pražská divadelní parta VOSTO5 se svým programem Stand´artní kabaret. Soubor ve složení Ondar Cihlář, Jura Havelka, Tomina Jeřábek, Petar Prokop a Kurt Bauer doprovází i vlastní kapela a očekávat je nutno vše. A zítra klidně znova!
Fanoušci taneční hudby se budou muset o jedenácté rozpůlit. V Chapiteaux Letní Poloha zahájí svou show DJ Růžový Partner. V klubu Mír se můžete těšit na DJ Martina neboli Petra Marka z MIDI LIDI a DJku Mirku čili Johanu Švarcovou ze skupiny Kazety. Duo doplní i seskupení Electronik Bitches z Brna.
anketa: U koho byste chtěl/a sloužit jako samuraj a proč: Johana Švarcová, herečka a hudebnice „Samuraj? Tak jestli je povinností samuraje chránit a popřípadě položit život za toho, koho má chránit, tak je to jasný. Určitě bych chtěla dělat samuraje pro děti a nemusely by být ani moje. Je potřeba nad nimi držet ochrannou ruku, protože jsou bezbranné.“
Stanislav Heryán, pekař „To je těžká otázka. Asi u někoho z rodiny. Nejspíš bych dělal samuraje pro mladšího bratra. Je to z toho důvodu, že se začal zajímat o rap, a jak je známo, v rapu umělci křičí do světa pravdu. A za tu pravdu v jeho písních bych byl ochoten položit i život.“
2
Vzájemná d$věra (aneb rozhovor)
Ilmar Raag: „Cítím se být víc společenským komentátorem než filmovým tv$rcem“ Váš film Třída je o násilí na střední škole. Máte nějaké osobní zkušenosti s tímto fenoménem? Když jsem byl na střední, šikanu jsem zažil, ale ne jako oběť. Jen jsem ji tehdy viděl a nezasahoval, a to zůstalo bolestivě v mém podvědomí. Když mě pak napadl tento námět, ptal jsem se středoškoláků, jestli je šikana stále ještě realita. Popisovali mi své zkušenosti a na jejich základě jsem napsal scénář.
diskutovali o scénáři, všímal jsem si, že tenhle kluk je podobný téhle postavě a tahle dívka je taková a taková. Až na závěr druhého workshopu jsem jim řekl, kdo koho bude hrát. Překvapili Vás pak nějakým způsobem při samotném natáčení? V jedné scéně se ti dva kluci zastaví před školou, aby si připravili zbraně. Den předtím se mě
Často si vybíráte sociálně kritická témata ze současnosti. Mají takové filmy šanci přimět diváky v Estonsku, aby přišli do kina? Je to takové moje osobní krédo. Snažím se filmy dělat s nějakým poselstvím. Cítím se být víc občanem a společenským komentátorem než filmovým tvůrcem. Film je jen prostředkem k předání toho sdělení. Z produkčního hlediska chápu, že moje filmy nikdy nebudou Pětačtyřicetiletý estonský režisér Ilmar Raag je jedním z nejzajímavějších pobaltských filmařů současnosti. Dřív psal novinové sloupky a v letech 2002 – 2005 byl programovým ředitelem estonské televize. Scenáristiku vystudoval v USA v době středoškolského masakru v Columbine, což jej ovlivnilo při práci na celovečerním debutu Třída (2007), který mu přinesl několik ocenění (mj. z Karlových Varů). Roku 2012 natočil komorní drama Estonka v Paříži s francouzskou hereckou legendou Jeanne Moreauovou („Po letech shánění peněz někdo řekl: Proč se tu tak trápíme, když víme, že je jen jediná herečka, která to může hrát. Pojďte to zkusit! A za dva dny mi Jeanne Moreauová volala, že to bere.“)
Mě překvapilo, že ve filmu stojí proti dvěma klukům celá třída, včetně dívek. Ty dívky jsou řekněme váhavé, ale všichni ten konflikt vnímají. Název toho filmu zní Třída a ne Kaspar a Joosep. To znamená, že není o těchto klucích, kteří nakonec přijdou do školy se zbraněmi, ale i o zbytku třídy, který to jen sleduje. Celá odpovědnost je v rukou masy. Já jsem ještě zažil život v Sovětském svazu. Pokud si pamatuju, nikdo s tím režimem nebyl spokojený, ale stejně stále přežíval. A v té třídě je to stejné. Ne každý má rád Anderse, ale nedělají nic. Mladí herci, kteří ve Třídě hrají, se znali už před natáčením? Ne, vybral jsem si je na festivalu školních divadel. Pak jsme dvakrát jeli na venkov, kde jsme zůstali pár týdnů. Napoprvé jsme jen improvizovali na různá témata, snažil jsem se nastínit základní mapu. Když jsme tam jeli podruhé, každou noc jsem napsal pár stránek scénáře a další den je požádal o jejich zahrání, abych viděl, jak je budou interpretovat. Někdy řekli: ne, takhle my nemluvíme nebo tohle bychom neudělali. Pak jsem to změnil. Takže to byla hodně týmová práce. Obsadil jste je tedy podle toho, jak jste je viděl na jevišti? Ano, ale ještě jsem nevěděl, koho budou hrát. A zatímco improvizovali nebo četli nebo jen
ptali, jak to budeme točit, jak by měli hrát. A já jim říkal: „Nehrajte to, myslete jenom na ten tělesný stav. Oni pravděpodobně po tom šoku z předchozí noci nemohli vůbec spát. Takže jsi v noci nespal a jsi skoro jako zombie, jdeš do školy a říkáš: ‚OK, pojďme do toho.‘“ A tihle dva kluci pak přišli a měli pod očima modré kruhy, protože opravdu celou noc nespali. Takhle vážně to vzali. Píseň, kterou film končí, napsal Pärt Uusberg, jenž hraje šikanovaného Joosepa. Napadla ho jednou v noci a hned mi ji nabídl. Později studoval konzervatoř, teď je skladatelem. Tohle by měl být sen každého režiséra, vidět herce do filmu tak ponořeného, že chce sám od sebe něčím přispět.
kasovními trháky. Ale Třída odstartovala velkou diskusi napříč společností a neprobírala se na filmově-kritických stránkách novin, ale na stránkách ze společnosti. Přesně to jsem měl v úmyslu. Vyvolat pochybnosti, které přimějí lidi přemýšlet. Takže Váš cíl nebyl věci změnit? Nemůžete je změnit, pokud nejste součástí té „třídy“. Když jsem film dokončil, tak jsem stále neznal odpovědi na všechny otázky. Ale když se o problému začne mluvit a přemýšlet, nastoupíte první krok ke změně. Ondřej Novák
soutěž! Redakce Filmových listů si pro vás na každý den připravila soutěž o roztomilé propagační předměty AČFK. Budete potřebovat speciální znalosti? Nikoliv. Stačí chodit do kina! Jelikož se na cestě do sálů budete pohybovat po Hradišti, sestává soutěž ze dvou otázek: prověříme vaše znalosti místní geografie či folklóru a zároveň vaši diváckou bdělost. V redakci z odpovědí došlých na e-mail
[email protected] vylosujeme večer ve 22:00 tři vítěze, které poté kontaktujeme. Svou výhru si budou moci vyzvednout v redakci FL druhý den od 11:00. 3
1) Zajděte si v 15:00 do Klubu kultury na portrét stárnoucího spisovatele Romantický příběh od řeky Sumida a všimněte si: Jaký strom kvete u hrobu hrdinova otce? 2) Koho znázorňuje socha před Klubem kultury? a) rockového bubeníka b) hudebního dramaturga LFŠ c) folklorního houslistu
Inventura - Retrospektiva: Kaneto Šindó
Japonský klasik mimo hlavní proud V dějinách filmu nenajdeme mnoho tvůrců, kteří by byli aktivní až do opravdu hodně pozdního věku. Vedle 104letého a stále režírujícího (!) Portugalce Manoela de Oliveiry, jehož filmy jsou taky v programu LFŠ, se k nim řadí právě Šindó. Jeho kariéra se uzavřela vloni, kdy krátce po svých stých narozeninách zemřel, svůj poslední film přitom dokončil jen o dva roky dřív. Během svého 70letého působení u filmu si na konto připsal jako režisér téměř padesátku titulů, pod celou řadou dalších je podepsán jako scenárista. Po elévských letech strávených ve velkém studiu na pozici asistenta dalšího japonského velikána Kendžiho Mizogučiho byl Šindó povolán do válečných bojů, které s velkou dávkou štěstí přežil. Tato zkušenost i fakt, že sám pocházel z hirošimské prefektury, se promítla hned do jeho prvních filmů. V raném díle Děti Hirošimy (1952) reflektoval válečný konflikt a dopad války na obyčejné lidi. Do uváděné retrospektivy je zařazen i Šindóův zásadní, v mnoha zemích distribuovaný počin Ostrov (1960), který mu přinesl řadu festivalových cen i všeobecný věhlas. Filmová báseň beze slov o cyklické povaze žití zobrazuje v minimalistickém duchu každodennost života rolníků. K radikální proměně stylu u Šindóa došlo v Onibabě (1964), která je považována za jeho opus magnum a současně se stala i jedním z nejznámějších děl japonské kinematografie. Tvůrce opustil sociální problematiku a přešel k obecnějším moralitám z feudálního Japonska. Vsadil přitom na podmanivou atmosféru budovanou mistrnou prací s výrazovými prostředky. Inspiraci pro tyto filmy (patří mezi ně i Černá kočka z roku 1968) hledal v tradiční samurajské
mytologii i ve stylu divadla nó. Do jeho prací v této době vstoupil i výrazny motiv ženské sexuality a tělesnosti obecně, která u něj značí výraz silné vitality. Svůj zájem o sociální otázky však uplatňoval dál, například v příběhu podle skutečných událostí o mladém vrahovi Dnes žít, zítra zemřít (1970). Ve výrazně autobiografickém díle Strom bez listí (1986) pak otevřel další kapitolu své tvorby, v níž melancholicky pohlížel na vlastní minulost. V tomto období vznikaly i jeho filmové pocty lidem, kteří ho ovlivnili, například dokument o Mizogučim. Portrét požitkářského spisovatele Kafúa Nagaie Romantický příběh od řeky Sumida (1992) na LFŠ zase zastupuje jeho životopisné filmy, stejně jako svěží dílko Epizodní herec (2000), které rekonstruuje život osobitého herce a bouřliváka Tonojamy. S přibývajícími léty Šindó do svých děl projektoval výrazněji i téma stáří, například v Pozdní závěti (1995), do níž obsadil hvězdy
japonské kinematografie klasické éry. Kaneto Šindó se od ostatních generačních tvůrců (Kon Ičikawa, Keisuke Kinošita či Akira Kurosawa) lišil dosti nezvyklou nezávislostí na velkých studiích, kterou získal v roce 1950 založením vlastní produkční společnosti. V rámci svého regionu se tak stal průkopníkem nezávislé filmové produkce. Ke spolupráci zval pravidelně několik stálých kolegů, k nimž patřili kameramani Kijomi Kuroda a Jošijuki Mijake a především herečka (a zároveň partnerka) Nabuko Otowaová. Ta ve filmech velkého japonského tvůrce vystupovala v mnoha různě variovaných rolích, o čemž se mohou přesvědčit i diváci LFŠ. Když byl Šindó jednou dotázán, jakou nejdůležitější věc se naučil od Mizogučiho, odpověděl, že zásadu nikdy se nevzdávat. Jeho autorský přístup k tvorbě i samotné produkci filmů svědčí o tom, jak moc ji skutečně přijal za svou. dh
Trpká sklizeň ze středu Evropy Čtyři sekce „sklizní“ z Visegrádu, obsahující filmové novinky ze zemí střední a východní Evropy, nejsou samozřejmě vyčerpávajícím způsobem reprezentativní, ale poskytují zajímavý obrázek o tom, v čem se liší a v čem jsou si kinematografie středoevropského prostoru podobné. Nejpočetněji zastoupená je nepřekvapivě ta domácí, tedy Česká sklizeň, v níž najdete Hořící keř či novinku Jana Hřebejka Líbánky. Velmi silně se ve výběru Filmovky profilují i Slováci. V zemi, v níž před pár lety prakticky nevznikaly celovečerní filmy, vyrostla silná generace mladých tvůrců, která sklízí úspěchy na světových festivalech. Její pohled na svět kolem sebe je ovšem dost trpký. Z Rotterdamu si jednu z hlavních cen odvezla Mira Fornay za film Můj pes Killer, depresivní sondu do duše frustrovaného skinheada. Mladý režisér Mátyás Prikler zaujal před třemi lety dramaturgy studentské sekce na festivalu v Cannes. Svůj středometrážní snímek Děkuji, dobře rozšířil s Markem Leščákem do celovečerní podoby a výsledkem je skoro až nihilistický mezigenerační příběh z dnešního sídliště. Leščák se podílel i na scénáři k filmu Zázrak o mladé dívce uprostřed lhostejného světa, který režisérovi Juraji Lehotskému vynesl
Zvláštní uznání v sekci Na východ od Západu na letošním MFF Karlovy Vary. Tam se promítala s úspěchem taky křehká polská komedie Dívka ze skříně, v níž režisér Bodo Kox propojuje osudy tří ztracenců. Divácky vstřícná je i tragikomedie Piotra Trzaskalského Moje kolo, v níž se trojice mužských zástupců jednoho rodu vydává hledat svou ženu, matku a babičku. Jemný humor neschází ani citlivému filmu Andrzeje Jakimowského Imagine, který s empatií přibližuje svět nevidomých. A tak pozitivní tóny v rámci kolekce polských filmů chybí jen v psychologickém 4
válečném dramatu Štvanice Marcina Krzyształowicze. Maďarský otisk v aktuální filmové produkci představuje barvitý příběh z cirkusového prostředí s názvem Aglaja, v níž zkušená adaptátorka literárních děl Kristina Deáková zpracovala autobiografické vzpomínky rumunské spisovatelky Aglaji Veteranyiové. Do minulosti se divák ponoří i v nostalgickém dokumentu s názvem German Unity @ Balaton, v němž se rekonstruují vzpomínky na proslulé maďarské výletní místo jako na prostor, kde se setkávali západní a východní Němci. jg
malý okruh pozornosti (aneb tipy redakce) Procesí k panence 30. 7. 17:30 Klub kultury
Děti ráje 31. 7. 11:00 Hvězda „Mělas pravdu, Garance. Láska je snadná.“ Paříž 20. a 30. let 19. století. Na přeplněných městských bulvárech se setkávají a bojují o srdce jediné ženy hned tři legendární postavy tehdejšího uměleckého života i podsvětí: herec Frédérick Lemaître, mim Baptiste Debureau a zloděj Pierre François Lacenaire. Autorem (na Oscara nominovaného) scénáře jednoho z nejpoetičtějších francouzských filmů je básník Jacques Prévert, který dokázal při své šesté spolupráci s režisérem Marcelem Carném nabídnout divákům únik z reality nacisty okupované Francie do doby velkých ideálů, cti a slávy. Mistrovskou součástí filmu jsou pečlivě zrekonstruované pantomimické výstupy Debureauova pierota. Francouzští kritici snímek zvolili nejlepším filmem všech dob a význačný režisér, teoretik a kritik François Truffaut prý na jeho adresu prohlásil: „Vzdal bych se všech svých filmů, kdybych mohl natočit Děti ráje.“ on
Krotká satira na téma kolektivizace je vůbec první komedií v bohaté filmografii Vojtěcha Jasného. Do vesnice obývané vzdorovitými občany přijíždí už potřinácté agitkolona, aby tu získala potřebné podpisy k založení místního zemědělského družstva. Vyhodíte je dveřmi, vrátí se oknem – tak by se dalo popsat počínání neodbytných agitátorů, kteří dorážejí na občany. „Agitovat se musí s citem,“ říkají sami o své činnosti vedeni heslem Za socialistickou vesnici. Lidé, kteří se nechtějí vzdát svých soukromých hospodářství, však hledají a vynalézavě nacházejí nejrůznější výmluvy proč nepodepsat. Agitátorská práce tu pak není vůbec lehká. Skupině nezbývá než se zúčastnit i náboženského procesí… Film z roku 1961 s poněkud problematickým ideovým vyzněním zdobí skutečně hvězdné herecké obsazení s pány Lohniským, Tréglem, Kemrem či Filipovským a dámami Zázvorkovou, Bohdalovou, Tichánkovou a dalšími. dh
Divoká řeka 31. 7. 21:30 Reduta 1 Neplést s thrillerem, v němž Meryl Streepová uniká na raftu před šíleným Kevinem Baconem! Hrdinové tohoto dramatu prožívají úplně jinou krizi. Především tu velkou hospodářskou, která postihla Spojené státy v 30. letech, a pak ještě názorovou. Mladý státní zaměstnanec si třeba myslí, že vybudování přehrady na řece Tennessee je prospěšná věc, která pomůže lidem od častých záplav. Pro houževnatou stařenku je ale důležitější její půda, na níž prožila celý život a kterou teď odmítá vládě prodat. Hlavní spor ještě okořeňuje rasové napětí a oslazuje poněkud zastaralá milostná linie, jejíž součástí je mladá Lee Remicková. Elia Kazan má ve své filmografii i víc strhující filmy, ale jenom v tomhle mu hraje Montgomery Clift, jen v tomhle se 45letá Jo Van Fleetová naprosto přesvědčivě změnila v osmdesátiletou a jen v tomhle vykreslil (navíc velmi dobře) atmosféru doby Rooseveltova Nového údělu. ivp
Fado 31. 7. 23:30 Slovácké divadlo
Svět valčík$ 31. 7. 21:30 Smetanovy sady Ginger a Fred se spolu protančili devíti muzikálovými romantickými komediemi vyprodukovanými hollywoodským studiem RKO mezi lety 1933 a 1939 (tu poslední, barevnou, natočili po desetileté přestávce pro MGM). Ve většině z nich se nejdřív nemají rádi, než poznají, jak báječně jim to spolu jde na parketu, a pak už zbývá do happy endu jenom vyřídit pár zmatků a nedorozumění. Svět valčíků (i tak si někdo myslel, že se dá přeložit název Swing Time) je ten film, kde vždy elegantní Astaire vystupuje jako zasnoubený šarmantní gambler a vždy emancipovaná Rogersová jako učitelka tance v New Yorku. Taky si ho můžete zapamatovat jako ten film, kde Fred tancuje se svými stíny. A nebo jako ten film, pro který písně psali Jerome Kern a Dorothy Fieldsová, takže tu úplně poprvé zazněla známá, milovaná a oscarová The Way You Look Tonight. ivp
Španělský klasik Carlos Saura, z loňska Hradišti osobně známý, se rozmanitým hudebním žánrům věnoval v průběhu své kariéry hned několikrát (Carmen, Flamenco, Tango, Iberia...). Na fado přišla řada před šesti lety. Ti, které dosavadní program týkající se tohoto typicky portugalského směru dosud nepoznamenal, nechť vezmou na vědomí, že jde o melancholickou až tesknou hudbu, do aktuální podoby se formující od první poloviny devatenáctého století. Za kytarových doprovodů se v ní zpívá na téma osudovosti a všelijakého životního utrpení. Saura se ve svém dokumentu zálibně „rochňá“ v různých odnožích a podproudech žánru, jeho inspiracích i průběžných fúzích s jinými hudebními směry od těch afrických až třeba po hip hop. Objevujeme-li tedy letos sami pro sebe Portugalsko, co může být vhodnějším náhledem do jeho duše než folklór, který z ní prýští? vos
5
Austeria 31. 7. 23:59 Reduta 1 Malá zájezdní hospoda poblíž ruských hranic, v níž žije se svou rodinou starý židovský hostinský Tag (Franciszek Pieczka), se záhy po vypuknutí první světové války stává jakousi zaslíbenou archou Noemovou pro několik desítek nesourodých polských Židů, kteří tu hledají úkryt i odpovědi na některé zásadní existenciální otázky. V jedné místnosti truchlí mladík Bum nad svojí zastřelenou dívkou Asiou, vedle její matka svádí zběhlého Kozáka, jinde divoce zpívá a tančí skupina chasidů a tím vším smířlivě prochází Tag, zmítaný pochybnostmi o existenci Boha i touhou po své vnadné služce. Spíš než vyprávění nějakého příběhu sugeruje film Jerzyho Kawalerowicze dojem zastaveného času, skuliny mezi koncem jedné epochy a začátkem jiné, v níž do sebe jako kuličky narážejí jednotliví hrdinové, aniž by měli naději dostat se nezměnění (nebo aspoň živí) ven. on
Tenkrát na Slovácku (aneb stalo se) Rui Poças a jeho podmaniví transsexuálové Nejžádanější portugalský kameraman současnosti Rui Poças si v úterý odpoledne po promítání queer melodramatu Umřít jako muž popovídal s diváky v Redutě. Vizuálně výrazný snímek o umírajícím transsexuálovi vznikl na základě osobních příběhů skutečných portugalských dragových umělců. „Největší obrazovou inspirací pro mě byla tematika filmu. Nechtěli jsme ale natáčet na travestishow, zajímaly nás soukromé životy našich postav,“ komentoval Poças natáčení s režisérem Joãoem Pedrem Rodriguesem. „Domácí publikum přijalo film docela dobře, protože není primárně určen širokému obecenstvu. To je v Portugalsku velmi konzervativní, pamatuji si, že emoce zvířil hlavně náš první snímek o homosexuální tematice O Fantasma z roku 2001,“ dodal Poças. plesk
Daleký význam širokého formátu
Polský producent podporuje začínající tv$rce
U příležitosti sedmdesátin Národního filmového archivu bylo z jeho hlubin vytaženo devět širokoúhlých laskomin, které při úterním podvečeru Anna Batistová podpořila přednáškou, v níž skrznaskrz probrala vývoj a historii (nejen) širokoúhlých formátů (nejen) v Československu. Vyjádřila se i k formátu samotnému: „Širokoúhlé filmy nejsou vidět pořádně jinak než na plátně. Není to tím, že by byly na obrazovce jen zúžené, ale není tam vidět všechno to, co tvůrci měli v úmyslu ukázat.“ Později se k některým principům tvůrčích záměrů ještě vrátila: „Například můžete dát jednu postavu na levou stranu plátna a druhou na pravou, čímž mezi nimi vytvoříte psychologický odstup. Jindy zase naopak vídáme tendenci plátno zcela zaplnit – říkalo se, že se postavy věší jako prádlo na šňůru.“ vos
Po projekci polského snímku Dívka ze skříně přišel s diváky podebatovat producent Wlodzimierz Niderhaus, šéf jedné z největších polských produkčních společností WFDiF. První celovečerní film režiséra Bodo Koxe (podobnost pseudonymu s frontmanem U2 prý není náhodná) se podle něj WFDiF rozhodli produkovat proto, že chtějí každý rok uvést do kin jeden debut talentovaného tvůrce. Dívka ze skříně zatím producentovi dělá radost. Na zemi svého vzniku obsahuje tato tragikomedie i poměrně kontroverzní motiv eutanázie. „V zemi s tak silnou katolickou tradicí, jako je Polsko, ale asi ani náš film nějakou velkou společenskou diskuzi nevyvolá,” míní producent, který by se rád příští rok vrátil do Hradiště s novým debutem. jg
Filmové meandry národního socialismu
Máme se bát jak čert krize?
Diskusní panel Film a ideologie: Národní socialismus ve filmu měl velmi obsáhlé složení. Moderoval jej Aleš Říman, na jehož otázku ohledně snahy národně-socialistických politiků o uchopení filmového umění odpověděla německá odbornice Sonja Schulzová: „Nacistický režim byl filmem úplně posedlý. Hitler i Goebbels byli skrytí umělci, kterým se nepodařilo prorazit. Ti dva ale měli různé názory. Hitler se domníval, že propaganda se dělá především pro hloupé obyvatelstvo. Goebbels si oproti tomu myslel, že je třeba, aby to bylo spíše podprahové a zábavné – měl za to, že za války by se měli lidé udržovat v dobré náladě. Za třetí říše vzniklo na tisíc německých filmů, z toho nějakých sto bylo propagandistických. A z nich asi čtyřicet je v Německu dodnes zakázáno.“ vos
V úterní přednášce Nenápadný půvab krize se Martin Kovář dynamickým způsobem zamyslel nad společensko-hospodářskými úkazy a proudy, označitelnými oním nepěkným slovem na k. Hned v úvodu zmínil, jak se veliká krize kdysi projevila v Německu: „Při volbách v roce 1932 získala NSDAP jen 12 mandátů a byla v podstatě bezvýznamnou stranou. O dva roky později už Hitler měl mandátů 117. Neříkal nic nového, nebyl aktivnější… ale ta krize mu je vynesla.“ Pak se dotkl i řady dalších témat, včetně průběžného, leč z historického hlediska bleskového úpadku Velké Británie v průběhu minulého století. „I když Britové ztratili skoro všechno: území, vliv, moc, sílu... přesto mají pocit, že svět je senzační. Radují se z malého George, všechno je fajn…“ vos 6
Klubové filmové vzpomínky: Jaroslav Mužíček Kde a kdy jste začal navštěvovat filmový klub ?
Odborný program
My jsme to měli poměrně jednoduché, protože tehdá v 60. letech se filmové kluby hodně zakládaly. Nejdřív jsme se spřátelenými milovníky filmu Slávkou Kosinovou a Jiřím Plekáčem jeli nabrat inspiraci do Pardubic, abychom zjistili, jak by se filmový klub vlastně měl dělat. Potom jsme si v Nové Pace založili klub vlastní, to bylo v roce 1966. Ze začátku jsme ještě trochu tápali, ale druhý rok se nám už povedl a kinosál s 520 místy byl beznadějně obsazen. Uvedli jsme několik filmů od režiséra Martina Friče, kterého jsme dokonce pozvali na besedu. Mělo to zkrátka úspěch. No, a pak už to šlo samo. Byla to zlatá éra.
Středeční odborný program začne v 11:00 tentokrát v kině Hvězda unikátní komentovanou projekcí digitálně restaurovaného snímku Děti ráje z roku 1945 režiséra Marcela Carného a scenáristy Jacquese Préverta. Mikrofonu se chopí filmový pedagog a jeden z dramaturgů LFŠ David Čeněk, který svůj výklad rozdělí na tři části (před prvním dílem, před druhým dílem a po projekci). Jeho kinolektorát doprovodí i několik tematických dokumentů (např. rozhovory s tvůrci). V 11:30 v Redutě 2 filmový publicista Jiří Flígl poví něco o Kanetu Šindóovi v kontextu japonské kinematografie a doprovodí tak retrospektivní sekci, kterou Filmovka letos tomuto klasikovi věnuje. Programová ředitelka LFŠ Iva Hejlíčková ovládne Redutu 2 ve 13:30, neboť si připravila atraktivní povídání Génius systému (Zlatá éra Hollywoodu). V něm se dozvíte vše podstatné a spoustu zajímavostí o jejím oblíbeném tématu. V půl čtvrté vás svou Lekcí filmu na témže místě provede estonský režisér Ilmar Raag. Svou „výuku“ povede v angličtině bez překladu do češtiny. Odborný maraton zakončí v 17:30 další milý host Filmovky, profesor londýnské univerzity Ian Christie. Jeho prezentace se bude zabývat příběhem polského snímku Rukopis nalezený v Zaragoze z roku 1965. Christie mj. objasní, proč tento snímek zaujal Buñuela či Lynche. K přednášce bude k dispozici český přepis.
Jaký je váš největší zážitek z FK? Já nemám jeden. Já jich mám snad třicet. Když jsem ve filmovém klubu v těch šedesátých letech poprvé viděl Jih proti Severu, úplně mě to dostalo. To je nádherný film dodnes, navíc když ho vidíte na velkém plátně (tam ho můžete vidět i vy, dnes v 17:30 ve Slováckém divadle – pozn. red.)! Lidem se taky hodně líbily Viscontiho nebo Pasoliniho filmy. V úterních Listech se Petr Vlček zmiňoval o filmu Saló aneb 120 dní Sodomy, ten by se dal nazvat „peckou do hlavy“. I když já jsem měl radši spíše psychologické filmy od tvůrců francouzské nové vlny. Filmy rozlišuji na dobré a špatné, tedy pokud to dokážu posoudit. Těch dobrých, co jsem viděl, jsou desítky a těžko se z nich vybírá ten pomyslně nejlepší.
VYDANIE DVD FINANČNE PODPORIL
WWW.KLAPKA .SK
Pořadatelé
Hlavní partneři
CENA: 6,50 €
Hlavní mediální partneři
Finanční podpora
Mediální partneři
Spolupráce
Oficiální partneři
Filmové listy. Číslo šesté pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Kristýna Pleskotová, Daniela Havránková, Ondřej Vosmík, Jan Gregor, Ondřej Novák (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky), Marek Malůšek, David Kumermann (fotografové) a Radim Měsíc (grafika a DTP). Tiskne: Agentura NP. 7
středa 31. 7. čas
místo
(EF) název
08:30
Kino Hvězda Slovácké divadlo Klub kultury Kino Reduta 1 Kino Hvězda Kino Hvězda Slovácké divadlo Kino Mír Kino Reduta 2 Klub kultury Klub kultury Kino Orlovna Kino Reduta 1 Kino Reduta 2 Slovácké divadlo Kino Hvězda Klub kultury Kino Mír Kino Orlovna Kino Reduta 1 Kino Reduta 2 Kino Hvězda Galerie Vladimíra Hrocha Kabinet Múz Kino Reduta 2 Klub kultury Slovácké divadlo Kino Hvězda Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Orlovna Kino Reduta 1 Kino Reduta 1 Kabinet Múz Kino Hvězda Chapiteaux Letní Poloha Kino Orlovna Klub kultury Klub kultury Kino Reduta 1 Masarykovo náměstí (LK) Smetanovy sady (LK) LFŠ Klub Mír Chapiteaux Letní Poloha Kabinet Múz Masarykovo náměstí (LK) Kino Hvězda Slovácké divadlo Slovácké divadlo Smetanovy sady (LK) Kino Reduta 1 Klub kultury
09:00 09:30 11:00
11:30
12:00 13:30 14:30 15:00 15:30
16:30 17:00 17:30
18:00
20:00 20:30 21:00
21:30
22:00 23:00 23:10 23:30
23:59
repríza
min.
formát
rok
jazyk/tit/el.tit.
(EF) Když se rozednívá/Kad svane dan (EF) Vracím se domů/Je rentre a la maison Ztracená tvář Dnes žít, zítra zemřít/Hadaka no jukyu-sai (EF) Děti ráje /Les Enfants du paradis Děti ráje v kontextu naší doby (EF) Přepadení/Stagecoach Best of 2012 part I. Kaneto Šindó v kontextu japonské kinematografie Není stále zamračeno Procesí k panence (EF) Epidemie/Epidemic (EF) Krev/O Sangue Génius systému (Zlatá éra Hollywoodu) Láska Jeanny Neyové/Die liebe der Jeanne Ney Hořící keř 1 Romantický příběh od řeky Sumida/Bokuto kidan (EF) Dellamorte Dellamore (EF) Výstřednosti jedné plavovlásky/Singularidades de... Maják/Der Leuchtturm (EF) Lekce filmu podle Ilmara Raaga Hořící keř 2 Filip Beránek: Architektura 1948 – 1989, Michal Buráň... Komediomat - Improvizační jízda na trase talent-smích... (EF) Rukopis nalezený v zahraničí: o percepci filmu Rukopis... (EF) Dům z lávy/Casa de Lava (EF) Jih proti Severu/Gone With the Wind Hořící keř 3 Best of 2012 part II. (EF) Loicu, vítej! Vilma (EF) Svlíkání (EF) Chci tě? (EF) Are You Feeling Good? (EF) Ostrov/Hadaka no shima (EF) Mlýny smrti/Death Mills Vůdce daroval Židům město/Der Führer schenkt den... 1. 8. - 15:00 LÁHOR/soundsystem – Diskrétní den (EF) Kosti/Ossos Divadlo VOSTO5 - Stand´artní kabaret Sněhurka: Jiný příběh/Blancanieves (EF) Třída - Život poté (epizoda 1)/Klass - Elu pärast 1 2. 8. - 23:30 (EF) Třída - Život poté (epizoda 7)/Klass - Elu pärast 7 (EF) Divoká řeka/Wild River Hledá se prezident 1. 8. - 23:30 (EF) Svět valčíků/Swing Time Longital DJ Růžový Partner Disjockejové - DJ Martin (Petr/MIDI LIDI) + DJ Mirka... Bez doteku (EF) Big Lebowski (EF) Lusitánské fado/Fado Lusitano (EF) Fado Po stopách krve 2. 8. - 11:30 (EF) Austeria (EF) Zombi 2
90 90 73 115 192 30 96 96 90 67 82 102 95 90 100 80 116 104 64 83 90 80
DCP 35 mm 35 mm 35 mm DCP
2012 2001 1965 1970 1945
35 mm DVD
1939 2012
35 mm 35 mm DVD 35 mm
1949 1961 1987 1989
35 mm DCP 35 mm Blu-ray DVD DVD
1927 2013 1992 1994 2009 1972
DCP
2013
SB/AJ/ČJ PO/AJ/ČJ ČJ JA/ČJ/FJ/AJ/ČJ ČJ AJ/ČJ/ČJ ČJ ČJ ČJ DA/AJ/ČJ PO/AJ/ČJ ČJ /-/NE/ČJ ČJ JA/-/ČJ AJ/-/ČJ PO/AJ/ČJ NE/ČJ/AJ ČJ
90 110 233 80 79 17 20 16 15 11 96 22 22
35 mm Blu-ray DCP DVD DVD DVD DVD DVD DVD Blu-ray DVD 35 mm
1994 1939 2013 2012 2012 2012 2012 2012 2011 1960 1945 1944
PO/AJ/ČJ AJ/ČJ/ČJ ČJ ČJ/AJ/ČJ ČJ/AJ/ČJ/AJ/SR/AJ/JA/AJ/ČJ AJ/-/ČJ NE/-/ČJ
97
35 mm
1997
PO/AJ/ČJ
104 56 82 110 90 103 60
DVD DVD DVD 35 mm DVD 35 mm
2012 2010 2010 1960 2013 1936
ŠJ/ČJ/ET/AJ/ČJ ET/AJ/ČJ AJ/ČJ/ČJ AJ/ČJ/-
Blu-ray DCP DVD Blu-ray 35 mm Blu-ray Blu-ray
2013 2013 1998 1995 2007 1969 1982 1979
ČJ AJ/ČJ/PO/AJ/ČJ PO/AJ/ČJ ČJ PL/AJ/ČJ AJ/-/ČJ
(EF) (EF) (EF) (EF) (EF) (EF) (EF)
65 90 95 90 166 116 91 90 171 104 116
35 mm 35 mm 35 mm 35 mm DCP Blu-ray Blu-ray
1985 1930 2009 1988 1968 2012 1985
35 mm DVD Blu-ray
2000 1944 1999
120 72 117 6 113 90 102 91
host
F. Nazareth
D. Čeněk M. Ciccotti, N. Mikesková J. Flígl
I. Hejlíčková hraje: George Cremaschi ad.
F. Nazareth I. Raag
I. Christie P. Costa Š. Hulík, V. Kotek ad. J. Volek
P. Costa
I. Raag I. Raag
čtvrtek 1. 8. 08:30 09:00 09:30 11:00 11:30
12:00
Kino Hvězda Slovácké divadlo Klub kultury Kino Reduta 1 Kino Hvězda Slovácké divadlo Kino Mír Kino Reduta 2 Klub kultury Kino Orlovna Kino Reduta 1
Stereo Maroko/Morocco Líbánky/Medeni mesec Kanibalové/Os Canibais Tenkrát na Západě/C’era un volta il West Aglaja Návrat oživlých mrtvol/The Return of the Living Dead Muzikál na hollywoodský způsob (EF) Ve Vandině pokoji/No Quarto da Vanda Kolberg (EF) Návrat ztraceného ráje/Return to Paradise/Which...
AJ/-/ČJ AJ/ČJ/SB/AJ/ČJ PO/AJ/ČJ AJ/ČJ/MA/AJ/ČJ AJ/-/ČJ ČJ PO/AJ/ČJ NE/-/ČJ AJ, ČJ/ČJ/-
F. Nazareth
V. Hába P. Costa
legenda: česky=ČJ, anglicky=AJ, francouzsky=FJ, německy=NE, polsky=PL, slovensky=SR, rusky=RU, portugalsky=PO, srbsky=SB, srbochorvatsky=SC, maďarsky=MA, estonsky=ET, japonsky=JA, dánsky=DA, persky=PE, španělsky=ŠJ, overvoice=OV, english friendly=EF
8
