fax: , mail: Prohraný soud bude Mìsto stát 74 milionù

INZERCE

è.8Lsrpen 2014Lroè. 22/13Lwww.obeliskval.czLtel./fax: 606 377 400, 571 621 248 mail: [email protected] INZERCE

INZERCE

Obelisk

Prohraný soud bude Mìsto stát 74 milionù

(mi)Zdá se to neuvìøitelné, ale prùšvihùm stávající radnice opravdu ještì není konec. Tentokrát je ve høe více než sedmdesát milionù, o které mìsto (potažmo jeho spoleènost ST Servis) patrnì pøijde v dùsledku prohraného soudního sporu se spoleèností SKANSKA kvùli stavbì bazénu. Vùbec nejzajímavìjší na této kauze je to, že rozhodnutí dovolacího orgánu - Nejvyššího soudu ÈR padlo již v bøeznu letošního roku. Starosta Èásteèka ale nepovažoval za nutné o této skuteènosti, která bude mít zásadní vliv na mìstskou pokladnu v budoucích letech, za témìø pùl roku zastupitele a veøejnost informovat. O co vlastnì v celé vìci jde? Je to jako obvykle u tìchto pøípadù složité, celou vìc je tedy nutno zestruènit. Stavba bazénu byla politickým tématem, které hýbalo mìstem už pøed rokem 1989. Výstavbu se dlouho nedaøilo prosadit. Odpùrci krytého bazénu poukazovali na jeho investièní a provozní nároènost a tak rozhodnutí padlo až za koalice lidovcù, ÈSSD a ODS, která mìstu vládla v letech 2002-2006. O výstavbì bazénu, na jehož financování si mìsto muselo pùjèit, bylo rozhodnuto zkraje roku 2005. Problémy s realizací této stavby, k níž se až nezdravì upnul tehdejší místostarosta Mikušek, zaèaly již ve stádiu projekèních pøíprav, pak pøi zakládání stavby a táhly se až do samého konce. Kromì výhrad k samotné kvalitì díla bylo zásadním problémem nedodržení termínu pøedání stavby, jež se protáhla o rok. Jen projekt se pøitom prodražil o milion korun a stavba samotná se ze slibovaných 130 milionù vyšplhala na 200 milionù. Bazén byl slavnostnì otevøen 30. kvìtna 2008.To už ale na radnici témìø dva roky znovu vládla ODS s novou tváøí - Jiøím Èásteèkou, spoleènì s ÈSSD a Nezávislými (J.Pernickým), ale už bez lidovcù. Bazén se opìt stal žhavým politickým tématem, ODS prosadila vytvoøení tzv. "bazénové

komise" a mìsto nakonec šlo do soudního sporu s požadavkem úhrady penále za zpoždìní díla ve výši 31 mil. korun. Pøestože bylo jasné, že pùjde o komplikovaný a drahý spor a že protistrana má prostøedky a zkušenosti na to, aby nasadila tìžký právnický kalibr, oslovilo vedení mìsta spøáteleného, takøka dvorního mìstského advokáta JUDr. Igora Zmydleného. Zpoèátku to vypadalo, že sázka na lokální právnické "eso" byla tou správnou volbou. Mìsto (respektive ST Servis) vyhrálo pøi jak u Krajského soudu v Ostravì v r. 2010, tak i Vrchního soudu v Olomouci o rok pozdìji. Už to vypadalo, že 31 milionù nakonec pøece jen v mìstské pokladnì skonèí. Ve skuteènosti tedy o nìco ménì, nebo odmìna pro JUDr. Zmydleného za vyhraný spor mìla mít podle informace, jež zaznìla na zastupitelstvu, podobu sedmimístné cifry. Jenomže, jak už to tak obèas bývá, takøka vyhranou právní válku nakonec rozhodla poslední bitva a v té mìsto u Nejvyššího soudu ÈR neuspìlo. Rozsudky pøedchozích dvou soudù byly zrušeny ve prospìch SKANSKY. Tuto prohru zpùsobila na první pohled jednoduchá právní klièka, na kterou mìl asi pøijít už èlovìk, který smlouvu za mìsto kontroloval a kterou mìl bezesporu odhalit (a neodhalil) i JUDr. Zmydlený. Smlouvu totiž za dodavatele uzavíral èlovìk, který byl zároveò i ve statutárních orgánech firmy, což se vyluèuje, a smlouva byla NS shledána neplatnou od samého poèátku. Ve svém zdùvodnìní rozsudku Nejvyšší soud doslova uvedl: "Žalované (tedy ST Servisu) tudíž v dobì uzavírání pøedmìtné smlouvy o dílo mìlo a mohlo být známo jak to, že J. È. je èlenem pøedstavenstva akciové spoleènosti, jež má být druhou smluvní stranou, tak též to, že za pøedstavenstvo jménem této spoleènosti jednají buï všichni èlenové pøedstavenstva spoleènì anebo spoleènì dva èlenové pøedstavenstva." dok. str. 2 INZERCE

2

srpen 2014

Geodetické práce. Ladislav Vrána, Bøí Èapkù 104. 604 213 873, 571 611 007, www.geodet-vrana.eu

Pùjèka 2,3 milionu pro hokejisty šitá horkou jehlou Rekord - za tøi týdny betonové zábrany u pøechodu nabourány 3x!

(ji)Žádost hokejistù o bezúroènou pùjèku od Mìsta ve výši 2,3 milionu pøedložil místostarosta Pernický zastupitelùm na jejich èervnovém zasedání. „Nebudu komentovat obsah. Žádost Bobrù byla adresována na starostu a Radu mìsta, kterou jsem byl povìøen, abych ji posunul do zastupitelstva,“ uvedl místostarosta Pernický. V rozporu se svým úvodním konstatováním však v materiálu zastupitelùm žádost doporuèil schválit! Bobøi chtìjí použít peníze na likvidaci závazkù z minulých let a stabilizovat èinnost hokejového klubu. Pùjèku navrhli splácet v pìti splátkách, první v øíjnu 2016, poslední v kvìtnu 2018. Žádost podal Ing. Josef Vávra. Vlastislav Navrátil kritizoval, že se nikdo z HC neobtìžoval pøijít si žádost obhájit. „Takhle si žádost o pùjèku nepøedstavuji i s ohledem na to, jak probíhá komunikace s oddílem. Za sebe øíkám, že s tím nesouhlasím.“ Vyjádøil se také Ing. Denk: „Vícekrát jsme tu vystupovali, jak by mìla žádost procedurálnì být. Nelze ji dát dva dny pøed jednáním zastupitelstva, když nemáme èas shromáždit informace.“ Informoval také o závazku hokejistù, který byl ke konci loòského roku ve výši 1,5 milionu, k 31.5 je to 1,38 milionu. „Jestliže chce spoleènost HC Bobøi

peníze, bude muset udìlat zmìny. Zatím nejsou provedeny. Je hodnì vìcí, které ještì nejsou v souladu. Nejjednodušší by bylo materiál stáhnout a vrátit se k tomu v záøí. Druhá vìc je, jak my mùžeme pomoci. Pùjèka se ale nejeví jako ideální øešení,“ doplnil Denk. Starosta se zastal svého zástupce Pernického: „Materiál byl pøedhozen, bylo slíbeno, že zástupci pøijdou, že dostaneme materiály, že budou realizovány personální zmìny, které povedou ke snížení provozních nákladù. Sami jsme si nebyli jisti, jestli materiál pøedložit. Pøimlouval bych se za stažení, nech projde klasickým koleèkem. To ještì nezakládá skuteènost, že najdeme peníze. To bychom si museli pùjèit, abychom si pùjèili,“ vyjádøil se starosta. „Mùžeme najít cestu, jak pomoci. Na jedné stranì pomáháme TJ, nebylo by fér se ke druhému otoèit zády,“ zastal se hokejistù Ing. Netolièka a doporuèil, aby do jednání s Mìstem vstoupilo sdružení HC 2000. „Musíme si uvìdomit, kolika penìzi už jsme hokejistùm pomohli, pomoc TJ je výjimeèná,“ oponoval Vlastislav Navrátil. Materiál byl stažen z jednání, ale s nejvìtší pravdìpodobností se na nìj vrátí ještì pøed volbami, v záøí.

(mi)Prohraný spor u Nejvyššího soudu neznamená jen povinnost vrácení vysouzeného penále 31 milionù korun. SKANSKA se na ST Servis obrátila s požadavkem na úhradu dalších 43 milionù za rozdíl mezi odhadní cenou díla a sjednanou, za soudní výlohy a za úroky z vysouzeného penále. Pravdìpodobnost, že tyto peníze bude muset ST Servis, resp. Mìsto uhradit, se pøitom rovná témìø jistotì. Problémem by se mìlo údajnì zabývat záøijové zasedání Zastupitelstva, v dobì

uzávìrky èísla však zastupitelé žádné podklady k této kauze nemìli. Jak už ale bylo zmínìno výše, o prohraném sporu a hrozbì sedmdesátiètyømilionové díry v mìstském rozpoètu starosta zatím své kolegy nijak neinformoval, možná v nadìji, že se vše podaøí až do voleb udržet v tajnosti. Stojí tedy za to pøipomenout slova Jiøího Èásteèky z roku 2008, pronesená v souvislosti s požadavkem Mìsta na uplatnìní penále: "Nezameteme to pod koberec, to by musel být hodnì veliký."

(jv)Druhé kolo grantù schvalovali zastupitelé na svém pøedprázdninovém zasedání. V oblasti sportu bylo 30 tisíc pøidìleno oddílu kuželek na úèast žen na Evropském poháru ve Varaždinu. V sociální oblasti finance obdrží Dobrovolnické centrum ADRA na èinnost dobrovolníkù ve zdravotnických zaøízeních nebo Svaz neslyšících a nedoslýchavých. „Není èástka 400 tisíc na granty moc vysoká, když si nemá kdo o nì požádat a málem nemá kdo vyèerpat?“, zajímal se zastupitel Navrátil. Místostarosta Krchòák zareagoval, že objem financí odpovídá døívìjším grantùm. U ekologických grantù se zastupitelé pozastavili nad pøíspìvkem 10 tisíc pro odchytnou stanici ptactva v Bartošovicích, nebo ta spadá pod ÈSOP Nový Jièín. „Je to, jakoby urologiètí pacienti spadali do Vsetína nebo Zlína,“ použil pøirovnání místostarosta Krchòák. Vedoucí komunálního odboru Chajdrna ale namítl, že stanice není povinna se postarat o živoèichy z našeho mìsta. „Je

oprávnìný dotaz pana Mikuška, kolik dávají ostatní obce, protože my tímto zpùsobem sanujeme možné problémy okolních samospráv.“ Lidovci proto dali protinávrh, aby grant 10 tisíc byl pøidìlen Zlatým šípùm, kteøí žádali o pøíspìvek na expedici Slovenský ráj, ale ten jim byl zamítnut. „Ptala jsem se Ing. Gaškové, zvíøat je hodnì, mají žádost pokaždé, nikdy se jim nedalo. Zlaté šípy dostávají pravidelnì,“ namítla Milena Medková. „Je to výlet pro Zlaté šípy, proè bychom to mìli podporovat?“, pøitakal jí Dr. Krchòák. Návrh lidovcù neprošel, stejnì jako pùvodní návrh na rozdìlení grantù, pro který hlasovalo pouze 11 zastupitelù. Na návrh Navrátila se zastupitelé odebrali na poradu. Po ní Milena Medková prohlásila, že se pøi hlasování spletla (když se zdržela) a desetitisícový grant pro stanici v Bartošovicích byl tak napodruhé schválen. Stejný grant obdrželo ÈSOP na osvìtové a vzdìlávací akce pro dìti.

(red.)To si pøipadáte jako v blázinci. Za tøi týdny tøikrát nabourané betonové zábrany naplnìné štìrkem u pøechodu pro chodce pøímo pøed Policí ÈR. Od doby, kdy tyto objekty dìlníci firmy Vacula na vozovku umístili, což bylo nìkdy pøed tøemi lety, se na nì napíchlo zhruba deset vozidel. Taková èetnost kolizí podsouvá kacíø-skou otázku, zda-li byla projektantem, nebo kdo o typu pøíslušného dopravního objektu vlastnì rozhodl, zvolena ta správná a vhodná forma. Slovy klasika - "kdepak asi soudruzi udìlali chybu?". Jenomže ono jak to je k smíchu, tak i zároveò není. Pøechod je pomìrnì frekventovaný a skuteènost, že se zatím nikomu nic nestalo, jen malý zázrak. A fakt, že každé takové uvedení do pùvodního stavu vyžaduje hodiny práce nìkolika dìlníkù a tìžké techniky, omezení dopravy a že to pokaždé stojí nìkolik desítek tisíc korun i z našich kapes, by stál za zamyšlení, jestli je dané øešení pro dané podmínky opravdu tím nejvhodnìjším.

Prohraný soud bude Mìsto stát 74 milionù Bezdomovci jsou viditelným problémem mìsta

Pøi grantech se na Zlaté šípy nedostalo

(ji)Zprávu o stavu veøejného poøádku na území mìsta pøednesl zastupitelùm na jejich èervnovém zasedání npor. Bc Ivan Tozsér. V loòském roce nebyly závažné trestné èiny, zvedly se ale pøestupky a poèet pøijatých oznámení. 34 policistù (vèetnì vedení a jedné policistky na mateøské dovolené) prošetøuje dennì 13 oznámení. „Policisté jsou zcela vytíženi. Je to práce na úkor volného èasu a rodiny,“ uvedl na úvod Tozsér. Nejvìtším problémem ve mìstì je majetková trestná èinnost - krádeže motorových vozidel a vloupání. Vìtšina pachatelù není místních. Za 3 mìsíce tu bylo odcizeno 11 vozidel, z toho 9x Octavia. V bøeznu byli zadrženi dva pachatelé ze Slovenska, byla objasnìna sériová trestná èinnost, od té doby nebyl pøípad odcizení vozidla. Zvýšil se i poèet krádeží jízdních kol.  Obrovským problémem je trestná èinnost bezdomovcù, jichž tu pøibývá vzhledem k velmi vstøícnému pøístupu ze strany mìsta: „Nastìhoval s k nám bezdomovec z Teplic v Èechách, kde neúspìšnì žádal o pøíspìvek, stejnì jako pak v Pøerovì a v Hranicích, ale dostal jej až ve Val. Meziøíèí a už tady zùstal. Nebo je tu paní z Ústí n/L., která pøišla ohlásit neplacení výživného. Dostala se tu tak, že jí kámoška poradila, že u nás za ni všechno zaplatí. Sociálka jí tu platí 9.600 mìsíèní nájem. Tento problém by se mìl zaèít øešit. SM kraj za mìsíc vyplatí na soc. pøíspìvky 960 mil korun. Nᚠsociální systém je benevolentní, spousta lidí toho zneužívá,“ vyjádøil se npor. Tozsér s tím, že tu trvale žije 18 bezdomovcù, z toho pouze 5 je místních! Tento problém v takové intenzitì

v Rožnovì ani ve Vsetínì nemají...   Nárùst oznámení je na úseku pøestupkù v dopravì. Bylo zde 193 nehod nejvíc z celého okresu, poèet úmrtí klesl, èasté jsou nehody pod vlivem alkoholu, ale i psychotropních látek. „Val. Meziøíèí je problematické z hlediska dopravy. Letní sezona je katastrofa. Dokud nebude obchvat, my s tím nic moc neudìláme,“ øekl npor. Tozsér. Zastupitel Navrátil se v následující diskuzi vyjádøil k problematice bezdomovcù: „Dìsí mì nárùst bezdomovcù, Není to i díky nám a naší politice - noclehárny, azylové domy, podpory apod.?“ Na to reagovala Zdislava Odstrèilová: „Argument je používán proto, že nevíme, jak by to bylo, kdyby tu sociální služby nebyly. Nᚠstát je pomìrnì štìdrý, nic s tím nenadìláme. Provozujeme sociální služby, protože nám není jedno, co s tìmi lidmi je. V každé spoleènosti se vyskytují a je potøeba na nì reagovat. Není úmìra mezi vyšší podporou a více bezdomovcù.“ „Probírali jsme to nìkolikrát. Jasnì je stanovena vyhláška, podle které postupuje naše sociální oddìlení. Pokud to chcete zmìnit, pak zajdìte na ministerstvo sociálních vìcí. Naše pracovnice postupují podle zákonù,“ vyjádøil se také místostarosta Krchòák. „Nesouhlasím s tím, že když je štìdrý stát, nemùže se s tím nic dìlat. Pokud stát vydává neúèelnì peníze, mùžeme zefektivnit sociální služby,“ reagovala Ing. Brouwerová. Diskuzi zastupitelù uzavøel starosta podìkováním za pøíspìvek i úsilí, s jakým policie chrání bezpeènost našich obèanù. INZERCE

3

INZERCE

srpen 2014

4

VYBERTE AKTIVNÍ KANDIDÁTY

Srpen zdánlivì vybízí k prázdninovému klidu a v našem mìstì teprve zaèínají promítat v „letním“ kinì, když se léto spíše chýlí ke konci. Pøírodní kino na Bystøièce promítá v pohodì celé léto a nikomu to nevadí. Valmez má svá špecifiká, pøièemž øešení bývá vždy zakopáno ve slabé vùli najít cestu. A to je tak ve všem. Jde o vùli vedení mìsta a jejich stranických spojencù z øad nejvyšších úøedníkù mìsta, pokud ovšem nenarazí politici na vùli nejvyšší – na obèanskou spoleènost. V tomto pøípadì zachování amfiteátru a potažmo letního kina podpoøilo velké množství obèanù a pamatuji na pøeplnìné, z maringotky pouštìné letní kino a tolik zesmìšòované tepice-petice obèanù byla tehdy (aspoò èásteènì) vzata na milost. Amfík se opravil, zkolaudoval a letòák nesmí pøekroèit desátou hodinu... Proè to všechno popisuji? Dùvod je nasnadì. Blíží se termín veledùležitých místních voleb. Na jedné stranì obèané (volièi i nevolièi) jednotlivci, kteøí tvoøí obèanskou spoleènost, a na druhé stranì lidé z této komunity, kteøí chtìjí být zvoleni. Tady se zastavím a podtrhnu dvì skupiny obèanù: volièi a kandidáti. Vìtšina obèanù-volièù nadává na politiky, na jejich nemravnost a nekompetentnost, jakoby žili politici nìkde ve vyšších patrech stratosféry, kterou místní nemohou ovlivnit. Mohou, a to právì svou úèastí ve volbách, svým výbìrem! Tomu se øíká vzájemná zodpovìdnost obèanù vùèi sobì, své rodinì, známým a spoluobèanùm ve Valmezu. Jaká bude komunální politika ve Valmezu, rozhodne tolik nìkterými politiky pøezíraná obèanská spoleènost. Hodí se pøipomenout volièùm i troufalé pojmy lidské pospolitosti a vzájemného respektu, které by nemìly být jen teorií bláznivých snílkù (Václav Havel), ale praxí každodenního života, jak se dìje napøíklad v severských zemích, jako je Dánsko nebo Švédsko. Jednoduše: házet bìžnì nedopalky cigaret, papíry nebo plechovky od piva na zem, to dìlají lidé, kteøí žádný respekt k obèanùm Valmezu nemají. Nejít k volbám není známkou obèanské zodpovìdnosti k sobì ani k druhým. Je to souèástí èeské nátury anebo jsou Dáni prostì vyspìlejší národ? Pøíliš nemeditujme a zmìòme to. Zkuste vybrat ze široké nabídky 12 volebních seskupení ty aktivní, solidní a zkušené ženy a muže. Zaberte a volte, obèané Valmezu! Už slyším ty náøky, jak není koho volit...“Ále je“, odpovídám, jen je tøeba získat informace, poptat se a sledovat volební kampaò. Kandidátù je ve Valmezu skoro 300, takže vybrat 25 tìch vzdìlaných, solidních a aktivních by nemìl být problém. Vodítkem pro Vᚠvýbìr by mohlo být dosažené vzdìlání a profese, jejich motivace jít do zastupitelstva a ochota pracovat pro Valmez, tím myslím úèast a pøípravu na schùze, hledání lepších øešení, ochota komunikovat s obèany a jejich dobré pøipomínky uvádìt do života mìsta. Motivace by mìla být ta nejušlechtilejší: dìlat vše pro blaho Valmezu, když tady žijeme. Ale není tomu tak vždy. Nìkteøí lidé stojí o urèité postavení ve mìstì, jiní (a není jich málo) tam jsou a možná budou, øeknìme zejména morálnì, ve støetu zájmù, což je napø. v Holandsku naprosto nemyslitelná vìc, aby øeditelka základní školy mohla být radní nebo øeditelé mìstem placených èi založených organizací rozhodovali v zastupitelstvu. Novinkou budou kandidující úøedníci a neslýchanou vìcí i kandidující vedoucí odboru, což nemá ve vyspìlých zemích obdoby. Dokonce budou tito lidé v urèité chvíli brát peníze z mìsta ve formì mzdy a zároveò hlásat politické prohlášení o tom, jak oni ví nejlíp, co je pro mìsto nejlepší. No, tak tyto „politiky“ radìji vùbec nevolit. Až nebudou zmínìní dvojjací lidé zamìstnáni na mìstì, nech si kandidují, jak chtìjí. Jejich motivace se mísí s osobními zájmy, zájmy jejich kamarádù z úøadu a rozvojem mìsta. Zkrátka mezi politiky a úøedníky musí existovat urèitá dìlící linka jako mezi mocí rozhodovací a výkonnou. Nelze sedìt jedním zadkem na obou stranách. Z tohoto pohledu velmi rychle pochopíte, komu jde o vlastní kapsu nebo o zájmy mìsta. Rodièe nech nezapomenou na optimalizaci školství, která byla nìkolikrát tlaèena, co pøinesla, a ti, kdož prosazovali zrušení (pak spojení) ZŠ Žerotínova, budou spící optimalizaci znovu oživovat po volbách. Dejme pøednost osobnostem, které nìco dokázaly ve svém oboru, kteøí aktivnì pro lidi tvoøí a kteøí chtìjí využít své schopnosti pro zájmy mìsta, nemají boèní úmysly a nebojí se klást otázky a øíkat nahlas to, co si myslí. Naše hnutí Provalmez takové ženy a muže usilovnì hledalo a bude je bìhem kampanì pøedstavovat. Když se nám všem podaøí vybrat ty nejlepší z nás, tak Vám øíkám už nyní, že to nestaèí. Lepší politici nezaruèí vysnìné blaho Valmezu. Nehledejme v politicích spasitele. Hledejme je sami v sobì, v obèanské spoleènosti a ve vzájemném respektu. Irena Brouwerová, www.provalmez.cz

srpen 2014

O modrých brýlích lídrynì ODS Ještì nedávno jen hrdá úøednice (jak sama sebe tituluje) a nyní již i lídrynì (to je ale ošklivé slovo, že?) kandidátky ODS do komunálních voleb v našem mìstì, Ing. Hana Skácalová, se nám doslova probudila. Z šedivého úøednického poupìte se bìhem pár mìsícù promìnila v tmavì modrou politickou kvìtinu. Jeden by neøekl, jak èlovìka pøihláška do politické strany zmìní. A tak se nám s Hanou Skácalovou tak trochu roztrhl pytel. Ve svém blogu sice nejprve negativnì pokárala zastupitele, že by chtìli o nìèem rozhodovat, a pak se vysmála obèanùm, co podepisují petice. Vzápìtí odboèila do pozitivna a vyznala se z lásky k našemu mìstu, které je díky ODS a jejímu obìtavému úsilí o veøejné blaho takovým malým rájem na zemi, kam se jen èlovìk podívá. Nemyslím, že by s její ódou na opravené chodníky souhlasili tøeba dùchodci nebo maminky, kteøí pravidelnì padají a zapadávají do zákeøných jam na betonovém nájezdu na most v Kozinì, ale budiž. Optimismus, jak známo, je opium lidstva, tak nechme se paní inženýrku opíjet, by by to mìlo být jen chválou vlastního ocasu. V rozhovorech, které první dáma ODS ve mìstì poskytla lokálnímu tisku, se snaží pùsobit dojmem nové, minulostí ODS nedotèené politièky, která pøichází povznést politickou scénu ve mìstì, nebo právì v našem mìstì je ODS tvoøena samými férovými, pracovitými a obìtavými lidmi a zaslouží si její pomoc. Jako èlovìk, který veøejné dìní ve mìstì sleduje kontinuálnì již pìtadvacet let a který si obèas i nìco pamatuje, vidím Hanu Skácalovou ale jinýma oèima. Vidím úøednici, která vždy aspirovala na to být nìèím více než "jen" úøednicí, která vždy umìla vycházet pøáním starostù a vùbec politikù tak, aby byla nepostradatelná a také nedotknutelná. Která umí být medovì sladká, když si to situace vyžaduje a chce dosáhnout svého, ale stejnì tak i nenávistná, když se jí nìkdo dovolí postavit na odpor. Své by o tom mohl vyprávìt mírumilovný Jiøí Hruška, který si nedávno po vyjádøení nesouhlasu s tvrzením Hany Skácalové vysloužil tak nedùstojnou porci sprostoty, až mi jej bylo líto. Ale a jsem konkrétní. Pøed osmi lety jsem tehdy nového starostu Èásteèku upozoròoval, že se chystá podepsání pro mìsto nevýhodné smlouvy na pronájem restauraèních provozù v KZ na pìt let. Za pøítomnosti Ing. Skácalové, pod kterou záležitosti KZ spadaly, bylo pøislíbeno, že smlouva podepsána nebude a že se podezøelé podmínky provìøí. V rozporu s tímto slibem byla smlouva s požehnáním Ing. Skácalové ale vzápìtí uzavøena, a to dokonce s falešným datem. Starosta Èásteèka na to reagoval prohlášením, že Ing. Skácalová bude za toto selhání potrestána, což se ale nikdy nestalo. Jak ukázal vysoutìžený pronájem po tomto pìtiletém období, mìsto, resp. kultura, tak každým rokem díky požehnání Ing. Skácalové pøišla o nejménì 300 000 Kè na nájmu, tedy celkovì minimálnì o 1,5 milionu korun. Nutno dodat, že nájemce restauraèních prostor, který takto lukrativní smlouvu získal, byl èlen ODS stejnì jako starosta a jako je dnes Ing. Skácalová. Ing. Skácalová ráda sebe samu prezentuje jako férového a pøímoèarého èlovìka, jehož odbor na mìstì nemá žádné kostlivce ve skøíni. Ani o tomto nejsem tak zcela pøesvìdèen. Pøed tøemi lety náhle, ze „zdravotních dùvodù“, rezignoval øeditel ZŠ Køižná. Této rezignaci pøedcházel opakovaný tlak èásti uèitelského sboru i rodièù, poukazující na mnohoèetné porušování zákona ve škole, nedostateènou péèi o dìti i osobní obohacování. Uvedenému tlaku Ing. Skácalová

opakovanì oddolávala tak dlouho, až to bylo neudržitelné a do hry se následnì vložila i Policie ÈR. Øediteli bylo s pomocí Ing. Skacalové umožnìno po bolševicku odejít z uvedených „zdravotních dùvodù“. Celá vìc šla nakonec do ztracena, pøestože bylo auditem prokázáno, že si øeditel neoprávnìnì vyplácel finanèní prostøedky, že absentoval ve výuce, kterou za nìj nevedl vùbec nikdo nebo nekvalifikované síly nebo že bylo „nestandardnì“ zácházeno s majetkem školy a odborù. Pomiòme fakt, že zmínìný øeditel byl oblíbencem tehdejší místostarostky a ptejme se, jak je možné, že Ing. Skácalová nezasáhla a nezjednala poøádek vzápìtí poté, co byla na prohøešky øeditele školy upozornìna? ZŠ Køižná se týká další ukázka "férovosti a objektivity" Ing. Skácalové - pøedloòské výbìrové øízení na nového øeditele. Jako èlenka výbìrové komise spolu s místostarostou Pernickým evidentnì úèelovì znevýhodnila nejvážnìjšího protikandidáta dnešní øeditelky. Jako údajnì „nestrannᓠtak k øeditelskému místu pomohla své dnešní stranické kolegyni z ODS a zároveò radní, která rozhoduje i o jejích odmìnách. O tom, že Ing. Skácalová je více "hrdou“ než bezchybnou úøednicí, která nepøíliš zvládá sledovat dìní na školách a naplòovat kontrolní funkci svého odboru, svìdèí pøípad z letošního roku ze ZŠ Masarykova. Tam byly chybou vedení školy neoprávnìnì vyplaceny statisíce korun, èímž došlo nejen k porušení zákona, ale i znevýhodnìní ostatních škol a jejich zamìstnancù. Øeditel školy, stranický kolega a spolukandidát Ing. Skácalové do komunálních voleb si pouze vymìnil místo se svým zástupcem a tím celá vìc skonèila. Za stejnì hodnocený prohøešek, tedy porušení rozpoètové káznì, byla øeditelka KZ Zelinková ale takøka na hodinu vyhozena. Ing. Skácalová je typem úøednice, která ví nejlépe, jak se mají vìci dìlat a nepotøebuje k tomu ani zastupitele, ani odborné komise. A svá stanoviska si prosazuje i bez ohledu na tyto orgány. Pøed lety zastupitelstvo po dlouhých diskuzích rozhodlo o využití jižního køídla zámku Žerotínù pro projekt MUZA, tedy pro spolupráci KZ se ZUŠ. Projektu ale nepøála Mgr. Lacinová. Ing. Skácalová rozhodnutí tedy tak dlouho opomíjela (pøestože 20 milionù státní dotace šlo úèelovì právì pro využití pro ZUŠ), až je z toho dnes nepotøebné Muzejní a galerijní centrum. Mìstská lídrynì ODS Hana Skácalová také patøí k nesmiøitelným nepøátelùm ZŠ Žerotínova a propagátorùm její likvidace, a už nazvané jakkoliv. Když už se to pro odpor veøejnosti opakovanì nepodaøilo, je alespoò trestem z odboru ovládaného Ing. Skácalovou to, že se do budovy ZŠ Žerotínova takøka neinvestuje. Nìkteré opravy si dokonce škola hradí z vlastního rozpoètu. To vše za situace, kdy mìsto právì do ZŠ Køižná a Masarykova v posledních letech "nasypalo" desítky milionù korun. I já mám stejnì jako Ing. Skácalová Valašské Meziøíèí rád. Ostatnì, na rozdíl od ní, jsem se tady narodil a celý život zde i žiji. Prožil jsem tady nejlepší studentská léta, první lásky i narození dvou dcer. O to více mì ale naplòuje smutkem, jak naše mìsto ztrácí dech, jak se zde nepokrytì krade a plýtvá penìzi všech obèanù, jak z nìj odcházejí mladí lidé, protože mají pocit, že jim tady to mìsto nemá co nabídnout. Na rozdíl od hrdé úøednice si nemyslím, že tomuto mìstu pomùžou modré stranické brýle a rozplývání se nad jeho krásou a dokonalostí. Je nejvyšší èas nazývat vìci pravými jmény. To ale lídrynì Hana Skácalová, jako správný politik ODS, nechce a asi ani neumí. Marek Irgl INZERCE

5

INZERCE

srpen 2014

6

Názory

Pøišli jak smrad, beze slova a plíživì. Vystavili velkou èást mìsta neuvìøitelné zátìži naprosto neakceptovatelné v civilizovaných zemích. Èekali jsme, že vedení mìsta, mající své povinnosti dané zákony, zakroèí (mj. na základì nesèetných stížností) proti tak surovému zasahování do soukromí obyvatel, jedinou odpovìdí bylo mlèení a neèinnost. Situace se každým rokem zhoršovala. V roce 2010 pøibyla dvoudenní Grillparty, kde pan Klíma navíc nasadil tak velkou marži na toalety, že ruka trhu zmìnila naše ulice v jeden velký a levný záchod. (Setkali jsme se s ním na toto téma, a pøestože vùbec nic nepochopil, protože nám zaèal pøednášet o cenách èistících prostøedkù, je pravdou, že pøíští rok obešel nejbližší domy, omluvil se za újmu, kterou zpùsobí, a pozval nás na svoji akci s tím, že na každý dùm poskytl dvì piva a poukázku na nìjaký svùj produkt s tím, že si musíme doplatit. Prostì, když jsme si maso koupili v obchodì a pøipravili na zahradì, vyšlo to zhruba srovnatelnì a vìdìli jsme, z èeho to opravdu je. V dalším roce se však již neobtìžoval, pouze vyprovokoval hádku s panem Køenkem, kterou si údajnì nahrál a to byla poslední vzájemná komunikace.) V tom roce Gulášfest už expandoval do absurdního rozsahu. Na parkovišti pøed našimi domovy umístili kolotoèe, maringotky mìly vyvedeny hadice na splašky ke kanálùm nebo spíše tam, kam dosáhly. Byly tropické teploty a všude byl vražedný hluk a smrad. Chtìli jsme se bránit a sepsali petici. Dozvìdìli se o ní a pan Zahradníèek s panem Nesvadbou pøišli s námi vyjednávat a nabídli nám peníze. Nesouhlasili jsme s tím, že to, co tu dìlají, není možné penìzi nahradit a pak, že by je museli nabídnout pùlce mìsta. Vypukla asi hodinová hádka, kdy oni zastávali pozici výhrùžek a my však nemìli kam couvat. Nicménì jsme se radìji chtìli domluvit, protože jsme již vìdìli, že z podobných akcí mají obrovský finanèní zisk v øádech milionù a pomocí tìchto penìz pak dokážou zainteresovat vedení jednotlivých mìst tak, že zákony a poøádek se stávají naprosto druhoøadé. Dokonce jsme zaslechli, že v jednom mìstì se úplatný starosta stal tichým spoleèníkem tìchto organizátorù. Prostì jsme vìdìli, že když se nedomluvíme, bude následovat dlouhá a nepøehledná tahanice, ve které si budou hrdé úøednice, dle direktiv vedení, dìlat z obèanù tak nanejvýš srandu, to aby jim bylo v práci veseleji. Domluvili jsme se tedy na ústní, gentlemanské dohodì sestávající z tìchto bodù: 1. poèátkem sezóny se sejdem a budeme seznámeni s rozsahem všech aktivit u našich domù, což bude na dizkuzi 2. rozsah následujících akcí bude podstatnì regulován s ohledem na okolí 3. pøed každou akcí organizátoøi obejdou nejbližší domy, pozdraví, pøedstaví se, omluví se za následný nepoøádek a mohou nás pøípadnì pozvat na své akce 4. neèekané problémy, zmìny vždy projednáme a pokusíme se najít øešení 5. nebudou vystupovat proti panu Miklišovi, který je oprávnìn podnikat a INZERCE

srpen 2014

Gulášfest a spol. tak, jak o nìm radnice nechce mluvit

podniká ze soukromého pozemku 6. pøihlásí se k odpovìdnosti za všechny škody, kterých se dopustí jejich hosté 7. za tìchto podmínek jsme ochotni souhlasit s jimi nabízenou èástkou 8. za to nikdo z našeho støedu nevyvolá proti nim žádnou akci 9. dohoda je ústní a nikdo ji nebude zveøejòovat (na pøání pana Zahradníèka) 10. poruší-li dohodu, by v jednom bodì, udìláme všechny potøebné kroky k tomu, aby i pro nì platily zákony Prakticky porušili všechno, už za mìsíc jsme ve mìstì zaznamenali šeptandu, že je vydíráme, pak si nechali upravit vyhlášku o poøádku ve mìstì, kde se „povoluje“ porušování zákonù, posílili si pozici na radnici, pøestali komunikovat, na pana Mikliše poslali hygienu a použili proti nìmu tržní øád. Takže teï již vedeme komunikaci pouze s úøady a naplòujeme bod è. 10.  Abychom poskytli obèanùm informaci o lidech, majících v tomto mìstì ještì poøád velké slovo, nabízíme níže jednu z mnohých komunikací. Vznikla poté, co pan Krupièka (bývalý zastupitel, dlouholetý èlen strany KDÚ-ÈSL, veterinární lékaø krajské veterinární správy, otec tøí dìtí, žijící bezúhonným životem) dal podnìt na zastupitelstvo mìsta, protože vìdìl, že se bude na nejbližším zasedání zabývat poøádkem ve mìstì. (zasláno e-mailem vìtšinì zastupitelù): „Vážení zastupitelé, obracím se na Vás jako obyvatel ulice Žerotínova ve Val. Meziøíèí a žádám Vás o prošetøení dodržování vyhlášky pro poøádání akcí typu Grill Party v našem mìstì. Zajímalo by mì, proè pøi letošním Grill Party nezasáhla mìstská policie a nechala akci v klidu probíhat až do ranních hodin tj. do 3.00 hod., když akce je povolena do 24.00 hod. Dùkaz o porušování vám mùžu doložit po zaslání protokolu o mìøení hluènosti z Krajské hygieny, kdy mìøení probíhalo v pátek 13.6.2014 až do 2.00 hodin a namìøené hodnoty hluku vysoce pøekraèovaly stanovené hodnoty pro noèní klid. Je pravda, že ve 24.00 hod. pøestala hrát živá hudba, ale po 24.00 pokraèovalo nìkolik tisíc návštìvníkù v akci (prodej alkoholu, reprodukovaná hudba, kolotoèe). Dále se ptám, proè mìstská policie nechodí pøi tìchto akcích na kontrolu v noèních hodinách do slepé ulice Žerotínova, kde se srocují vìtšinou nezletilí obèané a vesele konzumují na veøejnosti alkohol, moèí po celé ulici a taky se sem tam vyzvracejí pøed naše domy (viz. pøiložená fotografie). Vím, že ve ètvrtek 19.6.2014 má zastupitelstvo zasedání a vy jako zástupci obèanù se mùžete mìstské policie dotázat, co podnikla pro dodržování poøádku ve mìstì pøi této akci. Dìkuji za projednání mého podnìtu.“  Zastupitelé se podnìtem pochopitelnì nezabývali, vždy oni øeší problémy mìsta (a mìsto jsou oni, že) a ne obèanù, a pak se pøece chtìli zabývat poøádkem, nikoliv nepoøádkem. Za to mìl velkou potøebu vyjádøit se pan Klíma, jemuž email nebyl urèen (kdo mu jej asi poskytl, pane starosto?) „Krupièko, drzost tvoje a nìkterých

dalších v ulici Žerotínova, kde bydlíte, skuteènì nezná hranic. Lžeš o hodinì ukonèení akce, lžeš o èase, do kterého se prodával alkohol. Zacházíš za meze, které již nehodlám tolerovat a pøestávám být shovívavý. Myslím, že je naèase zveøejnit nahrávku z roku 2012 našeho rozhovoru s panem Køenkem - našeho myslím tím mne v dobì, kdy jsem ještì býval poøadatelem Grillparty a kolegy, kdy si pan Køenek øekl o pìt tisíc Kè pro sebe a pro vás sousedy, tedy další ètyøi domy za to, že si na Grillparty nebudete nijak stìžovat. Pan Køenek o té nahrávce ví už od r. 2012. Jestli se budete chovat tak zhovadile jako dosud, tak nahrávku zveøejním. Není to vyhrožování. Jen vám dopøedu øíkám, jak napø. pomùžu se proti vám bránit souèasnému poøadateli. Takových „svatých“ lidí, jako jsi ty, mám už fakt pokrk a je zapotøebí veøejnosti ukázat, co jsi ty a tobì podobní vùbec zaè. Klíma“ Zaskoèený pan Krupièka zareagoval, a to docela smírnì, i když i jemu musí být již jasné, že s hulvátama není jakákoliv konstruktivní debata možná. „Vážený pane Klímo, zveøejnìte si co chcete. Já jen bráním své bydlištì. Nechápu, proè radìji nezaplatíte víc poøadatelù, kteøí zajistí v naši ulici klid. Vy neøešíte konflikty s opilcema, kteøí vám moèí pøed domem, pøípadnì se tam poblijou. Staèilo by, kdyby v ulici zajistili poøádek. Jedná se vyloženì jen o ten slepý úsek. Staèili by dva kluci, kteøí ulici budou po celou dobu akce tuto èást hlídat a nebudou stát jen na parkovišti. Jinak jsem si s Vámi nikdy nepotykal a doufám, že ani nepotykám. Krupièka“ Nicménì panu Klímovi to poøád nedalo a i nadále se potøeboval pochlubit svým duševním obzorem a násilnickými sklony a tak pokraèoval: „Krupièko, lidí, kterým svévolnì tykám je více. Tímto jim vyjadøuji moje hluboké opovržení. Zdùvodním. Byl jsem poøadatelem Grillparty a vždy jsem se s obyvateli ulice, na které bydlíš, snažil navázat kontakt pøed akcí. Pøedem vás všechny poprosit o shovívavost nad pøípadným „nepoøádkem“, který jsme tøeba neuhlídali, by jsme se snažili. Snažil jsem se eliminovat hlukovou zátìž tím, že jsem pódium stavìl proti tribunì, která tvoøila hlukovou zábranu. Pozdìji jsem i na podnìt obyvatele vaší ulice pøijal opatøení  takové, že jsem zaplatil chlapa navíc z poøadatelské služby, který hlídal vaše chodníky, ploty, brány, branky a z tohoto prostoru lidi odhánìl. Rád bych, aby sis uvìdomil, že to NEBYLO mojí povinností, bylo to nad rámec toho, co ode mne vyžadovala vyhláška mìsta. Navíc jsem vám dával volné konzumace až v hodnotì 1500.- Kè !!! Èeho jsem se od vás, obyvatel èásti ulice Žerotínova doèkal? Podle vráceného poètu konzumaèek minimálnì dvì tøetiny z vás se pøišli zdarma napít a nažrat a hned v pondìlí psali petice. A to je skuteènì hnus... Necítíš to tak...? To je v pohodì? Ještì jednou ti pøipomenu, že jsem to byl já, který se vždy snažil vyjít vstøíc. Èím víc jsem vám ustupoval, tím víc jste se mne snažili vysávat, což vyvrcho-

lilo nataženou dlaní pro 5000.- Kè pro každý dùm. Jste vy vùbec normální...? Víte, že v urèitém úhlu pohledu se vaše chování dá klasifikovat jako pokus o vydírání? A tady jsem øekl - tak dost. Do prkna, to vy „lidovci“ jste skuteènì tak otrlí, že se chováte jako hyeny, v nedìli se za vaše hulvátské chování pomodlíte tøikrát „zdrávas“ a od pondìlí „èistí“ jedete dál a znova budete nasírat lidi, kteøí se k vám snaží chovat slušnì...? Tak, kamaráde, to je totální hnus! A pojd¡me k letošní Grillparty, které nejsem poøadatelem. Ale celkem jsem se o ni zajímal a dostateènì upozornil souèasného poøadatele, s èím vším se mùže setkat... Ten uèinil veškerá možná opatøení pro to, aby pøedevším vás na „žerotínce“ ušetøil hluku. Èeho se doèkal? Opìt „dobytèárny“, pod kterou ses tentokrát podepsal ty. A tou je mìøení KHS. Jasnì. Mᚠna to právo. Ale jak si pak, sakra, mùžeš dovolit pøijít do areálu akce nìkoho požádat o to, aby ti chodník vyèistil od „šavle“ nìjakého blba? Chlape, zapiš si za uši, že kdyby ses choval serióznì, jako chlap a ne hyena, tak by ti každý s pokorou okamžitì poslal nìkoho, kdo by ti tu cestu nebo chodník vycídil do takové podoby, jakou zdaleka nemìla pøed akcí... A jak si mùžeš dovolit tak sprostì lhát a zastupitelùm tvrdit, že se prodával do tøí hodin do rána apod...? Ty si fakt myslíš, že poøadatel byl tak blbý, že  si naprosto relevantnì nezdokumentoval, do kolika jely kolotoèe, do kolika se prodával alkohol atd...? A tomuto tvému zvrhlému jednání pøihlíží ten vᚠ„všemohoucí“ ? Nìjak mám takový pocit, že jestli fakt existuje, tak se døíve než já, budete v tom vašem pekle smažit vy. Tím ti chci øíct, že jestli chceš bojovat, bojuj. Jakýmikoliv prostøedky, které ty ještì považuješ za slušné. Za bývalého poøadatele Grillparty ti garantuji, že pokud by ses takto choval ke mnì jako k poøadateli akce v arálu TJ, tak bych tvé chování neøešil já. Nechal bych to se všemi zveøejnìtelnými dokumenty podrobit veøejné diskuzi tøeba na sociálních sítích... A dovolím si spekulaci. Neustál bys to. V tom pøípadì bys mohl být tøeba rád, že nemámš pøed domem jen nablito, ale tøeba nasráno. V tuto chvíli si myslím, že by sis to skuteènì zasloužil. Ivan Klíma“ Snad je z pøedchozího textu patrné, že s pavlaèí nelze o nièem diskutovat. Proto celou situaci vidíme následovnì. Není vùbec dùležité, kdo vzejde z nových voleb, zda to budou zase titíž kamarádíèkové pana Klímy, co tam již sedí a myslí si, že se jim nemùže nic stát, lidé na jeho úrovni a s jeho mafiánským stylem. Nicménì po volbách se setkáme s panem starostou, kterého se zeptáme, zda je ochoten ve svém úøadì dbát na dodržování zákonù ÈR. V pøípadì, že budeme mít pocit, že se klima na radnici po volbách nezmìnilo, celou kauzu pøedáme k soudu. Je to smutné, že obèané místo toho, aby od svých zastupitelù dostávali za své danì odpovídající servis, musí se svých práv dovolávat soudnì. Kuèera

7

INZERCE

srpen 2014

8

srpen 2014

Lídr ANO TomᚠFilip: "mìsto promarnilo šanci, je tøeba se polepšit" Hovoøíme s Ing. Tomášem Filipem, lídrem kandidátky ANO do øíjnových komunálních voleb ve mìstì. Pane Filipe, vy jste se doposud v komunálním politickém životì moc nevyskytoval. Mùžete se tedy ètenáøùm Obelisku struènì pøedstavit. Je mi 47 let, od dìtství bydlím ve Valašském Meziøíèí. Jsem absolventem strojní fakulty ÈVUT v Praze a od ukonèení studií pracuji v DEZA, a.s. Posledních 14 let zastávám pozici vedoucího odboru technického rozvoje a investic. Jsem ženatý a mám jednu dceru. Jste pøedsedou hnutí ANO 2011 ve Valašském Meziøíèí a lídrem kandidátky do podzimních obecních voleb, tedy i možným budoucím starostou. Co vás pøimìlo se politicky projevit? Nebo jste byl nìjak aktivní již døíve? „Stav a spravování vìcí veøejných“ se mi dlouhodobì nelíbí. A to jak na místní, tak na celostátní úrovni. Nikdy jsem nebyl v žádné politické stranì ani hnutí. Poté, co vzniklo hnutí ANO 2011, složené z lidí, kteøí nejsou politiky, ale kteøí v životì nìco skuteènì reálného dokázali, rozhodl jsem se, že je tøeba pøestat pouze kritizovat, ale pokusit se nìco i zmìnit. Postavit kvalitní kandidátku do voleb není úplnì jednoduchá vìc. Jak se to podaøilo vám? Pøi sestavování kandidátky jsme si dali jednoznaèné zadání. Je tøeba hledat nové tváøe, lidi slušné a nezkorumpované, kteøí jsou odborníky ve své profesi a kteøí jsou pøipraveni svými zkušenostmi z praktického života pomoci zmìnit chod a tváø tohoto mìsta. Myslím, že se nám to povedlo, ale pøiznávám, nebylo to jednoduché. ANO má s ohledem na celostátní situaci i s pøihlédnutím k pøedešlým volbám do Parlamentu šanci v našem mìstì výraznì uspìt. Pokud se tak stane, budou obèané oèekávat zmìnu. Jaké zmìny naše mìsto podle vás potøebuje nejvíce? K tomu, aby bylo možno provádìt zmìny, je tøeba v prvé øadì ve volbách

uspìt a vytvoøit silnou koalici, která potáhne za jeden provaz, bude mít jednoznaèné priority, které bude øešit. Je tøeba jednoznaènì zlepšit komunikaci a informovanost mezi vedením mìsta a zastupitelstvem, zaèít dotahovat do konce rozpracované vìci a až poté zaèínat nové, naslouchat více potøebám obèanù a nezapomínat na to, že existuje nejen mìsto, ale i jeho místní èásti, které také potøebují údržbu a investice. Je tøeba využívat bez výjimek elektronické aukce pøi zadávání zakázek mìsta a zásadním zpùsobem bude potøeba posílit kontrolní mechanizmy. V poslední dobì se na svìtlo svìta dostaly informace o velkých problémech mìsta: situace kolem tepla, byty na Stínadlech, nyní i hrozba ztráty 70 milionù kvùli bazénu atp. To nejsou malé problémy pro nováèky na radnici… Na radnici potøebujeme pøedevším odborníky, kteøí rozumí investicím, sociálním záležitostem, kultuøe, umí komunikovat s lidmi, jsou znalí a pracovití. Pokud se toto povede, tak pak, co je to nováèek? Èlovìk, který možná ze zaèátku nebude vìdìt, jak se chovat a postupovat pøi jednání rady èi zastupi-

telstva. Ale to se dá pøece rychle nauèit. V našem volebním programu najdete body, týkající se doøešení problematiky CZT a bytù na Stínadlech ve prospìch obèanù. Máme odborníky, kteøí budou schopni tyto kauzy øešit. Samozøejmì, že nìkteré kroky pøedcházejících vedení mìsta mohou být i nevratné, pak je ale tøeba hnát konkrétní lidi k zodpovìdnosti. Vy jste èlovìk se zkušenostmi z investièní výstavby. Jak vnímáte z vašeho pohledu dosavadní investièní praxi mìsta, napø. námìstí nemáme ani 25 let od listopadu stále opravené nebo že se staví dlouhé úseky chodníkù s malou frekvencí chodcù, zatímco ty hodnì frekventované a totálnì zdevastované v centru mìsta dále chátrají atp.? Mìsto Valašské Meziøíèí mìlo po listopadu 1989 nejlepší výchozí pozici pro rozvoj oproti Vsetínu a Rožnovu pod Radhoštìm. Zùstali tu stabilní zamìstnavatelé, lidé mìli práci, mìsto získalo spoustu majetku od tìchto firem za symbolickou cenu. Bohužel, tato šance byla promarnìna. Když se dnes podíváte na Vsetín a Rožnov, v mnoha smìrech rozvoje nás pøedbìhli. Je tøeba se polepšit. Co se týká zmiòovaných chodníkù, pøiznám se, že nerozumím tomu, na základì jakých kritérií se vybírají konkrétní úseky k rekonstrukci. Bude potøeba se na to podívat. ODS v posledních komunálních volbách vsadila na slib, že s pomocí premiéra Neèase zajistí výstavbu obchvatu mìsta. Tento svùj slib nesplnila. Bude nìco podobného slibovat i ANO s odvoláním na vazby na ministra financí? Nalijme si èistého vína. I kdyby hned teï poslal ministr financí pøíslušné miliardy na budování obchvatu mìsta, žádná stavební èinnost nezaène. Dùvod je jednoduchý. Nejsou dokonèeny pøípravné práce, není dokonèen proces posuzování vlivu stavby na životní prostøedí, nejsou vykoupeny pøíslušné pozemky, chybí územní a stavební povolení. Když to dobøe pùjde a v

nadcházejícím volebním období se dokonèí všechny výše uvedené pøípravné práce, mùže následnì být zahájena výstavba obchvatu. Obèané rapidnì ztrácejí dùvìru v politiku a politiky zvl᚝. ANO se i pøes pøípadný úspìch nevyhne „vládnutí“ ve mìstì v koalici. Mùžete vylouèit, že se po volbách spojíte s lidmi, kteøí jsou odpovìdni za stav, ve kterém se mìsto nachází? Jak jsem se zmínil již výše, toto mìsto potøebuje silnou koalici. Hnutí ANO má velmi široký koalièní potenciál a proto pro vyjednávání o koalici nebude pro nás záležet ani tak na tom, jaké strany a hnutí se do zastupitelstva dostanou. Dùležitìjší bude, kteøí lidé za tyto strany a hnutí budou zvoleni. V rukou to mají jednoznaènì volièi. Bìžnou praxí stávajícího vedení bylo neveøejné pøedjednání problematických bodù za zavøenými dveømi. Obèan pak pøišel na zastupitelstvo, neslyšel žádný argument pro nebo proti a vìc byla rozhodnuta bìhem pár minut hlasování. Takový postup odporuje principu veøejné zastupitelské demokracie. Hodláte na takovouto praxi v pøípadì zvolení pøistoupit? V žádném pøípadì. Vzájemnou širokou komunikaci a informovanost považuji za nejdùležitìjší. Co opravdu nesnáším, jsou zákulisní jednání a dohody. Nejsem na to ze soukromého sektoru zvyklý a zvykat si nebudu. Jedna velmi konkrétní otázka. Bude ANO usilovat o zrušení ZŠ Žerotínova tak jako v pøedešlém období ODS? Na konkrétní otázku jasná odpovìï. Nebude! Øešení celkové koncepce školství ve mìstì není o rušení nebo zachování ZŠ Žerotínova. To je úplná hloupost. A na závìr jedna otázka mimo politickou sféru - jak obvykle a nejradìji trávíte volný èas? Volný èas nejradìji trávím s rodinou, prací na zahrádce, výlety na kole a pìší turistikou. V zimním období nesmím zapomenout na mé oblíbené sjezdové lyžování. Dìkujeme za odpovìdi. red.

V rámci projektu Florbal pomáhá pøekraèovat hranice, spolufinancovaného mj. z prostøedkù EU a státního rozpoètu ÈR z OP pøeshranièní spolupráce Slovensko-ÈR, probìhl ve dnech 4.- 8. srpna již druhý letní tábor žilinských a valašskomeziøíèských florbalistù, který se tentokrát konal na èeské stranì, v Jablunkovì. Tábora se zúèastnilo 40 dìtí a 8 dospìlých z obou partnerských oddílù, žilinského CVÈ a FBK Val.Meziøíèí. Program tábora byl doslova napìchován aktivitami. Kromì florbalových dní a her byli táborníci na dvou celodenních turistických výšlapech. Po zdolání hory Gírové strávili odpoledne na vozíkové dráze v Mostech u Jablunkova, kde pøekonávali rychlostní rekordy. Rovnìž se vypravili prohlédnout si nový stadion tøineckých hokejistù a zafandili si pøi

pøípravném zápase Oceláøù s bìloruským Minskem. Spoleèný èesko-slovenský tábor pomohl dìtem z obou oddílù strávit pøíjemný týden, který se jim, soudì dle jejich ohlasù, velmi líbil. Došlo k prohloubení stávajících a navázání nových pøátelství. Obrovský dík za zdárný prùbìh tábora patøí všem jeho úèastníkùm a vedoucím, kteøí dìtem vìnovali svùj èas. Dìkujeme! Dr. Hynek Böhm, FBK Val. Meziøíèí

Spoleèný tábor žilinských a meziøíèských florbalistù dopadl na výbornou

INZERCE

INZERCE

srpen 2014

INZERCE

srpen 2014

INZERCE

srpen 2014

INZERCE

srpen 2014

9

srpen 2014

Ze života meziøíèských škol Akademie k 35.výroèí založení ZŠ Žerotínova

Podzimní varhany 2014 zahajují již 7. záøí

Již potøetí se letos ve Valašdruhý koncert Podzimních varském Meziøíèí uskuteèní mezihan. Pozvání ZUŠ Alfréda národní pøehlídka varhanních Radoka Valašské Meziøíèí pøijal virtuózù PODZIMNÍ VARHAa svùj program uvede èeský NY. Celkem tøikrát se mohou interpret - opavský varhaník milovníci Bacha a dalších staTomᚠThon. TomᚠThon rých i souèasných mistrù varstudoval ve Francii a je znalcem hanní tvorby setkat s nádherfrancouzské barokní hudby, mìl nou hudbou pod klenbou kostetaké možnost studovat interprela Nanebevzetí Panny Marie ve taci dìl Petra Ebena pøímo u Valašském Meziøíèí. Na zahajo- Stanislav Šurin tohoto mistra. Na svém konvacím koncertu v úterý 9. záøí certu meziøíèské posluchaèe se pøedstaví vynikající slovenský profe- potìší skladbami z obou tìchto tak sionální varhaník Stanislav Šurin. rozdílných oblastí hudby. Po tøi veèery bìhem tøí podzimních Mezinárodní trojici uzavøe 4. listomìsícù se budeme moci setkat s var- padu polský varhaník, pedagog a sklahanní hudbou z rukou vynikajících datel W³adys³aw Szymañski, který interpretù. Festival zahájí v úterý 9. záøí meziøíèskému publiku s citem zahraje slovenský varhanní mistr Stanislav Bachovu fantazii a fugu a moll a uvede Šurin, který uvede jak milovaného Ba- díla polských autorù. Splní tak jedinou cha, tak tvorbu slovenských autorù podmínku, kterou dostávají hudebníci i uznávaného èeského skladatele Petra vystupující na Podzimních varhanách Ebena. Z Ebenovy tvorby si varhaník musejí uvést nìkteré dílo autora své vybral monumentálnì optimistickou zemì. Festival Podzimní varhany 2014 skladbu „Sladké okovy lásky“ z díla se koná za podpory Mìsta Val. Meziøíèí, Labyrint svìta a ráj srdce. všechny koncerty zaèínají v 18:00 hodin V úterý 7. øíjna se uskuteèní v poøadí a vstupné na koncerty je dobrovolné.

MŠ Seifertova ve škole v pøírodì

Je to neuvìøitelné,ale je to tak! „Žerotínka“ oslavila v plné síle a elánu své 35. narozeniny. Nebylo to s námi vždy rùžové, ale zvládli jsme a ustáli, s velkou pomocí rodièù, vše. Velmi si ceníme toho, že na tuto akci pøijala pozvání i øada významných osobností našeho mìsta, pøedevším starosta Jiøí Èásteèka, i místostarostové Krchòák a Pernický a radní Petr Urbánek. Také nám udìlali radost oba pøedchozí øeditelé školy, že si našli èas a pøišli se podívat i s rodinou na program. Vìøíme, že byli spokojeni jak paní Milada Steinerová, tak pan Milan Kardoš. A co vidìli? Myslím, že toho bylo opravdu dost, nebo program trval pøes 2 hodiny èistého èasu

a zapojily se do nìho dìti úplnì ze všech tøíd. Tanèily, zpívaly, bubnovaly, pøedvedly operu, divadlo, indiánské písnì, valašské tance i recitaci. Diváci ocenili ohromným potleskem také odvahu a skvìlý výkon pedagogù, kteøí ve vypjaté situaci konce roku dokázali secvièit vícehlasý spirituál „Go Down Moses“, do nìhož se zapojil i stávající pan øeditel Milan Knápek. Co øíci závìrem? Výkony našich dìtí byly obdivuhodné, atmosféra v hledišti skvìlá a úspìch velký. Jen sál nebyl bohužel nafukovací, a tak musela øada divákù pøedstavení prostát. Dìkujeme všem a možná za 5 let na shledanou! I. Velešíková

A je léto nebo zima, na Bílé je vždycky príma! Do školy v pøírodì odjíždí dìti z MŠ Seifertova každý rok. Letos už po druhé navštívilo 28 dìtí a 4 uèitelky zábavní centrum SUN OUTDOOR na Bílé. V beskydských lesích, nedaleko Starých Hamrù, trávily pøedškolní dìti celých 5 kvìtnových dnù. Pod vedením instruktorù navštívily letní dìtský park, kde se svezly na tubingu a využily pøi tom pojízdné pásy, zaskákaly si na vzduchové trampolínì nebo nafukovacích hradech. Jezdily na šlapacích autíèkách a vyzkoušely si aquazorbing nebo aquaroller. Na lanovém høišti prolézaly „lanáèek „ nebo zkoumaly v archeologickém nalezišti. Ve vodním svìtì dìti poznávaly, co umí voda, díky soustavì korýtek, pøehrádek a malých stavidel. Mohly si také pohladit rodinku holandských

(hk)Vernisáží v èervnu byla zahájena výstava žákù Soukromého výtvarného oboru Hany Kocourkové v Pizzerii Al Ponte, která potrvá až do øíjna. Lze na ní zhlédnout jak obrázky dìtí od ètyø let, tak i projekty starších a dospìlých žákù. Letošním hlavním námìtem obrázkù byla perspektiva. Studenti se snažili zachytit pøedmìty v objemu na dekorativním sprejovém podkladu, budovali výtvarnou kompozici z kostek domina a „bojovali“ s klasickou kresbou zátiší a drapérie. Starší žáci a dospìlí pracovali volnìji – na výtvarných projektech, které lze na výstavì také zhlédnout (projekt vesmír, obrazy básní, ohrožená zvíøata a další). Nìkteré obrazy z cyklu projektù už dnes zdobí interiér Diakonie CÈE ve Val. Meziøíèí a nemocnice. I v letošním roce bylo pøijato nìkolik absolventù soukromého výtvarného oboru na vysoké a støední školy s umìleckým zamìøením. Pøi pøípravì jim velmi pomohla letní aktivita školy Festad, který se každoroènì v srpnu koná ve Val. Meziøíèí (www.festad.cz). Novinkou uplynulého školního roku byly „Inspiraèní kurzy pro dospìlé“, v nichž se dospìlí zájemci z øad veøejnosti mohli seznámit s originálními nápady, osobitými technikami a novými

pohledy na tvorbu. Toto všechno potom mohli využít jak k vlastnímu výtvarnému rùstu, tak napøíklad pøi výuce. Inspiraèní kurzy budou pokraèovat i v letošním školním roce, stejnì jako kurz dìjin designu, v nìmž budou úèastníci seznamováni s nejsouèasnìjšími trendy a osobnostmi svìta designu. Nezapomnìli jsme ani na nejmenší dìti. Opìt bude otevøen kurz „Malování rodièù s dìtmi“ pro dìti od tøí let. Škola startuje zaèátkem záøí a všichni se tìšíme, že i pøíští školní rok bude stejnì pøíjemný jako ten uplynulý a že v naší „výstavní síni“ budou k vidìní samá krásná dìtská dílka. Na fotografii: Linda Sváèková (10 let) pracuje na projektu Chameleoni

ZŠ Salvátor - úspìch ve výtvarné soutìži

Mezinárodní výtvarné soutìže ve výtvarném projevu zrakovì postižených dìtí a mládeže se zúèastnila také žákynì 6. roèníku ZŠ Salvátor Jana Indráková. Za svou práci obdržela v èervnu cenu v soutìži jednotlivcù, kterou pøedával Jan Èenský. Blahopøejeme! Ludmila Èernochová

INZERCE

kozièek, které skotaèily na louce. Prošly si pašeráckou stezku s visutými mosty a pøekážkami. Krásu divoké zvìøe mohly obdivovat ve zvíøecí oboøe, kde si z blízka prohlédly muflony, daòky, jeleny a srnce èi divoká prasata. Pøedškoláci se nauèili netradièní hry a nové písnì, každý den se promìòovali v rùzné bytosti. Jednou to byli Indiáni s èelenkami, jindy tøeba Šmoulové s bílými èepièkami nebo piráti s šátky kolem hlavy. Domù si dìti pøivezly spoustu nevšedních zážitkù a pøedmìtù, které jim budou týden v pøírodì ještì dlouho pøipomínat. Na Bílé se nám všem moc líbilo a tak „dík“ patøí pøedevším majitelùm manželùm Nakládalovým a hlavnì instruktorùm Míši, Kubovi a Dominice. Dìti z MŠ Seifertova a uèitelky Iva Topièová, Martina Skýpalová, Zdenka Pernická a Zdenka Labudková

Výstava soukromého výtvarného oboru pokraèuje

10

INZERCE

srpen 2014

11

srpen 2014

MUDr. Ladislav Bøezina - klubový lékaø meziøíèských hokejistù Neodmyslitelnou souèástí každého hokejového týmu je i samotný klubový lékaø, který je pøítomen na stadionu v dobì konání mistrovských zápasù „A“ týmu Bobrù. Hokejisté Valašského Meziøíèí mají tuto péèi zajištìnou v osobì velezkušeného lékaøe MUDr. Ladislava Bøeziny, který vykonává tuto dùležitou èinnosti již pìknou øádku let a svou odborností, kvalitou a zkušeností dokáže týmu velice pomoci. Nahlédli jsme tedy malinko i do této profese, která patøí v rámci spektra èinností a služeb v zemi k té nejt잚í a nejodpovìdnìjší. Spoleènì s hokejovými otázkami jsme se jej zeptali na lékaøské zaèátky v rámci své odborné praxe a retrospektivnì pøiblížili ètenáøùm lékaøský svìt èlovìka, který vykonává tuto èinnost již šestou dekádu. Pane doktore, kdy jste se rozhodl, že svùj život zasvìtíte právì chirurgickému lékaøství? K rozhodnutí, že ve svém civilním povolání chci pùsobit jako lékaø, jsem dospìl v dobì studií na gymnáziu v Pøerovì. Kterými pracovišti jste prošel, než jste zakotvil právì v nemocnici Valašské Meziøíèí? Mým prvním zamìstnáním po své promoci byla nemocnice v Rýmaøovì, tam jsem pùsobil dva roky, poté jsem pøešel do Pøerova a tam jsem pracoval až do roku 1986, tedy 23 let. Poté pøišla poslední zmìna, kdy jsem se pøestìhoval do Valašského Meziøíèí, kde jsem i nastoupil do zdejší nemocnice. Po pøestìhování do Valašského Meziøíèí jste se záhy stal i primáøem zdejší chirurgie, jak dlouho jste tento post zastupoval? Primáøem jsem byl v nemocnici pøes 4,5 let a pak jsem byl 15 let primáøem a øeditelem nestátního zdravotnického zaøízení Area Medica. Aktivnì jako lékaø tedy stále pracujete jak dlouho? 53 let… Kolik za tu dobu máte za sebou pøibližnì ošetøených pacientù a provedených operací? To jsou desetitisíce pacientù… (úsmìv) já si pamatuju jen dva statistické údaje, a to, že žluèníkù jsem operoval pøes 4 000 a žaludkù pøes 400. Ale byly i operace, které jsem operoval pouze za svùj život jedenkrát…napøíklad rakovinu mužského pohlavního orgánu. Jak srovnáváte s odstupem èasu chirurgii v dobì Vašeho nástupu do zamìstnání s tou souèasnou? To je nesrovnatelné, tehdy nebyly takové možnosti - diagnostické, léèebné, jako jsou v dnešní dobì, tehdy nebylo CT, nebyl sonograf, nástroje byly poINZERCE

mìrnì primitivní a dnes nìkteré operace úplnì zanikly, ale také nové zase vznikly. Jak vzpomínáte na kolektiv na chirurgickém oddìlení v nemocnici pøi Vašem pùsobení ve Valašském Meziøíèí? Já vzpomínám na oddìlení velice dobøe, chirurgie byla rozmanitìjší, protože byla spojena s dalšími odvìtvími, což dnes už není. Dnes je ale medicína tak rozèlenìná, že dnes jsou specialisté takøka na jakýkoliv obor a problém v lidském tìle. Rozhodl jste se, že ve Vašem životì zkusíte i soukromý zdravotnický sektor, jak byste zhodnotil své pùsobení v Area Medice? Area Medicu jsme založili v prosinci 1992 a v bøeznu 1993 jsem tam nastoupil do pùvodnì soukromé vily, která se pøestavovala dle našich pøedstav pro zdravotnické a operaèní úèely. V øíjnu 1993 zaèal nᚠprovoz nestátního zdravotnického zaøízení. Mìli jsme 13 lùžek, jedno a dvoulùžkové pokoje, vybavené WC, TV, telefonem, terasou, balkonem. Operovali jsme na dvou sálech, na jednom sále bylo asi 1000 operací, tìch vìtších a støedních a na menším sále bylo kolem 2000 operací. V Area Medice jste tedy pùsobil jako øeditel a souèasnì jako lékaø? Já jsem tam pùsobil jako øeditel, ale hlavnì jako primáø, ve všem jsme zaèínali od nuly, museli jsme sehnat anesteziology, lékaøe, vrchní sestru, instrumentáøky, zdravotní setry, ošetøovatelský

personál atd., bez toho by provoz nešel, a samozøejmì spoustu dalších vìcí. Co Vás vedlo k tomu, že jste se poté vrátil zpìt do valašskomeziøíèské nemocnice? Pan øeditel dr. Leckéši mi nabízel pracovní pozici zde v nemocnici již v dobì, kdy jsem pùsobil v Area Medice, ale nechtìl jsem opustit prvnì místo, které jsem vybudoval, ale nakonec jsem využil nabídky pana øeditele a se svolením tehdejšího primáøe jsem nastoupil zpìt do ambulance. Co Vaše rodina, povolání lékaøe je èasto èasovì nároèné, byla rodina vždy tolerantní k Vašemu povolání? Moje žena je v tomto smìru vysoce tolerantní a pochopila, že jsem velkou èást života strávil v práci, takže žena si na to zvykla a musím øíci, že ne každá by to tolerovala. Byl ve Vašem životì nìjaký lékaø, kterého jste obdivoval a považoval za svùj vzor? Jistì. Moji dva primáøi v Pøerovì. Byli oba, každý jinak, vynikající. První primáø dr. Cenek byl precizní doktor, trochu ze školy, dnes bych øekl „pøedváleèné“, žák profesora dr. Petøivalského a druhý primáø dr. Králík, profesor a šéf první chirurgické kliniky byl moderní chirurg, takže my jsme v Pøerovì operovali plíce, jícny, nadledvinky, prostì obrovskou škálu a to i díky výše zmiòovaným lékaøùm. Vychoval jste po svém boku øadu lékaøù, co je podle Vás dùležité, aby se absolvent stal v prùbìhu povolání dobrým chirurgem? Dobrý chirurg musí mít jedinou vlastnost, a to pokoru. Vzpomenete si na nìjakou kuriózní èi úsmìvnou situaci bìhem Vašeho povolání, a už na ambulanci èi operaèním sále?

Úsmìvných moc nebylo, kuriózní si vzpomínám napøíklad, když pacient pøišel s uvízlou sexuální pomùckou v koneèníku. Jakým sportùm se vìnujete nejradìji ve svém volném èase a èím se udržujete v kondici? Teï už jenom lyžováním, ale do své operace pøed 4 lety jsem hrál pravidelnì tenis. Jak dlouho se vìnujete lékaøským povinnostem v místním klubu HC Bobøi? Již 10 let, od doby, co „A“ tým postoupil do 2. národní hokejové ligy. Jak jste se do klubu a k samotnému hokeji dostal? Byl jsem požádán panem Krutílkem, abych zajistil lékaøsky kvalifikaèní zápasy o postup do 2. národní hokejové ligy a od té doby jsem u hokeje zùstal. S jakými úrazy se nejèastìji potkáváte v hokejovém prostøedí? V hokeji jsou to nejèastìji úrazy v oblièeji, a to tržné rány, které se urgentnì šijí pøímo na místì, tedy na stadionu a jinak znaèné pohmoždìniny pøedloktí, od tzv.“seker“. Jsou HC Bobøi pouze jediným sportovním odvìtvím v rámci klubového lékaøství, kterému jste se vìnoval? Ne, já jsem v Pøerovì øadu let pracoval jako èlen výboru také v ledním hokeji, mìl jsem na starosti sociální komisi v hokejovém oddílu a poté jsem tam zastával funkci klubového lékaøe. Jak vycházíte s hráèi, co by jejich klubový lékaø, navštìvují Vás i na ambulanci mimo led? Bohužel pøi mém zamìstnání není možné dìlat hráèùm „závodního lékaøe“, ale pokud mají jakékoliv problémy, tak se jim snažím vìnovat a léèit je ve valašskomeziøíèské ambulanci. S jakým nejhorším zranìním v hokeji jste se, coby lékaø, setkal? Vymknutí klíèní kosti u hokejisty, který nakonec byl operován a aktivnì s hokejem skonèil a pøesedlal na jiný sport, ale jinak to byly velké tržné rány v oblasti hlavy a oblièeje. Co vše jako lékaø musíte mít pøed zápasem pøipraveno? Musím mít nejménì dvì sady šití, musím mít obinadla, injekce, prášky proti bolesti, krèní límec v pøípadì pohmoždìní krèní páteøe, dlahy, je toho zkrátka hodnì. Utkvìl Vám v hlavì nìjaký hokejista, na nìjž rád vzpomínáte? To byla éra, kdy jsme vyhráli 2. ligu a kvalifikovali se o 1. hokejovou ligu. Myslím stále na dva hráèe, Pavel Šebesta a Dalibor Sochorek. Oba byli vysoce inteligentní hráèi, rozumní, v kabinì mìli oba velké slovo a udìlali pro místní hokej kus práce. Dìkujeme za odpovìdi.

12

INZERCE

srpen 2014

13

srpen 2014

OBELISK. Toto èíslo vyšlo 28. srpna 2014. Vydává Marek IRGL, šéfredaktor, Tolstého 466/1, V.M. Tel./fax 571 621 248, e-mail: [email protected] Náklad 6 000 ks, MK ÈR E 13230, IÈO 484 090 65,vychází min. 12 x roènì

Co pøinesl èervenec? Vladimír Merta zahájí novou sezónu na Malé scénì Filharmonie v parku Protože jsme letos rekonstruovali koupelnu, sešlo z dovolené u chorvatského moøe. Èlenové rodiny si mìli pøi sprchování pøedstavovat, že to šplouchá Jadran, solnièku jsem postavil vedle šampónù. Aspoò mnì to šlo moc hezky, a navíc jsem nemusel dokoukávat fotbalové mistrovství v cizím prostøedí. Belgie, které jsem držel palce, mne sice nepotìšila, ale radost udìlali Nìmci. Myslím, že ještì nikdy u nás tolik lidí nepøálo titul právì jim. Když už jsme z mìsta vypadli, byli jsme pár dní v jesenických Zlatých Horách. V parku vedle dìtského sanatoria tam mají posilovací a cvièící stroje, na kterých se cvièeníchtiví mohou volnì protáhnout èi jinak potýrat. Stejnì jako v pøed mìsícem zmiòovaných novojièínských Skalkách je to výborná inspirace pro nᚠpark, kterému by stroje slušely. Když už jsem zmínil veøejné prostory našeho mìsta, musím ocenit rozšíøení dìtského høištì na Vodní. V létì už v rámci místního politického boje trochu pøituhlo. Myslím si, že jsme jako mìsto s necelými 23 000 obyvateli pøekonali rekord v poètu kandidátù a kandidátních listin na obyvatele. Máme z èeho a koho vybírat. Dobrou zprávou zase je, že spoustì lidí není toto mìsto lhostejné, protože souhlasit se zaøazením na kandidátku v nìèem tak neoblíbeném, jako jsou volby, vyžaduje odvahu. Zejména jsem pak vdìèný tìm od nás, z hnutí PROVALMEZ. Nicménì do voleb jsou ještì dva mìsíce, kdy mùžeme zažít spoustu pìkných vìcí: napø. muzeum spolu s íèkem zorganizovalo procházky mìstem, které výbornì vedly dámy historièky (poslední z nich byla naplánována na 28.8.). Zejména pro mne, jakožto rodáka odjinud, byly tyto procházky dìjinami moc zajímavé a hodnì jsem se toho dozvìdìl. Až nìkdy ve florbale prohrajeme s Uherským Brodem, kde mají také sochu sv. Floriána, patrona hasièù, bude mi útìchou, že ten nᚠmá na rozdíl od jejich obì ruce. Radši se Broïáky ale budeme snažit porazit. Když už jsem zabrousil k florbalu: spolu s partnery ze Žiliny jsme úspìšnì zvládli èeskoslovenský tábor. Byl jsem potìšen, že se podaøilo dìti propojit jak na høišti, tak i mimo nìj. Zejména naši chlapci jevili o trochu starší žilinské florbalistky velmi živý zájem a už se velmi tìší na spoleèný podzimní turnaj a na nìj navazující soustøedìní. Milovníci kultury se kromì gulášfestu mohli vyøádit tøeba na visegrádském bluesovém a jazzovém festivalu v Pøístavu. Škoda nespolupracujícího poèasí, ale jinak se akce docela povedla. Napø. už jen zvuková zkouška maïarských jazzmanù byla zážitkem sama o sobì. Nìkdy pochybuji, že si Maïaøi navzájem rozumí :o) Pokoušíme se vyrábìt mìstskou hru, jakkoli to jde pomaleji, než jsem èekal. Pro inspiraci jsme si zajeli do Holešova, kde nìco podobného již spustili, a strávili jsme tam zajímavé hodiny prohlížením tamních pamìtihodností. Kdo ještì na jejich zámku nevidìl výstavu spolku výtvarných umìlcù Mánes, mìl by to stihnout do konce záøí. Ještì k mìstské høe: už se nám rýsují její obrysy. Mùžeme prozradit, že se bude Maryša obracet v hrobì, protože si ji trochu vypùjèíme. Na jiném místì tohoto èísla Obelisku naleznete informaci o zahájení hry v sobotu 6.9. Tìším se na Vás pøi hraní a pøeji fajn zbytek léta. Dr. Hynek Böhm

(smo)Tøetí sezónu Malé scény za oponou zahájí 4. záøí od 19.30 hod. písnièkáø Vladimír Merta, který se do Valašského Meziøíèí vrací po více než

roce a pùl s poøadem nazvaným Domilováno aneb Návrat protest-songu. V prùbìhu veèera zahraje a zazpívá autorské písnièky pro pøemýšlivé lidi na prahu jednadvacátého století z alba Domilováno, jenž se na pultech hudebních obchodù objevilo na konci roku 2013. Nové studiové album Vladimíra Merty Domilováno obsahuje jedenáct nových nebo ménì známých písní o lásce a válce. Deska vznikla bìhem nìkolikadenního živého natáèení ve studiu Ondøeje Ježka a duch obvyklé Mertovy improvizace spolu s tím nejèistším hraním pro radost ovlivnily celou nahrávku, na níž pozorný posluchaè zaslechne i odklepávání rytmu nebo zpìvákùv bezprostøední dovìtek za písní.  Vladimír Merta v písních netají svùj vìk, spíše vypráví než zpívá, parodicky komentuje sebe sama jako „mnohokrát pokoøený, zneuznaný a odmítnutý talent, který jej dovedl k roli vìèného panice, milovníka za všechny prachy“... Vstupné 100 Kè, na místì 120 Kè. 

(smo)Po úspìšných dvou koncertech Janáèkovy filharmonie Ostrava v Amfiteátru pøipravuje Kulturní zaøízení vystoupení zlínské Filharmonie Bohuslava Martinù v nedìli 7. záøí od 15 hodin. Filharmonie Bohuslava Martinù nese jméno jednoho z nejvìtších èeských skladatelù, s jehož prezentací zaèala v šedesátých letech. Repertoár filharmonie tvoøí témìø všechna symfonická díla rùzných slohových období, ale také velké množství souèasných skladeb. „Ve Val. Meziøíèí uvede Filharmonie pøedehru z Figarovy svatby od Wolfganga Amadea Mozarta, koncert pro housle a orchestr e moll od Felixe MendelssohnBartholdyho, kde se sóla ujme Julie Svìcená, i skladby Vyšehrad, Vltava a Šárka od Bedøicha Smetany,“ prozradil Roman Štìrba, øeditel KZ. Koncert se uskuteèní v Amfiteátru. V pøípadì nepøíznivého poèasí je pøipravena krytá varianta ve velkém sále KZ. Proto je také prodej vstupenek na tento mimoøádný koncert omezen kapacitou velkého sálu.

Cílem festivalu je však nejen pøiblížit jazyk, ale i ukázat, jak dobøe dìlají tamní amatéøi divadlo a to i na základních umìleckých školách. Vìtšina souborù na festivalu se mùže pochlubit mnohými ocenìními z divadelních pøehlídek. A pokud by dìti mìly opravdu s jazykem problém, mohou jim pomoci rodièe a pøípadnì mohou vyhledat èeská divadla, ta jsou na festivalu také. Na festivalu bude i tak zvaná Kavárna „U unaveného rodièe“, ten název mì pobavil… Kavárnu bude provozovat v obøím stanu parta z Pøístavu a nebude to lecjaká kavárna. Lidé v ní najdou sedací vaky, na které se budou moci uvelebit a sledovat pøitom pøímý televizní pøenos Junior TV Èadca. Slovenští moderátoøi budou do stanu vysílat na obøí obrazovku rozhovory s herci, dìtmi, hosty festivalu a bude tady snímáno i vše, co se dìje na pódiu amfiteátru. Pøedstavila si nám prostor, kde si odpoèinou rodièe a co nabídnete dìtem, když budou unaveny ze sledování pohádek? Pro dìti je pøipravena obrovská herní zóna, která je urèena vìtším dìtem, dále Rozprávková zahrada, kterou pøipravily dìti ze ZUŠ Èadca. Je to taková obdoba našeho pohádkového lesa, trasu zpestøí slovenské dìti scénkami ze slovenských  pohádek.

Pro vìtší dìti je tady pøipraven Sprayerský workshop a pro menší zase Dìtské plastelínové symposium. Pøipravena je i scéna, kterou zaštituje ZUŠ Alfréda Radoka s názvem „Zazpívej, zahraj co chceš, ukaž se!“, na které mùže vystoupit opravdu každý. Bude na festivalu nìco, co tu ještì nikdy nebylo? Co by si dìti nemìly nechat ujít? Z divadel bych urèitì zmínila Batolarium, to je divadelní pøestavení pro dìti od 10 mìsícù do 3 let. Jestli si myslíte, že vaše batole udrží pozornost maximálnì minutu, tak po tomto pøedstavení zmìníte názor. Ano, i batole mùže 20 minut sedìt s otevøenou pusou a vnímat herce. Pøedstavení už jsem vidìla asi pìtkrát a nevím, kdo žasl více, jestli batolata nebo jejich rodièe…(smích). A pro vìtší dìti i pro rodièe je pøichystána Èeskoslovenská Improliga - improvizaèní show, v podání meziøíèských Valounu, tahat se však budou slovenská slova Ještì prosím pøipomeò, v kolik hodin festival startuje a kde se koná? Zaèátek je ve 12,30 konec v 18,30. Na festivalu bude spousta dobrého jídla i pití pro dìti i dospìlé. Pøipravena je i mokrá varianta ve stanech. V areálu budou pøipraveny letáky s programem. Vše o festivalu najdete také na webu www.festivalprodìti.cz a dále na FB stránce Pøístav Pro Culture. Vstup na festival je zcela zdarma, a to díky tomu, že je projekt spolufinancován Evropskou unií z prostøedkù fondu mikroprojektù,  spravovaného Regionem Bílé Karpaty. Tìšíme se na vás:). Pøejeme hladký prùbìh festivalu a hezké poèasí! red.

Valmez zažije tak trochu jiný festival pro dìti! V sobotu 6. záøí se v Zámeckém parku koná Èeskoslovenský multižánrový festival pro dìti, který nese název Z pohádky do rozprávky. Lidé mohou vidìt po mìstì obøí billboardy, ze kterých je patrné, že se mají valašskomeziøíèské dìti na co tìšit. O festivalu jsme si povídali s organizátorkou Gabrielou Zelinkovou, pøedsedkyní sdružení Pøístav ProCulture. Festival má na starosti Pøístav ProCulture, proè právì sdružení, které je spojováno s hospùdkou Pøístav poøádá festival pro dìti? Není první festival, který sdružení pøipravilo. Pøed nìkolika týdny jsme na novì vzniklém prostoru u Pøístavu uspoøádali Visegrad Blues and Jazz Festival, dìtský festival je tak naší druhou akcí. Jde o to nabídnout lidem alternativní kulturu, aniž by za ní museli platit. Našim cílem je zbavit je pøedsudkù, že vše co z ní „nìjak složitì“, a už je to jazz nebo alternativní divadlo, by se jim nemìlo líbit. Chceme je pøilákat tím, že budeme dìlat neotøelé originální akce s nápadem,. Našim cílem je podpoøit a obohatit místní kulturu. Z názvu festivalu je patrné, že tady budou slovenská divadla pro dìti. Nebojíš se, že dìti slovenským hercùm nebudou rozumìt, že je pøedstavení nebudou bavit? To je právì cílem festivalu, aby byl dìtem jazyk našich sousedù bližší. Když jsem svého syna pøed tøemi lety pøivezla poprvé na slovenský festival Pohoda, ptal se mì, zda-li herci mluví anglicky. Nám dospìlým to pøipadá úplnì neuvìøitelné, že by èeské dìti slovenštinì nerozumìly, bohužel je tomu èasto tak a problém mají i starší dìti. V naší televizi totiž na slovenské pohádky nenarazíte. Ještì, že bìží v televizi rùzné èeskoslovenské hudební soutìže…

INZERCE

14

INZERCE

srpen 2014

15 INZERCE

INZERCE

srpen 2014

Promítání dokumentù z filmového festivalu Jeden svìt v knihovnì Mìstská hra „Zachraò mìsto – zklidni Maryšu!“

Mìstská knihovna startuje od záøí promítání dokumentù, uvedených na filmovém festivalu Jeden svìt, který je jedním ze základních stavebních kamenù spoleènosti Èlovìk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 se stal nejvýznamnìjším festivalem svého druhu na svìtì a v roce 2007 získal èestné uznání UNESCO za výchovu k lidským právùm.  V záøí pøedstavíme dokument Putinovy hry, který pøibližuje pozadí konání zimních olympijských her v Soèi v roce 2014, jež navždy zùstanou zapsány jako kontroverzní projekt ruského prezidenta Vladimira Putina, který by se nikdy nezrealizoval bez jeho osobní posedlosti. Sen o svìtovém svátku sportu se sice promìnil ve skuteènost, ale za jakou cenu? Všudypøítomná korupce, vyvlastòování soukromých majetkù, násilné vy-

Nejprodávanìjší knihy 1. Analfabetka, která umìla poèítat, Jonasson J. 2. Sirotèinec sleèny Peregrinové: Podivné mìsto, Riggs R. 3. Minecraft - stavitelská pøíruèka 4. Deník malého poseroutky 8 - Fakt smùla, Kinney J. 5. Rozpal to, šéfe! - 91 grilovacích receptù, Pohlreich Z. Knižní novinky: Sirotèinec sleèny Peregrinové: Podivné mìsto neobvyklé putování pøátel v imaginárním svìtì, Riggs R. Gabrielùv ráj - 3.díl eroticky ladìné trilogie Høíšné odstíny vášnì, Reynard S. Hodina anatomie - román o hledání cesty z tvùrèí krize, Roth P. Chalupáøkou z donucení - strasti a slasti rozvedené žen,y Mlynáøová M. Ženské pohyby,Obermannová I.

stìhovávání obyvatel, nevratné dopady na životní prostøedí. V investigativním dokumentu vystupují na povrch ty nejvìtší bolesti souèasného Ruska. Pro lidi, kteøí svou otevøenou výpovìdí pøispìli ke vzniku filmu, však tato olympiáda nezùstane hezkou vzpomínkou. Filmy jsou v pùvodním znìní s èeskými titulky. Putinovy hry promítáme ve ètvrtek 18. záøí v 17 hodin v èítárnì.

Problémy se mohou øešit všemi možnými zpùsoby. Jak asi víte, bratøi Mrštíkové se naprosto nemazali s psychologickou pomocí a prostøednictvím Maryši sprovodili Vávru ze svìta jedem do kafe. Také jste urèitì slyšeli o tom, že si nešastná travièka trest odsedìla tady u nás. Co ale asi nevíte: podle posledních zpráv se Maryšin duch zaèal ozývat a vyhrožovat, že bude pekelnì strašit.Bude na nás, abychom se spoleènì pokusili Maryšina ducha zklidnit a mìsto zachránit. Naše mìstská hra (za pomoc s jejím financováním velmi dìkujeme OSF, konkrétnìji Nadaci Karla Janeèka a Fondu Otakara Motejla) se bude odehrávat ve ètyøech dnech, odpoledne 6.9, 13.9., 28.9. a 4.10. veèer od 19.00. Je urèena pro rodinné èi pøátelské skupiny, které by mìly èítat dvì a více osob. Nabídne Vám - vìøíme, že pøíjemné - strávení èásti ètyø víkendových odpolední, kdy se budou úkoly na rùzných stanovištích plnit na cca dvouhodinových, herním plánem vymezených, vycházkách mìstech. Cílem bude udìlat si èas podívat se na mìsto z jiného úhlu, pøípadnì se nìco dozvìdìt.

Pro hru budeme potøebovat herní plán, kterým je plán mìsta. Budeme rádi, pokud nám s jeho výrobou pomùžete, napø. formou výkresù. Nejlepší návrhy v rùzných vìkových kaegoriích oceníme a použijeme je pro samotné hraní. Mùžete je donést do vinotéky Vínopolis na Mostní ulici, nebo je pøinést na první hrací den,alternativnì je lze naskenované poslat mailem na hra.vm@ seznam.cz Zaèínáme hrát 6.9. odpoledne, instrukce budeme rozdávat cca od 14.00 do 17.00 v rámci Èesko-slovenského multižánrového festivalu pro dìti, který probìhne v zámeckém parku, rovnìž budou 6.9. ve 14.00 umístìny na facebooku mìstské hry. Abychom vìdìli, s jakou úèastí mùžeme poèítat, prosíme o to, abyste nám poslali jméno Vaše týmu na mail [email protected] do 3.9., nebo se pøihlaste do facebookové skupiny Mìstská hra Valmez. Je možno udìlat i obojí :o) Dùležité upozornìní: pøi plnìní úkolù se bude fotit, proto s sebou vezmìte foák, pokud jej nemáte na telefonu. Tìšíme se na setkání pøi høe Za tým organizátorù Hynek Böhm

Hrachovecké žihadlo 2014 ovládla Kalamita

V sobotu 26. èervence probìhl ve volejbalovém areálu VOSA v Hrachovci ètvrtý roèník beachvolejbalového turnaje Hrachovecké žihadlo. O vítìzství se utkalo celkem osm týmù, do finále se probojoval zašovský tým !!! a družstvo Kalamita z Jarcové, které nakonec ve

finále zvítìzilo a se ztrátou jediného setu se stalo vítìzem celého turnaje. Tøetí místo vybojovali obhájci loòského vítìzství, domácí družstvo Dìcka. Oproti loòskému roèníku bylo poèasí k úèastníkùm turnaje pøíznivìjší, loòské teploty vysoko nad tøiceti stupni ve stínu vystøídaly letos pøíjemnìjší teploty a turnaj tak probìhl za ideálního poèasí. „Jsem rád, že se letos opìt podaøilo naplnit olympijské heslo našeho turnaje - Není dùležité zvítìzit, ale opálit se. Už teï se mohou hráèi i diváci tìšit na pátý roèník Hrachoveckého žihadla, které se uskuteèní poslední èervencovou sobotu v roce 2015,“ doplnil za organizátory turnaje Václav Chajdrna. INZERCE

16

INZERCE

srpen 2014