FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY

OBSAH

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ

KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY

DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA V PRAXI UČITELE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Martin Venglář Informatika se zaměřením na vzdělávání léta studia (2006 - 2009 )

Vedoucí práce: Ing. Pavel Kocur, CSc. Plzeň, 27. červen 2009

OBSAH

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. Plzeň, 27. červen 2009

…………………………………………… vlastnoruční podpis

OBSAH

OBSAH 1 ÚVOD .........................................................................................................................................1 2 HISTORIE .....................................................................................................................................2 3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE ...........................................................................4 3.1 CHARAKTERISTIKA ..................................................................................................................4 3.2 KONSTRUKCE ........................................................................................................................7 3.3 ČIPY ....................................................................................................................................8 3.3.1 CCD ........................................................................................................................8 3.3.2 CMOS.....................................................................................................................9 3.3.3 Bayerova maska .....................................................................................................9 3.4 LCD DISPLEJ A STAVOVÝ DISPLEJ ..............................................................................................10 3.5 BATERIE.............................................................................................................................11 3.6 FOTOGRAFOVÁNÍ V MRAZU A NA SLUNCI ...................................................................................12 3.7 PAMĚŤOVÁ KARTA ...............................................................................................................13 3.8 PŘIPOJENÍ K PC ...................................................................................................................15 3.9 PŘÍSLUŠENSTVÍ ....................................................................................................................16 3.10 EXPOZICE ...........................................................................................................................17 3.11 HISTOGRAM .......................................................................................................................19 3.12 EXPOZIČNÍ REŽIMY ...............................................................................................................19 3.12.1 Automatický režim ...............................................................................................20 3.12.2 Programová automatika .......................................................................................20 3.12.3 Clonová automatika .............................................................................................20 3.12.4 Časová automatika ...............................................................................................21 3.12.5 Manuální režim ....................................................................................................21 3.13 MĚŘENÍ EXPOZICE................................................................................................................22 3.14 VYVÁŽENÍ BÍLÉ ....................................................................................................................23 3.15 BLESK................................................................................................................................24 4 SROVNÁNÍ DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKY A KOMPATKU ................................................................................27 5 OBJEKTIVY .................................................................................................................................29 5.1 BAJONET ............................................................................................................................29 5.2 OHNISKO ...........................................................................................................................30 5.3 CROP FACTOR .....................................................................................................................31 5.4 SVĚTELNOST .......................................................................................................................31 5.5 RYCHLOST OSTŘENÍ ..............................................................................................................32 5.6 POUŽITÍ OBJEKTIVŮ ..............................................................................................................33 6 MOŽNÉ FORMÁTY SOUBORŮ..........................................................................................................37 6.1 JPEG ................................................................................................................................37 6.2 RAW ................................................................................................................................38 7 ZÁVĚR.......................................................................................................................................40 8 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................41 9 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................42 10 SEZNAM LITERATURY ....................................................................................................................43 11 RESUMÉ ....................................................................................................................................44 12 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... I 12.1 PŘÍLOHA 1 – HISTOGRAMY ...................................................................................................... I 12.2 PŘÍLOHA 2 - REPORTÁŽ ...........................................................................................................II 12.3 PŘÍLOHA 3 - MAKRO .............................................................................................................III

OBSAH 12.4 PŘÍLOHA 4 – ARCHITEKTURA .................................................................................................. IV 12.5 PŘÍLOHA 5 – KRAJINA ............................................................................................................ V 12.6 PŘÍLOHA 6 – SPORT ............................................................................................................. VI 12.7 PŘÍLOHA 7 – PORTRÉT ......................................................................................................... VII 12.8 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA V PRAXI UČITELE ................................................................................ VIII 12.8.1 Úvod .................................................................................................................. VIII 12.8.2 Fotografování s bleskem..................................................................................... VIII 12.8.3 Fotografování bez blesku...................................................................................... IX 12.8.4 Fotografování se stativem .................................................................................... XI 12.8.5 Zoom....................................................................................................................XII 12.8.6 Ořez .....................................................................................................................XII 12.8.7 Hloubka ostrosti ..................................................................................................XIII 12.8.8 Úpravy snímků v PC ............................................................................................. XV 12.8.9 Fotografie pro výukový materiál ......................................................................... XVI 12.9 PŘÍLOHA 8 – CD-ROM...................................................................................................... XVII

1 ÚVOD

1 ÚVOD Tato práce je poradcem proč a kdy zvolit digitální zrcadlovku za fotografický přístroj. V praxi učitele může být vhodným pomocníkem pro vytváření výukových materiálů. Zde nedochází k případu, že by měl být fotoaparát využíván pouze jako doplněk pro náhodné zachycení události. Do popředí priorit se proto dostává kvalita snímků a možnost rozsáhlého příslušenství. Méně se pak přihlíží na velikost, váhu, cenu a ostatní záporné vlastnosti. Se zrcadlovkou lze získat daleko kvalitnější snímek, než s kompaktem. Máme totiž větší možnosti a prostor pro kreativitu. Ať už se jedná o výběr režimu, nastavení, použití vhodného objektivu, příslušenství. Chtěl bych proto digitální zrcadlovku přiblížit běžným uživatelům, kteří se s tímto přístrojem doposud nesetkali nebo těm, kteří se o něj zajímají a rádi by získali nějaké informace. Práce je rozdělena do několika tematických okruhů. Prvním je historie. To proto, aby si každý udělal představu, jak se fotografie vyvíjela. Dalším je charakteristika a funkce digitální zrcadlovky (DSLR). Přiblížíme si, co všechno DSLR obsahuje a jak pracuje. Srovnáme si digitální zrcadlovku a kompakt. Uvedeme si jednotlivé výhody a nevýhody obou přístrojů atd. Neméně důležitým tématem jsou objektivy. Objektivy jsou nedůležitějším příslušenstvím DSLR. Rozdělíme si je a uvedeme příklady kdy a jaký použít. Posledním bodem jsou formáty, do kterých lze snímky pořídit.

1

2 HISTORIE

2 HISTORIE Fotografování je fenomén nejen poslední doby. Ale až v posledních letech zaznamenal vývoj fotoaparátů významný posun směrem vpřed jako všechna odvětví elektroniky. Vše začalo již roku 1826, kdy byl pořízen první snímek označován jako fotografie. Ten byl pořízen na cínovou desku politou petrolejem. Musela však uběhnout ještě dlouhá doba, aby fotografové nemuseli s sebou nosit fotografické desky a chemikálie. Až v roce 1884 Geogre Eastman dokázal vyrobit první fotografický kinofilm. V roce 1888 ho uvedl na trh pod názvem Kodak. První fotografie byly černobílé. V roce 1861 byla vynalezena fotografie barevná. Vývoj postupoval dál, až se fotoaparáty staly uživatelsky běžně dostupným zbožím (1). Dříve když byly fotoaparáty na klasické kinofilmy, které se vyvolávaly ve fotolabech, tak si každý dobře promyslel, co vyfotit a co ne. Bylo to dáno hlavně tím, že uživatel neměl žádnou zpětnou vazbu, to znamená, že ihned neviděl snímek, co bezprostředně vyfotografoval. Ta se mu dostala, až když vyvolal snímky a teprve tehdy měl možnost vidět, které se podařily a které ne. Tento způsob nebyl pro mnohé uživatele levnou záležitostí. Pokud z celého filmu zbylo pouze pár použitelných snímků. Vývoj však postupoval nezadržitelně dál, až se fotoaparáty dostaly na dnešní úroveň. Jako největší krok vpřed byl zajisté vývoj digitálních fotoaparátů. Do běžného prodeje v České republice se dostaly v roce 1996. A po roce 2000 začaly digitální fotoaparáty z trhu vytlačovat kinofilmové. Média těchto přístrojů tzv. paměťové karty nahradily nutnost kupovat kinofilmy a vyvolávat je. Tyto paměťové karty, které v dnešní době mají kapacitu, která se neustále zvyšuje, jsou oproti kinofilmům, na které bylo možno pořídit maximálně 36 snímků nedocenitelné. Jen pro srovnání - na kinofilm lze pořídit, jak již bylo zmíněno maximálně 36 snímků. Na paměťovou kartu o velikosti např. 2GB lze šesti megapixelovým fotoaparátem v nejlepší kvalitě pořídit kolem 550 snímků. Proto v dnešní době kinofilmové fotoaparáty jen stěží mohou konkurovat digitálním. Navíc všechny snímky z digitálních fotoaparátů archivujeme v PC nebo na přenosných mediích. Pouze ty, které chceme dále použít, vytiskneme na fotografický papír. Nemusíme již všechny fotky vyvolávat a uchovávat v albech, které zbytečně zabírají místo. Na trhu je

2

2 HISTORIE fotoaparátů nepřeberné množství, které uspokojí nejširší spektrum zákazníků. Zboží je cenově dostupné. A proto snad v každé domácnosti nalezneme nějaký fotoaparát. Další obrovskou výhodou digitálních fotoaparátů je vestavěný LCD displej. Je to jedna z revolucí, co se fotografování týká. Možnost něco vyfotit a ihned si výsledek prohlédnout na malé obrazovce fotoaparátu nám přináší velmi pohodlné používání. Fotky, které se nám nezdaří či nelíbí, nás nemusí trápit. Jednoduše je smažeme. Ve výsledku nám zůstanou pouze fotky, o které stojíme. Možnosti, jaký typ fotoaparátu si pořídit jsou v dnešní době obrovské. Většině lidí postačí malý, lehký kompaktní fotoaparát, který se jednoduše vejde do kapsy a kdykoli je připraven zachytit zážitky z dovolené, na výletě, oslavě atd. Tyto typy jsou vhodné pro ty, kteří chtějí komfort, univerzálnost, jednoduché ovládání apod. Jejich obrazová kvalita je dobrá, ale zdaleka nedosahuje kvalit digitálních zrcadlovek. Digitální zrcadlovky disponují mnohem vyšší kvalitou obrazu. Jsou ale také větší a těžší než běžné kompakty. Jsou však používány převážně profesionály a lidmi, kteří očekávají od fotoaparátu daleko víc, než jen fotografie pořízené na plně automatický režim a ponechané pro rodinné album. Setkáme se s nimi u módních fotografií, reklamních fotografií atd. Bližšímu srovnání se budeme věnovat dále. V tomto úvodu jsem chtěl stručně přiblížit historii a vývoj fotoaparátů. Dále se již zaměřím pouze na digitální zrcadlovky a na srovnání digitálních kompaktů a digitálních zrcadlovek a použití v praxi.

3

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE V této kapitole se blíže zaměříme na základní charakteristiku a funkce digitální zrcadlovky (DSLR). Digitální zrcadlovka je pouze český název. V originále zkratka DSLR znamená Digital Single Lens Reflex. Můžeme se setkat ještě s jedním typem a to tzv. nepravou zrcadlovkou (EVF zrcadlovka). Ta nepoužívá zrcátko a hranol pro odraz světla do hledáčku, ale vše je nahrazeno elektronickou cestou. V hledáčku se nachází miniaturní obrazovka, na kterou se elektronicky přenáší obraz z objektivu. Obraz je tedy shodně veden objektivem, ale ne cestou optickou nýbrž elektronickou. V dnešní době se na trh dostávají nepravé zrcadlovky, které fotografům nabízejí stejné výhody jako zrcadlovky digitální. Jde o obrazovou kvalitu, možnost výměnných objektivů, plně manuální funkce a bohaté příslušenství. Díky absenci zrcadla a odrazového hranolu mají menší rozměry a jsou lehčí. Důvodem proč se EVF zrcadlovky prozatím plně nevyrovnali DSLR je použití menších čipů.

3.1 CHARAKTERISTIKA

Pojem „jednooká“ vzešel z toho, že jak obraz pro hledáček, tak i pro expozici je

veden jedním objektivem. To přineslo značené výhody při tvoření snímků. Největší výhodou je, že obraz, který vidíme v hledáčku, je stejný jako na finální fotografii. Nedochází tak ke zkreslení obrazu, jako když se díváme skrz průhledový hledáček a obraz je tvořen obrazem, který snímá objektiv. Pro lepší pochopení funkce přístroje přikládám následující obrazovou přílohu, kde jsou zobrazeny útroby fotoaparátu.

4


Obrázek 1 – Průchod světla v DSLR1

Obrázek 2 – Průřez DSLR2

Pokud je fotoaparát v klidovém režimu a my s ním nijak nepracujeme, clona je otevřená na maximum. To znamená, že objektivem prochází nejvíce světla, které se přes zrcátko, které je natočené o 45o odráží nahoru do hledáčku. Čím více světla prochází, tím je obraz v hledáčku kvalitnější. Obraz odražený od zrcátka je ale převrácený vzhůru nohama. Proto je zde umístěn hranol, který obraz převrací zpět a my ho pozorujeme ve správném natočení. Hranol má vliv na kvalitu obrazu, který v hledáčku vidíme. Proto se u dražších přístrojů setkáme s větším a kvalitnějším hranolem. U některých typů se dokonce nezavádí interní blesk a prostor se využije pro větší hranol. U levnějších typů se naopak hranol nahrazuje soustavou zrcátek (2). Nyní si přiblížíme členy, které jsou uvnitř přístroje a zajišťují vznik snímku. Nejdůležitější je zrcátko, které odráží světlo do hledáčku. Zrcátko je polopropustné. Přibližně 70% světla se odrazí a zbytek zrcátkem projde. Za tímto zrcátkem se nachází další zrcátko, ale rozměrově menší. To je také pootočeno o 45o tentokrát směrem dolů. Tato část slouží pro automatické ostření. Světlo odražené od tohoto zrcátka dopadá na AF senzory, které vyhodnocují a nastavují ostrost obrazu. Kolik světla se má odrazit a kolik zrcátkem projít je těžká otázka. Čím více světla se odrazí, tím lepší bude obraz v hledáčku. To ale způsobí, že méně světla projde na druhé zrcátko a dojde k horšímu ostření. Platí to samozřejmě i naopak. Lepší ostření způsobí horší obraz v hledáčku. Dalším důležitým prvkem v soustavě fotoaparátu je expoziční senzor, na který dopadá světlo odražené od velkého zrcátka. Slouží pro nastavení správné expozice. Ta se řídí množstvím světla, které 1 2

Obrázek 1 – Zdroj: Obrázek 2 – Zdroj:

5

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE dopadne na expoziční senzor. Dalšími prvky jsou pak senzor a závěrka, která stíní senzor ve stavu nečinnosti. Princip činnosti si popíšeme na obrázku 1. (str. 5). Clona je v nečinnosti fotoaparátu otevřená na maximum. Světlo procházející objektivem se odráží od zrcátka přes matnici do hledáčku a my vidíme obraz, který bude výsledným snímkem. Světlo zároveň dopadá na expoziční senzor, který podle intenzity nastaví vhodné hodnoty expozice. Zbytek světla se odrazí od menšího zrcátka na AF senzory, které správně zaostří obraz. Ve chvíli kdy máme nastavenou správnou expozici i zaostřený obraz, zmáčkneme spoušť. V tomto okamžiku dochází k tomu, že doposud maximálně otevřená clona se uzavře na změřenou hodnotu. Obě zrcátka se sklopí směrem nahoru a tím zakryjí hledáček. Proto ve chvíli kdy zmáčkneme spoušť, není v hledáčku nic vidět. Současně se sklopením zrcátek se otevírá závěrka a světlo dopadá přímo na senzor, kde se vytváří obraz. Po skončení expozičního času se závěrka uzavře. Obě zrcátka se sklápí do původní polohy a clona se opět otevírá na maximum. Fotoaparát je připraven pro další snímek. Při každém snímku se tento proces opakuje. Zrcátka, která se sklápí, jsou velmi křehká, ale zároveň musí být odolná. Protože například u sériového snímání (obvykle 3 – 10 snímků za vteřinu) se zrcátka musí stačit sklopit nahoru a zpět do původní polohy. Při takovéto frekvenci snímání je to značná rychlost. Důvod proč se zrcátka sklápí při každém snímku je, aby mezi jednotlivými snímky bylo v hledáčku alespoň na chvíli něco vidět. A také proto, aby mohly zaostřovací a expoziční senzory pracovat a případně změnit nastavené hodnoty. Důležité je také, aby zrcátka zakryla hledáček. Je to z důvodu, že při vytváření snímku dopadá na senzor světlo z objektivu, a kdyby cesta nebyla zakryta, dopadalo by na něj i světlo z hledáčku. Expozice by tím byla narušena a nebyla by nastavena správně. Jak to vypadá uvnitř fotoaparátu při stisknutí spouště je znázorněno na obrázku 3 (str. 7).

6


Obrázek 3 – Průchod světla v DSLR při zmáčknutí spouště3

3.2 KONSTRUKCE

Důležitým parametry každé DSLR je hmotnost, odolnost a s tím spojená

samozřejmě i cena. Preferujeme lehké přístroje. Odolnost je také velmi důležitá. Nestojíme o to, aby se nám fotoaparát poničil při sebemenším nárazu. Nebo aby se do něho dostal prach a podobné nečistoty. Tyto nečistoty mají za následek zašpinění zrcátka, čipu a ostatních „vnitřností“, které se pak hůře čistí. Jenže aby byla DSLR lehká, odolná a zároveň levná jednoduše spojit nelze. Musíme zvolit kompromis mezi těmito vlastnostmi a vybrat si co je pro nás více či méně důležité. Profesionální fotografové mají v tomto ohledu jasno. Fotoaparát musí vydržet co nejvíce. Očekávají tedy vysoce kvalitní a odolnou konstrukci. Na pozadí se pak dostává hmotnost a cena. Tyto profesionální přístroje dosahují hmotnosti až 1200g. Jedná se pouze o váhu těla. Nikoliv i objektivu. Nejlehčí a nejlevnější jsou pak amatérské zrcadlovky, kde na odolnost není kladen takový důraz jako na cenu (2). Konstrukce digitální zrcadlovky je zpravidla kombinovaná z vysoce odolného plastu a slitiny hořčíku. Rám fotoaparátu je tvořen slitinou, ve kterém jsou uloženy ostatní prvky fotoaparátu. Zbytek těla je pak z odolného plastu. Tělo, které obsahuje velké množství slitiny je daleko odolnější, než to, které je převážně vyrobeno z plastu. Přináší to však i svá negativa jako je velká hmotnost a vysoká cena. Naopak těla vyrobená převážně z plastu jsou lehká a levná. Na druhou stranu ztrácí svojí odolnost, která je u 3

Obrázek 3 – Zdroj:

7

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE profesionálních zrcadlovek velice důležitá. Těla drahých a profesionálních zrcadlovek jsou vyráběna pouze ze slitiny. Ukázka slitinového rámu je na obrázku 4 a celé tělo včetně plastu na obrázku 5

Obrázek 4 – Slitinový rám4

3.3

Obrázek 5 – Celé tělo DSLR5

ČIPY

Čipy neboli senzory či snímače jsou důležitou součástí DSLR. Velmi záleží na jeho

velikosti. V současnosti jsou nejpoužívanějšími typy snímačů CCD a CMOS. Snímače snímají světlo, které projde objektivem a vytváří z něj výsledný obraz.

3.3.1 CCD „CCD (Charge Coupled Device) snímače jsou zařízení citlivá na dopadající světlo. Podle způsobu "sbírání" elektrického náboje z jednotlivých světlocitlivých elementů se dále dělí na progresivní a prokládané. Progresivní CCD snímače sbírají je elektrický náboj vysokou rychlostí ze všech elementů téměř nebo úplně najednou (FTD - Frame Transfer Device). To znamená, že nepotřebují žádnou mechanickou závěrku a navíc může být expoziční doba velice krátká (až 1/10000s). Prokládané CCD snímače naopak sbírají elektrický náboj po částech, a proto se neobejdou bez mechanické závěrky, která určuje dobu, po kterou jsou všechny elementy osvětleny. Výhodou prokládaných CCD snímačů je jejich snadnější výroba - jsou lacinější. Technologie výroby CCD prvků je ale i tak výrobně

4 5


8

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE velmi náročná a drahá, protože každý snímač potřebuje ke své funkci tři různá napájecí napětí. (3)“

3.3.2 CMOS „Snímače

CMOS

(Complementary

Metal

Oxid

Semiconductor)

využívají

polovodičové součástky řízené elektrickým polem a k provozu jim stačí jen jedno napájecí napětí. Proto je jejich spotřeba velmi malá. Navíc je jejich technologie výroby poměrně laciná, protože se podobně vyrábí většina integrovaných obvodů. Také tyto snímače se dělí na dva druhy. Prvním jsou tzv. pasivní CMOS (PPS - Passive Pixel Sensors), které generují elektrický náboj úměrný energii dopadajícího svazku světelných paprsků. Náboj pak jde přes zesilovač do AD převodníku, stejně jako u CCD. V praxi však pasivní CMOS dávají díky šumu špatný obraz. Druhým typem jsou aktivní CMOS (APS - Active Pixel Sensors), u nichž je každý světlocitlivý element doplněn analytickým obvodem, který měří šum a eliminuje ho. (4)“

3.3.3 BAYEROVA MASKA Roman Pihan v článku pro web Digimanie.cz popisuje Bayerovu masku takto: „Z technologického hlediska je obtížné (ba nemožné) vytvořit buňku senzoru, která by viděla rovnou barvu v lidském slova smyslu. Buňky senzoru jsou tedy barvoslepé a zaznamenávají jen množství světla a tedy jas. Aby senzor vytvořil dojem, že vidí barevně, má nad svými buňkami různě barevná skla (filtry) uspořádané v pravidelné struktuře. Různí výrobci používají různé barvy, nicméně masově používané jsou odstíny červené (Red), zelené (Green) a modré (Blue).12 MPix fotoaparát má tedy skutečně senzor mající 12 milionů buněk, ale jen barvoslepých. Nad 3 miliony z nich je červený filtr, nad 3 miliony z nich modrý a nad 6 miliony zelený. Dvojnásobné množství „zelených“ buněk se opičí po lidském oku, které je také na zelenou barvu nejcitlivější. Barevná skla nad buňkami senzoru jsou uspořádána do pravidelné struktury, které se říká Bayerova maska. Nad senzorem je systém pravidelně uspořádaných barevných filtrů. Díky tomu senzor měří v jedné čtvrtině buněk červenou barvu, v další čtvrtině buněk modrou a v polovině zelenou. Výsledná „normální“ fotografie je až produktem následného výpočtu.

9


Obrázek 6 - Bayerova maska

Z výše uvedeného vyplývá, že žádná buňka senzoru nevidí úplnou a skutečnou barvu. Vidí vždy buď červenou část nebo zelenou nebo modrou. Barvu jednoho pixelu fotografie je tak potřeba vypočítat s tím, že se použijí okolní pixely pro získání ostatních barev. Tomuto procesu se říká Bayerova interpolace a její princip je de facto totožný ve všech digitálních fotoaparátech a scannerech. Je to způsob, jak spočítat plnohodnotnou informaci pro každý pixel z okolních a různě barevně citlivých buněk senzoru. Je to matematický výpočet, nic víc. (5) “

Obrázek 7 - Bayerova interpolace

3.4 LCD DISPLEJ A STAVOVÝ DISPLEJ

Digitální zrcadlovky jsou vybavené LCD displejem. Tento displej je velmi užitečným

pomocníkem při fotografování. Slouží pro prohlížení získaných snímků a pro nastavování hodnot v menu. U fotoaparátů, které nemají stavový displej, slouží LCD i pro nastavení hodnot expozice. Jeho důležité parametry jsou velikost, která se udává jako délka úhlopříčky v palcích. Druhou důležitou vlastností je počet barev, které je displej schopný zobrazit. Čím je větší úhlopříčka a vyšší počet barev LCD, tím je prohlížení snímků kvalitnější.

10

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE Stavový displej je oproti LCD menší a pouze monochromatický. Používají ho lepší zrcadlovky, které disponují jak LCD displejem, tak i stavový displejem. Používá se z důvodu daleko menší spotřeby energie. Ta je dokonce tak nízká, že displej ukazuje některé hodnoty i při vypnutém přístroji. Na stavovém displeji je zobrazena hodnota expozice, korekce expozice, nastavení blesku, vyvážení bílé, stav baterie, velikost místa na kartě atd. Díky tomu nemusí LCD vůbec pracovat a tudíž šetříme energii.

Obrázek 8 – LCD displej6

Obrázek 9 – Stavový displej7

3.5 BATERIE

Baterie slouží pro napájení fotoaparátu. Musí být dostatek energie pro veškerou

elektroniku, LCD displej, ostřící motory, interní blesk atd. Akumulátory s nabíječkou jsou

součástí balení. Jelikož vývoj jde stále dopředu, tak i baterie zvyšují svoji kapacitu rok od roku. Počet cyklů, které pořídíme na kapacitu jedné baterie je různý. Záleží na okolnostech, jako jsou délka ostření, použití interního blesku, délka svitu LCD displeje a samozřejmě na teplotě. Konečný počet se pak pohybuje mezi 300 až 1200 snímků na jednu baterii. Všechny digitální zrcadlovky používají Lithium-Ion (Li-ion) baterie. Tyto akumulátory mají vysokou kapacitu a nízkou hmotnost. Na druhou stranu jsou poměrně drahé a jejich životnost se pohybuje kolem 2-3 let. V dnešní době je běžné, že si fotograf pořídí záložní akumulátor, aby se vyhnul situaci, kdy bude potřebovat fotit a baterie bude vybitá. Pořízení záložních akumulátorů je poměrně nákladné, ale na druhou stranu budete vždy připraveni k focení. Běžnější způsobem je použití bateriového držáku (Battery grip). Ten obsahuje dva akumulátory. S energií obou pak dokáže hospodařit tak, aby

6 7


11

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE fotografování trvalo co nejdéle. Na battery gripu se nachází vertikální spoušť pro lepší zacházení. Profesionální DSLR mají battery grip jako neoddělitelnou součást (6).

Obrázek 10 – Battery grip8

Baterii bychom nikdy neměli nechat úplně vybít. Je dobré po každém focení je opět nabít, aby docházelo k pravidelnému cyklu dobíjení. Li-ion baterie stárnou ihned po jejich vyrobení, proto není dobré kupovat záložní baterie, které ihned nevyužijeme. Velkým nepřítelem baterií jsou také extrémně nízké teploty. V případě, že se baterie dostane do prostředí, kde je teplota hluboko pod nulou, dochází k velké ztrátě kapacity. Pokles výkonu se může dostat až na pouhých 20% z původně plně nabité baterie. Doporučuje se nosit baterii v kapse na těle, aby byla udržována v teple a zbytečně neztrácela kapacitu, pokud právě nefotíme.

3.6 FOTOGRAFOVÁNÍ V MRAZU A NA SLUNCI

Udává se, že fotoaparát je schopný bez problémů pracovat v rozsahu teplot 0 –

40°C. Spodní hranici porušíme poměrně snadno. Focení v zimě, obzvláště na horách většinou znamená teplotu pod bodem mrazu. Při porušení teplotních podmínek nemáme nárok uplatňovat reklamaci při poruše přístroje. Zkušenosti fotografů ale říkají, že se dá s DSLR pracovat až do teplot -20°C bez závažných komplikací. Nejzranitelnější částí DSLR v mrazu je LCD displej. Ten se vlivem nízké teploty zpomaluje nebo dokonce přestane zcela zobrazovat. Není to destruktivní porucha, ale pouze dočasná. Po zahřátí bude LCD pracovat opět tak jak má.

8


12

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE Velkým nepřítelem fotoaparátů je také sníh. Běžné vločky jednoduše sfoukneme z povrchu. Pokud ale na přístroj napadají mokré vločky sněhu, je to stejně nebezpečné jako déšť. Hrozí, že se voda dostane dovnitř těla na elektroniku. A může následovat vážné poškození fotoaparátu. Dalším nepřítelem je vlhkost. Problém nastává tehdy, když se studeným nebo dokonce promrzlým fotoaparátem vstoupíme do místnosti, kde teplota vzduchu je vyšší, než byla venku. V této chvíli totiž dochází k zamlžení a orosení fotoaparátu nejen z venku ale i zevnitř. V tu chvíli by se nemělo fotit, protože se orosila i elektronika uvnitř těla a může dojít ke zkratu. Přístroj by pro jistotu neměl být ani zapnutý. Pokud dojde k této situaci, měli bychom fotoaparát vysušit, tzn. vyndat z něho baterii, paměťovou kartu a otevřít všechna dvířka pro rychlejší vysušení. Přístroj můžeme položit k blízkosti topení. Do teploty 40°C se nemusíme bát, že by došlo k nějakému poškození (7). Fotoaparátu neškodí pouze zima, ale také nadměrné teplo. V případě fotoaparátu se tedy jedná o již zmíněnou teplotu nad 40°C. Málokdy se však setkáme s tím, že je fotoaparát vystaven takhle vysoké teplotě. Může k tomu dojít v létě, kdy na DSLR přímo svítí slunce. Pokud máme přístroj pověšený na krku, tak má šanci se zchladit vzduchem případně větrem. A nemusíme se proto bát, že dojde k poškození. Nebezpečná situace může nastat, když jej necháme odložený na přímém slunci. Ještě horší situace je, pokud ho necháme za nějakým sklem například u auta. Tmavý povrch se na přímém slunci rozpálí a to může vést k vážnému poškození zrcadlovky.

3.7 PAMĚŤOVÁ KARTA

V dnešní době lze na trhu koupit mnoho druhů paměťových karet. Důležitými

parametry jsou především kapacita a rychlost přenosu. Digitální zrcadlovky nejčastěji používají dva typy karet. Na prvním místě je karta Compact Flash (CF). A to díky svým vlastnostem, mezi které patří rychlost, spolehlivost a díky větším rozměrům dosahuje také největších kapacit. Druhým velmi často používaným typem je paměťová karta Secure Digital (SD) nebo Secure Digital High Capacity (SDHC). Oba tyto typy používají převážně firmy Nikon a Canon. Karta Multimedia Card je velice podobná kartě Secure Digital. Je pouze mírně užší. Proto některé přístroje mohou používat oba typy. Multimedia Card se

13

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE vyrábí i ve zmenšené verzi RS (reduced size). Ostatní typy paměťových karet jsou používány menšími výrobci digitálních fotoaparátů. U výrobců Olympus, Fuji a Toshiba je to karta xD Picture Card, která má poměrně malé rozměry, a tak nedosahuje takových kapacit jako Compact Flash. U firmy Sony je to pak paměťová karta Memory Stick (MS). Smart Media (SM) má z paměťových karet největší rozměry. Je ale také velmi pomalá. U DSLR se vůbec nepoužívá. Srovnání velikostí zmíněných karet je na obrázku

Obrázek 11 – Druhy paměťových karet9

Některé zrcadlovky podporují z důvodu bezpečnosti dva sloty na dva typy různých karet. Slot Compact Flash se kombinuje se slotem Secure Digital nebo xD Picture Card. Můžeme nastavit, aby se data ukládala na obě karty současně, a tím získáme maximální bezpečí pro uchování dat. Pokud dojde ke zničení jedné karty nebo k nechtěnému smazání fotek, neznamená to pohromu, protože tytéž data máme uloženy i na kartě druhé. Dvě karty můžeme využít i pro vyšší počet získaných fotek A to tak, že při zaplněné kartě přepneme ukládání dat na druhou kartu a můžeme pořizovat snímky do té doby, než se i druhá paměťová karta zaplní (6). Paměťové karty se prodávají o různých kapacitách, které se neustále zvyšují. Je dobré vědět, jak velkou kartu budeme potřebovat pro své fotografování. Kapacitu můžeme volit podle toho, za jak dlouho jsme schopni přehrát fotografie do počítače a uvolnit tak místo na kartě. V případě, že máme přístup k PC každý den, můžeme zvolit kartu s nižší kapacitou. Pokud ale jedeme někam na dovolenou nebo delší cesty, pak je lepší zvolit kapacitu vyšší, abychom měli jistotu, že budeme mít dostatek prostoru pro všechny své zážitky. Počet fotografií na paměťové kartě lze také měnit nastavením

9


14

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE rozlišení snímaného obrazu. Ve výsledku získáme více fotografií na kartě ovšem na úkor jejich kvality. Přibližný počet fotografií, které lze pořídit na danou velikost paměťové karty při daném rozlišení fotoaparátu ukazuje tabulka 1.

Tabulka 1 – Počet snímků na jednotlivé paměťové karty při různém rozlišení DSLR

V současnosti lze zakoupit i paměťové karty o kapacitě 32GB a 64GB. Jsou ale velmi drahé.

3.8 PŘIPOJENÍ K PC

Pořízené snímky uložené na paměťové kartě potřebujeme samozřejmě přenést do

počítače, abychom je mohli dále zpracovávat. K tomuto kroku nám v dnešní době slouží převážně rozraní USB 2.0. Zkratka USB znamená univerzální sériová sběrnice (universal serial bus). Pomocí USB se připojují tiskárny, myši, klávesnice, modemy, mobilní telefony a v neposlední řadě fotoaparáty. Rozhraní USB se stalo populárním a velmi používaným díky své snadné výrobě a rychlému přenosu dat. Maximální rychlost přenosu USB 2.0 je 480 Mbit/s (60MB/s). V současnosti je vyvinuto USB 3.0, které má 10x větší rychlost. To znamená 4,8 Gbit/s (600 MB/s). Prozatím se ale USB 3.0 nepoužívá. Reálná rychlost přenosu dat z paměťové karty do PC zdaleka nedosahuje takové hodnoty. Port USB slouží ale také k upgradování firmwaru a různým nastavením fotoaparátu. Dalším způsobem ke kopírování fotografií do PC jsou externí čtečky karet. Paměťová karta se vyjme z fotoaparátu a vloží do čtečky, která obsahuje redukci na USB. Čtečka se poté připojí k počítači přes USB rozhraní. Posledním způsobem, jak přesunout fotky do PC jsou interní čtečky karet. Tyto čtečky jsou již přímo zabudované v počítači. Paměťová karta se vyjme z fotoaparátu a vloží přímo do čtečky. Další obsluha už je pouze programová.

15

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE Fotoaparáty dále disponují konektorem (Video Out) pro připojení k televizi, projektoru či videorekordéru. Některé typy mají i konektor pro spouštění externích blesků – PC sync. To se využívá převážně v atelierech. Posledním typem může být konektor pro dálkové ovládání (Remote Control). V dnešní době se používá spíše bezdrátové dálkové ovládání.

3.9 PŘÍSLUŠENSTVÍ

K DSLR lze dokoupit velké množství příslušenství, které výrazně pomáhá k lepším

snímkům, ale také pomáhá k pohodlnější práci (7). Příslušenství, bez kterého se neobejdeme, jsou objektivy. Dalším významným příslušenstvím jsou blesky. Dalšími jsou : Filtry •

Polarizační filtry – projasňují barvy, odstraňují odlesky, ztmavují oblohu a zdůrazňují mraky

•

UV filtry – chrání čočku objektivu proti mechanickému poškození

•

Přechodové filtry – vyrovnávají kontrast mezi oblohou a zbytkem snímku (např. krajinou)

•

Šedé filtry – snižují intenzitu dopadajícího světla na senzor

•

Barevné filtry – používají se v případě kdy jedna barva na scéně převládá. Pomocí filtrů se scéna kompenzuje

•

Změkčující filtry – v současnosti se téměř nepoužívají, jejich funkce se dá nahradit úpravami v PC.

Stativ – používá se při fotografování s dlouhými časy •

Monopod – jedna teleskopická noha, na které je umístěna stativová hlava. Musí se stále držet, aby nespadl.

•

Tripod – je to třínohý teleskopický stativ. Nepotřebuje držet, je sám o sobě stabilní.

Stativy se dále dělí podle typu hlavy:

16

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE •

S klasickou hlavou - vertikální i horizontální posuv má svojí páčku pro nastavení

• S kulovou hlavou – jedna páčka pro nastavení polohy v obou směrech

Dálkové ovládání - slouží pro spuštění spouště na dálku. •

Kabelová spoušť – funguje stejně jako spoušť, ale na dálku přes kabel

•

Kabelová spoušť s časovačem – slouží jako spoušť s možností časové prodlevy

•

Bezdrátové ovládání – funguje na infračerveném nebo radiovém principu. Infračervený princip pracuje na vzdálenost cca 5m. Radiový princip pracuje na vzdálenost cca 100m.

Očnice – je ta část fotoaparátu na kterou přikládáme oko. Očnice disponují dioptrickou korekcí obrazu. Dále mezi příslušenství patří mezikroužky, expozimetry, nabíječky, software, čtečky karet, batohy…

3.10 EXPOZICE

Je správné nastavení tří hodnot, tak aby snímek splňoval tyto parametry – ostrost,

minimální šum, dynamický rozsah a hloubku ostrosti. Hodnoty jsou •

Expoziční čas

•

Clona

•

ISO citlivost Automatický režim je velmi oblíbený a často používaný. To proto, že veškeré

nastavení expozice provede za nás. Můžeme se tak plně věnovat obsahu snímku. To je velmi důležité u reportážních fotografií, kde zpravidla není čas pro nastavení expozice ručně. Bohužel ani plně automatický režim ne vždy dokáže odhadnout fotografův záměr a pak se stane, že i automatika selže.

17

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE Prvním způsobem jak lze ovlivnit expozici je změnou expozičního času. Jednoduše se dá expoziční čas vysvětlit jako doba, po kterou dopadá světlo na senzor. Typická stupnice časů vypadá takto: …8, 4, 2, 1, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000… Hodnoty jsou udávány ve vteřinách. Stupnice není lineární, ale logaritmická. To proto, že logaritmický průběh odpovídá vnímání světla okem. Druhým způsobem, jak lze měnit expozici je změnou clonového čísla. Clonové číslo určuje množství světla, které dopadne na senzor. Clona je tvořena z velmi tenkých kovových lamel, které tvoří přibližně kruhový tvar. Ani tato stupnice není lineární, ale logaritmická ze stejného důvodu jako předchozí. Stupnice clonových čísel vypadá následovně: …2.0, 2.8, 4.0, 5.6, 8, 11, 16, 22... Důležitým parametrem je také ohnisková vzdálenost. Ta udává vzdálenost clony od senzoru. Ač se to nezdá, uvedeme si příklad, proč je ohnisková vzdálenost tak důležitá. Pokud budeme projektorem promítat obraz na plátno a budeme projektor oddalovat, dojde k tomu, že obraz se bude zvětšovat, ale také bude ztrácet kontrast, protože světlo dopadá na větší plochu. Třetím a posledním způsobem je změna citlivosti ISO. Citlivost ISO udává citlivost senzoru na světlo. Senzor nijak ovlivnit nelze, lze však ovlivnit velikost zesíleného signálu, který vychází ze senzoru. Pokud zvýšíme hodnotu ISO, zvýšíme tím tedy velikost zesílení. V praxi to znamená, že pro pořízení snímku potřebujeme méně světla. Citlivost se udává v ISO jednotkách. Hodnoty ISO vedle sebe se mění vždy 2x. Stupnice pak vypadá následovně: …100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400… Například pokud změníme citlivost ISO z hodnoty 100 na 200 tzn. 2x, znamená to, že pro expozici potřebujeme 2x méně světla. Nespornou výhodou je možnost hodnotu ISO měnit pro každý snímek. U klasických fotoaparátů by se musel vyměnit celý film, což je poněkud problematické. ISO má vedle svých výhod i nevýhody. Tou největší je obrazový šum. Ten vzrůstá s hodnotou ISO. Díky zesílení signálu vzroste šum, který se na snímku projeví jako náhodné barevné body. Šum je nejvíce vidět v tmavých částech snímku. Způsobuje snížení ostrosti obrazu. A také znehodnocuje fotografii. Proto hodnotu citlivosti zvyšujeme, pouze pokud jsou zhoršené světelné podmínky a nelze více otevřít clonu nebo prodloužit expoziční čas. Částečného odstranění šumu můžeme dosáhnout pomocí různých softwarových programů. S odstraněním šumu však ještě více klesá ostrost obrazu (8).

18


3.11 HISTOGRAM

Určuje zastoupení pixelů různého jasu na snímku. Na histogramu pak vidíme, jaká

plocha na snímku je černá, šedá a bílá. Histogram je velice důležitý pomocník pro zjištění správné expozice. Jednoduše nám ukáže, jak je snímek kontrastní. Podle výsledku můžeme případně provést opravu expozice. Zobrazí také (přepálená a podpálená) místa na snímku, která nebývají žádoucí a spíše působí nepřirozeně. Přepálená místa jsou ta, která jsou čistě bílá. Na histogramu jsou zobrazena jako svislá čára úplně vpravo. Naopak podpálená místa jsou naprosto černá a na histogramu jsou zobrazena jako svislá čára zcela vlevo. Podpálená místa nepůsobí tak nepřirozeně (7). Další ukázky histogramu naleznete v příloze 1.

Obrázek 12 – Ukázka histogramu10

3.12 EXPOZIČNÍ REŽIMY

Expoziční režimy slouží pro správné nastavení expozičního času a clony (9). Každý

fotoaparát má alespoň jeden expoziční režim. Digitální zrcadlovky bez výjimky disponují více režimy. Ty nám umožňují volnost při tvoření snímků a tudíž velkou kreativitu. Režimy dělíme: •

automatické

•

poloautomatické

•

manuální Automatické režimy ještě můžeme dále rozdělit na plně automatický režim a další

tzv. motivované programy. Těmi jsou například krajina, sport, noční portrét, makro. Dále 10


19

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE se těmito motivovanými programy zabývat nebudeme. Poloautomatické režimy dále dělíme na programovou automatiku, clonovou automatiku a časovou automatiku. Nyní si každý režim představíme podrobněji, abychom věděli kdy a jaký použít pro nejlepší finální podobu snímku.

3.12.1 AUTOMATICKÝ REŽIM Automatika přebírá vládu nad veškerými nastaveními expozice fotoaparátu. Nastavení probíhá automaticky podle světelných podmínek na scéně. Uživatel nemusí přemýšlet o jakémkoli nastavení a vždy je připraven k focení. Využití tohoto režimu je například pro reportážní fotografii, kde není příliš času na nastavení. Automatika však přepokládá, že scéna je nasvícená rovnoměrně a nejsou v ní příliš kontrastní objekty. Stává se proto, že automatika selže a zhotovené snímky jsou nepoužitelné.

3.12.2 PROGRAMOVÁ AUTOMATIKA Programová automatika je podobná automatickému režimu, ale na rozdíl od něho nám umožňuje nastavit několik hodnot. Fotoaparát nastaví sám podle světelných podmínek čas a clonu. Uživatel může nastavit citlivost ISO, režim blesku, vyvážení bílé... Počet parametrů, který může uživatel ovlivnit, záleží na výrobci. Ve výsledku je tedy to nejdůležitější (čas a clona) nastaveno a uživatel může expozici doladit.

3.12.3 CLONOVÁ AUTOMATIKA Základem clonové automatiky je, že fotograf nastaví expoziční čas. Fotoaparát k tomuto času dopočte a nastaví vhodné clonové číslo. Clonová automatika slouží k zmrazení nebo naopak rozmazání obrazu. Režim je vhodný v případech, kdy je potřeba zachytit rychlý děj, jako je sport, zvířata, děti. Pokud by nastavený čas byl takový, že dopočtená clona by nestačila, fotoaparát nás upozorní většinou blikáním kontrolky na možnou přeexpozici či podexpozici snímku. Pak je třeba změnit čas, použít blesk nebo změnit citlivost ISO.

20


Obrázek 13 – „Zmrazený pohyb“

Obrázek 14 – „Zmrazený pohyb 1“11

3.12.4 ČASOVÁ AUTOMATIKA Fotograf nastaví clonu a fotoaparát dopočte expoziční čas. Režim umožňuje kontrolu nad hloubkou ostrosti. Podle nastavené clony je pozadí rozostřené nebo ostré stejně jako hlavní objekt na snímku. S větším zacloněním roste hloubka ostrosti. Naopak při malém zaclonění je hloubka ostrosti velmi malá. I zde může dojít k přeexpozici nebo podexpozici. Na to nás opět upozorní kontrolka. Režim se používá pro portréty, makro fotografie a podobně.

Obrázek 15 - Malá hloubka ostrosti

Obrázek 16 – Velká hloubka ostrosti12

3.12.5 MANUÁLNÍ REŽIM U manuálního režimu má fotograf veškerá nastavení pod svojí kontrolou. Nastavuje čas, clonu, citlivost ISO, režim blesku, vyvážení bílé a podobně. Manuální režim 11

Obrázek 14 – Zdroj: 12 Obrázek 16 – Zdroj:

21

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE se hojně používá pro ateliérovou fotografii. Pro zjištění světla na scéně se používají externí expozimetry. Manuální režim není vhodný tam, kde se často mění světelné podmínky.

3.13 MĚŘENÍ EXPOZICE

Každý fotoaparát má více režimů měření expozice (8). Liší se pouze tím, jak velkou

plochu berou v úvahu při měření. Režimy nepracují s barvami, ale pouze s jasem. Podle typu fotoaparátu rozdělí expozimetr snímek na několik sektorů. Zpravidla se jedná přibližně o 30 sektorů. V každém sektoru se vypočte průměrný jas. Fotoaparát se pak snaží nastavit správnou expozici, která odpovídá střední šedé. Střední šedá odpovídá šedé barvě, která odrazí 18% světla. Hovoříme o střední šedé, protože v histogramu se nachází přímo uprostřed mezi bílou a černou. Každý správně exponovaný snímek po zprůměrování všech sektorů vychází jako středně šedý.

Maticové měření (MatrixMulti-zone, Multi-segment) – bere v úvahu všechny zóny snímku a aktuální zaostřovací bod. Hodí se pro běžné situace. Nevhodný je tam, kde víme, že scéna nemůže dosáhnout střední šedé. Například velmi tmavé nebo velmi světlé snímky.

Celoplošné měření se zdůrazněným středem (Center-weighted Average) – také bere v úvahu všechny zóny, ale za nejdůležitější považuje střed snímku. Na okraje přihlíží méně. Nebere v úvahu aktuální zaostřovací bodVhodný pro fotografování velkých objektů umístěných uprostřed snímku (portréty).

Bodové měření (Spot) – v úvahu bere jen velmi malou plochu uprostřed hledáčku. Zpravidla se jedná přibližně o 8%. Zjistí jas pouze v jednou bodu. Pro běžné fotografování je nevhodné. Uplatnění nachází při focení makra nebo například koncertů.

22


3.14 VYVÁŽENÍ BÍLÉ

„Vyvážení bílé (white balance) - funkce, která se objevila nejdříve u videokamer a s

nástupem digitální fotografie přešla i na fotoaparáty. Možnost vyvážení bílé je jedna z obrovských výhod digitálních fotoaparátů, umožňuje věrné barevné podání při naprosto rozdílných světelných podmínkách (umělé osvětlení, denní světlo, bleskové světlo apod.) U filmových přístrojů se věrného barevného podání dosahovalo buď výměnou filmu podle daného osvětlení (filmy se vyrábí na denní/bleskové světlo a na umělé žárovkové osvětlení). Jemné odchylky se kompenzují korekčními filtry, barevná teplota daného světla se měří tzv. colormetrem. (10)“

23


3.15 BLESK

Blesk je přídavné světlo, které je schopné rovnoměrně osvětlit prostor (7). Jeho

barva odpovídá dennímu světlu, jehož intenzita se pohybuje okolo 5500K. Blesk závisí na třech parametrech. Těmi jsou : •

clona

•

citlivost ISO

•

doba svitu blesku Možná je dobré zeptat se, proč nezávisí také na expozičním času, jako tomu je u

expozice? Odpověď je jednoduchá. Blesk svítí velice krátkou dobu (tisíciny vteřiny) a pokud by byl čas nastaven například na 5 vteřin, došlo by k tomu, že blesk by se na začátku „odpálil“ a po zbytek času by se snímala pouze tma. Proto expoziční čas můžeme vyloučit jako parametr, který ovlivňuje blesk. Nesmíme však zapomenout, že silné světlo blesku výrazně mění poměry na scéně. Nikdy ale předem nevíme, jak výsledný snímek bude vypadat, protože doba svitu blesku je příliš krátká. Nezbývá nic jiného než si konečný výsledek představit. Setkáme se s blesky dvojího typu – interní blesk a externí blesk. Interní blesk bývá součástí těla fotoaparátu. Jeho výkon však není příliš velký. Kdo to s focením myslí trochu vážněji, dokoupí si externí blesk. Jeho výkon je daleko větší. Také se s ním dá lépe pracovat. Nesmírnou výhodou externího blesku je možnost fotit odrazem ať už o strop či stěnu. Díky odrazu získáme větší plochu světla než pouze osvětlením hlavy blesku. Také stíny budou měkčí a budou působit přirozeněji. V ateliérech se používají soustavy blesků rozmístěné v prostoru a jsou odpálené na dálku. Nejdůležitějším parametrem je směrné číslo (Guide Number – GN). To udává světelný výkon blesku. Neboli jak velký prostor dokáže ještě správně osvětlit. Směrné číslo se udává pro citlivost ISO 100 a clonové číslo 1. Běžné externí blesky mají GN v rozsahu 30-60. V dnešní době se vyrábějí blesky se zoomovou hlavou. To znamená, že intenzita blesku se automaticky mění podle ohniska objektivu. Nemění se plynule, ale skokově např. při ohnisku 50mm, 85mm, 105mm. Čím větší ohnisková vzdálenost (zoom), tím větší záblesk. Důležité je uvědomit si, že intenzita blesku klesá s druhou mocninou.

24

3 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA – CHARAKTERISTIKA, FUNKCE Oddalováním plochy, kterou chceme osvětlit, klesá intenzita blesku. Osvětlíme-li plochu, kterou pak oddálíme dvojnásobně od fotoaparátu, plocha se zvětší čtyřnásobně a intenzita blesku čtyřnásobně klesne. Stejně tomu je u citlivosti ISO. Pokud zvýšíme ISO z hodnoty 100 na hodnotu 200, maximální vzdálenost se nezvýší 2x, ale pouze 1,4x. Maximální vzdálenost udávaná v metrech, na kterou můžeme blesk použít lze vypočítat pomocí vzorce 𝑀𝑀𝑀𝑀𝑀𝑀𝑀𝑀𝑀𝑀á𝑙𝑙𝑙𝑙í 𝑣𝑣𝑣𝑣𝑣𝑣á𝑙𝑙𝑙𝑙𝑙𝑙𝑙𝑙𝑙𝑙𝑙𝑙 =

𝑠𝑠𝑠𝑠ě𝑟𝑟𝑟𝑟é čí𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠 [𝑚𝑚] 𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐é čí𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠

Externí blesky se dají naklápět a natáčet. Naklopení (tilt) je v rozsahu 0 až 90 stupňů. Natočení (rotate) lze provést v rozsahu 0 až 270 stupňů. Tyto vlastnosti uplatníme zejména při focení v interiérech.

Obrázek 17 – DSLR s externím bleskem13

Obrázek 18 – Naklopení a natočení blesku14

Velkou nevýhodou interních blesků je efekt červených očí na snímku. Fotografie je znehodnocená. Jediný způsob jak fotografii zachránit je dodatečná úprava v PC. Červené oči jsou způsobené tím, že blesk je blízko osy objektivu. U interního blesku s tím nelze nic dělat. Spásou jsou blesky externí. Díky své výšce naroste vzdálenost osy objektivu od hlavy blesku a riziko červených očí se značně zmenší. Nejlepším způsobem je fotit odrazem o strop či stěnu, kdy se tomuto riziku naprosto vyhneme.

13 14


25


Obrázek 19 – Ukázka efektu červených očí

26

4 SROVNÁNÍ DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKY A KOMPATKU

4 SROVNÁNÍ DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKY A KOMPATKU Přestože oba přístroje slouží k fotografování, jsou ve skutečnosti dost rozdílné. Neliší se pouze konstrukcí, příslušenstvím, ale i stylem focení. Nyní si poukážeme na výhody a nevýhody každého z nich. Kompakt Velkou výhodou kompaktů je, že každý má tzv. funkci Live View. Znamená to, že světlo, které projde objektivem, dále prochází závěrkou na snímač. Fotografovanou scénu pak můžeme živě sledovat na LCD displeji. Funkce Live View tedy slouží jako hledáček. Výhodou je, že náhled na LCD přesně odpovídá konečnému snímku. Dalším typem hledáčku, se kterým se můžeme u kompaktu setkat, je optický (průhledový) hledáček. Ten má svoji vlastní osu a neprochází objektivem. Pohled v hledáčku plně neodpovídá kompozici výsledného snímku, což považujeme za nevýhodu. Kompaktní fotoaparáty – výhody oproti zrcadlovkám •

Malé rozměry a hmotnost

•

Jednodušší obsluha

•

Nižší pořizovací cena

•

U každého kompaktu funkce „Live View“ (živý náhled)

•

Video (formát avi nebo mov, rozlišení až 1440 x 1080 pixelů)

Digitální zrcadlovka Digitální zrcadlovka má výhodu v optickém hledáčku. Každá zrcadlovka jím disponuje. Fotografovanou scénu pozorujeme skrz objektiv a přesně víme, jak bude snímek vypadat. To nám umožňuje i celkem pohodlné manuální ostření, které by u kompaktu bylo složité. Nevýhodou je absence Live View, kdy na scénu hledíme přes LCD. V dnešní době se však na trh dostávají digitální zrcadlovky, které Live View mají. Zatím jich není mnoho, ale uvidíme, zda se to nestane pravidlem tak jako u kompaktů.

27

4 SROVNÁNÍ DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKY A KOMPATKU Digitální zrcadlovka – výhody oproti kompaktům •

Daleko vyšší kvalita obrazu (větší čipy)

•

Vyšší rychlost snímání

•

Lepší vybavení (funkce)

•

Širší možnost příslušenství (objektivy, filtry, blesky, stativy…)

•

Lepší konstrukční provedení (kvalitnější materiály)

•

Video Full HD

Není jednoduché přiklonit se na jednu či druhou stranu. Jedním z důležitých faktorů při výběru je cena. Kompakty jsou levnější. Avšak díky neustálému snižování pořizovacích cen zrcadlovek se dostáváme do situace, kdy kvalitnější kompakt je cenově na úrovni základní zrcadlovky s jedním objektivem. Ten se nemusí vyrovnat ohniskové vzdálenosti objektivu kompaktu, a proto je třeba dokoupit další objektivy. To však není levná záležitost. Navíc výměna objektivu zabere určitý čas, pokud si tento proces zautomatizujeme, pak jde jen o chvilku. Několik parametrů kompaktů a DSLR srovnává tabulka 2.

Tabulka 2 – Srovnání kompaktu a DSLR

(Průměrná hmotnost a rozměry jsou vypočteny z kompaktů typu: Fuji FinePix F200EXR, Sony DSC-T75, Canon IXUS 95 IS, Olympus FE360. Pro DSLR byly použity typy: Nikon D700, Canon EOS 450, Nikon D3X, Canon 40D. U DSLR jsou rozměry a hmotnost pouze samotného těla bez objektivu)

28

5 OBJEKTIVY

5 OBJEKTIVY Jsou základním příslušenstvím a nedílnou součástí každé zrcadlovky. Pro různé kategorie fotografování je třeba použít různé objektivy. Například pro reportážní fotografii použijeme zcela jiný objektiv, než pro makrofotografii a podobně. Objektiv je „oko“ našeho fotoaparátu a je důležité vybrat si ten správný. Při výběru nás nejvíce limituje cena. Ta se pohybuje v řádech tisíců až statisíců podle kvality. Záleží na konstrukčních vlastnostech, hmotnosti, rozměrech, světelnosti atd (7). Na trhu je několik výrobců digitálních zrcadlovek, kteří vyrábějí vlastní objektivy pro své DSLR. A používají své konstrukce bajonetů. Těmito výrobci jsou Nikon, Canon, Olympus, Pentax, Minolta, Sigma a Konica. Druhou skupinou jsou výrobci, kteří používají objektivy jiných firem. Kodak a Fuji používají objektivy firem Nikon a Canon. Do třetí kategorie patří výrobci, kteří vyrábějí objektivy pro většinu výrobců digitálních zrcadlovek. Jsou jimi Sigma, Tamron, Tokina.

Obrázek 20 - Objektivy 15

5.1

BAJONET

Úkolem bajonetu je zajistit spojení mezi objektivem a tělem fotoaparátu. Toto

spojení je rozebíratelné. Bajonet bývá buď plastový nebo kovový. Musí zajistit, aby spojení bylo pevné a prachotěsné. Bajonet má na sobě kontakty, které slouží pro elektrické propojení s tělem fotoaparátu. Modernější objektivy obsahují mikroprocesory, které

15


29

5 OBJEKTIVY komunikují s tělem DSLR. Napájení objektivu slouží např. pro pohon ostřících motorků, nastavení clony, pro získání informací uložených v EXIFu fotky. EXIF (Exchangeable image file format) je formát vkládaný do souborového formátu JPEG. Obsahuje informace o typu fotoaparátu, nastavení expozice (clonové číslo, expoziční čas, použití blesku, ohnisková vzdálenost atd.), datum a čas pořízení snímku.

5.2 OHNISKO

Znamená jak velký výřez scény (zorný úhel) budeme zaznamenávat na senzor.

Základní rozdělení objektivů podle ohniska dělíme do dvou skupin - objektivy s pevným ohniskem a proměnlivým ohniskem (zoom). Kvalitnější jsou objektivy s ohniskem pevným, ale jsou méně univerzální. Je to dáno tím, že mají nižší konstrukční složitost a tím lepší kresbu. Ta je vykoupena absencí zoomu, která způsobuje nepohotovost při focení. V knize Mistrovství práce s DSLR od pana Romana Pihana (7) jsou objektivy podle ohniskové vzdálenosti rozděleny takto:“ •

rybí oka (8mm) – extrémně širokoúhlé objektivy s úmyslnou deformací perspektivy

•

širokoúhlé (10-30mm) – interiéry, architektura, krajina, reportáž

•

střední (základní) ohniska (30-100mm) – základní objektivy, přirozené zobrazení, portrét

•

normální objektiv (50mm) – odpovídá zornému úhlu lidského oka

•

teleobjektivy (100-300mm) – portrét, reportáž, krajina

•

silné teleobjektivy (>300mm) – příroda, sport

•

makroobjektivy – měřítko 1:1, liší se minimální zaostřovací vzdáleností

•

Tilt-Shift – architektura (korekce sbíhání linií do „flašky“)

•

mirror – silné teleobjektivy (600mm) konstruované na principu hvězdářského dalekohledu“

Ukázky jednotlivých kategorií – reportáž, makro, architektura, krajina, sport, portrét naleznete v příloze 2-7.

30

5 OBJEKTIVY

Obrázek 21 – Výřez scény podle ohniska 16

Obrázek 22 – Zorný úhel v závislosti na ohnisku17

5.3 CROP FACTOR

Standardní formát snímače kinofilmu je 36x24mm (full frame). Snímač full frame

se používá u profesionálních digitálních zrcadlovek. Levnější DSLR se vyrábí s menšími snímači. Zajímavostí je snímač, který je více jak 2x větší než kinofilmový. Jeho rozměr je 36,8 x 49,1 mm. Tento rozměr používá firma Hasselblad u typu H3DII-50. Ten je určen pro velmi náročné uživatele. A ne pouze co se týká vybavení, ale i cenou. Ta se pohybuje k 5.6.2009 kolem 665 000kč. Poměr plochy snímače full frame a ploch ostatních menších snímačů se nazývá Crop Factor (faktor oříznutí). Běžnými poměry Crop Factoru jsou 1,3; 1,5; 1,6; 2. V praxi to znamená, že pokud nasadíme objektiv místo na full frameový fotoaparát například na fotoaparát s Crop Factorem 1,6 dojde k prodloužení ohniskové vzdálenosti (přiblížení) právě 1,6x. Příklad – objektiv s ohniskem 50mm vynásobíme Crop faktorovým poměrem a vyjde nám skutečná ohnisková vzdálenost – 50*1,6=80mm.

5.4 SVĚTELNOST

Je nejdůležitějším parametrem objektivů. Udává minimální clonové číslo, které

vyjadřuje maximální otevřenost clony. Dá se také vyjádřit jako poměr:

16

Obrázek 21 – Zdroj: 17 Obrázek 22 – Zdroj:

31

5 OBJEKTIVY

𝑆𝑆 =

𝑓𝑓 𝐷𝐷

Světelnost

S

Ohnisková vzdálenost [mm]

f

Průměr clony [mm]

D

A proč je světelnost tak důležitá? Několik důvodů si přiblížíme. Světelnost je velice důležitá při fotografování za špatných světelných podmínek. Může dojít k tomu, že nebudeme moci použít blesk a nepůjde snížit ani expoziční čas, ani citlivost ISO. Pak je světelnost rozhodující pro pořízení ucházejícího (nerozmazaného) snímku. I přes špatné podmínky dokáže na senzor dopravit dost světla. Další důležitým parametrem, který světelnost ovlivňuje je hloubka ostrosti. Čím menší světelnost objektivu, tím dosáhneme nižší hloubky ostrosti. Dosáhneme tak velmi rozostřeného pozadí, které se používá například pro portrét. Světelnost také souvisí s ostřením DSLR. Ostřící senzory ostří podle toho co snímá objektiv. Za horších světelných podmínek je pak jasné, že světelnější objektiv bude snímat lépe, protože scénu lépe vidí (7).

5.5 RYCHLOST OSTŘENÍ

Rychlost ostření je dalším důležitým parametrem objektivů. Nejvíce na něm záleží

při fotografování sportu, zvířat, reportážní fotografie a všude tam, kde se fotografované objekty hýbou. Pokud je děj velmi dynamický, je důležité, aby zaostření proběhlo v co nejmenším časovém úseku. DSLR se vyrábějí s dvěma typy ostřících systémů: •

Elektromotorické ostření – tento způsob je pomalejší, hlučnější, ale také levnější. Využívá se u většiny digitálních zrcadlovek. Nevýhodou může být otáčení ostřícího kroužku na objektivu, které znesnadňuje držení objektivu.

•

Ultrazvukové ostření – rychlé, tiché, drahé. Funguje na principu rozvibrování statoru, které uvede do pohybu rotor. Výrobci ultrazvukového systému ostření jsou Nikon (SWM), Canon (USM), Sony (SSM), Pentax (SDM), Olympus (SWD)…

32

5 OBJEKTIVY Výhoda ultrazvukového ostření je možnost manuálního doostření bez přepnutí na manuální ostření.

5.6 POUŽITÍ OBJEKTIVŮ Širokoúhlé objektivy (Rybí oko - fish eye) – jsou speciálními objektivy s velkým zorným úhlem. Úmyslně deformují fotografii. Pomocí širokoúhlých objektivů zachytíme velkou plochu. Hodí se pro fotografování architektury, krajiny, reportáže.

Obrázek 23 – Objektiv typu fish-eye 18

Obrázek 24 – Snímek pořízený objektivem typu fish-eye 19

Základní objektivy – vhodné pro portréty. Díky rozsahu ohniskové vzdálenosti jsou považovány za univerzální objektivy. Hojně se prodávají v setu s tělem DSLR. Jsou nejpoužívanějšími objektivy. Každý fotograf by měl vlastnit základní objektiv. Vhodné pro fotografování portrétů.

18

Obrázek 23 – Zdroj: Obrázek 24 – Zdroj: 19

33

5 OBJEKTIVY

Obrázek 25 – Základní objektiv 20

Obrázek 26 – Snímek pořízený základním objektivem21

Teleobjektivy – vyznačují se velkou ohniskovou vzdáleností. Zoom umožňuje přiblížení objektu. Využití nacházejí v kategorii sportu, fotografování zvířat a tam, kde není možné se k objektu přiblížit.

Obrázek 27 - Teleobjektiv 22

Obrázek 28 – Snímek pořízený teleobjektivem23

Makroobjektivy – dokážou ostřit na velmi krátkou vzdálenost od fotografovaného objektu. Používají se pro focení hmyzu, květin a obecně malých objektů, které je potřeba fotit na krátkou vzdálenost. Důležitým parametrem makroobjektivu je zvětšení. To znamená, jak velký bude focený objekt na snímači. Př. Budeme-li fotit mouchu, která je velká 1cm a na snímači bude velká taktéž 1cm, pak měřítko je 1:1.

20

Obrázek 25 – Zdroj: Obrázek 26 – Zdroj: 22 Obrázek 27 – Zdroj: 23 Obrázek 28 – Zdroj: 21

34

5 OBJEKTIVY Pokud ta samá moucha bude na snímači velká 0,5cm, pak je měřítko 1:2. Běžné měřítka makroobjektivů jsou 1:1, 1:2.

Obrázek 29 - Makroobjektiv24

Obrázek 30 – Snímek pořízený makroobjektivem

Tilt-shift objektivy – zabraňují sbíhání linií na fotografii. Konstrukční provedení je takové, že umožňuje: naklápění (Tilt) – naklopení optické osy objektivu proti ose senzoru posunutí (Shift) – posunutí optické osy objektivu proti ose senzoru. Používá se nejčastěji při fotografování architektury. Jsou velice drahé.

24


35

5 OBJEKTIVY

Obrázek 31 – Objektiv Tilt-Shift 25

Obrázek 32 – Naklopený objektiv Tilt-shift 26

Obrázek 33 – Ukázka sbíhání linií 27

Obrázek 34 – Snímek pořízený objektivem Tiltshift bez sbíhání linií28

25

Obrázek 31 – Zdroj: Obrázek 32 – Zdroj: 27 Obrázek 33 – Zdroj: 28 Obrázek 34 – Zdroj: 26

36

6 MOŽNÉ FORMÁTY SOUBORŮ

6 MOŽNÉ FORMÁTY SOUBORŮ Získaná data ze senzoru je potřeba uložit na paměťovou kartu v určitém formátu. Těchto formátů existuje hned několik. Nejpoužívanějšími pro fotografii jsou JPEG a RAW.

6.1 JPEG

JPEG neboli JPG (Joint Photographic Experts Group,) (7) je nejpoužívanější formát

v digitální fotografii. Používá se v každém typu digitálního fotoaparátu, ať už se jedná o DSLR nebo kompakt. JPG používá ztrátovou kompresi. To znamená, že ze získaných dat odstraňuje okem téměř nepostřehnutelné detaily. Odstraněná data nelze vrátit zpět. Komprese zmenší výslednou velikost souboru, na druhou stranu zhoršuje kvalitu snímku. Po kompresi lze uložit více fotografií na paměťovou kartu. Jako uživatel si zpravidla můžeme zvolit z několika kompresních poměrů. Například u Nikonu jsou to poměry 1:4 (FINE), 1:8 (NORM), 1:16 (BASIC). Pokud máme dostatek místa na paměťové kartě, je dobré fotit do nejlepší kvality. Fotka je dostatečně velká, má dobrou kvalitu a hodí se například pro výřezy. Když víme, že kapacita paměťové karty nebude stačit, je dobré zvýšit kompresní poměr nebo snížit rozlišení. Velikost snímku se tím zmenší a na kartu je možné uložit jich daleko víc.

Obrázek 35 – Průběh operací se získanými daty ve formátu JPEG29

29


37


6.2 RAW

RAW formát je charakteristický tím, že se na kartu ukládají pouze hrubá data

získaná ze senzoru. Veškeré výpočty obrazu se provádí v PC. Tím se zrychluje zápis dat na kartu. Je také potřeba méně energie. Díky tomu že v PC pracujeme s hrubými daty, je možné provádět více úprav, než u běžného formátu JPG. Lze tak zachránit například špatně exponované snímky. Příklady úprav jsou: vyvážení bílé, ztmavení nebo zesvětlení snímku, kontrast, odstín barev… Formát RAW nepoužívá žádnou kompresi a proto jsou výsledné soubory velké. Přibližně 2,5x větší než JPG. Je důležité zdůraznit, že formát RAW není doposud normalizovaný. Každý výrobce DSLR má svůj typ formátu RAW, a také svůj software, pomocí něhož přeneseme data do PC. Přípony RAW souborů se u jednotlivých výrobců liší. Nikon má příponu .nef, Canon .crw, .cr2, Olympus .orf atd. Tito výrobci spolupracují s grafickými programy typu Adobe Photoshop, kterým poskytují pluginy. Ty umožňují pracovat se soubory RAW. Data ve formátu RAW se na rozdíl od JPEGu nedokážou zobrazit na LCD. Nelze si tak prohlédnout snímky, které jsme právě zachytili. Výrobci to řeší tím, že je možné data ukládat souběžně do obou formátů (RAW+JPEG). Výhoda je prostá, snímky si můžeme prohlédnout ve formátu JPEG na LCD a poté provádět úpravy v PC s formátem RAW. Nevýhodou je velikost zabraného místa na paměťové kartě pro jednu fotografii.

38


Obrázek 36 – Průběh operací s daty ve formátu RAW 30

30


39

7 ZÁVĚR

7 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce je přiblížit amatérským fotografům a studentům Pedagogické fakulty Západočeské univerzity digitální zrcadlovku. Seznámit se s tím jak pracuje, co od tohoto přístroje můžeme očekávat a co naopak ne. Poukázat na výhody, nevýhody a uplatnění DSLR v praxi. Kdo s DSLR začíná, nemusí být zpočátku spokojen. Nějaký čas trvá, než se s digitální zrcadlovkou naučíme pracovat a využívat alespoň částečně její funkce. Plné znalosti jak pracovat s DSLR získáme až praxí. Stále je kam se posouvat vpřed. Pravdou však je, že každý kdo přejde z kompaktu na DSLR, ihned pozná, že obrazová kvalita snímků je na daleko vyšší úrovni. DSLR nabízí maximální svobodu při tvoření snímků. Máme vše pod svojí kontrolou a můžeme tak experimentovat a získávat další a další zkušenosti. V praxi učitele nachází digitální zrcadlovka široké využití. Použít se dá pro tvorbu výukových materiálů. Dále také pro školní akce. Můžeme si být jisti, že pomocí DSLR bezpečně zachytíme veškeré momenty, ať už se jedná o skupinové fotky lidí nebo sportovní události.

40

8 SEZNAM TABULEK

8 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Počet snímků na jednotlivé paměťové karty při různém rozlišení DSLR ....... 15 Tabulka 2 – Srovnání kompaktu a DSLR ............................................................................... 28

41

9 SEZNAM OBRÁZKŮ

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Průchod světla v DSLR ........................................................................................ 5 Obrázek 2 – Průřez DSLR ......................................................................................................... 5 Obrázek 3 – Průchod světla v DSLR při zmáčknutí spouště................................................... 7 Obrázek 4 – Slitinový rám ......................................................................................................... 8 Obrázek 5 – Celé tělo DSLR ..................................................................................................... 8 Obrázek 6 - Bayerova maska ................................................................................................... 10 Obrázek 7 - Bayerova interpolace ........................................................................................ 10 Obrázek 8 – LCD displej ......................................................................................................... 11 Obrázek 9 – Stavový displej .................................................................................................... 11 Obrázek 10 – Battery grip........................................................................................................ 12 Obrázek 11 – Druhy paměťových karet.................................................................................. 14 Obrázek 12 – Ukázka histogramu ........................................................................................... 19 Obrázek 13 – „Zmrazený pohyb“............................................................................................ 21 Obrázek 14 – „Zmrazený pohyb 1“ ........................................................................................ 21 Obrázek 15 - Malá hloubka ostrosti ........................................................................................ 21 Obrázek 16 – Velká hloubka ostrosti ...................................................................................... 21 Obrázek 17 – DSLR s externím bleskem ............................................................................... 25 Obrázek 18 – Naklopení a natočení blesku ............................................................................ 25 Obrázek 19 – Ukázka efektu červených očí ........................................................................... 26 Obrázek 20 - Objektivy............................................................................................................ 29 Obrázek 21 – Výřez scény podle ohniska............................................................................... 31 Obrázek 22 – Zorný úhel v závislosti na ohnisku .................................................................. 31 Obrázek 23 – Objektiv typu fish-eye ...................................................................................... 33 Obrázek 24 – Snímek pořízený objektivem typu fish-eye..................................................... 33 Obrázek 25 – Základní objektiv .............................................................................................. 34 Obrázek 26 – Snímek pořízený základním objektivem ......................................................... 34 Obrázek 27 - Teleobjektiv ....................................................................................................... 34 Obrázek 28 – Snímek pořízený teleobjektivem ..................................................................... 34 Obrázek 29 - Makroobjektiv.................................................................................................... 35 Obrázek 30 – Snímek pořízený makroobjektivem ................................................................. 35 Obrázek 31 – Objektiv Tilt-Shift ............................................................................................ 36 Obrázek 32 – Naklopený objektiv Tilt-shift ........................................................................... 36 Obrázek 33 – Ukázka sbíhání linií .......................................................................................... 36 Obrázek 34 – Snímek pořízený objektivem Tilt-shift bez sbíhání linií ................................ 36 Obrázek 35 – Průběh operací se získanými daty ve formátu JPEG ...................................... 37 Obrázek 36 – Průběh operací s daty ve formátu RAW .......................................................... 39 Obrázek 37 – Tmavý snímek (podexponovaný) ....................................................................... I Obrázek 38 – Histogram podexponovaného snímku ................................................................ I Obrázek 39 – Vyvážený snímek................................................................................................. I Obrázek 40 – Histogram vyváženého snímku ........................................................................... I Obrázek 41 – Světlý snímek (přeexponovaný) ......................................................................... I Obrázek 42 – Histogram přeexponovaného snímku ................................................................. I

42

10 SEZNAM LITERATURY

10 SEZNAM LITERATURY 1. Infoglobe.cz. Fenomén zvaný fotografie. [Online] [Citace: 6. červen 2009.] Dostupné z . 2. Pihan, Roman. fotografovani.cz. Rozumíme DSLR - 1. Základní konstrukce, hledáček a senzor. [Online] [Citace: 28. květen 2009.] Dostupné z . 3. Digimanie.cz. CCD snímač. [Online] [Citace: 28. červen 2009.] Dostupné z . 4. Digimanie.cz. CMOS snímač. [Online] [Citace: 28. květen 2009.] Dostupné z . 5. Digimanie.cz. Bayerova maska, Baerova interpolace. [Online] [Citace: 28. květen 2009.] Dostupné z . 6. Pihan, Roman. fotografovani.cz. Rozumíme DSLR - 3. DSLR a okolní svět. [Online] [Citace: 28. květen 2009.] Dostupné z . 7. Pihan, R. Mistrovství práce s DSLR. Praha, 2007. ISBN 80-903210-8-9. 8. Fotoroman.cz. Porozumění správné expozici. [Online] [Citace: 6. červen 2009.] Dostupné z . 9. Březina, Petr. digiarena.zive.cz. Víte jak pracují expoziční režimy? [Online] [Citace: 28. květen 2009.] Dostupné z . 10. Megapixel.cz. White balance – vyvážení bílé barvy. [Online] [Citace: 9. duben 2009.] Dostupné z .

43

11 RESUMÉ

11 RESUMÉ

This thesis is a guide for everyone who is balancing whether to use a compact camera or digital single-lens reflex camera (DSLR). A helpful advice can be found here that can simplify this choice and it can provide an useful answers for many questions. In the teacher practice the digital single-lens reflex camera can be advisable tool for creation of teaching materials. This is not the case where the camera should be used only as an accessories for coincidental moment catch. To the centre of priorities comes on a quality of pictures and a possibility of a wide range of accessories. There is a less importance taken account of the size, amount of weight and other negative characteristics. With digital single-lens reflex camera we can get pictures in better quality than with the compact camera. There is a better opportunity and the space for creativity. My thesis is devided into seve chapters. At the beginning of my thesis I would like to point out some turning-points from the history. I would also shortly outline a development of the photography and how the photography was created. Following chapter is about characteristics and functions of digital single-lens reflex camera. It brings closer the information what DSLR contains and how it works. It compares the DSLR and the compact camera. I mentioned in my thesis some advantages and disadvantages of both of them.No less important of the topic are also objectives. The objectives are the most important accessories od DSLR. They are divided into the types and some examples are mentioned in my thesis.The final chapter describes the formats into which the pictures can be made.

44

12 PŘÍLOHY

12 PŘÍLOHY 12.1 PŘÍLOHA 1 – HISTOGRAMY

Obrázek 37 – Tmavý snímek (podexponovaný) 31

Obrázek 38 – Histogram podexponovaného snímku32

Obrázek 39 – Vyvážený snímek33

Obrázek 40 – Histogram vyváženého snímku34

Obrázek 41 – Světlý snímek (přeexponovaný) 35

Obrázek 42 – Histogram přeexponovaného snímku36

31

Obrázek 37 – Zdroj: Obrázek 38 – Zdroj: 33 Obrázek 39 – Zdroj: 34 Obrázek 40 – Zdroj: 35 Obrázek 41 – Zdroj: 36 Obrázek 42 – Zdroj: 32

I

12 PŘÍLOHY

12.2 PŘÍLOHA 2 - REPORTÁŽ

II

12 PŘÍLOHY

12.3 PŘÍLOHA 3 - MAKRO

III

12 PŘÍLOHY

12.4 PŘÍLOHA 4 – ARCHITEKTURA

IV

12 PŘÍLOHY

12.5 PŘÍLOHA 5 – KRAJINA

V

12 PŘÍLOHY

12.6 PŘÍLOHA 6 – SPORT

VI

12 PŘÍLOHY

12.7 PŘÍLOHA 7 – PORTRÉT

VII

12 PŘÍLOHY

12.8 DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA V PRAXI UČITELE 12.8.1 ÚVOD

V praxi učitele se často stává, že si učitel musí vytvořit výukový materiál nebo

ukázkové materiály. Příprava multimediálních materiálů nemusí být vždy jednoduchá. Různé kategorie přináší různě komplikované situace. V tomto projektu se zaměříme na fotografii. A na to, jak získat kvalitní fotografie za velmi těžkých podmínek. V případě, že chceme z minima vytěžit maximum, je důležité použít právě digitální zrcadlovku. Ta umožní díky správným nastavením získat ucházející snímek i tam, kde by kompakt naprosto selhal. A proto jsem jako kategorii vhodnou pro focení náročných snímků plných obtížných podmínek vybral fotografování plazů v zoo. V tomto případě se téměř nikdy nestane, že přijdeme s fotoaparátem, zaostříme, zmáčkneme spoušť a kvalitní fotografie je hotová. Jsou zde velice špatné světelné podmínky. A proto je důležité mít takové znalosti, které nám pomohou vypořádat se s těmito podmínkami. Přiblížíme si, jakým způsobem fotit, s čím fotit a co naopak vynechat.

12.8.2 FOTOGRAFOVÁNÍ S BLESKEM

Mnoho lidí si chce zvěčnit objekt, který je zaujme, líbí se jim. Nebyl by v tom problém, kdyby neselhala technika, kterou běžně používají. Pro nedostatek světla si expozice vynutí blesk. Blesk má za následek dramatické změny scény a způsobuje nežádoucí odlesky od skla, zrcadla či lesklých ploch.

Obrázek 43

VIII

12 PŘÍLOHY Na obrázku 43 je vidět výsledek fotografie vytvořené fotoaparátem s aktivním bleskem. Had se leskne, světlo se odráží na skle akvária. Taková to fotografie je nepoužitelná. Pokud se světlo blesku neodrazí od skla, pak je fotografie přijatelná. Ztratí však naprosto barevný kontrast a to je jedině na škodu. Příklad této situace je zachycen na obrázku 44. Na obrázku 45 není blesk použit. Fotografie má dobrý kontrast a je ostrá. Takový snímek je vhodný pro zařazení do výukového materiálu. Jak získat takový snímek je přiblíženo dále.

Obrázek 44

Obrázek 45

12.8.3 FOTOGRAFOVÁNÍ BEZ BLESKU Po zjištění, že fotografovat s bleskem rozhodně nelze se nabízí další možnost. A to fotografovat bez použití blesku. Tento způsob má také svá úskalí. Při vypnutí blesku si expozice nastaví dostatečně dlouhý expoziční čas, aby na senzor dopadalo světlo po takovou dobu, která je potřeba k tomu, aby fotografie byla dobře exponovaná. Takový expoziční čas se pohybuje v řádech vteřin (v závislosti na světle). Je zcela nemožné udržet fotoaparát v klidu (když pro fotografování neužíváme podpěrných ploch). Snímek je většinou rozmazaný. Tato situace je zachycena na obrázku 46. Nepomůže ani, když si opřeme ruce například o zeď či nějakou hranu, abychom zmírnili třes rukou. Je obecně známo, že expoziční čas, který se dá udržet při fotografování „z ruky“ je převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti.

IX

12 PŘÍLOHY Příklad: Ohnisková vzdálenost f = 50mm Maximální expoziční čas t =

1 𝑓𝑓

=

1

50

= 0,02𝑠𝑠.

Obrázek 46

Možnost jak předejít rozmazanému snímku díky dlouhému expozičnímu času je změnit nastavení hodnoty citlivosti ISO. Pokud zvýšíme hodnotu ISO 2x např. z hodnoty 100 na 200, potřebujeme 2x méně světla. A pokud potřebujeme méně světla, tak se zkrátí i expoziční čas. Ten se může snížit o tolik, že fotoaparát udržíme v klidu a snímek bude ostrý. Na obrázku 47 je použita citlivost ISO 1600. Ta způsobila snížení expozičního času natolik, že fotoaparát se dal udržet v klidu a snímek se nerozhýbal. Nevýhodou zvýšení citlivosti ISO bývá šum, který je vidět převážně v tmavých oblastech snímku. Tento snímek je poměrně světlý a proto ani ISO 1600 nezpůsobila viditelný šum.

Obrázek 47

X

12 PŘÍLOHY 12.8.4 FOTOGRAFOVÁNÍ SE STATIVEM Po několika pokusech zjistíme, že fotografovat v takto těžkých podmínkách bez stativu je téměř nemožné, pokud chceme, aby snímek byl kvalitní. Stativ má řadu nevýhod jakými jsou velikost, hmotnost, neskladnost. Pokud ale chceme snímky, které svojí kvalitou odpovídají snímkům vhodným pro výukový materiál, pak je nezbytnou součástí vybavení. Stativ se používá při nastavených dlouhých expozičních časech. Upevněním fotoaparátu na stativ získáme jistotu, že snímek bude ostrý i při dlouhých časech, protože stativ je stabilní, „netřese se“. A proto „udrží“ expoziční čas např. i 10 vteřin, což je při držení fotoaparátu v ruce nemožné. Ještě lepší volbou je kombinace stativu a dálkové spouště. Pomocí dálkové spouště zamezíme i sebemenšímu roztřesení fotoaparátu, ke kterému může dojít při zmáčknutí spouště prstem. Ukázkou snímku zachyceným ze stativu pomocí bezdrátové spouště jsou obrázky 45, 48, 49, 50, 51.

Obrázek 48

Obrázek 49

Obrázek 50

Obrázek 51

XI

12 PŘÍLOHY 12.8.5 ZOOM Zoom neboli změna ohniskové vzdálenosti je při fotografování velice důležitá. Například pro fotografování zvířat v přírodě se používají teleobjektivy (objektivy s velkou ohniskovou vzdáleností). V této kategorii jsou nezbytné. Zvířata jsou plachá a nenechají fotografa, aby se přiblížil na krátkou vzdálenost. Proto si fotograf musí pomoci tím, že si zvíře přiblíží pomocí objektivu. Fotografování plazů v zoo nevyžaduje teleobjektivy, ale zoom zůstává potřebným. Živočichové v akváriích bývají leckdy malí nebo jsou daleko. V takovém případě je dobré použít zoom a vhodně si je přiblížit. Ukázka fotografie bez použití zoomu je na obrázku 52. Použití zoomu je pak na obrázku 53.

Obrázek 52

Obrázek 53

12.8.6 OŘEZ Zoom mnohdy nemusí stačit k tomu, abychom dostatečně přiblížili fotografovaný objekt. A proto se jako další možnost nabízí oříznutí fotografie. Ořezem odstraníme zbytečnou plochu a zůstane pouze žádaný objekt. Fotoaparáty s velkým rozlišením mají výhodu. Po provedení ořezu zůstává oříznutý snímek dostatečně velký pro použití. Na obrázcích 54 a 56 jsou fotografie původní. Pozadí fotografovaných objektů je příliš velké a ruší pozornost diváka. Ořezem zůstala pouze podstatná část snímku. Ta je vidět na obrázcích 55 a 57.

XII

12 PŘÍLOHY

Obrázek 54

Obrázek 55

Obrázek 56

Obrázek 57

12.8.7 HLOUBKA OSTROSTI Hloubka ostrosti je velice důležitou vlastností, se kterou se ve fotografii často pracuje. U kompaktů nelze hloubku ostrosti nijak ovlivnit. Což je velká nevýhoda těchto zařízení. Hloubka ostrosti závisí na clonovém číslu. Čím je clonové číslo menší, tím dosahujeme menší hloubky ostrosti. Malou hloubku ostrosti používáme pro zvýraznění hlavního objektu. Ten je ostrý a zbytek snímku je rozostřený. Pozornost diváka je tak přitahována pouze na hlavní objekt. Je třeba dát si pozor na ostření. Automatické ostření může selhat a zaostřovat na

jiný bod, než chceme. Hlavní objekt se pak nepodaří správně zachytit. V takových případech je dobré přepnout na manuální ostření a zaostřit ručně. Hloubka ostrosti je ukázána na následujících příkladech. Na obrázku 58 je zaostřeno na leguány v pozadí. Listy v popředí jsou rozmazané. Na obrázku 59 je

XIII

12 PŘÍLOHY zaostřeno na listy v popředí, které jsou ostré. Leguáni v pozadí jsou rozostřeni. Těchto efektů docílíme nastavením minimální hodnoty clonového čísla (nejmenší hloubka ostrosti).

Obrázek 58

Obrázek 59

Opakem malé hloubky ostrosti je velká hloubka ostrosti. Při velké hloubce ostrosti by mělo být na snímku vše ostré. Jak popředí, tak i pozadí. Dosahujeme jí nastavením vysokého clonového čísla. Na obrázku 60 je názorně zachycena velká hloubka ostrosti. Listy v popředí jsou ostré, stejně tak i had v pozadí. Na obrázku 61 je pro srovnání stejný snímek ale s malou hloubkou ostrosti.

Obrázek 60

Obrázek 61

XIV

12 PŘÍLOHY 12.8.8 ÚPRAVY SNÍMKŮ V PC Téměř každý snímek, který je určen pro další účely, se upravuje v PC. I při nastavení správné expozice je dobré snímek upravit. S fotografiemi lze provádět mnoho úprav pomocí speciálních programů, díky kterým snímek vylepšíme. Především jde o vylepšení barev snímku pomocí změn kontrastu, jasu, sytosti, úrovní barev, invertování barev atd. Ale jde také o velice často používané nástroje ořezu, výběru a spoustě dalších. Toto jsou pouze základní nástroje pro úpravy snímků. Nástroj ořezu je přiblížen v kapitole 12.8.6. Nástroj výběru slouží pro separování části snímku od okolí. V praxi učitele má velký význam. Učitel může chtít vytvořit výukový materiál pouze z částí snímků pro lepší přehlednost. V tom případě jsou vhodné nástroje výběru. Možností, jak provést oddělení je hned několik. Použil jsem program Adobe Photoshop 8, ve kterém jsem pro separaci použil nástroj výběru magnetické laso. Ukázka oddělení je na obrázku 63 a na obrázku 65.

Obrázek 62

Obrázek 63

Obrázek 64

Obrázek 65

XV

12 PŘÍLOHY 12.8.9 FOTOGRAFIE PRO VÝUKOVÝ MATERIÁL Přikládám fotografie, které byly vytvořeny pomocí výše uvedených rad a tipů, Tyto fotografie jsou vhodné díky své kvalitě pro výukový materiál.

XVI

12 PŘÍLOHY

12.9 PŘÍLOHA 8 – CD-ROM •

Elektronická verze bakalářské práce

•

Použité fotografie

XVII

FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY

Recommend Documents