Experimentální
Cestička světlušek
Haf,… …. ...(doplň svou přezdívku/jméno). Já jsem Brok. Zatím mě moc neznáš, ale za chvíli z nás jistě budou dobří kamarádi. Rád tě provedu všemi zákoutími mlýna a jeho okolím. A pomůžu ti s plněním Nováčka. Spolu toho jistě spoustu poznáme. Nazdar, já jsem Do. Mám domeček ve vrbičkách u poto ka. Jen tak se něčeho neleknu a umím být i celkem hbitá. A budu ti pomáhat s plněním oblasti Co umím a znám. Ahoj, já se jmenuji Re. Můj domeček je u starého jilmu. Já ti budu pomáhat odpovědět na otázku Kdo jsem? Spolu to jistě zvládneme. Ahoj, mé jméno je Mi. Jsem sice mezi světluškami skoro nejmladší, ale se všemi jsem dobrá kamarádka. Ráda se sta nu i tvou kamarádkou a se vším ti pomůžu, hlavně s oblastí Můj kamarád. Nazdar sestřičko, já jsem Fa. Můj domeček je ve staré jablo ni na kovářově zahradě na kraji vesnice. Z jabloně vše vidím a snažím se pomoci mamince kovářce s hlídáním jejich dětí. A tak ti můžu pomoci s oblastí Můj domov. Ahoj, já jsem Sol. Znám spoustu příběhů a mám hodně známých. Tak si spolu můžeme o tom všem povídat. A spolu poznat Svět okolo nás. Zdravím tě sestřičko. Ří kají mi La. Můj domeček je za kovářovic chalupou. Mám ráda vše živé a nelíbí se mi, když někdo ničí krajinu. Proto ti moc ráda pomůžu poznat krásu Přírody.
Potvrzuje rodina Potvrzuje šestka
Potvrzuje Velká světluška, což je u nás: .................................
Moje jméno: ..................................... Moje přezdívka: ............................... Moje šestka: ..................................... Roj/město: ........................................ Moje adresa: ..................................... ............................................................ ............................................................ ............................................................ Narodila jsem se dne: ...................... Svátek mám dne: .............................. Telefon na rodiče: ............................ Můj otisk prstu: ........................ lucernu jsem začala plnit: Podařilo se mi ji získat:
............... ...............
Pár slov pro tvoje vedoucí Držíte v rukou experimentální stezku pro vlčata a světlušky, která je výsledkem přibližně jednoleté práce vývojové skupiny nové stezky a součástí projektu Nový program. Tato stezka je určena pro širší testování a připomínkování. Ve stezce se nachází mnoho velkých změn, které by měly umožnit našim malým bráškům a sestřičkám kvalitní, přínosnou a zábavnou činnost ve skautských oddílech. Testování a připomínkování bude probíhat do poloviny září 2009, kdy budou všechny připomínky shromážděny, vyhodnoceny a zapracovány do finální podoby nové stezky pro vlčata a světlušky, která by měla vyjít v prvním čtvrtletí 2010. Své připomínky můžete zasílat na adresu
[email protected]. Další informace k novému programu jsou k dispozici na stránkách projektu www.skaut.cz/program. Jaké budou hlavní změny nové stezky - aktivity vycházející z kompetencí (schopností, dovedností, znalostí a postojů) definovaných v novém výchovném programu - velmi silné zapojení symbolického rámce ve stezce - nový symbolický rámec světlušek (dobré věci zůstaly, špatné či nepoužitelné byly vyměněny) - nově zapracovaný symbolický rámec vlčat - stezka bude barevná a interaktivní, grafika experimentální stezky je zatím pouze pracovní - rozdílný počet stupňů, nové názvy stupňů a způsob hodnocení - nové motivační prvky V testování a připomínkování nás zajímají všechny postřehy, které nám mohou pomoci dokončit stezku do finální podoby, aby byla dobře použitelná a zajímavá pro děti i pro vedoucí. Stezka je nyní teprve na půli cesty a spoustu věcí je potřeba doladit, vyzkoušet a opravit. Pevně věříme, že se nám to s vaší pomocí podaří. Pokud se vám tato stezka nelíbí, tak nás to zajímá, chceme vědět proč, abychom mohli váš názor zvážit a zohlednit v podobě stezky. Předem díky za Vaši pomoc. Autoři experimentální stezky vlčat a světlušek Členové vývojového týmu (vytvoření experimentální stezky): • Milan Onderka - Packi (garant pravidel, šéf týmu) • Dana Waldsteinová - Komtesa (garant oblasti Příroda kolem nás, Svět okolo nás) • Vít Rusňák - Virus (garant oblasti Co umím a znám, Můj kamarád) • Jan Podzimek - Šikula (garant oblasti Můj domov) • Martin Kroul - Mates (garant oblasti Kdo jsem) • Monika Gaňová - Máňa (garant symbolického rámce světlušek) • Jan Holoubek - Piko (garant symbolického rámce vlčat) • Michal Tarant - Majkl (komunikace a testování) Metodická skupina NJ pro program (zadání a oponentura): Ondřej Kupka - Dick, František Šereda - Moulin, Petr Klápště - Hříbek, Jiří Zajíc - Edy, Magdaléna Žárská - Skippy, Naďa Kramplová, Mariana Ermlová - Mája, Roman Šantora - Bobo Autoři textových a grafických podkladů k symbolickému rámci: Radek Kučera (základní text Kouzelné lucerny), Eva Průšková (ilustrace Kouzelná lucerna), Les Scouts ASBL - Fédération des Scouts Baden-Powell de Belgique (ilustrace Kniha džunglí). Grafické a textové podklady pro symbolický rámec byly použity se souhlasem vlastníků.
2
Milá světluško, držíš v ruce testovací vydání nové stezky vlčat a nové cestičky světlušek. Máš to štěstí být jednou z těch, kteří mají možnost si novou stezku vyzkoušet a zjistit tak, co na ní je dobré a co naopak ne. Nová stezka se totiž hodně liší od stezky předchozí: nejen jinak vypadá, ale jsou v ní také úplně nové a jiné úkoly a zároveň se také hodně liší způsob jejich plnění. Snažili jsme se stezku vymyslet tak, aby byla pro tebe i všechny, kdo s ní budou pracovat, co nejzajímavější a současně i opravdu užitečná pro život. Jsme hodně zvědaví, co na stezku řeknete vy, pro které jsme ji vymýšleli! Co se vám na ní bude líbit a co ne, jak by se dala ještě vylepšit. Hodně nás zajímají vaše postřehy a názory. Zkoušejte stezku a o tom, jak se vám líbí nebo nelíbí, si povídejte se svými vedoucími. Oni už si vezmou na starost, abychom se o tom dozvěděli i my a abychom mohli vaše názory využít. Konečnou podobu stezky plánujeme dokončit na začátku roku 2010. Pokud nám pomůžeš, tak budeš mít jedinečnou možnost být u toho. Díky za tvoji pomoc. Jak se stezka plní Který stupeň mám plnit? Stezka se skládá ze tří stupňů a nováčka. Každý stupeň odpovídá přibližně jednomu skautskému roku. Stezka se začíná plnit tím stupněm, na který máš věk a zkušenosti. Určitě ti s výběrem toho správného stupně pomůže tvoje vedoucí. Mohu si vybírat úkoly? Mnohé z úkolů musí splnit každý. Nicméně čím vyšší stupeň budeš plnit, tím častěji si budeš muset vybírat, jaké úkoly budeš plnit. Je to přirozené, už jsi starší, zkušenější a můžeš si tak vybrat, v čem by ses chtěla zlepšit. Jak jsou děleny úkoly? Úkoly jsou rozděleny pro lepší přehlednost do šesti oblastí (Co umím a znám, Kdo jsem, Můj kamarád, Můj domov, Svět okolo nás, Příroda kolem nás). Patronem každé z oblastí je jedna postava z našeho příběhu. Jak si vyberu, co chci plnit? Vybírej si úkoly, které tě zaujmou a díky kterým si něco nového zkusíš nebo naučíš. Před plněním si vybraný úkol barevně označ vybarvením lucerničky vedle úkolu. Kdo mi potvrdí splnění? Až budeš mít úkol splněný, tak si vybarvíš symbol hvězdy, domečku nebo šestky a potom požádáš ostatní o potvrzení splnění. Podepíší se ti do vybarveného symbolu. Úkoly označené hvězdou potvrzuje tvoje vedoucí (oddílu nebo šestky), úkoly označené domečkem někdo z tvojí rodiny a úkoly označené šestkou potvrzuje tvoje šestka. Kdy budu mít splněný celý stupeň? Celý stupeň budeš mít splněný po dokončení všech předepsaných úkolů a po souhlasu vůdkyně tvého oddílu.
3
Lucinka má zrovna prázdniny, které letos tráví u dědečka ve mlýně. Má s sebou i Ctirada a Šárku, to jsou její želvičky. V mlýně pomáhá dědečkovi, chodí na procházky s Brokem, což je dědův pes a její nejvěrnější přítel. A navečer ráda sleduje světlušky, jak poletují na louce u mlýna. Dnes jí dědeček slíbil, že jí o nich bude vyprávět. A tak koukala po světluškách jen jedním okem. Tím druhým pozorovala dědečka, kdy už začne vyprávět. „Náš mlýn patří už po staletí naší rodině. Mlynářské řemeslo se přenášelo z pokolení na pokolení. Také mně ho odkázal můj otec. Dobře si na něj i na maminku vzpomínám. Vždycky večer nám vyprávěla krásné a někdy i strašidelné příhody. Na jeden z maminčiných příběhů jsem si vzpomněl. Tvoje praprababička, moje babička, se jmenovala Marie. Měla také moc ráda přírodu. Když byla tak velká jako ty, často se toulala po lesích a lukách. Vyprávěla si se stromy, s květinami i se zvířaty. Z celé přírody měla však nejraději svatojánské mušky. Jednou přišla k velkému mraveništi. Klekla si do trávy a celé hodiny pozorovala hemžení mravenců. Bylo léto, dusno a tvoje praprababička si při tom pozorování nevšimla, že se obloha zatáhla a zničehonic přišla bouřka. Blýskalo se a voda z nebe tekla v jednom proudu. Mařenka byla v okamžiku celá promočená. Mravenci se rychle schovali do mraveniště. Tu vidí Mařenka, jak proud vody odnáší na kousku dřívka jednoho mravenečka, který se nestačil včas schovat. Mařenka neváhala. Přiskočila a mravenečka vzala do dlaně a druhou dlaní ho chránila proti dešti. Opatrně ho přenesla k mraveništi. A když ho tam pokládala, déšť ustal. A k Mařenčinu velikému úžasu mraveneček náhle promluvil: „Děkuji ti, Mařenko, že jsi mě zachránila. Bez tebe bych se byl utopil. Máš ráda přírodu a pomáháš zvířátkům. Za to budeš odměněna. Máš-li nějaké přání, pověz mi ho. Bude ti splněno.“
4
„Nevím, jak je to možné,“ povídá Mařenka, „ že teď rozumím tvé řeči. Chtěla bych zrovna tak rozumět řeči světlušek. A kdyby to bylo možné, chtěla bych se
vždycky večer stát světluškou a s ostatními světluškami létat kolem potoka, hrát si a povídat si s nimi.“ „Splním ti tvé přání. V dutině kmene staré lípy před vaším mlýnem najdeš Kouzelnou lucernu. Vezmi si ji. Když ji večer rozsvítíš a jednou s ní zatočíš, porozumíš řeči světlušek. Když jí zatočíš dvakrát, staneš se sama na celou noc světluškou.“ Mařenka poděkovala, ale její dík už mraveneček snad ani neslyšel. Najednou zmizel. Mařenka utíkala ke staré lípě u mlýna. V jejím vykotlaném kmeni opravdu našla starou lucernu. Sotva se setmělo, zatočila Mařenka rozsvícenou lucerničkou jednou a hned slyšela množství hlasů. A když zatočila lucerničkou dvakrát, zdálo se jí, že se zmenšuje a že jí na zádech rostou křidélka. A když jimi zamávala, vzlétla a stala se na celou noc jednou ze svatojánských mušek. Později Mařenka vyrostla, provdala se a nebýt tvé prababičky, mé maminky, která mi to všechno jako malému klukovi vypravovala, nedověděla by ses to ani ty.“ „A kde je ta lucernička teď?“ „To nevím. Asi někde v tom harampádí na půdě. Jako kluk jsem ji tam mockrát hledal, ale nikdy jsem ji nenašel. A teď už honem do postele. Je pozdě a musíš jít spát. Však zítra je taky den!“
5
Cestička světlušek
Vítej světluško, jak si jistě pamatuješ, tak Lucinka je holčička, stará asi jako ty, která tráví prázdniny u svého dědečka ve mlýně. Od dědečka se dozvěděla velice zajímavý příběh o Kouzelné lucerně. Ale ta je teď kdovíkde.
Lucinka se dívala otevřeným oknem na světlušky na louce a přitom se jí v hlavě zrodil plán. Usmyslela si, že dneska neusne. Lehne si do postele a až přijde dědeček, bude dělat, že už spí. Chvilku počká, až dědeček Bronzová lucerna odejde do své ložnice a usne. Potom půjde na půdu. To by bylo, aby tu Kouzelnou lucernu nenašla! Konečně dědeček nahlédl do jejího pokojíku, a když slyšel, jak pochrupuje, potichoučku zavřel dveře. Teď jen neusnout! Štípala se do tváře, aby se ubránila spánku. Když si Lucinka myslela, že dědeček už spí, vzala si svoji baterku a hurá na půdu. Kdo ví, jak dlouho už na půdě nikdo nebyl? Na obličej se jí lepily prastaré pavučiny. Světlo baterky vrhalo po stěnách prapodivné strašidelné stíny. Lucinka se ani trošku nebála. A když, tak opravdu jen trošinku. Prohledala starou skříň, mnoho beden a všechno možné haraburdí. Našla starý gramofon, staré panenky s hlavou i bez ní, rozlámané jízdní kolo a dávno nefungující žehličku. Už chtěla hledání nechat, když otevřeným vikýřem vlétlo na půdu malé světýlko.
6
Byla to malá svatojánská muška. Letěla do temného kouta půdy. Lucinka si tam posvítila baterkou a uviděla starou truhlici, kterou by byla málem přehlédla. Světluška truhlici několikrát obletěla a vyletěla vikýřem zase do noci. Lucinka se rozběhla k truhlici a otevřela její víko. Byla skoro prázdná, ale na jejím dně našla, co hledala. Byla tam stará, začernalá lucerna. Lucinka ji vzala a po špičkách se vytratila z půdy do svého pokojíčku.
Co umím a znám
I.
Během tří měsíců se na výpravách a ostatních oddílových akcích budu snažit správně oblékat podle aktuálního počasí. Vím, jaké oblečení si obléknu na výpravě, když bude svítit sluníčko, za deště, za sněžení.
................. ................. ................. .................
................. ................. ................. .................
................. ................. ................. .................
Dokážu svými slovy popsat fotografii (třeba z tábora) sestřičkám v šestce.
7
Co umím a znám
I.
„Pamatuješ se, jak jsem vyprávěla o ropuše Rebece a jak mne prosila, abych zavolala pana doktora? Za kým by jsi šla ty, kdyby se ti něco stalo?“ Vím, za kým půjdu, pokud se zraním já, nebo můj kamarád. Ve škole mi pomůže: Na výpravě mi pomůže: Na táboře mi pomůže: Venku na ulici mi pomůže:
........................................ ........................................ ........................................ ........................................
„Dokážeš si stejně jako Lucinka připravit nějaké povídání, které převyprávíš ostatním světluškám v roji?“ Převyprávím svým sestřičkám v šestce, o čem byl včerejší Večerníček.
Vyberu si a složím nějakou papírovou skládačku (například loďku, vlaštovku, čepici, pohárek a jiné).
Sama si připravuji školní věci na následující den.
8
Co umím a znám
I.
„Jak už jistě víš, unikla jsem ropuše Rebece díky své hbitosti a šikovnosti. A co ty? Také se snažíš dělat něco pro sebe, abys byla také tak zdatná?“ Za minutu zvládnu:
• .......... sedů lehů • uběhnout …......... metrů • přeskočit ............. přes švihadlo
Na výpravě ujdu (s přestávkami) alespoň 8 kilometrů během jednoho dne.
Zahraji si na oddílových akcích 3 sportovní hry a znám jejich základní pravidla.
9
Co umím a znám
I.
Svoji hbitost a šikovnost si můžeš vyzkoušet i ty, například na opičí dráze. Alespoň dvakrát jsem během roku absolvovala opičí dráhu.
Poprvé jsem ji zvládla v čase: Podruhé za:
..................... .....................
Většina z nás má ráda ve svých věcech pořádek. I hračky mají své místo, na kterém je obvykle hledáme. Pokud po sobě uklízíme, určitě je tam i najdeme. Také si po sobě uklízíš svoje věci? Po dobu jednoho měsíce si budu uklízet po sobě věci, se kterými jsem si hrála nebo pracovala. 1. týden Uklizeno
10
2. týden
3. týden
4. týden
Co umím a znám
I.
Občas se stane, že někde něco zapomeneme. Lidem, kteří zapomínají svoje věci, se často žertem říká, že jednou zapomenou i svou vlastní hlavu. Stává se to i tobě, nebo své věci nikde nezapomínáš? Po dobu minimálně tří měsíců se budu snažit nezapomínat si své věci (ve škole, doma, klubovně, dopravních prostředcích).
1. měsíc
1. týden
2. týden
3. týden
4. týden
2. měsíc
1. týden
2. týden
3. týden
4. týden
3. měsíc
1. týden
2. týden
3. týden
4. týden
11
„Jestlipak víš, že je dnes svátek svatého Jana?“ ptal se dědeček Lucinky při snídani. A potom jí vyprávěl o čarodějné svatojánské noci, kdy ožívá celá příroda, kdy les je plný duchů, víl i strašidel. Kdyby nesvítilo sluníčko, asi by se při tom vyprávění třásla strachy. Po snídani Lucinku napadlo, že by mohla jít hledat to mraveniště, kde její praprababička kdysi dávno zachránila mluvícího mravenečka. Vypravila se tedy i s Brokem podél potoka. Našla několik mravenišť. Dlouho se dívala na pilné mravenečky, ale žádný z nich na ni nepromluvil. Když Lucinka po večeři umývala a uklízela nádobí, schovala si do kapsy krabičku zápalek. Bude je přeci potřebovat k rozsvícení Kouzelné lucerny. Když se začalo stmívat, dělala Lucinka, že je ospalá: „Myslím, že si půjdu lehnout.“ „ Jen běž, děvenko, není divu, že jsi unavená. Vždyť celý den běháš po lese na zdravém vzduchu, jaký ve městě nemáte. A ať se ti něco pěkného zdá! Nezapomeň, že je dnes svatojánská noc!“ Dědeček se šel i dnes přesvědčit, jestli Lucinka pěkně spí. Když viděl, že jeho vnučka spokojeně oddychuje v posteli, potichounku sešel do své ložnice v přízemí. Lucinka vyskočila z postele a hurá k okénku. Na louce u potoka bylo tisíce světýlek. Z lesa nad loukou se ozývaly tajemné zvuky. Lucinka zpod postele vzala „Na svatého Jana nejkrásnější noc, světluškám je dána čarodějná moc. V kouzelnickém reji měsíc je hlídá, svoje písně pějí, líčka mají růžová. Kolem tančí v kruhu masky strašidel,
12
sám duch lesa Uhu na ten rej přišel. Když lucerna svítí, nemusíš se bát, i strašidel vytí můžeš se jen smát. Když se noc už chýlí, slunce začlo hřát, končí náš rej milý, dobrý den, jdem spát.“
starou lucernu. Ruce se jí třásly, když v ní zápalkou rozsvěcovala svíčku. Potom jí jednou zatočila. Sbor světlušek u potoka zpíval. Lucinka rozumí každému slovu, které světlušky zpívají, slyší, jak se smějí, vidí, jak tančí ve velikém kruhu. Světlušky se točí v kruhu rychleji a rychleji. Jen jedno světýlko, které svítí nejsilněji, zůstává nehybně na svém místě uprostřed tohoto kruhu. Je to Velká světluška, která sedí na staré vrbě u potoka a svou lucerničkou dává pokyn, kdy se má rej točit doprava a kdy doleva. Svítalo a Lucinka seděla u otevřeného okna, tvář měla otlačenou od tvrdého okenního rámu. Vedle ní svítila ještě svítila Kouzelná lucerna. Lucinka ji rychle sfoukla. Litovala, že si včera nevzpomněla na to, že když zatočí lucernou dvakrát, stane se světluškou a bude moci s ostatními muškami létat, zpívat a hrát si.
13
Kdo jsem
I.
Mlýnské kolo pravidelným klapotem měřilo čas. Voda v potoku utíkala svým korytem a zpívala si přitom svoji písničku. V zákrutu potoka vznikla časem malá tůňka a nad ní létaly jako vrtulníky pestrobarevné vážky. V korunách stromů nad potokem zpívali ptáci. Na louce u mlýna vonělo seno. Nad tím vším svítilo na modrém nebi bez jediného mráčku sluníčko. I v okolí mlýna, když se Lucinka chvíli zaposlouchala, byly slyšet všelijaké zvuky.
Sedni si i ty na pět minut na klidné a tiché místo a se zavřenýma očima naslouchej. Mým vzorem je a chtěla bych být jako:
............................................... Lucinka ráda kreslí, čte, běhá s Brokem po lese... Napiš, co ráda děláš ty.
................. ................. ................. ................. ................. ................. Konečně byla na půdě. Kdo ví, jak dlouho tu již nikdo nebyl? Na obličej se jí lepily prastaré pavučiny. Světlo baterky vrhalo po stěnách prapodivné strašidelné stíny. Lucinka se ani trošinku nebála. A když, tak opravdu jen trošinku. Mám trošinku strach z:
14
Překonej i ty sama sebe a během plnění stupně si zapiš, kdy se ti povedlo se v tomto alespoň jednou překonat a nebát se.
..................................... : .................. datum: .................. datum
Kdo jsem
I.
Seznámím šestku se svou oblíbenou písničkou a zkusím vysvětlit, proč se mi líbí. Písnička se jmenuje:
..................................... Pamatuješ si, jak se Lucinka chtěla kamarádit s Frantíkem, i když jí předtím vynadal? Takže už víš jak se správně chovat? Řekni a napiš pět příkladů správného a špatného chování (např. z Kouzelné lucerny, tvé oblíbené pohádky,...). Správné chování
.............................. .............................. .............................. .............................. ..............................
Špatné chování
.............................. .............................. .............................. .............................. ..............................
Jeden měsíc se vynasnažím všechny hry se šestkou i mimo ni hrát podle pravidel.
15
Můj kamarád
I.
Napíšu alespoň tři věci, které jsem se naučila od své kamarádky.
............................................. ............................................. ............................................. „Už Velká světluška Lucince řekla, že patří mezi nás, ostatní světlušky, a že naši přátelé jsou i jejími.“
Mám několik kamarádek. Každá je nějaká, mají spoustu dobrých vlastností, ale občas mi na nich i něco vadí. Moje kamarádky se jmenují:
16
............... ............... ............... ...............
Mám je ráda, protože mají spoustu dobrých vlastností:
Ale jsou některé věci, co mi na nich vadí:
Můj kamarád
I.
Ke kamarádství patří kamarádské chování. A co ty? Chováš se i ty k ostatním členům šestky na schůzkách, oddílových akcích, ale i mimo ně také kamarádsky? Pokud se ti to bude dařit alespoň dva měsíce, můžeš poprosit sestřičky v šestce o potvrzení. Každému se určitě alespoň jednou stalo, že mu někdo druhý ublížil. Ať už to byla kamarádka nebo někdo jiný, neměli bychom oplácet druhým stejně. Snažíš se i ty neoplácet stejnou mincí druhým? Následující dva měsíce se o to snaž na schůzkách i mimo ně, pak můžeš poprosit o potvrzení tohoto úkolu. 1. měsíc
1. týden
2. týden
3. týden
4. týden
2. měsíc
1. týden
2. týden
3. týden
4. týden
Budu se snažit pomáhat svým kamarádům (např. ve škole, na schůzkách, …). Zkusím si vzpomenout, komu a jak jsem pomohla minulý měsíc, a povím to na schůzce. Na konci týdne se vždy zkus zamyslet, komu jsi za uplynulých 7 dní pomohla. pondělí úterý středa čtvrtek
pátek sobota
neděle
17
I.
Můj domov „Mám maminku a tatínka moc ráda, pomáhám jim, kde se dá, a když jsem delší dobu pryč, píšu jim spousty dopisů!“
Až někam na delší dobu pojedeš, a je jedno, jestli s oddílem na tábor, k dědečkovi, na chatu nebo třeba na školu v přírodě, napiš dopis nebo pohled. Napsat můžeš také z domova, třeba babičce k narozeninám… Abys věděla, jak na to, zkus si vyplnit adresu domů na pohled, co je tady natištěný. Známku si ale pouze vymaluj, ať zbytečně neutrácíš. Nezapomeň ale, že je to jenom zkouška. Úkol splníš teprve ve chvíli, kdy odešleš skutečný dopis.
18
Můj domov
I.
Lucinčin tatínek je stavební inženýr, díky němu mají lidé kde bydlet, její maminka zase pracuje jako lékařka v nemocnici a pomáhá bojovat se zákeřnými nemocemi. A jak to funguje u vás? Vyber si dva lidi ze své rodiny a zjisti od nich, co dělají a jak tím pomáhají druhým. Můj/moje :
.....................................
pracuje jako:
..................................... a tím pomáhá:
................................................... ................................................... Můj/moje :
.....................................
pracuje jako:
..................................... a tím pomáhá:
................................................... ...................................................
19
Můj domov
I.
Vzpomínáš, jak byl Lucinčin dědeček nemocný a jak Lucinka zastala všechnu jeho práci? Nakrmila králíky i slepice, připravila oběd, starala se o dědečka a nezapomněla ani na sebe. Jak pomáháš doma ty? Nakresli to nebo napiš.
Určitě každou chvilku děláte v šestce něco společného. Jen si zkus vzpomenout. Možná jste společně stavěly draka nebo vyráběly nějaký předmět do klubovny, možná jste společně secvičily scénku, možná jste udělaly něco úplně jiného. Společně se šestkou jsme:
................................................... ................................................... ................................................... ................................................... ...................................................
20
Můj domov
I.
Zkus si vzpomenou na pár pěkných zážitků z nějakých výprav. Namaluj nebo napiš je do následujících okének.
21
Můj domov
22
Když přišla Lucinka dolů, na zápraží, viděla, že sluníčko je už vysoko na obloze, a vyčítavý pohled Broka, který se jí už nemohl dočkat. „Ty sis tu svatojánskou noc nějak prodloužila,“ smál se dědeček. Lucinka se styděla, že zaspala, a tak aby to napravila, hned po snídani a po návštěvě u želviček šla s dědečkem na seno pro králíky. Dědeček shraboval, Lucinka dávala suché, vonící seno do kupek a Brok radostně poskakoval kolem nich. Odpoledne se Lucinka šplouchala s Brokem v potoce. Lucinka byla zrovna v nejlepším – stříkala právě vodu po Brokovi, kterému se to moc nelíbilo, když si všimla, že kousek dál po proudu je v potoce nějaký kluk. Oba se plížili po břehu potoka tam, kde ten kluk cosi hledal. Byli od něho několik metrů, schováni za listy kapradí. Kluk byl jenom v trenýrkách, jejichž zadní kapsa byla podezřele naditá. Lucinka se připlížila ještě o kousek blíž a potom na něj vybafla: „Baf!“ a Brok vyskočil a vyhafl: „Haf!“ A kluk se tak lekl, že mu na hladkém kameni ujely nohy a plácl sebou do potoka. „Jsi hloupá holka,“ povídá Lucince a chytil se za zadní kapsu v níž to jen začvachtalo. „A všechno je fuč, ty trdlo. Moje krásná, skleněná kulička, co jsem ji měl v kapse, je načisto rozbitá. Kdybys tu neměla toho psa, tak bych ti nabil.“ „Promiň, to jsem nechtěla. Jestli chceš, můžeš být můj kamarád. Já jsem Lucinka a jsem na prázdninách u dědečka ve mlýně.“ „S pitomýma holkama nekamarádím. Mohl bych ti říct, že jsem Frantík z kovárny a že chytám pstruhy, ale protože ti po tom nic není, tak ti to nepovím. A zavolej si toho psa. Jestli mě kousne, tak to povím tátovi a uvidíš!“ Lucinka vidí, že s Frantíkem není žádné kamarádství možné. Žaluje, bojí se Broka a chytá pstruhy pro nic za nic. „Broku, pojď sem a nechej toho chlapečka. Ztratil se jenom mamince a musí už domů.“ Kluk zezelenal vzteky, že mu ta zrzavá holka nadává do chlapečků. Rozběhl se k vesnici a po cestě pokřikoval: „Však počkej, až budeš bez toho psa, jak
23
ti nabiju!“ Na dně potoka po něm zůstaly jen střípky ze skleněné kuličky, která mu vypadla z kapsy trenýrek. Po večeři se Lucinka už viděla u své Kouzelné lucerny. Čekala v postýlce hezkou chvilku, přijde-li se dědeček přesvědčit o tom, že už usnula. Nedočkala se ho. A tak rozsvítila Kouzelnou lucernu a jedenkrát s ní zatočila. Pod oknem se ozval líbezný zpěv: „Zatoč jedenkrát lucernou, porozumíš řeči světlušek, rozsvítíš světýlko černou tmou, proti své samotě najdeš lék. Zatoč lucernou dvakrát, sama se staneš světluškou, celou noc si můžeš hrát, jsi sestrou-svatojánskou muškou.“ Lucinka zatočila lucerničkou podruhé. Ucítila, jak se najednou zmenšuje a zmenšuje. A na zádech jí vyrostla křidélka. Lucinka zamávala křidélky, vznesla se a vylétla oknem do letní noci. Tam na ni čekaly tři sestřičky-světlušky a letěly pořád s ní. „Poleť na náš sněm, na náš dnešní rej!“ volaly. „Ať nepřijdeme pozdě!“. A tak spolu doletěli až na louku u staré vrby. Tam už byly i ostatní světlušky. „Vítám tě, sestro Lucinko, mezi námi.“ řekla Velká světluška. „Stala ses jednou z nás. Naše radosti budou i tvými radostmi, naše starosti tvými starostmi, naši přátelé i tvými přáteli.“ Pak dala Velká světluška slovo jedné z těch tří, které Lucinku přivedly: „Dnes je na řadě s vyprávěním o dnešním dni sestra Do.“ „Můj domeček je ve vrbičkách u potoka. Kousek odtud tvoří potok malou tůň a v ní bydlí zlá ropucha Rebeka. Všichni víme, jak hrozný nepřítel světlušek je ropucha Rebeka. Pronásleduje nás, chce nás vyhubit a sežrat! Dneska v podvečer jsem vyletěla trošku dřív ze svého domečku. Uprostřed potoka na jednom plochém kameni jsem uviděla sedět jinou světlušku. Chtěla jsem si s ní trošku popovídat, ale když jsem přiletěla blíž, viděla jsem, že to není světluška se svítící lucerničkou, ale jen střípek skla ze skleněné kuličky, od kterého se odrážejí paprsky zapadajícího slunce. Jenom chviličku jsem nedávala pozor a to mě mohlo stát život. Ropucha Rebeka po mně skočila.
24
Rebeka mě naštěstí minula a nesnědla. Při tom skoku však zahlédla skleněný střípek a i ona jej považovala za světlušku. Tak jsem si se světluškou - střípkem skla začala povídat. Rebeka se připravovala k novému skoku. Právě v okamžiku, kdy Rebeka vyskočila, jsem odlétla. Zahlédla jsem ještě krátký záblesk zapadajícího sluníčka ve skleněném střípku, ale to už ho žravá Rebeka spolkla.
„Achich ouvej, nevěděla jsem, že světlušky tolik tlačí v břiše, celá jsem pořezaná. Milá světluško Do, zavolej mi pana doktora. Jinak tady umřu. Achich ouvej!“ Potom, co jsem jí zavolala pana doktora, mi svatosvatě slíbila, že se už po žádné světlušce ani nepodívá, žádnou z nás že už nebude nikdy obtěžovat ani chtít sežrat. A já jí věřím.“ „Ropucha Rebeka nepřítel byl náš. Světluška se neleká, posuď sám a zvaž! Chtěla zabít světlušky, teď jen smutně kvílí, my jsme však i bez pušky, nad ní zvítězily!“ A Lucinka zpívala a tančila s ostatními. Když se dost vyzpívaly a vytančily, řekla Velká světluška, že je pozdě a že všechny musejí honem do svých postýlek.
25
Svět okolo nás
I.
Po skončení schůzky ji zhodnotím. Pokud se mi schůzka líbila, nakreslím „smajlíka“, pokud se mi nelíbila, nakreslím „šklebouna (mračouna)“. Nakreslím obrázek o tom, co se mi líbilo na schůzce nejvíce. Vše ukáži tomu, kdo vede naše schůzky, aby věděl, co na schůzkách změnit. den schůzky:
..................................... místo pro „smajlíka/ šklebouna“:
Světluškám, které nebyly na výpravě, povím, co jsme na ní všechno zažily.
26
Svět okolo Svět okolo nás nás
I.
Lucinka chodí ráda k želvičkám. Na jaká místa ve svém okolí chodíš nejraději ty?
...............................
..............................
A proč?
.............................. .............................. ..............................
.............................. .............................. ..............................
Požádám někoho z rodiny (rodiče, babičku...), aby mi pustili svou oblíbenou písničku, a já jim zas pustím svou. Společně si řekneme, co se nám na té naší líbí. Vybrali jsme tyto písničky:
................................................... ...................................................
27
Příroda kolem nás
I.
Pamatuješ si, jaké všechny zvuky slyšela Lucinka v okolí mlýna? Posadím se na táboře nebo na výpravě v lese, u potoka nebo na louce a budu poslouchat zvuky přírody, šumění stromů, zpěv ptáčků…. a vše, co se v přírodě děje. Po návratu budu vše vyprávět své šestce.
Pomocí semaforů vyznačím, co se na výpravě v lese smí a co nesmí.
Smí
Nesmí
trhat květiny
rozdělávat oheň
kácet stromy
fotografovat
sbírat borůvky
sbírat houby
kopat do hub
pozorovat mravence
28
Příroda kolem nás
I.
Vyberu si a splním jeden úkol:
1) Lucinka postavila svým želvičkám krásný domeček. Zkusím to také tak. Na výpravě se šestkou nebo oddílem si v lese vyberu místo, které mi přijde nejhezčí, a postavím na něm domeček pro svou oblíbenou pohádkovou bytost, nemusí být jen pro želvičky. Na stavbu domečku použiji jen přírodní materiál, který najdu v lese.
2) Na výpravě se šestkou nebo oddílem postavím hrad, pevnost, most. Na stavbu tohoto díla použiji jen přírodní materiál, který v okolí najdu.
29
I.
Příroda kolem nás
Vyberu si a splním dva úkoly: Na podzim nasbírám barevné listí a nalepím z nich obrázek.
S oddílem či rodinou si uděláme výlet od pramene potůčku až k jeho ústí do potoka.
Lehnu si na zem a budu sledovat mraky, jak mění svůj tvar, jak zakrývají slunce, vrhají stín a jak plují po obloze. Zkusím si je pojmenovat podle toho, co mi připomínají. Svá pozorování zakreslím.
Vzpomínáš si, jak Lucinka s Brokem váleli sudy z travnaté stráně? Brok spíše běhal a skákal okolo, ale Lucinka byla chvíli nahoře, chvíle dole. Moc se jí to líbilo. Zkus také jako Lucinka válet sudy z kopečka s rodinou, nebo s rojem. Dávejte ale pozor, aby se vám nic nestalo.
30
Cestička světlušek
Ahoj sestřičko-světluško, jak si jistě pamatuješ, Lucinka je holčička, stará asi jako ty, která tráví prázdniny u svého dědečka ve mlýně. Od dědečka se dozvěděla velice zajímavý příběh o Kouzelné lucerně. Tu se jí podařilo najít a stát se na noc malou svatojánskou muškou. Také poznala světlušky, které jí vzaly mezi sebe, a ty se staly jejími kamarádkami. A společně tančily a zpívaly.
Střibrná lucerna
„Kykyryký!“ křičel ráno kohout. Sluníčko bylo dnes schované za tmavými mraky. Pršelo celý den a voda v potoku stoupala a stoupala. Lucinka četla, malovala a také vzpomínala, co asi teď v tom dešti dělají její sestřičky. A tak uběhl celý den a blížil se večer. „Dnes půjdu dřív na kutě,“ povídá dědeček. „Jak se to počasí zhoršilo, zase mě trápí revma.“ Když Lucinka osaměla, umyla nádobí a uklidila. Když se úplně setmělo, přestalo i pršet. Lucinka rozsvítila Kouzelnou lucernu a dvakrát s ní zatočila. Pod oknem na ni už čekaly její tři sestřičky ze včerejšího večera. Za letu jim Lucinka vyprávěla o dědečkovi, kterého v tom deštivém počasí trápí zase revma, a že neví, jak by mu pomohla. A co tak povídaly, přiletěly ke staré vrbě. Když začala světluška Re vyprávět, všechno utichlo: „Můj domeček je u starého jilmu. Hned vedle, u potoka, bydlí zlý pavouk Spáč. Pořád plete své hrozné sítě a běda té z nás, která by se do nich chytila. Už nikdy by Spáčovu síť živá neopustila. Když jsem dnes zvečera vykoukla ze svého domečku,
31
hrozně jsem se polekala. Těsně před mým domečkem seděl schovaný pavouk Spáč pod jilmovým listem a čekal na mě. Bylo vidět, jak je hladový. Dívala jsem se okýnkem a pomalu se loučila se životem. V tom se však zvedl vítr a utrhl list, pod kterým byl Spáč schovaný. Ten se ho držel zuby nehty, vítr ho hnal do středu potoka, kde byl proud nejsilnější. Voda v potoku ho hnala dál a dál. Možná že se už plaví po potoku do řeky a po řece až do moře. A už nikdy se nevrátí, aby nás chytal.“ „U potoka pletl sítě divý pavouk Spáč. Ví to každé malé dítě, že byl velký rváč. Chytal sestry do svých sítí, byl nepřítel všeho lidu. Teď už jenom slunce svítí, po Spáči už ani vidu. Pršelo a jen se lilo, voda stoupla v potoku. Po Spáči už nic nezbylo, snad je mu jen do breku. Odnesla ho velká voda tam až kdesi do dáli. Na palouku vládne shoda, Světlušky zas vyhrály.“ A rej by nebral konce. Jenže zase začalo trochu krápat, a tak Velká světluška rozpustila dnešní shromáždění a všechny světlušky se rozlétly do svých postýlek.
32
Co umím a znám
II.
Během následujícího měsíce se pokusím zlepšit ve třech sportovních výkonech. Ke dvěma předepsaným si zvolím jeden podle svého uvážení:
úkon Přeskoky přes švihadlo Sedy - lehy
1. týden
2. týden
3. týden 4. týden
Naučím se v oddíle nový kolektivní sport a zahraju si ho spolu s ostatními. Tím sportem bude:
...............................
33
Co umím a znám
II.
„Máš, stejně jako Lucinka ráda vodu a nebojíš se jí?“ Učím se plavat. Pokud už plavat umím, pak bez přestávky uplavu:
................. metrů. Snažím se pořádně rozcvičit před každou náročnější činností a cvičení nešidím.
Určitě máš už svoje kolo nebo třeba koloběžku. Možná už jezdíš s rodiči po silnici. Takže určitě víš, co znamenají tyto značky:
............. ............. ............. ............. ............. ............. ............. .............
Navíc určitě máš a používáš ochranné pomůcky na kolo (helma, chrániče) a snažíš se pečovat o svoje kolo.
34
Co umím a znám
II.
Jistě jste na nějaké výpravě alespoň jednou rozdělávali oheň třeba na čaj nebo jen pro zahřátí. Pro přípravu je důležité nasbírat nejen dobré dřevo, ale i vybrat vhodné místo, které po sobě opět uklidíme (nejlépe do původního stavu). Na výpravě vyberu vhodné místo pro ohniště, pomůžu s jeho přípravou a budu řídit i jeho úklid. Připravíme na schůzce zeleninový nebo ovocný salát. Do rámečku nakresli, jaké ovoce/zeleninu jste použili.
„Pamatuješ si, jak Lucinka vyprávěla svůj příběh o spolužákovi, který se nemyl a pak skončil v nemocnici se žloutenkou? Přece nechceš skončit jako on!“
Dodržuji základy hygieny (čištění zubů, mytí rukou před jídlem, pravidelně se koupu a myji vlasy...). Vím, co všechno se může stát, když to nebudu dodržovat, takže to nakreslím nebo napíšu do rámečku:
35
Co umím a znám
II.
„Vzpomínáš si na příběh o Kmotru Střevlíkovi, jak se snažil přivolat pomoc, když se topil? Dokázala bys přivolat pomoc lépe než on?“
Znám telefonní čísla na hasiče, policii a záchrannou službu.
)........
)........
)........ A naše společné telefonní číslo je:
)................
Na světě žijí zlí a nebezpeční lidé. Vím, jak se před nimi chránit a jak správně volat o pomoc, kdyby mě někdo přepadl nebo obtěžoval. Dokážu bezchybně vyřídit vzkaz nebo krátkou zprávu. Na výpravách zbytečně neutrácím peníze za hlouposti. Ušetřím peníze například na dárek pro rodiče.
Zde si můžeš vybrat jeden ze čtyř úkolů. V tvém rozhodování ti určitě pomůže i Velká světluška.
36
1) Podle seznamu si připravím věci na jednodenní a vícedenní výpravu.
Co umím a znám
II.
2) Složím jednoduchý papírový nebo plastikový model podle návodu. 3) Přinesu do oddílu hudební nástroj, na který hraji, a budu doprovázet při zpívání písničky, kterou umím zahrát. 4) Vymodeluji postavičku např. z moduritu nebo plastelíny.
Zde si můžeš opět vybrat jeden ze čtyř úkolů. V tvém rozhodování ti určitě pomůže i Velká světluška. 1) Půjdu v přírodě podle připravených šipek. 2) Zorientuji mapu (podle kompasu nebo buzoly) a ukážu, kde je sever, jih, východ a západ. 3) Na výpravě povedu ostatní část cesty podle turistických značek. Už umím některé z nich pojmenovat.
............... .............. .............. .............. 4) Dokážu na mapě ukázat svoji pozici.
37
II.
Kdo jsem
„I Lucinka měla svůj sen stát se světluškou, stejně jako její praprababička Mařenka, a snažit se chovat jako ostatní správné světlušky.“
Chtěla bych být jako:
..................................... Mým snem je být:
, protože:
.....................................
................................................................... ....................................................... Moje dobré vlastnosti jsou (napíšu nebo nakreslím):
38
............... ............... ............... ...............
Kdo jsem
II.
Sednu si na pět minut na klidné a tiché místo a se zavřenýma očima budu naslouchat. Kamarádkám ze šestky pak budu vyprávět, co mne při tom napadalo. Seznámím ostatní v šestce s tím, čím bych chtěla být (např. vyprávění, obrázek, scénka,...). Lucinka každé ráno vstane, vyskočí z postele, má rozcvičku, umyje se, oblékne, nasnídá, pomůže dědečkovi v domácnosti, naobědvá se, běhá s Brokem po lese, udělá večeři. Jaký je tvůj režim dne? Doplň, co kdy během dne děláš. Zvláštní barvou označ své důležité události během dne.
...................
...................
...................
...................
....................
....................
....................
....................
39
II.
Kdo jsem
„Nebuď jako Frantík, který slíbil, že bude hlídat svého bratra, a nakonec utekl za klukama. I když slíbil, že už bude hodný, přece jen trhal nezralá jablka, spadl ze stromu a zlomil si nohu. Snaž se dodržovat své sliby lépe než Frantík.“
Každý slib, který jsem během 14 dní dala, jsem splnila. Alespoň čtyři schůzky se nebudu vztekat, když mě něco rozzlobí.
datum: .......................... datum: .......................... datum: .......................... datum: .......................... Když provedu něco špatného, pokusím se to napravit nebo se alespoň omluvím.
40
Ráno se Lucinka probudila ve své posteli, ale nemohla si vzpomenout, jak se včera v noci do ní dostala. Když se ráno umyla a oblékla, seběhla dolů. Dědeček tam ještě nebyl. A tu se ozývá dědeček z pokoje: „Lucinko, počkej chvilku! Hned vstanu a udělám snídani. Mohla bys mi, prosím tě, podat moji hůl z předsíně?“ Lucinka si vzpomněla, že už včera si dědeček stěžoval na revma. „Jen pěkně zůstaň v posteli. Když je někdo nemocný, má svou nemoc vyležet. Tak to vždycky říká maminka. Dnes budu hospodařit já.“ Dědeček jí slíbil, že zůstane celý den v posteli. A tak pro dnešek převzala Lucinka dědečkovy povinnosti. Brok na ní mohl oči nechat, jak jí šla práce od ruky. Dědečkovi dnes ani jeho fajfka nechutnala a slíbil, že bude hodný pacient. Když Lucinka skončila všechnu práci, bylo venku ještě světlo, sluníčko ještě nezašlo za les. Přesvědčila dědečka, že se musí snažit ty bolesti pěkně zaspat. Sama se posadila na zápraží na svou dřevěnou stoličku. „Jak bych jen mohla dědečkovi pomoci?“ A tu uviděla, že u okénka jejího pokojíčku sedí jedna světluška. Rozběhla se do svého pokojíčku, zatočila rozsvícenou lucernou a uslyšela, jak Mi říká: „Nazdar, Lucinko! Celý den jsem přemýšlela o tom, jak jsi říkala, že je tvůj dědeček nemocný. A vidím, že to není lepší. Myslím, že ti mohu pomoci. Znám za potokem místo, kde rostou léčivé rostliny. Když je nasbíráš a uvaříš z nich čaj a když polovinu toho čaje dědeček vypije a když mu z druhé poloviny uděláš obklad na bolavé klouby, rychle se uzdraví.“ Lucinka neváhala a spěchala za světluškou Mi. A udělala vše, co jí Mi poradila. V kuchyni uvařila z léčivých bylin čaj, polovinu nalila do dědečkova velkého hrnku na kávu, do druhé poloviny namočila ručníky. Po špičkách to všechno zanesla do dědečkova pokoje. Dědeček ještě nespal, naříkal a pro bolesti nemohl usnout. „Tady jsem ti přinesla léčivý čaj a obklady na bolavé klouby. Uvidíš, že ti to pomůže!“ Dědeček Lucinku
41
poslechl a vypil čaj skoro jedním douškem. Lucinka nebyla s obklady ještě hotova a dědeček už spal a ze sna se libě usmíval. Lucinka nechtěla zmeškat dnešní rej. Tam už byly všechny světlušky a malá Mi právě začínala povídat: „Za celý den se mi nic zvláštního nestalo. A opravdu nevím, co bych vám, sestřičky, měla vyprávět.“ „A proč nepovíš, jak jsi mi pomohla s dědečkovou nemocí?“ ozvala se světluška Lucinka. „Ale to přece nic není, to byla samozřejmost, že světluška musí pomáhat jiným. To by nikoho nezajímalo.“ Velká světluška však jinak nedala, a tak Mi musela vyprávět, Velká světluška ji pochválila. „Druhým vždycky pomáhat – je další zákon světluščí. Na díky pak vyčkávat to světlušce nesluší. Podej ruku bratrovi a veď ho, jestli cestu znáš, a nikdo se to nedoví, ty plníš jen zákon náš!“ „Vstávat, vstávat!“ volali ráno dědeček, Brok i kohout do Lucinčina pokoje. Dědeček se usmíval a děkoval Lucince za ten zázrak, že ho tak rychle vyléčila. Dnes byl zase hezký den. Želvičky se šplouchají v potoce a Brok láká Lucinku na procházku k potoku. A tak se ti dva věrní přátelé, Lucinka a Brok, vydali do lesa. Lucinka už nemohla vydržet se svým tajemstvím, a protože věděla, že Brok to dál nepoví, prozradila mu všechno o Kouzelné lucerně a světluškách.
42
Můj kamarád
II.
Dokážu se podělit s kamarádem/kamarádkou. Podělila jsem se s: (doplň jméno kamarádky a a o co jsi se s ním podělila) Kamarád/ka:
..................................... Kamarád/ka:
Podělila jsem se o:
.....................................
.....................................
Podělila jsem se o:
..................................... Mým nejbližším kamarádem/kamarádkou v oddíle je:
............................... Protože: (doplň vlastnosti, které na něm/ní oceňuješ) Pro Lucinku je nejbližším kamarádem Brok. Pro mě je to moje sestřička Re. S kým se ty kamarádíš nejvíc?
............... ............... ............... ...............
43
II.
Můj kamarád
Alespoň tři měsíce se budu snažit pomáhat a neubližovat ostatním v oddíle i mimo něj. Se svou kamarádkou/kamarádem máte určitě spoustu pěkných zážitků. Vzpomeneš si na to, co vás naposledy potěšilo? Naposledy mě potěšilo, když jsme spolu s kamarádkou/kamarádem:
................................................... ...................................................
44
Můj domov
II.
Lucinka překvapí maminku a tatínka tím, že jim připraví snídani. A to překvapení se jí podařilo. Když maminka s tatínkem přišli do kuchyně, kouřilo se již na stole z konvice dobrého kakaa. Při snídani připomínala Lucinka mamince, že nesmí zapomenout zalévat její zahrádku na balkóně, zatímco ona bude u dědečka. „Doma máme všichni moc práce, jeden druhému ale pomáháme, a tak to všechno rychle stihneme a zbude nám spousta času na hraní!“ Lucinčina maminka doma většinou vaří, uklízí a pere. Když má chvilku času, vytáhne si knížku nebo pletení. Ani pověšení obrázku na zeď jí nedělá problémy. Tatínek jí pomáhá s úklidem, nejraději s vysáváním, a opravuje, když se něco rozbije. Rád také sedí v křesle a čte si noviny. Oba dva si s Lucinkou hrají. Ona pečuje o svoji zahrádku a želvičky. Jak to funguje u vás? Zjisti to a spoj postavičky s tím, co doma dělají. Do volných okének můžeš doplnit další činnosti.
odpočinek
já
maminka
tatínek
sourozenec
starost o květiny
starost o domácí zvířata
úklid praní
hraní mytí nádobí
vaření
opravy, údržba
45
II.
Můj domov Víš, že Lucinka zastane spoustu práce. Když je potřeba, vynese smetí, umyje a uklidí nádobí, zalije květiny, občas i něco jednoduššího uvaří. S čím doma pomáháš ty? Zasloužíš si za svoji pomoc vyznamenání?
46
Můj domov
II.
Na schůzky a výpravy se snažím chodit včas, protože nechci, aby na mne moje kamarádky čekaly. Přišla jsem včas na tyto čtyři akce: 1.
2.
3.
4.
datum akce
Z následujících šesti úkolů si vyber alespoň tři: 1) Pomůžu kamarádce s plněním nováčka nebo 1. stupně. 2) Naučím kamarádky v roji něco, v čem jsem dobrá.
3) Na schůzkách nekazím ostatním společné hry. Snažím se hrát, jak nejlépe umím, abychom si já i ostatní hru užily. 4) Společně se šestkou se dohodneme, co bychom mohly do klubovny vyrobit, a pak se pokusíme o výrobu. 5) Pokusím se vysvětlit nováčkovi světluščí zákon (pravidla šestky, oddílové tradice…), aby dobře zapadl do naší party. 6) Zúčastním se s oddílem letního tábora.
47
Lucinka se na dnešní rej moc těšila, byla zvědavá, o čem dnes bude vyprávět světluška Fa. Když se setmělo a i dědeček šel spát, Lucinka měla už Kouzelnou lucernu připravenou. Fa začala vyprávět: „Jak všichni víte, bydlím až za lesem. Můj domeček je ve staré jabloni na kovářově zahradě na kraji vesnice. U kovářů mají dva kluky, Frantíka a malého Pepíka, který ještě neumí ani chodit. Dopoledne řekla maminka Frantíkovi, aby hlídal Pepíka. To ale byla pro Frantíka velká otrava, a tak ho přivázal do dřevěné kolébky, aby prý nevypadl, a utekl ven za klukama. To se ví, Pepíkovi se to moc nelíbilo, řval, jako by ho na nože brali. Když přišla maminka z nákupu, osvobodila ho z kolébky a přichystala se na Frantíka. Ten sliboval hory doly, že už bude poslouchat, a já nevím, co ještě. Pak mu maminka řekla, ať netrhá ta nezralá jablka. Frantík slíbil, že to dělat nebude. Jakmile však maminka zašla, už byl na jabloni. Volala jsem na něj, ať to nedělá, že ho větve neunesou, ale neslyšel mě, a i kdyby slyšel, stejně by neposlechl. A pak se to stalo: Bác! „Pomoc, pomoc! Já jsem mrtvej!“ „Kluku, ty máš štěstí, že máš jen zlomenou nohu!“ povídá tatínek. Frantíka odvezla sanitka a rákoska čeká, až mu sundají sádru z nohy a bude doma z nemocnice. Z toho vidíte, že neposlušnost se nevyplácí. Ale žádné světlušce by se to stát nemohlo, protože každá světluška poslouchá rodiče a Velkou světluš ku.
48
„Že je třeba poslouchat, ví už každé malé dítě, na zkušená slova dbát, úkol splnit vždycky hbitě. Ví to také každá z nás, dnes to platí, zítra zas!“
Lucinka celý den pomáhala dědovi, nechtěla, aby se mu zas vrátilo jeho revma. A tak udělala vše, o co jí řekl. A tak uběhl celý den a Lucinka se už těšila na večerní rej. Zatočila lucernou a zamířila si to přímo ke staré vrbě na louce. „Až donedávna,“začala vyprávět Sol, „požíval kmotr Střevlík mezi všemi všeobecné úcty a vážnosti. Jenže poznal pár kamarádů z mokré čtvrti a všem jim zachutnala medovina. Kmotr Střevlík začal chodit domů později a později. Vymlouval se na všelicos, jenom s pravdou nešel nikdy ven. A když jeden večer sbalila kmotra děti i kufry a chtěla od kmotra odejít, napadlo kmotra, jak nad ní vyzrát. Když je vracel domů, začal volat: „Pomoc, pomoc! Přepadli mě, obrali mě!“ Kmotra vyběhla před chaloupku, a když viděla, že kmotr nemá ani šesťák, litovala ho a zavedla ho do postýlky. Kmotr zatím všechny šesťáky propil, ale to jí samozřejmě neřekl. Vyspal kocovinu a večer už zase mašíroval za kamarády do šenku. Když se vracel, začal křičet: „Pomoc, pomoc! Mám zlomenou nohu. Upadl jsem, kdopak mi pomůže?“ A kmotra se o něj opět starala. Druhý den už ale kmotr nekulhal, a když se večer vracel domů, začal křičet: „Pomoc, pomoc! Udeřil vedle mne blesk a já jsem docela oslepl a nic nevidím!“ A kmotra ho opět obskakovala, ale když ráno zas viděl, poznala, že lže a už mu nevěřila. Dnes popil Střevlík trochu víc, a tak když se večer vracel domů, sešel z cesty a spadl do potoka. Začal křičet: „Pomoc, pomoc! Spadl jsem do vody. Pročpak mě necháte utopit?“ Kmotra ho sice slyšela, ale myslela si, že jí lže, a tak z chaloupky nevyšla. A kmotr plácal kolem sebe a proud potoka ho unášel daleko a daleko. Naštěstí se mu podařilo, po dlouhé plavbě, zachytit větvičky a vylézt z potoka. Dva dny a dvě noci mu trvalo, než došel zpět ke kmotře a k dětem. A slíbil si, že už si medoviny ani nelízne a nikdy nebude lhát.“ „Mluvit pravdu, to se musí! Nikdy nelhat! Kdo to zkusí, přesvědčí se velmi brzy, což ho ale potom mrzí, že lež má své nohy krátké, pravda má však plody sladké!“
49
II.
Svět okolo nás
Se světluškami z naší šestky si povíme, co se nám líbilo či nelíbilo na výpravě. Nakreslíme o tom společně obrázek.
Vyberu si jeden úkol. Každý den, kdy úkol dodržím, řeknu o tom večer své rodině a poté si vybarvím okénko. • ve škole budu mít celý den vypnutý mobilní telefon • pozdravím, když někam vejdu • celý den budu přecházet silnici pouze po přechodech (nadchodech, podle semaforu - na zelenou,…) • budu zhasínat v místnostech, kde nikdo není • budu zavírat dveře • můj návrh úkolu: ................................................................................. .................................................................................
50
Svět okolo nás
II.
Napíšu místa, kam bych se ráda s rodinou či oddílem podívala na dovolenou nebo na výpravu. Kam?
...............................
A proč tam?
Kam?
...............................
A proč tam?
Kam?
...............................
A proč tam?
51
Svět okolo nás
II.
Když se Lucinka ptala dědečka na světlušky, rád jí poradil. Koho se zeptáš ty, když něco nevíš?
Koho?
Proč?
Zajímavosti o našem středisku? Kdy pojede autobus? Kdy bude víken dová akce?
Co ukazujeme návštěvě, když k nám do města/vesnice přijede? Jaké budovy, památky, přírodní zajímavosti jsou v našem městě/vesnici či okolí ?
52 52
Svět okolo nás
II.
I Kouzelná lucerna má svůj příběh, který se v rodině traduje. Určitě znáš nějaké pověsti ze svého okolí. Převyprávěj šestce jednu z nich. Název pověsti:
............................... Uděláme si s rodiči výlet a já poté přinesu šestce fotografii z tohoto místa a dokážu o něm říct něco zajímavého.
Popíši zaměstnání dospělých lidí ze svého okolí. Vyberu tři povolání a pomocí scénky vysvětlím, co ti lidé dělají.
...............................
...............................
............................... Vytvoříme si vlastní pravidla chování šestky a vyvěsíme je na svou nástěnku v klubovně. (Požádejte vůdkyni, určitě vám s tím ráda pomůže.) Pravidla se snažíme dodržovat. Vyberu si jednu písničku a povím šestce, o čem se zpívá. Název písničky:
...............................
53 53
Příroda kolem nás
II.
„Vzpomínáš si, jak nás chtěl Frantík s kamarády pochytat? To se přeci nedělá. Ty už víš, jak se chovat v přírodě.“ Minimálně na dvou výpravách za sebou neporuším pravidla chování v přírodě (netrhám zbytečně květiny, nekopu do hub, rozdělávám oheň jen na místech k tomu určených, nekřičím v lese...). 1.
2.
datum Zamyslím se, jestli jsou v lese houby, zvířata, rostliny, které by mi mohly ublížit, a jak. Dvě z nich nakreslím jako výstražnou značku. Co to je:
.........................
Jak to může být nebezpečné:
............................... Co to je:
.........................
Jak to může být nebezpečné:
54
...............................
Příroda kolem nás
II.
Vyberu si jeden z následujících úkolů: „Pamatuješ si, jak Lucinka pozorovala mravenečky? Vypátrala mravenčí chodníček a podle něj došla až k mraveništi.“ 1) Prohlédnu si, jak mravenec nosí těžké náklady, motýla, jak saje šťávu, housenku na rostlinách... Místo bubliny doplním zvíře, které budu pozorovat – může to být žába, mravenec, ještěrka, slepýš, nějaký brouk, žížala nebo jiný drobný živočich. Zjistím, kde žije:
.......................
Najdu ho, budu pozorovat a nakreslím.
2) Budu pozorovat různorodost přírody – najdu co nejvíc listů (velké jako dlaň, úzké, zubaté, oválné), plodů různých tvarů nebo barev, různě zbarvené, tvarované nebo vonící květy. Sbírám jen spadlé listy a plody. Pokusím se nalezené druhy pojmenovat a označit. Sbírku představím na schůzce.
55
II.
Příroda kolem nás
Vyberu si jeden z následujících dvou úkolů: 1) Vyberu si nápadný zvuk v přírodě, budu ho sledovat a vypátrám jeho původce. Vymyslím si pohádku nebo příběh a šestce povím, o čem zvuk vypovídá.
2) Na výpravě nebo na táboře najdu co nejzajímavější přírodninu (samorost, kámen, strom v okolí) a pojmenuji ji podle toho, co mi nejvíce připomíná. Uspořádáme si v oddíle výstavu nalezených předmětů.
Vyberu si dva z následujících čtyř úkolů: 1) Při jaké činnosti se spotřebuje nejvíc vody? Označím doma nebo v klubovně místa, kde se spotřebovává voda, a vyberu z nich jedno, kde se spotřebuje vody nejvíce. Vymyslím, jak by se dalo doma nebo v klubovně co nejvíce šetřit s vodou. Svůj plán představím své šestce.
2) Snažím se neplýtvat jídlem, vezmu si vždycky jen tolik, kolik sním, jídlo nevyhazuji. 3) Minimálně jednou vynesu odpadky po schůzce, roztřídím a vyhodím odpad do příslušných kontejnerů. I pro příště se budu snažit třídit odpad.
56
Příroda kolem nás
II.
4) Se šestkou či oddílem najdeme a uklidíme drobný nepořádek (v lese, potok …) a tím pomůžeme danému místu, které potom bude čistější a hezčí.
Vyberu si jeden z následujících dvou úkolů: 1) Rozeznám živý strom od suchého.
2) Zahraji roli ve scénce nebo pohádce o přírodě.
57
Cestička světlušek
Zlatá lucerna
58
Ahoj sestřičko-světluško, jak si jistě pamatuješ, Lucinka je holčička, stará asi jako ty, která tráví prázdniny u svého dědečka ve mlýně. Od dědečka se dozvěděla velice zajímavý příběh o Kouzelné lucerně. Tu se jí podařilo najít a stát se na noc malou svatojánskou muškou. Také poznala světlušky, které se staly jejími kamarádkami. Moc jí pomohly při léčení dědečka a vyprávěly jí zajímavé příběhy.
Co umím a znám
III.
Určitě se i tobě stalo, že ses odřela (třeba při pádu z kola), nebo se ti udělal puchýř. Dokážeš ošetřit tato zranění? Zkusím ošetřit odřeninu a puchýř. I Lucinka uměla připravit jídlo pro sebe i svého dědečka a nedělalo jí problémy uvařit třeba guláš. Jak jsi na tom se svými kuchařskými dovednostmi ty? Na schůzce, výpravě nebo táboře si společně uvaříme jednoduché jídlo pro celou šestku (např. špagety, brambory s masovou omáčkou).
59
III.
Co umím a znám
Zjistím, kolik stojí a v jakých jednotkách se prodávají některé z následujících potravin a sladkostí v obchodě, kde nakupujeme.
.................
.................
.................
se prodává po
se prodává po
se prodává po
...........
...........
...........
...........
...........
...........
.................
.................
.................
se prodává po
se prodává po
se prodává po
a stojí asi
a stojí asi
...........
...........
...........
...........
...........
...........
a stojí asi
60
a stojí asi
a stojí asi
a stojí asi
Co umím a znám
III.
.................
.................
.................
se prodává po
se prodává po
se prodává po
...........
...........
...........
...........
...........
...........
a stojí asi
a stojí asi
a stojí asi
Naleznu na mapě alespoň šest různých objektů (kostel, zřícenina, pošta...) podle mapových značek, o kterých jsme si povídali na schůzce. Vím, jak se chovat na křižovatkách, kdo má přednost a na co si dávat pozor.
61 61
Co umím a znám
III.
Znám základní pravidla chování v dopravních prostředcích (vlak, autobus, tramvaj) a řídím se jimi. Znám základní pravidla při komunikaci po telefonu (umím se představit, sdělit informaci a rozloučit se). Z následujících úkolů na zručnost si vyber dva z nabízených čtyř úkolů. 1) Postavím složitější papírový model (např. budovy, auta, ozdobnou krabičku). 2) Vyrobím pro rodiče užitečný dárek (např. korálky, mističku z modelářské hlíny).
3) Zhotovím si pro sebe jednoduchou pomůcku na tábor (např. držák na ešus, poličku do stanu,...). 4) Umím si správně ostříhat nehty na rukou i na nohou. Tentokrát si můžeš vybrat jednu ze dvou nabízených sportovních aktivit. 1) Uplavu
...........
metrů
Oproti dřívějšku jsem se zlepšila o
...........
metrů
2) Vím, jak správně dýchat při běhání, a uběhnu aspoň kilometr bez přestávky.
62
Co umím a znám
III.
„I my si každý večer sdělujeme zajímavé novinky, se kterými jsme se ten den setkaly. Dovedeš i ty vyhledat zajímavé informace?“
Vyber si jeden ze dvou nabízených úkolů 1) Povím sestřičkám v šestce o zajímavé informaci týkající se např. oblíbeného zvířete, známého objevitele či sportovce, kterou jsem vyhledala v nějaké naučné knize (např. v encyklopedii). 2) Povím sestřičkám v šestce o zajímavé informaci o našem městě/obci, kterou jsem vyhledala na Internetu.
Vyber si jeden ze tří nabízených úkolů 1) Mám kapesní nožík a umím se o něj správně starat. 2) Ve skupince postavíme stan a strávíme v něm alespoň jednu noc. 3) Připravím si vlastní seznam a sbalím se podle něj na jednodenní a vícedenní výpravu.
63
Co umím a znám
III.
„I my si na reji občas hrajeme a tančíme. Určitě i ty znáš nějaké kolektivní sporty?“
Vyhledám (na Internetu, v knížce, ze starých kronik…) zajímavou sportovní hru, tu představím svým sestřičkám v oddíle a společně si ji zahrajeme. Tou sportovní hrou je:
.....................................
V následujících dvou týdnech budu pravidelně každý den alespoň 10 minut běhat a 15 minut procvičovat svaly pomocí cviků, které znám (např. sedy lehy, přeskoky přes švihadlo…). 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den
64
6. den 7. den 8. den 9. den 10. den
11. den 12. den 13. den 14. den a bonus
Dopoledne pomáhala Lucinka zase dědečkovi s prací kolem mlýna, drůbeže i králíků. Nezapomínala při tom ani na své želvičky. Po obědě ji poslal dědeček zase na procházku s Brokem. Ležela v kupce sena a přemýšlela, o čem bude zítra povídat na sněmu světlušek. Poté se i s Brokem válela ze stráně, chvíli byli nahoře, chvíli dole. Brok spíše běhal a skákal okolo Lucinky, válení mu moc nešlo. Teď se unavení vyšplhali opět do sena. Brok leží také v seně a je líný prohánět motýly po louce. V té kupce sena Lucinka i Brok usnuli. Probudilo je až dědečkovo volání ze zápraží: „Lucinko, Broku! Kde jste? Večeře je na stole!“ Když se večer opět setmělo, letěla Lucinka na rej. Dorazila spolu se světluškou La. Ta už z dálky volala: „Sestřičky, stane se hrozná věc! Byla jsem schovaná u domečku u staré hrušky a pod ní seděl Frantík s nohou v sádře a vedle něj sousedovic kluci Joža a Honza. Frantík vymyslel hroznou věc. Přijdou nás dnes všechny pochytat do velkého lampionu. Co budeme dělat?“ „Přece se těch kluků nebudeme bát! Světlušky jsou statečné!“ volaly všechny světlušky. Lucinka odletěla pro dědečkův starý kabát a klobouk a pověsila vše na starou vrbu. Světlušky se na ně posadily tak, že to z dálky vypadalo, jako strašlivý kostlivec. Svítily mu oční důlky, nos, bezzubá ústa a žebra. Lucinka ještě pošeptala Brokovi, že až přijdou kluci, musí se schovat za vrbu a hrozitánsky výt. To už však kluci přicházeli, pískali si, aby zahnali strach. Navzájem si dodávali odvahy a jeden nechtěl ukázat před druhým, jak se bojí. Když vyšli z lesa, rozhlédli se po louce, kdeže jsou ty světlušky. A v tom uviděli toho hrozného kostlivce. A teď začal kostlivec hrozitánsky výt. Klukům zamrzlo pískání na rtech, klepali se a třásli tak, že Frantíkovi málem spadla z nohy sádra. Joža a Honza se obrátili a mazali z louky, co jim nohy stačily. A Frantík křičel: „Počkejte na mne, já tak rychle nemůžu! To jste nějací kamarádi, když mě tu necháte strašidlům na pospas!“ Kluci se nezastavili dřív, než u kovářovic domku na kraji vesnice.
65
III.
Kdo jsem
Popíši alespoň tři vztahy mezi postavami v pohádce nebo knížce. Půjčené věci včas a v pořádku vracím.
Některé věci mne nebaví, ale přesto je dělám: Nebaví mne dělat...
Ale dělám to abych:
Sama nebo ještě s další světluškou si vyberu jeden bod zákona světlušek a zkusím ho vysvětlit, např. pomocí příběhu, který sepíšu, vyprávění, scénky...
66
Kdo jsem
III.
Důvěra je velmi důležitá. Měla by ses chovat tak, aby ti ostatní mohli věřit. Už víš, komu věříš ty, nyní napiš alespoň dva lidi, kteří věří tobě. Věří mi:
.....................................
, protože:
..................................................... Věří mi:
.....................................
, protože:
..................................................... Věří mi:
.....................................
, protože:
.....................................................
67
Kdo jsem
III.
Lucinka si zpívala, aby zahnala chmury, když byl dědeček nemocný. Když je mi smutno, tak:
.....................................................
,
abych byla zase veselá. Se zavřenýma očima si se šestkou poslechneme neznámou písničku. Řeknu, co se mi na ní líbí, a zkusím vymyslet její název. Můj vymyšlený název písničky:
..................................................... Zatímco prádlo schlo, vzala Broka a v potoce ho pěkně umyla a vydrhla kartáčem. Ne, že by se to Brokovi zrovna moc líbilo. Na čistotu si nepotrpěl. Lucinka ale ano. A tak, aby jí udělal radost, pěkně držel a nechal si to všecko líbit. Potom se vytíral v trávě, štěkal, točil se a lítal dokolečka. Dědeček se smál na zápraží. Byl už skoro večer, když si Lucinka vzpomněla, že na dnešním reji světlušek má vyprávět. Jenže pořád nevěděla co. Složila s dědečkem prádlo, které krásně vonělo sluníčkem a loukou. A teprve, když po večeři dědeček povídal: „To jsme se dnes napracovali, viď? Ale čistota je půl zdraví!“, dostala Lucinka nápad. A už se ani nemohla dočkat, až ji u staré vrby Velká světluška vyzve, aby začala se svým vyprávěním.
68
Kdo jsem
III.
Vyberu si tři přísloví a vysvětlím, co znamenají:
.................................................................... ...................................................................... ...................................................................... .............................................................. ................................................................. ................................................................ .............................................................. ................................................................. ................................................................. Pamatuješ si, jak se Lucince nedařilo vstávat ráno včas, ale pak se rozhodla, že vstane dřív než dědeček? V čem se chceš zlepšit ty? Najdi si také něco, v čem se chceš zlepšit, a své cíle a pokroky si zapiš do tabulky. Chci se zlepšit v:
Do kdy:
Povedlo se?
69 69
Můj kamarád
III.
Lucinka se s Kouzelnou lucernou svěřila Brokovi, protože věřila, že její tajemství nikomu neprozradí. Jakým lidem nejvíc věříš ty? Nejvíc věřím těmto lidem: Komu:
..................................... Komu:
.....................................
..................................... Komu:
Proč:
Proč:
.....................................
.....................................
Proč:
.....................................
Společně s kamarádkou si zahrajeme naši oblíbenou společenskou hru (Člověče nezlob se…).
70
Můj kamarád
III. „Vzpomínáš si, jak jsme přivítaly Lucinku, když letěla poprvé na Rej? Chováš se i ty k novým členům vašeho oddílu podobně jako my, světlušky?“
K mladším členkám v oddíle a k nováčkům se chovám kamarádsky a snažím se jim pomáhat celý rok. Napíšu několik důvodů, proč neničit cizí věci. Podle nich se řídím.
......................................................................... ......................................................................... ......................................................................... Čas od času se každému z nás stane, že se s někým pohádáme a pak se na sebe zlobíme. Umění je udobřit se, umíš to? Potěším osobu, se kterou teď nejsem za dobře. Dovedu se překonat a udělám pro ni/něj něco hezkého. Koho:
..................................... Jak: ...................................................................... ...................................................................... .......................................................................
71
III.
Můj domov
Z následujících čtyř úkolů si vyber alespoň dva: 1) Pomůžu kamarádce s plněním nižšího stupně. 2) Společně jsme vyrobily našeho „šestkového“ draka, pak jsme jej společně vypustily.
3) Připravím si na schůzku nebo jinou akci oddílu jednu hru.
4) Společně s ostatními světluškami jsme si udělaly hezkou akci mimo program oddílu (oslava narozenin, návštěva cukrárny …).
72
Můj domov
III.
Každý člověk má někdy významné výročí, své narozeniny. Zjisti, kdy slaví své narozeniny dva lidé z tvojí rodiny a kolik jim je let.
.............. ..............
má narozeniny
má narozeniny
........... ...........
a je jí/mu
a je jí/mu
....... .......
let.
let.
Je až k nevíře, jak se různé obyčeje a zvyklosti v průběhu let mění, vyvíjejí a přizpůsobují době. Popovídej si s babičkou, dědečkem anebo jiným podobně starým příbuzným o tom, jak se slavily třeba narozeniny, svátek, Vánoce, Velikonoce anebo jiná, podobně významná výročí, když jim bylo tolik, co tobě. Naučila jsem šestku novou skládačku z papíru, nový uzel, písničku, básničku… nebo něco podobného a připravila jsem si k tomu vše potřebné. Díky mně se šestka naučila:
.....................................
73
Dnes bylo velké prádlo. A tak prali a věšeli prádlo a Lucinka vzala Broka k potoku a pěkně ho umyla. Moc se mu to nelíbilo, ale chtěl udělat Lucince radost, a tak pěkně držel. Už byl skoro večer, když si Lucinka vzpomněla, že na dnešním reji má vyprávět, ale nevěděla co. A teprve když po večeři dědeček povídal: „To jsme se dnes napracovali, viď? Ale čistota je půl zdraví!“, dostala Lucinka nápad. „Chodí se mnou do školy jeden kluk,“ začala Lucinka s vyprávěním. „Jmenuje se Hadrián, ale všichni mu říkáme Šmudla. Je pořád neupravený, má špínu za nehty i za ušima a vůbec neví, k čemu je hřebínek. Nikdo s ním nechce sedět v lavici, dokud se nenaučí čistotě. Ani jeho maminka si už nevěděla rady. Jednou jsme měli jet do zoologické zahrady a Hadrián se moc těšil. Ale v den odjezdu nepřišel. A tak se paní učitelka šla zeptat maminky a ta řekla, že má žloutenku a že musí zůstat v nemocnici. Dostal ji, protože si ovoce nikdy neumyl a ani před jídlem si neumýval ruce. Hadrián byl v nemocnici na pokoji sám a dost dlouho, tak měl dost času přemýšlet o tom, proč se mu to stalo. Když se pak uzdravil a vrátil se do školy, nikdo ho nemohl poznat. Byl čisťounký, načesaný a vymydlený.“
„Každá z nás ten zákon zná, světluška je čistotná! Ta, která chce zdravá být, ta se musí řádně mýt. Kdo nechce být špinavý,
74
honem, honem do řady! Potok teče, voda bublá, přece nechceš zůstat Šmudla! Každá z nás ten zákon zná: světluška je čistotná!
Svět okolo nás
III.
Na vybrané hře, kterou jsme hrály, přesně popíši, co se povedlo a co nepovedlo. Aby vedoucí věděli, co se mi líbí. Název hry:
............................... Co se povedlo?
Co se nepovedlo?
75
Svět okolo nás
III.
Vzpomínáš si, jak dědeček Lucince vyprávěl, že se u nich mlynářské povolání dědí z otce na syna? I ty zkus napsat nebo pomocí scénky předvést zaměstnání své prababičky a pradědečka. Zamysli se nad tím, která z nich už dnes nejsou, či v čem se změnila. Zaměstnání pradědečka:
...............................
Zaměstnání prababičky:
...............................
Vyberu si jeden z následujících tří úkolů 1) Při návštěvě památky v blízkém okolí svého bydliště si prohlédnu, je-li poničená, popsaná – toto místo vyfotím a fotografie popíši a ukáži šestce. Název památky: Název památky:
............................... 2) Kdo vede vaši šestku? Zjistím a zapíši, jaké má mít vlastnosti. Co vše má umět a jaké má povinnosti.
....................
76
3) Najdu na mapě zemi, kam bych se chtěla jednou podívat. Za pomoci někoho z rodiny si o ní něco zjistím (polohu, jazyk, národnost, několik fotografií...). Společně se šestkou si ukážeme fotografie a povím jim, co jsem zjistila o vybrané zemi.
Svět okolo nás
III.
Vyberu si dva z následujících tří úkolů 1) Nakreslím nebo vyrobím model pro mne nejzajímavější památky v okolí mého bydliště. Název památky:
....................................... 2) Se šestkou zahraji divadlo na téma místní nebo známé pověsti. Název pověsti:
........................................... 3) V šestce zahrajeme (pomocí scénky) známou písničku. Název písničky:
..................................
77
III.
Příroda kolem nás
Najdu si klidnou chvilku ve tmě (na výpravě, na táboře, na hlídce, či na chatě s rodiči...) a zaposlouchám se do zvuků, které uslyším. Vymyslím poté krátký příběh o tom, co jsem slyšela a zažila ve tmě, pak ho povyprávím své šestce. Na schůzce, výpravě, táboře rozdělám oheň. Se šestkou se posadíme okolo ohně a budeme vnímat okolní přírodu a pozorovat stíny, které vrháme. S oddílem se zúčastním alespoň jedné vícedenní výpravy, kde přespím pod stanem, nebo na chatě bez elektřiny. Vyberu si dva z následujících tří úkolů: „Vzpomínáš si, jak světluška Mi ukázala Lucince léčivé rostlinky a tak spolu vyléčily dědečka?“
1) Najdu na výpravě nebo na táboře deset druhů rostlin, živočichů nebo hub, které znám, a ukážu je své šestce/roji. Řeknu ostatním, co o nich vím (např. kde žijí, rostou, k čemu se dá část rostliny použít, zda jsou jedovaté, čím jsou zajímavé).
78
Příroda kolem nás
III.
2) V lese nebo na louce najdu alespoň 3 pobytová znamení zvěře (okousané listy nebo šišky, dutina ve stromě, myší stezky, otisky v blátě atd.) a zkusím říct, jakému živočichovi můžou patřit.
3) Najdu si stejně jako Lucinka jedno prostředí (například potok, rybník...), zapišu co nejvíce živočichů, kteří zde žijí. Alespoň jednoho nakreslím.
Vyberu si jeden z následujících dvou úkolů: 1) Zahraji si hru na téma Koloběh vody v přírodě.
2) Na jedné výpravě si vezmu na starost jeden druh odpadu. Připravím nádobu nebo pytel na jeho posbírání, zařídím, aby všichni dávali odpad do správného pytle, a pak ho vyhodím do k tomu určeného kontejneru.
79
Prázdniny rychle utíkaly. Přes den si Lucinka hrávala s Brokem a se svými želvičkami, pomáhala dědečkovi, toulala se po okolí mlýna, nebo se koupala v potoce. Večer rozsvěcovala Kouzelnou lucernu a stávala se jednou ze světlušek. Dobře si pamatovala všechny zákony a příkazy svatojánských mušek a řídila se jimi. Poslední večer udělal dědeček slavnostní večeři. Lucinka mu slíbila, že nejpozději na příští prázdniny zase přijede. A už pospíchala na louku k poslednímu reji se světluškami. Některé z nich měly slzičky na krajíčku. Všechny měly Lucinku moc rády. A nakonec se všechny svatojánské mušky spojily ve velikánský kruh a třikrát obletěly starou vrbu nalevo, třikrát napravo. Když Lucinka odlétala do svého pokojíčku, všechny jí mávaly svými lucerničkami na rozloučenou. Ráno se probudila Lucinka brzy. Vzala svoji drahocennou Kouzelnou lucernu a po špičkách ji zanesla na půdu. Uložila ji zase do staré truhlice. Po snídani přijela maminka s tatínkem. Rozloučili se s dědečkem i s Brokem, Lucinka mu za všecko poděkovala a tatínek nastartoval motor. Lucinka seděla v autě na zadním sedadle, mávala dědečkovi i Brokovi a dívala se, neuvidí-li někde na louce lucerničku některé ze svých sestřiček. Potom zavřela oči a vzpomínala na všecko, co u dědečka ve mlýně prožila. Lucinka usnula a ze spánku se usmívala. Zdálo se jí, že je zase mezi svými sestřičkami na paloučku u mlýna… Plánované pokračování Kouzelné lucerny
80
Lucinka se po roce vrací na prázdniny k dědečkovi. Opět vytahuje starou lucernu a letí na světluščí rej. Světlušky ji moc rády vidí a chtějí, aby jim vyprávěla, co prožila za ten rok, co se neviděly. Lucinka souhlasí, a tak jim vždy na reji vypráví jeden příběh, který se jí stal během roku.
Příroda kolem nás
III.
Poznej nástrahy lesa. Spoj jedlé a nejedlé plody. Doplň další, které znáš.
Vraní oko čtyřlisté
Hřib pravý
Jahodník obecný
jedlé Muchomůrka červená
Maliník obecný
nejedlé
Líska obecná
Pámelník bílý
Klouzek obecný
Brusnice borůvka
Muchomůrka zelená
3
Lucinka je mladá slečna jako ty, která je na prázd ninách u svého dědečka na mlýně. Objeví na půdě starého mlýna Kouzelnou lucernu, díky které se může stát malou světluškou, může létat a rozumět řeči světlušek a společně s rojem světlušek tak může prožívat různé příhody a dobrodružství. Jestli budeš chtít, můžeš i ty vstoupit do tohoto příběhu, ve kterém se můžeš stát spolu s Lucin kou jednou ze světlušek. Můžeš tak mnoho zají mavého prožít a zároveň se i hodně naučit, aby sis dokázala poradit v dnešním světě.
Experimentální cestička světlušek je pracovní verzí nové cestičky a slouží ke zkoušení a připomínkování v oddílech světlušek. Všechny vaše připomínky jsou vítány na adrese
[email protected], a to do poloviny září 2009. © Junák – svaz skautů a skautek ČR Vydal: Junák – TDC, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1 jako svou 143. publikaci • Praha 2009 Vytiskla: Tiskárna Retip, Červený Kostelec • Náklad: 1.500 ks • První vydání • ISBN 978-80-86825-38-0 Projekt podpořil WOSM z Fondu partnerství pro rozvoj a růst (PDGF – Partnership for Development and Growth Fund)
