Mateřská škola Veselí, okres Pardubice
Environmentální výchova Příloha ŠVP č. 2
Zpracovala: Olga Taichová
1.Environmentální výchova v mateřské škole výchova k ohleduplnosti vůči přírodě, její poznávání, chápání i respektování. Environmentální výchova- výchova ke vztahu k přírodě. Také v ní má své místo výchova nebo poučení o přírodě.Starší děti už můžeme vychovávat i pro přírodu. Nejmenším dětem pomáháme budovat vztah k přírodě, snažíme se ,aby jim příroda byla blízká a aby ji měly rády, aby měly s přírodou spojeny pěkné zážitky a aby si mohly samy zkoumat věci, které je zaujmou. Děti se přitom pomalu učí, že to,co pro ně byla jen „anonymní“ rostlina, má nějaké jméno, mohou samy vypozorovat základní souvislosti – když se květina nezalije, tak uschne, a děti z toho poznávají, jak je voda pro přírodu důležitá.Nejvyšším stupněm této výchovy , tím, který se týká i nás dospělých, je poznávání, jak bychom mohli přírodě pomoci, co pro ni můžeme jako lidé udělat. A jaký je ten náš dnešní svět? Je plný techniky, průmyslu a spěchu. Jsme vděční za kousek zeleně, za krásné místo, které najdeme v přírodě. Snažím se , aby se děti dovedly na chvíli zastavit a užasnout nad malými i velkými zázraky přírody. „Naše děti mají ručičky- a ty musejí stále něco dělat. Naše děti mají nožičky – a ty chvilku nepostojí, stále by chtěly běhat nebo alespoň chodit. A kromě tělíček mají naše děti také hlavičky které myslí, povídají, dívají se, prostě vnímají celý okolní svět“ Karel Čapek
Cílem environmentální výchovy by měl být člověk s rozvinutým zájmem o přírodu, s touhou ji poznávat a potřebou ji aktivně ochraňovat s tzv. environmentální senzitivitou. programem pro předškolní vzdělávání- kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální. Environmentální výchova v mateřské škole tedy vlastně spočívá v pokládání správných základů postojů, hodnot a cílů, na kterých se pak bude stavět v dalším průběhu vývoje dítěte.
2.Koncepce environmentální výchovy *vést děti k poznávání přírody *vést děti k postupnému chápání elementárních vztahů a souvislostí mezi jevy a ději v přírodě i společnosti *vychovávat v dětech smysl pro krásu v přírodě a estetiku prostředí *vytvářet podmínky pro vznik správných mezilidských vztahů *vést k postupnému chápání významu přírody pro život člověka * vytvářet potřebu pečovat o přírodu a život v ní , chránit ji jako nepostradatelnou součást životního prostředí člověka
3.Dílčí vzdělávací cíle *Děti mají získat zájem a kladný vztah ke všemu živému i neživému včetně sebe samých * Děti si mají osvojit základní sociální a envrinonmentální návyky a dovednosti *Děti se učí samostatně (individuálně i v týmu
4.Očekávané výstupy *orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí *zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti * uvědomovat si nebezpečí, se kterými se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit *osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které je dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi *mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte *vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý- jak svět přírody, tak i svět lidí * všímat si změn a dění v nejbližším okolí *porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé, přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma v přírodě i v mateřské škole *mít povědomí o významu životního prostředí pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí * rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně – pomáhat pečovat o okolní životní prostředí, dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí..
5.Metody,nástroje a prostředky realizace EVVO Uplatňujeme takové metody a formy vzdělávání, které vedou k aktivizaci dětí a k podpoře učení. Důležitou složkou EVVO je přímé učení a poznávání ve venkovním terénu, které je hlavně u dětí předškolního věku spojeno i s včasným rozvíjením harmonické osobnosti a přirozené vitality dětí. Využíváme také pobytové programy zaměřené na EVVO, výuka v terénu, na zahradě školy, navštěvujeme středisko ekologické výchovy, navštěvujeme zoologickou zahradu, muzea, poznáváme okolní prostředí v okolí školy. K důležitým prostředkům environmentální výchovy patří
cílevědomá snaha po vytváření příjemného prostředí a vlídné tvořivé atmosféry. Klademe velký důraz na přírodní materiály- dřevo, hlína, sláma, plsť.Na školní zahradě máme různé druhy přírodních povrchů- tráva, kamínky, jehličí, kůra, písek a kmeny stromů, kameny, dřevěný domek, dřevěná houpadla a v neposlední řadě i možnost hry s vodou.
6.Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a environmentální výchova- jednotlivé oblasti Dítě a jeho tělo – záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je ke zdravým životním návykům a postojům. To vše lze uskutečňovat na čerstvém vzduchu při překonávání přírodních překážek s pohybovým využitím ve volném prostoru, kdy užíváme smysly při vnímání přírody a vědomě se přizpůsobujeme podmínkám terénu a počasí, správně se oblékáme, uvědomujeme si, co je zdravé a co ne, co je bezpečné a co nikoli. Při pohybu se děti naučí si své tělo uvědomovat, s pomocí učitelky se dozvědí nové poznatky o fungování těla, při rychlém pohybu se zadýchají, ucítí, jak jim tluče srdce, jaké to je jít po slepu, po hmatu, rozeznávat zvuky, tvary, barvy, chutě. Manipulovat se dá všemi možnými přírodninami – zrnky obilí, kaštany, ulity, kameny, žaludy……. Dítě a jeho psychika – záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho krativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení. Tato oblast zahrnuje tři podoblasti : jazyk a řeč; poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie,myšlenkové operace; sebepojetí , city a vůle V této oblasti se lze zaměřit na popisování smyslových vjemů, zážitků a pocitů. Děti budou popisovat svá pozorování , své domněnky, formulovat otázky. Při spolupráci ve skupinkách se budou muset domluvit, vymyslet strategii; obhájit svá stanoviska, ptát se ,rozšiřovat si slovní zásobu o nové pojmy a názvy živočichů, jejich mláďat nebo vývojových stádií, rostlin a jejich částí, počasí apod. Budou si moci vybrat objekty svého zájmu a my je budeme podporovat v jejich zvídavosti a zájmu pozorovat. Při volné hře venku budou přirozeně komunikovat. Přírodniny a motivy zvířat, rostlin, krajiny a počasí mohou použít při vyjadřování svých estetických zážitků- výtvarném, hudebním, pohybovém. Lze je využít při hrách k rozvoji pozornosti, paměti a také jako východisko pro práci s informacemi. V této oblasti přijde na řadu i odborná literatura – encyklopedie a atlasy, a zároveň i dětská a krásná literatura. Také zde lze využít ekonaratologii – vyprávění, kdy vypravěčem nemusí být člověk, ale zvíře , kámen u cesty, strom, kdy se
posluchači (děti) zaposlouchají a vcítí do vyprávějícího a kdy se v dítěti probouzí environmentální senzitivita. V jazyce lze vystopovat možná přirovnání k živočichům či rostlinám a uvědomovat si vlastnosti, proč tomu tak je- hledat společné rysy a vlastnosti (skáče jako srna, mlčí jako ryba, má sluch jako rys….). Dítě a ten druhý – záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů. V přírodě lze hrát řadu her, které posílí vztahy mezi dětmi a jejich vztah k prostředí, ve kterém se pohybují. Budou mít příležitost k rozvoji prosociálních vztahů- neutíkat pomalejším, pomoci nést batůžek unaveným, půjčit své oblečení promočeným nebo těm, kterým je zima,pozdravit babičku na procházce s pejskem, podat hůl starému člověku, kterému upadla. Děti budou instruovány, jak se chovat ohleduplně, a samy budou vytvářet situace, které budou sloužit jako modelové- šermování s klacky, házení s kameny, ulamování větví, plašení zvěře. Při řízených činnostech i volné hře se budou děti učit respektovat pomalé a méně obratné, tolerovat ty, kdo se hůře a pomaleji vyjadřují, hůře slyší. Při činnostech v naší škole se budou učit vzájemně naslouchat, při různých hrách s přírodní tematikou se budou učit dodržovat pravidla. Mohou například dramatizovat hry a situace s využitím personifikace zvířátek, které budou pomáhat řešit mezilidské vztahy. Dítě a společnost – záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti sociálně- kulturní je uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést je do světa materiálních i duchovních hodnot, do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky a postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody v jeho sociálním prostředí. V této oblasti se nejvíce budeme věnovat rozvoji společenského soužití a spolupráci ; děti se mohou setkat s myslivcem, pracovníky ekocenter, ekologickými aktivisty apod. Podporujeme autentické vyjadřování, prosociální chování, povědomí o mezilidských a morálních hodnotách a vytvoření záákladů aktivního postoje ke světu – vadí mi nepořádek kolem, plýtvání, a co mohu udělat pro to, aby to bylo jinak. Mohou se dozvědět přijatelnou formou o trvale udržitelném rozvoji a co to konkrétně znamená pro jejich život. Děti budou trénovat dovednost vyjádřit se, navrhnout řešení. K jiným kulturám se můžeme dostat například přes národní znaky (lípa – Čechy a Slovinsko, javor – Kanada , dub – Německo, tulipány – Nizozemsko, kvetoucí třešeň – Japonsko, klokan – Austrálie), knihami s přírodní tematikou, četbou o kulturách přírodních národů nebo prohlížením encyklopedií a atlasů, kde se děti dozvědí o exotických zemích a jejich přírodě, o lidech, kteří bojují za záchranu deštných pralesů nebo velryb – o lidských vzorech v angažovaném chování. V rámci úvodu do světa kultury a umění můžeme hledat motivy přírody v lidové písni (kolik je písní například o vodě), seznámit se i s ukázkami vážné hudby – poslech Smetanovy Vltavy, Vivaldiho Čtyř ročních období apod.
Dítě a svět – záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění , o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí. V této vzdělávací oblasti se dílčí cíle nejvíce a přímo dotýkají životního prostředí a ekologického chování. Děti si musejí postupně vytvořit kladný vztah k okolí školy, parku, louce, lesu, kam si chodí hrát a kde budou mít oblíbená zákoutí a místa pro své hry. Budou si dělat domečky, přehrady, zahrádky ze všeho, co venku najdou. Tak vznikne prostor k rozhovorům o tom, proč lidé přírodu znečišťují, proč některá zvířata a rostliny mizí a co s tím lidé mohou dělat. Během roku si děti uvědomí proměny přírody podle ročních období , zjistí, že se každý rok toto schéma opakuje a že s těmito změnami je třeba počítat a zařídit se podle nich. Při zkoumání přírody budou nacházet různé živočichy v různých stádiích vývoje, které nebudou hubit, naučí se zbytečně přírodu neničit, protože k ní budou mít kultivovaný vztah.
7.Čemu musíme věnovat pozornost při environmentální výchově? Oblečení- při pobytu v přírodě je třeba věnovat zvláštní pozornost vhodnému oblečení. Je dobré s rodiči dětí na toto téma pohovořit na schůzce ve škole na začátku školního roku a všechny zásady vyvěsit v šatně na nástěnce, případně na webu školy, aby se předešlo nepříjemnostem.. Ujasníme si s rodiči dětí své priority- umožnit dětem volný pohyb v přírodě, možnost experimentovat, zkoumat přírodní materiály, a to za každého počasí. Proto se dá předpokládat, že se děti setkají s blátem, se smůlou, s prachem, přírodními barvami- pampeliškami, kaštany apod..děti nepotřebují moderní značkové oblečení, protože v přírodě si ho zamažou stejně jako každé jiné. Potřebují oblečení umožňující volný pohyb, bez zbytečných ozdob, za které se mohou zachytit například při lezení…. Oblečení by mělo mít více tenkých vrstev, které umožňují přizpůsobit se měnícím se teplotám. Ve vlhkém nebo deštivém počasí je důležité, aby bylo nepromokavé, případně mít dostatek suchého prádla na převlečení. Také je důležité, aby děti při pohybu venku neomezovala špatná velikost oblečení. Alergie – při chovu drobných zvířat nebo používání přírodních materiálů můžeme u dětí narazit na alergie. Předem bychom měli mít u dětí dobře zmapované známé alergie podle vyjádření lékaře na evidenčním listu dítěte. Kromě toho nebudeme imunitní systém zbytečně dráždit. Všechno, na čem nebo v čem se mohou vyskytnout známé alergeny, jako peří, chlupy, pyly, plísně apod., nebudeme přinášet do místností, kde děti tráví čas volnou hrou nebo odpočívají. Stejně tak musíme nalézt vhodný prostor pro pozorování zvířátek. Otravy – na procházkách je třeba dávat pozor, aby zejména menší děti omylem nesnědly něco, co jim připomíná například rybíz. Jedovatých plodů je v přírodě hodně. Malé děti často překvapí svými nápady a v puse se jim mohou ocitnout i věci, které k jídlu nejsou. Velký pozor musíme dávat při návštěvě lesa (jedovaté houby). Úrazy – děti často jednají dříve, než přemýšlejí. Proto je z hlediska bezpečnosti nutné
s nimi mluvit o bezpečném chování dříve , než se vůbec do zkoumání přírody pustíme.Vytváříme si společně seznam činností, které jsou dovolené jen s dozorem dospělého a které jsou vždycky zakázané, a vysvětlíme si proč. *Neházíme kameny, abychom omylem někoho netrefili . *Nešermujeme klacky před očima, abychom nechtěně neublížili. *Nepohybujeme se u vody, když nás nikdo nehlídá, abychom tam nespadli *Nevěšíme se hlavou dolů, pokud nemáme dost sil. *Lezeme jen tak vysoko abychom uměly slézt. *Nesaháme na cizí psy a kočky a jiná zvířata. Hodně pravidel je podobných i pro pobyt na školní zahradě. Při pobytu v přírodě navíc děti musejí být stále na dohled a na doslech dospělého a vždy hned reagovat na zavolání. *Při přesunech čekat na předem domluvených místech . *Bez dovolení nekonzumovat nic, co v lese najdeme. * Nesahat na věci, které neznáme. *Všechny odpadky odnášet sebou do nádob určených na odpadky. Jedovaté rostliny a jedovatí živočichové- když malé dítě žahne kopřiva, spustí asi velký křik, ale nic hrozného se nestane. Je to ovšem zkušenost, na kterou děti také dopředu upozorníme. Pozor na rostliny, které můžou poškrábat (šípek, akát…). Hlavně je třeba dávat pozor na bodavý hmyz- včely, vosy, sršně… V místech výskytu zmijí je třeba dávat pozor i na tyto plazy
Tato výchova bude vřazována neustále v průběhu celého školního roku a bude doplněna programy Ekocentra Paleta v Pardubicích, dle aktuální nabídky.
Environmentální výchova v mateřské škole 1. Září – měsíc lovu, pozorování změn v přírodě, ochlazování, změny v počasí,, odstřel přebytečné zvěře, sklizeň ovoce
2. Říjen – měsíc padajícího listí, pozorování změn v přírodě, ranní mlhy, inverzenebezpečí pro lidský organismus, sběr kaštanů a žaludů, pro zimní přikrmování zvěře,rytí, hnojení, úprava kompostů, odlet ptactva do letních krajin
3. Listopad – měsíc bobrů, počasí, možnost poletování prvního sněhu,, podzimní hony, výlovy rybníků, přílet havranů a kavek,
4. Prosinec – měsíc dlouhé noci,rostlinná říše, semena, kořínky, hlízy, oddenky, pupeny, zimní spáči, zápolení zvěře a ptáků o získání nezbytné potravy, vánoční stromek pro ptactvo a zvěř
5. Leden – měsíc sněhu, počasí, sníh, náledí, hry se sněhem a ledem , pokusy, sáňkování , bobování, stavby ze sněhu, krmení ptactva a zimní zvěře, rampouchy
6. Únor – měsíc hladu, prodlužování dne, stopy ve sněhu, pozorování, malování stop, krmení ptáků a zvěře, hry se sněhem, zimní sporty
7. Březen – měsíc vran, počasí, lýkovec, sněženky, bledule, vrby, osiky, lísky, odlet zimních ptáků, pupeny na stromech
8. Duben – měsíc trávy, lesů, Den ptactva, dubnové aprílové počasí, úklid zahrad, návrat ptáků z teplých krajin, stavba hnízd, dutiny stromů, budky, první listy na dřevinách
9. Květen – měsíc sazenic, vysazování, setí,mláďata zaječí, srnčí, květiny, 10.Červen – měsíc růží, rozvoněné louky, zelené plody zárodky šišek na smrcích , borovicích
11.Červenec – měsíc bouří, obilí, senoseč, ohniště, táboření 12.Srpen – měsíc zrní, sklizeň obilí, žně, houfování vlaštovek, babí léto
V průběhu roku Počasí Odpady- učit a posoudit, jak může znečištění odpadky ohrozit život v přírodě Odpovědné lidské jednání- postupně si uvědomovat, které činnosti pomáhají nebo škodí životnímu prostředí, uvědomit si některé negativní důsledky rozvoje člověka na životní prostředí – kácení stromů, velké zástavby Voda – význam vody a její spotřeba
Uvědomit si význam šetření elektrickou energií Znát původ některých potravin
