www.projektsako.cz
Environmentální výchova Pracovní list č. 3 – žákovská verze Téma: Stanovení reakce půdních výluhů pomocí pH senzoru
Lektor:
Mgr. Stanislava Typovská
Projekt: Reg. číslo:
Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075
Teorie Opakování základních informací o půdě, chemismus půd, půda jako ekologický faktor Rozsah: 2 x 45 minut Půda Půda je svrchní zvětralá část zemské kůry, ležící na matečných horninách. Vzniká v procesu pedogeneze a nelze ji uměle vyrobit. Je prostředkem k výživě obyvatel a toku energie vázané v organických hmotách. Půda je hmota organicko-anorganická se složkami živou a neživou. Podle skupenství obsahuje podíl pevných, kapalných a plynných částic. Půdy rozdělujeme podle pedogenetického hlediska na půdní typy a podle převahy velikostních částic pevné složky na půdní druhy. K základním vlastnostem půdy patří: úrodnost, pH, teplota, pórovitost, barva
Otázky k opakování: 1. Jak označujeme geosféru složenou z půdy? 2. Jak odborně nazýváme živou složku půdy? 3. Přiřaďte složkám(viz níže): kořenový systém rostlin, zooedafon, půdní voda, půdní vzduch, humus, minerály Složka anorganická: Složka organická – živá: Složka organická – neživá: 4. Která část půdy má vliv na její úrodnost? Jak vysvětlíme tuto vlastnost? ........................................................................................................................................... ........................................................................................................................................... ...........................................................................................................................................
-2-
Chemismus půd Chemickou reakci půdy vyjadřuje hodnota pH. Zda a v jaké míře je kyselá či zásaditá, nebo neutrální, vypovídá o tom, kolik vápníku, obvykle ve formě uhličitanu vápenatého, se nachází v půdě. Tento údaj je jedním z hlavních ukazatelů při rozborech půdy a jednou z nejdůležitějších vlastností. Stupnice od kyselé po zásaditou půdu
Do pH 4,4 je půda extrémně kyselá.
Mezi pH 4,6 až 5 je označována jako kyselá.
pH 5,1 až 5,5 značí půdu slabě kyselou.
U neutrální půdy se pH pohybuje mezi 6,6 až 7,2.
pH 7,3 až 7,7 znamená půdu alkalickou, zásaditou.
Půda, jejíž pH převyšuje pH 7,7, je silně alkalická.
Půdní reakci zjišťujeme orientačně nebo laboratorně. O pH půdy mohou vypovídat i některé druhy rostlin, pokud se v hojné míře v půdě vyskytují. Na základě znalostí pH půdy můžeme upravit její reakci, která je pro rostliny důležitým ekologickým faktorem. Některé druhy rostlin se chovají jako bioindikátory. Otázky k opakování: 1. Co je bioindikátor? a) Druh s úzkou ekologickou valencí k nějaké podmínce prostředí, tedy s úzkou tolerancí b) Druh ukazující na kyselost či zásaditost prostředí c) Druh široce přizpůsobivý změnám v prostředí d) Druh euryvalentní 2. Může se člověk podílet na změně pH půdy, aniž by byl s půdou v kontaktu? Zdůvodněte svou odpověď. …………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………...
-3-
Praktická část Úkol č.1: Stanovení půdní reakce z výluhů půd pomocí pH senzoru Pasco (viz obrázek č.1). Pomůcky: senzor pH Pasco, výluhy půd z různých stanovišť- zahradní kompost, zahradní substrát, půda obohacená o živočišná hnojiva, půda po vápnění
Postup: Vzorky půd označíme a v laboratoři připravíme výluhy. Z každého vzorku odvážíme 5g zeminy a v kádince smícháme s 15 cm3 destilované vody. Směsi protřepeme a po 5 minutách zfiltrujeme do označených nádobek o průměru min. 4 cm. Takto připravené výluhy použijeme k měření pH (viz obrázky č. 2, 3, 4). Senzor je uchováván v roztoku a před měřením je nutné jej vždy ponořit do destilované vody (viz obrázek č.5). Teprve pak je možné změřit další vzorek. Naměřené hodnoty zapíšeme do tabulky. Obrázek č.1: pH senzor
Obrázek č.2: příprava výluhů
Obrázek č.3: příprava výluhůi
Obrázek č.4: příprava výluhů
-4-
Obrázek č.5: ponoření senzoru do destilované vody
Obrázek č.6: možnosti zpracování dat v grafu
-5-
Zpracování dat: Tabulka č.1: zpracování dat Číslo Stanoviště vzorku 1. Zahradní kompost 2. Zahradní substrát bez hnojiva 3. Půda z výběhu kura domácího 4. Půda po vápnění
Naměřená hodnota pH
Závěr: Formulujte na základě naměřených hodnot závěr. Jak lze upravit kyselé půdy na půdy s příznivější reakcí? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………..
-6-
Zdroje: 1.
MATĚJČEK, Tomáš. Malý geografický a ekologický slovník: příručka pro školy i veřejnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007, 132 s. ISBN 978-808-6034-683.
-7-
