www.projektsako.cz
Environmentální výchova Pracovní list č. 2 – žákovská verze Téma: Význam sněhu a laboratorní zjištění jeho vybraných parametrů v místním regionu
Lektor:
Mgr. Stanislava Typovská
Projekt: Reg. číslo:
Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075
Teorie Základní pojmy: Meteorologie, meteorologické prvky, druhy srážek, vznik sněhu, dny se sněhovou pokrývkou v klimatických oblastech ČR, hydrologický rok, fyzikální parametry sněhových krystalů, firn, vznik ledu, sněhová pokrývka a její ekologický význam Základní činnosti: Měření a vyhodnocení vzorků sněhu odebraných na různých místech místního regionu. Opakování a rozšiřování znalostí o sněhu jako meteorologickém prvku, ekologický význam sněhové pokrývky. Měření zakalení- turbidity, vodivosti.
Praktická část Žáky rozdělíme do skupin- podle počtu. Každá skupina dostane záznamové archy, PASCO sadu k měření a mapu ČR s vyznačenými klimatickými oblastmi ČR. Úkol č.1: 1. Doplňte věty: Meteorologie je věda o……………..……….. Vyjmenujte alespoň 4 základní meteorologické prvky:…………..…………… ………………………………………… Srážky dělíme podle skupenství na:…………………. ………… Horizontální srážky jsou např.:……………………………………, častější formou srážek však jsou………………….…………………..,např……………………………. Podle mapy klimatických oblastí ČR určete rozdíl v počtu dnů sněhové pokrývky mezi nejchladnější a nejteplejší částí republiky. Podbeskydská pahorkatina je součástí klimatické oblasti…………………………….. Tam, kde převládá hromadění sněhu nad jeho táním, vzniká……………….…………. 2. Vyplňte krátký test: Firn je a) forma ledu ve finských ledovcových jezerech. b) sníh, který se táním a opětovným zmrznutím přeměnil ze sypké do zrnité struktury. c) první sněhová pokrývka na podzim. d) poslední sníh v jarních měsících na našich horách. -2-
Hydrologický rok je a) je shodný s občanským rokem. b) roční období se srážkami ve formě vody. c) roční období se srážkami ve formě sněhu i vody. d) období od 1.11. do 31.10. následujícího roku, kdy všechny spadlé srážky odtečou. Sněhové vločky jsou a) hydrometeority vypadávající z oblaků ve formě ledových krystalů. b) originály, neexistují dvě shodné. c) krystalky, ze kterých je vločka tvořena, vznikají v mracích při -10°C. Za příznivého tlaku zde aerosolové kapky mrznou a krystalizují. Obrázek č.1: sněhová vločka1
3. Ekologický význam sněhu: Na vynechaná místa v textu doplňte správně klíčová slova (mechanicky – izolátor – chrání – vlhkost – vrstva - sílí) Únor bílý, pole ……….…. Sněhová pokrývka je ………..…. sněhu ekologicky velmi významná. Je zdrojem vody v půdě, tepelný ……….………..- chrání nadzemní i podzemní části rostlin a živočichy. Např. při -30°C a výšce sněhu 50 cm je teplota na povrchu půdy kolem 0°C. Dále ………..…… bylinné patro před vysoušením větrem a insolací, udržuje vysokou vzdušnou ……….……… nad povrchem půdy, konzervuje bylinný porost jako zdroj potravy pro herbivory přes zimu. Naopak nepříznivě působí ………………… na vegetaci lámáním větví a stromů a vytvářením lavin. Znáte význam slov insolace a herbivoři? Vysvětlete.
1
http://plajzka.blog.cz/0812/snehova-vlocka
-3-
4. Sníh. Kam mizí? Kolik váží? Jak ovlivňuje ovzduší? Je pravda, že -
sněhu ubývá sublimací?
-
1m3 čerstvého prašanu váží 100 kg?
-
způsobuje výraznější noční ochlazení?
-
při malé oblačnosti zvyšuje množství UV záření?
-
starý sníh je až 4x těžší než čerstvý prašan?
-
vzduch se méně ohřívá od zemského povrchu pokrytého sněhem?
Úkol č.2: Měření a vyhodnocení vzorků sněhu. Pomůcky: odebrané vzorky sněhové pokrývky z různých lokalit a různého stáří sněhu, sada Pasco na měření zakalení - turbidity, vodivosti
Obrázek č.2: senzor vodivosti
Obrázek č.3: senzor zakalení
-4-
Postup: Učitel s žáky v zimních měsících nasbírají dostatečné množství sněhu s označením místa sběru a stáří sněhové pokrývky. Pro měření vodivosti použijeme senzor vodivosti- kvality vody (obr.1). Podle typu vzorku senzor sám upozorní na přepnutí do jiného rozsahu tak, že tlačítko vyššího rozsahu začne blikat. Před měřením provedeme kalibraci. Naměřené hodnoty udáváme v jednotkách µS/cm. Do tabulky žáci zapíší zjištěné hodnoty. Zdůvodní maximální a minimální naměřené hodnoty- s ohledem na lokalitu původu a stáří vzorku. Pro měření zákalu použijeme turbidimetr (obr. 2). Jeho součástí je kyveta o objemu 6 ml, proto sledované vzorky musíme mít v dostatečném množství. Kyvetu držíme za víčko, abychom eliminovali chybu v měření, např. otiskem palce, a vždy ji naplníme celou, zavíčkujeme. Před každým měřením důkladně očistíme a vypláchneme destilovanou vodou. Po vložení do senzoru dbáme, aby měření nebylo ovlivněno denním světlem. Měření provádíme bezprostředně po vložení do přístroje, aby nedošlo k usazení částeček na dně kyvety. Na začátku měření je nutné provést kalibraci senzoru s destilovanou vodou. Měření zapíšeme do tabulky a následně vyhodnotíme výsledky.
Tabulka č.1: výsledky měření místo odběru vzorku nádraží sníh – Kurzovní louka les sníh – 27. 2. sníh – Ondřejník sníh – cesta sníh – pozemek školy
zakalení vzorku
vodivost vzorku [μS/cm]
Závěr: Vodivost vzorků sněhu se pohybuje v rozsahu hodnot pitné vody. Zakalení vzorku je dáno stářím a místem odebraného vzorku. Nízké hodnoty zakalení jsou u nové sněhové pokrývky a v prostředí mimo antropogenní vlivy. Ve městech a u komunikací roste zakalení v závislosti na „stáří“ sněhové pokrývky.
-5-
Zdroje: 1
http://plajzka.blog.cz/0812/snehova-vlocka
-6-
